Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 15. schuze (obsah, prilohy) | Patek 20. prosince 1935

Pre kratkost casu nemozem tu uviest vsetky nase krivdy a priania a preto len vo vseobecnosti prehlasujem, ze kedze tento rozpocet nezaznamenava co do nasich priani ziadneho pokroku voci rozpoctu predoslemu, nemozeme ho prijat a budeme proti nemu hlasovat.

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr Havelka.

Sen. dr Havelka: Slavny senate! Minsterstvo soc. pece chtelo nebo snad jeste chce prosaditi zakon, podle ktereho zakony bytove, totiz zakon o ochrane najemniku, zakon o odkladu exekucniho vyklizeni mistnosti a konecne zakon o zvlastni bytove peci, mely byti prodlouzeny o 1 rok, totiz do konce r. 1936; ale nejen proste prodlouzeny, nybrz citelne zhorseny proti nynejsimu stavu v neprospech majitelu domu. Je to opet jeden ze zpusobu, kterym se ma ubit nebo ubiji soukrome vlastnictvi.

Nepotrebuji zajiste podotknouti, ze pro nas, majitele domu a domku, takovyto navrh by byl naprosto neprijatelny, nebot by byl primym vysmechem vsem spravedlivym pozadavkum nejen majitelu domu, nybrz i pozadavkum narodohospodarskym a socialnim.

Bohuzel, vidime z toho, ze nebylo dbano ani hlasu nas, majitelu domu a domku, ani hlasu obchodnich a zivnostenskych komor, ani hlasu vsech stavebnich zivnosti a konecne ani hlasu tak vazeneho sboru, jako je Poradni sbor pro otazky bytove, jehoz se zvlast dovolavam.

Slavny senate! Ochrana najemniku a bytova otazka vubec je dnes jednim z nejdulezitejsich a nejnalehavejsich a take nejsnaze resitelnych problemu hospodarskych i socialnich. Problem ten vyzaduje konecne jiz spravedliveho a definitivniho reseni, a to bezprodlenym zrusenim vyjimecnych zakonu bytovych.

Dosavadni uprava neprospela ani tem, pro ktere byl zakon ten urcen, ale za to poskodila a mnohdy ozebracila majitele domu a domku, poskodila stavebni zivnosti, ktere se stavbou souvisi, a take prumysl a zivnosti s nimi souvisici a jim dodavajici. Posledni uprava poskodila i samo delnictvo, prispivajic nejvice k udrzovani a rozmnozovani nezamestnanosti, vzdyt prislusniku zamestnancu stavebnich zivnosti je nejmene 6,5% veskereho obyvatelstva.

Pokud pak se majitelu domu tyce, prinesla jim nenahraditelne skody, a to znemoznovanim vyvinu cinzi na volnem trhu bytovem. Kdyby nebylo byvalo vazanych cinzi a cinze se vyvijely volne a svobodne, jako to bylo drive, pak by bylo byvalo v prumeru od r. 1919 do r. 1934 zaplaceno na cinzich o 24 miliardy Kc vice, nez se mohlo predpokladat. Tato castka prisla hlavne k dobru najemnikum. A kdybychom k tomu pripocetli uroky a uroky z prodleni, pak to cinilo 41 miliard. Z teto castky, o kterou dostali majitele domu mene, nez by byli dostali, kdyby se byly cinze volne vyvijely, byli by dostali majitele domu na cinzich za toto obdobi o 14 a 1/4 miliardy vice, samosprava o 6 3/4 miliardy a stat o 3,1 miliardy a kdybychom prihlizeli k dani duchodove, kterou by byli musili platiti majitele domu z vetsi cinze, a k davkam, prisli bychom k tomu, ze majitele domu prisli o 10 1/2 miliardy, samosprava o 9 3/4 miliardy a stat o 3 3/4 miliardy. Kdybychom k temto 9 3/4 miliardy, o nez prisla samosprava, pripocitali jeste uroky a uroky z prodleni, pak by to cinilo 15 miliard, tedy vice, nez cini zadluzeni samospravy.

Dosavadni upravou je dale znemoznovano nalezite udrzovani domovniho majetku, protoze neni z ceho jej udrzovati - z vynosu to nelze - a prece nemovity majetek se odhaduje u nas v republice na 80 miliard a na jeho udrzovani by tedy melo byti jako pred valkou venovano 8 miliard, aby nemovitosti mohly byti udrzovany v radnem stavu.

Konecne nynejsi uprava poskodila a poskozuje zalozny, sporitelny, banky a jine hypotekarni penezni ustavy, protoze pohledavky jejich, ktere jsou na nemovitostech zajisteny, jsou neustale ohrozovany trvajici nejistotou bytoveho hospodarstvi. Je proto nutne, aby tato otazka byla konecne spravedlive a neprodlene vyresena, aby uz jednou byl proveden konecny prechod z vazaneho bytoveho hospodarstvi do volneho. (Hlasy: To by pak byly vsechny byty prazdne!) Jen timto zpusobem nastane na bytovem trhu vyrovnani a bude mozno zamestnati veliky pocet osob, ktere jsou dnes bez prace a chleba.

Primo existencni zajem na zruseni vyjimecnych zakonu bytovych maji nejen majitele domu a domku, nejen prumysly a zivnosti stavebni, nybrz i prumysly a zivnosti, ktere s tim souvisi, a v neposledni rade ma na tom zajem delnictvo, penezni ustavy a take ti, kteri uz dnes se dovolavaji zachrany, totiz obchody a zivnosti, ktere jsou najemci provozoven. (Hlasy: Ale delnictvo take!)

Zakonem podporuje se tu vlastne nekala soutez, a to zejmena v neprospech mlade generace, ktera vstupuje do hospodarskeho zivota. Proti vsemu pravu a spravedlnosti je mlady obchodnik a mlady zivnostnik-zacatecnik, ktery se usazuje dnes za techto strasnych hospodarskych pomeru, postizen v tom smeru, ze pri nevyrovnanych cinzich ve starych a novych domech musi platiti najemne vyssi nez je plati dosud majitele starych provozoven, ktere dnes hospodarsky a socialne jsou na tom prece lepe.

Tedy zruseni vyjimecnych zakonu bytovych je prave v zajmu mlade generace, ktera prece take chce jednou vstoupiti do zivota.

Situace se zhorsila, coz je videti ze stoupajiciho poctu nezamestnanych. Stavebni sezona minula uplynula, aniz by se projevil nejaky zvlastni soukromo-podnikatelsky ruch, hlavne nikoli pri opravach domu a bytu. V r. 1931 vykazovali stavebni delnici 62.798 nezamestnanych, ale v r 1934 200.569 a v breznu letosniho roku pry, to nemam jeste uplne zjisteno, 319.171 osob. Na opravach starych domu a bytu a na stavebnim ruchu vubec nejsou, jak jsem rekl, interesovany pouze zivnosti ciste stavebni, nybrz i rada zivnosti jinych. Dnes se chape i na mistech nejsmerodatnejsich, bohuzel, nechape se to na ministerstvu soc. pece, ze ma-li se zmensiti o vetsi procenta nezamestnanost, ze je nezbytne potrebi, aby bytovy problem konecne byl jiz definitivne likvidovan, a to zrusenim zakonu bytovych bez prodleni.

Nynejsi stav udrzovani bytu 1 a 2 pokojovych je naprosto bez duvodu, protoze mame nejenom dostatek bytu pristupnych za slusnou cinzi, nybrz naopak prebytek bytu vsech druhu, jak to spravne konstatuje i nase soudni praxe.

Rika se, kdo vi, co by nastalo, kdyby byla zrusena ochrana najemniku. Slavny senate! Zkusenosti, ktere byly ucineny s dosavadnim uvolnovanim ochrany, posledne to bylo u bytu 3pokojovych, nasvedcuji, ze je naprosto zbytecne se obavati nejakych prekvapeni, jako velkeho vypovidani bytu a provozoven, nadmerneho zvysovani cinzi a pod. Jen by to byly zcela vyjimecne pripady, kdy nesnesitelne pomery, snad osobni, mezi pronajimatelem a najemnikem by se priostrily tak, ze by zadaly, aby konecne byly odstraneny, coz by se stalo, kdyby najemnik se vystehoval, aby nastal rozchod mezi najemnikem a majitelem domu, aby mezi nimi byl svaty pokoj.

Slavny senate! Hospodarska krise je tim tezsi u majitelu domu a domku, ponevadz se k vseobecne hospodarske krisi pridruzuje zvlastni krise domovni. Jez 17 let cekame my, majitele domu a domku, aby nam bylo vraceno volne disposicni pravo nad nasim majetkem. A to se muze stati jenom zrusenim vyjimecnych zakonu bytovych bez prodleni, coz by prislo take vhod a ve prospech najemnikum, kteri bydli v domech nechranenych.

Ochrana najemniku, jak receno, ozebracila radu majitelu domu a domku, jak jsem dokazal, zavinila zadluzenost samospravy, snizila duchod statu a tim take zvetsila zadluzenost statu. Ochrana najemniku, troufam si rici, je pravni sedlina, ktera ma za nasledek uzasnou demoralisaci nekterych, ne vsech najemniku, jak to dokazuji soudni pripady, kteri sikovnym vyuzitim nejasnych zakonnych ustanoveni bydli beze vseho zadarmo. Ale tim, slavny senate, trpi take pravni rad a pravni jistota, ponevadz nikdo nevi, co plati. A prece je treba, jak spravne se vyjadril p. predseda vlady, zvysiti uctu a duveru obcanstva pro pravni rad, ktera zasahy vyjimecnych zakonu bytovych neni nikterak posilovana.

Slavny senate! Za svobodu majetku domovniho budeme bojovat, i republikanska strana, tak dlouho, dokud nebude ve skutek uvedeno to krasne anglicke heslo: Muj dum, muj hrad!

Slavny senate! My, majitele domu a domku, volame po spravedlnosti - nevolame po sklenarich. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil dale pan. sen. Popovic. (Hlasy: Neni pritomen)

Pan sen. Popovic zde neni. Ztraci proto slovo.

Udeluji nyni dalsi slovo panu sen. Michlerovi.

Sen. Michler (nemecky): Panove! Statni rozpocet je pro stat tim, cim pro obchodnika, zivnostnika, podnikatele, ba chcete-li pro kazdeho jednotliveho, spravne mysliciho a jednajiciho cloveka snaziciho se vesti sporadany zivot, je srovnani prijmu a vydani nebo rocni bilance a rozpocet pro pristi rok, prihlizi-li k obchodnim moznostem, tedy vydelecnym moznostem. Ve vydelecnem zivote obcana je tomu prece tak, ze si nejprve zjisti sve prijmy a podle tech zaridi sva vydani. Cini-li jinak, zacina delati dluhy o kterych nevi, zdali je jednou bude moci zaplatiti ci nikoli. Zpozoruje-li v prvem roce, ze upada do dluhu, musi svuj podnik premeniti a uciniti skutecne pronikava usporna opatreni, aby dosahl zase financni rovnovahy. Hospodari-li vsak pres toto poznani takto dale, chysta se poskoditi sve veritele, ponevadz to musi vesti k vyrovnani, ne-li ke konkursu. Zde varuje zakon a tresta soud.

Podivame-li se nyni na statni rozpocet poslednich let, stojime pred hadankami, nebot shledavame, ze bremeno dluhu statu rok od roku vrusta, aniz by se vydaje uvadely v primereny soulad se skutecnymi prijmy, ale aniz by se take vydaje jednotlivych kapitol omezovaly tou merou, jakou poklesly prijmy. Pan ministr financi hleda nyni rok od roku krecovite se svymi poradci nove prijmy, aby dosahl vyrovnani, byt jen co do cifer, a aby mohl lidu, jakoz i obema komoram, jez rozpocet schvaluji, predkladati rozpocet, ktery, jak se rika, je v rovnovaze.

Jsme presvedceni, ze sam tomu neveri, ze tyto cifry jsou spravne a ze do konce roku mozno vystaciti s prijmy, tim spise, jezto mu prece jsou znamy dubiosni polozky, jako na pr. danove dluhy atd. To je vlastne jenom zonglerstvi.

Je to mnoho zadano od spoluodpovednych zastupcu lidu, nemiti nejmensiho vlivu na statni rozpocet tiskem predlozeny ani moznosti nejake zmeny, lhostejno nalezi-li vladnim neb oposicnim stranam. Uvazime-li nyni, jak kratky cas maji sobe komory k projednani ve vyborech a v plenu, pak musi prece bezdeky kazdy vazny spolupracovnik premysleti, zdali ma vubec nejaky ucel zabyvati se touto velkou a obtiznou materii. Cini-li tak prece, mohlo by se alespon ocekavati, ze vladni mista vezmou na vedomi vsechny tyto z praktickych zkusenosti svizelne sebrane skutecnosti, nedostatky a opomenuti, a ze jich pouzito bude pro budoucnost, to je tedy pro budouci rok statu na prospech. Bohuzel se zda, ze se nasi vladni umelci nechteji nechat ani podporovati ani pouciti. Byrokratismus, ktery namnoze o nahe praxi a ucincich na venkove nema ani poneti, podrzi pravdu, sablona jde dale, dluhy vzrustaji, misto aby se zmensovaly. Jestlize nyni zastupcove lidu zasedaji ve vlade, tyto pomery svym souhlasem schvaluji, pak musi se prece nejprostsi clovek z lidu, at je kterekoli narodnosti a jakehokoli smysleni, pokud mu zalezi na zachovani statu a usmireni jeho narodu, tazati, jake okolnosti tu hraji spolu ulohu a vzbuzuji nejen nespokojenost, nybrz na konec take spravedlivou a opravnenou kritiku. Odsuzujeme tudiz od zakladu system projednavani rozpoctu, nebot musi vesti ke zkaze.

Vidime na prazdnych casto snemovnach, jaky je zde zajem pro vyvody zastupcu lidu, a pral bych si jen, aby volicstvo mohlo byti svedkem projednavani rozpoctu. Dluzno take litovati, ze ministerska lavice jest uplne prazdna. Snazili jsme se, abychom v cas nam poskytnutem v obou komorach zaujali k hlavnim bodum vecne stanovisko v otazkach hospodarskych socialnich, kulturnich a narodnostnich, pri cemz jsme z uzasne velikeho materialu, ktery jsme v kratke dobe trvani nasi strany mohli sebrati, poukazati mohli jen na nektere pripady jakozto priklady. My a vsechny ostatni strany mohli bychom vydati silnou knihu o pripadech, ktere se zabyvaji nepopiratelnymi skutecnostmi, jez ve vsech oborech statni spravy svedci proti ustavni listine, platnym zakonum a narizenim, ba proti nejprimitivnejsim pravum statniho obcana.

Chci pro kratkost doby poukazati na priklad jen na statni staropensisty a na upravu ctvrte etapy, opravnenou a opetovne smerodatnymi vladnimi kruhy uznanou a prislibenou. Podle duvodove zpravy k zakonu c. 70/30, zrovnopravneni staropensistu ve 4 etapach, bylo 1. ledna 1930 34.790 osob, ktere patrily do 4. etapy, pro nez zjisten byl naklad 67,502.570 Kc. Celkem slo o 127.801 osob s nakladem 317,171.860 Kc. Podle tabulek umrtnosti 17 anglickych pojistoven dozije se z clenu 1. etapy, citanych 1. ledna 1930, 1. ledna 1936 jeste 33.080 anebo 57% (58.369), druhe etapy jeste 14.530 cili 80% (18.776), treti etapy jeste 14.820 cili 87% (15.866), z cehoz musi vyplyvati uspora 43% nakladu pro prvni etapu (76,000.000 Kc), 20% nakladu pro druhou etapu (8,300.000 Kc), 13% nakladu pro treti etapu (4,250.000 Kc), tedy umrtim clenu prvych tri etap az do r. 1936 88,550.000 Kc.

Ponevadz uhrnne pensijni pozitky podle rozpoctu maji ciniti r. 1936 2 miliardy 93 mil. Kc, usporen byl, vezmeme-li prumerne 12,8%ni zmenseni nasledkem uspornych zakonu, dalsi obnos 267,000.000 Kc. Uhrnne uspory u pensi samotnych cini tudiz 355,550.000 Kc, obnos to, kterym vyrovnani ctvrte etapy daleko je predstizeno. Uvazi-li se, ze behem toho casu ze ctvrte etapy alespon 10% jiz ubyla umrtim, coz cini castku asi 6,700.000 Kc, vyplyva potreba asi 7,630.000 Kc, obnos to, ktery by snadno bylo lze usporiti na jinych mistech a se kterymi stat vyrovnati mohl velkou nouzi a opravnene pozadavky.

Na zaklade zakona c. 70/1935 mela byti ctvrta etapa pensistu uspokojena dne 1. ledna 1933, podle zakona c. 204 z r. 1932 byla vyplata odsunuta na 1. ledna 1935 a vladnim narizenim c. 275/1934 opetovne odsunuta na 1. ledna 1936.

Zdali tento usporny system je na miste, prenechavam kazdemu spravedlive myslicimu cloveku. Co dnes stat provadi staropensistum ctvrte etapy, muze se v budoucnosti podle tohoto prikladu stati take kazdemu jinemu cloveku, lhostejno zda patri k nejakemu pensijnimu ustavu anebo socialnimu pojisteni. Nebot zle priklady kazi dobre mravy. Jinym prikladem bylo postatneni poslednich ceskych soukromych drah, Ustecko-teplicke a Bustehradske drahy. Cas bohuzel specha, nemohu o techto prikladech blize pojednati. Pripad je zde vsak jeste kriklavejsi. Odstrkovani Nemcu v urednictvu je patrne, vi-li nekdo, ze v ministerstvu zeleznic s poctem asi 600 uredniku jsou nejvys 3 az 4 nemecti urednici. U reditelstvi statnich drah neni vubec zadneho nemeckeho reditele statnich drah, rovnez mezi zastupci reditelu ani jedineho Nemce, stejne mezi 59 prednosty reditelskych oddeleni ani jednoho Nemce. Mezi asi 61 zastupci prednostu oddeleni jsou 2 az 3 Nemci, mezi asi 300 spravci skupin jen 10 nemeckych uredniku. Totez plati o dulezitych sluzebnich mistech na trati. Tak mohl bych zde uvesti jeste radu nespravedlivosti.

Kdybyste panove smysleli spravedlive, museli byste nam dati za pravdu, ze se nam sudetskym Nemcum deje velika krivda. Dovolim si pri zdejsi prilezitosti podati statisticky prukaz o tom, mnoha-li uredniku a zrizencu stat nyni zamestnava a mnoho-li z toho by podle klice melo pripadnouti na mensiny. Srovnani s jinymi staty pri tomto vypoctu ukaze cifry, ktere povedou k usudkum, jez nikterak nejsou v zajmu tak nutneho a casto zduraznovaneho usporneho systemu.

Slavny senate! Vstupujeme do noveho rozpoctoveho roku a myslim, ze mam vysloviti prani, aby novy rozpoctovy rok nam vsem prinesl uspokojeni v tom smeru, aby se nam, sudetskym Nemcum, dostalo prava, abychom spravedlive byli posuzovani a aby se s nami spravedlive jednalo. Bude-li tomu tak, pak myslim, nastal s touto zmenou roku veliky okamzik. Pak mohlo by usmireni, priblizeni naroda k narodu prinesti nejlepsi ovoce noveho roku v zajmu statu sameho. To je mym vanocnim pranim vsem, kdoz jsme prodchnuti nejlepsi vuli pro lid a stat pracovati, jednati a zodpovidati. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena. Prerusuji jednani.

mezi schuzi: Usneseni posl. snemovny tisky 79, 80, 86, 87.

Byly prikazany vyboru rozpoctovemu a k navrhu predsedovu bylo vyboru ulozeno, aby podal o nich zpravy do nejblize pristi schuze.

Do vyboru rozpoctoveho za sen. Reyzla nastupuje sen. Hackenberg.

Predseda sdelil usneseni predsednictva, aby se pristi schuze konala v sobotu dne 21. prosince 1935 o 9. hod. s

1. Pokracavanie v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovne (tisk 65) k vladnemu navrhu statneho rozpoctu republiky Ceskoslovenskej a financneho zakona na rok 1936 (tisk 75) a rozprava a prehlaseni ministra financii ucinenem vo 13. schodzi senatu dne 12. decembra 1935.

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 81) o navrhu posl. Berana, Hampla, Zeminove, dr Jos. Dolanskeho, Mlcocha, Tauba a Zierhuta na vydani zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona c. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srazkach z platu clenu Narodniho shromazdeni na r. 1936 (tisk 83) [podle §u 35 jedn. radu].

3. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 63) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (tisk 72).

4. Navrh, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni posl. snemovny o dalsi tri mesice:

a) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni zakona o pozadovani dopravnich prostredku pro ucely vojenske (tisk 62);

b) o vladnim navrhu zakona o civilnich hlidacich vojenske spravy (tisk 70).

5. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o stanoveni jednotne vseobecne doby hajeni ryb a o podminkach pro povolovani nocniho rybolovu v hranicnich tocich ceskoslovensko-madarskych, podepsana dne 8. cervna 1934 v Budapesti (tisk 49).

6. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. Umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Rumunskym o rozdeleni jmeni sirotcich pokladen a o vydani deposit porucencu a opatrovancu, podepsana v Bukuresti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

7. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada senatu N. S. R. Cs. ke schvaleni dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 8. unora 1935 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. unora 1935, cis. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

8. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 79) o vladnim navrhu zakona, kterym se rozsiruje platnost zakona o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem [podle §u 35 jedn. radu].

9. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 80) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji ustanoveni o soudnich poplatcich [podle §u 35 jedn. radu].

10. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 86) o vladnim navrhu zakona, kterym se pozmenuje zakon o dani z obratu a dani prepychove a prodluzuje jeho platnost [podle §u 35 jedn. radu].

11. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 87) o vladnim navrhu zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove [podle §u 35 jedn. radu].

12. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 82) k vladnimu navrhu zakona o statni pocte prvnimu presidentu Ceskoslovenske republiky T. G. Masarykovi (tisk 84) [podle §u 35 jedn. radu].