Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Predseda (zvoni): O statnim rozpoctu a finacnim zakone, jakoz i o prohlaseni pana ministra financi z 12. prosince 1935 zahajuji spolecnou rozpravu.

Udeluji slovo prvemu prihlasenemu recniku na strane "proti" panu sen. dr. Smeralovi.

Sen. dr Smeral: Slavny senate!

Co se u nas delo politicky v uplynulych trech tydnech, my, pokud se tyka formy, povazujeme za svetovou ostudu. Pokud se tyka obsahu, jsme toho nazoru, ze to byl prvy projev snah o koncentraci nejreakcnejsich sil velkokapitalu agrarniho i prumysloveho s tim cilem, aby pro tyto skupiny byla uchvacena totalita politicke moci i administrativy v tomto state s ucelem podstatne ve smeru jeste vice reakcnim zmeniti vnitrni politiku a zaroven podstatne zmeniti zahranicni politiku Ceskoslovenska.

Jak my ocenujeme hospodarske zaklady toho, ceho jsme byli svedky? Skoro 10 let je v teto zemi ostry konkurencni boj mezi dvema skupinami velkeho kapitalu: mezi velkokapitalistickou skupinou, predstavovanou koncerny zivnostenske banky a mezi druhou, kterou predstavuji koncerny banky Agrarni. Jeste za voleb pred 7 mesici utocil agrarni tisk s nekrajnejsi vasnivosti proti skupine prumysloveho velkokapitalu a proti strane narodniho sjednoceni: Po volbach poctily obe skupiny, ze tento boj, ktery trval uz 10 let, presne od roku 1926, nekonci vitezstvim jedne strany. Skupina Zivnobanky i nadale drzela ve svych rukou prevahu financni, kdezto skupina agrarniho velkokapitalu a velkych bank mela ve state prevahu politickou. Za tohoto stavu veci da se pochopiti, ze dozrala myslenka na vzajemnou dohodu. Tato myslenka byla posilovana udalostmi zahranicnimi, strachem pred nasim sblizenim se sovetskym vychodem a strachem pred demokratickymi silami, ktere zejmena ve Francii zraji hnutim jednotne delnicke a siroke lidove protifasisticke, demokraticke fronty.

K tomu pristoupila ta okolnost, ze v 6. roce hospodarske krise u nas nezamestnanost se nemensila a ze se stavaji neodkladnymi otazky dulezitych socialnich reseni. Je ve vzduchu, ze budeme musiti cinit rozhodnuti, na ci ucet se musi hledat vychodisko. Ve Francii siroke vrstvy nejen delniku, ale i strednich vrstev zachvacuje primo zivelne heslo: At plati milionari a bohaci! Toto heslo snadno muze miti vliv take na nase pomery zdejsi. V teto situaci ti, kteri citi, ze prelom politicke a hospodarske linie v tomto smeru by byl nebezpecnym pro jejich velkokapitalisticke zajmy, musili stat v otazce, co mame delat my.

A tak se divame na pokusy, ktere byly cineny se vcerejsim dnem, ze je to preventivni vypad, preventivni valka proti moznostem takove zmeny politiky i hospodarstvi zde, ktera priblizne odpovida ve Francii velkemu hnuti jednotne fronty.

Je mozno rici, ze toto je pouze hmatatelna skutecnost, neoprena hypothesa, ze je to logicka konstrukce pravdepodobnosti a fantasie. Chci proto upozorniti na nekolik dokladu, ktere toto nase stanovisko potvrzuji. Jsem nazoru, ze tyto myslenky nasly i formalniho vyrazu v prvych projevech pana predsedy vlady dr Hodzi. Vsimnete si, jak v jeho expose bylo silne podtrhovano, nekolikrat opakovano - "jsme statem smiseneho hospodarstvi, nejsme statem ani jednostranne prumyslovym, ani jednostranne zemedelskym To je myslenka, ktera. sama o sobe se zda byti vseobecnou, abstraktni, ale proti ktere v teto spojitosti se skutecnosti tezko by bylo mozno ciniti namitek. Ale chceme-li rozsifrovat tuto parlamentarni diplomatickou formuli, musime si vsimnouti jinych projevu z tech kruhu, ktere v prvych dnech uradovani pana predsedy vlady mely na jeho formuli rozhodujici vliv o teze veci mluvil 20. ledna, tedy kratce predtim, pan dr Hodza pred forem, kde si nemusel ukladati takovou zdrzenlivost, ve vykonnem vyboru strany agrarni. Tam pronesl programovou rec, ze ktere cituji jen dve vety: "Na zaklade dohody zemedelstvi a prumyslu bude mozna dalsi konstruktivni hospodarska politika. Rysuje se siroka zajmova kooperace demokracie zemedelske a demokracie prumyslove" - zivnostenske banky a agrarni banky; to pripominam ja.

A jestli by jeste byla pochyba, ze tento presnejsi nazor prosloveny ve vykonnem vyboru agrarni strany potvrzuje predpoklad, ktery jsem zde vyslovil, uvadim jeste jeden doklad. V prvy den sveho uradovani pan ministr zemedelstvi dr Zadina dal interview zpravodaji nemeckeho listu. A v tomto jeho projevu stoji: "Sowohl der Landwirtschaft wie der Industrie geht es nicht gut, daher muß ihr Vorgehen ein gemeinsames sein. Wir mussen uns einigen. - Jak zemedelstvi tak prumyslu se nedari dobre, proto musi byti jejich postup spolecny. My se musime sjednotiti." Kdyz si vzpomenete, jaky boj vedl mezi sebou o volbach velkokapital agrarni a I velkokapital zivnostenske banky - a je tu deste - a kdyz slysite tak vyrazne recene: "My se musime spojit", myslim, ze tento proces dohady velkokapitalu agrarniho a prumyslu, o ktere jsem mluvil, se tim muze povazovati za prokazany. To fakticky znamena, ze byl a je v chodu veliky plan vytvoriti podminky pro hospodarskou diktaturu zkoncentrovaneho velkokapitalu, jez by mela byti korunovana take nastolenim prislusneho politickeho rezimu. Povazte, jak by se udalosti vyvijely rychlym spadem, kdyby tato ofensiva spojene velkokapitalisticke reakce, tento preventivni vypad proti moznostem zmeny politiky ve smyslu vazne orientace na vychod a ve smyslu linie sirokeho hnuti lidove fronty ve Francii, tento zpusob, ktery byl ve spojeni se vcerejskem prvni, ale ktery daleko podle naseho nazoru neni posledni, nebyl aspon v pocatcich nejen prekonan, ale primo zasazen uderem. Myslim, ze spad veci by byl pak velmi rychly. Kdyby tato skupina nejenom posilila svou autoritu, nybrz jeste vice nez dosud take sve posice v mocenskem statnim aparatu, myslim, ze by na sebe nedaly dele cekat pod tlakem teto moci pripravene nove nedemokraticke, nesvobodne volby, ze by se pak menila v tamto state posice i tech socialistickych stran, ktere dosud dogmaticky lpely jako na jedine moznosti na koalici i s takovymi burzoasnimi stranami, nechci-li dokonce vysloviti slova o moznosti koncentracnich taboru pro nas vsechny.

Vazeni panove, chci upozorniti, ze tak jako nyni reakce vystoupila otevrenou stokou, tak ze ona fakticky soustavne byla cinna v poslednich mesicich uz bez dostatecne protivahy a odporu uvnitr koalice a uvnitr vlady same. Myslim, ze rozpocet, ktery je zde pred nami a ktery byl v poslanecke snemovne i recniky socialistickych stran oznacen jako rozpocet reakcni, je toho dokladem. Kratce pred rozhodnutim bylo predlozeno vlade a bylo zaslano kazdemu z nas memorandum Svazu prumyslniku. Kdyz jsem listoval v rozpoctu a videl, jaky rozhodujici vliv tu mela politika agrarni strany a kdyz jsem listoval v tomto memorandu prumyslniku, mel jsem pocit, ze navrhy Svazu prumyslniku jsou prejaty do rozpoctu pri nejmensim z 80 %. Uplne se ztraci i v memorandu prumyslniku i v rozpoctu myslenka, kterou povazujeme za zakladni pro zmenu rozpoctove politiky v nynejsi situaci myslenka zvyseni kupnich schopnosti domaciho obyvatelstva, sirokych vrstev a myslenka: at plati bohati. Nejvetsi vyznam se klade v memorandu prumyslniku na otazku zvyseni vyvozu, pri cemz je charakteristicke, ze do pozadi se stavi moznost vyvozu do Sovetskeho svazu a ze velmi se zduraznuje nutnost, aby rozsiren byl vyvoz do zemi kapitalistickych, do obklopujicich nas zemi stredni Evropy a take do anglickych kolonii. To je politika, ktera nemuze vesti - i zcela nestranicky posuzovano - k cili. Dnes, kdy vsechny zapadni staty jsou tak preprumyslneny, kdy jest zapas o kazde mistecko, kam se da vyvezti jedna masina nebo nektery vyrobek, kdyz se industrialisuji i kolonie a kdyz zejmena k takove kapitalisticke konkurencni schopnosti nasledkem zotroceni svych mas a nizkych mezd se rozvinulo Japonsko, jak je mozno seriosne tento plan predkladat? Ano tento plan muze miti snad jiste, treba nerozhodujici vysledky. Kdy? Kdybychom u nas stlacili mzdy jeste na nizsi uroven, nezli jsou v Japonsku, kdybychom u nas politiku subvenci velkokapitalu, agrarniku a prumyslniku jeste daleko zvysili nad dosavadni stav, kdybychom pocitali s exportnimi premiemi a kdybychom nakonec byli ochotni k tomu, o co ted usiluje nejreakcnejsi kapital ve Francii, kdybychom byli odhodlani k tomu, vesti nelitostny rez proti dnes jiz tak nesnesitelne urovni nejen delniku, nybrz take strednich vrstev, statnich zamestnancu, uredniku, hazardnim prechodem k inflaci. Tak my se na to: divame, ze tendence sblizeni velkokapitalistickeho a agrarniho prumyslu, koncernu Zivnobanky a Agrobanky by vedly k tem politickym, hospodarskym a socialnim dusledkum. Ja zde otevrene znovu pred clenstvem druhych socialistickych stran uvadim nasi zakladni positivni hlediska, ktera jsme k tomu zaujali v poslanecke snemovne. Nase stanovisko je zvratit tuto reakci uvnitr koalice, dosud prosazovanou s podobny m smelym terorem, jak se to nyni provalilo navenek financni politikou.

Nase pozadavky byly: Soupis a verejnost majetku. O kazdem zbohatnuti, tak jako v gruntovych knihach o nabytych nemovitostech, at se vede verejne pristupny soupis, kde by verejnosti byla dana moznost zjistiti pravy stav. Jiz to odhaleni tempa a zdroju zbohatlictvi by melo velky vyznam. zadame dale velkou povinnou investicni pujcku u milionaru a bohatych kapitalistu ve vysi 4.5 miliardy Kc, aby mohlo byti provedeno to, co po nasem nazoru uprimne si svym planem na investice k potirani nezamestnanosti predstavuje p. ministr inz. Necas. My zadame zvyseni castky pro podpory nezamestnanych o 850 milionu Kc; prvni vazne kroky k oddluzeni malych rolniku a zivnostniku; okamzite odcineni toho, co bylo udelano srazkami s platu statnich zamestnancu a snizeni dani spotrebnich, aby bylo mozno celiti drahote.

Jen tak mimochodem pripominam - nevim, budeme-li moci jeste ted pred vanocemi projednati zde v senate ruzne mensi zakony - necht se nezapomene, ze ke konci mesice konci moratorium a platnost zakona o ochrane najemniku. Je nutno udelati hned, jeste tento tyden, opatreni aby v platnosti techto zakonu nenastalo preruseni.

Vazeni panove! Kdyby tento vzmach sjednocujici se velkokapitalisticke krajni reakce byl diktovan jenom nasi situaci domaci, jenom mocenskymi, trebas neurvalymi snahami o zachvaceni posic a o ochranu zisku a velkych majetku v tomto state, byl by to sice zjev velmi dalekosahly, ale on, po nasem presvedceni, se stava jeste mnohem vyznamnejsim, kdyz patrame po jeho spoj sni, po jeho souvislosti se smele se vyvijejicimi silami svetove, mezinarodni reakce. Vazeni panove, ja jsem se pred deseti dny vratil z Parize, kde jsem mel, pri prilezitosti barbussovske konference na ochranu miru, moznost stykati se s radou politickych osobnosti, nejenom delnickych, francouzskych i anglickych, a mohu vam zde rici: Vyznacny anglicky pacifista, nositel Nobelovy ceny, poslal do Parize tento vzkaz: Stoupenci pokroku a miru, dejte si pozor na procesy, ktere se ted odehravaji v jedne nejreakcnejsi vysokoslechticke skupine konservativni strany Anglie. Nejde jenom o Rothermeera a Deterdinga. V pozadi zacinaji se projevovat mnohem sirsi vlivuplne kruhy konservativcu, ktere uvazuji o myslence, nenastal-li v Evrope stav, kdy by se mel udelati konec neporadkum, kdy by se mely odbouravat neporadky, ktere zustaly aspon s jejich vysokoslechtickeho a konservativniho hlediska - v Evrope po svetove valce. Toto upozorneni Anglie znelo: Tito panove za neporadek nepovazuji jenom existenci Sovetskeho svazu, jenom existenci revolucnich delnickych organisaci a stran v rade zemi. S hlediska techto panu konservativcu neporadkem je uz i to, co po svetove valce zustalo na demokracii a prevysuje uroven zivota predvalecneho, s jejich hlediska je neporadkem i ten vliv, treba velmi omezeny, ktery maji v nekterych zemich reformisticke delnicke strany, ale s hlediska techto kruhu zacina se pocitovat jako neporadek i statni organisace malych statu, ktera nesplnila nadeje, ze bude zbrani proti vychodu, proti Sovetskemu svazu, i ta jista stabilisace, ktera kolem Male dohody, spojene nyni s francouzskou demokracii a Sovetskym svazem, muze prekazet hrani si se stredni Evropou.

V techto kruzich zatim tyto pocity byvaji vyslovovany formuli: Jsme pro dnesni stav, pokud by se neukazalo, ze je revise skutecne potrebi k odvraceni valky. A kdyz vidite cely ten slozity proces, ktery se nyni odehrava kolem otazky habesske, kdyz vidite, jak vlivuplne kruhy pusobi k tomu, aby utocnik velka, silna, nacionalisticka, imperialisticka moc - rozdelenim a faktickym zrusenim samostatnosti maleho, samostatneho statu do stal odmenu, kdyz vidite tu opatrnou politiku, ktera se strezi ve vsem oslabit Hitleruv rezim v Nemecku nebo docela oslabenim, porazko Mussoliniho rezimu v Italii, a kdyz vidim ostatni zjevy, musime dojit k myslence Temto kruhum stava se nepohodlnou uz i valku zdrzujici a brzdici uloha, kterou po vy stoupeni Nemecka a Japonska, tedy v sou cinnosti se Sovetskym svazem a take s nam hraje Svaz narodu. Vite, jak jsme se lekli kdyz pred rokem vystoupila myslenka, ze by Liga narodu mohla byti nahrazena diktaturou 4 velmoci, pocitaje v ne take Hitlerovo Nemecko. Obavam se, ze tato myslenka neni jeste dnes pohrbena.

A podivejte se! V teto souvislosti, myslim, ze je na miste poloziti otazku, kdo organisoval cestu pana Henleina do Londyna, kdo mu dal prilezitost, kdo mu dal doporuceni, aby tam pronesl kandidatni rec, ktera mela umozniti spojeni agrarni strany a narodniho sjednoceni s nim. To jsou ty udalosti, ktere mame za sebou. Ten smysl ma, rec, kterou tam pronesl. Jak se stalo, ze v klubu, ve kterem mluvil Henlein, byl nejen pritomen, nybrz, jak se mne velmi pravdepodobne tvrdi, pred sedal Scotus Viator - Seton Watson. Kratce pred panem Henleinem byl v Londyne pan ministr Hodza. Take on tam mel prednasku, podle novin myslim, ze o problemech stredni Evropy. Musim poloziti otazku: Byl to tentyz klub, ve kterem kratce po tom vystupoval pan Henlein? Myslim, ze v souvislosti s temito vecmi meli bychom zkoumati, cim se vysvetluje skoro tajuplne mlceni, ktere verejne zachovavali v tech uplynulych tydnech nejprednejsi kapitalisticti predstavitele Zivnobanky a skodovky. Je to nahoda, ze bezprostredne v poslednich dnech onemocnel nejen pan Lowenstein, ale ze pry chripka vpadla i do soukromeho bytu pana dr Preisse? Byla nahodna cesta pana Creuzot-Schneidra k nam ve dny bezprostredne pred vcerejsi volbou? Myslim, ze vyjasneni techto souvislosti vedlo by take na stopu toho, jake je spojeni zdejsich reakcnich planu na sjednoceni agrarniho a velkoprumysloveho velkokapitalu na ovladnuti cele statni moci s temito zahranicnimi zivly.

Ja zase po techto vseobecne politickych poznamkach obracim pozornost na rozpocet a expose pana min. predsedy k rozpoctu. Uz jsem mluvilo tom, jak tam odsunuti otazky exportu do sovetskeho Ruska do pozadi hraje velkou ulohu. Z reci pana min. predsedy jen upozornuji jako na priklad jejiho ducha na u partii, kterou pronesl o nezamestnanych. Nemam zde doslovneho citatu, ale z hlavy se pamatuji, ze rekl asi toto: Nasi starosti ted ta musi byt, abychom presne zjistili, kdo je nezamestnany, aby se pomoc mohla soustrediti - na ty nejpotrebnejsi. (Tak jest!) To neni i tendence k rozsireni podpor v nezamestnanosti. To neni tendence k zlepseni podpor v nezamestnanosti, jak zadame my. Panove rikaji "tak jest!" Muze se to povazovat za projev, rekneme, aspon zdanlive objektivni starosti tenkrate, kdyz povinna investicni pujcka na milionare, kdyz prisnejsi danove zasazeni, ostre zakroceni proti danovym defraudacim se pomiji uplne mlcenim? Dejte nam zde zpravu; kolik dluzi Skodovka na danich.

Vazeni panove! Chci upozorniti z projevu pana predsedy vlady jeste na druhou cast, ktera po mem nazoru take ma principialni vyznam. Myslim, ze tomu, co se dalo v nasem pomeru k Sovetskemu svazu v poslednim pul roce, pri cemz spolupusobil min. dr Benes s takovou aktivnosti, ze nam to umoznilo hlasovati pro jeho prohlaseni v poslanecke snemovne - nedostalo se dosti vyrazu ve vstupni reci pana predsedy vlady Hodzi. On ve svem expose krajne malo mluvil o Sovetskem svazu a ve srovnani s tim napadne mnoho mluvil o stredni Evrope. Koncepce teto casti jeho reci byla priblizne takova: Budeme pracovat na zpevneni politickych predpokladu velke mirove politiky. V popredi techto snah ma byti snazeni o novou stredni Evropu. cim pronikavejsi bude stredoevropska vnitrni organisace hospodarska, tim snazsi a ve vsech smerech vyhodnejsi bude dohoda stredoevropskych statu jednak s Italii, jednak s Nemeckem, jednak se Sovetskym svazem.

To je perspektiva zahranicni politiky, kterou jsme slyseli od pana predsedy vlady ve dnech prveho jeho uradovani, kdy - chci vyslovit tento predpoklad - byl jeste velmi silne pod vlivem tech diskusi, ktere kratce pred tim mel ve vykonnem vyboru agrarni strany.

Prosim vas, co to znamena? To znamena Musime se napred starati. O Madarsko, o Rakousko, a teprve kdyz takto obchodnim a celnim sblizenim rozresime problem stredni Evropy, prichazi na radu Italie, Nemecko a ve treti rade teprve Sovetsky svaz.

Vazeni panove! Mnozi z vas prece,jenom ten vyvoj z nasi zahranicni politiky z poslednich mesicu znaji, od podepsani smlouvy o vzajemne pomoci, pres navstevy sovetskych zastupcu kulturniho sveta, armady, zurnalistu, a myslim, ze prece jenom nekteri z vas prijimali jej s vnitrnim presvedcenim. A jak ted musi pusobiti na obyvatelstvo velkeho statu, kdyz programova rec nove vlady stavi Sovetsky svaz v souvislost s pomerem k Ceskoslovensku na jednu radu, jednu uroven s fasistickou Italii, s Hitlerovym Nemeckem a kdyz dokonce jej uvadi az na treti misto v tomto poradi.

A ted co se tyka stredni Evropy. Vazeni panove! Nemusi byti o tom sporu, ze uprava nasich pomeru ke kazdemu z okolnich statu ma veliky vyznam. Ale reknu vam: Nebezpecny vyznam prohlaseni pana predsedy vlady v te formulaci, kde mluvil o tom, ze nase zeme neni ani jednostranne prumyslova, ani agrarni, pochopime, kdyz podrobne si cteme jak jeho rec ve vykonnem vyboru agrarni strany, tak take formulaci o stredni Evrope. Zacneme ji prijimati s obavami, kdyz si uvedomime i jine projevy, ktere se staly o teto otazce na oficielnim foru a kdyz si uvedomime jeste, jake plany jsou v reakcnich kruzich za hranicemi. Mam zde "Lidove noviny" z 30. listopadu, kde je uverejnen text prednasky, kterou v brnenske rozhlasove stanici prednesl pan prof. dr Frant. Weyr. Cituji z ni jen nektere vety (cte): "Je prilis mnoho celnich hranic mezi nastupnickymi staty. Odstrante celni hranice!" A na jinem miste: "Stredoevropane hnuti chce v tak zv. Dunajskem prostoru utvoriti pevnejsi hospodarsky utvar." A dale se pravi: "Moderni stredoevropske hnuti ve sve snaze po utvoreni vetsiho hospodarskeho aspon castecne jednoliteho telesa stredoevropskeho dba uzkostlive politicke svrchovanosti jednotlivych statu, ale v teto sve politicke snaze zachazi nekde az prilis daleko." Tedy vidite, najednou je zde starost, aby.se prilis daleko nezachazelo ve snaze o hospodarskou celni ceskoslovenskou samostatnost. A jina vec: "... nebot bohuzel, ve stredni Evrope po valce byla snaha, orientovati se hospodarsky na jinou skupinu statu nez tu, ke ktere prisluselo jeji uzemi hospodarsky." Zde je uz primo vysloveno slovo "bohuzel", ze se Ceskoslovensko orientovalo ne na Sovetsky svaz, nybrz na zapad. Zde nemuze byti myslen nikdo jiny nez Francie. Jestli za hranicemi treba v pocatcich zacinaji se vyvijeti zivly a sily, ktere spekuluji o tom, zdali i ten statni poradek, ktery byl ucinen, kteremu uz podkopanim versailleskeho miru od potrestani vinniku pres reparace a odzbrojeni Nemecka a, pres sankce proti utocniku rozdelenim malych statu mezi silnejsi odpadlo tolik odporu, jestli jdou zde takove nazory a jestli se nas tyka myslenka, stredni Evropy, je-li myslenka madarska a rakouska vyznamnejsi nez podpora Sovetskeho svazu a kdyz dokonce je zde slovo "bohuzel", pokud se tyce hospodarskych pomeru, pak jsou to veci velmi dalekosahle, nebot i bez hospodarske samostatnosti, pri celni unii, pri monarchistickych snahach, ktere jeste ve zpatecnickych kruzich Evropy take nejsou uplne odstaveny, je tu nebezpeci s hlediska samostatnosti Ceskoslovenska pri te hrozbe, ktera nad celou Evropou visi ve forme agresivnosti hitlerovskeho rezimu v Nemecku. Takto my se divame na hospodarsky a politicky obsah pokusu, ktery se v poslednich trech tydnech stal. Mame nazor, ze prilezitost vcerejsiho dne nevytvorila tento stav, nybrz jen odhalila to, co zde jiz bylo delsi dobu pripravovano, odhalila seskupeni reakcnich sil velkokapitalu, ktere vcerejsiho dne daleko nebylo likvidovano. Kdyz jsme vcera hlasovali, nebyla pro nas rozhodujici otazka zvitezivsiho kandidata. Dr. Benes neni komunista, dr Benes nebyl kandidatem komunistu, dr Benes nevyjednaval s nami, my jsme od neho nic nezadali, a neni nam nicim zavazan. My vime, ze jeho svetovy nazor je odlisny, vime, ze ve vetsine pripadu nase politika se bude od jeho politiky lisiti, treba tam jako pri sblizeni se Sovetskym svazem udelal vec, se kterou muzeme souhlasiti, a my jsme nevahali dati tomu svuj souhlas. S timto rozdilem mezi nami pocitame. Toto vytvoreni skutecneho stavu jsme otevrene formovali v prohlaseni naseho ustredniho vykonneho vyboru, ale my jsme se nejen nezdrzeli hlasovani, my jsme hlasovali, kdyz nastala situace, ze reakce, ktera tento plan pripravovala, do posledni chvile neodzbrojila. Jakmile zustal jeste kandidat druhy, ktery byl kandidatem sil reakcnich, nevahali jsme, abychom svemu stanovisku proti fasismu, pro politiku miru, proti politicky, hospodarsky a socialne krajne reakcnim opatrenim ofensivnim dali vyraz svym hlasovanim. Nemame zadne iluse, ze by vcerejsi volba otazku rozresila. Neni rozresena otazka krise, neni rozresena otazka nezamestnanosti, neni rozresena otazka hladu a otazka, at plati bohati. To vsechno bude rozreseno velikym bojem a seskupenim tridnich sil v teto dobe.

V zaveru sve reci chci rici nekolik slov o metodach, kterymi v teto situaci pracovala krajni reakce, a ponevadz podle naseho presvedceni tyto metody mely by byti poucenim take pro ty sily, ktere svym slozenim jsou po volany, aby v budoucnosti tvorily zde zaklad podstatne zmenenych pomeru, aby tvorily zde to, co se nyni vyviji ve Francii, siroky proud jednotne lidove fronty s cilem vytvoreni vlady jednotne fronty. Pri tom, aby nebylo nedorozumeni, pripominam, ze vlada lidove jednotne fronty po nasi predstave by musila byti docela neco jineho, nez dosavadni vlada koalicni. To neni vlada pro socialni revoluci, to neni vlada diktatury proletariatu, to je vlada jeste zakladu soukromohospodarskych spolecenskych pomeru. To by znela byti vlada, ktera bude vynesena ke sve moci sirokym hnutim pokrokovych a mirovych mas, ktera bude miti vuli netlumiti lidove hnuti v delnickych organisacich, nybrz je rozvijeti, ktera se bude o ne opirati a je drzeti, ktera bude miti odvahu zvratiti nynejsi financni politiku, sahnouti na majetky velkych bohacu a usnadniti situaci sirokych vrstev obyvatelstva, nejen delniku, ale take strednich stavu, zivnostniku, malych rolniku, statnich zamestnancu, inteligentu. To je cil, ktery my ted mame pred svyma ocima, a jak k nemu pracovat, tomu, myslim, ze i socialisticke strany, ktere jeste jsou v koalici, mohou se nauciti na tom, co v poslednich 14 dnech delala reakce.

Kdyz jsem v lete mluvil s tohoto mista, rikal jsem: My za toho stavu necinime pro ceske socialisty a soc. demokraty pro sblizeni s nami, pro jednotne akce a pozdeji pro jednotnou frontu, podminkou, ze by musili ihned z vladni vetsiny vystoupiti. Ale myslime ze pripravujice se na to, ze jim tam pri sileni reakce pobyt bude nemozny, museji uz ted konat politiku takoveho sbirani sil, aby, kdyby se octli mimo vladni rady - a to pri prevratu, ktery se vcera mel stat, bylo jiz velmi. velmi blizko nebo kdyby sami nekdy chteli pomysleti na to, aby politiku zmenili, byli dostatecne silni, aby zde byla nahrada, aby tu byla sila, ktera by tuto premenu mohla vykonati. My jsme na to neslyseli dostatecne nas presvedcujici odezvu ve zmene politiky. Prisly volby a az do vcerejska, aspon se tak na venek zdalo, zustalo vsecko pri starem. Bez dostatecnych protestu, bez volani mas k pomoci byl prijat tento reakcni, opravdu reakcni rozpocet uvnitr. Podivejte se, jak jinak postupovali agrarnici a jak jinak narodni socialove! Oni byli ve vlade, v koalici, oni byli vazani toutez disciplinou jako strany socialisticke. a vadilo jim to, aby se nespojovali uz vcas, nehledice na ten vnitrni koalicni stav, se silami, ktere byly v oposici? Ci myslite, ze ten jejich prichod k panu Nemcovi, Beckovi, Zivnobance, byl jenom nahodnou udalosti poslednich dnu? Ne! Vedle vlady koalicni burzoasie zorganisovali vec tak, ze fakticky existovala druha vlada. Oni se nerozpakovali mimo zdi parlamentu utvoriti komitety, jestli chcete, utvorit bojovne vybory, at pod jakymkoli jmenem, treba pod firmou soukromych spolecnosti s predstaviteli bank, velkobank a reakcnich kruhu, s predstaviteli oposicnich stran, pres narodni sjednoceni az po stranu pana Henleina. Vzdyt hlasovani pro pana Malypetra, jako predsedu snemovny jiz pred 7 nedelemi, nebyla nahoda, jiz tehdy bylo videt, ze tato jednani jiz tenkrate byla vyhodu. A podivejte se, proc by to, co muze delati velkokapitalisticka reakce, bylo nemozne pro socialistickou cast koalice? A kdyz si dnes snad primo s uzasem vzpomeneme, ze kdyby byl vcerejsek dopadl jinak, mohla byti take pro vas blizka perspektiva velmi tezka, ze kdyby povolanim celeho statniho aparatu od okr. hejtmanu, cetnictva, policie az po vojenska mista byly provadeny, nechci rici madarske, ale rekneme reakcni agrarni volby, ze by mohla dostati agrarni koalice 80% hlasu pri rozpusteni potom ne Henleina, ale komunisticke strany a mozna i pri pronasledovani druhych socialistickych stran, co by to znamenalo s vaseho vlastniho hlediska? Zde byste se meli uciti sblizeni mezi nami s perspektivou spolecnych akci proti fasismu a reakci, s perspektivou boje z,a mir, boje za ochranu samostatnosti zeme, za ochranu samostatnosti ceskeho naroda, proti nebezpeci hitlerovskemu, proti reakci, ktera se projevuj se uz i v Londyne; toto sblizeni je nutne. My jsme ze zmenene situace na nasem sedmem mirovem sjezdu vyvodily dusledky, ktere jsou vseobecne znamy. Litujeme toho, ze ve zmenenych pomerech nebyla dosud zmenena politicka linie ve stranach druhych, ktere, jak uz jsem rekl, svou povahou, svym slozenim socialnim jsou predestinovany k tomu, aby v souvislosti s celkovym evropskym vyvojem a v Sovetskem svazu a vyvojem demokracie a lidove fronty ve Francii zde pripravovaly siroke socialni hnuti velike lidove fronty proti fasismu, za mir a samostatnost zeme a naroda u nas.

Nebudu mluvit o tom, ze toto ma po nasem presvedceni take rozhodujici vyznam s hlediska narodni a statni samostatnosti. Muzeme pocitati s tim, ze vyvoj - a mozna uz pomerne v brzke dobe - bude se diti bez otresu po klidnych asfaltovych cestach. Kdyz jsem cetl v poslednich trech dnech ty noviny, rek tu vam otevrene: Ja od sveho mladi pres chyby svych politickych stanovisek - pri cemz povazuji za prednost, ze se jich neodrikam, ze se k nim priznavam a ze za ne nesu odpovednost - i pri techto cestach, na ktere jako jedna cast sve generace jsem se dostal, otazku ceskeho naroda jsem promyslel vaznym zpusobem.

Dnes si musime byti vedomi toho, ze muze jiti skutecne o osudy malych narodu, uz nejenom o konflikty po linii narodnostnich znaku, jako to bylo ve svetove valce. Zed narustaji sily, ktere pripravuji valky po frontach daleko sirsich. Proti sobe jsou sikovany cele rasy, cele kontinenty pangermanismu a panasiatismu. A v teto chvili beda narodu, ktery by svuj osud spjal se silami minulosti, se silami reakce, ktery by byl podle sve ideove prirozenosti v rozporu s moznosti sve narodnostni existence, sveho narodnostniho rozkvetu. Do budoucnosti patri v svetovem vreni hledat proudy, ktere odpovidaji nasi svebytnosti, nasemu charakteru, nasi tradici a nasim budoucim zajmum. To je nyni velikou ulohou.

Myslim, ze vcerejsi den tuto vec daleko nerozresil. Vcerejsi den byl pouze odhalenim nebezpeci, ktere zde je, avsak ono dale trva. Ty pokusy se budou stupnovat, budou se opalovat. Neni mozne, aby velky kapital agrarni a prumyslovy, jakmile jednou vznikla myslenka: musime se ted spojiti, tento proces odlozil, aby tlacen krisi nedokoncil boj. Ovsem na ci zadech ma o to byt ucinen pokus, kdyz my citime za sebou silu lidove fronty ve Francii a v Sovetskem svazu a kdyz citime i sily kontrarevoluce, ktere se nedaji podcenovat?

Jsme toho nazoru, ze nyni je vhodna situace. Byli jsme velmi prekvapeni, ze ve trech tydnech, kdy bylo mozno bojovat take ideovymi hledisky, nikde nestala otazka valky, nybrz vsude byl veden boj jenom o podrobnosti a myslenka valky a budoucnosti, osudu zeme a naroda jako by byla uplne z rozhodovani techto trid zmizela.

To jsou nase poznamky i k rozpoctu i k nynejsi situaci. My jsme jasne rekli: Varujeme pred ilusi, aby bylo mysleno, ze otazka ta vysledkem volby bude vyresena. Pocitame, ze u socialistickych stran bude kolisani, vahani, ze proces prechodu na metodu, kterou delaji delnici, nebude a neni tak rychly. Ale pres to jsme presvedceni, ze nyni je doba, kdy muze zaciti zrat velike hnuti, ze ktereho vytvori se v dalsim rozvoji pevna, na vzajemnem pratelstvi a duvere vytvorena, s realistickymi moznostmi nynejsiho obdobi pocitajici delnicka fronta, kolem ktere seskupi se vsechno demokraticke a pokrokove obcanstvo. Budeme kracet ve vernem spolecenstvi se socialistickym Sovetskym svazem a v blizkem spolecenstvi se silami jednotne lidove fronty a budouci vladou lidove fronty ve Francii. Budeme kracet k vitezstvi spravedlnosti a pokroku, ktere rozsiri, ocisti, uvolni sirokou drahu k odrazeni a zdrceni vsech utoku spojenych krajne reakcnich sil a k poslednim rozhodujicim zapasum o vitezstvi socialismu v Evrope.

Mam ulozeno od nasi strany, abych jmenem jejim a ve spojitosti s poslednimi udalostmi prednesl zde toto prohlaseni:

Presidentem republiky Ceskoslovenske byl zvolen dr Edvard Benes. Jeho volba byla provedena po tezkem vnitropolitickem boji, kdyz jiz ztroskotaly snahy vsech reakcnich skupin v Ceskoslovensku - Narodniho sjednoceni, agrarnich financnich oligarchu, Sidorovy kliky v Hlinkove strane i Henleinovcu o sjednoceni vsech reakcnich sil a postaveni jednotneho kandidata cele reakce.

My komuniste jsme byli jedinou stranou, ktera jiz v dobe zakulisnich cachru jasne oznamila pracujicimu lidu svoje stanovisko a mobilisovala do boje proti reakci. Navrhli jsme socialistickym stranam i vsem demokratickym cinitelum, aby spolecne s nami vybudovali jednotnou protifasistickou frontu a aby ucinili z presidentskych voleb vychodisko protifasistickeho nastupu vseho pracujiciho lidu proti reakci. Kdyz tato nase nabidka byla odmitnuta, prohlasili jsme, ze jsme ochotni podporovati kandidaturu dr Benese v pripade bude-li ona ohrozena reakcni frontou, ukazujice zaroven jasne na to, ze kandidatur dr Benese neni zadnym vyrazem skutecne bojovne protifasisticke fronty, ktera by s opirala o silu lidu, ale je vysledkem zakulisniho jednani socialistickych stran s jinymi strana mi a ciniteli. Toto stanovisko jsme uplatnil i pri presidentske volbe. Nehlasovali jsme pro kandidaturu dr Benese proto, ze bychom schvalovali jeho politiku, kterou jsme po rad let pravem a v zajmu pracujiciho lidu potirali Nehlasovali jsme pro kandidaturu dr Benese ani proto, ze bychom meli cokoliv spolecneho s temi zakulisnimi cachry, ktere byl delany v rozklizenem koalicnim tabore. Hlasovali jsme vsak pro kandidaturu dr Benese jedine proto, abychom demonstrovali svoji vuli, bojovati vsemi prostredky proti reakcni fronte, ktera se behem jednani o presidentskych volbach vytvorila, a proto, jedine proto, kdyz Narodni sjednoceni i po ustupu agrarni a zivnostenske strany postavilo kandidaturu prof. dr Nemce, a kdyz bylo vazne nebezpeci, ze tato kandidatura soustredi na sebe hlasy ze vsech reakcnich skupin, hlasovali jsme pro dr Edvarda Benese, abychom zmarili jakykoliv uspech reakcni fronty, trebas by se projevil jen v prvem kole presidentske volby.

Presidentskymi volbami byla v Ceskoslovensku vytvorena nova situace. Udalosti, spojene s presidentskou volbou, znamenaji predevsim zkrizeni planu tech reakcnich kruhu, ktere do posledniho okamziku usilovaly o sjednoceni v sech reakcnich sil v Ceskoslovensku, aby tak mohl byti proveden vyhroceny uskok na vsechna demokraticka prava lidu a aby Ceskoslovensko zmenou zahranicni politiky bylo pripoutano k fasistickemu Berlinu, k valecnemu bloku mezinarodni fasisticke kontrarevoluce. Jestlize tyto plany panu Stoupalu, Beranu, Kramaru i Henleinu byly zkrizeny a jestlize cast agrarni i henleinovske reakce se v poslednim okamziku vzdala boje jiz pred volbou presidenta, pak je to predevsim zasluhou komunisticke strany ceskoslovensko, ktera jasne a durazne prohlasila, ze je ochotna uciniti vse, aby se stolec presidentsky a jeho moc nestala koristi reakce, a ktera tak ucinila skrt pres vypocet vsech reakcionaru. Toto zkrizeni reakcnich planu je dale zasluhou toho, ze delnictvo v zavodech na vyzvu komunistu pozvedlo svuj hlas, aby panum ukazalo, ze nedopusti, aby jeho svobody a prava byly reakci zniceny. Presidentske volby a zejmena ty udalosti, ktere volbam predchazely, ukazuji dale jasne, kam vede lid politika socialistickych a vudcu, politika staleho ustupovani pred diktatem kapitalu a reakce. Po radu let spolupracovali socialisticti vudcove s predstaviteli reakce, ustupovali pred nimi a odmitali cestu jednotneho delnickeho boje poukazujice na to, ze tato i jejich cesta je jedinou zachranou pred reakci a fasismem. A co se ukazalo v rozhodnem okamziku? Reakcni spojenci vlady socialistu, posileni kapitulantskou politikou socialistickych vudcu, vynalozili vsechny sily k tomu, aby se sjednotili i se Sudetskonemeckou stranou, s touto agenturou Hitlerovy Treti rise, k rozhodnemu utoku proti celemu delnickemu hnuti a za vsechna demokraticka prava lidu.

Presidentske volby v leto chvili zkrizily plany reakce, ale sily reakce nejsou nikterak potreny. Prohlasujeme se vsim durazem: jestlize socialisticti vudcove budou i nyni pokracovati ve sve politice cachru s reakcionari, jestlize budou dale odmitati jednotnou frontu s komunisty a jestlize budou podlamovati a dusiti delnicky tridni boj, pak se reakce zahy soustredi k novym a dalsim utokum na pracujici lid. Presidentske volby nevyresily ani v nejmensim existencni otazky pracujiciho lidu: Hlad nezamestnanych, nedostatek v rodinach pracujicich delniku, existencni pozadavky rolniku a zivnostniku, to jsou otazky, ktere dnes stoji na poradu dne stejne ostre jako drive. Presidentske volby nevyresily ani v nejmensim socialni a kulturni pozadavky neceskych narodu, jichz splneni by temto narodum zajistilo skutecnou samospravnost.

Pravda, reakcni plany byly dnes zkrizeny. Ale reakcni sily nejsou rozbity a snad jiz zitra mohou znovu ohroziti vsechny svobody lidu. Hlad i bida ruinuji i nadale rodiny vseho pracujiciho lidu. Pracujici lid neceskych narodu trpi nadale dvojnasobnym utlakem.

Co je treba delat v dnesni situaci, aby bylo pracujicimu lidu pomozeno a aby bylo odvraceno nebezpeci dalsich utoku reakce?

Je treba zkoncovati s politikou tridniho miru, je treba zkoncovati se stalym diktatem Stoupalu, Najmanu, Machniku i Kramaru. Je treba sjednotit okamzite sily lidu v boji proti reakci.

V posledni dobe reakce ukazala jasne svoji tvar. Cesti vlastenci z rad agrarniku i Narodniho sjednoceni paktovali otevrene s Henleinovou agenturou treti rise, ktera se davala do sluzeb ceske reakce, nestarajic se o osudy nemeckeho naroda. Vsichni si padli do naruci a spojili se, aby rozdrtili svobody lidu. Za toto spiknuti proti lidu musi byti cela reakce souzena lidem a lidem musi byti odsouzena. Pracujici lid vsech narodu se musi spojiti a bojovati v zajmu svych svobod za to, aby byli okamziti? odstraneni reakcionari z vlady republiky, aby stoupenci reakce a fasismu byli okamzite odstraneni z vedoucich mist v armade, cetnictvu i policii, aby byli okamzite suspendovani vysoci byrokrate, kteri jsou agenty reakce. Je dale treba v zajmu existence vseho pracujiciho lidu zkoncovati s politikou vecneho ustupovani pred hospodarskymi pozadavky kapitalistu a velkostatkaru. Je treba sjednotit sily lidu k boji proti kapitalistum a velkostatkarum.

Po radu let jsou bremena krise prevalovana na pracujici lid. Vladni rozpocet, ktery je diktatem financnich magnatu z agrarni strany i z ostatnich mestanskych stran, je vyrazem teto kapitalisticke protilidove politiky. A dnes, kdy reakcni plany byly zkrizeny, musi pracujic? lid s tim vetsim durazem vstoupiti do boje za svoje zivelni zajmy. Pracujici lid se musi sjednotiti do boje za to, aby nezamestnanym byly zajisteny plne podpory, aby zvysenim mezd a snizenim drahoty se pomohlo vsem pracujicim, aby se zvysily platy statnim zamestnancem, aby se uskutecnilo oddluzeni pro rolniky a zivnostniky, aby na ucet bohatych se pomohlo chudym.

S temito pozadavky se obracim na vsechny proletare. Vyzyvame je, aby se sjednotili vsude na zavodech i v mistech, aby si slibili, ze budou spolecne a vsemi prostredky masoveho delnickeho boje prosazovati, aby predstavitele reakce byli okamzite odstraneni se svych mist jako nepratele lidu, aby okamzite zahajili boj za splneni svych hospodarskych pozadavku.

Se svymi navrhy se obracime na rolniky, zivnostniky i na jejich organisace. Vyzyvame je, aby zuctovali s temi svymi vudci, Kteri ve spojeni s hitlerovskymi agenty pripravovali spiknuti proti lidu. Vyzyvame je, aby se postavili do jednotnych rad proletaru k boji proti reakci a k boji za hospodarske svoje pozadavky. Se svymi navrhy se obracime i na vedeni socialistickych stran. Poukazujice na zkusenosti poslednich dnu, kdy reakce soustredovala svoje sily k rozhodnym utokum proti celemu delnickemu hnuti, vyzyvame je, aby neprodlene zkoncovali se svoji dosavadni politikou spoluprace s predstaviteli reakce a se svoji politikou kapitulace pred reakci. Navrhujeme jim, aby spolecne s nami mobilisovali celou delnickou tridu a vsechen pracujici lid k boji za to, aby predstavitele reakce byla smeteni s naseho politickeho zivota, aby byla zarucena a rozsirena demokraticka prava lidu a aby velkokapitaliste a velkoagrarnici byli donuceni na ucet svych zisku pomoci lidu. Lid musi promluviti sve rozhodne slovo, musi soudit reakci, musi ji odsoudit, musi donutit bohate, aby platili, aby tak chudy lid mohl ziti. To je stanovisko nasi strany. (Potlesk komunistickych senatoru.)