Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 12. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 28. listopadu 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 109 clenu podle presencni listiny.

clen vlady ministr dr Krcmar.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene na dnesni schuzi sen. dr inz. Bottovi, Jancekovi, Scharnaglovi, Steinerovi, dr Smeralovi, Tschakertovi.

Budeme projednavat porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Udeluji, slovo dalsimu prihlasenemu recniku, kol. Kvasnickovi.

Sen. Kvasnicka: Vazeny senate! Byla nam predlozena predloha, tisk 433, zprava kulturniho vyboru, ustavne-pravniho a rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovny tisk 2. Je to vlastne prvni zakonodarna prace naseho parlamentniho sboru, ponevadz prece nemuzeme pocitati, ze predloha o zmocnovacim zakonu, kterou nas senat projednal, byla v pravem slova smyslu parlamentni prace nasi snemovny. Ale prave tato skolska predloha je skolskym dokladem toho, jak prave nase parlamentni demokracie pracuje tezce, pomalu, zdlouhave a je to prave dokumentem celeho toho parlamentniho systemu, ve kterem zijeme.

Prosim, budu konstatovati: Proti teto osnove nikdo nebyl vazne. Namitky se tykaly vice mene podradnych veci, ktere by se snadno daly napraviti a urovnati, ale pres to, ze pro tuto osnovu byly vsecky politicke strany, vsecky obce, samospravy, verejnost, ucitele - vzdyt jeste ta osnova trva a neni jeste ukoncena - trva to bezmala 15 let, nezli se stane zakonem.

Vzdyt, prosim, 6 roku pohybuje se tato osnova v zakonodarnych sborech, pocina v senate, pak jde z posl. snemovny zpatky a nyni znovu pujde zase zpet. Pri tom jde o osnovu celkem nespornou, naopak vsemi zadanou, spakuji znovu. Je to dokladem celkove nemozne rezie, i kdybych chtel byti spravedlivy a uznati, ze nenesou na tom vinu nase zakonodarne sbory pri znamych pomerech, ve kterych zijeme. Vidime v tom celkovou vladni rezii, ktera v osnove tank samozrejme a nutne vyzaduje tolik prace a casu, ze pan zpravodaj to zde sam nejlepe rekl, ze mnozi od te doby, kdy tu osnovu dostali do ruky, do dnesni doby opravdu zesediveli. Nedostatecnou rezii vladni je videti na vsem ostatnim. Jsme toho svedky v poslednich dnech. Parlament dlouho nezaseda, nema dlouho co delat, ale najednou aby se strhal, 6 ministru mluvi v jeden den a pri tom zaseda 6 vyboru. Vcera jsme tu projednavali tuto osnovu a nemohli jsme zadati, aby byli pritomni clenove vlady, ponevadz jich 6 mluvilo ve vyborech posl. snemovny. Narikaji na to noviny, zurnaliste si stezuji, vite, co psaly vcera "Lidove noviny", co psalo "Pravo lidu". V tomto chaosu pri navalu reci se stal docela i takovy prehmat, ze napr. ve "Venkove" byla otistena rec pana, ministra Cerneho, ktera jeste nebyla pronesena, drive nez on sam se dostal ke slovu. Noviny vysly v 7 hodin a pan ministr mluvil az v 11. To vsecko svedci o tom, jak tezce a nemozne dostavame se kupredu, jak nemozne kazda predloha spatruje svetlo sveta.

Prosim, nekolik poznamek k teto veci. Vy, stari parlamentarnici, uz tuto osnovu znate uplne zpameti. Kol. Benes namluvil se uz o ni v posl. snemovne. Nepocitejme tu dobu, ktere bylo potrebi, nez se to dostalo do snemovny. Prosim, prislo to r. 1929 navrhem nynejsiho pritomneho senatora pana min. dr Stefanka. Dva roky to trvalo, nez byla osnova propracovana, znovu ji podal pan ministr dr Derer. Pan ministr dr Derer se toho zakona, nedockal, prislo to do rukou pana ministra dr Krcmare. Prosim, tri volebnich obdobi bylo potrebi, nez tato samozrejma, snadna, vsemi zadana osnova dostala se na nas stul! Nakonec se to stalo letos na jare v posl. snemovne. A tu jsme pozorovali neco, ze posl. snemovna odhlasovala tuto osnovu, ze rozpoctovy vyher nedbal namitek ministra financi a usnesl se tuto osnovu odhlasovati. Ale prosim, senatu na jare nezbyl cas, Nesmite se pak diviti domnenkam ve verejnosti, ze osnova byla dana tesne pred volbami do posl. snemovny jenom proto, aby jaksi ta ostuda, ktera zde s osnovou je, byla do jiste miry zprovozena se sveta, a aby pak v senate k projednavani jiz nedoslo a zaclo se znovu.

Osnova, kterou schvalila posl. snemovna, zadala naklad na statnich financich asi 50 mil. Kc. Vsichni jsme si byli vedomi, ze prave techto 50 mil. Kc, ktere tato osnova zadala slo o vybudovani a zrizeni novych skol bude pricinou urazu, proc tato osnova nebude asi moci byti projednavana, v senate. Take se to stalo. A ted je zasluhou iniciativni cinnosti clenu senatu, ze dali se znovu do jednani, znovu cistili kliky, znovu jednali s ciniteli vladnimi, znovu jednali s vedoucimi ciniteli politickych stran, aby nasli cestu, aby konecne tato osnova mohla byti projednana. Jiste velika zasluha patri zde pritomnemu referentu kol. Benesovi, ktery jiste pod tlakem verejnosti a ucitelskych organisaci - vsichni vime, jak to vypadalo po tech schuzich - konecne nasel cestu, aby tato osnova spatrila svetlo sveta.

Touto osnovou nevznikne ani jedna nova skola. Tato osnova udela pouze napravu v tom, ze naklady, ktere doposud nesly materske skolske obce, budou nyni spravedlive rozdeleny. Je to minimum, ale toto minimum - naplat za nej Panbuh - je neco, po cem volala samosprava. Je to prece jenom urcity nepatrny krok kupredu. Musime si zvykati na to, ze i samozrejme veci se propracovavaji, ziskava se pro ne vetsina velmi tezce.

Jsme pro tuto osnovu. Nezadame ani zadnych zmen proste proto, ze jsme si vedomi toho, ze tato osnova je dohodnuta, sjednana a ze by kazde dalsi, i sebe opravnenejsi pozadavky teto osnove neprospely, naopak, ze by projednavani jeji, kdyby jim byla dana vira, ztezovaly. Jde nam o vec, i kdyz jsme v oposici proti vlade, jde nam o vyrizeni teto veci, kterou povazuji za nutnou, spravedlivou a za dnesnich pomeru za jedine moznou.

Vime, ze je to nepatrne torso velkych skolskych osnov drive projektovanych, ale i to malo je lepe nez nic, i to pozde je lepe nez nikdy. Ja rad s uznanim kvituji slova zpravodaje kulturniho vyboru, kdyz on spravedlive ocenil zasluhy vsech tech, kteri ve skolske sluzbe a specialne v teto osnove pracovali a maji o to sve zasluhy. Zejmena mne a nas vsechny potesil fakt, ze vzpomnel zde velikych. zasluh predsedy Ustredni matice skolske, autora zakona c. 189 z r. 1919, vicepresidenta zemske skolni rady dr Metelky, s jehoz jmenem vzdycky bude spojen vznik 2.000 skol. v ponemcenem a znemcenem uzemi, kde umozneno bylo detem naseho statniho naroda, aby se jim dostavalo zakladniho vyucovani v materskem jazyce. Vzpomenul zde i zasluh reditele Smrtky i prace min. rady Kamila Buzka, ale, prosim, ja bych jeste k tomu pripomnel i praci, kterou na tomto poli vykonal posl. dr Lukavsky.

Vzdyt, prosim, uz i vysledek teto prace byl. vlastne vznik obvodovych skol. To jiz byly obvodove skoly, ponevadz jiz podle zakona bylo narizeno, aby tyto skoly prijimaly deti z obvodu. Jeste nebyla vyresena otazka financni a prave touto osnovou ma i tato vec byti spravedlive vyresena.

Opakuji znovu: Nemuze byti nikdo proti teto osnove, komu zalezi na skole i na detech. I kdybychom si prali vice a vyreseni rady jinych veci s touto osnovou, je to do jiste miry uzakoneni mestanske skoly jako skoly povinne, a to je proti dosavadnimu stavu veliky pokrok. Pri tom jde o skolu v pravem slova smyslu narodni, je to skola, ktera se stane ucilistem velke vetsiny naroda, zejmena pro vsechny ty, kteri z ruznych duvodu nemohou navstevovati skoly stredni. Tedy opravdu skoly stredni zustanou skolami vyberovymi, ale skola mestanska stava se touto osnovou zakona narodni skolou v nejsirsim slova smyslu.

Na mestanskych skolach je vychovavano 80.000 deti, dnes snad o neco vice. Vime vsichni, co to znamena pro dalsi existenci naroda. Presto vsak jsme si vedomi toho, a byl bych rad, aby si toho byli vedomi i ti, kteri zde ciniti ruzne namitky: novy naklad tim nevznika. Jde pouze o spravedlivejsi rozdeleni dosavadniho nakladu, o spravedlivejsi rozvrstveni toho nakladu. Nevznikne nam touto osnovou zakona ani jedna nova skola. Nerikam to snad proto, ze bychom nepotrebovali teto nove skoly, naopak, my bychom potrebovali nove skoly nejen absolutne, nybrz i relativne. My bychom potrebovali techto novych skol uz proste proto, abychom meli pomerne aspon tolik skol, jako maji nasi obcane jazyka nemeckeho. Povestny Beustuv historicky vyrok, ze Cesi musi byti v Rakousku pritisteni ke zdi, plati v oboru skolskem jeste dnes u nas, specialne v Cechach a na Morave. Konstatuji, ze v Cechach pripada podle posledniho zakona a expose pana ministra skolstvi a nar. osvety na jednu ceskou skolu 119 deti, na jednu nemeckou skolu 100 deti. Na jednu ceskou mestanskou skolu pripada v Cechach 217 deti, na jednu nemeckou 205 deti. V zemi Moravskoslezske na jednu ceskou skolu pripada 127 deti, na nemeckou 103 deti. Na jednu mestanskou skolu v zemi Moravskoslezske pripada 211 deti, na jednu nemeckou 171 deti. Kdybychom relativne chteli miti jen tolik skol, kolik jich poskytuje nas stat nasim spoluobcanum jazyka nemeckeho, muselo by jich byti zrizeno jeste hezkych par desitek, ne-li set.

Jedna vec vsak prece zasluhuje poznamku pri teto osnove a to, ze jsme pri projednavani teto osnovy ponechali osudu ctvrtou tridu mestanske skoly. Ta tvorila vzdycky nedilnou soucastku cele teto osnovy. Vzdycky se projednavaly obe tyto veci bezmala souvisle, a dnes se tak nedeje. Nesmime zapomenouti, ze celkova uroven vzdelani neste a roste take potreba vyssiho vzdelani. Jestlize snad jeste v letech drivejsich, pred nejakymi padesati nebo sedesati lety mestanska skola byla jistym privilegiem pro urcite vrstvy, dnes je zadouci pro kazdeho obcana v ceskoslovenske republice. Ten, kdo mestanskou skolu neabsolvuje, bezmala nema ani naroku nebo prava, aby se uchytil v zivnostech, nema nadeje, ze by se mu v zivote lepe vedle, ma potize i na vojne. Kdekoli pri kazdem povolani mysli se jako samozrejmost, ze ma alespon absolvovanou mestanskou skolu. Ale dnes ty potize rostou: Jestlize drive stacila mestanska skola, dnes vseobecne je zadano, aby clovek mel 4tridni mestanskou skolu. A prave tyto ctvrte tridy mestanskych skol nemaji nadeje, alespon v dohledne dobe, ze by byly projednavany. Vzpominam si, ze jiz v letech devadesatych byla vyvolana potreba ctvrtych trid mestanskych skol, ponevadz se poukazovalo, ze trojtridni mestanske skoly jiz pozadavkum, ktere verejnost na adepty noveho zivota klade, nestaci. Proto podle risskeho zakona z r. 1903 zrizovany byly 4tridni mestanske skoly. Zrizovala je samosprava, ktera je take

dodnes vydrzuje, nejen jejich vecne naklady, nybrz z velke casti i naklady osobni. Techto skol mame dnes 1.176 v nasi republice, ale jejich osud je vice mene problematicky. Visi ve vzduchu. Znate pomery u samospravy, znate potize, s jakymi samosprava zapasi o vyrovnani svych zavazku, a nedivte se, ze samosprava snazi se tento naklad, kde muze, sniziti. Subvence, kterymi existence techto skol byla udrzovana, neustale klesaji, jsou snizovany a tim samosprave rostou nove ukoly. Snad by se mohlo rici, ze tato osnova tisk 43 prinese urcite ulehceni, ponevadz urcitym obcim a zpravidla obcim materskym, kde mestanske skoly jsou, prinese tato osnova urcitou usporu, ktere snad budou moci pouziti na vyrovnani zavazku, plynoucich ze ctvrtych trid mestanskych skol. Ale zase bych mohl rici, ze i tato osnova o ctvrtych tridach mestanskych skol prodelava tutez odysseu, kterou prodelavala tato osnova. R. 1928, tedy pred sedmi lety, byl dan k projednavani meziministerskemu navrh zakona o definitivnim vyreseni osudu ctyrtridnich mestanskych skol. Dnes piseme rok 1935. Uplynulo mezitim zase jedno volebni obdobi. Tato osnova nema nadeje, ze by byla v dohledne dobe vyresena. Ale, prosim, nestaci jenom osnova sebe lepe minena; je nutno take se postarati, aby zakon tento byl take fakticky praktikovan a aby opravdu bylo splneno to, o cem se zminil zpravodaj vyboru kulturniho, aby pocinaje skolnim rokem 1936/37 opravdu mohlo byti do rozpoctu pocitano s vyslednici tohoto zakona.

Ale, prosim, i zde je potrebi urcite napravy. Pan ministr skolstvi a nar. osvety stezoval si ve svem expose na to, jak malo pochlubiti se muze s uspechy na poli unifikacnim, jak ne, patrne se dostal dopredu. Jiz od r. 1932 neni mozno s temito unifikacnimi osnovami hnouti proste proto, ponevadz je nedostatek shody v zakladnich politickych otazkach, zejmena o tom, kdo ma naklad na vydrzovani narodnich skol nesti.

Z toho duvodu omezuje se na resoluci, ktera zde pod cislem 6 v resolucich schvalenych je uvedena, aby byla provedena reorganisace zemskych skolnich rad. I to je vec nutna. Ma-li tento zakon prijiti k platnosti, ma-li tato osnova zakona, i kdyz bude schvalena obema zakonodarnymi sbory, byti uvedena v zivot, musi zde byti nekdo, kdo by ji provadel.

Musime pocitati s tim, ze rozdelovani obvodu bude vyzadovati urcitych nakladu a urcitych personalnich doplnku, ktere by toto rozhranicovani obvodu provadely. Predstavte si - a myslim, ze nebudu daleko pravdy - ze jenom zemska skolni rada v Cechach bude potrebovati aspon 6 novych sil, ktere budou toto rozdelovani obvodu provadet, aby opravdu prakticky od skolniho roku 1936/37 osnova tato mohla byti uvedena v zivot.

A ted jsme u toho jadra. Zemska skolni rada ma dva pany. Na jedne strane podleha ministerstvu vnitra, na druhe strane ministerstvu skolstvi. Vicepresident zemske skolni rady je veden ve stavu ministerstva skolstvi, ostatni vsichni konceptni urednici jsou vedeni ve statutu ministerstva vnitra, resp. zemskeho uradu. Prideleni inspektori, sily pedagogicke jsou podrizeny a vedeny ve statutu ministerstva skolstvi. Zemska skolni rada dostava take dvakrat vynosy, jednou od ministerstva vnitra, jednou od ministerstva skolstvi. Casto se stava, ze si vynosy i odporuji, ale, bohudik, neni to tak casto, ponevadz zpravidla jde o vynosy ministerske rady, takze jsou jednotne, ale dostavaji se dvakrat. Ta vec vyzaduje reseni.

Byla vyslovena obava, ze snad tyto skoly zpusobi novy naklad, pro ktery nebude uhrady, zejmena. v umisteni. To pada samo sebou tim, kdyz jsem rekl, ze jsme si vedomi dobre toho, ze touto osnovou ani jedna nova skola nevznikne. Pri tom jiste umisteni ceskoslovenskych skol je nekdy toho razu, ze se z toho stava kulturni ostuda. Zejmena na Slovensku bychom potrebovali nejakych deset tisic uceben, na Podkarpatske Rusi 1200, abychom mohli nazvati tento stav aspon uspokojivym. Ale, prosim, nestaci k existenci skoly jenom skola, obvod, umisteni, je potreba si take vsimnouti i osudu ucitele. Prosim, ucitele vsech kategorii prodelavaji proste tentyz osud jako ostatni verejni zamestnanci, a proto se nebudu o teto veci zminovati.

Ale ucitele specialne na ponemcenem uzemi prozivaji svuj osud velmi trpce. Uvedomte si, vazeny senate, ze jenom zemske skolni rade pres ministerstvo prislo 1500 zadosti ucitelu z ponemceneho uzemi, kteri zadaji o prelozeni do uzemi ceskeho. Prosim, 1500 zadosti je v urednim jednani, aby ucitele z pohranici, z uzemi ponemceneho byli prelozeni do vnitrozemi.

Nemuzeme se jim arci diviti. V ponemcenem uzemi se zije draze, prijmy jsou nepatrne, srazkami jeste snizene. Drahotu, ktera stoupa vseobecne, je prave v pohranicnim uzemi videti jeste zvysene. Mimo to i jinak osud jejich neni zavidenihodny; zejmena na malych vesnicich jsou uplne isolovani a zejmena posledni politicke pomery ve znemcenem uzemi ztizily jejich pomery tak, ze jsou bojkotovani nejen hospodarsky, nybrz i kulturne a spolecensky. Nedivte se potom, ze mnozi z nich ztraceji nervy a chteji z teto prvni linie dostati se take uz jednou ven. Mnozi poukazuji take na to, ze na to maji docela mravni narok, ze jsou tam tolik a tolik let, zatim co druzi tam vubec nebyli a hlavne si stezuji na to, ze jejich sebe opravnenejsich stiznosti neni dbano a ze verejnymi urady nejsou chraneni.

Ale skolu nedela jenom budova, ucebna, ucitel, skolu tvori take deti. A to je vec, o ktere se mezi nami velmi malo hovori. Skoro pre hlednut byl fakt, ze nam pocet trid na narodnich skolach ceskoslovenskeho naroda klesl pres velky prirustek na Slovensku v celku o 57, nemeckych o 25. Pres ohromny prirustek na Podkarpatske Rusi ubylo nam letos na narodnich skolach 23.640 deti. Lonskeho roku ubylo 11.121. Na mestanskych skolach pribylo sice 7.722, ale, prosim, je to pokles oproti lonskemu prirustku na mestanskych skolach velmi znacny, nebot vloni na mestanskych skolach cinil prirustek podle zapisu 19.434. Zastaveni prirustku je vseobecne i na Slovensku, coz je tim pozoruhodnejsi. V Cechach pokles zasahl uz i skolu mestanskou. Do prvnich trid letosniho roku zapsano bylo do ceskoslovenskych skol o 4.611 deti mene nez roku lonskeho, do nemeckych o 2.532 mene, do polskych o 44 mene, do madarskych o 451 mene. Pouze na Podkarpatske Rusi bylo pri zapisu do prvych trid narodnich skol o 1.782 deti vic.

Kdyby tato geometricka rada mela postupovati tim tempem, jak se ukazuje behem techto dvou let - nesmime zapominati, ze se to za cas prelije vsechno i do vyssich trid, to jsou prvni tridy - budeme za 10 let miti o 1/3 zactva mene, nezli mame dnes. Problem skol, problem umisteni by byl vyresen. Nebude vsak vyresena otazka absolventu ucitelskych ustavu a i kandidatu ucitelstvi a nebude take vyresena otazka, co se stane s nami. Vcera o tom trochu mluvil v brannem vyboru kardinal dr Kaspar, (Sen. dr Stefanek: To nebol branny vybor!) Byla to schuze o obrane nebo neco takoveho. Byla to prednaska vcera vecer. Uvadel tam fakta, ktera nesmime zapomenouti. My si vsichni musime uvedomiti z techto fakt, ze se stavame narodem starych lidi. Nemame dalsi, nemame mlade generace. Uvadim cisla statistickeho uradu. Snatku od r. 1929, kdy jich bylo jeste 139.200... (Sen, dr Stefanek: Slovaci nas omladeju!) Ani tam, pane kolego, i tam uz je zastaveni. Jeste snad Podkarpatska Rus, ale je otazka, je-li to ucelne a rozumne, aby z Podkarpatske Rusi za tech tezkych hospodarskych pomeru a za tamejsi bidy byla doplnovana generace budouciho naroda ceskoslovenskeho. Pocet snatku ze 139.200 r. 1929 klesl lonskeho roku na 118.270. Mohlo by se mne rici, ze to tak je vsude jinde. Neni to pravda. Uvadim jen data z okolnich statu. V Nemecku byl r. 1929 pocet snatku 515.000, lonskeho roku 731.000. V Polsku cinil pocet snatku v r. 1929 273.000, lonskeho roku 277.000. V Madarsku v r. 1929 76.000, lonskeho roku 77.000. I to Rakousko zastavila pokles snatku, jenom u nas pocet snatku ze 139.200 klesl na 118.270. Ale nejde jen o pocet snatku. U nas se stavaji jiz dnes beznym typem manzelstvi bezdetna. Dnes se manzelstvi promenuje pochopitelne spise ve formu partnerstvi, kamaradstvi, a to pochopitelne nemuze dobre potrebovati rodinu, a dusledkem toho je fakt, ze dnes uz bezmala 40% manzelstvi je manzelstvimi bezdetnymi.

R. 1905 cinila jeste prumerna natalita 104, dnes 73. V Madarsku, ktere melo natalitu 106, poklesla natalita na 76. Tedy i pres to, ze v r. 1905 natalitu obstaravali Slovaci, je dnes Madarsko na tom lepe nez my. Mohlo by se mne rici, ze to je dusledek krise. Prosim, neni to pravda, aspon ne na plnych 100%, ponevadz to je pocet deti jeste z doby, kdy se nemohlo mluviti v pravem slova smyslu o krizi, to je z r. 1929. Dalsi doklad, ze to nelze vsechno svadeti na krizi, je ten, ze populace u nas se uplne prenasi z vrstev zamoznych a strednich do vrstev nejchudsich. Prosim, to je valka v miru, ve ktere nas ceskoslovensky narod denne prichazi o radu svych prislusniku. A tim spise nam musi zalezeti na, kazdem jednotlivci, na kazdem individuu, ktere nam zustava, ponevadz nesmime zavriti oci pred tim, ze jsme narodem malym a obklopenym velkym a silnym a v posledni dobe i velmi domyslivym narodem a statem nemeckym. Prosim, pred tim nesmime zavirati oci a proto tim spise vitame kazdou predlohu, ktera se tyka skoleni a zvelebeni vzdelani kazdeho individua. Z toho duvodu vitame take tuto predlohu a budeme pro ni ochotne a radi hlasovati. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr Stefanek.

Sen. dr Stefanek: Slavny senat! Po tak dokladnom a odborne v kazdom ohlade spravnom referate kol. Benesa a jeho ostatnych kolegov bych vlastne nemal o predlohe samej, aspon nie k meritu samemu, co povedat. Oni vlastne vo svojich dlhych reciach obsazne povedali meritorne vlastne skoro vsetko. Jestli pri tom vsetkom som sa prihlasil ku slovu, urobil som to z niekolko dovodov, ktore su s mestianskou skolou v priamom alebo nepriamom spojeni. Kym by som sa postil do vlastnej reci svojej, nech mi je dovolene, abych predovsetkym podakoval kol. Benesovi za to, ze uznal docela loyalne stanovisko republikanskej strany, ktore bolo niekedy voci tejto osnove snad negativne, ze stanovisko toto rozhodne nebole proti skole samej a proti mestianskej skole zvlaste a proti tejto osnove, ale ze stanovisko toto vychadzalo vzdy z hladiska, nakolko hmotne a z inych dovodov budu tie jednotlive imperativy v tomto zakone uskutocnitelne. Skutocne on Benes sam uznal, ze tym, ze menovite nasa strana sa snad zdanlive stavala proti minulosti, vlastne ten zakon sa stal lepsim a zivotaschopnym; lebo keby sme ho boli odhlasovali tak, oko sme ho predom predlozili, uznava, ze na terajsie pomery nebol zcela prijatelny. Snad by ten zakon, keby sa bol prijal tak, oko bol vtedy osnovany, dnes by bol neuskutocnitelny, hlavne preto, ze by sme sice boli mohli upravit to, co kol. Kvasnicka tu naznacil, totiz hmotne pomery tych skol mestianskych, ktore existuju, ale snad by sme boli nemohli najst zaklad pre skoly nove sa tvoriace, ponevac pravdepodobne menovite chudobne vonkovske obce by neboly mohly znasat naklad, ktory sa povodne ziadal.

V tomto ohlade, ako kol. Kvasnicka mluvil, tento zakon nielen umoznuje zakladanie novych skol obvodovych, ale to vlastne je jeho hlavny ucel. Jeho hlavny ucel nie je sanovat skoly, ktore uz existuju, acprave uznavam, ze i to je velmi vazna vec, ale jeho hlavny ucel je zakladat nove skoly a aby sa k udrzovaniu tychto novych skol nasly patricne hmotne prostriedky. Bolo by zbytocne snasat nove a nove dokazy potreby vybudovania mestianskych skol, ktore u vsetkych narodov vykonavaju tak dolezitu a vaznu, kulturne a statotvorne kladnu funkciu. Pravom pripisuju odborne kruhy obchodnu a politicku silu Nemcov predovsetkym mestianskej skole a vysokemu stupnu vzdelanosti sirokych vrstiev narodov v byvalom Rakusku mozno dakovat tomuto typu skol. cesky narod tiez mestianskou skolou sa stal tym vzdelanym narodom, ktorym je. Ludova skola bez dobrej nadstavby mestianskej skoly by zostala torzom. Ludova skola je uzko spojena a mestianskou skolou, pripadne naopak. To vidiet najlepsie v byvalom Uhorsku. Nie bez priciny usiluje sa madarska vlada aspon teraz dodatocne vybudovat mestianske skoly a nie bez priciny si bere za vzor medzi inym i nase ceskoslovenske mestianske skoly. Je zaujimave pri tom spomenut i zaujimavu skutocnost, ze stare idealy madarskych pedagogov a kulturnych politikov, ktori chceli svojho casu vybudovat popri gymnaziach a, realkach akusi ludovu strednu skolu sestitriednu, naprosto zlyhala. Nasim ceskoslovenskym politikom a pedagogom, ktori chcu vybudovat zo styrtriednej mestianky nizsiu strednu skolu, ktora by uzko bola spojena s nasim gymnaziom, a ktori kladu neprimerany snad doraz na to, aby ziaci z mestianok mohli snadno prestupovat na gymnazia a realky a aby sa za tym cielom co najviac prisposobil ucebny a vychovny plan mestianky strednej skole, by som rad doporucil prestudovat si prave vzor madarsky, kde sa podobna snaha v minulosti naprosto neosvedcila. Je zaujimave, ze sestitriedna vyssia ludova skola madarska zostala vlastne mrtvym telom uz od svojho zaciatku a teraz na priklad maju az len 4 rocnu mestianku na novom zaklade, prisposobenu ako nadstavbu ludovej skoly. Prv bola v Madarsku zasada ta, ze pre obycajny lud staci uplne 4 alebo 6triedna, pripadne i malo dokonala skola, ponevac vraj lud nepotrebuje nejakeho vyssieho vzdelania.

Nakolko bolo na tych nasich dedinach alebo polopomadarcenych tato inteligencia, ktora nemohla posielat deti o strednych skol, bolo nutno zalozit nieco vyssieho a tak zalozili tuto vyssiu ludovu skolu, ako to menovali "felsoiskola". Povazovali ludovu skolu za silny madarizacny prostriedok, ale ponevac to nebolo organicky suvisle, preto to asi zahynulo.

Dla mojho nazoru by bolo najlepsie vobec rozlucit sa i s nazvom mestianskej skoly a ponechat Ien nazov "Narodna skola nizsieho a vyssieho typu", ale koniec koncov na tom tolko nezalezi. Ale vobec bych mal za to, ze by sme podla inych zapadoeuropskych kulturnych statov mali mat narodnu skolu nizsieho a vyssieho stupna, aby totiz medzi mestianskou a ludovou skolou bola suvislost, kontinuita vybudovana. Tym ovsem nechceme zamedzovat nadanym ziakom prestupovanie z mestianky na strednu skolu, ale cielom mestianskej skoly musi byt, aby ziaci nie snadno a rychle mohli, pokracovat pripadne na strednych skolach, ale aby kratko skola bola len vyssim typom vseobecne vzdelanostnym a hlavne vychovnym, i na to kladiem doraz. Treba presne rozoznavat medzi vseobecne vzdelavacou skolou obligatnou pre vsetku mladez a skolou viacej menej odbornou alebo elektivnou. I stredna skola je dnes viac menej odbornou skolou, ktora sluzi len malemu zlomku inteligencie ako skola povedzme vseobecne vzdelavacia alebo vseobecne vychovna. V celku mozno s uspokojenim konstatovat, ze nasa skolska politika a praks sa od tychto mnou uz spomenutych zasad velmi i neodchyluje. Pridrzujeme sa nazoru, ze mestianska skola tvori nadstavbu ludovej skoly, a citime povinnost vyhoviet zakonnym predpisom, ktore ziadaju, aby ziaci v poslednych troch az 4 rokoch boli vyucovani nakolko mozno vsade na mestiankach.

Predlozena nam zakonna osnova chce napomoct vydrzovaniu a vybudovaniu mestianskych skol vsade tam, kde z pricin zemepisnych, hospodarskych a inych dosial navsteva mestianskych skol nebola mozna. Ma-li niekto radost z tejto predlohy, tak sme to predovsetkym my Slovaci, ktori sme v minulosti nemali! to sfastie mat tak velku siet a tak mnoho dokonalych mestianskych skol, ako to mali nasi bratia Cesi. Mozno-li odpustit istemu radikalizmu snad politickemu a inak agitativnemu nasej opozicie a menovite ludovej strany, tak bych im menovite odpustil radikalizmus na tomto poli, tak je to zaiste radikalizmus v poziadavkach po novych ludovych i mestianskych skolach, a aby boly materialne co najviac vybudovane. To je i nasa uloha.

Nasa skolska politika by bola ozaj velmi nedokonala, keby sme kladli doraz len na stranku materialnu, na budovy, vystrojenie skol atd. Je samozrejme, ze bez zdravej, priestrannej, svetlej budovy sa moderna skola obist nemoze. Nemozno ziadat ani od ucitela, aby bydlel v nezdravom a nedostojnom byte. Hmotne naklady na skoly, co by akokolvek vysoke boly, su nutne a nesmeju byt neprimerane. Preto som pristal na poziadavke pana ministra financii ohladom zmeny §u 6 tejto osnovy, nebars s velkou radostou. Viem z prakse, ako menovite teraz v poslednych rokoch nasa financna sprava hati vsetku podnikavost a pracu nasej skolskej spravy. Ale hospodarska kriza a obrovske sumy, ktore vyzaduje skolstvo, presvedcily mna i ostatnych skolskych pracovnikov, a zaiste vas vsetkych, ze treba v skolstve, bohuzial, setrit.

Jednako nutno si uvedomit, ze pedagogicka kvalita nasej narodnej skoly, menovite na vonkove - a to je to najhlavnejsie - je uzko spojena s materialnym vystrojom skoly. Odvolavat sa na stare skoly, ked ucitel spolu s fararom zili na dedine v skromnych pomeroch a preca vykonavali na poli kulturnom a vlasteneckom uctyhodnu pracu, by bolo anachronizmom. Dnes zijeme v pomeroch docela odchylnych. Pritazlivost velkeho mesta je prilis velka. Ak chceme dobreho ucitela na dedine udrzat, musime mu dat aspon to najnutnejsie, co potrebuje pre svoj hmotny a duchovny zivot. Koniec koncov je kvalita vonkovskej skoly zavisla od kvality ucitela.

Predlozena osnova zakona. nezapodieva sa sice s pedagogickou otazkou mestianskych skol, jednako nebude od veci pripomenut ministerstvu a odbornym kruhom skolskym, ze s vystavbou mestianskych a vobec narodnych skol je uzko spojena otazka reformy nasich ucitelskych ustavov. Nie ako agrarnik, ktoremu lezia na srdci kulturne zaujmy vonkova, ale ako narodovec citim potrebu upozornit na neblahe pomery na mnohych nasich vonkovskych skolach, kde su nase deti sverene nielen ucitelom formalne nekvalifikovanym, ale aj s inych hladisk malo alebo vobec nesucim. Na nase dediny sa posielaju ucitelia slabsi a voskrz na jedno kopyto formovani.

Na ucitelskych ustavoch sa kladie doraz hlavne na tzv. pedagogicky materializmus, zanedbava sa alebo vobec nepestuje sa to, co potrebuje vonkovsky ucitel, a sice ucitel mestianskych skol v najvacsej miere, to je sociopsychologicke a sociologicke vedomosti vonkovskeho zivota pospoliteho a hospodarsko-socialneho zivota, zvlast.

Kedysi za starych casov bol ucitel snad menej vzdelany, spolocensky nevynikal zvlaste, bol tak trocha i sluhom pana farara, ale socialne uzko suvisel s dedinou, netuzil po meste, zil v intimnom susedstve so svojimi spoluobcanmi. Terajsiemu ucitelovi to na, mnohych miestach chybi. Spolocenska izolacia hati vychovnu pracu vonkovskeho ucitela najviac.

Ja som niekolkokrat aj v poslaneckej snemovni upozornil, ze mame na Slovensku na priklad mnoho ceskych ucitelov a profesorov, ktori su inac kvalitni, vyborni, ale tym, ze sa nevedeli akosi socialne vzit do tych pomerov, resp. do toho milieu vonkovskeho, menovite slovenskeho, takto akosi stratili uspechy svojej inac dobrej prace a takymto sposobom castokrat nemohli vykonat na vychovnom poli to, co prave snad vykonat chceli.

Preto je nasou povinnostou vclenit ucitela na vonkove do socialneho zivota tak, aby sa stal dovernikom nielen deti, ale i rodicov. Na vonkov patri dnes ucitel vzdelany, samostatny, hmotne nezavisly a slusne zaopatreny a predovsetkym s vonkovom v kazdom smere suvisly, do svojho vychovneho remesla zamilovany. Ucitel nesmie byt na, vonkove akosi len z musenosti a akosi z trestu, on nesmie byt, ako Nemci hovoria, "landfremd", ale naopak "landnahe". Mam-li konkretne povedat, ako si vonkovskeho ucitela predstavujem, naznacil by som najradsej stareho ucitela - buditela vlasteneckeho v novom havu a s novymi vedomostami, alebo starym rojcivym, vlasteneckym srdcom. Ucitel sa musi citit na dedine doma tak ako sa citil ten stary ucitel, musi brat ucast na zivote vonkova, i ked uz nechodi za peniaze spievat na pohreby a kolady, ale radovat sa musi s ludom i smutit sa musi s nim. Stary vyrok Horacov plati o nasom ucitelovi i o ucitelovi mestianskej skoly v plnej miere: Homo rusticus sum et nil nisi humanum alienum puto. Nejdem sice tak daleko, ako nemecky pedagog Kolling, ktory priamo ziada, aby vonkovsky ucitel bol akymsi inzinierom zemedelstva, na zemedelskej vysokej skole vychovanym, aby bol vzornym hospodarom, aby bol "Musterbauer", ale prial by som si, aby sa dostalo kandidatom ucitelstva na pedagogickych ucilistiach zvlastneho zemedelskeho praktika, nielen po stranke technickej, ciste zemedelskej, ale hlavne sociologickej a sociopsychologickej, aby mladi ucitelia, posobiaci na vonkove, sa mohli snadno vzit do pomerov vonkova. Tam, kde pochadza prevazna vacsina ucitelov z dediny, neni problem snad tak palcivy a tazky, ale kde sa doplnuje stav ucitelsky u nas na vonkove zo synkov a z dcier mestskych rodicov, je nutna vacsia prisposobivost a je nutna rozhodne vyhodnejsia a lepsia vybercivost v tomto smere. Terajsi ciste mechanicky vyber ucitelov pre vonkovsku skolsku praks povazujem za naprosto skodlivy a neucelny. Nazor, ako by nasa skola musela byt po kazdej stranke uplne uniformovanou jednotnou, povazujem za pochybeny. Skola, co by bola akokolvek jednotne vedena, musi byt po stranke pedagogickej k okoliu patricne prisposobena, lebo zivot neni tak jednoduchy, ako by sme si predstavovali, je komplikovany a ucitelska praca musi byt podla toho viac alebo menej odstupnovana. A odmietnut by som musel nazor, ze by vonkovska skola musela byt po stranke pedagogickej jednoduchsou, primitivnejsou, preto i menej cennou ako skola mestska.

Slavny senat! Pridaleko by som zasiel, keby som mal opakovat, co v minulych rokoch o tomto predmete tu prednasal nebohy nas pedagog sen. Smrtka, alebo co prakticky prevadza min. rada dr Reich v hospodarskych skolach a zvlast v kurzoch pre ucitelov ludovych hospodarskych skol. Povazoval som za svoju povinnost zmienit sa o tejto otazke hlavne preto, ze politicke a socialne pomery nas priamo nutia hladat prostriedky a sposoby, aby t. zv. urbanizacia vonkova, v mnohom smere nezadrzatelna, nehatila prirodzenu konsolidaciu nasho statneho telesa. Dalej, aby protivy medzi mestom a dedinou sa zbytocne neprehlbovaly a nezvacsovaly. Prekrvenosti velkych miest, nezamestnanosti nebudeme moct celit uspesne, jestli neurobime vonkov zivotonosnym i prijemnym predovsetkym kulturnym pracovnikom na vonkove.

Slavny senat! Snad sa vam budu zdat moje slova trochu smelymi alebo nejasnymi. Ale podla mojho presvedcenia patri ucitela knaz ku najmocnejsim statotvornym elementom ludstva. Vonkovsky clovek je ochotny znasat najvacsie utrapy, ale musi vedet, preco. Vonkovsky clovek neni revolucionarom a radikalom, ale podlieha demagogii viac ako mestsky obyvatel. Nasa skola vykonala divy, ale ani po stranke organizacnej, ani pedagogickej neni dobudovana. Nasou povinnostou je dokoncit pracu aspon po stranke teoretickej a zdokonalovat ju prakticky. K tomu je treba, aby nam dobri ucitelia neutekali do miest a dalej, aby novy dorast nastupoval na vonkove co najvzdelanejsi, intelektualne amravne dobre vychovany.

Na koniec dovolte mi dolozit tieto moje slova niekolkymi konkretnymi skutocnostami. Najvacsiu biedu ucitelsku a skolsku vidime na nasom pohranici. V Cechach a na Morave su pomery lepsie, ale i tu vidime vsade, ze kde ucinkuje dobry a obetavy ucitel, su pomery po stranke politickej a narodnostnej znesitelne. Zla je situacia menovite na polsko-slovenskom a nemecko-ceskom pohranici. Nedobre su pomery aj na madarskoslovenskom pomedzi. Nestastnou shodou okolnosti ucinkuju aspon na Slovensku v zapadlych dedinkach najslabsie ucitelske sily. A prave v pohranici by maly byt najlepsie sily.

Dostal som prave pred niekolko dnami zaujimave informacie zo Spisa. Tam stoji: "V poslednych rokoch vyvinuju Poliaci priamo horecnu cinnost medzi tunajsim obyvatelstvom. Lakaju mladez do polskych strednych skol, udeluju im velke stipendia, ba davaju ich temer zadarmo vystudovat. Tuto cinnost zapocali uz vlastne za Madarska. Niektori nasi Slovaci zastavaju dost vyznamne miesta v Polsku a tito popolsteni Slovaci teraz najviac podporuju tuto cinnost. Vychovavaju nam akusi polsko-slovensku iredentu. Nasu pracu tu na Spisi zatazuju nam ucitelia nekvalifikovani, menovite na cirkevnych skolach, ktori v nacionalnom ohlade slovenskom nevedia vykonat temer nicoho pozitivneho. Poliaci stvu menovite proti Cechom, ktori vraj chcu Slovakov obrat o rec a nabozenstvo. Nakolko je obyvatelstvo hornej Oravy a Spisa cisto katolicke a ludacke, podlieha prirodzene demagogii v plnej miere. Badat tu najuzsie priatelstvo medzi knazmi polskeho i slovenskeho pohranicia. Na pohrebe katolickeho farara Frantiska Kleina v Rychvalde zucastnilo sa mnoho ludi z okolia i z Polska a rimsko-katolicky farar zo Spiskej Starej Vsi pri rozlucke s mrtvym povedal medzi inym i toto: Nebohy zastaval sa nasho magurskeho ludu za dob pred prevratom proti krivdam panov madarskych a po prevrate proti panom ceskym a slovenskym. U hrobu neboheho Kleina recnil polsky farar z Nedice Jozet Swistek a hrala tam polska hudba."

Ako vidiet z tohoto maleho obrazku, lud, ktory narodnostne aj inak snad nie je dost uvedomely, ktory nie je dost vzdelany - uz dialekt miestny je snad dost podobny polstine, podlieha samozrejme ciste takym sovinistickym nastraham a proti takym nastraham nie je mozno inak nez dobrou skolou, samozrejme snad knihou, novinami atd. posobit.

V tychto zaujimavych slovach je videt, ako sa nasi susedia polski, ale na cesko-nemeckych hraniciach i Nemci a na madarsko-slovenskych i Madari usiluju o to, ziskat obyvatelstvo nasich pohranicnych krajov vsemoznym sposobom pre seba. Nebezpecie fraternizovania Poliakov, Nemcov, Madarov na pohranici pre nas narodny vyvoj je viditelne a neprestane ani vtedy, ked diplomaticke styky nase so susedmi budu tie najlepsie.

Nebudem sa zabyvat narodnostnymi otazkami polsko-slovenskymi alebo rusinsko-slovenskymi, ale spomenut musim, ze sovinisticky orientovani polski ucenci a menovite z krakovskej a varsavskej univerzity a dalej politikovia stale tvrdia, ze Tesinsko, Spis, Orava, horna Trencianska, ba dokonca i znacna cast vychodneho Slovenska su jazykove a narodopisne prevazne polske. Takemu bludnemu uceniu mozno celit len cielavedomou vychovou mladeze i ludu sameho pomocou skol, casopisov a inych vychovnych prostriedkov. Mestianska skola moze na tomto poli samozrejme najviacej vykonat a preto nebude od veci, ked na zaklade noveho zakona sa budu zakladat mestianky v obciach najviac ohrozenych, Plavec n. Popradom, Malcov, Spisska Stara Ves. Samozrejme je treba rozhojnit a zdokonalit i pocet ludovych skol, nielen mestaniek, aj ludovych, ktore na mnoha miestach v tychto krajoch niesu, ac by tam maly byt. Tam mame najviac deti nezaskolenych, ac prave tato cast je snad najviac ohrozena.

Upozornujem na toto pana ministra skolstva, ponevac povazujem to so stanoviska kulturne-politickeho za velmi zavazne.

Slavny senat! Po stranke materialnej vystavby ucinilo Slovensko v poslednych 17 rokoch na poli mestianskeho skolstva obrovske pokroky. To musime stale a stale prizvukovat a aj dokumentovat.

Ked uvazime, ze mame dnes uz na Slovensku 1.207 tried na mestianskych skolach a 54.136 ziakov, ze sa pocet skol, tried a ziactva zmnohonasobil, ze skoly tieto su dnes v slovenskych krajoch cisto slovenske, tak mozeme s nadejou pozerat do buducnosti, ze sa dobuduje v blizkej buducnosti mestianske skolstvo i tam, kde ho este nemame a kde je nanajvys potrebne. Avsak prizvukovat treba stale, ze nasa nova mestianska skola musi byt i predovsetkym skolou vychovnou, vlasteneckou a uzko spojenou s potrebami a zivotom nasho ludu na vonkove i po mestach - tam ovsem primerane k mestam. Ucitelstvo na nich ucinkujuce musi mat tie vlastnosti, ktore som spomenul. Len tak budeme moct spokojene hladet do buducnosti. (Hluk. Predseda zvoni.)

Ponevac predlozena osnova zakona v kazdom ohlade, i ked nevyriesi problem cely, preca len napomoze pokroku na poli mestianskeho skolstva, budeme za zakon hlasovat. (Potlesk.)