Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 10. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 7. listopadu 1935

Zadame-li uctu ke statu od Nemcu, musime prirozene zadat tuto uctu tim vice od Cechu. Mame tady predsedu nasich domacich panu a tu rikam docela otevrene: jakym pravem mohu zadat ucty ke statni vlajce od Nemcu, kdyz vidim, jak nasi domaci pani teto ucty nemaji sami a v den statniho svatku provokuji nas vsechny, kteri mame radi svuj stat a svuj narod, ze nevyvesuji statnich praporu a oduvodnuji to tim, ze neni zrusena ochrana najemniku. (Veselost.) Ochrana najemniku a statni svatek nemaji nic spolecneho. 28. rijna musime vsichni bez rozdilu hlasit se ke svemu statu. Je to smutne, kdyz nekde se teto povinnosti neciti. Chudy delnik, ktery nema castokrate do ceho kousnout, vystrkuje z okna aspon papirovy praporecek. To, co dela tento chudy delnik, musi delat kazdy bez rozdilu, a ja uz davno se divim, ze policejni reditelstvi v Praze nekona svou povinnost, ackoli ma po rukou prostredky, kterych by mohlo uzit. Ti, kteri za Rakouska pri sebemensi prilezitosti vystrkovali prapory cernozlute, nesmi se na nas zlobit, kdyz se rozcilujeme, poukazujice, ze ani v nejslavnejsi dny naseho statu a naroda nevyvesuji praporu nasich. Byl jsem hodne v cizine, tam by to byl zjev naprosto nemozny, a zeptejte se tech, kteri byli v Americe, co by se stalo lidem, kteri by se chovali tak o jejich statnim dnu aneb pri jejich statnich slavnostech a provokativne ignorovali symbol jejich samostatnosti a jejich statni existence - jejich statni vlajku. O to, aby se tyto provokace neopakovaly, musime se postarat vsichni. Predevsim bych si ovsem pral, aby byly zakonne predpisy a prisna narizeni, ponevadz jak ten vyvoj po leta pozoruji, jinak kupredu se nedostaneme. Hanbil jsem se, kdyz jsem v Karl. Varech videl tolik statnich praporu 28. rijna a kdyz na Kral. Vinohradech a take jinde videl jsem tolik domu, na kterych praporu nebylo.

Pri te prilezitosti dovolte, abych rekl sve mineni o tom, ze se uz stalo pravidlem, ze nejpocetnejsi strana vzdycky ma predsedu vlady, predsedu snemovny atd. (Hlas: Henleinovci jsou nejpocetnejsi a nemohou to mit!) Aby Henleinovci nebyli nejpocetnejsimi, o to uz vzdycky dovedeme se postarat. Ve videnskem parlamente, kdyz jsem tam pred 35 lety prisel, byl predsedou Fetter z Lilie, jehoz klub cital tri cleny; ale - ovsem, pomery byly tenkrat jine. Dnes jedna se o Hodzu a Malypetra, to jsou osoby, ke kterym mame duveru, a osoby tyto nejsou pro nas predmetem sporu, a jestlize s nimi souhlasime a je volime, neprijimame to nikdy jako tradici. Mam za to, ze spravnejsi bude, budeme-li vzdycky volit lidi nejschopnejsi a lidi, ke kterym mame duveru, ponevadz nevime, co se stane za par roku a ktera strana bude nejpocetnejsi. Snad si jeste jednou o tom podrobneji promluvime na mistech k tomu povolanych. Vite dobre, ze jsem kacir take v jinych vecech. Jsem nepritelem obsazovani ruznych kresel politickymi lidmi. Jsem prirozene pro to, ze zastupcove koalicnich stran musi miti sve zastupce take ve vlade, ale preji si, aby utvorili statni radu a spravou resortnich ministerstev abychom poverovali osvedcene praktiky, kteri by se poctive a nestranne starali o svuj resort. Ve Francii statni radu vytvorili aspon castecne, kdyz byvali dva min. predsedove Herrriot a Tardieu se stali ministry statnimi a nikoli resortnimi, a take v Belgii je neco podobneho a meli bychom si take vsimat Anglie. Za chvili budou se hlasit take jine strany do vlady. Ja nevim, jake to bude miti nasledky, kdyz budeme jim pridelovat ministerstva a kdyz tim zpusobem, jak uz pomery u nas jsou, zaneseme zvlastniho ducha do celeho byrokratickeho aparatu, nebot uz dnes neni vyjimkou, ze vysoci pani urednici maji nekolik politickych legitimaci. Za dnesnich pomeru nemuzeme rici, ze spolu vladnem, ackoli jsme ve vladni koalici a potom je tezko rici, ze spolu odpovidame za veci a za rozhodnuti, na kterych zadneho podilu nemame.

Ted nekolik slov o armade... Pan president nedavno k novemu ministru nar. obrany promluvil durazneji o socialni otazce poddustojniku, tedy rotmistru a spatne placenych dustojniku, zejmena tech malych gazistu. (Ministr Machnik: To bylo 28. rijna!) Dobre, mam to tedy potvrzeno, ze pan president vyslovil toto svoje prani uz davno. Je ovsem treba nalezt uhradu, jedna-li se o nova vydani; situace nasich vojenskych gazistu je primo strasna. Ostatne tyka se to take druhych statnich gazistu. A my vsichni musime si uvedomit, ze nasi rotmistri a mladi dustojnici, vic nez jini, od casnych hodin rannich nekdy do noci pracuji, ze tady jiste je rozdil ve vykonavani sluzby, a potom nevim, co bychom rekli, kdybychom videli statistiku sebevrazd, ale predevsim statistiku tuberkulosy a jinych tezkych nemoci, zavinenych - reknu to otevrene - podvyzivou? Jestlize u nas ma rotmistr 800 Kc mesicne po 20 letech, reknete sami, jak ta rodina zije, kdyz dostane se do ni nejaka nemoc a uz tim nevylecitelna zadluzenost. Financni uhradu musime nalezt a staci, kdyz ukazi, kolik je letosniho roku zase danovych nedoplatku. A my pri tom marne volame, aby na pr. dan obratova byla zachycovana ve forme kolku. Jestlize 400 milionu Kc zas nam takhle uteklo, pak nemam pro to pojmenovani, ale prosim pana ministra nar. obrany, aby teto veci si velmi peclive vsimal, nedopustil, dokud tady nestane se naprava a dokud tady nebude nalezite uhrady pro to, co potrebujeme, chceme-li mit pater armady zdravou a chceme-li miti spokojeneho a radostneho ducha v nositelich naseho vojska.

Po nekolik let mluvim uz o hospodarskem planu. Znovu musim opakovat, ze jsem proti jakemukoli parcielnimu hospodarskemu planu. Vsichni dohromady tvorime celek a jestlize pomahame nekomu na ukor druhych, pak jdeme od deseti ku peti. Vim dobre, ze je spousta lidi, kteri nebudou chtiti hledat praci nikdy, ale jsou tady statisice tech, kteri nechteji almuzny a nebudou zebrat, kteri chteji praci. Je to velka cast naseho naroda, a my, kteri z 85 % jsme narodem malych a chudych lidi, musime se o to poctive postarat, aby tento narod pracujicich lidi nepropadal bide i se svymi rodinami a demoralisaci. Nejedna se jen o delnika, ktery pri dlouhe nezamestnanosti ztraci svou kvalitu, my vidime dnes mnoho soukromych uredniku, inzenyru a jinych i lidi skolske inteligence, kteri nechodi ukazovat svou bidu a kteri jsou v situaci, o ktere nechci podrobne mluvit. Ja se jenom klanim pred jejich heroismem, pred jejich trpelivosti a rozsafnosti a take pred heroismem a sebezaprenim jejich zen, protoze si casto jiste nemuzeme ani predstavit, jak to delaji, kdyz nemaji zadnych prijmu a prece nepropadaji zoufalstvi a jsou plni duvery a optimismu, ze prijdou lepsi casy. (Sen. Sladky: Ale ty jejich deti!) Uz ted temer denne cteme o novych velkych katastrofach rodinnych a o sebevrazdach atd. Nejedna se o lidi moralne propadle, nybrz naopak castokrat o ty nejlepsi. Pro mne tady otazka nezamestnanosti a otazky valky s hladem je otazkou hlavni, to musi byt pevnym bodem vladni politiky a politiky cele koalice. My se jiste nedivame se zavisti na zemedelce; ziji mezi nimi a vim, kde je strevic tlaci. Nebudeme zavidet nasim zivnostnikum, kdyz vime, ze v Praze je tolik zproletarisovanych zivnostniku, obchodniku a remeslniku; bylo by to tedy nesvedomite a primo hloupe, kdybychom bidu take techto vrstev nevideli. Ale bida sklaru, horniku, textilnich delniku a bida tech, kteri jeste donedavna byli slusne placenymi pracovniky v tovarnach strojnickych a pod., je takova, ze jsou spravna slova, ze o tuto bidu stejne musime se delit, jako jsme se delili o radost 28. rijna. A proto opakuji, aby predsedove koalicnich stran byli casteji volani ke spolecnym poradam s min. predsedou a s vladou, abychom se dohodli o ruznych podrobnostech a spolecne solidarne postupovali v ruznych hospodarskych otazkach a abychom se take trochu dohodli o metodach sveho postupu, abychom napriste mohli pred sve volice a pred ruzne ty vrstvy, ktere tvori narod, predstupovat s cistym svedomim.

Nemam, co bych vam jeste povidal; ale kdyz tu mame nektere pany ministry, prosim, aby se trochu take podivali na svou byrokracii. Verejnost kritisuje stale Narodni shromazdeni a castokrat ruzne vytky cini nepravem. Ovsem, jestlize v nekterych divadlech tupi se poslanci a senatori primo neuveritelnym zpusobem, to snad se muze hodit do kramu tech, kteri nenavidi demokracii a radi by videli reakci uz na viteznem pochodu. Ja ovsem mam za to, ze zde mame take dohledaci urady, aby nestrpely ponizovani parlamentu a jeho vaznost. Kritiku musime snaset a nikdo se kritice nebude branit, ale proti sprostote musime byti hajeni. Nikde v soudni sini nevyskytuji se u nas jako obzalovani poslanci neb senatori, tam se objevuji docela jini lide, a ja bych nechtel generalisovat a rikat, ze se to tyka celeho naseho byrokratickeho aparatu, ponevadz v nem mame take lidi velmi poctive a velmi pracovite. Ale jsou tu take jednotlivci, kteri neslouzi ke cti naseho urednickeho aparatu, a jestlize i vladni cinitele musi ukazovat na zdlouhavost uredniho postupu ve vecech velmi casto vaznych a zivotnich, pak tim vice musime to zduraznovat my a zadat tady bezohlednou napravu. Reformy zadne nepomohou, dokud nebudou odstraneni nekteri vedouci lide, a v tam smeru potrebujeme dukladne provetrani ve vsech ministerstvech. Ja bych si pral, aby - jde-li o veci povahy korupcni - napred v kazdem ministerstvu kazdy konkretni pripad byl vysetren disciplinarne a vysetrilo se, co je na veci pravdy, abychom si pred celym svetem nedelali ostudu. To je pravda, ze nepekne zjevy ukazuji se i v jinych statech a ve velkem meritku, ale ja bych si pral, aby u nas neobjevovaly se vubec, aby nase republika nebyla jenom ostrovem poradku a miru, nybrz take ostrovem naproste poctivosti. Predevsim si preji, aby neschopni vysoci byrokrate nebyli kryti politickymi legitimacemi. Ptam se, co se stalo s pany z ministerstva obchodu, kteri jsou odpovedni za ruzne udalosti v Dunajske paroplavebni spolecnosti? Ale tam jsme meli jeste jine pripady.

O ministerstvu nar. obrany si promluvime na jinem miste.

Ministerstvo financi, kteremu nase poplatnictvo prinasi takove obeti u vedomi, ze stat to potrebuje, musi samo pecovat o to, by na odpovednych mistech nebyli lide, ze kterych bych neudelal ani diurnisty.

Pri dnesni debate nelze vsechno rici. Leccos rekneme teprve pri projednavani rozpoctu.

Jsem rad, ze jsme se tak solidarne postavili za projev naseho ministra dr Benese a za jeho zahranicni politiku; ponevadz jsme se tak durazne a slavne prohlasili proti valce a pro mir a ponevadz vedeme valku take proti hladu a nezamestnanosti, pral bych si, abychom byli take tady tak solidarnimi jako jsme solidarnimi v politice zahranicni. Chceme miti klid za hranicemi a chceme mit klid take doma.. Proto potrebujeme vladu silnou a take silnou demokracii a politiku ucinne lasky ke svemu lidu a tim take ke svemu narodu. Budu stasten, kdyz se ve vsem bez rozdilu stran a stavu dohodneme. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Donat. Davam mu slovo.

Sen. Donat: Slavny senate! Po provedene debate mam cest jmenem koalovanych stran uciniti tato prohlaseni (cte):

Vyklad pana ministra zahranici dr Benese v dobe tak vazne a vzrusene uspokojil nas jak co do sveho obsahu, tak jmenovite svoji otevrenosti, s jakou osvetlil nam cely postup a jednani nasi zahranicni politiky.

Jsme si vedomi vaznosti mezinarodni situace, vyvolane nejenom konfliktem italskohabesskym, nybrz i celkovymi pomery evropskymi a jmenovite stoupajicim zbrojenim v jednotlivych statech, ktere jiste neprispiva ke zvyseni vzajemne duvery mezi nimi. S radosti vsak muzeme konstatovati, ze prohlaseni pana ministra dr Benese prispelo nejenom k tomu, aby nase verejnost spravne chapala zahranicni udalosti v posledni dobe, nybrz take, aby nezvelicovala nebezpeci, ve kterem pry je nebo byla nase republika, jako nekdy jsme tu a tam v nasi verejnosti slyseli.

Jest zcela spravne, ze byl zduraznen hospodarsky a mezinarodne politicky vyznam nasi republiky. Nase zabezpeceni - a reknu otevrene, zdar a trvani naseho statu je otazkou celoevropskou a ma na nem zivotni zajem velka vetsina nejkulturnejsich, hospodarsky nejvyspelejsich a po strance vojenske dobre vybavenych statu evropskych.

Je jisto, ze postaveni nasi republiky a tim i nasi zahranicni politiky v konfliktu italskohabesskem nebylo prave prijemne. Meli jsme a mame s Italii a s italskym narodem stare kulturni, hospodarske a politicke styky, spojenectvi a pratelstvi v dobach nejtezsich, to jest za svetove valky, a dovedli jsme je i po valce udrzeti a v posledni dobe prohloubiti a zlepsiti. Na druhe strane, od zacatku sve statni samostatnosti provadeli jsme politiku Spolecnosti narodu, ktera svymi snahami o zachovani a udrzeni svetoveho miru zcela odpovida mirovym snaham nasi republiky, smysleni a tradicim naseho lidu. Proto povazujeme za spravny a schvalujeme cely postup nasi zahranicni politiky, ktera zachovavajic pratelske styky s Italii plnila a plni usneseni Spolecnosti narodu, pri cemz v osobe sveho predstavitele snazila se ze vsech sil, aby odvratila konflikt a tim i nutnost pouziti sankci. Vitame vsechny snahy, ktere smeruji nejenom k omezeni celeho konfliktu, nybrz k uplne jeho likvidaci.

Pres to bylo by chybou, kdybychom nezduraznili, ze prave z poslednich udalosti jsou patrna urcita zlepseni, ktera nas opravnuji k nadeji v lepsi budoucnost. Je to v prve rade zvyseny vyznam Spolecnosti narodu. Tentokrate po prve vystupuje Spolecnost narodu jednotne, treba s velikou rozvahou a trpelivosti, ale take s durazem. Bude to jiste pro budoucnost zavazne memento kazdemu utocnikovi, a jak doufame, bude to velkou brzdou vsech utocnych akci. Druhym potesujicim zjevem je to, ze v cele evropske verejnosti a jmenovite politicke verejnosti obou statu, kterych se vec tyka, proniklo presvedceni, ze jenom naprosta shoda a dohoda anglofrancouzska jest pevnou a bezpecnou zarukou miru a ze je naprosto nutna, a to nejenom v zajmu obou zucastnenych narodu.

Nase umluva o vzajemne pomoci se sovetskym Ruskem je dalsim clankem v retezu smluv, majicich za ucel zajisteni a zabezpeceni evropskeho miru. Neni treba zduraznovati, ze ji vitame tim spise, ze je to otevrene ujednani, nemajici zadnych tajnych doplnku ani zadnych tajnych cilu. Jedinym jejim ucelem jest podepriti a udrzeti mir v Evrope.

Pri teto prilezitosti zduraznuji, ze vnitrni struktura jednotlivych statu nemuze ovlivnovati nasi zahranicni politiku. Nevmesujeme se a nechceme zasahovati do vnitrnich zalezitosti kterehokoliv statu, jako nechceme a nepripustime, aby kdokoliv zasahoval do vnitrnich pomeru nasich. Nase vnitrni demokraticke rady se nam plne osvedcily a neni u nas nikoho, kdo by je chtel meniti. Proto je samozrejme, ze si je zachovame a podrzime i pro budoucnost.

Konkretni sousedske styky s Rakouskem a Nemeckem nas opravnuji k nadeji, ze hospodarske styky a politicke porozumeni s temito staty bude stale prohlubovano k oboustrannemu prospechu.

Litujeme, ze nemuzeme totez rici o dalsim nasem sousedu, t. j. Polsku, s nimz nas pomer se nezlepsil. Z vykladu pana ministra zahranici a ze sledovani cele zalezitosti vidime a musime durazne prohlasiti, ze vina neni na nasi strane! Nase vlada a cela nase politicka verejnost, jmenovite take nas tisk, osvedcily nescetnekrate, ze prejeme si uprimne dohody s Polskem. Nase jednani vyznacovalo se premirou klidu a trpelivosti, ktera byla nekdy az vytykana. Byla vsak jiste spravna, protoze prave nas klid vyplyval z toho vedomi, ze nas postup a nase jednani je naprosto spravne a spravedlive. Myslim, ze nenajdeme v povalecne a i v predvalecne historii diplomatickych a konsularnich styku takovych pripadu, jako jednani polskych konsulu v Mor. Ostrave, a jak zde bylo v debate zdurazneno, i v Bratislave, ale ze nenajdeme take obdobneho shovivaveho a trpeliveho postupu postizeneho statu. Pres, to prejeme si ze srdce odstraneni techto nedorozumeni, zlepseni vzajemnych vztahu a uzkou spolupraci hospodarskou i politickou s Polskem.

Je to sice samozrejmosti, ale prece jen je treba zdurazniti, ze trvame na politice Male dohody, ktera jiz po desetileti se plne osvedcuje a prinesla zajisteni bezpecnosti nejenom malodohodovym statum; nybrz prispela i k zabezpeceni evropskeho miru. Blok tri statu o 50 milionech obyvatelu ve stredni a jihovychodni Evrope je velmoc, ktera je s to, aby zabezpecila, a take zabezpeci nejenom zucastnene staty, nybrz i klid a poradek v cele teto oblasti. Cilevedome utuzovani a prohlubovani teto nasi uzke spoluprace s Jugoslavii a Rumunskem bude pokracovati a jest a zustane zakladnim pilirem nasi zahranicni politiky. Nase pratelstvi s Rumunskem a Jugoslavii neni dnes jiz jenom napsano ve smlouvach, nybrz preslo jiz do krve a srdci vsech nasich narodu a jest a zustane podstatnou soucastkou nasi zahranicni i vnitrni politiky.

Nase zahranicni politika jest politikou miru, jak odpovida smysleni a tradicim naseho naroda. Neni to politika miru ze slabosti nebo nutnosti, nybrz z pevneho vnitrniho presvedceni celeho naroda, kde my vsichni jsme za jedno v tom, ze od nikoho nezadame a nechceme niceho, lec pratelskych styku, ale na druhe strane ze to, co mame a co nam patri, budeme vzdy a proti kazdemu do krajnosti hajiti. (Potlesk.)

Proto take plne ocenujeme dulezitost obranne moci. Nase armada slouzi a bude vzdy slouziti obrane nasi republiky a svetoveho miru. Prave proto chceme ji miti silnou a musi byti silnou, a to jak svymi silami materielnimi, tak jmenovite take moralnimi. Chceme a musime miti jistotu, ze nase bezpecnost, klid a zajisteni nasich obcanu jsou chraneny nejenom Spolecnosti narodu a spojeneckymi smlouvami, nybrz i ze dovedeme je obhajiti sami. Spravne bylo zdurazneno panem ministrem zahranici, ze jenom ten narod, ktery chce a ma vuli se braniti, a tomuto ukolu prinasi i obeti, ma jistotu, ze udrzi svoji samostatnost a zachova ji pro pristi generace.

Kazda zahranicni politika musi byti podlozena sporadanymi hospodarskymi a politickymi pomery vnitrnimi. Nase vlada ucinila vsechno, aby tyto pomery byly co nejlepsi. Radou opatreni se snazime odstraniti hospodarskou krisi a nutno zde zdurazniti, ze rada opatreni prispela ke zlepseni nasich hospodarskych pomeru. Vitame, ze vlada pripravuje radu dalsich opatreni, ktera maji dale zlepsiti hospodarske pomery vsech vrstev naseho obyvatelstva. V teto kladne praci bude vlada nami vsemi podporovana.

Schvalujeme prohlaseni pana ministra zahranici dr Benese. Vyslovujeme nejenom nadeji, nybrz i presvedceni, ze obezretnemu a cilevedomemu vedeni nasi zahranicni politiky se podari zabezpeciti vnejsi mir nasi republice, stejne tak, jako v politice vnitrni zdari se nam zdolati tezkou hospodarskou krisi a zabezpeciti tak klid, spokojenost a blahobyt vsemu nasemu obyvatelstvu.

Jmenem vsech koalovanych stran slibujeme panu ministru zahranici i cele vlade vsemoznou podporu techto jejich snah. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Ke slovu neni jiz nikdo prihlasen, rozprava je tudiz skoncena.

Podle § 65 jedn. radu je tubo rozpravu zakonciti hlasovanim, schvaluje-li senat prohlaseni, cili nic.

Senat muze se vsak usnesti, ze hlasovani odklada.

Navrh na odklad hlasovani me podan nebyl.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti. Prosim, kdo schvaluje prohlaseni pana ministra zahranici, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Senat schvalil prohlaseni ministra veci zahranicnich, ucinene v 8. schuzi senatu dne 5. listopadu 1935.

Tim je tento odstavec naseho poradu vyrizen.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze. Dal jsem dovolenou na dnesni schuzi sen. Dundrovi.

Sdeluji, ze se predsednictvo senatu usneslo podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne neb telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.