Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Mistopredseda dr Heller (zvoni): Slovo ma dale pan sen. Pechanec.

Sen. Pechanec: Vazeny senate! Kdo z vas pracoval v samosprave at obecni, okresni nebo zemske, da mi za pravdu, ze za normalnich roku sestaviti rozpocet na pr. v obci, ktera neni zadluzena, je velice snadne. Horsi je sestavovati rozpocet, kdyz je obec prostredne zadluzena, a velmi tezko, kdyz je predluzena. Neco podobneho jest i s nasim rozpoctem statnim. To nelze udelati tak lehko, jako se to dela v obci. V obci, kdyz ma starosta delat rozpocet, sdeli 14 dni napred referentum, aby si prichystali prislusne polozky vydajove a prijmove, a rozpocet je hotov. Hlavni vec je, aby rozpocet mel rovnovahu. Kdyz neni rovnovaha, skrtaji se polozky ve vydajich, bez kterych je mozno se obejiti, a hleda se novy prijem. Jednou z nejuzivanejsich polozek prijmovych je vzdy v rozpoctu zustatek z roku minuleho. Tak se to dela v rozpoctu obecnim a tak se to dela i v rozpoctu statnim. Rozpocet se udela lehko, ale teprve kdyz se delaji ucty, je videti, jak byl rozpocet prekrocen. Potom se kritisuje, ze se neudelalo to a to, a pricina, proc se to neudelalo, je v tom, ze nebyl prijmu.

V nasem statnim rozpoctu se pocita, ze dane vynesou vice nez lonskeho roku. To se vsak predpovidat neda. Ale co mel ministr financi delat? Pricinil se, aby sestavil rozpocet podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi, tak, aby byl rozpocet v rovnovaze. Pocita hlavne s polozkou, jak se o tom zminil i gen. zpravodaj, danovych nedoplatku. Pritezujicim pro nas,statni rozpocet je to, ze pribyva kazdorocne vydani na urokovani a umor. (Sen. Mikulicek: A na cetnictvo a na policii!) Na vsechno, i to je potrebne.

Vice nez tretinu vsech prijmu davame na urok a umor naseho statniho dluhu. Nechci se zabyvati polozkami rozpoctovymi, chci jen ukazati jako zivnostnik, jak tezko se muze pocitat s tim vybranym nedoplatkem minuleho roku "nezaplacene dane."

Moji predrecnici ukazali na chyby, ke kterym dochazi proti zivnostnictvu pri predpisovani a vybirani dani, a temer vsichni zadali, alby to bylo zjednoduseno. Vime, ze dnesni mluveni je temer zbytecne, o cifrach mluvit nemuzeme, ale rad bych, aby aspon nektere zrnko padlo na pudu urodnou a vlada aby uvazovala, jak by to mohlo byti pristi rok aspon o neco lepsi.

V prohlaseni pana predsedy vlady bylo nam slibeno vsem dohromady, ze se za nasi spoluprace udela co bude mozne pro vsecky vrstvy, ovsem v mezich moznosti, to znamena, kdyz se to zaplati. Zivnostnik by platil rad, kdyby mohl. Ja mluvim hlavne o zivnostnicich malych, a opakuji jenom, co mluvili moji predrecnici, ze pokud jde o vybirani a predpisovani dani, musi v teto veci byt administrativa reorganisovana, to znamena za prve zjednoduseni predpisovani a vybirani a za druhe vyrizovani odvolani poplatniku. Jsou pripady, ze poplatnik poda odvolani, ktere se ani za dva za tri roky nevyridi, zaklada se, berni urady vteli zivnostnikovi do pozemkovych knih dane, a co ma zivnostnik delat? Uver nedostane, je hnan na buben a prodan v exekuci. Pro nej neplati zadne moratorium. Takovych pripadu je mnoho a zavinuje to hlavne predpisovani a vybirani dani tim zpusobem, jak se dnes provadi. Nase strana, ktera ma organisovany take zivnostniky ve svem stredu a pocita s nimi jako s dulezitou slozkou, bude hlasovat pro rozpocet, ale prosili bychom, aby vladni kruhy uvazovaly, jak toto napravit a jak se dostat z teto situace ven.

Jde tedy predevsim o zjednoduseni nebo reorganisaci administrativy pri predpisovani a vybirani dani, a to co nejdrive. Proc? Tezko sej ceka rok, dva; cim drive to bude, tim bude lepe. Jinak budeme zivnostniky pochovavati nebo budeme jimi rozmnozovat rady nezamestnanych.

Jsem z chudeho kraje valasskeho a nas zivnostnik je rad, kdyz jde pracovat jako delnik na draze za 13 Kc denne; ponevadz vsak pracoval 1/2 roku u drahy, nema narok jako delnik a za podzimni sezonu mu berni sprava jeste predpisuje dan obratovou.

Tedy kdyz chceme, aby danove nedoplatky neco statu - a potrebuje toho co nejvice - v letosnim roce vynesly, navrhoval bych, aby financni urady uvazovaly tak, jako uvazuje zivnostnik, obchodnik. Zivnostnik, kdyz prodava na dluh, je rad kdyz koncem roku anebo i po novem roce dostane aspon neco z dluhu, a kdyz vidi, ze jeho dluznik nemuze platit, odepise mu i polovicku, a kdyz je to poradny clovek a vidi, ze platit pri nejlepsi vuli nemuze, odepise mu i vsecko, jenom kdyz na novo od neho zase bude brat. A zajmem statu je, aby pribyvalo lidi, kteri chteji platit, lidi platicich, nebot pribyva lidi, kteri ze statni pokladny berou, a ubyva tech, kteri chteji platit. Bude-li to tak dal, ubude i pramen od malozivnostniku, ktery je velmi vydatny.

Lonskeho roku u nas na Valassku postavenim drahy se zacal vzmahat turisticky ruch. Prijeli pani z Prahy a chodili do jednoho horskeho potoka na pstruhy, ale pstruzi nebyli, byl suchy rok. Ptali se, kde ti pstruzi jsou, mlynar mel tak malo vody, ze mlel misto vodou benzinovym motorem, a povidal jim: Je vam to divne? Oni na to: Ti pstruzi tu prec museji byt! Byl suchy rok a ty male pramenky, z kterych se voda steka vyschly. Uvazte: ty pramenky z malych dedin a obci od zivnostniku tekou vam vsechny do ustredi do Prahy; z tech malych pramenku je penez moc, ale kdyz je suchy rok, penez neni. Takovy suchy rok je take dnes u zivnostnictva. Ubyva penez od malych zivnostniku a nebude-li na ne pamatovano, ubude jich jeste vice a ze zivnostniku stanou se delnici bez zamestnani a prijdou statu na krk.

Proto bych prosil, aby financni urady uvazovaly o tom, jak to dela zivnostnik, aby zjednodusily vymahani danovych nedoplatku. Co je nedobytne, necht se odepise a nezatezuje se tim zbytecne personal, a co je dobytne; o tom necht se uvazuje, zavinil-li to poplatnik sam ci nezavinil. Poplatniku neplatu, kteri neplati umyslne, se nezastavam, ale poplatnika, ktery platiti nemuze, ackoliv by chtel, necht si zavola berni urad a ujedna s nim dohodu, jak by mohl a chtel platiti. Ma-li majetek, musi si nan vypujciti, pujci-li mu nekdo; nema-li ho a chce-li dobrovolne splaceti, necht i to berni sprava sebere. Jak jsem se informoval v ministerstvu financi, rekl referent, ktery ma tuto vec na starosti, ze berni spravy mohou se samy o takovych nedoplatcich do 20.000 Kc dohodnout s poplatniky na navrh berniho uradu. Dohodnou-li se ci nedohodnou, to zalezi na tom, jaky je kde prednosta.

Nedoplatky vzrustaji. Jak povstaly? Tim, ze berni sprava predpisuje vice a nebere ohled na to, co poplatnik priznava. Mam na mysli poplatnika, ktery platil, co priznaval, ale nedoplatky mu za nekolik roku narostly, k tomu prisly uroky z prodleni, a tak se potom zhrozil - mel 5 ci 6 deti - tech 5 nebo 6 tisic Kc. Je to domkar, ktery ma 5 meric pole, a kdyz mu daji,do pozemkove knihy zastavni pravo znamena to, ze mu nikdo neda uver a ze prijde na buben. Co vsak bude s jeho detmi? To by se melo take uvaziti.

Stran beznych dani zadam, aby byly,predpisovany co nejdrive, aby clovek mohl pocitati s tim, kolik ma platiti. Obratova dan je dnes tak tiziva, ze uz by se melo uvazovati o jejim odbourani.

Kdyz jsem chodil do skoly, ucil nas pan ucitel: Napoleon byl dobry bojovnik a dobry financnik nebo mel aspon dobre financniky. Ptal se sveho ministra financi: "Jak lid plati? Potrebujeme penize na valku." A on rekl: "Plati dost." - "Pritahnout trochu berni sroub!" Za cas pta se zase, jak plati. "Plati, ale trochu nadavaji." - "Jeste pritahnout!" - Pta se po treti: "Neplati nic, tancuji a uz ani nenadavaji." - "Honem odsroubovat!" Neprehanim, ale uz je opravdu nacase, aby se u malozivnostniku pocalo s odbouravanim dane obratove. U nas na Valasaloklobucku jsme se tesili, jak bude pausalovana dan z obratu. Platili jsme 2%, pak 3% a ted 61/2% a 3% druzstevni prirazky, to je 91/2%. Kdyz dostali lide, kteri chodi na trh a utrzi 150 nebo 200 Kc, predpisy na 500, 600, 1500 Kc, kazdy myslil, ze bude na spas takova dan, ze to bude na 61/2%. Dnes vidi, jaka je to hruza. Povida: Kdyby aspon pro nas male byla vyjimka. Bylo by treba uvaziti, aby aspon mali, kteri maji obrat 30 az 50 tisic Kc, meli ulevy v dani obratove. Vim ovsem, ze se neobejdeme bez dani, ponevadz stat penez potrebuje, ale primlouvam se, aby nebyly zbytecne vtelovany dane malym zivnostnikum, aby byli napred volani na berni urad a tam s nimi bylo ujednano, jak by svoje nedoplatky zaplatili " aby neupadali uplne v exekuce.

Pred ukoncenim se jeste chci zminit o skrtech. Kazdy z nas dostal asi 29 knih rozpoctu. Neni mozne, aby vsechno prezkoumal. Kazdy si prezkoumal, co ho zajima. Mne zajima elektrisace venkova, regulace rek a hrazeni bystrin. Na tech polozkach se skrtala. Pan ministr financi, ktery se musel pricinit, aby! dostal rozpocet do rovnovahy, skrtal tam, kde se skrtat nemelo. Na takove regulaci u nas pracovali vesmes mali zivnostnici. Na elektrisaci rovnez. Elektrika sviti malym zivnostnikum, delnikum, vsem. Obec si vypujcila na elektrisaci, 200 az 250 tisic Kc, je dluzna za sit. Kdyby mela subvenci, mohl by byt proud levnejsi a prirazky nizsi. Kdybychom subvenci dostali, byla by to uleva vsem, ponevadz bychom prirazky odbourali.

Nemohu nepodekovat panu ministru financi, ze lonskeho roku se dostal do rozpoctu na soc. peci pro nezamestnane zivnostniky ten milionek korun. Je to malo, ale je to na vanocni svatky na osaceni deti, na podporu zivnostniku a na darky. Letos mame 1 1/2 mil. Kc, tedy o 1/2 mil. Kc vice. Je to vanocni dar, ale je to malo. Ale dekujeme i za to.

Take dekuji vojenske sprave a ministerstvu obchodu, ze aspon castecne pamatuje pri,vojenskych dodavkach na zivnostnictvo. Prosil bych, aby dodavky byly zadavany vyhradne malym zivnostnikum v horskych a chudobnych krajich, nebot je to jejich posledni, co maji.

Nakonec prohlasuji, ze nase strana bude hlasovat pro rozpocet, protoze je to statni nezbytnost.

Kancim slovy, ktera nam predcital pan predseda vlady ve vladnim prohlaseni: "Vlada, predkladajic nove zvolenym zakonodarnym sborum aspon strucny prehled ukolu, jez bude nutno plniti, doufa, ze budou ji jak vlastni cinnosti zakonodarnou, tak kontrolni ucinne podporovati, abychom spolecne mohli dociliti toho, co bylo shora receno - totiz pokud mozno nejvyssi miry prospechu pro vsechny vrstvy obyvatelstva a tim i pro republiku." (Potlesk.)

Mistopredseda dr Heller (zvoni): Slovo ma dale pani sen. Karpiskova.

Sen. Karpiskova: Vazeny senate! Mam-li tu promluvit jmenem socialne demokratickych zen, chci nejprve dati pruchodu velike. radosti a uprimnemu uspokojeni nad zvolenim dr Benese presidentem Ceskoslovenske republiky. (Vyborne!) Touto volbou dostava se nam zaruky, ze budeme pokracovat v linii Masarykove, to jest v upevnovani posic nasi republiky za hranicemi a v jeji hospodarske a socialni vystavbe doma, ze budeme se snaziti doplniti demokracii politickou demokracii hospodarskou. Dnes vice nez kdy jindy jsme my zeny horlivy mi zastankynemi demokracie, nebot vidime, ze diktatury ve svete kolem nas davaji lidem, svym poddanym, svym otrokum, muzeme rici, valku, hlad, bidu a berou jim jakoukoliv svobodu osobni. Proto si dnes tim vice vazime demokracie a mame za to, ze po stastne volbe dr Benese presidentem Ceskoslovenske republiky muze se Masaryk, jemuz vzdavame nehynouci dik a jemuz jsme nescetnekrat dokazali svoji lasku a bezmeznou oddanost, klidne divati na nas, jak to povedeme. Zustavame verni jeho programu, to je verni mravnim idealum ceskoslovenskeho naroda a demokracii, jiz dekujeme za vznik samostatneho ceskoslovenskeho statu a jiz se take jedine vzhledem k narodnostnimu a socialnimu rozvrstveni obyvatelstva naseho statu muzeme udrzeti. (Vyborne!)

Vazeny senate! U prilezitosti projednavani rozpoctu, ktery ma vsecky stopy tezke hospodarske krise, chci rici, ze nejdeme dosti rychle vpred v reseni a odstranovani krise. Vidime, ze severske a jine staty nas predhonily v tomto velkem ukolu. Poukazuji. tu na urcitou ztrnulost ve financni politice naseho statu, zaluji tu, ze mnohym cinitelum jsou penize stale jeste urcitym fetisem a nikoliv jenom jedinym smennym prostredkem, kterym ve skutecnosti jsou.

Volali jsme mnohokrat a pisemne jsme rozhodili do verejnosti sve navrhy, v nichz jsme zduraznovali potrebu opatrit lidu praci. Vime vsak, ze investicni zivejsi ruch se nemuze rozvinout, dokud nebude vyresena take otazka financni, zac podnikat, zac investovat.

Znovu zde upozornuji na navrhy naseho kolegy posl. Macka: operace na volnem trhu, a durazne zadam, aby reseni teto velke otazky, opatriti lidu praci, nebylo odvisle od tapani a hledani prostredku v politice financni. Na pocatku podzimu tohoto roku jsme byli prekvapeni drahotou, ktera se razem stala neunosnou vsemu nasemu pracujicimu lidu. Proc? Zejmena proto, ze krise privodila velike snizeni mezd a platu. Vazeny senate! Co je drahota? Drahota je nepomer mezi duchody a cenami zivotnich potreb, a v tomto nepomeru jsme se my octli u nas, ve state, ktery se nikdy nemohl honositi znacne vysokymi mzdami, prave v dobe trvani hospodarske krise, kdy mzdy poklesly a drahota zacala stoupati.

Ministr inz. Necas jiz prohlasil jasne, jak to vlastne s tim hospodarskym a socialnim postavenim naseho pracujiciho lidu je, kdyz ukazal, ze vetsi cast pracujicich lidi v tomto state zije pod existencni minimum, t. j. nema pri jmu 6.000 Kc rocne. Proto jsme i tedy musili varovati a proto jsme take vyrkli do verejnosti, ze je nutno zadrzeti postup drahoty v podzimnich mesicich tohoto roku. Slysime sice kolem sebe, ze pry je to znamkou bliziciho se vzestupu hospodarskeho, ze jsou to cervanky lepsi hospodarske doby, kdyz ceny stoupaji.

Vazeni panove! Kdyz byla u nas pestovana deflacni politika, cifry se prizpusobovaly, snizovaly se mzdy a platy, ceny zivotnich potreb neklesaly touze merou; zustavaly hodne daleko. A kdyz jsme provedli castecnou devalvaci, najednou by mely ceny stoupati, najednou by se mela uplatnovati teorie, ze stoupajicimi cenami muze byti podnicena podnikavost. Tyto teorie mohou miti jako kazda teorie sve opravneni, ale upozornuji tu, ze mezi temito teoriemi stoji zivy clovek, rodina, deti, a tito cinitele, tento zivy objekt doplaci na vsechny tyto teoreticke poucky nebo nepoucky. Videli jsme, ze pri deflaci se nesnizila umerne cena zivotnich potreb, a nemuzeme klidne prihlizeti k tomu, aby po castecne devalvaci letely ceny nahoru. Nejsme pro snizovani cen za kazdou cenu a vseobecne ve vsech oborech, avsak u kartelovych vyrobku jsme pro snizovani cen smahem. My jsme si dnes podle rejstriku karteloveho mohli zjistiti, ze mame asi 538 kartelu, to znamena, ze mame tolikez vazanych cen, kterymi nemuze byti hnuto, ponevadz je kartel drzi v urcitych svorkach. Znovu tu pripominam tu jiz ostudnou historii naseho ceskoslovanskeho cukru, tento kriklavy a do nebe volajici pripad, podle nehoz dodavame do ciziny cukr zadarmo a u nas udrzujeme neoduvodnene vysoke ceny. Ja se vam priznam, vazeni panove, ze je mi stydno jako zastupkyni pracujicich vrstev mluviti jeste o teto otazce, ackoliv se ozyva vsude, z publika jsme dotazovani primo sturmem, co bude s cukrem, a my musime rikati: Prominte, my mame urcitou kartelovou komisi, ktera ma takovy a takovy predpis o svem jednani, tam se ti pani nedohodli jednomyslne v otazce snizeni cen cukru a proto nemuzeme s mista, musime cekati, az dojde k novelisaci karteloveho zakona. To jest ostuda!

Vazeni panove, letos bude vyplacena, dividenda, majitelum cukrovarnickych akcii. Proto rikame: ceny musi jiti dolu u cukru na ucet kartelu! (Vyborne!) Pri tom ovsem budeme vymahati novelisaci karteloveho zakona. Slysela jsem, ze se nedavno narikalo s kompetentnich mist nad tim, kolik se u nas asi spotrebovalo sacharinu. Tento navrh jest neuprimny. Pokud budeme trpeti neoduvodnene vysoke ceny cukru, pravim, potud nejsme opravneni vytykati chudakum, ze si sladi svuj cikorkovy odvar nezdravym a nevyzivnym sacharinem. Mame v rukou moc a vsechny prostredky, abychom tomu zabranili.

Ja tu chci v ramci tohoto protidrahotniho boje zhodnotiti dobry vysledek jednani obou soc.-politickych vyboru. Vynutili jsme jejich svolani. Povazovali jsme za nutne nastoupiti vcas, drive nezli se bude moci sejiti snemovna, a nyni vidime, ze se tak dobre stalo. Kvitujeme s povdekem ministrovi inz. Necasovi, ze predlozil cele verejnosti cistou, nicim nezakalenou, neztlumenou, ale ani ne prebarvenou zpravu o stavu nasich pracujicich vrstev. A prave proto, ze ani nevime, jak je dulezito vsechno, co muze smerovati k zlepseni tohoto neblaheho stavu, zadame, aby byly realisovany vsechny navrhy, ktere v resoluci oba soc.-politicke vybory predlozily vlade. I dnes uz muzeme kvitovati, ze nektere veci, ktere jsme zadali, jsou splneny. Je to opatreni stran brambor, aby nebyly zpracovavany na lih, je to snizeni cel, velmi pronikave snizeni cel na tuky, je to dale vyssi dovoz veproveho dobytka, zejmena pecenacu a sadelnych vepru. Zde budeme muset jiti jeste dale, ponevadz drahota masa a tuku nesmirne boli, zejmena v nejnizsich vrstvach, ktere pozivaji masa jen svatecne, ale v doby nynejsi drahoty nemohou je ani svatecne pozivati. V dusledku toho je take vytvaren je jich nazor na zivot a spolecnost. Clovek, ktery si musi ustavicne odpirati, nutne propada onomu citeni, ktere nazyvame menecennosti, a podle toho take klesa jeho sebevedomi jako cloveka a prislusnika naroda. My jsme vzdycky byli ve spotrebe masa za Nemeckem a Anglii. Jen si prectete statistiky spotreby masa a uvidite, jak tato spotreba trvale klesa! Stoupa jen tam, kde je to oduvodneno domacimi porazkami, ale ve spotrebe mestskeho a chudeho zemedelskeho obyvatelstva nestoupa. Musime, vazeni panove, treba prechodne uvolnit dovoz toho, co nemame, ale musime chtit dovazeti - vzdyt take cekame na vyvoz. Zemedelcum nebude pomozeno drive, dokud se nevrati tech 700.000 delniku do prace, dokud nebudou miti mzdy a dokud nebudou moci kupovati omastek, maso, mouku, chleb a bile pecivo. zadny zakon, at prijdete s jakymkoliv - a ja verim, ze apetit agrarni strany je veliky - nevyresi tuto zakladni vec. Dokud nedate tem 700.000 lidem praci, nebudete miti odbyt, nestrzite a nebudete vykazovati vetsi vyrobnost a profit, ponevadz tady to bude stale vaznouti.

V souvislosti s otazkou tuku bych se chtela dotknouti otazky umelych tuku. Jiz je toho na nich navaleno dosti, proto neprichazejte stale s necim novym! Na schuzich rikavam, ze otazka umeleho tuku je klasickym prikladem, nad nimz by se mely zamysliti vsechny zeny a hospodyne -mame u nas asi 3,162.000 domacnosti - a pak by videly, jak politika saha az do hrncu, az do toho margarinu, do toho kdysi opovrhovaneho umeleho tuku. Tady je nejlepe videti, co politika zmuze pri vytvareni cen a jak muze neblaze zasahovati do otazek spotrebnich.

Pripominam, ze vyrobcum umeleho tuku byl ulozen zavazek nuceneho odberu repky. Pan kol. Dytrych zde o tom take mluvil. Mimo to jim bylo nabizeno primichavati drahe sadlo do umeleho tuku, byl stanoven kontingent, vyroba omezena a na konec se jeste prichazi s davkou. Vazeni panove, to je trochu mnoho na jeden predmet denni spotreby, a to takovy predmet, o nemz jsem presvedcena, ze jeho stoupajici spotreba je podminena pouze bidou a hladem urcitych vrstev lidovych. Kdybychom dnes chteli uvaliti vyrovnavaci vyrobni davku na umele tuky, nebudeme jednati dobre a spravedlive, ponevadz kazde uvaleni nove davky musi dnes byti posuzovano take s hlediska unosnosti vyrobcu. Temto vyrobcum byly v nedavne dobe suroviny, t. j. arasid, podzemnice a palmova kokosova jadra, zdrazeny o 60%. My jsme pocitali s tim pred pul rokem, ze event. davku z umelych tuku ponesou vyrobci, ponevadz za zadnou cenu nemohou zastupci pracujiciho lidu v tomto state, nejen socialiste, ale ani lidovci, ani zastupci drobnych zemedelcu nebot chude zeny zemedelske si nesou z trhu laciny ceres, aby mohly prodat hrudku masla - dati souhlas k tomu, aby byly zdrazeny davkou tuky nejlevnejsi, totiz do 10 Kc ceny. Dnes jiz neni tak vhodna doba, abychom mohli rici: 1 Kc davky na 1 kg umeleho tuku ponesou vyrobci. Ti uz dnes nemohou. Proto musime velmi opatrne tuto otazku resiti a rikam jiz predem: ony druhy umeleho tuku, ktere jsou predmetem spotreby nejchudsich, to je sadlo za 7 Kc, tuk ceresovy nebo kokosovy za 8 Kc, nemohou a nesmeji byti dotceny. To musi byti zavazkem. V tomto state nesmi nikdo delat z vyzivy lidu stavovskou zajmovou politiku. To je prilis vazne, nez abychom: na tomto poli chteli smutne excelovat.

Stejne zadame, aby chleba a mouka zustaly v tech cenach, jake vlada prohlasila ke dni 15. cervence t. r. Na ci ucet to pujde, ceho k tomu bude potrebi, to neni Nasi veci, to je dnes uz veci vlady, a jeji slova musi platit. Stejne tak odmitame, aby bylo sjednavano s jednotou pekarskou, ze chleba ma byti v jednotne cene, ale nikoli v jednotne vaze podle kvality, horsi chleba ve vetsi vaze za tutez cenu a lepsi chleba nebo lehci chleba za tutez cenu. Hospodyne nemuze nositi vahy kazdy den a kontrolovat a vazit ten kousek chleba. To by bylo smutne, kdybychom to chteli pozadovat. Proto necht se vyrovnaji dnesni ceny mouky - jsou-li, a ony jsou, vzdyt jste je zvysili monopolem o tam neni sporu, to je 13%ni zvyseni ceny zitne mouky. Jsou-li ceny vyssi, vyrovnejte je, mate na to obilni monopol, mate moznost jednat s mlynari a pekari. Ale neprevalujte na bedra chudych zen jeste tu starost, kdyby chleba byl zdrazen, aby jej musily kazdy den vazit. Proste rikame: vlada at splni svuj slib!

Dalsim predmetem, ktery vzbuzuje obavy v lidove vyzive, je mleko. Ja tu rikam: Pozor, varujme se zdrazeni! Tady jde o deti. My moc radi deklamujeme o tech detech, jak je v nich narod verny, pri tom ovsem na ne zebrame po ulicich, coz neni prave nejkrasnejsi. Tady jde o vyzivu tech, na nichz nam nejvice zalezi. Tady jde vubec o zdravi lidu. Kdo to dobre sleduje, muze dnes videti, ze si delnici na stavbe neposilaji pro pivo, nybrz pro mleko. Chceme i tem lidem znemozniti levnou, zdravou vyzivu? Rika se nyni, ze musime pomoci zemedelcum, kteri nestaci pri drahote krmiv a nedostatku krmiv s cenou, ktera jest jim davana. Ano, my jsme pro to, aby drobny zemedelec a kazdy zemedelec dostal spravedlive ceny za mleko. Jestlize jsou mu krmiva draha, a ona jsou draha, pak, prosim, opatrme mu krmiva levnejsi. Neco se jiz udelalo pridelem denaturovaneho cukru a jinymi zakroky, ale mnohe a mnohe zbyva, jeste vykonat. Muzeme sniziti clo na dovoz kukurice z ciziny, muzeme vubec uvolnit na.nejaky cas dovoz hodnotnych krmiv. Ale na to slysime, ze pry by poklesl potom v cene jecmen a oves. Jak by k tomu prisly vrstvy konsumentske v mestech i na venkove, kde nejsou vyrobci mleka, aby doplaceli jeste na drahy jecmen a oves drahotou mleka? To je prece neco, co se nesrovnava se zdravym rozumem.

Potrebuje-li drahny zemedelec pomoci, at se mu pomuze dovozem, ale nemysleme si, ze muzeme udrzovati ceny zita, jecmene a ovsa tim, ze zvysime ceny mleka. Neni-li jine pomoci, musime ji hledati tam, kde bude mene bolet. A ostatne at nese cast zvyseneho nakladu za dnesni doby, kdy je krmivo drahe, kdy je Inu nedostatek, svaz mlekaren, ponevadz pro ne a v jejich zajmu byla stvorena nucena. pasteurisace v Praze, tento zazrak, jehoz se vsude v ostatnich mestech boji. Aby nam bylo rozumeno, nejsme proti pasteurisaci. Byl to ministr Bechyne, ktery zadal zdravotni opatreni a dodavku zdraveho mleka konsumentum. Mluvila jsem pro tento navrh zakona s tohoto mista, ale panove z agrarni strany byli proti nemu, zacali na nas ukazovati jako na skudce zemedelcu, ze jim neprejeme vydelek a ukazujeme na necistotu v mlece. A nyni, kdyz se to hodilo mlekarnam a jinym do rozpoctu, najednou ma byti mleko pasteurisovano. Ty zeny na schuzi jsou tak chytre, jako vsechny mlekarny a vsechen agrarni vudcovsky aparat dohromady, a rekly nam: Dobre, ale proc nucenou pasteurisaci v Praze - nyni take v Brne, v Podebradech a nekterych lazenskych mestech - kdyz lide na venkove a v malych mestech - to je ohromna vetsina obyvatelstva - budou porad piti nezdrave mleko mlekarensky neosetrene? Proc tedy nas presvedcujete, ze v mestech je pasteurisace nutna, kdyz venku se muze piti neosetrene mleko? Touto cestou to tedy asi nepujde. Musime usilovati o to, aby zemedelec prisel na sve ceny, ale abychom pri tom nezdrazovali mleko. Rekla jsem to uz v soc.-politickem vyboru a opakuji znova, ze mi na Morave zeny rekly: Kdyby se zdrazilo mleko, pujdeme do ulic, to si libit nedame. Uz nemame nic nez tu holou bryndu, a jestlize nam zdrazite mleko, pak se nase trpelivost ukoncila. To se stalo v Prostejove, muzete se o tom presvedcit. Nic neprehanim.

Jsme tedy povinni bditi nad cenami jiz proto, ze mame vice nezamestnanych nez loni. To se projevuje take po strance zdravotni. Ministr dr Czech spravne ukazal ve svem poslednim vykladu, ze stoupa u nas nemocnost, i kdyz umrtnost klesa. Musime zadati pro ministerstvo zdravotnictvi vyssi dotaci, aby mohlo plnit sve ukoly. Priznavam se tu, ze jsem to byla ja, ktera jsem casto jako clen zdravotnickeho i soc.-politickeho vyboru senatu upozornovala, ze ministerstvo zdravotnictvi v minulych letech trpelo chronickou nezamestnanosti. Ano, trpelo, bud ze nemelo prostredku, anebo ze nebylo dosti prubojne, aby si prostredky vynutilo. Dnes musi byti pomery jine.

Vitam zmenu, ktera se projevila dnes: v ministerstvu zdravotnictvi, a snahy pana ministra dr Czecha. Slibujeme, ze budeme podporovat snahy smerujici k tomu, aby lidu se dostalo osetreni, zdravych potravin, abychom provadeli zdravotni kontrolu take u potravin, abychom vydavali na polozky, ktere smeruji k ochrane zdravi, daleko vice nez dosud. Znovu pripominam, nedeklamujme jen o diteti, vzdyt my vsichni rodicove vime, ze dite je promitnuti naseho osobniho zivota do vecnosti. Jsme si toho velmi dobre vedomi a ponevadz jsou tu stale statisice deti, ktere nejsou zabezpeceny, musime volat, aby po strance zdravi bylo ucineno vse, aby nase deti, ktere nemaji dostatek pece, byly konecne jednou radne nejen ze zebravych sbirek, nybrz i v ramci statniho rozpoctu zabezpeceny. Moznosti je tu dosti. Racte uvaziti: Kdyz objednavame na pr. vojenske masky a muzeme je dostati na jednom kusu o hodne levneji, nez je dostavame, proc bychom si nemohli vybrati druh vyhovujici, avsak pri tom levny, a usporene penize dati na podporu deti, na jejich vyzivu, na jejich zdravi a socialni peci. A jine a jine cesty by se daly nalezti, jen kdybychom chteli hledati.

Dale pripominam, co bude se zasobami, ktere prevzal stat podle zavazku obilniho monopolu. Vime, ze jsou to ohromne sumy penez, ktere musi stat za tyto zasoby zaplatiti. To jsou stamilionove naklady a ja pripominam, abychom pamatovali vcas, co se s temi zasobami ma stati, abychom je nenechali zkaziti, kdyz mame 700.000 nezamestnanych a kdyz mame tolik set lidi zkracene pracujicich, kteri by s povdekem uvitali jakoukoliv vypomoc z tohoto reservniho fondu obilniho.

Kvitujeme s povdekem vse, co se stalo po strance zasobovani v poslednich dobach. Vdecime svym zastupcum, zejmena v zivocisnem syndikatu, ze prosadili vetsi dovoz, snizeni cel atd., ale rikam, ze je potrebi jeste vice. Merim to na bide a potrebe lidi. Vy nas nebudete podezrivat, ze prehanim; pro nas by bylo nejvetsim stestim, kdybychom mohli prijiti na schuzi a slyseti od nasich lidi, ze se jejich zivot lepsi, ale my to neslysime a prichazime ze schuzi dusevne i nervove zniceni, ponevadz se musime divat na bidu. Proto rikam, ze je toho malo, co se az dosud stalo, a ze se musi stati vice. Nesmime uplne pousteti ochranu najemniku, lidi, kteri obyvaji jednu nebo dve mistnosti, nybrz musime je dale chraniti, ponevadz nemuzeme dovrsovati jejich tragedii. Vitame zejmena chystanou osnovu ministerstva soc. pece na podporu pece o chude najemniky. Timto zakonem ma byti poskytnuta moznost budovati male byty za cenu 1000, 1200, 1300, 1500 Kc rocne pri dvou mistnostech. To by byla pomoc, tim by bylo odpomozeno hroznemu bremenu, ktere citi kazda mala rodina. ktere citi clovek, ktery nevydela ani 6000 Kc do roka a ma davat 3000 Kc za pokoj a kuchyn. Tato vec musi byti vyresena a ja verim, ze se zde nenajde odpurce teto dobre veci, az ministr soc. pece predlozi svoji osnovu.

Na konec chci rici, ze davame souhlas k rozpoctu, ackoliv mame namitky proti rozvrzeni danoveho bremene. Dane spotrebni prilis dodavaji zivotnosti, mizy a krve nasemu rozpoctu.

My tu davame souhlas k dokonalemu vybaveni armady, ponevadz je toho treba, my si vsak vyhrazujeme kontrolu, jak budou ty dodavky vypadat, a zduraznujeme, rekla bych, mezinarodni pozadavek vsech socialistickych stran, aby vyroba, zbrojarsky prumysl byl pozvolna postatnovan. Jenom stat muze nam dati i vsem zaruku, ze kanony a flinty u nas vyrobene nebudou jednou namireny proti nasim vlastnim synum a detem.

Delnicke zeny, jejichz jmenem mluvim, opakuji to, jsou znepokojeny nad trvale klesajici zivotni urovni svych rodin, a pri tom, vazeni panove, ony to jsou, jez nejvice pocituji tihu nezamestnanosti, nebot tech 700 tisic, to jsou vsechno delnici. Deti delnickych zen to jsou, jez trpi podvyzivou a jejichz nemocnost v poslednich dobach stoupa, zejmena tuberkulosou. Ja bych chtela rici, ne jako slovo sebe mene demagogicky zabarvene, nybrz jako slovo v pravy cas a na pravem miste: Trpelivost techto zen je na dne. Stavovsky zajem pri rozhodovani o hospodarskych otazkach v nasem state, jednostranne reseni krise a, znovu opakuji; prilis vystupnovany apetit agrarni strany nesmi nadale provokovat hladove rodiny nezamestnanych, polozamestnanych a spatne placenych vrstev. Vazeni panove, skody z toho vyplyvajici by byly nedozirne pro stat s hlediska zdravotniho, politickeho i kulturniho. Proto volam: Vyresme jiz jednou zakonem ochranu mezd a ochranu spotrebitelu! My jsme nescetnekrat zadali zrizeni komor spotrebitelu, nedostalo se nam vsak splneni tohoto pozadavku, ackoliv vsechny ostatni stavy maji sve zastoupeni. Mame komory vsech vrstev, jenom spotrebitele jsou bezbranni. Tyto komory spotrebni jsou nutnosti. Boj proti lichve a falsovani, dale radna zdravotni kontrola potravin musi byt, vazeni panove, stejne dulezitou starosti statu, jako vsechny ostatni statni potreby, jako na pr. vyzbroj armady, jako brannost naroda, nebot brannost naroda je v uzke souvislosti se zdravotnim stavem obyvatelstva. Nuze tedy, hlasujice pro rozpocet, pripominame nasi vlade zvlaste tyto povinnosti k vyzive lidu a chceme verit, ze i ji jde tak uprimne jako nam vsem o to, abychom byli zdravym, silnym narodem, abychom rostli ve sve zdatnosti dusevni i telesne, abychom vsichni v tomto state mohli uplatniti svuj narok na lepsi zivot, na stastnejsi existenci sobe a svym detem. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr Heller (zvoni): Prerusuji rozpravu, jakoz i projednavani poradu schuze.

Sdeluji, ze do vyboru iniciativniho za sen. Rejmona nastupuje p. sen. Turek, do vyboru techn.-dopravniho za sen. Hocke nastupuje sen. inz. Mayr.

Predsednictvo senatu usneslo se podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra v patek dne 20. prosince 1935 o 9. hod. s

Pokracovani v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovne (tisk 65) k vladnemu navrhu statneho rozpoctu republiky Ceskoslovenskej a financneho zakona na rok 1936 (tisk 75) a rozprava o prohlaseni ministra financi, ucinenem ve 13. schuzi senatu dne 12. prosince 1935.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.