Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 11. schuze (obsah, prilohy) | Streda 27. listopadu 1935

Pre rigorozneho zakonodarcu je a musi byt raz a navzdy najprisnejsim pravidlom, ze ked sa novy zakon tvori, musi sa v kazdom ohl'ade dokladne pripravit. Realizovanie zakona nemozno stavat len na eventualne nadeje a neiste predpoklady zlepsenia hospodarskych a financnych pomerov. Kazdy zakon musi mat vzdy pevne predpoklady zabezpecene; bez toho sa kyzeneho efektu nedosiahne a ani dosiahnut nemoze. Takyto zakon ani v praksi neobstoji.

Tolkoto vo vseobecnosti. Blizsiu kritiku k osnove samej dovolujem si oznacit nasledovne:

Vladnym nariadenim c. 137/35 po vydani maleho skolskeho zakona bola organizacia mestianskych skol na Slovensku podla zapadnych krajov upravena tak, ze 4triedna mestianska skola bola premenena na trojtriednu, co znamena degradaciu celej ustanovizne. Pritomna osnova tuto krivdu neodstranuje cez to, ze zivotna praks 4. triedu via facti kurzami nahradzuje. A takychto kurzov bolo v republike uz aj teraz vyse 951, z ktorych stat 302 vydrzuje. Nasou poziadavkou je nasu staru 4triednu skolu ozivit, a kedze sa robil tento zakon, velmi sa cudujem, ze ti pani, ktori uz tuto vec presadili a doniesli navrh, neustanovili uz teraz tu 4triednu mestiansku skolu.

Po druhe ziadame zmenu § 6. Podla usnesenia posl. snemovne - tak sa u nas menia mienky a tak sa podryva vaznost zakonodarnych sborov - k zriadovaniu a meneniu obvodov skolskych v §e 6 osnovy bola povolana zemska (krajinska) skolska rada. Na tom sa usniesla posl. snemovna. Podla usnesenia kulturneho, ustavne-pravneho a rozpoctoveho vyboru senatu ale ma byt zemska skolna rada tohoto prava pozbavena. Toto pravo ma prejst na ministerstvo skolstva a financii. Dovodova zprava odovodnuje tuto zmenu tak, aby vraj ministrovi skolstva a financii preca len bola vymedzena urcita pravomoc, pokial sa tyka zriadovania novych obvodovych skol. Je ale otazka, preco sa nevymedzuje urcita pravomoc pri tom aj najvyssej samospravnej ustanovizni, zemskej (krajinskej) skolnej rade? Podla osnovy povinnost vystavby skol sa uvaluje len na samospravne svazky, ale autonomnym organom, zemskym cize krajinskym skolnym radam, nedava sa moznost vplyvat na zriadenie obvodov. O tom rozhoduje len ministerstvo skolstva s ministerstvom financii. To je okliestovanie prave najvyssieho skolskeho fora, autonomnych svazkov. Velmi sa cudujem, ze k tomuto mohla podat ceska verejna mienka svoje placet. Preco takto jednoducho prenechala tato ustanovizen, ktora pred tym svoju pravomoc tak uzkostlive obhajovala, tuto pravomoc jedine a vylucne pre ruky ministrove? ziaducna by bola zmena tohoto paragrafu v tomto smysle: "Obvody verejnych mestianskych skol zriaduje a meni na navrh zemskej (krajinskej) skolskej rady minister skolstva a narodnej osvety v dohode s ministrom financii a udrzovatelom skoly." Zemska skolska rada je blizsie interesovana, pozna pomery a na jej navrh by rozhodoval potom minister skolstva s ministrom financii v dohode s udrzovatelom skol. Aj v tejto poslednej chvili pred odhlasovanim pripominam tuto vec k vaznemu uvazeniu. Ci by sa tato vec preca len nemala este v tejto poslednej chvili pozmenit v znenie: "na navrh zemskej skolskej rady minister skolstva a narodnej osvety v dohode s ministrom financii a udrzovatelom skoly."

Tretia poziadavka. Dla §u 16 navrhu zakona naklad na zriadovanie a vydrzovanie obvodnej mestianskej skoly maju uhradzovat len samospravne svazky, a to jednu tretinu obvod priskolenej obce, jednu tretinu okres a jednu tretinu ta ktora zem ci krajina.

Slavny senat! V terajsej hospodarskej krizi na Slovensku, kde su pomery este o mnoho horsie a kde su samospravne svazky este najma bremenom udrzovania ciest uz aj dosial' nesnesitelne pretazene, kde niet este materskych skol a bude treba este tisice ucebnych sieni len pre ludove skoly budovat nie je ani radno, ale ani nie je cielu primerane uvalovat este aj tarchu stavby obvodnych mestianok vylucne na plecia samospravnych svazkov. Pri dosavadnej financnej vycerpanosti toto nove bremeno nase samospravne svazky jednoducho nesnesu.

Ak je vaznym umyslom, aby z dobrodenia tohoto zakona primerane ucastne bolo aj Slovensko, je nutne otazku zriadovania a udrzovania obvodnych mestianok podla meho meritka riesit. Je potrebne, aby pri realizovani tohoto zakona vydatnou pomocou prispel aj stat. Som toho presvedcenia, ze bez vydatnej statnej pomoci zakon tento na financne vycerpanom Slovensku v dohladnej dobe nielen v celku, ale aj ciastocne sotva bude mozno realizovat. Preto ziaducne by bolo modifikovat tento zakon takto:

Polovicu nakladu, 3/6 na zriadenie a vydrzovanie obvodnej ujezdnej mestianskej skoly podla obdobnych ustanoveni platnych v tej ktorej zemi, krajine o uhrade nakladu na skoly obecne uhradzuje stat. Dalsiu polovicu, 3/6 podla vysspomenutych obdobnych ustanoveni uhradzuju: priskolene obce zcela alebo z ciastky (§ 8 ) 1/6, druhu sestinu tohoto nakladu uhradzuje okres, v ktorom je mestianska skola zriadena alebo sa zriadi, a 1/6 hradi ta ktora krajina, zem. Rovnym sposobom budu hradene vylohy vznikle skolskemu ujezdu, obvodu na zaklade tohoto zakona.

Slavny senat! Dobromyselne som povedal kritiku o tomto krasnom zakone: dufam, ze s takym pochopenim vezme moju uvahu vo znamost aj slavny senat a podla nej bude rozhodovat. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan sen. Mikulicek. Udeluji mu slovo.

Sen. Mikulicek: Pani a panove! Predlozenou osnovu povazuje nas klub i strana za zlepseni pomeru v otazkach budovani mestanek, budeme hlasovati pro tuto predlohu, ale dovolime si k ni uciniti nekolik pripominek jak z ceskych, tak take z nemeckych rad komunistickych.

Vazeni! Mestanske skoly jsou jedinym dostupnym skolnim vzdelanim pro delnickou tridu. Skolstvi v kapitalisticke spolecnosti a v kapitalistickem state, kterym je take stat ceskoslovensky, je tridni vysadou. Zadny nebrani nikomu poslat na gymnasium, do prumyslovky, na universitu sve dite, jenom prostredky financni tomu brani.

Ten, kdo by byl sebe nadanejsi, nema-li techto prostredku, musi zustati pri hrube telesne praci, vydan dnes v sanc nezamestnanosti a bide, ale na druhe strane vidime zjevy, ze mnohdy deti nenadane, ale deti, jichz rodice maji prostredky, dosahuji vysvedceni potrebnych k ruznym pozdejsim nabytim verejnych uradu, kterych dosahuji protekci, a kdyz to nejde, dostuduji pomoci kondici od chudych studentu.

Takove je skolstvi v tridni spolecnosti. Ale, vazeni, jsou jeste jine veci, ktere nutno s hlediska delnickeho vytknouti. Mame zde desitky tisicu deti, o nichz vam ucitele podavaji zpravu, ze usinaji ve skole, ne nedostatkem spanku, nybrz hladem. Vazeni, jak to vypada? Byl jsem nedavno v Ratiskovicich u Hodonina, v tom krasnem kraji, o nemz mluvil pan referent, ktery podle neho ma tak nadhernou urodu, a tam mi placky sdeluje otec peti deti, ze sedmileta a jedenactileta dcera nechtely jiti do skoly, ponevadz nemely nic nejen k snidani, ale ani k veceri. A ten otec ze zoufalstvi utekl z domu, aby neudelal neco, co by ho sice neprivedlo na sibenici, ponevadz, jak rikal, by to skoncil najednou, ale aby vsecko to, co mel rad, neznicil.

Nezda se vam, ze je nejvyssi cas, aby se resila otazka vyzivy a osaceni nasi mladeze, skolni mladeze, budouciho naroda? Byl jsem v Polomce, kdyz tam byli zavrazdeni dva rolnici, byl jsem tam ty veci vysetrovati, bylo tam 12 cm napadaneho snehu a 2/3 deti ze skoly v Polomce slo bosych po tom snehu domu. Znam Zakarpatsko, byl jsem tam nekolikrat vyslan k studiu tech pomeru, a tam nenajdete ani u desateho ditete nejaky teplejsi odev, cestou do skoly, mnohdy dva az tri kilometry, chodi v tom lehouckem kabatu a deravych botach, v tom sedi i ve skole. Co muze z techto deti za takovych okolnosti byt? Pred nedavnem byly provadeny v Mor. Ostrave a okoli zdravotni prohlidky deti a z 13.000 deti naslo se jen 15 % zdravych, ostatni trpi podvyzivou, tuberou a meknutim kosti atd. To ma byti potom uzitek skolniho vzdelani, ktery se projevuje na tech krasnych lanech a krasnych urodach? To ma byti to pozehnani pro lidstvo? V dobe, kdy se obili kazi ve skladistich, kdy se obili srotuje za 65 haleru 1 kg a micha se mourem, kdy se cukr denaturuje a prodava pro dobytek za 65 haleru za 1 kg, zjisti lekari a nemyslim, ze to jsou lekari komuniste, jiste ne, a mozna ze ani ne socialiste - ze umira budoucnost obyvatel tohoto statu podvyzivou. (Sen. Fidlik: To nepatri k veci!) Kamarade, to patri k veci. Ja jsem nechtel dale polemisovati s p. referentem, kdyz on licil, jake ohromne propasti zde byly mezi feudalni slechtou a delniky, jake ohromne rozdily jsou na Zakarpatsku a na Slovensku mezi bohatymi a chudymi, ale jiste jsou take ohromne rozdily v Praze mezi nezamestnanym a Preissem, v Moste mezi hornikem, ktery prinese 80 Kc tydne, a inzenyrem Lockrem, ktery priznal, ze ma 5 1/2 milionu Kc prijmu rocne. Ty rozdily jsou zde a bude nutne je vyrovnat, chcete-li zachranit cesky narod; ponevadz ti Preissove, ti Lockrove jej neudrzi, neudrzi-li jej siroke masy proletaru, at namezdne nebo na vlastnim pozemku pracujicich.

Lonskeho roku jsem projel nekolik tisic kilometru Sovetskym svazem. Tam byste videli skolstvi! Konecne nemusite to slyset z ust komunisty, slyseli jste to i z ust delegace ucitelu. Tam neni veda a skola vysadou bohatych. Tam se sonduje schopnost ditete uz v detskych sadech od 3 do 6 let. Od 6 do 15 let daji se mu prostredky, aby uz vyrabel z lepenky nebo drivek nebo cehokoliv, k cemu ma schopnost, aeroplan, auto, trakar, stavbu. Pak se sonduje, je-li schopen, a je-li, oteviraji se mu bezplatne dvere na vyssich ucelistich. Ale nejen bezplatne - reknete, ze skolni plat ani u nas neni prilisny - ale plne se opatri satstvem, stravou, bytem a vsemi pomuckami.

Sesel jsem se tam s nekolika tucty ceskych lidi, kteri se tam odstehovali a navstevovali techniku nebo universitu jako muzove 30 az 35 let stari a spolecnost platila jejich rodine, kdyz se doma stravovali, jejich prumerny plat, ktery meli za posledni 3 mesice pred studiemi. Tak se resi skolsky problem ve state, v nemz neni vykoristovani. Ale jak je to ve vsech ostatnich statech? Vam to zde ovsem marne rikame, rikame to vsak s dosti znacnym uspechem sirokym masam venku, ze kapitalisticka spolecnost je rafinovane organisovana na potlaceni chudeho lidu, ze urcite vyhody a vysady poskytuje jen svym synum, sve zlate mladezi. Chcete tvrditi, ze je to jedno, kdyz ostre promluvi vojak vuci porucikovi anebo kdyz porucik promluvi ostre, at urazlive nebo neslusne, vuci vojaku? Ne, porucikovi se nestane nic, ale vojak je prisne trestan. Ale mezi ty porucicke a vubec dustojnicke kruhy se syn delnika a chudeho rolnika nedostane, ponevadz je podminkou maturita. Nikdo sice nebranil mym klukum, aby sli na gymnasium, jenom ta tatkova kapsa. Jak jinak je to tam v tom state, v Sovetskem svazu! Delal nam prednasku 33lety plukovnik. Ptam se ho, cim byl drive? Synem jednolicnika. Co delal takovy chlapec? Oral, sekal, pasl. Pravil:,,Libila se mi vojna, mohl jsem studovati valecnou vedu a za tri roky, budu-li zdrav, budu generalem." Hledejte mi mezi nasimi pracujicimi vrstvami, at namezdnymi anebo na drobnem hospodarstvi pracujicimi, pripad, kdy se z techto vrstev nekdo do onech dustojnickych vrstev dostal? Totez mame, reknu to otevrene, u pravnickeho stavu, u stavu advokatskeho a soudcovskeho. Dostane se mezi tento stav, ktery si da casto pul hodinu zaplatiti padesatkrat lepe nezli se zaplati delniku pri rezani dreva, chudy clovek? Je tu vysada urcite burzoasni tridy. Z toho, co prednasel pan referent, je zjevno, ze nastane urcite zlepseni proti dnesnimu stavu, ale, jak spravne rekl recnik prede mnou, velmi tezce bude to mozno realisovati, ponevadz na to nebude prostredku. Uznate, ze na 1000 novych skol bude potreba, jedna k druhe, nejmene 1,000.000 Kc na jednu ujezdni skolu, a to jenom na budovy a vybaveni. Za 1,000.000 Kc nebude v takove ujezdni skole nic prepychoveho.

Co to znamena? Miliardy. A kde ji nabrat? Vime o ni, jenom ze vy nemate dobre vule pro ni jiti. Vzdyt vam to napsal, panove, vas sef tisku pan sen. Josef Vrany. Vystaral 19 miliard, o ktere kapitaliste stabilizacnim zakonem a pasovanim a vyvazenim valut za hranice zkratili stat. Pred 19. kvetnem se s tim hodne hausirovalo a lide verili, ze pan Josef Vrany neni nejaky pan Kahanek, ktery by prebihal jako chameleon z partaje do partaje, nybrz ze je to vazny politik a ze jako sef tisku, ktery se denne vydava ve statisicich vytisku, je dulezitejsi osobou nezli snad sam ministr a min. predseda.

Nuze, chcete dale, aby samosprava stavela skoly a aby je vydrzovala, a chcete pri tom nechati zakon o stabilisacnich bilancich v platnosti? Co je ten zakon? Vladni cinitele sami potvrdili, ze si uhlobaroni na Kladensku pomoci tohoto zakona o tolik zvysili hodnotu podniku, ze rocne si odpisuji o 169 milionu Kc vice cisteho zisku, coz unika statni, obecni, okresni i zemske pokladne. Kde ma obec potom nabrati prostredky, kdyz se ji mnozi deti a ona potrebuje postaviti pro ne skolu, kdyz nejvetsi poplatnici, obdareni panskou koalici zakonem stabilisacnim, unikaji poplatnosti?

A co zakon c. 77, druhe dilo panske koalice? (Vykriky.) Jsem v obecni samosprave uz od roku 1910 a vim, ze jestlize jsme kam platili radi, tedy to bylo do obce, ponevadz jsme bezprostredne videli, jak se s nasimi penezi hospodari, a kdyz s nimi starosta hospodaril spatne, chytli jsme ho za usi a vykrakali mu. Kdyby se tem, kteri uvedenymi zakony ziskali, vzalo a dalo se to na veci, o nichz tak idealne mluvil pan referent Vojta Benes, nabyly by obce nove zdroje a mohly by brati penize tam, kde jsou. Nebude-li prostredku, bude zakon ilusorni a nebude mozno jej provesti stejne jako zakon, ktery jste stvorili, tusim, jeste nez jsme se rozesli, o maskach, potrebnych pro kazdeho cloveka, a ukrytech protiplynovych.(Sen. Nejezchleb-Marcha: 2000 % prirazek nikdo nesnese!) 2000 % prirazek ovsem nikdo nesnese, ale podivejte se, kolik plati chudi lide ve spotrebnich danich. (Sen. Nejezchleb-Marcha: Mluvme o tom rozumne!) Vsak o tom mluvime rozumne, jen nepovazujte druheho, kdyz vystoupi na tribunu, za menecenneho nez jste vy a nesnazte se ho zesmesniti, kdyz dava rozumne namety. Vazne mluveno, kolik plati chudy lid? Vezmete si rozpocet ceskoslovenskeho statu. 7/8 se plati davek a neprimych dani a jenom 1/8 do statni pokladny plati vsichni majitele poli a lesu, prumyslu i bankovni pirati a majitele domu v mestech. (Sen. Nejezchleb-Marcha: Nesmis to davati dohromady, jsou v tom rozdily!) Pardon, najdete prostredky, pane kolego, abyste mohli realisovat tento zakon stavbou tisice skol nakladem miliardy nebo pres miliardu, ale najdete take zdroje, abyste dali detem najist, abyste jim koupili boty a saty? My tvrdime, ze na takove veci a zvlaste pro decka, ktera chodi do obecnych skol, se musi penize najit. A kdybyste jen trochu lidsky citili, nasli byste prostredky, aby decka byla najedena a chodila osacena. Jestlize my dnes davame podle rozpoctu temer 400 mil. Kc na policii a cetnictvo, a to nemame policie jeste ani jednu tricetinu zestatnene, nezda se vam, ze by bylo ucelnejsi dat vice na chleb? A bylo by mene zlocincu. (Vykriky.) Co jsem se ja narodil, nemel jsem cetnickou naturu, nechtel jsem ani do sluzby k poradnym lidem, nerku-li abych sel slouzit k lidem, u nichz se spravedlnosti dovolati nelze. Na takove veci prostredky jsou, jsou i penize na subvence; lonskeho roku se dalo zbytkarum 130 mil. Kc na subvence; ovsem vedl jsem ze 41 obci deputaci rolniku do 15 meric a zadny nevidel z tech subvenci ani krejcar. Nebylo penez. Ale jsou-li na sanace piratstvi bankovniho - to je piratstvi v pravem slova smyslu chtit 14 % a vklady 4 % urokovat, pak musi byti penize pro chude deti, pro takoveho 14leteho kluka, ktereho pak za 6 roku oblecete do vojenskeho munduru. (Sen. Nejezchleb-Marcha: V Rusku take!) Ja bych doporucoval, pane kolego, abyste se tam jednou sel podivat, meli jste tam redaktora, nemohu si vzpomenouti na jeho jmeno. (Sen. Ne jezchleb-Marcha: Vasi generalove mne tam pozvali!) A uvidime, jestli budete take objektivni ve svych poznatcich, jak budete tu celou situaci posuzovat. Faktem je, jestlize tam neni vykoristovatelu lidske prace, musi se kdesi cisty zisk z prace projeviti. Jestlize tam dostane ten rolnik polovinu z te sumy za cukr v repe, zac ho prodava te spolecnosti, musi to byti kdesi znat. U nas dostane 1/9 za cukr v repe z te ceny; zac ho musim kupovati od tovarny? Kdyz dostanu 1/15 za jecmen z ceny, zac musim kupovati z pivovaru pivo? A dostanu-li 1/15 za brambory z ceny, za kterou kupuji lih? Ale sam si uvariti cukr, pivo a lih nesmim. Na to mate vy monopol. Koupite od nas za 1/9 zemedelske plodiny a prodavate vyrobky desateronasobne. (Sen. Nejezchleb-Marcha: Jak te znam, to pivo, ktere bys uvaril, bys nepil!) Znam take lidi, kteri to umi delat, ovsem ja zatim na to nemam cas. Tam zase [ukazuje na sen. Novaka (rep.)] je cukrar, jenomze sakramentsky draho prodava ten cukr.

Tu je potrebi nejenom rozsirit vzdelani nejsirsich mas mestanskymi skolami, ale chtej nechtej starati se o preklenuti tech propasti mezi chudaky a temi, kteri chudaky vykoristuji. Nebudete chtiti tvrditi, ze dvacetimericovy rolnik vykoristuje cukrovar, nybrz je tomu opacne. Mame dnes pravo reklamovat, aby se konecne do skolske vychovy vsunula vlozka: Vedecky socialismus. Nezda se vam, ze by byl cas vysvetlit klukum 12 az 15letym, proc je bida v lidske spolecnosti? (Sen. Nejezchleb-Marcha: Ty tomu nerozumis! ) Snad bys mohl byti ucitelem ty.

Vysvetlovati a nebo vykladati detem ruzne nesmyslne zazraky, tak mozno vyucovati dospivajici 14 az 15lete zaky, ale poucovati je o pricinach jejich bidy a o cestach, kudy z te bidy ven, to se delati nesmi, ponevadz je to drzitelum dnesni moci i jejich placenym ochrancum nebezpecno.

My vime, ze schopnosti chudych deti neni mozno dnes zdokonaliti ve skolach, nebot jejich rodice nemaji prostredku. Jenom v socialistickem radu mohou se schopnosti kazdeho ditete plne vyvinouti, jak jsme toho svedky ve Svazu sovetskych socialistickych republik, coz dnes uz uznava kazdy objektivni pozorovatel. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni). Ke slovu je prihlasen pan senator Kostka. Udeluji mu slovo.

Sen. Kostka (nemecky): Slavny senate! Muzeme s nemeckeho stanoviska skutecne idealni vyvody pana zpravodaje jen uznati. Jak on miluje svou skolu, milujeme my svou nemeckou skolu a bojujeme o kazdy kousek skoly. Dovedeme take velmi dobre oceniti pozadavek, by pro kazde dite vytvorena byla jeho mestanska skola, a vime, ze se tim vlastne velmi vyznacne sleduji intence ministerstva skolstvi v jistem smeru, totiz vytvoreni jednotne skoly pocinaje od nejnizsiho stupne, po 5 a po 4 leta, tedy po 9 let, jak to vedci a ucitele zadaji, jako nizsi stupen, a pak stejnomerny postup dale, jak to na pr. zduraznuje ministr skolstvi dr Krcmar, vytvoreni jednotne stredni skoly, tedy jednotnou formu - a predlozeny navrh zakona se velmi dobre prizpusobuje teto snaze.

Bude se ovsem, promyslime-li take dobre myslenky, jak je v poslednim case ministersky rada Prihoda napsal ve sve knize o racionalisaci skolstvi, muset brati zretel na jednu vec, to musime zdurazniti obzvlaste s nemeckeho stanoviska: vytvorenim neceho dobreho nema se snad zatlaciti jine dobre. Nutno pri provadeni zakona, za ktery se primlouvame, bezpodminecne postarati se o to, aby budoucne bezpodminecne zustalo take zachovano narodnostni deleni skolstvi, aby se ze zakladani novych obecnych skol nevytvoril eventuelne system smesovani, ktery neni skolstvi nikterak na prospech. Mohu ze sve domoviny Liberce uvesti priklad, ktery prodelavame. Vytvorili jsme si vlastni silou velmi dobrou okresni pokracovaci skolu pro remesla a dukazem toho, ze skola dobre funguje, jest, ze ma dnes tisic zaku. Ale prejeme si prece take, aby si Cesi v tomto uzemi rovnez vybudovali sve pokracovaci skolstvi. Ale projevila se ihned snaha, aby se ceska pokracovaci skola, ktera ma byt zrizena, vclenila do nemecke skoly. To je naprosto nemozne, a to z duvodu ryze technickych, pro nedostatek mista a z duvodu skutecneho dalsiho vzdelani. Prejeme si, aby se obema narodnostem dostalo stejneho vzdelani, ale neni ucelne tvoriti smesovani a z toho nejake jazykove smisene okresy, aby nemecke deti byly posilany do ceskych skol, z toho by nevznikl mir ve skolstvi, ujezdni mestanska skola mohla by prispivati k nepokojum v okresu.

Jeste neco jineho, k cemu by bylo velice prihlizeti. Myslim, ze pan zpravodaj a take jeden z panu recniku prede mnou na to poukazali. Tvorite-li obvody v okruhu 5 kilometru, muze se stati, ze se male skoly, ktere dosud vyborne pusobily, vylidni a ze se z dvou- a tri tridnich skol stanou jednotridni skoly, po pripade, ze se provede dalsi zavirani skol. Tomu by se bezpodminecne muselo zabraniti, a ponevadz my obzvlaste v nasich nemeckych okresech, jak vite, vedeme tezky boj o kazdou skolni tridu, muselo by se take pri provadeni tohoto zakona bezpodminecne zanechati toho, aby se zaviraly skolni tridy. Musime brati take zretel k tomu, aby se takoveto mestanske skoly, kdyz se vytvori - to je ryze odborna otazka, ktera s narodnostni strankou nema nic spolecneho - podporovali primerenymi pomocnymi skolami. Jiz obecna skola trpi tim, ze mene nadane dite pritezuje uciteli a ostatnim detem ve spolupraci. Tyto mene nadane deti musely by se slouciti v pomocne skole, tim by se v budoucnosti zarucily uspechy mestanskych skol. Zrovna v mestanskych skolach je bezpodminecne zapotrebi, aby se mene nadane dite pokud mozno vcas separovalo od ostatnich deti.

Musime ovsem brati zretel take na pomery dopravni. Musi se jiz dnes ministerstvu skolstvi zdurazniti, ze musi dbati toho, aby podvyzivene deti, jake dnes bohuzel nalezame v mnohych nemeckych okresech v tak velkem mnozstvi, nemusely konati dalekou cestu. Ony to zkratka nemohou.

Take v tom ma jeden recnik prede mnou pravdu: potrebujeme chleba a prace, potrebujeme take nutne zachovati svou kulturu a svou skolu. To je take chleb pro ducha, ten si musime zachovati, a tento chleb nutno take pro budoucnost chraniti praktickou poctivou praci, ktera se prizpusobuje danym pomerum. Zakon nebude tak lehke provadeti v okresu, kde je nouze, jako v okresu, ktery si jeste neco zachoval ze starych dobrych casu anebo ktery se zase zotavuje; jsou take takove okresy. Ovsem, pristupuje k tomu dnes jeste neco, nac jiz recnik prede mnou poukazal. Nebot ze se obce dnes nalezaji v nejobtiznejsi situaci, takze sotva vice mohou plniti nejnutnejsi pozadavky kulturni, to vime vsichni a to vidime dnes obzvlaste velmi zretelne v nasich nemeckych krajich. Musime upozorniti na to, ze se obcim nesmeji jen ukladati same povinnosti, nybrz ze stat take musi presne vyhoveti svym zavazkum oprati obcim. Jestlize to dnes prednasim zase s tohoto mista, ma to byti malou pripominkou, aby stat lepe plnil sve zavazky. V nasem meste Liberci mame dnes u statu jeste pohledavku dvou milionu Kc skolni prirazky. Predstavte si, jak se ma sdelavati rozpocet, kdyz jsme dosud nedostali vyplaceny 2,000.000 Kc nesporne dnes skolni prirazky.

Zminuji se pro svou obec take jeste o druhem pripadu. Vystaveli jsme pokracovaci skolu za sumu 4,000.000 Kc; jiste je to pro mesto znacny prispevek. Stat nam prislibil tretinu tohoto obnosu jakozto prispevek pro okresni skolu pokracovaci, mame vsak tyto penize bohuzel jen na papire; musime vsak dale delati rozpocty a chceme dnes take ceskemu obyvatelstvu vyjiti vstric tim, ze pravime: obdrzime-li tuto tretinu, prikazeme pro vasi pokracovaci skolu urcitou cast ve vas prospech. Nutno tedy bezpodminecne vziti zde v uvahu take financni nasledky. Pak v teto dulezite otazce pokrocime kupredu a budeme snad jednou moci pristoupiti k tomu, aby se pocet deti neudrzoval vice na vysi 60, nybrz aby poklesl na 40, coz se povazuje za primereny pocet.

Bude snad take v budoucnosti mozno vytvoriti lepsi moznosti vycviku pro ucitele mestanskych skol. Vite, ze ucitelstvo zada, aby se mu take poskytlo vysokoskolske vzdelani. Nebot jinak mame mestanske skoly, ale nemame pro ne primerenych ucitelu. Mohlo by po pripade dojiti k rozsireni pedagogickych akademii anebo by se zavedl a jednorocni placena dovolena pro navstevu vysokoskolskych kursu, ktere by pak kandidati museli absolvovati, chteji-li pracovati na mestanskych skolach.

Nyni mi dovolte - a take pan zpravodaj mne to snad dovoli - abych se pri teto prilezitosti vratil k otazce, ktera se jen neprimo zabyva mestanskou skolou, ktera vsak take je velmi dulezita; je to otazka okresnich skolnich inspektoru. Vy vsichni znate utrpeni teto skupiny osob, kterym bylo jiz opetne slibovano zlepseni. Ackoli jde jen asi o 250 osob v celem state, visi se svou systemisaci jako statni urednici uplne ve vzduchu, a take co do svych diet a svych jinakych prijmu vraci se stale jeste k nejakemu zakonu z r. 1873. Diety byly proti stavu r. 1873 zvyseny jen 2 1/2 nasobne, kdezto, jak znamo, ceny zivotnich potreb u nas nelze meriti 2 1/2 nasobne. Kdyz takovy inspektor pesky, umdlen, obzvlaste ve velikych okresech, ktere musi procestovati, prijde do skoly, muze unavou sotva dale, a kdyz se potom vrati domu, cekaji na neho jeste prace v kancelari, ktere take nejsou nepatrne. Chci uvesti jen nektere: zpravy, hlaseni, statistiky, kvalifikace, rozvrhy hodin, inspekcni zpravy, zrizovani a zruseni skol, jmenovani a zprosteni, preliminare mistnich skolenich rad, knihovny, skolni knihy atd. Nase skupina jiz pred delsi dobou urgovala v posl. snemovne, aby zakonodarstvi venovalo svou pozornost take teto kategorii a aby okresni skolni inspektori pojati byli spolu do organisace celku. Opakuji to zde.

Ostatne budu hlasovati pro zakon o ujezdnich mestanskych skolach.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prerusuji rozpravu, jakoz i projednavani poradu schuze.

Predsednictvo senatu usneslo se podle smyslu §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 28. listopadu 1935 o 10. hod. s

1. Pokracovani v rozprave o zprave vyboru kulturniho, ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 2) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji zakony o zrizovani a vydrzovani verejnych mestanskych skol, o dochazce do nich a o jejich sprave (tisk 43).

2. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 2245-I),

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II),

c) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II),

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

Konstatuji, ze zadny jiny navrh podan nebyl.

Koncim schuzi.