Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 12. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 28. listopadu 1935

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. Casny.

Sen. Casny: Vazeny senate! zivot je tezky, ale jsou v zivote chvile radosti a takova chvile prichazi take dnes, kdy konecne projednavame zakon o obvodovych mestanskych skolach. Je ta chvile radosti "kdy muzeme rici, jakmile vejde tento zakon v platnost, ze umozni detem, zejmena chudych rodicu, aby mohly tyto obvodni mestanske skoly navstevovati. Jestli kdo potrebuje mestanskou skolu obvodni, pak je to ponejvic venkov, ktery ma do strediska materskych skol mnohdy velice daleko. Tu bych pri teto prilezitosti dovolil si rici, ze by bylo potrebi zariditi, aby byla doprava deti do skol za velike nepohody umoznena autobusy, pripadne drahou, za levne penize, pri cemz by mohly obce v zajmu svych obyvatelu na tuto dopravu prispivati. Kvitujeme s velikym potesenim obsirnou a vyznamnou rec kol. Benese, jakou v tomto oboru skolskem jsme nemeli prilezitost slyseti. Ale kol. Benes ucinil take to, ze pri sve reci ve vyboru kulturnim velice dobre naznacil vyznam obvodnich mestanskych skol a ze pusobil k tomu, aby nejen delegati koalice, nybrz take ostatnich stran v tomto senate a ve vyboru kulturnim zastoupenych vyslovily se pro tento vladni navrh zakona o obvodnich mestanskych skolach.

Nasi snahou jest, abychom take v plenu, kde dnes budeme hlasovat, vsechny strany svorne, tak jako ve vyborech, vyslovily se take pro prijeti tohoto zakona, abychom tak dokumentovali pred verejnosti, ze pres ruzne nazory pro a proti v jinych otazkach verejnopravnich v otazce skolske dovedeme svorne schvaliti to, co skoly a lide nutne potrebuji.

Na obvodovych mestanskych skolach, ktere stanou se vseobecne pristupnymi, vychovame nasi generaci pro lepsi pristi, mestanska skola obvodova, ponevadz bude vseobecne,pristupna, vykona velike dilo, veliky svuj ukol i po strance obcanske vychovy.

Neni moji veci, abych rozebiral predmety obcanske nauky, to je veci povolanych, zejmena takovych, jako je nas pan zpravodaj kol. Benes. Ale je treba, abychom prece jenom rekli, ze je to pro prakticky zivot tech, kteri budou skolu navstevovati, velice cenne, jezto take nabudou svetoveho rozhledu:

Pouzivam teto prilezitosti take dnes, ponevadz jsem ji uzil pri kazde prilezitosti v tom to vazenem sboru, abych tlumocil prani obyvatelu nasi republiky za urychlene uzakoneni obvodovych mestanskych skol. Zejmena od 25. kvetna r. 1929, kdy v kulturnim vyboru senatu byl vladni navrh zakona o zrizeni obvodovych mestanskych skol zmaren. Konecne bylo potesujici, kdyz posl. snemovna v III. obdobi sveho trvani prijala 11. dubna toho roku zakon o obvodovych skolach mestanskych, kterym se meni a doplnuje zakon o zrizovani a vydrzovani verejnych mestanskych skol, o dochazce do nich a o jejich sprave. Je treba ve ctvrtem volebnim obdobi uznati pochopeni clenu senatu, kteri v kulturnim, ust.-pravnim a rozpoctovem vyboru se vyslovili pro vladni navrh. Zvlast uznavame pochopeni oposice, ktera spoluhlasovala pro predlohu o obvodovych skolach mestanskych tak, jak byla prijata v posl. snemovne.

Velmi nalehavou je potreba zrizeni ctvrtych rocniku mestanskych skol, ktere jsou vychovou pro prakticky zivot obcanu naseho statu. Ctvrte rocniky na mestanskych skolach jsou jen ucebnymi kursy, ktere dosud jsou jen na nekterych skolach zrizeny a vyzaduji od obce mimoradnych nakladu. Maji-li mestanske skoly plne slouziti vytcenemu ukolu, je velmi nutno, aby vlada podala navrh na organisovanou upravu a organicke pripojeni IV. rocniku. IV. rocnik je doplnkem vychovy pro prakticky zivot zactva a je dulezitou a nezbytnou potrebnou instituci pro siroke vrstvy lidove. Dnesni pokrok v technice vyzaduje nutne, aby kazdy obcan, ktery nema jinych prostredku pro svoji vyzivu a vyzivu sve rodiny, obdrzel od statu skolni vychovu, ktera mu da schopnost souteze na trhu prace, schopnost souteze nejenom doma, nybrz i mimo hranice sveho statu.

Uplne vybudovane mestanske skoly potrebuje stejne delnik, rolnik, zivnostnik, obchodnik, ale take veskere kategorie vyrobni. Zrizeni skol mestanskych, plne vybavenych, jest ulozenim kapitalu obcemi, okresy, zememi a statem ku prospechu vydrzovatelu.

Chceme-li poloziti pevne zaklady k nasi republice, ucinime tak, kdyz vradime na predni mista potrebna vydani na skoly.

Dovolte, abych citoval z reci kol. Benese cast, tykajici se mesta Olomouce, kterou vcera v plenarni schuzi pronesl. V techto dnech dostal kol. Benes petici jako zpravodaj kulturniho vyboru z mesta Olomouce z poslednich dnu, ve ktere rika mestska rada tohoto velkeho moravskeho mesta, ze mesto Olomouc rozsirilo za 17 uplynulych let 14 skolnich budov nakladem 14,657.000 Kc. Potrebny naklad k vydrzovani olomouckeho skolstvi cini rocne 2,880.000 Kc, pri cemz nutno podotknouti, ze z 9 ceskych a 2 nemeckych mestanskych skol jest jedna tretina vydrzovana pro zactvo mimoolomoucke z obvodu i pres 4 km. V dusledcich toho rika mesto Olomouc, ze je nuceno, aby pro nedostatek financnich prostredku omezovalo mestanske skolstvi co nejvice a ze to prirozene bude miti neblahe dusledky pro cele olomoucke okoli v ohledu kulturnim, ponevadz prirozene za takovych pomeru kazda skola, i tedy mestanska, chatra.

Osnova zakona usnadni budovani a vydrzovani obvodnich skol mestanskych ustanovenim, ze celkovy naklad ponesou priste ujezdni obce, okres a zeme.

Ocekavam, ze jak ve vyborech, tak i v plenu budou hlasovati pro navrh zakona veskere strany. My prirozene hlasujeme pro. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Poslednim prihlasenym recnikem je pan sen. Reil. Davam mu slovo.

Sen. Reil (nemecky): Slavny senate! Jako posledni v rade recniku, kteri promluvili k osnove zakona o ujezdnich mestanskych skolach, chtel bych poukazati k tomu, ze vsichni recnici tuto predlohu uvitali, jiz vzhledem k tomu, ze je schopna zlepsiti pomery jednak tim, ze rada obci dostane mestanske skoly, kterych dosud nemaji, a ze se tim velkemu poctu deti umozni ziskati vzdelani mestanske skoly, jednak proto, ze obce, ktere jiz mestanske skoly maji, zakonem ziskaji alespon financni ulevy, ze take ty obce, ktere budou patriti k obvodu, budou nuceny prispivati k vydrzovani mestanskych skol. Ma-li, vsak zakon splniti plne svuj ucel, je zapotrebi, aby take pokud jde o zkousene ucitele mestanskych skol, nastalo zlepseni. Je nyni jiz velky pocet ucitelu na mestanskych skolach, kteri nemaji predepsane zkousky. Nelze se vsak take diviti, ze mezi ucitelstvem neni zvlastniho nadseni vykonavati tuto tezkou a financne zatezujici zkousku pro mestanske skoly, ponevadz pak oproti ucitelum, kteri teto zkousky nemaji, ve svych financnich prijmech jsou na tom jen nepatrne lepe.

V teto souvislosti chtel bych, ackoli vec k tomu nepatri, poukazati take na jinou kategorii ucitelu, kteri se rovnez nalezaji v situaci jejich ucitelskemu povolani nepriznive, jsou to interni ucitele na zivnostenskych skolach pokracovacich, kteri rovnez potrebovali platoveho schematu, aby vedeli, na cem jsou. Dosud jsou stale jeste zarazeni do Vseobecneho pensijniho ustavu, co do svych zdravotnich pomeru jsou pricleneni okresnim nemocenskym pokladnam a stava se dokonce, ze tito ucitele prvniho nemaji vubec zadneho platu. Musi pak zasahovati mistni cinitele, aby se zabezpecil alespon tento ucitelsky plat. Ministerstvo skolstvi bude muset pecovati, aby zkoumano bylo platove schema ucitelu, mestanskych skol a aby take zlepseny byly pomery techto internich ucitelu na zivnostenskych skolach pokracovacich. Jen kdyz se tak stane, bude zde take v budoucnosti dostatecny pocet zkousenych ucitelu pro mestanske skoly.

Moje strana vita tento zakon, ponevadz oproti nynejsim pomerum znamena skutecne znacne zlepseni a pro nas lid a jeho dorustajici mladez vzdelani tim, ze je vyzbrojuje pro zivotni boj primerenymi dusevnimi silami.

Jestlize v souvislosti s touto predlohou recnik prede mnou poukazal na skutecnost, ze v teto tezke dobe mnohe z nasich deti prichazeji do skoly bez snidane, pak plati to nejen pro severni Cechy, nybrz take pro vychodni Cechy, obzvlaste pro Krkonose a jeste vice pro Orlicke hory. Zde bude bezpodminecne nutno timto zakonem zjednati zlepseni, aby tyto ditky jiz nemusely konati tak dalekou cestu do skoly. Pral bych si take, aby tento zakon i v narodnostnim ohledu vybavil nase nemecke skolstvi. Poukazuji na okres lanskrounsky, kde vedle maleho poctu nemeckych mestanskych skol je znacny pocet ceskych skol, totez plati o Vrchlabi a obzvlaste o Orlickych horach, kde veliky okres rokytnicky ma jen jednu nemeckou mestanskou skolu v Rokytnici a deti z horejsiho okresu nemaji moznosti tuto skolu navstevovati, ponevadz cesta do skoly je prilis daleka.

Jestlize pred chvili soukroma pomocna cinnost pro nase deti, predevsim "Volkshilfe", pojata byla do okruhu uvah, chtel bych poukazati k tomu, ze vladnim prohlasenim drivejsiho min. predsedy Malypetra apelovalo se obzvlaste na soukromou dobrocinnost vedle statni cinnosti ve prospech nouzi postizenych. Proto musime vitati kazdou takovou dobrocinnost a nesmime na ni utociti, coz prave nam Nemcum neprislusi. Vitame cinnost, kterou podporuje jak "Charitas", tak "Volkshilfe", kterazto cinnost stum a tisicum hladovejicich skolnich deti zabezpecuje alespon teplou polevku v poledne po vyucovani.

Moje strana bude hlasovati pro zakon, ponevadz znamena zlepseni oproti dosavadni situaci. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.

Udeluji slovo k doslovu panu zpravodaji za vybor kulturni, sen. Benesovi.

Zpravodaj sen. Benes: Pani a panove! Pan kol. Riedl, a pan kol. Hubka mne poverili, abych take jejich jmenem pronesl pred uzavrenim teto debaty zaverecne slovo. Ujisfuji vas, ze to nebude trvati tak dlouho, jako tomu bylo vcera, a ze jsem se od vcerejska do dneska polepsil. (Veselost.)

Povazuj i za dobry mrav, podekovati jako referent kulturniho vyboru a nyni take za sve pany kolegy vsem, kteri se o zakone o ujezdnich skolach mestanskych tak sympaticky vyslovili. Byli to poslanci vsech stran, kteri - snad krome pana kol. Hancko - projevili svou uprimnou radost nad tim, ze osnova po 13 letech dochazi k priznivemu zaveru. Dekuji jim srdecne, stejne tak, jako dekuji panu dr Stefankovi, byv. ministru skolstvi, ktery po prve tuto osnovu prinesl do senatniho jednani. Dekuji panu ministru dr Dererovi ktery tuto vyznamnou predlohu dal posl. snemovne, a dekuji panu ministru dr Krcmarovi a gratuluji mu, ze za jeho ministrovani alespon jedna velka statni predloh skolska stava se zakonem. (Potlesk.)

Prosim pana ministra, aby sve dite neopustil a aby se snazil urcitou neduveru, ktera se ozyvala v celem jednani, ze snad zakon nedojde ihned sveho plneho uplatneni, rozptyliti svou praci na dobrem vyvoji mestanskeho skolstvi, zvlaste pak tam, kde je toho nejvice treba, na Podkarpatske Rusi a na bratrskem Slovensku.

Povazuji za svou povinnost, podekovati stejnou merou financnimu ministru dr Traplovi, ktery ustupkem ve veci §u 16 jiste vysel nam velmi vstric, prave tak jako nynejsi predseda posl. snemovny, byv. predseda ministerstva pan Jan Malypetr, ktery spolecne s obema pany vpravil hladkou cestu prijeti teto predlohy v senatnim rizeni.

Byl bych nespravedlivy, kdybych nepodekoval i nasemu ucitelstvu jak obecnych, tak mestanskych skol i Risskemu svazu ucitelstva mestanskych skol i Svazu ucitelstva ceskoslovenskeho za praci, kterou vykonali ve verejnem mineni naseho statu a pripravili tak pudu pro parlamentni projednani.

Pan kol. Hancko mluvil o tom, ze snad by bylo treba, aby stat prevzal polovinu celeho vecneho nakladu. Upozornuji, ze stat prejima cely osobni naklad, ze by nebylo ani zdrave, aby samosprava zbavena byla vseho vztahu k narodni skole, kterou je take skola mestanska, nebot jest treba, aby otcove a matky, okresy a zeme meli ke svemu skolstvi blizky a dobry vztah, a to se deje prave take tim, ze tato predloha nepousti je ze zavazku, ke kterym jsou i mravne i jinak materialne povinni.

Velmi vazny problem prinesl do tohoto jednani pan kol. Mikulicek. Mluvil o sanaci bank a rekl, ze tim; cim jsme prispeli svym bankam, mame prispeti take svym detem v dube krise, ve ktere kdektery obcan priznava, ze nase dite je po teto strance telesneho vyvoje ohrozeno. Proto take v poslednich. letech mely oficialni, ale i jine soukrome instituce, jako na pr. "Venkov detem" neb "Zdrava generace" a cela rada jinych instituci napraviti, co krise zpusobila prave diteti po strance telesne.

Dekuji take panu kol. Wenderlichovi a kol. Marusakovi a v neposledni rade panu kol. Reilovi, ze tento problem tu i znovu privedli pred oci nasi verejnosti, a byl bych nesmirne vdecen panum kolegum i kolegynim, kdyby na svych castych cestach a ve svem verejnem pusobeni nezapominali na nase dite. Nebylo to prehnano, co tu bylo receno. Ja jsem, pani a panove, v teto dobe predsedou Zemske pece o mladez. K nam se sbihaji vsechny nitky z cele zeme prave tak jako do Brna, Liberce, Uzhorodu prichazeji vsecky ty narky, ukazujici, ceho se nedostava podzivenym detem nejchudsich vrstev. Zemska ustredni pece o mladez, ktera snad teprve v poslednim case svou intensivni cinnosti upozornila na tento bolavy problem, potrebuje pratel, pomoci. Zadaji ji, panove, take od vas, nebot ministr Necas, tak jako jeho predchudci, chce udelat tim vice, cim vice ve verejnem mineni naseho statu se ujme vedomi, ze ve svych detech je narod vecny (Vyborne!) a ze svymi detmi umira.

Pan kol. Sobota dotkl se tu jineho problemu, porodnosti. Panove, porodnost se nariditi neda, ta je vysledkem hospodarske bidy v prve rade a pravda take, mravniho chapani povinnosti kazdeho cloveka. Ale, panove, nejde tu jenom o ten problem porodnosti, jde tu v prvni rade o problem umrtnosti, aby deti, ktere se nam dnes narodi, neumiraly. Po teto strance v nasem state nejsou pomery dosti dobre, nam umira prilis mnoho deti,prave proto, ze pro dite nebylo mezi nami dosti porozumeni. Jestli ve svych detech je narod vecny, ma kazdy obcan republiky, predevsim jeho politicky zastupce, poslanec a senator, pomysleti na to, aby otazka, detske umrtnosti stala se otazkou tak malo bolavou, jako je v jinych kulturnich statech. Ukazuji na Anglii a prosim vas proto vsechny, abyste snaham Zemskeho ustredi a okresnich peci o mladez, o kterych jsem se tady u vas jiz vcera zminil a ktere jsou rozvetveny na celem uzemi naseho statu, venovali svoje sympatie ve smyslu tech hlasu, ktere zde zaznely z ust panu kolegu, jichz jmena jsem uvedl a za nez jim prave proto uprimne dekuji.

Zminil jsem se vcera o heslu "Osvetou k svobode". Jiste se pan kol. Sobota nedomniva, ze jsme zapomneli na stranku vychovnou, nebot s nim stejne verim, ze skola a zvlaste narodni skola ma byti mistem dobre lidske vychovy, a take jsem to v tom smyslu zajiste uvadel. Ja tu jenom ke konci rikam Jestlize se do naseho$ spolecenskeho vedomi vtelilo toto heslo "Osvetou k svobode", bylo by na case, abychom zobecneti a do vedomi kazdeho sveho obcana uvedli jeste jine krasne heslo, kterym Tyrs alarmoval nasi mladez v letech sedmdesatych: "Ve zdravem tele zdravy duch." Spojime-li obe tato hesla a naplnime-li svou mestanskou skolu vychovnymi, hodnotami, naplnime i to prani, ktere tu pan dr Sobota pronesl. Nebude mne miti za zle a nebude to povazovati za polemiku, spise za doplneni toho, co tu rekl, vyslovim-li sve vnitrni osobni presvedceni, ze nase skola je, panove, krestanstejsi nez kdykoliv byla. Nikdy v ni nebyl vychovavan clovek dobre vule - rika se, pokoj lidem dobre vule - tak, jako se to deje dnes. Jsem pevne presvedcen - kdyz jsem prochazel v nasich skolach od prevratu, videl jsem, ze leccos se stalo, co bolelo nas, co bolelo vas - ze vsichni muzeme byti spokojeni s tim duchem dobre vule, ktery ceskoslovenska skola, a ja doufam, i skoly ostatnich narodnosti vstepuji od dob demokraticke republiky nasim detem. (Vyborne!) Na teto dobre vuli lidi i naroda stoji a bude stati pevne tento stat.

Pres to, ze tu byly proneseny urcite bolesti, prece jenom zakon velmi mnoho dava. Dava predevsim tem 1.500 obcim velikou ulevu. Uvazte, prosim, ze ony budou platiti, relativne vzato, jenom jednu sestinu toho nakladu, ktery platily dodnes! On.y sice se budou take zucastnovati urcitymi podily na tom, co dava okres, co dava zeme, ale prima poplatnost obci, kterou dnes ziskavaji timto zakonem, je jedna sestina toho nakladu, kterym prispivaly az do dneska. Jednu tretinu dava skolni obvod, ale tento skolni obvod je nyni nejmene dvakrat tak pocetny, nez byl. Tvori cely soubor mnoha obci.

Zakon upravuje novym velmi charakteristickym a velmi dulezitym zpusobem vydrzovani skol. Vzdyt § 16 byl prave zavadou, nikoli § 31, pro ktery zakon tak dlouho musel byti probiran v nasich obou snemovnach. Ale navrh zakona prinasi dalsi velkou vec, a tu prinasi i tam, kde obvodove skoly budou. Zavadime zakonitou povinnost navstevy skolni v cele jeji siri. To je veliky vyznam toho zakona i se stanoviska pravniho, i se stanoviska praktickeho tam, kde uz skoly existuji.

Ale panove, to jeste neni nejvetsi vec tohoto zakona. Nejvetsi vec tohoto zakona je prave v tom, ze pripravi zakonitou cestu, pudu a nove podminky k dalsimu rozvoji techto skol. Ten rozvoj nenastane zitra, mozne, ze nenastane ani za rok, ale v nekolika letech uvidite, jak zakon vami prijaty ponese krasne velke ovoce dlouhe prace, zvlaste na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Panove, at uz zduraznujeme smysl skoly anebo o nem pochybujeme, myslim, ze vsechny kulturni staty jsou psi vedomy toho, ze dobra skola je primou, rovnou silnici k dobre a vzdelane politice. Proto chceme toto skolstvi. Upravujeme cestu lepsimu spoluziti, lepsi politice v nasem state. Tento zakon zada dobrou skolu.

Doporucuji proto, abyste ho laskave i s resolucemi odhlasovali. (Vyborne! - Potlesk.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme tedy hlasovati.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to, nebude-li namitek, o cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli najednou.

Jsou nejake namitky? (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona: jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 43 ve cteni prvem, odchylne od predchoziho usneseni posl. snemovny tisk 2.

Z usneseni predsednictva podle § 54 jedu. radu bude se jeste v teto schuzi o teto osnove hlasovati take ve druhem cteni.

Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se meni a doplnuji zakony o zrizovani a vydrzovani verejnych mestanskych skol, o dochazce do nich a o jejich sprave (tisk 43).

Textove zmeny mne ohlaseny nebyly.

Podle §u 59, odst. 1, lit. a) budeme hlasovati ve cteni druhem podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, ze kazdy senator odevzda sede na svem miste tisteny hlasovaci Iistek obsahujici jeho jmeno a slovo"ano", coz znamena, ze hlasuje pro predlohu, nebo "ne", coz znamena, ze hlasuje proti predloze.

zadam pana zapisovatele sen. Sehnala, aby secetl hlasy ve stredu zasedaci sine, sen. Pichla, aby secetl hlasy na, prave strane a sen. Krize na leve strane zasedaci sine a aby mne sdelili vysledek tohoto hlasovani. (Deje se.) I

Bylo odevzdano celkem 98 hlasovacich listku, z nichz vyslovilo se pro osnovu 98, proti zadny z panu senatoru. (Vyborne!-Potlesk.)

Budiz mi dovoleno, abych konstatoval, ze v dejinach naseho senatu je to prvy zakon, ktery byl schvalen vsemi pritomnymi cleny senatu. (Vyborne! - Potlesk.)

Tim osnova zakona s nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 43 ve cteni druhem, odchylne od predchoziho usneseni posl. snemovny tisk 2.

Budeme nyni jeste hlasovati o deviti resolucich, ktere jsou otisteny ve zprave vyborove.

Kdo souhlasi s 9 resolucemi otistenymi ve zprave vyborove tisk 43, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tyto jsou prijaty.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

Jelikoz nebylo mozno, aby posl. snemovna projednala uvedena usneseni senatu ve lhute stanovene § 43 ust. listiny, navrhuji, aby lhuty k projednani techto veci prodlouzeny byly o 2 mesice.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zadane prodlouzeni lhut se tim povoluje.

Tim je porad schuze vyrizen.

Dal jsem dovolene: na tuto schuzi sen. Chalupnikovi; na tento tyden sen. dr Labajovi.

Do vyboru rozpoctoveho nastupuje za sen. Tschakerta sen. dr Tischer a za sen. Lohnerta sen. Enhuber.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.