Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 11. schuze (obsah, prilohy) | Streda 27. listopadu 1935

Schuze zahajena v 15 hodin 41 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 125 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Navrh, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni posl. snemovny o dalsi 4 mesice:

a) o vladnim navrhu zakona o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 1),

b) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji zakony o zrizovani a vydrzovani verejnych mestanskych skol, o dochazce do nich a o jejich sprave (tisk 2).

2. Zprava vyboru kulturniho, ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 2) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuji zakony o zrizovani a vydrzovani verejnych mestanskych skol, o dochazce do nich a o jejich sprave (tisk 43).

Predseda (zvoni): Zahajuji 11. schuzi senatu.

Sdeluji, ze dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 7. listopadu 1935, c. 74318/1935/7, o resignaci sen. Josefa Hockeho a o povolani nahradnika Josefa Hegera, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Karasa, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. dr Karas (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci senatora Josefa Hockeho, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika Josefa Hegera, delnika v Boskove c. 31, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Dr Cerny v. r."

Predseda (zvoni): Dopisem ze dne 27. listopadu 1935 sdelil nahradnik za resignovavsiho sen. Hockeho Josef Heger predsednictvu senatu, ze mandat neprijima.

Sdeluji, ze dosly pripisy predsedy vlady:

ze dne 9. listopadu 1935, c. j. 7982/909,/ 35/S m. r., o jmenovani posl. dr Josefa Zadiny ministrem zemedelstvi,

ze dne 13. listopadu 1935, c. j. 8104/1075,/ S/35 m. r., o zvoleni ministra zeleznic Rudolfa Bechyne namestkem predsedy vlady,

ze dne 22. listopadu 1935, c. j. 8415/1076/ S/35 m. r., o vzajemnem zastupovani clenu vlady.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Karasa, aby pripisy tyto precetl. Zapisovatel sen. dr. Karas (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 9. listopadu 1935 me zadosti za zprosteni rizeni ministerstva zemedelstvi a jmenoval dekretem z tehoz dne poslance dr Josefa Zadinu ministrem a poveril ho soucasne rizenim ministerstva zemedelstvi.

O tom kladu si za cest presidium senatu vyrozumeti.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi, konane dne 12. listopadu 1935, podle ustanoveni § 71 ustavni listiny, namestkem predsedy vlady ministra zeleznic Rudolfa Bechyne.

Predseda vlady: M. Hodza v. r."

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem ke svemu dopisu ze dne 15. cervence 1935, c. 5321/1076/S/35 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. bude p. ministra vnitra dra Cerneho zastupovati p. ministr zemedelstvi dr Zadina a p. ministra zemedelstvi dr Zadinu navzajem p. ministr vnitra dr Cerny a dale ze p. ministra skolstvi a narodni osvety dra Krcmare bude zastupovati p. ministr zemedelstvi dr Zadina.

Pokud jde o zastupovani p. ministra zahranicnich veci dra Benese, zustava v platnosti zastupovani predsedou vlady.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

Predseda (zvoni): Volam dodatecne k poradku pana sen. dr Hellera pro nepripustny vyrok, jehoz uzil ve sve reci pri rozprave o prohlaseni pana ministra veci zahranicnich v 10. schuzi senatu.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Dundrovi, Pfeiferove, dr Ravaszovi, dr Smeralovi, Zemanovi; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr Krcmerymu; do 29. t. m. sen. dr Polyakovi; na tento tyden sen. Selmecovi; dodatecne na 10. schuzi sen. dr Ravaszovi; na schuzi dne 6. listopadu sen. Vetterove-Becvarove.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena do konce prosince t. r. sen. Fussymu.

Interpelace tisk 46/1 az 46/5.

Zapis o 8. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 9. a 10. schuzi senatu vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 25. rijna 1935 o uprave celniho sazebniku (c. 866).

Vyborum narodohospodarskemu, soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 25. rijna 1935 o prechodnem snizeni celnich sazeb na sadlo (c. 867).

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 25. rijna 1935 o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (c. 872),

Vyboru imunitnimu zadosti:

okr. soudu trest. v Praze za vydani sen. Vraneho k trest. stihani pro prestupek podle zakona ze dne 28. cervna 1933, c. 108 Sb. z. a n.. (c. 874),

vrch. stat. zastupitelstvi v Bratislave se zadosti okr. soudu v Bratislave o udeleni souhlasu k trest, stihani sen. dr Budaya, dr Krcmeryho, dr Fritza, dr Polyaka a dr Mederlyho pro prestupek urazky podle §u 1 zak. cis. 108/1933 (c. 911),

kraj. soudu v Olomouci za vydani sen. Nedveda k trest. stihani pro precin podle §u 24 zak. o tisku, pro zlocin podle §u 15, c. 3 zak. na ochranu republiky a pro preciny podle § 14 a), §u 14, c. 1, §u 16, c. 1 zakona na ochranu republiky (c. 924),

vrch. stat. zastupitelstvi v Kosicich se zadosti kraj. soudu v Berehove za vydani sen. Hokkyho k trest. stihani pro podezreni z precinu ruseni obecneho miru podle §u 14, bod 5 a 1 zak. c. 50/23 Sb. z. a n. (c. 933),

vrch. stat. zastupitelstvi v Bratislave se zadosti disciplinarniho soudu pro verejne notare pri vrch. soude v Bratislave o udeleni souhlasu k disciplinarnimu stihani sen. dr Labaja pro disciplinarni precin podle §u 42, odst. I, c. 2 zak. cl. VII: 1866 (c. 961).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Jelikoz nebylo mozno tyto osnovy zakona vyriditi ve lhute urcene ustavni listinou, navrhuji, aby byla pozadana posl. snemovna o prodlouzeni lhut k projednani o 4 mesice.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh tento jest prijat. Na poradu dale je:

Zpravodaji jsou: za vybor kulturni sen. Benes, za vybor ust.-pravni sen. Riedl, za vybor rozpoctovy sen. Hubka.

Udeluji slovo referentu za vybor kulturni, panu sen. Benesovi.

Zpravodaj sen. Benes: Slavny senate! Mam za povinnost uvesti jako referent kulturniho vyboru pro zakon o ujezdnich skolach mestanskych nekolik slov, kterymi ma byti vylozen jeho vyznam a jeho dusledky i dalsi potreby, ktere by z tohoto zakona plynuly.

Dne 11. dubna letosniho roku prijala v zasade tento navrh zakona posl. snemovna a senatu bylo ulozeno, aby do 6 nedel jej projednal. Ponevadz prisly letni prazdniny, dostala se senatu 3 mesicni lhuty, ktera konci 24. rijna, a 6-ti nedelemi, ktere po 24. rijnu nasleduji. Proto kulturni vybor senatu uz 18. zari a potom take 9. rijna navrh zakona projednal a s malymi zmenami jej postoupil vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu. Poznamenavam, ze navrh zakona prijat byl posl. snemovnou tak neobvyklou a imposantni vetsinou, jake se snad do teto doby nedostalo zadnemu z republikanskych nasich zakonu.

Navrh zakona nestavi se sice na sirokou zakladnu, na niz stoji zakon o skolach narodnich z 14. kvetna 1869, ale lidova vule a historicky vyvoj mestanskych skol postavil mestanskou skolu na tato misto prave tak, jak na nem podle legislativnich predpokladu stoji skola obecna.

Mestanske skolstvi u nas je dilem myslenkoveho liberalismu let sedmdesatych, osmdesatych a nasledujicich. Zakon z r. 1869, ktery se po prve o nich zminuje, je pak dusledkem valecne prohry rakouske proti Prusku. Vyvoj skolsky v te dobe a tedy take zakon o skolach mestanskych je velmi uzce spojen s celym charakterem tehdejsi doby. Je spojen s prumyslovym vyvojem byvaleho Rakousko-Uherska, s pokrokem jeho obchodu i jeho zivnosti, a tak ideove proudy a myslenkove vreni, ktere dalo zaklad pocinajicimu liberalismu a jeho prumyslu, porazilo spolecne s mladym prumyslem neschopny feudalism a dalo zaklad o Rakousku liberalistickemu, liberalistickemu statu. Dalo mu take novou skolu. Byla to svou povahou skola vedeni, skola intelektualismu skolskeho. V tom smyslu zakon z r. 1869 uvadi zrizovani mestanskych skol z toho duvodu, "aby poskytl tem, kdoz nenavstevuji stredni skolu, vzdelani vyssi, nez muze poskytnouti skola obecna." Zrejme tedy intelektualisticke poslani mestanske skoly z teto dikce vysvita. Je to neobycejne zajimave, pani a panove, ze zakon o mestanskem skolstvi nenasel dosti porozumeni v ceskych radach, v ceskem obyvatelstvu v predvalecne dobe. Nemci se ho chopili drive nez Cesi a na Morave na pr. skolsky vyvoj dohanel 30 let na poli mestanskeho skolstvi to, co Nemci cinili od pocatku. Stary skolsky pracovnik Frantisek Slamenik ve svych "Vzpominkach" o te veci rika: "Hned na pocatku let sedmdesatych nabizel okr. hejtman kromerizsky - patrne na vyssi pokyn - mestu Kojetinu skolu mestanskou, ale obecni vybor nabidku rozhodne odmitl, tvrde, ze Kojetin ma ctyr trid vrchem dosti."

Prvni mestanska skola na Morave byla v Tresti r. 1873 a dalsi vyvoj byl dohanen cela desetileti, jak jsem rekl. R. 1900 nastala mestanskemu skolstvi i u nas doba opravdoveho rozkvetu, takze po mestanskych skolach pocaly volati i male venkovske obce. Ony zadaly, aby na skoly zavedena byla koedukace, ponevadz do te doby mestanske skoly podle pohlavi byly rozdeleny. Teto koedukace dosahlo se teprve r. 1909/10, kdy byly povoleny na mestanskych skolach t. zv, hospitace, kdy smelo tridy chlapecke navstevovati 20, pozdeji 30 % divek.

Za valky se vyvoj mestanskeho skolstvi prirozene docela zastavil. Ale prevrat r. 1918 vyvolal druhou vlnu rozmachu. Jestlize v pocatcich mestanskeho skolstvi se dalo obyvatelstvo do mestanskych skol skoro nutit, od let devadesatych se veci obratily a po prevratu bylo skoro nutno brzditi prekotny vyvoj mestanskeho skolstvi. Tak se v psychologickem mysleni obyvatelstva pomer veci uplne obratil. Po prevratu zakladaly se skoly bez mistnosti, bez ucitelstva, ve mestech i vesnicich, a jak jsem rekl, bylo zacaste nutno spise zdrzovati tento vyvoj. Nas lid usiloval o mestanske skoly take v predpokladu, ze jejich naklad prevezme stat. Tedy nejen vlastni duvod pro mestanske skolstvi, nybrz i tyto nadeje financni povahy zpusobovaly jejich mocny rozvoj.

Jak rostly mestanske skoly, je patrno z nekolika cisel, ktera uvadim: R. 1928/29 bylo v Cechach 804 mestanskych skol. R. 1934/35 bylo jich uz 1095. Na Morave r. 1928/29 401, r. 1934/35 631. Stejny pomer je na Slovensku, kde jich bylo 96 proti 167 roku 1934/35. Na Podkarpatske Rusi proti 14 v r. 1928 jich, bylo 28 v r. 1934/35.

Ale nejen skoly samy, take navsteva deti na jednotlivych ustavech neobycejne stoupla. R. 1927/28 pripadalo na jednu nemeckou tridu mestanske skoly prumerne 30,4 zaku. R. 1934/35 uz se tech deti na jednu tridu hlasilo 40. Stejne na ceskoslovenskych skolach proti 31 detem z r. 1927 se hlasilo r. 1934/35 40 deti. Polskych deti skoro stejny pocet, 31 v r. 1927/28, 38 v r. 1934/35. Madarskych deti hlasilo se v r. 1927 35, 44 v r. 1934/35 a na Podkarpatske Rusi proti 35 detem na jednu trida v r. 1928 hlasi se 42 deti v r. 1934/35.

Take snaha dospelych muzu i zen nabyti vzdelani mestanske skoly a vysvedceni o tomto vzdelani ukazala se po prevratu rak od roku usilovnejsi. A tak se zrizovaly cetne soukrome kursy, na nichz mladi muzove vzhledem k tomu, ze do platebniho republikanskeho zakona dostalo se oceneni vzdelani mestanske skoly, uchazeji se o vysvedceni z mestanske skoly.

Mnohe mestanske skoly pocaly se pro veliky pocet deti z celeho okoli braniti tomuto navalu a zaviraly casto dvere pred nim. Vymlouvaly se na nedostatek mista a snad i na jine, financni duvody. Aby tyto nesnaze byly prekonany a aby se vyslo vstric zvysene touze po vzdelani mestanske skody, dostalo se nasi verejnosti znameho zakona Metelkova. Byl to cin velikeho kulturniho dosahu a zvecnely Metelka zaslouzi si za nej plneho uznani. Jeho § 3, pro ktery potom vzniklo obnovene usili o ujezdni skoly mestanske ve zvysene mire, znel takto: "Ani zactvu z mist vzdalenejsich 4 km od budovy skolni nesmi prijeti do skoly obcanske byti odepreno, jestlize a pokud misto v ucebnach staci a pocet 80 zaku v jedne tride neni prekrocen. Z okruhu o polomeru 4 km, od budovy skolni pocitanych, nesmi byti prijeti zactvu ze skol obecnych do skoly obcasne vubec odepreno, prokaze-li se vzdelanim obecnoskolskym aspon pro prvnich 5 skolnich roku predepsanym. Prekroci-li pocet zaku nektere tridy 80, budiz zrizena pobocka."

A tak od r. 1919 narustaji hojne a cetne pobocky pri vsech mestanskych skolach, ktere jsme tehdy v republice meli.

Stejne vyznamna zmena ve vyvoj i mestanskych skol stala se upravou, kterou privodil maly zakon skolsky z r. 1922 svym §em 9, ktery rika, ze mestanske skoly koedukacni maji byti meneny na smisene a maji prijimat zaky bez omezeni a bez zretele k pohlavi.

Take timto §em 9 vykonano bylo velmi dulezite dilo pro rust a praci na mestanskych skolach.

A prave tyto dva paragrafy, § 3 zakona Metelkova a § 9 maleho skolskeho zakona, zpusobily ono velike hnuti materskych mest, ktera vydrzuji svym vecnym nakladem mestanske skolstvi. Ono hnuti zasahlo tak mocne, ze prinutilo v roce 1929 parlament, aby se touto veci vazne zabyval. Nebot od r. 1920 pres leta 1923 a zvlaste od r. 1929 pocinajici krisi uvedomuji si mesta tezke bremeno, ktere na sebe vzala zrizovanim a udrzovanim mestanskych skol. Prednost Metelkova zakona spocivala v tom, ze mestanska skola se stala povinnou skolou pro obce v 4 kilometrovem obvodu kolem mestanske skoly. Bylo to spojeno s velikymi financnimi obetmi.

A tak od let 23-tych se ozyva volani po novem zakone, ktery by mestum a materskym obcim (Hluk. - Predseda, zvoni.), jez vecne vydrzovaly mestanske skolstvi, dal nejenom zakonitou povinnost, nybrz i zakonite pravo, aby sanovaly sve zatizene finance tak, aby naklady na mestanske skoly mohly vydrzeti. Dusledky Metelkova zakona byly opravdu pozoruhodne nejenom v tom, ze prival deti na skoly mestanske byl stale vetsi a vetsi, ze velka rada mest a osad byla nucena staveti nove skoly, ponevadz naval zactva byl takovy, ze stare budovy nedostacily, nybrz projevily se take v uznani, kterym okr. zastupitelstva v letech triadvacatych jeste pred zakonem o reforme statni spravy prispivala dobrovolne na udrzovani mestanskych skol. Byly to sice prispevky celkem nepatrne, ale byly zajimave proto, ponevadz tim nase samosprava uznavala pravo materskych mest na sanaci tezkych bremen, jez tato mesta musela podle zakona Metelkova nesti.

Proto se nektere obce snazily toto bremeno si ulehciti, a to tak, ze zacaly vybirati skolne od deti, ktere navstevovaly skolu z vetsi dalky. Nebylo to jen skolne na ctvrte rocniky mestanskych skod, bylo to skolne ode vsech deti, ktere z obvodu vetsiho nez 4 km, zacaste i z obvodu techto 4 km bylo pozadovano.

Nejenom to. Az do te doby davala mesta zdarma i telocvicne sine jednak Sokolu, jednak Delnickym telocvicnym jednotam nebo Orlu pro telocvicnou cinnost. Kdyz se pocaly ukazovati tezke financni dusledky Metelkova zakona, zacaly obce pozadovati od telocvicnych organisaci najem a tak fakticky ztezovaly jejich zdrave a zadouci pusobeni.

Kdyz pak od r. 1927 vstoupil do zivota zakon c. 77 a pote zakon. c. 169, pocitovaly materske osady - tak rikam tem obcim, ktere musily vydrzovati samy naklady na mestanske skolstvi - tento stav velmi tezce tim spise, ze rada otcu odpirala platiti skolni plat, ponevadz byl vybiran skolnimi obcemi nezakonne. Tak se nedostalo mistnim skolnim radam udrzujicich obci ani toho penize, ktery do te doby ziskavaly na skolnim platu. Jak se jevilo bremeno nakladu udrzujicich vecne potreby mestanskych skol, je patrno z nekolika cisel, ktera uvedu: Tak na pr. v meste Chlumci nad Cidlinou jde o naklad ve trech letech, v r. 1927, 1928 a 1929, kdy bylo na mestanske skole v Chlumci nad Cidlinou celkem 1474 deti. Z toho bylo z Chlumce 654 deti, coz znamena 44,3 %, naproti tomu z okoli dochazelo tam 820 deti, coz cinilo 55,7 %. Na tyto naklady prispel Chlumec nad Cidlinou v celku 355.295 Kc, cili 89,3 %, nakladu, okres 5.000 Kc, coz cinila 1,3 % nakladu, a jine prijmy z najmu za telocvicnu od D. T. J. a od Sokola, z platu skolniho od deti, na nichz byl vymaham nezakonne, dosahly 37.600 Kc, coz je 9,4 %. Jiny priklad, vazeni panove, stejne zajimavy, je mala sumavska vesnicka Zihobce, kde je snad jen asi 400 dusi v cele osade. Tam bylo v r. 1928/29 celkem 71 zaku. Z nich dochazelo ze Zihobci 6, z. venkova 65 a na ne bylo zaplaceno v tom jedinem roce 11.000 Kc nakladu. Z toho zaplatila obec 10.000 Kc, okres 600 Kc. Na sve deti zaplatily Zihobce 930 Kc, na cizi 9.470 Kc. V Luzne u Rakovnika mela skola celkem 100 zaku. Z toho bylo domacich 71, cizich 29. Vydrzovana byla nakladem 20.506 Kc, okres rakovnicky platil 3.000 Kc. Obec zaplatila na deti domaci 16.685 Kc, na cizi 6.821 Kc. A tak bych mohl uvadeti dale ne deset, ale sta osad, panove, jednu za druhou, a obraz jevil by se podobne. Nekde obec prispivala na cizi deti procentem vyssim nez cinila polovicka nakladu, vice nez 50 %, jinde ten prispevek byl o neco nizsi.

Zajimavy obraz jevi se u obce Hnidous na Kladensku, ktera si po prevratu take zridila mestanskou skolu. V prvnich osmi letech trvani navstevovalo skolu 812 deti z Hnidous a 1.668 deti z okoli teto obce. Celkovy naklad cinil za 8 let 1,566.108 Kc, na coz zaplatil okres 19.072 Kc a obec Hnidousy 1,547.036 Kc. Proto tam obecni prirazky vyletely do vyse 2.500 %.

V techto dnech dostal jsem jako zpravodaj kulturniho vyboru petici z mesta Olomouce, ve ktere rika mestska rada tohoto velkeho moravskeho mesta, ze mesto Olomouc upravilo a vybudovalo za 17 uplynulych let 14 skolnich budov nakladem 14,657.000 Kc. Potrebny naklad k vydrzovani olomouckeho skolstvi cini 2,880.000 Kc rocne, pri cemz nutno podotknouti, ze deviti ceskych a dvou nemeckych mestanskych skol jest jedna tretina vydrzovana pro zactvo mimoolomoucke z obvodu i pres 4 km. V dusledcich toho rika mesto Olomouc, ze je nuceno, aby pro nedostatek financnich prostredku omezovalo mestanske skolstvi co nejvice a ze to prirozene bude miti v ohledu kulturnim neblahe dusledky pro cele olomoucke okoli, ponevadz za takovych pomeru kazda skola, tedy i mestanska, chatra.

To jsem, panove a damy, uvedl cifry, ktere svedci, ze na mestanske skoly prispivaly okresy ze svych prijmu. Ale od r. 1929 prestavaji okresy prispivati. Nemaji na to. A tak naklad a bremeno mestanskeho skolstvi pada od tohoto roku cele a uplne na zada materskych obci, ktere skoly vydrzuji, a prival petic, ktere zaplavuji jednak posl. snemovnu, jednak senat, je den ode dne vetsi a narek zatizenych mest den ode dne nespokojenejsi. Podle stavu z 31. rijna minuleho roku bylo v republice celkem 1.924 mestanskych skol. Odecteme-li od tohoto cisla pocet mestanskych skol soukromych, statnich a takovych, ktere slouzi pouze vlastnimu obvodu, to je Praha, Plzen - uz to neni, jak je videt, Olomouc - zbyva celych 1.500 obci, ktere tento naklad nesou a ovsem vytrvale zadaji spravedlnost, ktera by jim dala, co jim po pravu patri.

A tak volani po ujezdnich skolach mestanskych a reseni tohoto problemu ma cely svuj zajimavy vyvoj. Problem ujezdnich skol neni novy. Ve stare Smrtkove "skole naseho venkova" citaval jsem jako mlady ucitel clanky, ze nasemu narodu, ma-li obstati v duchovni i hmotne konkurenci se svym okolim, je na vysost treba ujezdnich skol. A byl to tento dobry kulturni vojak republiky, zvecnely Smrtka, ktery prvy s ceskym ucitelstvem volal po ujezdnich skolach mestanskych.

Panove, je to zajimava vec. V nasem narode ujalo se zname krasne slovo Gregrovo: "Osvetou k svobode!" Stalo se narodnim heslem v dobe predvalecne. Od let 60tych v nasem narode volalo se vsude a vzdycky: "Osvetou k svobode." Vedomi, ze nasemu narodu je treba kulturnich hodnot, ze je mu treba nutneho vzdelani, stalo se obecnym presvedcenim posledni nasi vesnice. Pronikalo morek i kosti celeho naroda. A muzeme rici, ze to bylo v duchu onoho Palackeho slova o vitezeni duchem, ktere Gregr takto konkretne projevil svym slavnym slovem: "Osvetou k svobode".

V teto snaze jsme budovali sve skolstvi. Ve vire v silu poznani, v silu vedy, kterou se vyznacoval zvlaste liberalisticky vek. Snazili jsme se, abychom svemu lidu dali dobrou obecnou i mestanskou skolu.

Nelze ovsem pri tom opomenouti a nelze nezdurazniti, ze heslo: "Osvetou k svobode" bylo vzdycky tradicnim smyslem naseho kulturniho usilovani od nejzazsich dob nasich velkych dejin. Vira v intuitivni silu ducha, v intuitivni silu mravnich hodnot sla az do doby naseho osvobozeni dusemi nejlepsich synu naseho naroda.

Vazeni panove, proto take charakter nasi mestanske skoly nebyl jenom prisne a striktne intelektualni, to nebyla jenom skola, ktera ma dite pouciti, nacpati mu hlavu vedomostmi, udelat z neho maly naucny slovnik, to bylo daleko vice. V tom byla snaha dat nasim detem dobry mravni zaklad, vychovu energie vule i charakteru, a proto mestanska skola mela odedavna docela jiny charakter, nez mely jine nase skoly. Byla to skola pedocentricka, jejiz ucitele meli vzdycky na mysli dite a nikdy tlustou ucebnici, z niz se diktovalo: "Do 25. unora naucte se od stranky 17. do stranky 63." Nemela tedy mestanska skola nikdy tyto intelektualisticke cile, ktere vzdelani pocitaly na pocet ucebnicovych stranek. Nikoli naucna stranka skoly; mestanska skola se snazila vychovavati nejenom dobrou pamet a vzdelany rozum, nybrz ve stejne mire poctivy charakter, zdravou energii a silnou vuli dorustajiciho pokoleni.

Vazeni panove, mestanska skola mela sve velmi dobre hodnoty proto, ponevadz to byl utvar mlady, nezatizeny jakoukoli tradici. Vznikla v letech 1870 a byla odrazem i myslenkoveho hnuti liberalisticke doby, ktera prinasela tolik touhy po svobode. Jak jsem rekl, byl to utvar mlady. Kazde mladi je tvarne. Proto take organism mestanske skoly byl a zustava i dodnes tvarnym typem skolskym. Nezdrevenel, je stale jeste pohotov podrizovati se potrebam doby, jak se zmenila od let devadesatych do dneska. Neni, jak jsem rekl, zatizen tradici intelektualismu, jakou trpi stredni skola. Ta miri predevsim na studentovu pamet, nemysli na jeho energii, nestara se tolik o jeho vuli; charakterove se sice snazi o vychovu mladeho cloveka, ale pro svou tvrdou tradici neni tak tvarna jako mestanske skolstvi. Mestanske skolstvi vychazi od zivota a smeruje k zivotu. Proto vykonalo velike dilo pro nas obchod, pro nas prumysl, pro nase zivnosti. A uprimne se priznam, ono to bylo, ktere nam vracelo jedno po druhem nase ponemcena mesta, nebot z mestanske skoly vychazel do zivota schopny zivnostnik, obchodnik, maly prumyslnik. Ziskati mesta znamenalo dati jim zivnostnika, obchodnika a prumyslnika, kteri tvori pevny obyvatelsky kadr mest. A tak mestanska skola vykonala i v tomto smeru u nas blahodarne a zdrave dilo. Nepocestovala nikoho nasilim, ale davala narodu to, co mu prinalezelo. Vracela mu mesta, ponevadz do tech mest posilala zdravy dorost stredniho stavu, ktery mesta vracel narodu. (Vyborne!)

Vazeni panove, v te chvili, kdy jim dala inteligentniho remeslnika a zivnostnika, vykonala mestanska skola prvy svuj narodni ukol jiz v letech predvalecnych. Tentyz proces budou prozivati v pristi dobe mesta slovenska a mesta podkarpatoruska. Ona mesta ktera jsou uprostred slovenskeho okoli a maji stredni stavy madarske, ktere tvori prirozene madarske ostrovy uprostred slovenskeho narodniho tela. Totez je na Podkarpatske Rusi, kde to bude jeste markantnejsi. Tam prosta masa podkarpatoruskeho lidu ma jiz dnes sve mestanske skoly, ze kterych prubehem 10 az 20 let vyroste silny uvedomely stredni stav, ktery Slovakum a Podkarpatorusum vrati jejich mesta, protoze je naplni dorostem ze slovenske a podkarpatoruske krve. Tento vyvoj je nejenom zadouci, tento vyvoj mestanska skola a narodni skolstvi na Slovensku a Podkarpatske Rusi proste silou sveho intelektu, silou sve mravni energie a vule provede. A zase bez jakehokoli poslovenstovani, bez jakehokoli narodnostniho prebarvovani, prostym prichodem tech, kteri pujdou, aby nastoupili na mista, ktera jim patri.

Vazeni panove, to vsak neni jediny dar, ktery dala mestanska skola svemu narodu. My Cechove a Slovaci jsme narodem bez slechty a take bez one nadmerne tridni pychy, jak ji lze najiti v zemich bez demokraticke tradice. Cela staleti poroby na nas vykonavala ovsem zhoubne dilo, vytvarela narod sirokych porobenych vrstev a nad nim za velikou propasti udrzovala tridy panujici, vrstvy, ktere narodu vladly. Propast mezi hornimi a dolnimi vrstvami jeste dnes na Podkarpatske Rusi a na Slovensku je daleko, daleko vetsi, nezli u nas. (Sen. Mikulicek: V Praze neni rozdilu mezi Preissem a nezamestnanym?) Poslouchej, Mikulicku, mluv moudre; o tuto vec ted nejde. Ja mluvim o te otazce nikoliv s politickeho hlediska. Ja o ni uvazuji s hlediska kulturniho. Ja sice vim, ze ten rozdil tu je, ze je to rozdil strasny, ale domnivam se, ze to sem nepatri a ze je nutno mluviti k veci.