Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikom je pan sen. Maixner. Davam mu slovo.

Sen. Maixner (nemecky): Slavny senate! Nejdulezitejsi casti roku pro odpovedne zastupce lidu je projednavani statniho rozpoctu, ponevadz zastupcove lidu mohou z neho seznati, jak se vede statni hospodarstvi, co se deje s danemi a jake povinnosti ke statu a jake vyhody od statu maji jednotliva povolani, zeme a jejich narodove. Povinnosti zastupcu lidu je koumati tento statni rozpocet a statnimu hospodarstvi priznati bud chvalu anebo je kritisovati.

Statni rozpocet a statni uzaverka jsou dilo, ktere vazi nekolik kilogramu. Vykazuje na strance prijmu a vydaju pres 8 miliard korun. Uhrnne zatizeni obcanstva cini roku 1935 11 miliard 599 milionu. Pocitame-li, ze republika ma 15 milionu hektaru, pak resultuje z tohoto vypoctu skoro neuveritelna suma 773 korun, ktere stat potrebuje pro spravu jednotliveho cloveka anebo jednotliveho hektaru pudy. Je samozrejme, ze majetny obcan shledava tuto sumu 773 korun ohromnou a ze chudy clovek by vubec chtel byti bez jakekoli spravy. Vlada poskytla nyni senatu pro projednani statniho rozpoctu 3 dni v rozpoctovem vyboru a sotva 3 dni v plenu senatu, i musim predevsim jmenem sve strany, sudetskonemecke strany, protestovati proti tomuto bagatelisovani senatu pri projednavani statniho rozpoctu. 773 korun stoji sprava jednotliveho cloveka anebo jednoho hektaru pudy teto republiky, a volicstvo tomu neporozumi, jak mozno tak obrovsky naklad skoro 12 miliard projednati ve trech schuzich senatu, tim spise, ze vsechny strany a vsechny narodnosti bez vyjimky chteji nejen cifry, nybrz take hospodareni odpovednych predstavitelu statni moci podrobiti spravedlive kritice.

Jestlize dnes mluvim ke statnimu rozpoctu jmenem sudetskonemecke strany, pak prosim predevsim ceskou vetsinu tohoto senatu, aby ma slova chapala tak, jak jsou minena, jako spravedlivou kritiku meho volicstva. Dosavadni moje cinnost jako clena zemedelske rady a jinych ustrednich korporaci nevtiskla mne veru pecet protistatniho revolucionare, jak to bohuzel me strane, sudetskonemecke strane, pricita prave nepratelsky nemecky tabor. Sudetskonemecka strana se nikdy netajila, svou opravnenou nespokojenosti, ke ktere se ve svych vyvodech vratim, domnivala se, ze od nastoupeni uradu pana min. predsedy Hodzi smi zaujmouti vyckavaci stanovisko, ponevadz pan min. predseda sam jest hodnym synem mensiny v tomto state a chleb oposice zna jeste ze sve cinnosti v Uhrach. Nyni sudetskonemecka strana prizpusobi sve stanovisko slovum pana min. predsedy v posl. snemovne dne 5. prosince t. r.

Pan min. predseda prohlasuje ve sve reci uvodem, ze ceskoslovensky stat resi problem mensin zpusobem, ktery plne vyhovuje zakonitym a mravnim zavazkum statu vuci jeho mensinovym narodum. Byla to konvencni slova, kterych v podobnem zneni uzil skoro kazdy sef vlady jiz ve starem Rakousku a take v republice, kterym vsak se asi nedostava viry. Smysl cele reci pana min. predsedy je ten, ze nase, sudetskonemecka strana, smysli protistatne, rekl bych revolucionarsky, a prave okolnost, ze pan min. predseda venoval sudetskonemecke strane tolik slov, zda se mne poukazovati na to, ze mu velka sudetskonemecka strana s jejimi 44 poslanci a 23 senatory neni asi lhostejnou. Smysl jeho reci je ten, ze nase strana ma nejdrive dokazati vernost ke statu, aby se stala ucastnou dobrodini sporadaneho statu, i doporucuje jiti touze cestou, jakou sly nemecke vladny strany, tedy Bund der landwirte a nemecka soc. demokracie. Ovsem pan min. predseda prehledl, ze tato cesta byla neschudnou a spatnou a ze prave z neuspechu techto obou vladnich nemeckych stran vznikla velika sudetskonemecka strana. Zde se nazory pana min. predsedy a nase politicke presvedceni rozchazeji, ponevadz mame za to, ze mozno sice obcana pro vernost ke statu vychovavati, ze vsak neni mozno vhaneti ho do vernosti ke statu bitim.

Ve svych vyvodech pokousi se pan min. predseda oznaciti sudetskonemeckou stranu za zlomek nemeckeho lidu, ktery neni povolan mluviti jmenem nemeckeho lidu. Bereme tuto opravu na vedomi a prohlasujeme, ze budoucne nebudeme mluviti o celem nemeckem obyvatelstvu, nybrz jen o 1,250.000 lidi resp. o 71% nemeckeho lidu teto republiky, a doufame, ze podle casto opetovanych demokratickych zasad pana min. predsedy nase slova take 71% budou ocenena. Bere-li to pan min. predseda Hodza se svymi demokratickymi zasadami vazne, bude za tezko, aby roztristene strany, kterym se zapsalo jen 29% Nemcu, nazyval nemeckym lidem a nas mensinou. K vernosti ke statu nelze tedy obyvatelstvo dohaneti bitim, pro vernost ke statu mozno obyvatelstvo vychovavati. Premysli-li pan ministersky predseda o problemu vernosti ke statu, pak mu do jiste miry doporucuji zpytovani svedomi. Procetl jsem knihu o vzniku Ceskoslovenske republiky od dr Leo Epsteina, i prosim pana min. predsedu jako vynikajiciho politika a zakladatele statu, aby zpytoval sve svedomi, jak -se vedlo mensinam v Rakousku a v Madarsku, zdali tehdy byly statu vernymi mensinovymi narody na povel. Prosim zakladatele statu a pana min. predsedu, aby zpytovali svedomi, zdali od zalozeni tohoto statu vzdy kraceli touto idealni cestou, kterou jejich prozatimni vlada v Parizi dne 18. rijna 1918 naznacila usty presidenta Masaryka a nove zvoleneho presidenta dr Benese. Pripominam, ze v tamto prohlaseni neodvislosti mezi jinym stoji slova "Narodnostni mensiny maji pozivati stejnych prav", pripominam trikralovou deklaraci z 6. ledna 1918, ve ktere narodnostnim mensinam prislibena byla plna a stejna prava. Poukazuji na § 128 nasi ustavy. Pripominam mnohe jine resoluce a rozhodnuti z teto doby valky a revoluce, ve ktere cesky narod vzdy s plnym durazem zada sve pravo sebe urceni. Zpytujte sve svedomi, zdali nebylo bezpravim zadati pro sebe pravo sebeurceni a mensinovym narodum je odpirati.

Mirova konference promluvila vazne slovo, nemecky lid se podrobil a domnival se, ze nyni svuj osud v tomto state muze sam urcovati. Nemecky lid se nikdy nevzpiral statni moci a vzdy, jak to sudetskonemecka strana take dnes cini, projevoval svou ochotu ke spolupraci. Jestlize nyni tato spoluprace, kterou jsme vzdy a znovu nabizeli, nedopada tak, jak i ji pan ministersky predseda predstavuje, pak ho prosime, aby zpytoval sve svedomi: 1. Zdali se nemeckemu obyvatelstvu teto republiky nestalo tezke bezpravi propadnutim valecne pujcky, ktera z tisicu obcanu nadelala zebraky, a zdali timto cinem nebyla pod.kopana uveruschopnost statu a duvera ke statu. 2. Zdali se nemeckemu obyvatelstvu nestalo tezke bezpravi rozdelenim velkostatku, pri kterem prevazna cast nemecke pudy presla do ceskych rukou. 3. Zdali se nemeckemu obyvatelstvu nestalo tezke bezpravi v obora skolstvi a zdali prace statu v tomto oboru nebyly v primem rozporu s ustavnimi zakony, zdali se stat take vzdy snazil, aby kazde dite bylo vyucovano ve svem materskem jazyku a zdali v mnohych pripadech zrizeni ceskych mensinovych skol nebylo prepychem, ktery take rozumni Lesti statni obcane odsuzovali. 4. Zdali zakon o reforme spravy od prveho do posledniho odstavce neni prizpusoben k tomu, aby obstaraval zatlacovani Nemcu. 5. Zdali se dokonce zakonu, ktere maji slouziti narodnimu hospodarstvi, nepouzilo a nepouziva k lomu, aby se nasi cesti statni obcane obohatili a nemecke obyvatelstvo ochudilo. 6. Zdali se pri zadavani verejnych staveb postupovalo vzdy spravne a objektivne a zdali pomer nezamestnanosti v ceskych a nemeckych krajinach nemluvi za cele svazky. 7. Zdali statni podpory venovane zemedelstvi, prumyslu, zivnostem a delnictvu odpovidaly vzdy klici obyvatelstva a poplatnosti. 8. Zdali stat dosud prihlizel k poplatnosti a klici obyvatelstva pri ustanovovani verejnych zamestnancu a zdali neni bezpravim, kdyz jen v tomto oboru jsme rocne zkracovani o 1.700 milionu. 9. Zdali take v nasi armade panuje rovnopravnost a zdali nemecti a cesti vojinove jsou stejne povysovani a stejne se s nimi zachazi a zdali armada ma take tahovy pocet nemeckych dustojniku a poddustojniku, ktery by nam podle klice obyvatelstva a poplatnosti nalezel. 10. Zdali nemecke obyvatelstvo ve vsech krajinach republiky naleza sve pravo ve sve nemecke reci a zdali se mu v jeho nemeckem jazyce dostane potrebneho vysvetleni a zdali dokonce nas jazykovy zakon neni v rozporu s ustavou. 11. Zdali se snad nemeckemu obyvatelstvu nestalo bezpravi rozpustenim nemecke narodni strany a zdali snad z tohoto rozpusteni pochazejici pravni otazky resp. trestani statnich uredniku, statnich zrizencu a statnich delniku nebylo tezkym bezpravim na nemeckem lidu. 12. Zdali timto zpusobem zminenych jedenacti bodu nemecke obyvatelstvo tohoto statu nebylo obelsteno o prava v ustave mu zarucena. 13. Zdali bylo zapotrebi, aby se zakona na ochranu republiky pouzivalo jen k trestani nemeckeho obyvatelstva a zdali bylo potrebi, aby tisice nemeckych soukmenovcu podle tvrdosti zakona na ochranu republiky plnily zalare. Zdali slouzi statu ke cti, kdyz zahranicni listy musi hlasiti, ze jiz pres 9.000 Nemcu bylo podle zakona na ochranu republiky odsouzeno k tezkym trestum zalare. 14. Zdali se timto zde uvedenym zpusobem neprovadelo se slovem demokracie nejvetsi zlo. Doporucuji, abyste zpytovali sve svedomi, zdali od trvani republiky slovo demokracie nestalo se casto jen zertem a zdali se take vzdy sprava provadela podle zasad demokracie. 15. Prosim pana ministerskeho predsedu a ostatni drzitele moci v tomto state, aby zpytovali sve svedomi a premysleli, zdali by podle §u 103 ustavy nebyvalo jiz drive na case, navrhnouti nasemu vysoce vazenemu panu presidentovi vseobecnou amnestii pro politicke zlociny, aby se vycistilo velmi politovanihodne politicke ovzdusi a tim slo vstric nove dobe, prave demokracii.

Charakterisoval jsem temito patnacti body jako zastupce sudetskonemecke strany nespokojenost nemeckeho obyvatelstva v oboru politickem a chci se v dalsim pokusiti, abych vylicil nasi nespokojenost ve vecech narodohospodarskych, v dobre vire, ze najdu souhlas nejen nemeckeho, nybrz Take ceskeho obyvatelstva.

Srovnavate-li, vazeni panove, kteri spravujete cesky stat, normalni statni rozpocty rakousko-uherskeho mocnarstvi s rozpocty Ceskoslovenske republiky a vezmete-li v uvahu pocet obyvatelstva resp. plosnou vymeru obou statu jakoz i zmenne valutarni pomery, pak shledate, ze sprava republiky jest asi sestkrate drazsi nezli sprava byvaleho mocnarstvi a ze berni sprava stala se pro poplatniky zkratka nesnesitelnou. Zminil jsem se na pocatku svych vyvodu, ze sprava jednotliveho hektaru pudy resp. jednotliveho cloveka v teto republice stoji 773 Kc, a uvazite-li, ze jiz na 24 lidi pripadne 1 statni zamestnanec, pak shledate pochopitelnym, ze s timto druhem drahe spravy nejen nemecti, nybrz take cesti obcane jsou nespokojeni.

Statni rozpocet vykazuje statni dluh skoro 41 miliard. Uvazite-li, ze statni dluh od Rakouska prevzaty vcetne osvobozovaci davky cinil jen 5 miliard, prichazite k hroznemu vysledku, ze dosavadni statni spravy pricinily rocne prumerem 2.100 milionu dluhu. Delite-li techto 41 miliard statnich dluhu vymerem hektaru anebo poctem obyvatelstva, t. j. 15 miliony, dochazite k hrozivemu vysledku, ze kazdy hektar pudy je zatizen 2.700 Kc statnich dluhu, anebo ze clovek stejnou sumu statnich dluhu prinasi jiz s sebou na svet. Vezmete-li dluhy autonomnich korporaci castkou 20 miliard, prichazite k ohromujicimu vysledku, ze kazdy hektar pudy resp.. kazdy jednotlivec je zatizen dalsimi 1.300 Kc autonomnich dluhu a ze autonomni korporace od zalozeni republiky rovnez pridelaly rocne 1.200 milionu dluhu. Jestlize zadluzeni veskereho zemedelstvi ocenite jen na 30 miliard a delite 15 miliony hektaru, dojdete ke skoro neuveritelnemu vysledku, ze kazdy hektar pudy je mimo to zatizen 2.000 Kc soukromych dluhu. Vy jste tedy, vazeni panove z vladnich stran, po 17 roku hospodarili a nyni byl vysledek tohoto hospodarstvi ten, ze kazdy hektar pudy - neproduktivni plochy v to pocitaje - zatizen je 6.000 Kc statnich, autonomnich a soukromych dluhu. O zadluzeni prumyslu, obchodu a zivnosti nechci zde dale mluviti, ponevadz se pravem obavam, ze by obyvatelstvo pri sdeleni statistickych dat v tomto oboru zoufalo. Pohlizite-li nazpet na svou dosavadni cinnost a sve dosavadni vladni umeni, shledate, velevazeni panove z vladnich stran, pochopitelnym, ze obyvatelstvo v nas, t. j. v sudetskonemecke strane, a nikoli ve vas spatruje zivly statu verne. Toto velikasstvi, toto delani dluhu nezustalo ovsem bez ucinku a tak museli jsme byti uvrzeni do te bidy, ve ktere se nyni nalezame a kterou oznacujeme slovem krize. Jestlize jste sledovali reci pri rozpoctove debate v poslanecke snemovne, pak jste v techto recech vsech zastupcu lidu a vsech narodnosti shledali tutez cervenou nit; smysl vsech reci zastupcu lidu smeruje k tomu, ze 60% naseho kdysi vzkvetajiciho prumyslu musilo veriti spatnemu hospodareni nasi dosavadni statni spravy a ze pro tuto prumyslovou krisi statisice delniku vydano byla bide, ze pro tuto prumyslovou krisi zemedelstvi sve vyrobky za spatne ceny a ceny pod vyrobnim nakladem sotva muze odbyti a hromadi dluhy, ze pro tuto prumyslovou krisi nase venkovska msta upadaji, obchod lezi ladem, zivnostnik jest odsouzen k necinnosti, k nezamestnanosti, vydan bide zproletarisovani. Toto spatne hospodareni a z neho vznikajici zbidaceni veskereho obyvatelstva mohlo tedy sotva vychovavati statu verne, nybrz jen nespokojene zivly. Jestlize nam pan min. predseda Hodza a ve sve programove reci naznacil cesty, kterymi se jako Nemci v tomto state mame brati, pak bych panu ministerskemu predsedovi ukazal jen dve cesty, kterymi by se melo jiti, aby se z nespokojenych statnich obcanu stali stastni, spokojeni statni obcane, aby se timto zpusobem doslo k onomu idealu, ktery nam vsem tane na mysli, aby kazdy obcan v nasi Ceskoslovenske republice nalezl nejen svou domovinu, nybrz take svou vlast, ktere z nejhlubsiho presvedceni muze verne slouziti. Tyto dve cesty jsou jednak cesta vytvoriti narodnostni spokoj most, kazde narodnosti poskytnouti moznost ziti po svem zpusobu, a za druhe cesta sporadaneho statniho hospodarstvi, cesta sporivosti pri vedeni statu a uplna pritrz dnesnimu systemu delani dluhu.

Podivate-li se, velevazeni panove, na pomerne cislice naseho statniho urednictva a statnich zrizencu, jalo je uvadi "Prager Borsencourier" ze dne 6. cervna 1935, pak seznate, ze touto cestou spokojenosti statnich obcanu nemecke narodnosti dosahnouti nelze.

Mame ve svem state 487.600 verejnych zamestnancu a podle klice obyvatelstva a poplatni sily patrilo by Nemcum 22.3%. Mame ve verejne stadni sprave jen 12.9% nemeckych uredniku a statnich zrizencu; jsou to zarazejici cifry, kdyz vam reknu, ze mame na priklad u posty jen 11.8%, u zeleznic jen 10.3%, u dustojnickeho sboru jen 5.5% a u vojenskych uredniku jen 5.1% Nemcu na misto prislusejicich nam 22.3%. Je to zarazejici cislice, kdyz vam zde reknu, ze cesi maji o 72.879 statnich zamestnancu vice, nezli jim podle klice obyvatelstva nalezi, a ze toto plus pri prumernem sluznem 15.000 Kc za jednu osobu rocne cini 1.095 milionu ve prospech ceskeho obyvatelstva. Jsou to zarazejici cislice, kdyz vam reknu, ze Nemcum podle klice obyvatelstva nalezi 108.743 statnich zamestnancu a ze mame o 43.150 statnich zamestnancu mene, coz zase znamena poskozeni nemeckeho obyvatelstva o 647 milionu rocne. Nemci jsou tedy jen v oboru statnich zamestnancu v nevyhode o 1.742 milionu Kc rocne.

Ale mira hrichu tim daleko jeste neni dovrsena; je znamo, ze se nemeckym urednikum v postupu na vyssi mista skoro uplne zabranuje, je vseobecne znamo, ze se celeho urednickeho aparatu pouziva predevsim k tomu, aby se posilovaly ceske mensiny v nasich nemeckych mestech.

Spokojenost nemeckeho lidu se nezvysuje, kdyz na pr. v "Deutsche Presse" ze dne 10. srpna 1935 na strance 8 mozno cisti: "Okresni vybor v Zabrehu povolil systemisovani druheho sekundarniho lekare v nemocnici v Cervene Vode s podminkou, ze misto nebude obsazeno ani nemeckym ani zidovskym lekarem", a kdyz odvolani proti tomuto usneseni nebylo vyhoveno. Takovychto a podobnych pripadu poruseni prav ustavou nam danych bylo by lze ovsem uvesti do nekonecna, doba je prilis kratka, abych se o tom siril. Stiznosti v oboru trhu prace nechteji umlknouti, denne a kazdou hodinu musime slyseti, jak pri verejnych stavbach nemecke delnictvo tezce je poskozovano. Jediny obor, kde pomer narodnosti a poplatni sily zustava zachovan, jest obor ministerstva zemedelstvi, ale take zde rozdileni statnich penez jako subvenci neni primerene, ponevadz zemedelstvi ma byti podporovano tam, kde podporovano byti muze, to jest v nasich chudych horskych krajinach, nikoli vsak v ceskych nizinach, kde cesti zemedelci beztak hospodari intensivne a jsou majetni.

Mluvil jsem pred tim o poskozovani naseho nemeckeho delnictva a tim naseho nemeckeho narodniho hospodarstvi. Je znamo, ze z nasi nemecke mensiny pochazi vice nezli 50% nezamestnanych; bylo by prikazem spravedlnosti nasaditi v nemeckych krajinach paky, produktivni peci o nezamestnane a nikoli gentskym systemem jakozto reseni tohoto velikeho socialniho problemu. Nebude asi velezradou, jestlize prave v tomto oboru dovoluji si uvesti nase risskonemecke sousedy jako vzor. Jestlize jsem zde promluvil nekolik slov o peci o nezamestnane, pak bych zde mohl zajiste jmenem veskereho zemedelstvi prohlasiti, ze by se toto velmi rado zreklo celeho shnileho systemu subvenci, kdyby se produktivni pece o nezamestnane pouzilo pri investicich v zemedelstvi, jako pri melioracich, stavbach vzornych staji, stavbach hnojist, tedy pri stavbach, ktere veskeremu obyvatelstvu prichazeji k dobru. Jak jsem pred tim rekl, nase narodni hospodarstvi hyne, a po mem nazoru patri take u vladnich stran a take u ceskych zastupcu lidu davka sebezapreni k tomu, aby souhlasili s nasi zahranicni politikou, ktera i s ruskou komunou sjednava smlouvy, jen aby isolovala Nemecko, kde prece by byly prirozene statni smlouvy a obchodni styky s nasimi sousedy, s velkou Nemeckou risi, obchodni styky, ktere se jevi dany jiz prirozenymi cestami vodnimi.

Smlouvy s Ruskem okrasluji se tim, ze pry komunisticke Rusko nema expansivnich snah, a pri tomto zkraslovani zapomina se na dusevni expansi komunismu, v jehoz programu je svetova revoluce. O nasledcich teto spatne zahranicni politiky budeme moci mluviti po nekolika letech, az se nasledky leto politiky projevi.

My ze sudetonemecke strany prohlasujeme, ze s dosavadni statni politikou nejsme spokojeni, nechceme vsak pres tuto nespokojenost byti statnimi obcany druheho radu. V mnohych projevech prohlasila nase strana, ze stojime na pude statu a chceme spolupracovati tehdy, budou-li nam dana nase prirozena, nasim Bohem dana prava a prava ustavy. Bude nyni vasi veci, vazeni panove z ceske vetsiny, abyste z nas ucinili verne statni obcany a spolupracovniky naseho statu. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsim zaznamenanym recnikom je pani sen. Plaminkova. Davam jej slovo.

Sen. Plaminkova: Pane predsedo, slavny senate!

Prozili jsme jednu z nejdulezitejsich udalosti v zivote mlade sve republiky, udalost, jez se musila predvidati, ale kterou jsme chteli videti v nejvzdalenejsi budoucnosti. Prani toho, kdo dal nasemu statu moznost svobodne existence, koho mame vsichni ze srdce radi a mnozi radeji nez sami sebe, postavilo nas razem pred nutnost resiti problem druheho presidenta. Jsem si jista, ze jsme si nijak nezaslouzili velke milosti Prozretelnosti, ze nam dovolila 17 let zrat, nez jsme musili resiti tento problem, ktery nam vzdy nahanel hruzu. Davam si otazku, byli-li jsme zrali? Vim, ze, nas narod ma zvlastni sklony k amnestiim. Rozumim jim, jsou-li to amnestie za skutky, jimiz nekdo v prilisne horlivosti pohani kolo pokroku smerem, s nimz nelze souhlasiti, anebo prostredky, jez se prilis vymykaji obcanskym ctnostem. Ale bylo by zkreslovanim historie, kterou tvorime, kdybychom amnestovali postup, ktery byl nekterymi stranami zaujat k teto statni nezbytnosti.

Rada bych se zde dotkla jen nekolika faktu. Je tomu sotva 7 nedel, kdy jsme v teto sini slyseli vyklad ministra zahranici a kdy nejen cela koalice, ale i rada stran mimo koalici uznala spravnou cestu nasi zahranicni politiky. Ale prave tak po radu let - jsem 6 let clenem zahranicniho vyboru - nase zahranicni politika byla schvalovana nejen celou vladou, nybrz i valnou vetsinou stran vubec. To je, velmi mirne receno, jedeno aktivum, ktere nemuze byti jen tak pominuto v zivote statu tak geograficky i zrodem exponovaneho.

Druhe aktivum. Ani po strance vnitrostatnich reflexu zahranicni politiky nebylo neshod, tim mene, ze by kterakoli koalicni strana, byla projevila nazor, ze snad se stranicky doplacelo na tuto zahranicni politiku. A prece jen politicky analfabet by mohl rici, ze politika zahranicni nema velmi duleziteho vztahu k vnitropolitickym vecem. Tech 17 let uradovani jedineho zahranicniho ministra nasi republiky jest jiste dukazem neobycejne statnosti tohoto ministra. Jsme stastni, ze tento muz, ktery je zarukou, ze pujdeme po ceste, po ktere sli jsme az dodnes, je dnes nasim presidentem. Jsme presvedceni do hloubi dusi, ze vcerejsi volba je nejstastnejsim rozresenim zmeny presidentske osoby.

Jiste je spravne, kdyz podtrhnu, ze to byli Slovaci, poslanci a senatori ze Slovenska, kteri citili hluboce dulezitost tohoto problemu a videli, kde je spravna cesta. Jsme presvedceni, ze vcerejsi volba je zarubou nejvyssiho prospechu narodu nasi vlast obyvajicich a celeho statu. Ty dve vynikajici hlavy, ktere bdely nad osudem naseho statu 21 let, budou bditi dale. Budou pokracovati v dosavadnim vyvoji, a kdybych jej mela charakterisovati, tedy je to - nejprisnejsim meritkem vzato - cesta mirneho pokroku, ktera pocitala se vsemi okolnostmi, at se slozenim obyvatelstva po strance narodnostni nebo nabozenske, at hospodarske, at socialni, nebo s nasim geografickym polozenim, s nasi bezpecnosti a s nasim zapojenim do svetoveho deni.

Vcera rekl president k svemu urednictvu "Znam vas a vy znate mne; pujdeme dale tou cestou s vetsim elanem." Toz, ty dve drahe bytosti, pakuji, ktere bdely nad nami po 21 let, budou bditi dale. Jen brime kazdodenni prace prevzala bedra mladsi, aby draha hlava presidenta - Osvoboditele mohla si odpocinouti, kdyz je potrebi.

Je zajimavo, jak lide nedovedou si dobre predstaviti reseni novych problemu novymi cestami. Jiste jste vsichni vyslechli v tech 4 dnech povzdech, ze by snad prece ty dynastie byly dobrym zarizenim. Bylo by to beze sporu: a byla by kontinuita. Jak daleko nad touto kontinuitou osob stoji kontinuita idei, tvurcich idei, z nichz vznikla nase samostatnost, byla zbudovana nase republika! Soudim, ze tem, kdo nepochopili doporuceni presidenta - Osvoboditele, usel prave tento moment, zatim co my, kteri zijeme temito ideami ne od revoluce, ale cely svuj zivot, vidime ve vyvoji, jak je dnes realisovan, dalsi vzacny dar genia ceskoslovenskeho naroda.

Doufam, ze mne odpustite, ze jsem se zdrzela u te historicke volby, ale ta historie volby ukazala zrejme rys, ktery byl patrny jiz po radu let, ktery si zadal od zastupcu me strany znacneho sebezapreni. Soudim, ze je dobre, je-li jasno. Jde tu bezesporne o uplatnovani prilis jednostranne vule velkoproducentskych kruhu, nedostatecny zretel k faktickym moznostem zivota sirokych vrstev lidovych. Je to horovani pero soukrome hospodarstvi tam, kde jde o prospech podnikatelsky, ale prevalovani na stat jeho risika nebo jeho ztrat. Jde tu o zesileni kursu napravo. Ale to neni kurs mozny pro nasi republiku, to neni kurs mozny pro stat malych lidi, jakymi jsme my. Tedy ne tam, ale k socialni spravedlnosti musi jiti nas stat.

A nyni neco o tom rozpoctu. Nejenom kol. Paulus je nespokojen s rezii pri projednavani rozpoctu, nybrz i my. Vsechna ta leta, co v nem jsem - je to 10 let - starame se o zmenu. Je pravda, ze neni mozno meniti cisel pri jednani rozpoctovem, ze kdybychom rozhazeli ten rozpocet, nedame ho dohromady. Ale reflex jednani pri rozpoctu se vzdycky projevi v nekterem z pristich roku. To se da uplne jasne stopovat, a proto nejsou zbytecne reci, ktere se pronaseji v rozpoctovem vyboru, ovsem jsou-li to reci vecne a nikoliv politicke debaty. Ale jiste by prospelo, kdyby byla jina uprava jednani o rozpoctu. Ja se veci dotknu. Od parlamentnich voleb setkavame se s nekterymi novinkami. Jde to na pr. tak, ze zasedaji i mimo souvislost s plenem odborne vybory a projednavaji i jine veci nez jen predlozene predlohy. Tak vitame velmi vonnou novinku, i ze pred projednavanim rozpoctu byly prave svolany nektere odborne vybory. Ty vyslechly vyklady prislusnych ministru, a dekuji, ze nam byly dany k disposici a ze o nich byly provedeny odborne debaty Soudim, ze tu jde o hlubsi proniknuti resortni prace. Bylo by mozno doplniti pokus a vyuziti takto ziskane hlubsi znalosti veci i pri rozpoctu. Bylo by uzitecno, aby v rozpoctovem vyboru pri prislusne kapitole zucastnili se prace aspon po jednom clenu odborneho vyboru z kazde strany. Vim, ze se menili drive clenove v rozpoctovem vyboru a ze to, co tu navrhuji, je navrat k opustene praxi. Ale proc byla opustena? Protoze prichazeli jini a jini clenove do rozpoctoveho vyboru, kteri se nedrzeli podrobne debaty o prislusne kapitole, nybrz pronaseli vseobecne nazory, zejmena politickeho razu. Avsak toto znemoznit nebo omezit je prece veci predsedy vyboru.

Zodborneni, jak se o nem zminuji, muze miti uspech, nebude-li tak nemozna casova tisen pro projednavani rozpoctu, jaka v poslednich letech byla primo notoricka. Nemyslim, ze by nebylo mozno dosahnouti nejakeho jineho zpusobu.

Kdybychom vsak chteli odstraniti tezky defekt jednani o rozpoctu naseho Narodniho shromazdeni vubec, ze totiz clenove Narodniho shromazdeni nemaji moznosti nejake zmeny rozpoctovych polozek, pak by se melo prikrociti k tomu, aby se z obou komor vytvoril spolecny pomocny vybor odborne rozpoctovy, ktery by projednal skutecne podrobne svoji kapitolu. Soudim, ze by to jednak povzneslo porozumeni veci, jednak dalo uspokojeni z prace tem clenum Narodniho shromazdeni, kteri ne- nesou snadno odpovednost za veci, jez jsou jim predkladany jako nezmenitelne.

Pri jednani o zaverecnem uctu za rok 1934 projevila se zretelne ucinna prace usporne parlamentni komise. Kdyby byl rozpocet provaden,systemem, jejz naznacuji, bylo by dosazeno pravdepodobne stejneho ucinu - solidnosti v budgetovani - bez radikalnich skrtu v polozkach naprosto nutnych.

Druha ma poznamka k metode parlamentni: prace vubec, ktera by chtela prispeti k prohloubeni prace, je, ze mame-li se varovati spesne, nedomyslene prace, formalne nejasnych zakonu, ktere jsou prostemu lidu nesrozumitelne, a vsem skodam plynoucim z podobnych narizeni a zakonu, je ovsem treba, aby ustala ona tajnost u predloh a zasahu, ktere ji naprosto nepotrebuji. Musime predpokladat, ze koalovane strany maji dobrou vuli k spolupraci a pak ji provedou i pri eventualnim nedostatku teto dobre vule u nekterych osob, budou-li miti moznost otevrene debaty, jestlize se take bude psat v novinach o vecech, ktere se maji predloziti parlamentu. Proste vice demokracie do tohoto jednani! Nebudeme se pak tak casto musiti vraceti a meniti, cili nebudeme si tak komplikovati pravni rad, nebot pak mohou vsechny zasahy zakonne moci vyplyvati ze znalosti zivota vsech nas; kteri jsme ve stalem a zivem styku s lidem a jeho potrebami, a nebude treba se tak opirati ne o zkusenosti, nybrz o myslenky byrokracie, ktera treba ne ve zlem umyslu musi ustrnouti, jestlize pracuje stale v okruhu urcitych myslenek u zeleneho stolu.

Zaciname nove parlamentni obdobi a soudim, ze by bylo uzitecno, abychom si pro ne zlepsili pracovni metodu.

Vyklady panu ministru v odbornych vyborech, o nichz jsem se zminila, daly nam nahlednouti hloubeji v intence i pracovni plan jednotlivych ustrednich uradu tak, ze nam je umozneno souditi presneji, nez tomu byvalo i pri pouhych ustnich vykladech.

Pan predseda vlady je muz s velikou politickou praksi i mezinarodni. Proto take v jeho vykladech nalezame prislusne rozmery, proto i optimismus, proto rozhodnost proti porazenectvi politickemu i hospodarskemu, proto razne odmitnuti Henleinova hnuti, pokud nechce vziti na vedomi demokraticke zasady naseho statu. Prala bych panu min. predsedovi i statu, aby se mu jeho plany, aspon v 50% vydarily, at jde o ochranu pravniho radu, o komisionelni odstraneni stiznosti do postupu fin. spravy, a reorganisaci a pruznost pusobnosti Poradniho sboru pro otazky hospodarske, at konecne jde - a to zejmena - o zrychleni vseho uredniho jednani, pokud jde o cinnost investicni! Na nasi dobrou vuli pri vsech techto pocinech muze plne pocitat! Bude musiti se vsak vybaviti velikou energii pro neumdlevajici pobidku a neumdlevajici dozor. Nepomuze nam nejlepsi pracovni plan, jestlize nebude toho, kdo neda pokoje vsem, kdo jej maji provadet. Tuto zkusenost jiz mame.

Take jeho stredoevropanstvi najde u nas vreleho porozumeni. Jeho znalost Madarska z parlamentu pestskeho je zde dobrou pomoci. O teto ideove orientaci nutno cim dale tim vice uvazovat, protoze osud i sameho Rakouska nam nemuze byti cizi, a Stredni Evropa cili nas osud ovsem tez ne.

Jinak je tomu - do znacne miry - v nekterych konkretnich otazkach hospodarskych. Tam nejsme na jedne linii. To se projevilo ovsem jiz v jeho planu oddluzeni jako ministra zemedelstvi, prevzatem ministrem dr Zadinou. Zde musi nam byti predevsim jasno, mini-li panove oddluzovat velkostatkare, jimz je mozno pomoci docela soukromohospodarskou cestou odprodeju nebo prodeju vubec. Hlad po pude neni u malych lidi ukojen a vnitrni kolonisace je jednou z nejbezpecnejsich cest pro reseni nezamestnanosti.

Take ziskani penez na oddluzeni z fondu statniho pozemkoveho uradu neni pro nas schudne; jsou to penize pridelcu a pomerne vice jich dali drobni pridelci, kteri platili vyssi prejimaci cenu nez velci pridelci. Konecne otazka odpisu dani a davek v navrhu zakona neni pro nas prijatelna. Vzdy se nam rikalo, ze stat nesmi na oddluzeni zemedelcu doplaceti. Ale skutecnost je jina.

I pokud jde o regulaci vyroby, mame jaksi odchylne nazory od onech pana min. predsedy. Nam jde tez o syndikalisaci, ale takovou, pri ktere zasednou za stul se stejnymi pravy vsechny slozky toho ktereho prumyslu, tedy vedle zamestnance i konsument, ba vice: jest treba videt, ze konsumentem jsou cele prumysly dalsi, jez potrebuji prvovyrobu nebo polotovary toho ktereho prumyslu, a ze tedy musi byti zapojeny tez do recene soustavy. Konsumenti roztristeni ovsem nemohou byti rovnovaznou slozkou v celem postupu. A odtud vyplyva novy ukol: konsumentske komory nebo zatim aspon hospodarske rady aby byli cisti konsumenti a ne aby jejich representanty byly slozky, ktere jsou spolu take vyrobci, spolu take obchodniky.

Ale i zatimni prostredky pomoci, jak je pan predseda vlady naznacil, nejsou podle naseho nazoru lekem, ktery konsumentstvo muze prijmouti. Prostredky, jako refundace obchodovych dani pri vyvozu, donucovani danovymi ulevami k organisovane,spolupraci nebo slevy na danich, jako na pr. ta ohromna sleva na dani z piva, ktera potom vyvolava zase nove dane, a to na potrebam naprosto nutnych, jako ocet, kvasidla atd., nemuzeme rovnez schvalovati.

Vidime v expose nejen pana predsedy vlady, nybrz i vetsiny hospodarskych ministru, ze stale jeste narod ve svem celku a sve nejpocetnejsi slozce neni dosud demokraticky zapojen v plne sve vaze do celeho zivota hospodarskeho. Kvituji rada slova pana predsedy vlady, ze prumyslove delnictvo tvori podstatnou a rozhodujici cast spotrebitelu zemedelskych vyrobku, ale neni s nim tak pocitano, neni mu nijak ulehcovano, aby mohlo tim spotrebitelem byt.

Ale to neni jen u delnickeho lidu, totez je u maleho zemedelstvi. Mohly by existovati dodnes zemedelske rady slozeni predvalecneho, kdyz nejen valecne presuny, nybrz sama pozemkova reforma totalne zmenila potreby zemedelcu? Mame dnes jiny zemedelsky stav, ale organy, ktere maji miti peci o nej, zustavaji nezmeneny. Neslyseli jsme ani od pana predsedy vlady ani od pana ministra zemedelstvi ani zminky o spravedlivejsim slozeni pohromovych komisi. Obec je z jejich pusobnosti vyrazena, cela vec se stranicky vysetruje a i prideluje. To ovsem souvisi prave se zemedelskou radou.

Byli bychom take radi slyseli neco o novem pachtyrskem zakone, ktery by umoznil kladne hospodareni najemcum malych policek, o tom, ze obecni statek prednostnim pravem bude pronajiman nejpotrebnejsim, atd.

Rovnez jsme neslyseli ani zminky o zmene zakona, ktery uklada vsem poplatnikum: pozemkove dane povinnost platit 12% pozemkove dane do fondu u zemedelskych rad pro zivelni pohromy, kam stat prispiva 8 mil. Kc podle zakona, ale i stomilionovou castkou. jako se stalo pouhym usnesenim vlady z r. 1934. Ale maly zivnostnicek, ktery udela dva pary bot do mesice, nebo verejny zamestnanec, takovy postak, ktery se plouzi za par krejcaru po dolech a horach, nema prava nic dostat? To je uplne nemozna vec pro cloveka jen trosicku spravedlive soudiciho!

Mame take diametralne rozdilny nazor na obchod a zivnost, nez mela nase spolecnost pred 25 lety. Ale obchodni a zivnostenske komory trci svou starou organisaci dosud do tohoto noveho sveta. Vitam umysl pana ministra Najmana, ktery slibuje, ze vypise aspon volby do techto obchodnich komor. Zakladem miru ve state je spravedlnost, ve state naseho socialniho slozeni spravedlnost k malemu cloveku. A k teto spravedlnosti musime vsichni pracovat, chceme-li klidny vyvoj. Ja se kolikrate divim, jak je vubec mozno, ze ten maly clovek, at zemedelsky, at zivnostnicek nebo obchodnicek, at maly zamestnanec vydrzi ten napor, tlak, ktery proti nemu je. A jiste nesmime dovolit, abychom cekali, az ta tetiva bude prepjata. Jsem presvedcena, ze siroky pohled na zivot a stat pomuze panu predsedovi vlady vklinit a zapojit tyto male obcany do nejucinnejsiho zajmu celeho statniho stroje.

Ale prave tak trci do povalecnych pomeru zemske skolni rady ve slozeni predvalecnem, a vime, ze maji byti jeste utvrzeny zrizenim zemske skolni rady na Slovensku.

Prave tak srazkove zakony ukazuji maly ohled na maleho cloveka. Postihly i nejmensiho konsumenta, verejneho zamestnance a dokonce i chude manzelske dvojice delnicke a zrizenecke, ktere podle statistiky maji deti peknou hromadku, velmi ostre. Cekali jsme aspon nejakou ulevu dnes, kdy Narodni banka, pan ministr financi i pan predseda vlady priznavaji, ze pomery hospodarske se meni zlepsovanim danovych prijmu i provoznich prijmu podnikovych, zejmena zeleznic, a v poukazuje na volne zahranicni svetove trhy vidime silne aktivni bilanci zahranicniho obchodu, kdy na pr. vyvoz hotovych vyrobku dosahl nejvyssi urovne od r. 1931. Vsecko se udela z tech zlepsenych prijmu, jen ne posileni kupni sily pro prvni chvili aspon malych zamestnancu; ba dokonce i na zlepseni hruzne existence aspirantske a praktikantske marne cekame. Jeste stale nevidi v nich mnozi sobe rovne lidi s pravem na lidsky zivot. Je to neco nepochopitelneho v narode, jaky je v teto nasi vlasti.

Mame malickou utechu v teto otazce. Pan predseda vlady rika, ze vlada uvazuje o nekterych upravach srazkoveho zakona od poloviny pristiho roku. Opakuji znovu, ze soudim, ze by melo byti sahnuto nejdrive prave k uvolneni srazek u tech nejmensich, nejnizsich kategorii. Musime si uvedomiti jeste jednu vec: pri techto tlacich na maleho cloveka je hrich, kdyz vyrusta v mentalite potlacovanych a vydedenych nevule, nenavist; ale musime taky videti, ze prave tak vladnouci trida ma mentalitu, kterou demokracie nemuze snesti.

Jako jsou, mohou byti a byly by snadno vylozitelny a pochopitelny mravni a charakterove uchylky, ktere vypestuje bida a utrpeni, prave tak jsou a mohou byti mravni uchylky vypestovane moci. Udrzet miru, udrzet rovnou pater, udrzet srdecnou soudruznost pri tak odchylnych zivotnich pomerech je idealismus tezko pochopitelny. Jedine obcanska rovnost, jen demokraticke vyrovnani techto rozdilu da podklad pro tvorbu vyrovnaneho, obcansky zijiciho naroda s vlastnostmi, jake si musi prat kazdy demokrat a jake si u nas pral ten, kdo demokracii a statnosti nejlepe rozumel a nejlepe je uplatnoval.

Slibovali jsme presidentu-Osvoboditeli, ze pujdeme jeho cestou za jeho skvelym prikladem. Co jim je? Predevsim demokracie, ta demokracie, ktera nam otevrela dvere na slunny den z habsburskeho vezeni, ta demokracie, ktera nam zajistila misto mezi staty sveta, ta demokracie, ktera ma dat svetu trvaly mir, ale ktera nemuze zit mimo narod, ktere neni, nema-li koreny hluboce vrostle do duse lidu. Pak je to jen ve slovech, ale neni to v krvi; morku lidi, pak to neni nic trvaleho, dej se co dej. Chceme-li dostati slovu danemu v hodine pro nas vsechny tak rozhodujici, musime vse vynalozit, abychom si vytvorili narod vnitrne svobodnych, skromnych, ale spokojnych obcanu. To je predni ukol nas vsech. A na konec vec, ktera neni pro mne podle anglickeho pri slovi posledni - zeny.

Je samozrejme, ze i zivot toho, kdo je nam nejblizsi, treba si to nepriznate, zeny, matky, manzelky, sestry i dcery, musi byt zapojen do nasich demokratickych radu v plne vaze demokracie. Nebylo a neni tomu tak. Snad je to tezke, aby maly clovek odpoutal se od blaheho pocitu, ktery nema jinde, pocitu moci aspon nad jedinym clovekem, nebo nekolika ve sve domacnosti. Demokratu jsou urcite cesty a prostredky zakazany. A prave po tech cestach jeste stale jedna nas stat se zenami, zejmena ve verejnych sluzbach. President-Osvoboditel je klasik v demokracii - i v ohledu k zenam. Rekl sva jasna, logicka a proto nesmlouvava slova. Doufam, ze tato pripominka staci, aby se odbourala zarizeni, ktera vytvorila byrokracie duchem prilis rakouska vuci zenam.

Jestlize nemame zen ve vysoke byrokracii - nemame jich ani ve vedeni odborovych organisaci smisenych - ucini jiste vlada zadost sve snaze po nestrannosti, jestlize pri otazkach, dotykajicich se zen, si vzpomene, ze mame zehy, cleny parlamentu, s nimiz je mozno se domluviti a s nimiz se domluviti je slusno, a ze mame neutralni Svaz zenskych organisaci, zenskou narodni radu, ktera by mohla byt poradnim organem v techto vecech. (Predsednictvi prevzal mistopredseda, dr Hruban.) Nase vlada se radi kde s kym, jde-li o nejmensi vec, ale jde-li o bolestne veci zivota zen, tam se s nimi neradi. Tomu rozumi, zda se, kazdy. Tahovou bolestnou veci budu v nejblizsi budoucnosti obcansky zakonik. Podle slov pana predsedy vlady ma byti predmetem jednani vlady. Vime, ze je to zakonik, zejmena v oddilu rodinneho prava, ktery se nas vsech dotyka od narozeni, ba pred narozenim, a nejen do smrti, ale ma vliv i po smrti. Tento zakonik upravuje nejintimnejsi vztahy lidske, vztahy, jez zachovavaji nejdele nedemokratickou, poddanskou formu. Jsme si vedomi, ze je obtizno vteliti prave v obcansky zakonik zasady rovnocennosti obou pohlavi, a tedy i rovneho prava. Vznasim nejen k panu ministrovi spravedlnosti, nybrz i k panu predsedovi vlady snaznou zadost, aby tuto reformu podrobili sve zvlastni pozornosti a umoznili nam zenam, ktere se veci zcela odborne zabyvame, vliv na tvorbu navrhu zakona drive, nez bude projednavan ve vlade. My jsme svoji povinnost ucinily, poslaly jsme sve navrhy komisi, ktera pripravovala reformu obcanskeho zakonika, tak jak se zadalo, aby vsichni obcane v republice dali k ni sve navrhy. My jsme je podaly, ale nevime nic a jejich osudu. Je treba tedy, abychom se a osudu techto navrhu neco dovedely. Je to zivotni nutnost nejen nase, nybrz i celeho sta tu, aby tem vztahum v rodine, z nichz nakonec vyveraji vsechny obcanske ctnosti, byl dan, poctivy republikansky zaklad. I

Jeste jedinou poznamku, pokud jde o zeny. Je treba, aby autoritativne byly vyvraceny vyvody pana kardinala dr Kaspara, ktere ucinil v brannem seminari Svazu cs. dustojnictva. Povidal tam, ze pry predesleho roka jsme meli o 23.000 deti mene. Za letosni rok nemame jeste statistiku, ale loni bylo o 7000 deti mene, nikoli tedy o 23.000. Rekl dale, ze pry 36.000 zen je zamestnano ve statni a verejne sluzbe. Ani toto cislo neni spravne. Rekl dale, ze z tohoto poctu 15.600 provdalo se za statni a verejne zamestnance. Ani toto cislo neni spravne. Rekl, ze z techto manzelstvi je pouze 750 deti. Tedy, prosim, podle techto cisel by polovina zen ve verejne sluzbe byla provdana, ale ve skutecnosti je provdana sotva 1/5 zen ve verejne sluzbe - to je podle uredni statistiky - a tato 1/5 zen ma 28.596 deti; pro p. kardinala dr Kaspara jen 750. Myslim, ze jsou to takove rozdily, ze je snad spravne - a prominte mne, ze to zde uvadim - aby byla vseobecne znama tato uredni statistika, ponevadz vite, jak se z cisel takovych, ktere litaji ve verejnem tisku, delaji zavery proti verejnym zamestnankynim.

Mohla bych o te veci mluviti jeste jinak, vime, proc je tech deti mene, nezli bychom si prali, ze jsou to predevsim socialni pomery, ktere nedovoluji, aby rodicove davali do sveta tolik deti jako drive, kdyz byla konjunktura, a je to stale neupravena existence verejnych zamestnankyn, ktera jim nedava klidu dne a hodiny. A proto je to jiste vec odpovednosti, ma-li tato matka miti deti, ktere snad nebude moci vyziviti nebo da-ti vzdelati, jak by si prala.

A jeste posledni moment: Problem narodnostni. V nem panuje ciry primitivism. Tech 17 let nasi republiky podal dukaz - a soudim, ze nezvratny - ze ceskoslovensky narod nechce vyvlastniti prav mensin, naopak, ze jim zaruciti rovna prava a umoznuje jich dosahovati zejmena zrizovanim skol i praxi uradu atd. Ale nasi spoluobcane nemecti v nekterych krajich nechteji videti tohoto faktu a divaji se - a v tom vidim zakladni chybu na kazdeho Cechoslovaka jako na zasadniho sveho nepritele.

Je zvlaste zajimavo, ze jsme v mezinarodnich stycich mnohem blize k vzajemne duvere nez mezi narody, obyvajicimi nasi vlast. V te cizine citime patrne ze musime spolupracovat, ze jsme s celym svetem na jedne lodi, ve vlasti, kde je vzajemna zavislost primo do oci bijici, povazujeme se patrne za nepratele, a nasi spoluobcane nemeckeho jazyka maji za hrdinstvi, byti v odloucenosti, v naproste neznalosti pomeru ve spolecnosti ceske, nekdy v pose bojovne. Znati statni rec je tak trochu poklesek v ocich nekterych spoluobcanu. Najdete zcela bezne, ze znaji francouzsky nebo tez i anglicky, ale neznaji rec lidu, mezi kterym ziji. Z toho je videti, ze rec u mnohych jeste stale neni dorozumivacim prostredkem, nybrz znakem zrady na vlastni veci. To je primitivism a nedostatek skutecneho hodnotneho vlastenectvi, nebot to se neztraci tak snadno, o ne nemohu prijiti sam u sebe, nemusim mysliti, ze dostane trhliny korektnim chovanim a duverou k cloveku jineho naroda.

Nasi nemecti spoluobcane tvori s nami Svaz narodu, Stredni Evropu, Panevropu, ale Ceskoslovensko s nami tvoriti se mnozi dosud neodhodlali, A prece kolika spolecnymi zajmy jsme k sobe pripoutani primo na zivot a na smrt v teto zemi, ktera nam vsem muze byti matkou, jestlize se spolecne budeme o ni starat.

Po projevech jasnosti, urcitosti p. predsedy vlady i mistopredsedy naseho klubu pol. Zeminove ke strane Henleinove v posl. snemovne dostavali jsme dopisy diku od svych prislusniku ze smiseneho uzemi. Ne z nenavisti, ale ze si oddychli, ze volneji ziji, a lici, jak se tam zilo pred volbami, kdy jim vyhrozovali prislusnici Henleinovy strany, ze jiz toho bude do casu, ze uvidi, co s nimi udelaji, atd.

Jsem si vedoma, ze toto jsou nasledky starych hrichu. Ale jsme povinni si rici, ze na teto ceste stesti nekvete, ze mame pusobiti k revoluci v hlavach, by pochopily, ve ktere zemi jsou jejich koreny, kdo je haji, kdo jim dava zivnou pudu, jaka je cesta k jejich zabezpeceni a trvalemu zivotu. U nas je vzdy dobra vule a snaha ke klidnemu spoluziti. Ale ti, kteri se citi cizinci v teto zemi, trebas slovy projevuji svoji loyalitu k ni, nemohou se diviti, ze zatim narod, jenz prosel staletym utrpenim, aby osvobodil svou zemi, nema k temto nevsimavym a casto nepratelskym obcanum duvery nebo dokonce lasky. Ale nutno dodati: Jen klidnou spolupraci obou kmenu vytvori se predpoklady uspesne spoluprace s ostatnimi zememi stredni Evropy nebo Evropy vubec a vsichni se musime priciniti, aby k teto klidne spolupraci co mozna nejdrive doslo. (Potlesk.)