Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 16. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 21. prosince 1935

Mistopredseda Donat (zvoni): Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. (Namitky nebyly.)

Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli byla schvalena podle navrhu zpravodajova ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 86.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 10. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se pozmenuje zakon o dani z obratu a dani prepychove a prodluzuje jeho platnost.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Krejci: Nikoli.

Mistopredseda Donat: Neni tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli byla schvalena podle navrhu zpravodajova take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 86.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

11. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 87) o vladnim navrhu zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove [podle §u 35 jedn. radu.]

Zpravodajem je p. sen. Krejci. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Krejci: Slavny senate! Na rozdil od zakona, ktery jsme prave prijali a jimz se prodluzuje ucinnost zakona o dani z obratu o 3 leta, vseobecna prirazka k dani z obratu ma byti prodlouzena pouze na 2 roky, od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1937.

Ustanoveni odstavce 1 se nevztahuje na 1%ni pravidelnou dan z obratu a na pausalovanou nebo snizenou dan, nahrazujici vyhradne nebo prevazne 1%ni pravidelnou dan z obratu.

Pri tom se zavadi zvlastni prirazka jeste dve procenta na tutez dobu z tech dodavek a vykonu, ktere byly provedeny (splneny) prodejnami, pokud se tyce prodejnou nebo prodejnami s jednotnymi cenami. Tato zvlastni prirazka cini 100% pravidelne 2%ni dane z obratu (bez prirazky podle § 1).

Ustanoveni odstavce 1 se nevztahuje:

1. na podnikatele, u nichz celkovy obrat v rozhodnem danovem obdobi nepresahoval 500.000 Kc. Celkovym obratem se pri tom rozumi rocni souhrn vsech podnikem prijatych uplat (po prip. uctovanych cen) s pripoctenim dane a ceny predmetu, vzatych pro vlastni spotrebu, po prip. ceny dodavek a vykonu mezi zavody tehoz podniku a dodavek a vykonu mezi zavody nebo podniky tehoz majetnika (stanovi-li jejich danovou povinnost pausalovaci vyhlaska), avsak po odecteni vracenych uplat;

2. na vydelkova a hospodarska spolecenstva, nehledic na vysi celkoveho obratu.

Ministr financi se zmocnuje, aby po dohode s ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti nebo s ministrem zemedelstvi v pripadech hodnych zretele poskytl osvobozeni od prirazky podle odstavce 1 nebo jeji snizeni.

Navrhuji prijeti osnovy zakona shodne se znenim, usnesenym posl. snemovnou a otistenym v tisku 87. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Navrhuji recnickou lhutu v trvani 10 minut.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Navrzena lhuta je prijata.

Ke slovu se prihlasil pan sen. dr Bas. Davam mu slovo.

Sen. dr Bas: Veleslavny senate, velectene damy, vazeni panove! Projednavame dan z obratu a jeji zvyseni pro urcite utvary podnikani. Pro nasi zivnostenskou stranu obchodnickou je tato otazka jiste velmi nalehavou. My stali a stojime na stanovisku, ze dan z obratu ma byti pausalovana, ze ma byti vybirana u prvovyroby. Stojice na tomto stanovisku vzpominame toho, co bylo receno pri zavedeni teto dane dr Englisem, jenz tenkrate pravil: Proti te dani mluvi vsechny uvahy hospodarske a socialni. Je to dan nespravedliva, jez omezuje vyrobu a spotrebu. Je mozna jedine za pomeru vytvorenych valkou. Dan tato nemuze miti proto delsi existencni opravneni, nez budou trvati pomery valkou vyvolane.

Tyto pomery valkou vyvolane trvaji jeste dnes, 17 roku po skonceni svetove valky. Tato dan tizi maleho obchodnika i zivnostnika, ponevadz jenom na papire ji muze prenaseti na sveho konsumenta. Ve skutecnosti ji plati ze sve vlastni kapsy. A tak kritisuji rad tuto predlohu a nerad budu pro ni hlasovat. Ale koalice znamena sdilet uspechy i neuspechy. Nemuzeme si vybirat pouhe hrozinky, nemuzeme si vybirat, co se nam libi, musime take jiti za tim, co se nam nelibi - a nam prodlouzeni dane z obratu se nelibi. Smiruje nas se zakonnou osnovou skutecnost, ze postizeny budou zvysenou merou obchody s jednotkovymi cenami a mamuti koncerny s ohromnym mnozstvim filialek. Jednotkove domy jsou domy, ktere reklamou ubijeji stredni a male obchodnicke podnikani, jsou narodohospodarskou skodlivinou a cim drzejsimi budou majitele techto jednotkovych obchodnich domu, tim spise urychli den zuctovani s nimi. Musime s nimi zuctovat, byt byli sebe drzejsimi. Kazdou zminku, ktera jest uverejnena v nasich casopisech proti jednotkovym domum, stihaji opravou a jdou ted dokonce tak daleko, ze stihaji nas tisk zalobou pro nekalou soutez, ponevadz bylo poukazano na to, ze se v nich prodava smejd a brak. V posl. snemovne vladni poslanec si prinesl aktovku, ktera byla prodana v jednotkovem dome jako aktovka kozena a hrave ji roztrhl. Byla z mizerneho papiru. Takto lakaji zakazniky jednotkove domy a privadeji je do narodohospodarske skody.

Nerikejme, panove, ze nas boj proti jednotkovym domum postihne zamestnanectvo v techto jednotkovych domech. Ja, zde cituji po teto strance "Rude pravo", ktere napsalo dne 12. prosince ve svem pobocnim organu "Halo noviny" tato vystizna slova, pokud jde o zamestnanectvo: "Velkokapitalisticke detailni podniky, nazvane u nas jednotkovymi domy, byly v poslednim case postizeny na natlak zivnostenske strany urcitymi represaliemi danovymi. Vsechny tri zavody, ktere zde zatim mame a ktere jsou chraneny pred novou konkurenci zvlastnim zakonem, spustily falesny pokrik. Pry zakon utiskuje nikoliv je, nybrz jejich zamestnance, vesmes mlade lidi. Jak tito mladi zamestnanci mohou milovat sve chlebodarce, ukaze nam vyplatni listina.

Osmnactilete prodavacky po dlouholete praxi nemaji vice nez 300 Kc mesicne pri 10 az 12hodinne drine. Kazdy podnik vydrzuje cely stab dohlizitelu, kteri kontroluji i nejmensi pohyb mladeho zamestnance. Vecer jsou vsichni bedlive (a casto telesne) prohlizeni. Na nejakou soukromou zabavu nemohou ani pomysliti. Po celodennim nepretrzitem stani u pultu a vecernim uklizeni odchazeji vsichni domu vycerpani az na kost.

Kazdy pokus, ziskati pro jakoukoli zabavu ci akci zamestnance z jednotkovych obchodu, selhava pro naprostou vycerpanost veskereho mladeho personalu."

To je ta ochrana, to je to poskytovami chleba se strany jednotkovych domu. My tedy nemuzeme falesnym poukazem na zamestnance byti brzdeni v nasi praci proti jednotkovym domum, ponevadz ti zamestnanci, jakmile jednotkove domy zaniknou, nebudou hozeni na dlazbu, nybrz budou pricleneni a precleneni do mensich zavodu, kde bude s nimo jednano lidsky, ponevadz takovy maly podnikatel v te sve chudobe, pri sve male majetnosti nevidi v tom zamestnanci pouheho otroka. (Mistopredseda Donat zvoni.)

Koncim, ponevadz lhuta uplynula. Prohlasuji, hlasujeme pro zakon, hlasujeme pro nej neradi, ale ocekavame, ze prolongace pritomna je prolongaci posledni a ze priste setkame se s navrhem zakona, aby tato nespravedliva dan byla vesmes vseobecne pausalovana u prvovyroby.

Mistopredseda Donat (zvoni): Slovo ma dale pan sen. Modracek.

Sen. Modracek: Slavny senate! Ackoliv nalezim ke strane koalicni, ktera jiste vzdycky ukazala patricnou loyalitu ke koalici, (Sen. Mikulicek: Az moc!) - to my muzeme posuzovat a ty ne - prece jen musim se vyslovit proti zpusobu projednavani bernich osnov, jak se to deje.

Panove, my pri tom, kdyz musime statu dati, co stat potrebuje, musime take hledeti na to, aby se to dalo zpusobem, ktery odpovida dustojnosti a cti parlamentarismu. Neni mozno souhlasiti s tim, aby se nekdy o pul noci v rozpoctovem vyboru narychlo projednaly osnovy, aby se ani o nich nepodala tistena zprava senatu, a potom aby se hned odhlasovaly. (Sen. Mikulicek: Vzdyt se to deje!) Prosim, tato predloha tisk 86 cita 11 tiskovych stran. Ta sama vyzaduje prostudovani nejmene dvou, tri dnu, aby se v tom clovek vyznal. A my ji musime spolknouti vubec bez precteni, ponevadz ani precist se to poradne neda za tu chvili. Panove, tohle nejde dale delat. Vite, jaka je kriticka doba, s jakym nepratelstvim musi zapasiti parlamentarismus, prosim vas, nedelejte to! Podkopavame timto zpusobem zaklady parlamentarismu. Vzdyt jde o dane, ktere zatezuji obyvatelstvo, a kdyz se takto projednavaji, jsou dvojnasobne utoky proti parlamentu. Jednak proto, ze prinasime nova bremena nebo stara obnovujeme, jednak proto, ze to delame zpusobem neparlamentarnim. (Spravne!)

Panove, take v jedne veci musim pozdvihnout sveho hlasu. Nejsem jiste pritelem kapitalistickych podniku ani obchodu s jednotkovymi cenami. Kdyz se vam nelibi, tak je zakazte poctive, ale nesmi se fusovat berni zakonodarstvi tim, ze zavadite u dane obratove dan, ktera postihuje progresi, ktera financni teorii celeho stoleti jest omezena na duchodovou dan. To je zavadeni anarchie v danovem zakonodarstvi. Delate vyjimecna ustanoveni pro jiste poplatniky v bernim systemu. Vite, kam to vede? K uplnemu zniceni jakekoli danove teorie a jakychkoli danovych principu, to uznate, a take jakekoli pravni jistoty. To je to nejhorsi, co se muze stat, ze se v zakonodarstvi bernim dela zakonodarstvi vyjimecne. To muze byti v trestnim oboru, oboru politickem, ale nikdy ne v tom oboru, ktery ma postihovat vsechny obcany stejnomerne podle toho, jak to hlasa ustanoveni zakona.

Tedy pravim: Chcete-li takoveho Batu zabit, chcete-li zabit jednotkove obchody,

ja u nich nekupuji, vim, ze nejsou idealem, pohrichu soukromy obchod take idealem neni, papirovou tasku koupim take u zivnostnika a trebas draze nez u te Jepy - chcete-li je podlomit a zakazat jim existenci, prosim vas udelejte to uprimne, vydejte zakon, ze se nedovoluje, aby u nas byly bazary jako v jinych velkych mestech, reknete, ze se nebudou zakladati filialky tovarnich podniku. Rekl bych, ze to je sice zakonodarstvi tyranske, ale je to zakonodarstvi, ktere ma v sobe urcity princip, trebas je to princip brutalni. Ale hanobit, fusovat berni zakonodarstvi, to se nema delat, ponevadz zanasite tim do celeho hospodarskeho zivota nejvetsi nejistotu. Nikdo z nas nevi, co nas ceka v budoucnosti. My druzstevnici take ne. Dnes jsou vyjmuti z techto ustanoveni, ale nevime, zdali za pul roku, kdyz se zmeni situace, to nebude skrtnuto. Proto protestuji jako druzstevnik a demokrat proti tomu, aby se delalo v bernim systemu vyjimecne zakonodarstvi. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Debata je skoncena.

Davam slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Krejcimu.

Zpravodaj sen. Krejci: Slavny senate! Pan kol. dr Bas zde zduraznil, ze jen z koalicni povinnosti bude hlasovat pro zakon, ackoli mu ucinil mnoho a mnoho vytek. Rekl, ze jsou v koalici, ze si nemohou vybirat jen hrozinky, nybrz musi snisti i tvrdou kurku. Ale prosim, je-li tomu tak, pak pane kol. Base, se nemuzete spokojiti zde s tvrdou kurkou loyality, vam ovsem neprijemne, a davati obcanstvu velkou hrozinku oposicni nalady. (Vykriky sen. dr Base.) Kolice spociva nejen v tom, ze dava statu, co potrebuje penezite, nybrz koalicni strany davaji a donaseji mu take srdce a mysl lidu venku. (Sen. dr Bas: My jsme loyalnejsi nez kdo jiny!) Neni to tak. (Sen. dr Bas: Je to tak!) O to se nemuzeme priti. Ja jsem zduraznoval v rozpoctovem vyboru, ze pro obranu statu ma ohromnou cenu mysl a srdce lidi, a kdyz vy tady zvednete ruku pro rozpocet, ponevadz vite, ze by jinak statni rozpocet nemohl existovat, ale pri tom pro noviny mluvite takovou primo, rekneme, tezkou a obvinovaci rec,... (Sen. Mikulicek: Rekni palicskou!) - nechci to rici, ale rekl jsi to ty - pak stat sice dostane penize, ale loyalita obcanstva, na ktere se stavi veskery statni zivot, mizi. (Sen. dr Bas: O loyalite mne neracte poucovati!) Vy jste loyalni, ale k neloyalite vychovavate sve stoupence venku. (Vykriky sen. dr Base.)

Panu kol. Modrackovi na jeho namitky, ze je zde vyjimecny zakon proti prodejnam, resp. Batovi, a proti obchodum s jednotkovymi cenami, chci rici jen tolik: Zavedenim zvlastni prirazky pro prodejny velkych podniku a pro jednotkove domy vyrovnava se nevyhoda drobneho zivnostnictva. Kol. Jancek zde pravil, ze nejde zde jen o 1% az 3% dan, nybrz ze se tato dan nekolikrate opakuje, takze na konec cini 10, 13 i vice procent. Takovy Bata nenakupuje jako obuvnik, ktery plati dane, nybrz ma potrebne suroviny ze svych zavodu a prodejen, jemu jeho obchodni dum dodava z vlastnich zavodu mleko, z vlastnich lesu palivo, z vlastnich statku maso, ma take hotove penize, ponevadz si je strhuje z mezd, a tim vsim ma ohromnou vyhodu proti obchodnikovi, protoze surovina, kterou obchodnik na konec ve vyrobku prodava, je nekolikrate zdanena dani obratovou. A aby se to vyrovnalo, maji prodejny tohoto druhu, jakoz i jednotkove domy platiti zvlastni prirazku. Byl jsem svedkem, jak na Valassku nakoupil zastupce jednotkoveho domu najednou 2 vagony krivaku. Muze takovy maly obchodnicek dostati zbozi za tutez cenu? Nemuze, musi nakupovati z vetsiho skladu a tak se nekolikrate opakuje placeni obratove dane, kdezto domy s jednotkovymi cenami, jezto kupuji u obchodnika ve velkem, nepotrebuji cely ten retez zprostredkovatelu a meziobchodniku, a v tom maji velkou vyhodu. Aby tyto vyhody nebyly s to tolik skoditi drobnemu zivnostnictvu, byla zde zavedena zvlastni prirazka.. (Sen. Modracek: K tomu je dan vydelkova a duchodova, to je zasada moderni teorie financni!) Pan kol. Modracek muze miti pravdu, pokud se tyka zasady, ale pokud se tyka praxe, se myli.

Navrhuji schvaleni projednavane osnovy beze zmeny. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme hlasovati ve cteni prvem.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych paragrafu a uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle navrhu zpravodajova ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 87.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 11. Druhe cteni osnovy zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Krejci: Nemam zmen.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle navrhu zpravodajova take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 87.

Pristoupime k dalsimu odstavci poradu, jimz je:

12. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 82) k vladnimu navrhu zakona o statni pocte prvnimu presidentu Ceskoslovenske republiky T. G. Masarykovi (tisk 84) [podle §u 35 jedn. radu].

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni sen. dr Milota, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Prosim zpravodaje za vybor ustavne-pravni, p. sen. dr Milotu, aby se ujal slova. (Senatori povstavaji.)

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate! Bylo vzdy vroucim pranim naroda, aby jeho prvni president-Osvoboditel zustal presidentem republiky az do konce sveho zivota. Toto prani chovalo jiz revolucni Narodni shromazdeni, kdyz odhlasovalo v ustavni listine ustanoveni, ze pro prvniho presidenta republiky neplati casove obmezeni, jinak platne pro dalsi presidenty. Zel Bohu, neuprosny osud, ktery otrasl zdravim presidenta Masaryka, nedopral, aby se splnila tato touha nasich srdci. Se smutkem v dusi byli jsme nuceni uznati duvody, pro ktere se president Masaryk vzdal sveho uradu, nebot jeho zivot je nam prilis drahy, nez abychom jej vydavali v nebezpeci; ktere by mu hrozilo, kdyby nadale nesl tihu sveho uradu.

Je vsak treba, aby ve chvili, kdy president Masaryk odchazi, projevil mu narod i skutkem svou hlubokou vdecnost za jeho velike dilo.

A predstupuji-li pred vas, pani a panove, abych vam z usneseni ustavne-pravniho vyboru doporucil k prijeti zakon, kterym nas stat priznava svemu prvnimu presidentovi-Osvoboditeli mimoradne pocty, vykonavam tim nejen svuj ustavni ukol, nybrz jiste plnim tim tez vuli veskereho obyvatelstva celeho naseho statu, ktere bez rozdilu narodnosti a nabozenstvi lne k nasemu Masarykovi, sklanejic se pred jeho uslechtilou osobnosti. Jeho zasluhy o stat byly uznany zakonem a zakon ten byl vtesan v kamen. A zajiste to nejmensi, cim muzeme mu skutkem projeviti sve city, je, ze mu dalsim zakonem vyslovime dik naroda za jeho praci, kterou nas osvobodil a kterou nam budoval nasi republiku, a kdyz mu umoznime, aby dalsi dny sveho zivota ztravil v klidnem prostredi, ve kterem zil a ktere si zamiloval.

Je zvlastni shodou okolnosti, ze o zakonu, kterym se priznava statni pocta presidentu Masarykovi, jedname prave v den vyroci jeho vitezneho navratu do republiky r. 1918. Je tomu dnes 17 roku, kdy - a snad ve stejnou chvili - sem, do teto historicke sine, vkrocil nas Masaryk, plny sily a zdravi. Kez je tato zvlastni shoda pro nas stastnym znamenim, ze prave tak, jako tehdy zvitezil, zvitezi i nyni nad svou chorobou a ze se bude moci, jak sam rekl, jeste dlouhou chvili divat, jak to vedeme!

Zakon, o kterem jedname, je tak samozrejmy, ze nepotrebuje, aby byl oduvodnovan. Kazde slovo je tu slabe a nedovede vyjadriti city, ktere nam tento zakon diktuji. My vsichni jen prosime naseho presidenta-Osvoboditele, aby tento pokorny dar vlidne prijal od sveho naroda jako skrovny projev jeho lasky a vdecnosti. Prejeme mu prostymi slovy lidu, aby ho uzil ve zdravi. (Vyborne! Hlucny potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy je p. sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! K rade poct a projevu lasky i uprimne vdecnosti k nasemu presidentu Osvoboditeli a Sjednotiteli druziti se musi tez hmotne opatreni jeho osoby.

Rozpoctovy vybor plne se pripojuje k usneseni ustavne-pravniho vyboru, a je mi zvlastni cti, ze mne jako rodaku z tech krivoklatskych lesu a lesu lanske obory - kde jedna cast se dosud jmenuje Karasuv dvur, nebot to byl kdysi majetek nasi selske rodiny - je take doprano stesti prati panu presidentu, aby z tech zdravych lesu mohl nacerpati tolik sil, aby se jeste dlouha a dlouha leta mohl divat, jak to vedeme. (Hlucny potlesk. - Senatori usedaji.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji debatu. Ke slovu je prihlasen pan sen. Frank. Davam mu slovo.

Sen. Frank (nemecky): Mam podati toto prohlaseni:

Klub senatoru sudetskonemecke strany povazuje predlozeny navrh zakona za samozrejmy akt vdecnosti muzi, ktery po 17 roku zastaval a s oddanosti vykonaval nejvyssi urad ve state. Vzpominame pri tom s vdecnosti posledniho projevu presidenta T. G. Masaryka, ve kterem jako politicky odkaz zduraznil, ze ve state potrebujeme spravedlnosti ke vsem obcanum, at jsou kterekoli narodnosti. (Predsednictvi se ujal predseda dr Soukup.)

Konstatovali jsme od pocatku v teto snemovne jiz opetovne, do jake miry tato spravedlnost ke vsem obcanum v narodnostnim ohledu uskutecnena neni. Vitame tudiz toto napomenuti prvniho presidenta statu, na jehoz zachovavani jedine vybudovan byti muze dobry pomer mezi narody statu. Vitame take vydanou politickou amnestii a spatrujeme v ni napomenuti, vnitrni narodnostne politicky vyvoj svesti na nove koleje.

Projevili jsme jiz svym zasadnim prohlasenim ze dne 19. kvetna 1935, ze jsme ochotni vziti na sebe vsechny povinnosti, ktere vyplyvaji ze zasad ustavy. Zaroven musime vsak zadati, aby nam ve state priznana byla vsechna prava pred zakonem a ve sprave takovou merou, jakou kazdemu obcanu jsou ustavni listinou zarucena. Tak muze posledni napomenuti prvniho presidenta miti skutecne plodny ucinek ku blahu statu a ku blahu vsech jeho narodu.

V tomto smyslu hlasujeme pro zakon. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno (Senatori povstavaji.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu uvodni formuli minim dati hlasovati najednou. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 84 ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 82.

Z usneseni predsednictva senatu podle §u 54 jedn. radu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 12. Druhe cteni osnovy zakona o statni pocte prvnimu presidentu Ceskoslovenske republiky T. G. Masarykovi (tisk 84).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor ustavne-pravni sen. dr Miloty a za vybor rozpoctovy sen, dr Karase - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Milota: Nejsou.

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni jich.

Predseda (zvoni): Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 84 take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 82. (Hlucny potlesk. Senatori usedaji.)

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze. Vazeny senate! (Senatori povstavaji.) Koncime sve prace pro letosni rok. Byl to rok pohnuty a mimoradne vyznamny. Byl to rok nepochybnych velkych uspechu nasi republiky. Letosni volby do Narodniho shromazdeni znovu skvele potvrdily stabilitu nasich ustavnich zrizeni a naseho parlamentniho demokratickeho rezimu. Nase Narodni shromazdeni se ustavilo hladce, beze vsech poruch a pracuje vecne, pilne a ve forme zakonodarneho sboru dustojne. My v senate, stejne jako nasi kolegove ve snemovne poslanecke jsme jiste dali statu a jeho lidu vse, co bylo v nasi moc a co potreba doby na nas vyzadovala. Budeme tak ciniti do dalsi budoucnosti v plnem vedomi toho, cim jest v dnesni chvili nejvyssi zakonodarna moc ve state demokratickem a ceho jest treba ciniti pro jeji ucinnost, ale i pro respekt i oddanost ke zrizeni, jimz a v nemz se nam zjevuje skutecna vule, skutecny zivot i vsechny touhy a idealy naseho lidu.

V zaveru naseho jednani se nas duch obratil k nasemu presidentovi-Osvoboditeli a prave prijatym zakonem jsme se pokusili naznaciti vsechnu hloubku sve oddanosti k jeho celozivotni praci. Nikdy nezapomeneme onech dvou velikych dnu prosincovych, dne 14. a 18. prosince, cim byly v zivote nasem, a cim se staly v dejinach naseho statu. Nebyli jsme takrka ani schopni slova, kdyz jsme jako predsedove snemoven i vlady prijali abdikaci naseho prveho presidenta a uvedomili si vsechnu historicnost teto chvile. A vsechna nase nejvroucnejsi laska se v teto chvili obraci k tomuto velkemu kmetu do Lan s nejuprimejsim pranim, aby nam zustal jeste dlouho a dlouho zachovan, ponevadz jsme si plne vedomi toho, jakym je kazdy novy den a kazdy novy rok jeho zivota nejenom stestim nasim osobnim, nybrz i stestim celeho statu.

Dny 14. prosince a 18. prosince se nam staly velkymi a slavnymi manifestacemi jednoty a stability naseho statu. Dne 14. prosince se cely nas narod, cely stat, ba i vsechno zahranici ve svem duchu shromazdilo kolem naseho prveho presidenta-Osvoboditele. A tato jednota se manifestovala stejne uchvatne take pri volbe naseho druheho presidenta dr Edvarda Benese. Jak tim nase republika vyrostla ve sve sile a ve sve pevnosti u nas doma a po celem svete! Byli jste vsichni svedky toho. Nikdy nezapomeneme vseho toho vzrusujiciho nadseni, ktere zachvelo celou nasi dusi, kdyz jsme po volbe sveho druheho presidenta vsichni naraz povstali a kdy nase statni hymna, zpivana zakonodarnym poselstvem naseho statu, letela na vlnach rozhlasu do mysli a dusi vseho naseho lidu a cele Evropy. Byla to velka a slavna manifestace vedomi a presvedceni, ze jdeme dobre a ze po te ceste tisickrat vyzkousene a osvedcene pujdeme vytrvale a neoblomne dale. Byla to manifestace za velke, snad nejvyssi idealy naroda, statu i vseho lidstva, manifestace za svobodu a demokracii, za socialni spravedlnost a lidskost, za pokoj a mir, za kulturu pravdy, mravnosti a lasky cloveka k cloveku. Novemu presidentovi, jako nove hlave naseho statu slibujeme, ze pujdeme s nim po stejnych cestach jako doposud, posilame mu vsechny sve uprimne a oddane pozdravy. (Vyborne! - Potlesk.)

Vam vsem pak, vazeni kolegove a kolegyne, dekuji za vse, co jste letos v senate se svou obvyklou pili a obetavosti pro stat vykonali, a preji vam stastne svatky vanocni i novy rok, abyste techto nekolik dnu v klidu prozili ke svemu zotaveni pro dalsi dobrou a uspesnou praci budouci. (Hlucny potlesk.)

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne neb telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny jiny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.