Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 13. schuze (obsah, porad) | Ctvrtek 12. prosince 1935

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 18 hodin 24 minut.

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 119 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri inz. Dostalek, dr Krcmar, inz. Necas, dr Trapl.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda (zvoni):Zahajuji 13.schuzi senatu Narodniho shromazdeni.

Sdeluji, ze dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 5. prosince 1935, c. 81.753/1935/7, o resignaci Josefa Hegeraa o povolani nahradnika inz. Gustava Mayra, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Karasa,,aby jej precetl.

Zapisovatel sen. dr Karas (cte)

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci Josefa Hegera, povolavam podle § 2 zakona,o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Ing. Gustava Mayra, vrchniho banskeho inspektora v. v. ve Slezske Ostrave, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Cerny v. r.

Predseda (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan inz. Gustav Mayr a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana zapisovatele sen dr. Karasa, aby precetl prislusnou formuli slibu, a prosim noveho p. senatora, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Zapisovatel sen. dr Karas (cte)

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Ich gelobe, dcer cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuiben.

Sen. inz. Mayr (podavaje predsedovi ruku) Ich gelobe. (Senatori usedaji.)

Sdeleni predsednictva.

Dovolene

dal predseda na dnesni schuzi sen. Bergmanovi, dr Fritzovi, Chalupnikovi, Jancekovi, Kostkovi, Machavskemu, Malikovi, Pechancovi, Riedlovi, inz. Winterovi a Zmrhalovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a k jeho navrhu dal senat hlasovanim zdravotni dovolene: do 15. unora 1936 sen. dr Torkolymu; na 1 mesic sen. Filipinskemu; na 6 nedel sen. Kubacovi; do konce roku sen. Pazmanovi; do konce prosince 1935 sen. Stodolovi; na 14 dnu sen. Popovicovi.

Rozdane tisky.

Vladni navrhy tisky 47, 60, 64.

Zpravy tisky 48, dale 49, 50, 52; postou, dale 53 az 58.

Navrhy tisky 51, 59.

Usneseni posl. snemovny 62, 63, 65.

Zapisy.o 9. a 10. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy

o 11. a 12. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

Verifikace voleb senatoru.

Precten pripis volebniho soudu v Praze dosly predsednictvu senatu ze dne 7. prosince 193.5, c. 349/35, o overeni voleb clenu senatu:

Volebni soud zkoumaje a overuje podle §u 8, bodu 2 a §u 10 zak. o vol. s. volby clenu senatu Narodniho shromazdeni, zvolenych dne 19. kvetna 1935, usnesl se v dnesni sve plenarni schuzi overiti volbu techto dalsich clenu:

1. Z kandidatni listiny c. 4, komunisticka strana Ceskoslovenska: Frantiska Malika, odb. tajemnika v Praze Nuslich cp. 1142.

2. Z kandidatni listiny c. 7, Autonomistickeho bloku: Julia Foldesiho, maj, knihtiskarny v Uzhorode; dr Karla Mederlyho, rady pol. spravy v Bratislave.

3. Z kandidatni listiny c. 11, Krajinska kresf. soc. strana, mad. narodni, Sudetendeutscher Wahlblock: Karla Kostky, starosty v Liberci.

4. Z kandidatni listiny c. 12, Sudetendeutsche Partei: Karla Bocka,obchodnika v Zatci; Emila Enhubera, taj. zem. svazu pekaru v Tepl. Sanove; Ludvika Franka, maj. garazi v Usovicich cp. 159; Maxe Fritsche, rolnika v Suchdole cp. 83; dr Justina Gregera, prof. nem. vys. skoly techn. v Praze; Zikmunda Keila, reditele tovarny ve Svedlaru; Bohumila (spravne Bohumira) Krszala, vrch. ucet. rady v Brne; Otty Krommera, rolnika v Hor. Benesove; Hugona Liehma, tovarnika a obchod. ve zluticich; Eduarda Lohnerta, vyrobce stroju ve Velke Stahle; Karla Michlera, soukr. urednika v Liberci; dr Bedricha Tischera, kandidata advokacie v Karl. Varech; Roberta Tschakerta (spravne Czakerta), stavitele v Podmoklech; inz. Bedricha Wellera text, odb. ucitele v Liberci, Hafnerova tr. 8.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu navrhy tisky 51, 59.

Vyboru ustavne-pravnimu vladni navrhy tisky 47, 64.

Vyboru brannemu usneseni posl. snemovny tisk 62.

Vyboru rozpoctovemu vladni navrh tisk 60, usneseni posl. snemovny tisky 63, 65, vladni narizeni ze dne 22. listopadu 1935, c. 215 Sb. z. a n., kterym se meni zakon ze dne 15.cervna 1927, c. 76 Sb. z. a n., o primych danich (c. 1181).

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 20. listopadu 1935, c. 214 Sb. z. a n., o zpracovani jecmene a melasy na lih (c. 1182).

Vyboru imunitnimu zadosti:

kraj. soudu ve Strakonicich za souhlas k trest. stihani clena senatu N. S. Pfeiferove pro prestupek podle §u 2 zak. ze dne 15. listopadu 1867, c. 135 r. z. (c. 1064),

okr. uradu v Gelnici za vydani.sen. Keila k trest. stihani pro prestupek podle §u 2 Sb. z. a n. c. 70/1934 (c. 1114),

vrch. stat. zastupitelstvi v Bratislave za vydani sen. dr Turchanyiho ke stihani pro precin ruseni obecneho miru podle bodu 5 §u 14 zak. c. 50/23 Sb. z. a n. (c. 1161),

kraj. soudu jako kmetskeho v Liberci za souhlas k trest. stihani sen. Wenderlicha pro prestupek §§ 4, 13 zak. c. 124/24 ve zneni zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 1186).

Predseda (zvoni): Slovo si vyzadal pan ministr financi dr Trapl. Udeluji mu je.

Ministr dr Trapl: Slavny senate! Pro sestaveni statniho rozpoctu jsou smerodatny hospodarske pomery v dobe, kdy se k jeho vypracovani prikrocuje. Jejich stav a vyvojova tendence museji (byti zakladem pro hospodarsky plan pristiho hospodarskeho obdobi, ma-li byti opren o hospodarske predpoklady, ktere by zarucovaly, ze skutecne vysledky jim budou odpovidati.

Sestavujice hospodarsky plan na r. 1936, musili jsme prihlednouti k vysledkum hospodareni za r. 1934, ktere jsou jiz znamy ze zaverecneho uctu, predlozeneho Narodnimu shromazdeni, a vychazeti z vyvoje roku letosniho.

Vysledky hospodareni za r. 1934 jsou nejlepsi za doby krise. V tomto roce setkava se usili, sniziti vydani na nejnizsi uroven, se zastavenim poklesu prijmu hrouticich se jiz od r. 1930. Tento sestupny proces se zastavuje v souvislosti s pokracujici stabilisaci svetovych hospodarskych pomeru, zrejme take jako dusledek navazani na svetovou uroven cen snizenim zlate hodnoty csl, koruny.

Take vyvoj v r. 1935 se celkem neodlisuje od tendence charakterizujici r. 1934. Rozpocet na r. 1935 eskontoval vsak tlakem nalehavych verejnych potreb priznivejsi stav naseho narodniho hospodarstvi zvysenim vydani, ktere bohuzel nebylo jeste opodstatneno skutecnym vyvojem. V r. 1935 melo statni hospodarstvi setrvati na urovni roku predchoziho. Bylo prece predcasne, povazovati zlepseni nastale v r. 1934 za definitivni obrat vzestupny, ktery by jiz oduvodnoval zvysovati potreby statni. Dosazena nejnizsi uroven statniho hospodarstvi mela byti maximalnim programem pro leta pristi. Jen tak mohla byti zajistena konecna rovnovaha statniho hospodarstvi.

Misto toho byly v rozpoctu na r. 1935 statni vydaje zvyseny o 352,632.680 Kc, byt slo jen o zvyseni nutnych vydaju, opirajicich se o zakonne tituly. Nadto pak zvysena byla statni vydani dalsimi pozdejsimi opatrenimi, ktera nemela opravneni ve skutecnem vyvoji. Statni prijmy se v prvni polovici r. 1935 naopak utvarely neprizniveji nez v roce minulem, coz melo.spise nabadati ke snaze o dalsi snizovani vydani nez o jejich zvysovani.

Dusledek tohoto postupu, pro ktery neni opory ve.skutecnem hospodarskem vyvoji, projevi se take ve vysledku hospodareni za tento rok, ktere skonci nepochybne vyssim schodkem nez v r. 1934 pres to, ze se prijmy v druhe polovici t. r. zlepsuji a v poslednich mesicich dokonce dostavaji nad uroven roku minuleho.

Sestaveni hospodarskeho planu na pristi hospodarske obdobi pusobilo se zrenim na prave uvedene okolnosti velke potize. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Panove, prosim snazne o klid.

Ministr dr Trapl (pokracuje): Stoupajici tlak na zvyseni statnich vydani, kteremu nebylo lze, pokud slo o obstarani potreb nezbytnych z duvodu statnepolitickych, upirati opravneni, nemel dostatecnou protivahu v prijmech umerne stoupajicich. Bylo naopak doporucitelno pocitati spise jeste s castecnym poklesem prijmu nez s jejich dalsim vzestupnym vyvojem.

Financni sprava musila tudiz trvati na tom, ze

1. vydajovy rozpocet nesmi byti jeste dale podstatne zvysovan nad uroven rozpoctu na r. 1935 proti r. 1934 jiz zvysenemu,

2. ze nezbytna zvysena vydajova potreba musi dojiti na druhe strane uhrady ve snizeni ostatnich vydani,

3. ze opatreni novych prijmu musi slouziti jednak k vyrovnani ubytku nekterych prijmu, jak se jevi ze zaverecneho uctu na r. 1934, resp. z vyvoje v roku letosnim ve srovnani s rozpoctem na r. 1935, jednak k dosazeni rovnovahy mezi prijmy a vydanimi, ktere ani r. 1934 a 1935 nebylo lze dosahnouti.

Z techto uvah je zrejmo, ze sestaveni rozpoctu na r. 1936 musilo byti tentokrate spojeno s opatrenimi v oboru celeho hospodarstvi, jichz vysledek by umoznil sestaveni rovnovazneho rozpoctu. Souvislost statniho hospodarstvi s celym narodnim hospodarstvim jest dana v kazde dobe, tim vice se ovsem pocituje v dobe krise. Stava se zde teprve zrejmou vzajemna odvislost obou. Je-li statni hospodarstvi zivotnim nervem celeho narodniho hospodarstvi, jest jeho vitalita zavisla na dobrem stavu celeho hospodarskeho organismu, jez se pak stava ustrednim hospodarskym problemem. Jeho vzestup nebo pokles podminuje i rovnovahu statniho hospodarstvi. Rozsah statnich potreb nesmi na druhe strane byti neunosny stavu celeho hospodarstvi ve state. Jenom rovnovaha obou muze zaruciti udrzeni vsech hospodarskych slozek ve state v jejich hospodarske zivotaschopnosti.

Je-li narodni hospodarstvi ustrednim problemem ve state, musi se veskera pozornost soustredovati k nemu, nebot jen ozivenim celeho hospodarstvi vede cesta z krise. Jen touto cestou muze pak i statni hospodarstvi udrzovati krok s vyvojem hospodarskeho celku.

Moznosti oziveni naseho hospodarstvi spatruji jedni v posileni domaciho trhu, druzi ve zlepseni nasich vyvoznich moznosti. Nelze oboji odlisovati od sebe. Jak mohou opatreni v oboru vnitrniho hospodarstvi zjednati predpoklady pro soutezivost vyroby na zahranicnich trzich, tak zlepseni odbytovych moznosti do ciziny znamena i posileni vnitrniho trhu.

Pokles narodniho duchodu prinesl s sebou i pokles konsumni sily obyvatelstva. Priciny tohoto poklesu jsou v krisi vyroby zpusobene tim, ze se snizily moznosti odbytu naseho zbozi do ciziny. Zvyseni konsumni sily jedne vrstvy nelze docilovati na vrub vrstev druhych, zustava-li vynos narodniho podnikani stejnym. Jeste horsi by bylo uhrazovati toto zvyseni na vrub statniho hospodarstvi, ktere brime mu z toho vznikajici musi zase presunovati na ostatni hospodarstvi, at se to deje dani nebo uhradou cestou uverovou, ucinky obojiho jsou stejne.

Cesta z krise jest ve zlepseni pomeru vyrobnich, v nemz jsou dany podminky zvyseni narodniho duchodu, zamestnanosti, zvyseni odbytu pro domaci vyrobu atd. Toho se muzeme v prvni rade dopracovati rozsirenim odbytu naseho zbozi v zahranici.

Rekl jsem v rozpoctovem vyboru poslanecke snemovny dne 30. listopadu, ze z poklesu zahranicniho obchodu pochazeji vsechny nase hospodarske potize a ze tudy vede take cesta z nich. Pohledme jen na. vyvoj celnich prijmu v dobe konjunktury a za krise! Tyto cislice nam nejlepe ukazuji, kde je koren naseho hospodarskeho zla. Za rok 1929 dosahly celni prijmy vyse 1.500 mil. Kc. Podle zaverecneho uctu za r. 1934 cinily tyto prijmy toliko 666 mil. Kc, pri cemz treba miti na pameti, ze mezitim doslo r. 1930 a 1933 ke zvyseni nekterych celnich sazeb.

Z teto situace vyplyvaly pro nas stat ve vnitrozemi polozeny hospodarske potize mimoradneho razu, ktere se stupnovaly casto kontrerne na sebe pusobicimi zajmy silne vyvinute vyroby prumyslove i zemedelske.

Nas zahranicni obchod, ktery byl postizen zejmena ve svych nejblizsich odbytistich, smazi se pronikati na vzdalenejsi trhy, coz se mu v mnohych smerech dari, jak uvedl jiz take pan predseda vlady ve svem projevu v poslanecke snemovne dne 5. prosince t. r. Musime mu proto usnadniti vsechny hospodarske prostredky na ceste k uniku z isolace, kterou jsme se zdarem nastoupili lonskeho roku snizenim zlateho obsahu csl. koruny. Z teto snahy o rozsireni nasich obchodnich styku s cizinou vychazelo zrizeni Exportniho ustavu. Touto snahou jsou ovladany i dohody malodohodove o vzajemnych hospodarskych stycich, ktere jsou vybudovany na zdrave zasade vzajemne dovozni a vyvozni reciprocity. Tato zasada musi ovladati i nase obchodni styky s ostatni cizinou, nebot chceme-li vyvazeti, nesmime se braniti take dovozu prav ze zemi, jez pro nas vyvoz prichazeji v uvahu.

O tom neni pochyby, ze zlepseni souvisi s cetnymi mezinarodnimi politickymi a hospodarskymi predpoklady, jimz nutno pricisti nejen pricin, nybrz i vleklost krise. Predevsim musime uciniti my sami z vlastni iniciativy vse, co je potrebne. Myslim, ze je nejvyssi cas, aby byla take provedena revise nasich vyvoznich a dovoznich rezimu s prihlednutim k mire celniho zatizeni. Jejich unifikaci jako podminku prakse usmernene principy obecneho prospechu navrhovala financni sprava jiz pred delsi dobou.

Take v oboru vnitrniho hospodarstvi mohou byti provedena opatreni, ktera bezprostredne prospivaji stavu vnitrniho trhu, neprimo vsak mohou byti napomocna k usnadneni styku s cizinou. Myslenkou oziveni hospodarstvi musi byti ovladany vsechny pociny, at jde o iniciativu soukromou nebo zasahy verejne moci. Neni pochybnosti, ze jedinym zasahem nemohou byti vycerpany prostredky vedouci k cili. Jest potreba skloubiti radu opatreni hospodarsky souradnych, at jde o sebe mensi upravy a zasahy znamenajici novou hospodarskou orientaci, ktere by v celku sledovaly stejny cil a vysledek znasobeny logickym a duslednym shrnutim vsech v jediny celek. Budou pak cestou nejen k zvysenym moznostem odbytu zbozi do zahranici, nybrz i podnetem k oziveni vyrobnich odvetvi, pracujicich pouze pro domaci trh.

V oboru vnitrniho hospodarstvi nalezi k nejzavaznejsim ukolum vyreseni problemu zadluzeni. V tomto sirokem pojmu jsou zahrnuty vsechny otazky, ktere se dotykaji problemu uroku, uveru, peneznictvi, pomeru dluznika a veritele a vsech hospodarskych vztahu od uveru odvislych, at jde o slozku vyrobniho nakladu a tim i ceny zbozi, nebo hodnoty najemneho v cinzovnim dome nebo otazku rentability vseuzitecneho zarizeni a podobne. Problem zadluzeni zahrnuje v sobe i zruseni vsech omezeni, ktera byla vynucena potrebou ochrany dluznika. Sem patri i problem zadluzeni v hospodarstvi verejnem, at jde o stat nebo o ostatni verejne svazky. Stat zde vsak nevystupuje pouze v roli dluznika, ktery potrebuje ulevy, ale nemene vyznamne jest i jeho postaveni jako veritele, pokud jde o pohledavky z verejnych dani a davek.

Dusledne vyreseni celeho souboru otazek dluhu a pohledavek, hospodarsky do sebe zapadajicich, musi se projeviti zamyslenymi priznivymi ucinky. Nejsou jiste jedinym rozhodujicim prostredkem k ceste z krise, avsak jiste ucinnym prispevkem k jejimu odstraneni. Mohou prispeti i k zlepseni souteznich podminek vyvoznich snizenim nakladu vyrobnich. Ukladaji-li casto obeti veriteli, jsou spravedlivym vyrovnanim a nadto zarukou bezpecnosti jeho pohledavky.

Mluvime-li o spravedlivem vyrovnani, musime si uvedomiti, ze hospodarsky vyvoj i zamerna tendence jeho smerovala, jiz od prevratu spise k posileni veritele nez dluznika. Tato tendence jest vysvetlitelna poklesem penezni jednotky v dusledku valky. Nelze zde hodnotiti hospodarske vyhody jednoho nebo druheho. Problem zhodnoceni dluhu jest vsak u nas nesporne dan deflacnim procesem, kterym nase hospodarstvi za krise jiz po druhe prochazi.

Snizeni zlateho obsahu csl. koruny, provedene v minulem roce, zustalo, jak znamo, bez vlivu na domaci ceny, nezmenilo tudiz nakupni hodnoty koruny doma, prizpusobilo jeji hodnotu pouze v relaci k zahranicni cenove hladine. Jednim z dusledku krise bylo zhodnoceni dluhu i pohledavek vyjadrenych v penezich, jehoz reflex na hospodarstvi byl zvlaste tizivy, ponevadz ztezoval jeste vice hospodarske podnikani, oslabene poruchami vymeny statku a tim i vyroby jejich. Dluh se stal tizivym pro dluznika, at jim byl subjekt soukromy nebo svazek verejny.

Ucinili jsme sice jiz opatreni, abychom tento tlak dluhu na hospodarstvi zmirnili snizenim uroku ze vsech vztahu dluznickych a veritelskych. Snizeni toto nebylo ani postacujici, ani dusledne a nemohlo projeviti sve priznive ucinky, ponevadz k nemu doslo v dobe, kdy obecna krise uverova nedopoustela, aby se dusledky tohoto opatreni mohly take prakticky dostaviti. Od te doby - za dva roky pouze - prodelal nas penezni i kapitalovy trh vzestup, s kterym jsme v prvnich letech krise nepocitali. Jsou-li pochybnosti o tom, ze se nase hospodarstvi dostava pomalu prece do lepsich pomeru, musi nas o tom presvedciti predevsim konsolidace naseho penezniho trhu. Zvykli jsme si za radu let krise na tizivost jejich zjevu, ze si jiz bezmala ani neuvedomujeme, ze nektere z nich, a to prave ony, ktere v prvnich letech primo ohrozovaly zaklady naseho hospodarstvi, jiz temer pominuly.

Tento stav je vysledkem systematickeho postupu inaugurovaneho upravou v peneznictvi provedenou tak zv. bankovnim zakonem. Tento postup je nejvyznacneji charakterizovan zrizenim Reeskontniho ustavu a jeho obsahlou cinnosti v zajmu penezniho trhu, zvlaste pak trhu statnich papiru, kterazto cinnost deje se konformne s intencemi financni spravy s Narodni bankou ceskoslovenskou. Prave intensivni spolucinnost a iniciativa naseho ceduloveho ustavu v naznacenych smerech i ve prospech podpory a rozvinuti uverove cinnosti potkaly se s nejlepsim uspechem. Nebudu vse vypocitavati, poukazuji jen na organisaci bursovniho lombardu, na zavedeni eskontu statnich papiru Narodni bankou. Tato opatreni maji tez svuj vliv. Organisaci bursovnich zapujcek kratkodobych na lombard statnich papiru byla zlepsena situace na kratkodobem trhu a bude dale posilena zavedenim eskontu kuponu statnich papiru. Tato opatreni maji tez svuj dalsi vliv, ponevadz pusobi na pokles urokovych sazeb i v dalsich usecich uverovych trhu. Exportu se umoznuje levny uver primym eskontem exportnich smenek se statni zarukou. Exporterum do clearingovych zemi zvysenim zalohovani jejich clearingovych pohledavek dostava se rovnez ucinne podpory. Take vnitrnimu obchodu se dostane levneho uveru primym eskontem smenek s garancii statni. Prislusne narizeni bylo jiz vydano. Garancie se zvysuje na 500 mil. Kc.

Tento priznivy vyvoj nam umoznuje, abychom problem zhodnocenych dluhu nyni jiz definitivne vyridili, a to pro vsechny relace dluhove at emisni ci neemisni.

Hospodarsky nejprijatelnejsi a nejschudnejsi je cesta zmirneni dluhoveho bremene cestou snizeni uroku, ktere naleza sve oduvodneni v procesu hospodarskem, ktery neoduvodnene obohacuje veritele na ujmu dluznikovu, nehledic k hospodarskym dusledkum tohoto procesu pro prosperitu hospodarskeho podnikani vubec. Neunosnost dluhu na strane podnikatele snizuje jistotu kapitalu pro veritele. Snizeni uroku znamena napravu tohoto stavu a dava na druhe strane veriteli zase jistotu jeho pohledavky. Vlada pristupujic k tomuto reseni, ktere ma byti provedeno do vsech dusledku, manifestuje tim take sve odhodlani ochraniti pred jakoukoli ujmou majetkovou podstatu majitelum peneznich kapitalu a pohledavek, k nimz v nasem narode musime pocitati miliony drobnych vkladatelu a stradalu, kteri ve svem kapitalu ukladaji vynos sve dlouholete prace. Jak vidno, je problem teto ochrany po teto strance problemem velke socialni zavaznosti, na ktery nesmi byti zapominano.

Veritel si ve snizeni uroku pojistuje tuto jistotu hodnoty sveho kapitalu, kterezto pojisteni naleza v zaruce menove stability tim posilene. Tato bezpecna zarucena jistota je take predpokladem duvery a tim zakladem pro neruseny vyvoj kapitalove tvorby jako zivotni otazky hospodarskeho podnikani a jeho vzestupu. To je vaznym zajmem celeho narodniho hospodarstvi a take cestou k jeho oziveni. Vynos kapitalu nesmi byti vsak samoucelem, ktery by mu prisuzoval vetsi ucast na hospodarske vyrobe, nez je primerena jeho funkci, tim mene ktery by byl pramenem bezpracnych zisku, znamenajicich ve svem konecnem usili zvysovani odstupu v socialnim rozdeleni majetku, tvorici na jedne strane prehradu bidy a na druhe strane premiru prebytku.

Urokova uprava ma obsahnouti cely soubor reseni uverovych otazek, zvlaste tech, ktere byly predmetem zvlastnich normativnich uprav jiz za krise. Zahrnuje tudiz: Snizeni urokovych sazeb kreditnich a debetnich, jakoz i vedlejsich plneni blizsich predpisu, ulevu dluznikum prodlouzenim doby splaceni dluhu kratkodobych a hypotekarnich, ochranu dluznika proti bezduvodnemu vypovezeni uveru se strany veritele, upravu predpisu o vyrovnani se zretelem k zemedelskemu zadluzeni, snizeni uroku ze statnich papiru, zavedeni dane postihujici nektere jine kapitalove vynosy, zvlaste uroky z nekterych nestatnich cennych papiru pevne zurocitelnych, reseni zadluzeni verejnymi danemi a davkami, zvlaste pokud jde o dluhy, ktere podlehaly rovnez obecnemu zhodnoceni peneznich dluhu, snizeni uroku z prodleni z dani a davek, a konecne likvidaci vsech moratornich opatreni.

Uprava urokove miry v peneznictvi a uvernictvi navazuje na peneznicke normy soutezni, jez byly vydany vladnim narizenim cis. 85 z r. 1933 a vyhlaskami c. 59 a 70 Sb. z. a n. z tehoz roku. Uprava bude provedena pripravenym jiz vladnim narizenim zaroven s ostatnimi opatrenimi prave zminenymi. (Vykriky sen. Kreibicha.) Bude zahrnovati nejen upravu sazeb u peneznich ustavu a peneznich podniku, nybrz i sazeb mezi jinymi i veriteli a dluzniky a nepeneznimi podniky, jakoz i sazeb pro zapujcky, uvery, poskytnute verejnopravnimi socialne-pojistovacimi ustavy a soukromymi pojistovnami. Urokove sazby kreditni a debetni se pro-ti drivejsi uprave podstatne snizuji, schemata sazeb se jak pro jednotlive druhy peneznictvi, tak pro jednotlive zeme zjednodusuji, pri cemz zvlaste bylo usilovano o to, aby sazby peneznich ustavu v zemi Slovenske a Podkarpatoruske byly co nejvice priblizeny sazbam v zemich historickych. Vladni narizeni upravuje presne veskere vedlejsi poplatky a nahrady, jez lze z uveru krome normativne jiz upravene urokove sazby pozadovati. Narizeni zarucuje prislusnymi predpisy prisne dodrzovani stanovenych sazeb. V narizeni je pamatovano take na ochranu dluznika, aby, plni-li radne splatky a uroky a dodrzuje-li i jine podminky zapujcky, nemohla mu byti predcasne vypovedena. Dulezito je konstatovati, ze touto upravou urokovych sazeb a spojitou s ni upravou trhu statnich papiru nebude porusena financni rovnovaha peneznich ustavu.

Ostatni ulevy se tykaji zejmena dluzniku i nejvice postizenych, z nichz prislusne osnovy maji na zreteli financne slabe okresy a obce, zemedelce, nezamestnane, obecne prospesna stavebni sdruzeni, majitele domu, jichz byty, nejmene 1/3 podlehaji ochrane najemniku. Ulevy tyto spocivaji v prodlouzeni doby splacenim dluhu dlouhodobych a z casti kratkodobych, v ochrane nezamestnanych v rizeni exekucnim a konkursnim, v uprave zemedelskeho vyrovnaciho rizeni. Ulevy maji vsak na druhe strane umozniti zruseni vsech moratornich opatreni soucasne s resenim celeho urokoveho a uveroveho souboru. Jen za takoveho predpokladu bylo mozno dosici dohody peneznictvi s tak podstatnym snizenim urokovych sazeb, u nichz se pak jde u sazeb debetnich vesmes dale nez u sazeb kreditnich. Dosah snizeni debetnich sazeb jest znacny. Verejnost nema o tom ani jasne predstavy. Uleva cini pro dluzniky, mirne odhadovano, nejmene 1/2 miliardy Kc rocne. Upravou tou vstupuje take konecne do stadia reseni otazka zadluzeni samospravnych svazku, ktere se stalo jiz kritickym a ohrozuje nejen hospodareni samospravy, nybrz i zatezuje dluhy jejimi dotcene penezni ustavy. Take zvlaste pro zemedelstvi znamena snizeni urokovych sazeb dalekosahle ulevy.

Snizeni uroku ze statnich papiru, ktere ma byti soucasne provedeno, jest nutnym dusledkem snizeni urokovych sazeb v peneznictvi a uvernicti. Urok ze statnich dluhopisu musi byti umerne prizpusoben urokovym sazbam ostatnim. U statnich papiru dlouhodobych s nominelnim zurocenim doposud 6%nim se dusledkem toho se zretelem na kuponovou dan predpoklada urokovy standard 41/2 %, ktereho ma byti dosazeno normativnim snizenim urokove sazby o 10%. Toto snizeni se provede obdobne i u vsech ostatnich dlouhodobych statnich dluhopisu. Ponevadz cely komplex urokovych a uverovych uprav bude proveden s platnosti od 1. ledna 1936, budou uroky statnich papiru teprve od tohoto dne zatizeny srazkou 10%. V dusledku toho snizi se pocinajic 1. lednem 1936 urokove sazby statnich pokladnicnich poukazek vesmes na 4%. Kuponova dan zatezujici statni papiry dlouhodobe zustava zatim nadale v platnosti.

Definitivni usporadani statniho dluhu vymenou za dluhopisy nove s urokovou mirou vyjadrujici stav po snizeni uroku opatrenim vyse uvedenym, ktere jest zamysleno, by bylo zaverecnym aktem organisace statnich papiru. Tato organisace by byla ovsem jiz povahy ryze formalni upravy, nemenila by jiz niceho na stavu dosazenem kuponovou dani a svrchu dotcenym novym opatrenim a sledovala by jen zjednoduseni a konsolidaci statniho dluhu na dluhopisy vyjadrujici skutecny stav. Kuponova dan by tim ovsem odpadla. V uprave by bylo pamatovano na pravidelne umorovani statniho dluhu.

V zajmu rovnomernosti snizeni urokovych vynosu maji se postihnouti mimoradnou dani nektere jine kapitalove vynosy a zvlaste uroky z nekterych nestatnich cennych papiru pevne zurocitelnych, pokud vynos dane u poslednejsich papiru nepujde ve prospech dluznika.

Zminuji se konecne o otazce zadluzeni verejnymi danemi a davkami, ktera je stejne take soucasti problemu danove administrativy. Reseni teto otazky se tyka predevsim nedoplatku, ktere spadaji do doby pred krisi, u nichz zejmena nutno vychazeti z faktu jejich zhodnoceni behem let krisovych. Zamysleny postup financni spravy nemuze se vsak omezovati jen na otazku danoveho za dluzeni, nybrz musi smerovati k usporadani celeho souboru otazek zdaneni se zvlastnim zretelem k potrebam hospodarskeho podnikani vzhledem ke krisovemu jeho stavu. Jde tu o zjednoduseny postup, kterym by bylo zaruceno bez tezkopadneho a zdlouhaveho instancniho vyrizovani za spoluucasti mimourednich expertu zjisteni konecneho stavu pohledavek; statu za poplatnikem s hlediska jejich dobytelnosti po jejich prezkoumani a vyrizeni vsech pendentnich opravnych prostredku nebo jakychkoliv jinych nepravidelnosti. Postup tento predpoklada neruseny chod vymerovani, predepisovani a vymahani beznych dani a bude jej tudiz nutno uplne oddeliti od normalni bezne uredni agendy. Je-li toto konecne usporadani danovych kont eminentnim zajmem poplatniku, bude jim musiti zalezeti nyni ve zvysene mire na bezvadnem plneni povinnosti vuci statu, ponevadz jen za techto okolnosti mohou ocekavati, ze bude na ne vzat zretel pri pripadne likvidaci jejich starych zavazku. Toto zjednani poradku u financnich uradu bude zarizeno spravnim opatrenim financni spravy. Musi byti proto volena vhodna a jednoducha metoda pracovni. To se musi stati decentralizaci, k niz jsem jiz dal predpoklady nekolika normativnimi vynosy. Tato hromadna likvidacni prace se provede v komisich slozenych z uredniku bernich sprav i bernich uradu a za ucasti laickeho zivlu. Prislusne opatreni ucinim jeste pred 1. lednem.

Z tohoto vypoctu je zrejme, ze zamyslene ulevy pro dluznika netykaji se jen dluznika soukromeho, nybrz i statu. uspory z techto ulev vyplyvajici neprojevi se tudy pouze v oboru hospodarstvi soukromeho, pro nez znamenaji nesporne ulevy jdouci do nekolika set milionu korun, jak jsem jiz uvedl, nybrz prinaseji ulevy, nehledic k administrativnimu usporadani pomeru statu k poplatnikum, i hospodarstvi statnimu; jejich efekt je take jiz vyjadren v prislusnych polozkach rozpoctu na r. 1936.

Upravy tyto jsou, jak vidno z vypoctu prislusnych opatreni, casto v souvislosti s financne-pravnimi upravami dani a davek.

Nahoru  Dalsi