Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 13. schuze (obsah, porad) | Ctvrtek 12. prosince 1935

Rada uprav dosavadnich dani a davek resp. zavedeni novych, ktera nalezi do souboru hospodarskych opatreni tvoricich castecne take predpoklady pro sestaveni hospodarskeho planu na r. 1936, neni vedena zretely fiskalnimi, ktere by byly protichudne zajmu na zvyseni hospodarske produktivity, nybrz nutno na ne pohlizeti take s obecnych hledisek hospodarskych, kterymi jsou diktovany. V techto upravach dochazeji vyrazu tyto zasady

1. Predlohy zakonu a narizeni, jichz normy sleduji zvyseni prijmu pro statni pokladnu. Jsou to zvlaste nektere mensi uhradove predlohy, s nimiz pocita jiz rozpocet na r. 1936. Zde nutno take zvlaste upozorniti na upravu dane rentove. V teto uprave jde take o zachyceni vynosu plynoucich do ciziny, pokud jiste neopravnene nebyly posud zachyceny dosavadnimi predpisy o dani rentove, at primo ci srazkou vybirane. Opatrenimi temi maji byti dale jednak odcerpavany neumerne zisky prislusnych vyrobnich odvetvi, nebo danove parifikovano zatizeni urokovych vynosu se zretelem na upravu urokove miry.

2. Uprava dosavadnich zakonnych predpisu, ktera ma za ucel rovnomerneji rozdeliti danove bremeno v ramci jednotlivych danovych prijmu na jedne strane a danovych subjektu na druhe strane. Zmeny tyto se podavaji ze zkusenosti nabytych za platnosti prislusnych zakonnych predpisu. Jde zde zvlaste o zakon o danich primych a zakon o dani z obratu a prepychove. Prislusne zakonne upravy at formalne pravni nebo i materielnich norem doplnuji mezery zakona nebo i jeho nejasnosti presneji vyjadruji, aby postihnuty byly i prijmy a vynosy, jez az dosud neoduvodnene unikaly zdaneni. upravy ty sleduji tedy cil danove spravedlnosti. Zvyseni vynosu pro statni pokladnu prichazi zde az v druhe rade.

3. Zakonne upravy, ktere sleduji ficel prizpusobiti prislusne predpisy zmenenym hospodarskym pomerum, nebo upravy jdouci soubezne s jejich vyvojem.

Sem nalezi cela rada opatreni v oboru primych dani, zvlaste pak novela zakona o stabilizacnich bilancich, jejiz ustanoveni ma krome obecne ustavy, podavajici se ze zmeny v hodnotach prislusnych investic, za ucel postihnouti ty pripady, ve kterych bylo vyhod zakona o stabilisacnich bilancich vyuzito nad miru zakonem tim zamyslenou.

4. Zakonne upravy, ktere jsou vysledkem snah o reorganisaci formalnich i materialnich predpisu financne-pravnich, ve smeru jejich zjednoduseni. Zde jde o prislusne normy, obsazene v novele zakona o primych danich a o dani z obratu a dani prepychove.

5. Zmeny zakona o primych danich, ktere zamysleji nejen zjednodusiti formalni a materialni predpisy o ukladani dani, nybrz ktere znamenaji skutecnou ulevu pro male poplatniky dane duchodove a vseobecne dane vydelkove. Jde zde zvlaste o vymerovani techto dani na dve leta bez podani priznani poplatnikem.

Podrobnosti prislusnych norem jsou obsazeny v zakonnych predlohach a jejich oduvodneni, ktere budou predmetem projednani Narodniho shromazdeni. Nektere zacne projednavati prave zitra rozpoctovy vybor poslanecke snemovny.

Souhrn techto uprav jest predpokladem, jak jsem jiz uvedl, pro sestaveni hospodarskeho planu na r. 1936 na vyrovnane zakladne. Na druhe strane jest predlozeni vyrovnaneho rozpoctu presvedcivym dukazem o nutnosti vsech dalekosahlych opatreni, o kterych jsem prave podaval zpravu. Tento vyrovnany rozpocet musi byti soucasne zarukou, ze obeti, ktere opatrenimi temi jsou ukladany, nebudou nadarmo, ze zajistujice na jedne strane auto rovnovahu rozpoctovou, zarucuji na druhe strane stabilitu hospodarske zakladny, na niz musi spocivati vystavba hospodarskeho vyvoje. Dosavadni stav nas opravnuje k nadeji, ze to bude cesta vyvoje vzestupneho.

Statni rozpocet na r. 1936 jest takto zaverecnym aktem uprav, z nichz nektere jiz drive pripravovany, teprve nyni mohly byti uskutecneny. V cislicich rozpoctovych jest obsazen financni ucinek techto opatreni, pokud ve smeru snizeni vydaju nebo zvyseni prijmu tanguji hospodarstvi statu. Vypracovani statniho hospodarskeho planu na pristi rok se delo v tesne soucinnosti s parlamentni uspornou a kontrolni komisi.

Rozpocet na r. 1936 jest vyrovnan. Bylo doporucovano - bylo to predmetem velke debaty v rozpoctovem vyboru poslanecke snemovny - aby se financni sprava nebala prijiti s rozpoctem schodkovym, jezto za doby krise nemuzeme se schodkum vyhnouti. Tomuto nazoru nelze upirati opravnenosti. V prvych letech krise z psychologickych duvodu jsme se pri ohromne neduvere, ktera obecne panovala, ani nemohli odvaziti prijit s rozpoctem nevyrovnanym, trebaze nebylo pochybnosti o jeho konecnem vysledku vzhledem k nepriznivym hospodarskym pomerum. Tyto duvody nyni jiz pominuly, takze by se zdalo, ze neni jiz duvodu pro tento postup. Nehledic k tomu, ze predpoklad vyrovnaneho rozpoctu jest nyni oduvodnenejsi vzhledem k penezni bosi hospodarske, nebojim se nazoru, ze zasadu schodkoveho rozpoctu povazuji bohuzel i nyni za velmi nebezpecnou za nasich pomeru, kdy se statu jeste prilis casto ukladaji bremena bez ohledu na jejich unosnost pro statni hospodarstvi a k tomu bez zajisteni potrebne uhrady. Snaha predloziti vyrovnany rozpocet vede nezbytne k tlaku na nejvyssi uspornost a ke krajnimu omezovani vydaju, pokud to hospodarska situace dovoluje. Bude-li financni sprava vsestranne podporovana v teto snaze o dosazeni rovnovahy, zvlaste take tim, ze na ni nebudou vznaseny nove povinnosti, aniz by nebyla Narodnim shromazdenim votovana soucasne prislusna uhrada, nebo nebude-li dochazeti k mimoradnym vydanim mimorozpoctovym, pak jsem presvedcen, ze se rozpoctovym cislicim priblizime co nejvice, a nebude nutno tuto rovnovahu tak tezce zapasiti za cenu rovnovaznych rozpoctu, ktere se pak na konec ukazuji deficitnimi.

Ve statnim rozpoctu na r. 1936 stanovi se veskere vydaje statni spravy castkou 8.032,195.900 Kc a na jejich uhradu prijmy castkou 8.033,531.000 Kc. Statni rozpocet na r. 1936 vykazuje prebytek 1,335.100 Kc. uroven rozpoctu na rok 1936 jest tedy jen nepatrne vyssi, nez byl rozpocet na rok 1935. Ve vydanich cini tento rozdil 48,897.500 Kc, v prijmech 48,265.400 Kc.

Proti rozpoctu na r. 1935 nastavaji v rozpoctu na r. 1936 ve vydanich cetne presuny, ktere jest nutno vysvetliti na jedne strane vzestupem vydani v jednotlivych kapitolach, ktere byly vyrovnany pak z nejvetsi casti snizenim vydani kapitoly 19, Ministerstvo financi, kterezto snizeni vesmes pripada na snizeni potreby na statni dluh. Obdobne presuny jsou i na strane prijmu, kde ubytky na jedne strane byly vyrovnany prirustkem prijmu plynoucich namnoze z opatreni, o nichz jsem jiz drive zevrubneji promluvil.

Rozpocet na r. 1936 musil samozrejme vziti zretel na nove vydaje vyplyvajici jednak z automatickeho vzrustu vydajove potreby, jednak, a to zvlaste z novych vydani dulezitych z duvodu statne-politickych. Jednak je rozpocet vybudovan na dosavadni prisne usporne zakladne a pocita take s tim, ze uprava platu statnich zamestnancu podle vladniho narizeni ze dne 22. prosince 1934, c. 275 Sb. z. a n., zustane i pro r. 1936 v plat posti - se srazkami zmirnenymi 1. dubnem 1936. Pripadne zmirneni uspornych opatreni u statnich zamestnancu pristiho roku je pod mineno zlepsenim hospodarskych pomeru, jez by se projevilo natolik ve statnim hospodarstvi, aby toto zatizeni statu melo uhradu ve zlepsenych statnich prijmech. To se tyka i otazky posunuti vyplatniho dne sluzebnich platu k drivejsimu terminu.

Ve vydajich vlastni statni spravy (skupina I) se stanovi ve statnim rozpoctu na r. 1936 uhrn osobnich vydaju castkou 4.063,790.600 Kc, coz cini ve srovnani s uhrnem osobnich vydaju preliminovanych v rozpoctu na r. 1935 castkou 3.888,523.600 Kc o 175,267.000 Kc vice. Vzestup vydani souvisi jednak se snizenim srazek z platu statnich zamestnancu, jednak s automatickym vzestupem osobniho vydani v dusledku casoveho postupu a povysovani. Tento vzestup prichazi u vetsiny vydajovych kapitol. Hlavni cast zvyseni pripada vsak na zvysenou personalni potrebu u nekterych resortu dusledkem rozmnozeni personalu a na zvysenou potrebu u kap. 18, Odpocivne a zaopatrovaci platy. Z techto zvyseni bylo by zvlaste uvesti zvyseni u kap. 5. Ministerstvo nar. obrany, proti r. 1935 o 48 mil. 571.300 Kc dusledkem zavedeni dvoulete vojenske sluzby. Dale dochazi k znacnemu zvyseni u kapitoly 6, Ministerstvo vnitra, o 35,526.200 Kc resultujici z rozmnozeni poctu cetnictva a straze bezpecnosti. K zvyseni o 22,300.400 Kc dochazi take v kap. 10, Ministerstvo skolstvi a nar. osvety, jez pripada na rozmnozeni mist profesoru strednich skol a ucitelu na narodnich skolach statem vydrzovanych. Dale vzrusta take potreba na odpocivne a zaopatrovaci platy (kap. 18) o 31,659.400 Kc a konecne u kap. 19, Ministerstvo financi o 30,846.900 Kc nasledkem rozmnozeni poctu personalu.

Povazlivy je vzestup pensijniho etatu.

Uvazime-li, ze uhrn osobnich platu vlastni statni spravy a statnich podniku (I. a II. skupina) cini 7.801,274.150 Kc, z nehoz jen na odpocivne platy pripada 2.082,592.800 Kc a ze v uhrnu platu prvne zminenem neni zahrnut naklad 925 mil. Kc, ktery statni sprava poskytuje zalohou ve skupine III. statniho rozpoctu vydrzovatelum narodnich skol na platy ucitelske, muzeme si predstaviti, jak tezkym problemem jest otazka existencniho zajisteni statnich zamestnancu a ze nelze dosti casto pripominati nutnost usilovati reorganisaci statnich zarizeni o snizeni potreb na osobni naklady, tim ze pocet statnich zamestnancu nebude dale rozmnozovan.

Vzestup osobnich vydaju vpredu uveden castkou 175,267.000 Kc byl by vsak pri po staveni obou rozpoctu na r. 1935 a 1936 na stejny zaklad jeste vetsi, prihledne-li se k tomu, ze potreba na sluzebni odev zamestnancu, ktera byla v rozpoctu na r. 1935 zarazena castkou 14,939.300 Kc ve vydajich osob nich, preliminuje se r. 1936 ve vydajich vecnych.

Uhrn vecnych vydaju v rozpoctu na r. 1936 je naproti tomu nizsi proti r. 1935. Ne stalo se tak na ukor investicnich potreb za hrnutych do radneho rozpoctu skupiny I nybrz z nejvetsi casti usporami v kap. 19 Ministerstvo financi, v potrebe na sluzbu statniho dluhu. Vecne vydaje I. skupiny cini v rozpoctu na r. 1936 celkem 3.968405.300 Kc, tedy proti vecnym potrebam v rozpoctu i na r. 1935 preliminovanym castkou 4.094 mil. 774.800 Kc o 126,369.500 Kc mene.

Z vetsich diferenci u jednotlivych kapitol dluzno predem poukazat na zvyseni vecne potreby proti r. 1935 u kap. 5, Ministerstvo nar. obrany, o 11,428.700 Kc, u kap. 6, Ministerstvo vnitra, o 34,014.600 Kc, jako dusledek rozmnozeni cetnictva a straze bezpecnosti, u kap. 13, Ministerstvo ver. praci, o 37,174.600 Kc, jez pripada z nejvetsi casti na potrebu radneho vybaveni letectvi, a konecne u kap. 16, Ministerstvo soc. pece, o 53,732.500 Kc jako dusledek automatickeho vzestupu zakonnych zavazku statu v oboru socialnich zarizeni. Snizeni vecne potreby resultuje krome mensich poklesu v jednotlivych kapitolach u kap. 19, Ministerstvo financi, z duvodu jiz vyse uvedenych. Pokles vydani z tohoto duvodu cini proti r. 1935 castku 276,889.300 Kc. Polozka tato bude v dalsim vykladu o statnim dluhu blize vysvetlena.

Z tohoto rozboru je zrejmo, ze pres podstatne zvyseni vydani jak osobnich, tak vecnych u rady kapitol podarilo se toto zvyseni celkem vyrovnati. Uvazime-li, ze jen u kap. 5, Ministerstvo nar. obrany, cini toto zvyseni jak v osobnich, tak vecnych vydajich celkem 60 mil. Kc, nedosahuje zvyseni vydaju cele skupiny I proti r. 1935 o 48,897.500 Kc ani tuto zvysenou potrebu u jedine kapitoly ministerstva nar. obrany.

Zvyseni prijmu vlastni statni spravy proti r. 1935 cini, jak jiz uvedeno, 48,275.400. Zvyseni toto je vyslednici preliminare hlavnich skupin prijmovych, z nichz nektere se zvysuji a jine snizuji. Prijmy soukromohospodarske se proti rozpoctu na r. 1935 snizuji o 55,370.500 Kc. Take prijmy verejnohospodarske, t. j. verejne dane a davky se ponekud a I snizuji, a to o 936.400 Kc. Naproti tomu se zvysuji prijmy z monopolu o 12,324.000 Kc dusledkem zvyseni prijmu solnich. Podstatne zvyseni prijmu nastava jen u ostatnich spravnich prijmu. Ze zvyseni slusi zvlaste uvesti - vynos smluvniho priplatku z mineralnich oleju, ktery patri take do skupiny uhrad, o nichz bylo vyse pojednano, dale zvyseni statniho podilu na prebytku duchodovych pokut o 15 mil. Kc a zvyseni prijmu u ministerstva ver. praci skoro o 10 mil. Kc, u ministerstva soc. pece priblizne o 10 mil. Kc - prijmy z regresu se v rozpoctu na r. 1936 preliminuji ve statnich prijmech misto jako doposud snizenim prislusne vydajove polozky konecne u odpocivnych platu zvyseni vynosu pensijnich prispevku asi o 12 mil. Kc.

Vyse preliminare verejnohospodarskych prijmu z dani a davek u skupiny I statniho rozpoctu kop: 19, Ministerstvo financi, lze ovsem porovnavati jen v souvislosti s podily, ktere se z dani a davek prideluji ve skupine III. statniho rozpoctu jako podily na statnich danich, davkach a poplatcich. V uhrnu se tyto podily temer nemeni. cini v rozpoctu na r. 1936 castku 2.732,581.400 Kc proti 2.732,466.764 Kc v r. 1935. V jednotlivych pridelech vsak nastavaji prece urcite zmeny. Vezmeme-li v uvahu jen podily, ktere se z dani a davek podle financniho zakona prideluji na uhradu zalohy Kosicko-bohuminske zeleznice a mistnich drah, na uhradu platu ucitelskych a konecne na udel na peci o nezamestnane, zjistime, ze na udely ty prichazi zvyseni jen o 17,538.400 Kc jako zvyseny pridel z dane duchodove na. zalohy Kosicko-bohuminske zeleznice a mistnich drah. Odpocteme-li snizeni preliminare verejnohospodarskych prijmu z dani a davek u skupiny I o 936.400 Kc, dochazime k celkovemu zvyseni preliminare teto skupiny verejnohospodarskych prijmu o 16,602.000 Kc.

Vezmeme-li v uvahu, ze do celkove sumy prijmu z dani a davek se zarazuje cela rada novych resp. zvysenych prijmu dusledkem opatreni, o nichz jsem drive obsirne pojednal, muzeme preliminar prijmu z dani a davek na r. 1936, v nemz bylo prihlizeno k vysledkum hospodareni za r. 1934 a k vyvoji prijmu v roce letosnim, povazovati za celkem zdrzenlivy, ackoli neni pochybnosti, ze znamena s hospodarskeho hlediska velike zatizeni naseho narodniho hospodarstvi.

Pocitame-li celkovy vynos dani a davek, at se prislusny prijem preliminuje pouze u skupiny I nebo tvori pridel u skupiny III., dochazi k vyznacnejsimu zvyseni u techto jednotlivych prijmu:

Prime dane: u dane duchodove o 32,450.000 Kc, u zvlastni dane vydelkove o 20 mil. Kc, u dane rentove o 57 mil. Kc, u dane z vyssiho sluzneho o 1,156.000 Kc, u dane z obratu a dane prepychove vcetne uroku o 30,100.000 Kc.

Spotrebni dane: u dane z mineralnich oleju o 45 mil. Kc, z cehoz pripada 19,500.000 Kc na skupinu I a 25,500.000 Kc na skupinu III. - pridel silnicnimu fondu - dan z elektrickych zdroju zareni 2 mil. Kc, dan z masa o 5 mil. Kc, dale vynosy novych davek, a to dan z kyseliny octove 8 mil. Kc, dan z pripravku ke kypreni testa 8 mil. Kc a dan. z umelych tuku 34 mil. Kc.

Poplatky: u davky za uredni vykony ve vecech spravnich o 3 mil. Kc.

Prijmy se naopak snizuji: cla o 17,500.000 Kc.

Spotrebni dane: u dane z lihu o 23,144.000 Kc, u vseobecne dane napojove o 2 mil. Kc, u dane z piva celkem o 89,928.764 Kc, z cehoz pripada u skupiny I snizeni o 67,807.000 Kc, u skupiny III. pak snizeni o 22,121.764 Kc, u dane z uhli o 8,800.000 Kc.

Poplatky: u kolku o 10 mil. Kc, u pravnich poplatku o 30 mil. Kc, u dopravnich dani zeleznicnich o 8,500.000 Kc, u davky z jizdneho za osobni dopravu o 2,500.000 Kc, u dopravnich dani z motorovych vozidel o 48 mil. Kc, u davky z telefonnich poplatku o 3,400.000 Kc.

Vyssi prijmy u dani a davek podle zvlastnich uhradovych predloh prichazeji krome novych dani a davek v uvahu u zvlastni dane vydelkove, u dane rentove, u dane z obratu a dane prepychove.

V provoznim rozpoctu skupiny II. Sprava statnich podniku, se vydaje preliminuji castkou 7.230,396.750 Kc, t. j. o 54,934.350 Kc vice nez v rozpoctu na r. 1935. Prijmy se stanovi castkou 7.973,722.750 Kc, t. j. o 29,147.650 Kc mene nez v roce predchozim.

Odvod statni pokladne se preliminuje castkou 998,304.500 Kc, t. j. o 56,925.300 Kc mene nez podle rozpoctu na r. 1935. Vyse odvodu statni pokladne v cele skupine II. se ridi jednak ziskem nebo ztratou podniku, jednak souvisi s tim, do jake vyse byl konecny prebytek pouzit k investicim a pod., pripadne do jake miry byla konecna ztrata hrazena vlastnimi prostredky podniku. Nizsi odvod statni pokladne vykazuje tabakova rezie o 41,550.000 Kc, ceskoslovenska posta o 8,049.800 Kc, statni lesy a statky o 5,606.400 Kc. S vyssim odvodem lze podle rozpoctu pocitati u statnich banskych a hutnickych zavodu o 26,487.900 Kc. Schodek vykazuji csl. statni drahy, ktery se proti r. 1935 zvysuje ze 665,621.600 Kc o 30,850.600 Kc na 696,472.200 Kc. Z provozni ztraty hradi statni pokladna 434,542.200 Kc, t. j. o 33,820.600 Kc vice, nez kolik bylo pocitano v rozpoctu na r. 1935. Tento nepriznivejsi vysledek nelze pricitati zhorsenemu stavu prijmu z osobni a nakladni dopravy. Tyto prijmy se i v letosnim roce dale zlepsuji. Ceskoslovenske statni drahy musi vsak ve zvysene mire proti preliminari na r. 1935 venovati vice prostredku na obnovu provoznich investic, ktere se hradi z beznych prijmu a nemohou dusledkem toho zvysovati uhradu schodku z vlastnich prostredku. Schodek konecny vykazuji take statni lazne, ktery se zvysuje z 1,759.600 Kc r. 1935 na 2,879.900 Kc a ceskoslovenska tiskova kancelar, jejiz schodek z 1,928.200 Kc r. 1935 se snizuje na 1,402.600 Kc.

Rozpocet na r. 1936 zvysuje potrebu na investice v mezich moznosti rozpoctovych i uverovych. Dulezitost verejnych investic prave v dobe, kdy soukroma hospodarska cinnost ochabuje a kdy verejne svazky musi docasne suplementarne nahrazovati investice soukrome, je obecne ocenovana. Meze jejich jsou dany ovsem v uverovych moznostech verejnych svazku. V teto pricine jde jiste nas stat na hranici svych moznosti. Vezmeme-li v uvahu v rozpoctu na rok 1936 jen investice spravy statnich podniku, investice statnich fondu, jakoz i mimoradnou potrebu ministerstva nar. obrany ve vysi 360 mil. Kc, jez ma byti opatrena uverem podle cl. XVIII. financniho zakona, cini rozsah techto investic uhrnem 2.498,163.000 Kc. V teto potrebe nejsou zahrnuty investicni vydaje, obsazene v rozpoctu vlastni statni spravy skupiny I u jednotlivych kapitol, zvlaste pak v kapitole 13. Ministerstvo ver. praci. Tyto vydaje cini nejmene 540,725.000 Kc, takze mozno pocitati, ze v rozpoctu na r. 1936 bylo postarano na statni, podnikove a fondovni investice celkovym nakladem 3.038,880.000 Kc. Z techto investic ma byti podle zmocneni financniho zakona opatreno uverem 1.150,000.000 Kc. V teto castce neni zapocitana uverova potreba statnich fondu, pro jejiz opatreni plati specialni zakonna ustanoveni. Krome investic ve statnim rozpoctu zahrnutych nutno pokracovati v opatrovani potreb pro obranu statu. uverova zmocneni pro opatreni uhrady na tyto mimoradne vydaje jsou obsazena v zakonech ze dne 17. prosince 1926, c. 240 Sb. z. a n., a ze dne 27. cervna, 1934, cis. 127 Sb. z. a n.

Statni dluh ceskoslovensky cini podle navrhu rozpoctu ve skupine IV. Sprava statniho dluhu, na rok 1936 castku 40.933,673.850 Kc a je rozdelen podle jednotlivych kategorii takto: dluh dlouhodoby (vnitrni a zahranicni) 31.471,963.851 Kc, dluh kratkodoby (pouze vnitrni) 7.461,710.000 Kc, statovkovy dluh 2.000,000.000 Kc.

Proti rozpoctu na r. 1935 znamena to vzrust statniho dluhu o 1.566,056.053 Kc. Provadime-li rozbor jednotlivych slozek statniho dluhu, zjistime skutecny vzrust dluhu, a to priblizne o 2.115,000.000 Kc. Na vrub tohoto zvyseni statniho dluhu pripada nejen uhrada schodku, ale i emise dluhopisu na podklade mimoradnych uverovych zmocneni. Tento vzrust statniho dluhu je nam dokladem, ze naprosto nemuzeme upustiti od zasady prisne uspornosti a musime trvati na udrzeni vydajove stranky rozpoctu na urovni pokud mozno nejnizsi, ponevadz vzrust tohoto dluhu stava se do budoucna nebezpecim rozpoctovym.

Celkova sluzba statniho dluhu na urok a umor cini podle navrhu rozpoctu na r. 1936 castku 1.988,427.712, Kc. Z toho pripada na urok 1.689,192.579 Kc. umor (vnitrni i zahranicni statni dluh) cini 292,233.844 Kc a priblizne 7 mil. Kc spravni vylohy. Srovname-li sluzbu na urok s rozpoctem na r. 1935, ktera cini 1.673,323.776 Kc, jevi se prirustek 12,868.803 Kc.

V rozpoctu skupiny I. statniho rozpoctu kop. 19. Ministerstvo financi, jsou vydani na sluzbu statniho dluhu zaradena castkou 786,014.200 Kc, tedy o 308,112.452 Kc mene nez v rozpoctu na r. 1935. Celkova potreba na sluzbu statniho dluhu, jak byla vyse vykazana, snizuje se totiz o prispevky statnich podniku, statnich fondu a samospravnych svazku (pujcka prace). Krome toho se tento uhrnny vydaj snizuje o uhradu ze zvlastnich zdroju prijmovych nebo z prijmu jineho druhu. Tyto prijmove uhrady, ktere v rozpoctu na r. 1935 cinily celkem 400,464.625 Kc, zvysuji se v rozpoctu na r.1936 na 682,184.912 Kc. V teto zvysene uhrade je zahrnuta uspora, jez ma byti v rozpoctovem roce 1936 docilena snizenim uroku ze statnich dluhopisu, jez se dale zvysuje o dalsi zvlastni prijmy sluzbe statniho dluhu prikazane, k nimz nalezi jednak vynos dane nekterych kapitalovych vynosu zvlaste z nestatnich, cennych papiru pevne zurocitelnych a jine, a podle zmocneni cl. VIII financniho zakona uspora uroku na statnich pokladnicnich bonech jiz proplacenych, jez posud byla urcena k vraceni zalohy poskytnute z vynosu davky z majetku a z prirustku na majetku ke splaceni techto bonu podle cl. XII, odst. 5 zakona ze dne 23.dubna,1925, c. 102 Sb. z. a n. Tyto nove uhrady se dale zvysuji o mimoradne prijmy, zejmena z konecneho vyuctovani razby stribrnych minci.

Tyto nove resp. mimoradne uhrady potreby statniho dluhu zaradene do rozpoctu skupiny I kop. 19. Ministerstvo financi, jsou protiuhradou vydani u nekterych kapitol zvysenych a umoznily pres to v prvni rade snizeni celkove potreby skupiny I. rozpoctu na r. 1936; takze jeho zvyseni nevybocuje celkem z urovne rozpoctu na r. 1936. Nutno ovsem poznamenati, ze,prijem z konecneho vyuctovani razby stribrnych minci je ve vysi prijmem mimoradnym, ktery se v takovem rozsahu sotva jiz bude opakovati a musime si tudiz byti vedomi, ze ubytek jeho v pristich hospodarskych obdobich bude znamenati tlak na rozpoctovou potrebu, aby byla nalezena uhrada za ubytek tohoto mimoradneho prijmu.

Z prednesenych dat je zrejmo, ze rozpocet na r. 1936 mohl byti udrzen v rovnovaze jen za cenu mimoradnych opatreni a ze je skutecne zaverecnym aktem celeho souboru programovych hospodarskych reseni. Aby byl naplnen obsahem hospodarske skutecnosti je potrebi, aby byla provedena nejen vsechna v mem vykladu vzevrubne probrana opatreni, k jichz uskutecneni take dojde soubezne s projednavanim rozpoctu v Narodnim shromazdeni, nybrz, aby tento hospodarsky program na pristi rok byl take skutecne dosazen. Po strance vydajove je k tomu treba nejvetsi uspornosti, aby hospodareni ridilo se presne preliminarem a aby statni hospodarstvi nebylo za zadnych okolnosti zatezovano vydaji mimorozpoctovymi, o jejichz uhradu nebylo predem postarano.

Dodrzeni prijmoveho preliminare predpoklada krome provedeni navrhu na castecne doplneni prijmu hlavne radnou spravu jejich, at jde o prijmy spravni jednotlivych resortu, nebo spravu dani a davek sverenych financni sprave. Pro statni podniky znamena oboji snahu o docileni nejlepsich vysledku hospodareni, jichz kazde zlepseni znamena pro statni rozpocet podporu nutne jeho hospodarske rovnovahy. Radna, bedliva a rychla danova sprava, o niz chceme vsemi prostredky usilovati, jest z nejzavaznejsich clanku smerodatnych pro uspesne hospodareni statu, o cemz nas nejlepe presvedcuje fakt, ze nejvetsi cast prijmu statu plyne z verejnohospodarskych prijmu, t. j. z dani a davek.

Neni ovsem potrebi opetovne pripominati, ze vsechno usili o rovnovahu hospodarstvi statniho by bylo marne, kdyby nemelo opory ve zdravem zakladu celeho narodniho hospodarstvi.

Podminky pro o jsou zde dany. I v nasi prumyslove vyrobe muzeme konstatovati v letosnim roce nesporne znamky zlepseni, a to nikoliv pouze u zbrojniho prumyslu. Zlepsily se i vyrobni podminky zemedelstvi. Znamky zlepseni i v letosnim roce prokazuji vam tato data za 9 mesicu.

Tak u uhli cerneho cinila tezba za tuto dobu loni 7,686.000 tun, letos 7,706.000 tun, vzestup tezby o 20.000 tun; uhli hnede vyroba 10,885.000 tun, letos 10,939.000 tun, prirustek 54.000 tun; koks loni vyroba 1,003.000 tun, letos 1,091.000 tun, prirustek 88.000 tun. Celostatni spotreba uhli - je to zajimave ve srovnani s tezbou -loni 11,889.000 tun, letos 12,415.000 tun, prirustek 517.000 tun. Surove zelezo vyroba loni 454.000 tun. letos 576.000 tun, prirustek 112.000 tun; surova ocel vyroba loni 736.000 tun, letos 861.000 tun, prirustek 80.000 tun. Obdobnou tendenci vidime v doprave zeleznicni za stejne obdobi. Loni bylo pristaveno 3,122.000 vagonu, letos 3,213.000 vagonu, prirustek 91.000 vagonu; vaha zbozi dopravovaneho na zeleznicich cinila za stejne obdobi loni 28,383.000 tun, letos 29,740.000 tun, prirustek 1,357.000 tun. Reflex teto zvysene hospodarske cinnosti se jevi take ve vkladovem prirustku u peneznich ustavu. Jmenuji na pr. sporitelny, kde loni byl sestup od ledna z 20.676 mil. Kc do srpna na 19.988 mil. Kc, kdezto letos mame staly vzestup od ledna z 20.771 mil. Kc na 21.012 mil. Kc, takze prirustek cini 241 mil. Kc. Neni to velky prirustek, ale prece jenom pri propadavani v minulych letech znamena to jiste zlepseni. Podobne u bank v historickych zemich zaznamenavame prirustek k 30. zari 1935 332 mil. Kc, takze stav k 30. zari 1935 cini 8.636 mil. Kc.

Musime se proto iniciativne snaziti, aby tento zlepsovaci proces i v pristim roce pokracoval, zvlaste kdyz ve svetovem hospodarstvi se stale vice ukazuje, ze vyvoj hospodarsky jest na vzestupu a predstihuje mnohde i vyvoj u nas.

Tento cil musi byti programem naseho usilovani, ktere pomahajic vsude, kde jest to mozno, zamerne a rychle, bude ovladano zretely k rovnomernemu uspokojeni zajmu vsech vrstev obcanstva.

Rychle provedeni vsech prave zamyslenych opatreni soubezne se statnim rozpoctem na r. 1936 musi byti vychodiskem k uskutecneni dalsich a dalsich ukolu, jez ocekavaji sve provedeni. Je obecnym zajmem, aby tyto ukoly byly reseny jedine z hospodarskych hledisk celku. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Byl mne podan navrh pp. sen. Donata, Tomaska, dr Kloudy, Roudnickeho, Thore a Hackenberga. Prosim o jeho precteni.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Donata, Tomaska, dr Kloudy, Roudnickeho, Thore a Hackenberga

Podepsani navrhuji, aby rozprava o prohlaseni pana ministra financi, ucinenem v dnesni schuzi, sloucena byla s projednavanim usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky ceskoslovenske a financniho zakona na r. 1936.

Predseda: Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh tento se schvaluje

Byl mne podan navrh pp. sen. Donata, inz. Wintera; dr Kloudy, Roudnickeho, Thore a Hackenberga na zrizeni vyboru inkompatibilniho.

Prosim o jeho precteni.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte)

Navrh sen. Donata, inz. Wintera, dr Kloudy, Roudnickeho, Thore a Hackenberga:

Podepsani navrhuji, aby byl zrizen dvaceticlenny vybor inkompatibilitni.

Predseda (zvoni): Ido souhlasi s timto navrhem jmenovanych panu senatoru, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh tento je schvalen a vybor inkompatibilitni bude proto zrizen.

Do vyboru rozpoctoveho nastupuje na misto sen. Hackenberga p. sen. Reyzl a za p. sen. Stodolu pan sen. Zeman.

Sdeluji, ze se predsednictvo senatu usneslo, podle §u 40 jedu. radu, aby pristi schuze byla svolana pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Navrh k tomu neni.

Koncim schuzi.