Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 15. schuze (obsah, prilohy) | Patek 20. prosince 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 128 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Krcmar, Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 9 hodin 51 minut.

dal predseda: na dnesni schuze sen. Malikovi, Modrackovi, Novakovi (lid.), Pechancovi, Ryparovi, dr Sobotovi, Zmrhalovi, dr Ziskovi; na dnes a zitra sen. Liehmovi a dr Rehakovi.

Zprava tisk 73.

Interpelace tisk 76/1 a 76/2.

Usneseni posl. snemovny tisk 81.

vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu usneseni posl. snemovny tisk 81.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby vyborum ulozeno bylo podati zpravu o tomto usneseni posl. snemovny do nejblize pristi schuze.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze:

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, panu sen. Kvasnickovi.

Sen. Kvasnicka: Vazeny pane predsedo, slavny senate!

Starou a dosud nevyvracenou verejno-hospodarskou zasadou je, aby hospodarstvi kazde verejne korporace, tedy predevsim statni, vedeno bylo zasadou, ze veskera vydani, ktera jsou nutna, maji byti kryta nalezitymi prijmy, jinymi slovy, ze hospodarstvi verejnopravni korporace ma byti za vsech okolnosti v rovnovaze. Prosim, proti teto zasade neni v odporu ani zasada soukromohospodarska, ktera rika, ze nikdo nema vydavat vice, nezli ma prijmu. To se navzajem doplnuje, to se navzajem nevylucuje. Nevylucuje se ani to, co rikali nekteri teoretikove narodohospodarsti - myslim, specielne prof. Macka - kteri rikali, ze staci, kdyz hospodarstvi je vyrovnano v nekolika letech, ze rok je sam o sobe uzky, kratky, omezeny cas, ze ten vykyv hospodarske krise nezapada soubezne s tim rokem a ze by tu snad nevadilo, kdyby se to rozlozilo na nekolik let. Opakuji "snad", snad v teorii by to nevadilo, ale v praksi by tato zasada byla velmi nebezpecnou, protoze jsme si dobre vedomi, ze snaha vsech zakonodarnych sboru a demokratickych instituci je byti pokud mozno popularni, oblibeny a odtud by vznikala zase snaha presunout vydani na dobu pozdejsi.

Tedy zasada, o niz jsem z pocatku mluvil, nenasla sluchu v tomto rozpoctu a tento rozpocet je v rovnovaze formalne. Jsme si vedomi, ze je formalne v rovnovaze, je to rozpocet krisovy, rovnovaha byla docilena proste tim zpusobem, ze prijmy byly nadsazeny, zvyseny, byly posuzovany, rekl bych, velmi priznive, ale obavam se - a ostatne je o tom presvedcen sam pan ministr financi - ze techto prijmu dosazeno nebude, takze de facto zde projednavame rozpocet nevyrovnany. (Tak jest!)

Hospodarska krise v tomto rozpoctu je na prvy pohled zrejma. Je to rozpocet krisovy. Neni to rozpocet, jak rekl pan zpravodaj, ktery jiz ukazuje na lepsi casy. To mohl tvrditi pouze proto, ponevadz se mi zda, chtel oduvodnit vyssi prijmy, ktere se uvadeji v rozpoctu s odvolanim se na konec hospodarske krise. O hospodarske krisi se u nas velmi mnoho mluvi, ale velmi malo se pro jeji reseni udelalo.

Panove, priznejme si docela otevrene, ze krome investic a krome reseni urokoveho bremene se k reseni krise neprikrocilo. Investice samy o sobe nikdy krisi nevyresi. Investice, zejmena verejnych korporaci, mohou byti pouze docasnou injekci, po ktere se vsak objevi reakce, ponevadz pak v rozpoctu se objevi urok a umor nakladu na investice; a ponevadz investice, ktere byly podnikany, jsou zpravidla nerentabilni, pusobi umor a udrzovani techto investic jeste dalsi zhorseni rozpoctu.

Je pochopitelne, ze kazdy ministr financi v dobe hospodarske krise ocita se v tezke situaci. Prijmy se mu smrsti v dusledku hospodarskych pomeru, naproti tomu vsak velka cast vydani je konstantni - je to predevsim umor dluhu - a proto se nedivme, ze umor dluhu, ktery v dobach konjunktury se velmi snadno resil, je v dobach krise velmi tizivy, a ma nam to byti poucenim, ze se dluhy verejne nikdy nesmeji v dobach konjunktury delati. Touto zasadou jsme se neridili, delali jsme dluhy v dobach konjunktury a pochopitelne umor techto dluhu z dob konjuktury nas tim vice tizi v dobe hospodarske krise. Druhou takovou konstantni cislici jsou naklady na verejne zamestnance.

Kazdy ministr financi, i nynejsi, se touto cifrou zabyval a oduvodnoval stoupnuti rozpoctu tim, ze roste naklad na aktivni zamestnance a na pensisty. Prosim, timto tvrzenim pana ministra financi se dostavame k velikemu problemu, ktery u nas resen neni a nebyla nikdy ani odvaha jej resiti. Prosim, nejdrive se podivejme na verejne zamestnance.

Co obstaravaji verejni zamestnanci? Verejni zamestnanci obstaravaji statni administrativu. Jaka je statni administrativa, takovy je stat. Stat stoji a pada se spravnym fungovanim statni administrativy. Nebudeme-li miti administrativu poctivou, sporadanou, uspokojenou vnitrne a prolnutou laskou ke statu, pak stat neudrzime (Tak jest!). Panove, kdyby se delala sebe horsi politika hospodarska - ovsem myslim docasne - bude-li fungovati bezvadne administrativa, budou-li fungovati, rekneme, financni urady, socialni pece, zdravotnictvi, skoly, bezpecnost, armada, pak se stat nikdy nemusi bati o svou existenci, nemusi se take bati ani o svou posici zadna vlada, kdyby delala sebe horsi politiku, proste proto, ponevadz oposice nemuze prakticky, kdyz funguje radne administrativa, pouziti sveho vlivu proti docasne vlade. Proto kazda rozumna vlada ma zajem na tom, aby jeji pomer k administrative byl vrely, teply, aby administrativa radne fungovala. Bohuzel, nemohu to rici o vlade nasi. Tento primerni zajem nase vlada a nase vlady vubec nepochopily. Jestlize funguje statni administrativa tak, jak funguje, prosim, za to musime byti vdecni verejnym zamestnancum. Musime byti vdecni verejnym zamestnancum, ze jejich pomer ke statu nenasel ohlasu v nebezpecne zasade, ktera by se mohla projeviti slovy: Jak ty ke mne, tak ja k tobe. (Vyborne!) Vazeni panove, rikam tvrda slova, ale racte si uvedomiti, jak by to se statni administrativou vypadalo, kdyby se tato zasada rozmohla v nasem verejnem zamestnanectvu.

Pan ministr financi rika, ze naklady na statni zamestnance a na pense rostou. Zabyvejme se nejdrive tim tvrzenim, ze rostou. Pan ministr to tvrdi na zaklade predlozeneho rozpoctu, ale rozpocet pro mne neni smerodatny, proste proto, ze jaksi anticipuje, chce dopredu, snazi se vyliciti, jak asi situace v pristim roce bude vypadat, a nikdo se nemuze panu ministrovi financi diviti, ze se na strane vydani snazi to naznaciti velmi cerne a na strane prijmu pokud mozno take cerne.

Pro mne vsak je smerodatne, jak roste naklad na statni zamestnance podle ucetni uzaverky. Zde ovsem mame dve cislice, kterymi se mohu zabyvati. Jsou zde nalezitosti a jsou zde platby. Nevim, ktere cifry bych mel pro porovnani vziti, zdali platby nebo nalezitosti. Predpokladal bych, funguje-li radne statni administrativa, ze jsou smerodatne nalezitosti, ponevadz platba je jiz dusledkem fungovani administrativy, ktera muze nedoplatky nebo preplatky prostou administrativni cestou vyriditi. Ovsem je take mozno, ze kdyz nalezitosti nejsou nalezite uvedeny - a u nas ty pripady mame - ze mame velky rozpor v kazdorocni uzaverce mezi nalezitosti a platbou. Zde neco nehraje dohromady, je tu neco, co by byti nemelo, ponevadz ten rozpor nemuze byti velky a trvaly. A my se kazdorocne setkavame pri ucetnich uzaverkach s tim, ze rozdil mezi nalezitosti a platbou je velmi znacny.

Zacnu poslednim rokem konjunktury, tedy r. 1929, ktery skoncil podle uzaverky skvelym prebytkem 1,5 miliard Kc. Na verejnou spravu, zamestnance, vyplaceno bylo 4.940 mil. Kc. Pan ministr financi uvadi letos v rozpoctu na r. 1936 castku 4.709 mil., tedy neni pravda, ze by naklad rostl, kdyz fakticky r. 1929 cinil 4.940 mil. Kc a rozpoctovy predvidany naklad na pristi rok Je 4.709 mil. Kc, tedy o 1/4 miliardy mene.

V rozpoctu na r. 1929 pan ministr financi uvadel take cifru nepomerne vetsi, o 105 mil. Kc vyssi. Tedy pan ministr financi r. 1929, v roce vysoke konjunktury, kdy hospodarstvi skoncilo 1,5 miliardovym prebytkem, nevyplatil, co bylo v rozpoctu, naopak vyplatil o 105 mil. Kc mene. Proc mene? Tyto velmi znacne castky usetril tim, ze nejmenoval, nepovysoval, neobsazoval mista. R. 1930 skoncil schodkem 480 mil. Kc v nalezitostech, v rozpoctu na platy zamestnancu bylo uvedeno o 29 mil. mene, tedy neni pravda, ze naklad stoupl, naopak rozpoctove klesl. Ale oproti rozpoctu usetreno bylo ve vlastni statni sprave na zamestnancich 74 mil., na pensich 32 plus 14, pro pensisty zavedeny byly nove kvitancni poplatky, jez vynesly 100 mil. Kc, takze pan ministr financi proti rozpoctu na rok 1930 usetril 220 mil. Kc, ackoliv tvrdil, ze naklad na zamestnance roste. R. 1931 skoncil schodkem 740 mil. Kc v nalezitostech. Rozpocet byl na statni zamestnance mensi proti roku predchazejicimu o 7 mil. Kc. Proti rozpoctu usetreno ve vydanich 51 mil. Kc. Zavedena byla resystemisace, pro kterou pan ministr financi rikal, ze potrebuje novelisaci zakona o davkach za uredni vykony. Tato novelisace, o ktere pred verejnosti bylo uvadeno, ze je nutna proto, aby mohla byti provedena resystemisace, vynesla 77 mil. Kc podle zaverecneho uctu. Pan ministr financi nevyplatil ani techto 77 mil. Kc, nevyplatil ani 29 mil. Kc, ktere mel v rozpoctu; u podniku usetril 70 mil. Kc proti rozpoctu u zamestnancu statnich, u ostatnich 147 mil. Kc, tedy 260 mil. Kc uhrnem. Pripocteme-li k tomu vynos 77 mil., dojdeme k sume 337 mil. Kc, pres to, ze v tomto roce byl zaveden vanocni pridavek.

Rok 1932 skoncil velmi znacnym schodkem, 830,549.000 Kc. Hlavne to byly podniky, ktere vykazaly ztratu 1.134 mil. Kc. Naklad na zamestnance vzrostl a sice o 176 mil. Kc. Proti rozpoctu vsak skoro cela tato cifra byla usetrena, 162 mil. Kc.

Rok 1933 skoncil schodkem velmi znacnym, 1 1/2 miliardy Kc, zase v dusledku hospodarstvi podniku. Naklad na statni zamestnance je mensi v dusledku opatreni uspornych o 316 mil. Kc a proti rozpoctu usetreno dalsich 154 mil. Kc.

Rok 1934 mate vsichni, panove, na svych stolech, ve svych mistnostech. V uzaverce rozpoctove se povida, ze r. 1934 vykazuje schodek 342 mil. Kc. Naklad proti roku predchazejicimu na zamestnance byl mensi o 255 mil. Kc, tedy proti r. 1932 mensi o 571 mil. Kc. Proti rozpoctu zde usetreno dalsich 33 mil. Kc.

Rok 1935 bude teprve koncit, a rok 1936 mate pred sebou Nevim, mohli-li byste mi dobre odpovedeti na otazku: roste, ci klesa naklad na verejne zamestnance? (Sen. inz. Havlin: Kam se podely ty uspory?) Rika se - a kdyz si clovek precte podrobne rozpocet na r. 1936, sam pan ministr financi tam rika - ze naklad na pristi rok byl zpusoben tim, ze vzrostly vydaje: na ministerstvo vnitra o 44,8 mil. Kc, to je dusledkem rozsireni bezpecnostni sluzby na cetnictvo a policii - na ministerstvo financi vzrostly o 34,5 mil. Kc, to je konecne v dusledku volani po tom, aby financni sprava hnula s tou celou agendou, kterou ma a dostala se kupredu. Ministerstvo skolstvi zvysilo o 23 mil. Kc osobni naklady v dusledku novych skol, zejmena na Slovensku a v dusledku otevreni novych trid. Tato cifra se mensi - mluvil jsem o ni pri novelisaci zakona o ujezdnich skolach - ponevadz vsichni vite, ze pocet deti klesa. To bude velky problem.

Konecne je naklad na ministerstvo narodni obrany, prodlouzeni vojenske sluzby, ktery stoupl o 12 mil. Kc. Pan ministr financi tvrdi, ze naklad na statni spravu roste, ale kdyz to rozeberete, vidite, v cem roste. Mohlo by se rici, kdyz je krise, ze je kazdy povinen podle svych prijmu prispeti na reseni krise statu. Tato zasada je spravna, zejmena kdyz se tvrdi "podle svych prijmu". Proto je dobre podivati se, jak ty prijmy verejnych zamestnancu vypadaji ve sve konecne cislici, totiz ne v te honosne cislici, kolik ma kazdy napsano, ale kolik kazdy bere. Zminim se i o tom, jak tyto platy vypadaji podle zakona cis. 103. z r. 1926. To je nejpriznivejsi doba pro verejne zamestnance. Ovsem duvodova zprava k tomuto zakonu, sestavena nynejsim panem guvernerem dr Englisem, pravi: "Stat neni tak bohaty, aby mohl platit sve zamestnance tak, jako platilo Rakousko. Ale hospodarsky vyvoj, klesnuti cen potravin, ucelna resystemisace napravi tuto krivdu, ktere jsme si vedomi."

Verejnych zamestnancu s uciteli mame 400.000. Kol. Paulus tu vcera mluvil o tom, ze snad polovina naroda nema existencniho minima. Podle platoveho zakona do 6.000 Kc rocniho prijmu ma 96.491 zamestnancu (Slyste!), t. j. plna tretina zamestnancu, nema na papire ani 6.000 Kc. Do 9.000 Kc rocne ma 61.400 zamestnancu, do 12.000 Kc rocne 75.014 a zamestnancu s prijmem do 15.000 je 49.043. Secteme-li tedy statni zamestnance, kteri maji podle zakona plat do 15.000 Kc rocne, jest jich 281.948, tedy plnych 80% verejnych zamestnancu nema plat, ktery by presahoval 15.000 Kc rocne. (Sen. inz. Havlin: Hruby plat!) Ano, hruby plat podle zakona.

Kdyz se r. 1932 provadela usporna opatreni, referent ve snemovne - byl to prislusnik republikanske strany prof. dr Brdlik - prohlasil: "Kdyby kazdy stav prispel k reseni hospodarske krise" - je to v duvodove zprave - "tak jako prispeli verejni zamestnanci za 12 let trvani republiky, pak by se stat musil topit ve zlate." Ale ty platy proti predvalecnym platum vypadaji takto: V VII. hodn. tride cini plat pouze 65 % platu predvalecneho, v VI. - to byly uz vysoke tridy urednicke - je 53% predvalecneho platu, V. je 54% predvalecneho platu. O vyssich tridach nemluvim, ponevadz tam je pomer jeste nepriznivejsi.

Ted byly provedeny srazky. Pan ministr financi rika, ze panove v rozpoctovem vyboru senatu odhaduji srazky na 25%, ale ve skutecnosti cini pry pouze 10%. Kdybyste od penez, ktere jsem uvadel, odectli srazky 10%, nevim, zdali byste rekli, ze to je cislice, ze ktere muze byti statni zamestnanec ve znemcenem uzemi ziv. A chtejte pak, aby vykonavali statu sluzbu. Soudce, prednosta okr. soudu, ktery soudi 15 az 20 tisic lidi na okrese - nekde byva nejvyssim statnim funkcionarem v meste v tech mensich okr. mestech - ma na papire plat 1300 Kc mesicne, ale bere 916,60 Kc. (Vykriky: To je hruza!) To je prednosta okr. soudu! Stabni kapitan - vysoka funkce vojenska - bere na papire 1600 Kc, ve skutecnosti vsak 1.040,80 Kc. To jsou fakticke cislice. Ted mi reknete: co chcete, aby tito lide dali vice na reseni hospodarske krise? Mohlo by se mne rici: Ale ty vysoke uredniky nejmenujete, ty, co maji prvni a druhou hodnostni tridu, sekcni sefy a min. rady. Panove, mame celkem techto zamestnancu 896. Ale i tito vysoci zamestnanci berou na ruku po srazkach, na pr. takovy sekcni sef, kolem 5.000 Kc mesicne. Prominte, i kdyz jsem prislusnikem oposice, mohl bych rici, ze nejvyssim urednikem ve state je ministr. A dejme si ruku na srdce. Je to vysoky plat pro ministra? Nikdo nebude prece tvrdit o nem, ze ma malo prace nebo mala vydani. Budme tak objektivni, zname to vsichni z vlastni zkusenosti, jak to vypada. Ten ministr to ma jeste horsi, a bere platu asi 6.000 Kc mesicne. Takovy plat ma kazdy reditel male venkovske zalozny. Snad by se mohlo namitnouti, ze ma jeste dalsi plat, kdyz je statnim zamestnancem, ze ma plat poslanecky a ministersky dohromady. Ale i kdyz je statnim urednikem, pripoctete si k tomu cifru, kterou jste slyseli po nalezitych srazkach podle zakona, kdyz se stane clenem Narodniho shromazdeni, a dostanete cifru, ktera neodpovida vyznamu ministrovu. Je to veliky plat, kdyz min. predseda dostane na ruku asi 9.000 Kc? Muzete z toho videti, ze platy verejnych zamestnancu nejsou jiste velike. (Sen. inz. Winter: "Poledni list" to nemusil vycitat!) Pane kolego, nemohu za to odpovidat. Uvadim to proto, ze svedomi mne to kaze rici.

A dale. Nepovazuji za dustojne, aby stat daval velke honosne platy na papire, a ve skutecnosti aby byly nepomerne mensi. Jsem sam statnim zamestnancem. V prvni rubrice mam pomerne slusny plat, ale co podpisuji dole, to je ve skutecnosti o 25 az 30% mensi. Nac si hrat na velike platy, kdyz jsou mensi? Proc to delat zbytecne komplikovanejsi, proc uvadet velke, honosne platy, a na konec na ruku brat plat o tretinu nebo 40% mensi?

Jeste bych to shrnul dohromady. Ti statni zamestnanci pri platech, ktere jsem vam zde uvadel, prispeli na reseni hospodarske krise jednou miliardou tim, ze nedostali to, co bylo uvadeno v rozpoctu od r. 1929. Srazky v roce 1933 cinily 382 mil. Kc, odbourani vanocniho pridavku 190 mil. Kc, zvyseny pensijni prispevek 160 mil. Kc, dohromady s uciteli 1050 mil. Kc. To bylo v r. 1933. V r. 1934 1350 mil. Kc, v r. 1935 1250 mil. Kc. Pres 4 1/2 miliardy bylo dano verejnymi zamestnanci z tech platu, ktere jsem vam zde uvadel, na reseni hospodarske krise. A pri tom mne nikdo nebudete prece tvrditi, ze je to oduvodneno poklesem cen zivotnich potreb, naopak ceny zivotnich potreb stouply a cela hospodarska politika se nese k tomu, aby opravdu stouply. V teto dobe v Praze vsude dnes - ctu v "Pravu lidu" - 90% soukromych zamestnancu dostane vanocni pridavek. Kazda sluzka dostava od slusne zamestnavatelky jednomesicni mzdu jako prispevek na Vanoce. Toho u statnich a verejnych zamestnancu neni. Ale mohlo by se mne namitnouti: Vy vsak mate postup. Ale tento postup je vazan systemisaci mist. Panove, dostavate vsechna memoranda od urednickych organisaci, ktera vam ukazuji, jak tento postup vypada. Mate na stole memorandum od spolku technickych uredniku financni spravy, kde se dozaduji, aby systemisace byla zlepsena, a uvadeji, ze pouze 24% technickych uredniku, inzenyru vysokoskolsky vzdelanych, dosahuje platu druhe az ctvrte tridy, avsak vsech 76% je odkazano byti komisari a vrch. komisari. Jsou to lide 51 let, 52 let, 55 let stari. (Sen. inz. Havlin: I 61 roku!) A jsou stale vrchnimi komisari. Pan kol. Havlin kandidoval take jako vrchni komisar. A tito komisari maji 25, 28, 30 sluzebnich let.

Stredoskolaci, jadro statni spravy, urednici vykonne sluzby, dneska vypadaji tak, ze delaji 10 roku kancelarske pomocniky, pak se stanou aspiranty, potom se stanou na tri roky cekateli a tak v priznivem pripade po 14 letech stavaji se uredniky VII. hodn. tridy.

A jaka je tragedie u uredniku kancelarske sluzby? Konaji kvalitni praci, jsou na bernich spravach referenty, jsou tam i v odvolacich instancich, na hejtmanstvi treba maji urcity referat, ktery take vyrizuji, a jsou v nejnizsich platovych stupnicich kancelarskych pomocniku, slouzi 25 let a nemaji nejmensi nadeje na jakykoli postup. Teprve po 15 letech smluvniho pomeru, bez vyjimky, kdy mohou byti propusteni na hodinu bez uvedeni duvodu, stavaji se cekateli a teprve po 20 letech sluzby stavaji se pragmatikalnimi uredniky a jako asistenti nebo oficialove jdou do pense.

Mame radu tech, kteri jdou do pense jako kancelarsti pomocnici po 35 letech sluzby. To je proto, ze z celkoveho poctu 21.474 systemisovanych mist pro kancelarske pomocniky jen 7305 je vyhrazeno pragmatikalnim urednikum.

K tomu vsemu prispela jeste vyplata platu 10. dne v mesici. Pan predseda vlady i pan ministr financi slibovali, ze tuto anomalii odstrani. Pusobi potize. Kde muze statni zamestnanec, urednik nejvyssi kategorie, vykladati domacimu, ze muze platiti cinzi az desateho, a kde jsou ostatni platy, ktere se nemohou dati na desateho, jako elektrika, skolne, hodiny a pod.? Pan ministr financi rikal, ze to bylo z duvodu ulehceni platove sluzbe. Dnes mame nadbytek penez na ziru. Tento duvod, nedostatek obeziva, nepada dnes v uvahu. Slib byl dan. Proc aspon v teto malickosti, ktera pusobi velkou obtiz, o ktere se rika, ze stat nic nestoji, nemuze byti vyhoveno?

Zase by se mi reklo: platy jsou male proto, ze jest statnich zamestnancu mnoho. Povazuji za svou povinnost, abych zde pred vami se vyporadal s legendou, ktera rika, ze je statnich zamestnancu vice nez za Rakouska. To se tvrditi neda. Opatril jsem si autenticka cisla jednak z rozpoctu na r. 1936 a jednak stara. V nekterych uradech je uredniku vice nez za Rakouska, ale to neni smerodatne, vzdyt struktura statu se zmenila za ta leta.

Nejvyssi soud a kasacni dvur mely 113 zamestnancu. Nas nejvyssi spravni soud ma 127 zamestnancu. To jsou systemisovana mista. Od nich je nutno odecisti 10% interkalar. Nejvyssi ucetni dvur za Rakouska mel 108 zamestnancu, my mame 161. Ministerska rada mela 198, dnes 241. Ovsem racte si vziti v uvahu tiskovou sluzbu a to vsecko, co drive nebylo. Pocet zamestnancu v zahranicni sluzbe vzrostl. Kde jsme meli za Rakouska 223 zamestnance, dnes mame 1260. Pak vzrostl take pocet zamestnancu ministerstva vnitra. Rakousko melo 17.523 zamestnance, my mame 23.266. To pada na ucet gazistu cetniku. Zeleznice mely za Rakouska 131.143 zamestnance, dnes je systemisovanych mist 142.654. Ale prosim, provoz na zeleznicich nekolikanasobne stoupl. Ted mame ostatni urady, kde vsude je pocet zamestnancu nepomerne nizsi. Skoly za Rakouska mely 11.115, dnes maji 10.940 a nejhure to u nas odnesla pece o obchod a prumysl. Prosim, tady se zobrazuje take cele nase hospodarstvi, ktere jsme delali. Rakousko melo pro ministerstvo obchodu... (Vykriky. - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Kvasnicka (pokracuje):... vyhrazeno 2756 systemisovanych mist, nase ministerstvo obchodu 418. Ministerstvo financi za Rakouska melo 34.002, my mame 25.526. Posty za Rakouska mely 48.847, dnes maji 34.217. Orba za Rakouska mela 3667, my mame 2817. Nejhure to odnesla spravedlnost. Za Rakouska bylo 22.551, dnes mame systemisovanych mist podle rozpoctu 10.084. Verejne prace za Rakouska mely 9745, dnes 2410. Nabotnaly nektere urady v dusledku celeho hospodarstvi a spravy, kterou provadime. Narostla nove ministerstva na ukor vykonne sluzby dole. Dole nemame vykonnych uredniku, ale nabotnaly centralni urady. V centralnich uradech nabotnaly zvlaste presidia proti drivejsim pomerum. Presidia v drivejsich dobach byla jakymsi organem pro ministra, dnes se stala vlastne presidia v centralnich uradech rozhodujicim cinitelem a proto presidia uzasne vzrostla, ale to zkomplikovalo celou spravu. Proc? Ponevadz kazde, i to nejpodradnejsi jednani se kona v ministerstvu. Vykonne urady dole provadeji proste jen sibr. Proc? Ponevadz vsechno se ovlada politicky. Rozhoduje se protekcne, proto se to muze uplatniti az nahore v centralnich uradech. Proto urady dole nedelaji nic jineho, nez sbernou sluzbu pro centralni urady. Proto to trva tak dlouho, proto jsou stiznosti do nevyrizovani veci. Snad by se mi mohlo rici: prece je moderni doba, jiste i urady se prizpusobily onomu uradovani. Mame stroje, mame kartoteky, mame propisovaci stroje v modernich uradech, v uradech to vypada jako ve strojirne, musely se i urady k tomu prizpusobiti. Neprizpusobily se. Je tam sice pokrok, ale sluzba dnes neni koncentrovana, jako tomu byvalo drive. Nezapomente, ze pocet pridelene agendy uzasne vzrostl, ze to nelze srovnati. Ukazi to na nekolika pripadech. U soudu bylo prideleno jednomu soudci u okresniho soudu za Rakouska 600 kusu rocne, dnes je prideleno jednomu soudci 3000 kusu rocne. Racte si predstaviti, ze jeden soudce ma vyslechnouti a odsouditi 3000 kusu rocne! Do toho jeste prijde dovolena, takze prumerne denne pripada na neho 10 kusu. Racte si predstaviti, jak justice place, a nedivte se, ze se nemuze nikdo dovolati spravedlnosti! Byl jsem na valne hromade soudcu, kde predseda soudu rekl: My nejsme soudci, my nesoudime, my jen administrujeme, vyrizujeme a odkladame, jen abychom docilili toho poctu. (Vykriky sen. Nemecka.) Ale panove, to jiz neni otazka soudcu, to je otazka statu.

Dnes se stale mluvi uveru, o nedostatku uveru, ale vite, proc je dnes uver nemozny, prestoze je penez dost? Proste proto, ze neni zadne instance - a kazdy dluznik je si toho vedom - kde by se veritel a penezni ustav dovolal sveho prava, protoze to trva 2 az 3 roky, nez rozsudek prijde k platnosti. Zbytecne se odvolava, ponevadz kazdy chce dociliti odkladu, kdyz vi, ze to bude rok, 2 roky trvati, nez vyssi instance rozhodne. Proste dostati rozhodnuti od nektereho soudu, to trva nekolik let, a za tu dobu se hospodarske pomery dluznika mohou tak zmeniti, ze i kdyz ma veritel v ruce platebni rozkaz, nic si na nem nevezme.

Take pozustalosti se projednavaji tak, ze kdo ma dostati pozustalost, nedocka se ji, naopak jeho pozustalost se projednava s predchozi pozustalosti najednou.

Vezmete si berni spravu! U berni spravy byl za Rakouska pridel 600 kusu, dnes je pridel 1500 i 2000 kusu. Predstavte si, jak potom muze agenda berni spravy vypadati! A tu mate take odpoved na to, ze mame 5 miliard nedoplatku!

U post a zeleznic je zaveden bodovy system, ktery proti Rakousku znamena 100% zvyseni vykonnosti.

A ted byste mne mohli poloziti otazku, jak z toho vseho vyvaznouti. Chceme-li miti stat, musime miti administrativu, nebot stat bez administrativy je nemozny. Cesta z toho vseho je predevsim ta, o ktere jsme vsichni presvedceni, totiz reorganisovati statni spravu. (Tak jest!) Reorganisace statni spravy musi spocivati na tomto principu: vykonnou agendu uradu - nejnizsi instance, odvolaci sluzbu - urady druhe instance a urady posledni instance mohou miti jen zakonodarnou cinnost, ale nic jineho. Kontrolu hospodarstvi provede parlament a nejvyssi kontrolni urad. Od toho take parlament mame. Bude-li statni sprava vybudovana na techto zasadach, jsem presvedcen, ze to bude nepomerne levnejsi a take rychlejsi, ponevadz urady dole budou moci vyrizovati agendu, a nikoli pan ministr. Jen si priznejme, ze se dnes min. rada pri schuzich zabyva obsazovanim mist strazniku nebo pridelovanim nove jmenovanych cetniku a pod. Coz je to funkce min. rady?

Dale je treba verejnou spravu i samospravu zverejniti, nekryti zbytecne urednim tajemstvim veci, ktere se kryti nemaji. Dnes si kazdy rekne: nic se mne nemuze stati, jsem chranen urednim tajemstvim. Timto tajemstvim se ovsem zbytecne kryji veci, ktere by se jim kryti nemely.

Kontrolu financi je treba provadeti tim zpusobem, aby se zjistilo, kam penize jdou a co kdo plati, kolik ktery stav prispiva a kolik ktery stav ze stat. prijmu dostava.

Je nutno omeziti fondove hospodarstvi na minimum, ponevadz unika kontrole.

Take by bylo na case kvalifikovati uredniky podle moderniho zpusobu. Dnes mame jiz moznost kvalifikace uredniku podle takoveho systemu, ze se jakykoliv vliv a protekce omezuji na minimum.

Dale je treba postarati se o umisteni kancelari, nebot je to ostuda, jak u nas kancelare nekterych uradu vypadaji. Jdete jen na berni urady, na posty atd., kde vidite nebilene mistnosti, spinavou podlahu. Zkratka ta zakladni cistota kulturniho naroda chybi u nasich verejnych uradu, a je treba provesti urcite vhodne adaptace mistnosti. Zivnostnici, hlavne stavebni zivnosti, jsou bez zamestnani. Proc by se nemohla dati z investicnich castek urcita castka na vymalovani, zdokonaleni a natreni nabytku, aby kancelar byla dana do stavu takoveho, aby tam ten zrizenec a urednik byl si vedom, ze je statnim urednikem, a nedival se na ten urad jako na trestnici? Kdyby tyto kancelare podlehaly dozoru zivnostenskych inspektoratu, nevim, kolik by se naslo zavady pri vytapeni atd. To by se verejnost podivila. Nestalo by to tak mnoho a pomohlo by se zivnostnikum, zejmena stavebnim zivnostem, ktere jsou dnes na mizine.