Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 10. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 7. listopadu 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 126 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Benes, dr Krcmar, Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 9 hodin 48 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. dr Budayovi, Jancekovi, Juranovi, Kubacovi, Popovicovi, Steinerovi, Wenderlichovi.

Navrhy tisky 44, 45.

Zapis o 7. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1935, rocnik XVI, c. 7 az 9.

o 8. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem padany pisemne namitky, poklada se zapis ten za spravny a bude vytisten.

vyboru iniciativnimu navrhy tisky 44, 45.

ve schuzi konane dne 6. listopadu 1935 prikazany navrhy:

Vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu tisky 6 az 9, 12, 13, 18 az 21, 23.

Vyborum soc. politickemu a zivnobchodnimu tisk 10.

Vyborum narodohospodarskemu a zivno-obchodnimu tisk 11.

Vyboru ustavne-pravnimu tisk 25.

Vyborum rozpoctovemu a ustavne-pravnimu tisk 26.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to:

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, kol. Pfrognerovi.

Sen. Pfrogner (nemecky): Damy a panove! Klub poslancu sudetskonemecke strany vyzval vladu jiz pred tydny, aby poskytla panu ministru veci zahranicnich prilezitost podati obema komoram parlamentu zpravu o zahranicne politicke situaci. Nyni pan ministr veci zahranicnich svou zpravu podal a muzeme konstatovati, ze cela verejnost s velkym zajmem sledovala tuto zpravu v situaci obzvlaste kriticke, ve ktere se v pritomne dobe Evropa naleza nasledkem italsko-habesskeho konfliktu. Nutno konstatovati, ze ve zprave, ktera vychazi od zakladu, nic podstatne noveho nebylo receno, a ti, kdoz cekali na nejakou sensaci, budou asi velice zklamani.

Ministr veci zahranicnich postavil po vyliceni nejdulezitejsich udalosti r. 1935 do stredu svych vyvodu italsko-habessky konflikt a pri tom konstatoval, ze Evropa uprostred svych snah o zabezpeceni miru zcela nahle postavena byla pred skutecnost, ze dva staty nalezejici Spolecnosti narodu zapleteny byly do vazneho konfliktu, ktery se sice neodehrava na evropske pevnine, nybrz v Africe, ktery vsak vrha take sve stiny na nasi pevninu.

Tato skutecnost zajiste ukazuje, ze dosavadni opatreni na zachovani miru nedostacovala a ze take Spolecnost narodu nedovedla zabraniti vzniku takovychto krvavych konfliktu mezi narody. Je pochopitelno, ze tento konflikt byl stredem vyvodu ministra veci zahranicnich, ze z cele reci patrna je snaha tento konflikt pokud mozno brzo skonciti a zabraniti predevsim tomu, aby nezasahl take Evropu. Tuto snahu dluzno z celeho srdce vitati. Jde prece pri tom o zabezpeceni a upevneni miru pro pritomnost a take pro budoucnost. Nasi ulohou je nyni pokud mozno objektivne a vecne zkoumati, zdali dosavadni cesta k tomuto, zabezpeceni miru byla spravna, zdali prostredky, jichz bylo pouzito, byly vesmes spravne a zdali vycerpany byly vsechny moznosti, ktere by mohly vesti k tomuto trvalemu upevneni miru.

Nase stanovisko jakozto mluvcich sudetskych Nemcu jest jasne dano opetovnymi projevy Konrada Henleina a jinych vudcu nasi strany. My jako kazdy odpovedny davno jsme uznali, ze valky jsou nejnevhodnejsim prostredkem k reseni stavajicich problemu. My vsichni vime z pouceni posledni svetove valky, ze valecne konflikty sice vsem skodi, ale nikomu nemohou prospeti, trvale ani jednotlivci. Proto musi byti ukolem vsech odpovednych lidi snaziti se vsemi silami o zamezeni krvavych srazek. Vime velmi dobre, ze po poslednim tezkem vyporadani ve svetove valce dalsi krvavy konflikt mohl a musil by miti za nasledek uplnou zkazu Evropy a zanik zapadni kultury. Nemuzeme se ovsem ubraniti dojmu, ze se prilis mnoho mluvi o miru a jeho zachovani, a je tomu tak jiz jednou ve svete, ze vecem, o kterych se mnoho mluvi, jednoho dne vice dobre neverime, a je znamou skutecnosti, ze strach pred nakazlivou nemoci teto nemoci nezabranuje, naopak, ze ten, kdo se ji boji, vice jest ohrozen. Je vsak take skutecnosti, ze tyto reci o ohrozenem miru mohou vzbuditi naladu nervosy a nejistoty, ktera jednoho krasneho dne muze vyvolati konflikty. Zde mohlo by se jiste rici, ze trochu mene znamenalo by vice. Maji-li snahy po zachovani miru miti uspech, pak po nasem nazoru musi predevsim byti zase zjednana atmosfera klidu a duvery. Musime - sedmnact let po skonceni valky - bohuzel konstatovati, ze tato atmosfera klidu a duvery dosud neni sjednana. Myslime, ze mir Evropy a sveta zabezpecen bude teprve tehdy, az osudna valka bude likvidovana nejen mirovymi smlouvami a na papiru, nybrz v srdcich vsech odpovednych a v srdcich narodu.

K tomu bylo by potrebi, aby se vsichni narodove konecne zbavili nepratelske nalady, vznikle behem valky, a stale jeste trvajici povalecne nalady. K tomu by bylo zapotrebi, aby nazor o vitezich a porazenych ze vsech hlav a ze vsech mysli a srdci konecne byl vymycen, aby pres vsechny tyto konflikty byla dana moznost vzajemnou dohodou resiti vsechny problemy, ktere svetovou valkou nebylo mozno odstraniti, ba ktere prave svetovou valkou nove vznikly anebo mirovymi smlouvami nove byly vytvoreny. Nebot jestlize posledni svetova valka mela miti nejaky ucel, pak mel by prece toto vzajemne nepratelstvi v Evrope nahraditi, rekl bych, pocit solidarity Evropy. Myslenka evropanstvi mela by zviteziti nade vsemi jinymi myslenkami, jestlize valka vubec mela miti jeste nejaky smysl. Nebot mam za to, ze dnes nejde jiz vice jen o zajmy Nemcu, Francouzu, Anglicanu nebo Cechu, nybrz ze dnes skutecne jde o existenci a kulturu Zapadu. Myslim, ze tento pojem evropske solidarity je podminkou, mame-li v budoucnosti splniti sve poslani, jez nam uklada stara evropska kultura.

Pri teto prilezitosti dochazim k tomu, abych promluvil o nasem stanovisku ke Spolecnosti narodu. Spolecnost narodu se pri italsko-habesskem konfliktu po prve pokusila zkratiti valecne zapletky anebo zabraniti tomu, aby ucinky teto valky nezasahovaly dale, i kdyz se ji nepodarilo zabraniti konfliktu jako takovemu. Musime se tazati, zdali Spolecnost narodu v nynejsim svem slozeni bude s to, aby skutecne take splnila funkci obhajce miru, ktera ji prislusi. Myslime, ze Spolecnost narodu ve svem nynejsim slozeni neni s to, aby toto dulezite a nutne dilo miru take dokoncila, a to proto, ponevadz jest jeste prilis zaujata ideologii povalecne doby. Teprve kdyz Spolecnost narodu bude mistem, na kterem se vsichni narodove, at jiz behem valky stali na te neb one strane, at vuci sobe stali pratelsky nebo nepratelsky, mohou pohybovati a vysloviti jako rovni mezi rovnymi, teprve pak, myslim, bude Spolecnost narodu s to, aby splnila sve vysoke poslani.

K tomu bylo by ovsem potrebi, aby se Spolecnost narodu odpoutala od mirovych smluv a aby se stala necim vice, nezli, jak se zda, byla behem poslednich let, ze totiz dosud byla jen nastrojem k zabezpeceni techto mirovych smluv, cimz bezdeky ti, na ktere se ma davati pozor a dohlizeti, meli trpky pocit, ze se na ne prave dohlizi a ze jsou pozorovani a ze se nepokladaji za rovnocenne. Myslim, ze teprve tehdy, az zde bude moznost, ze se Spolecnost narodu uplne nove preorientuje, ze se uplne osvobodi od dejin sveho vzniku, ktere prece souvisi se zachovanim mirovych smluv, ze teprve potom muze se stati nastrojem, jenz slouzi vsem narodum, nastrojem, ke kteremu vsichni narodove maji duveru, a pak teprve muze miti autoritu, ktere se vsichni narodove radia ochotne podrobi.

Pan ministr veci zahranicnich ucinil, jak jsem se jiz zminil, stredem svych vyvodu italsko-habessky konflikt a pri tom konstatoval, ze tentokrate zasahem Anglie bylo mozno chopiti se sankci, ke kterym se pripojujeme, a to hospodarskych a financnich sankci, a ze se doufa, ze temito sankcemi valecne udalosti budou utlumeny, ze nezachvati pevninu a ze tento valecny konflikt pokud mozno brzy bude skoncen. Je nyni jiste pozoruhodne, ze Spolecnost narodu po prve podnika takovouto akci a ze pri tom jde o dva staty Spolecnosti narodu. Nebot konflikt neni prece jen italsko habesskym, nybrz je konfliktem italsko-habessko-anglickym, pri cemz myslim, ze by se pri tom melo Italie a Anglie psati s velkymi pismeny, kdezto Habes jen podruzne stoji uprostred. To je politovanihodny stav, ale prece nelze popriti, ze tomu tak jest. At jiz pohnutky Anglie jsou jakekoliv - pan ministr veci zahranicnich se zabyval take touto otazkou - nutno prece konstatovati, ze je to prvni pokus take proti statu, ktery patri k byvale Dohode, pouziti ustanoveni Spolecnosti narodu. Muzeme se pripojiti k prani pana ministra veci zahranicnich, aby se podarilo co mozno brzy vyriditi italsko-anglicky konflikt. Nemuzeme zakryti obavu, ze by se toto vyrovnani mezi obema velikymi mohlo na konec prece jen stati na ukor malych a slabsich, na ukor Habese. Skutecnosti jsou bohuzel takove a nutno je brati tak, jakymi jsou.

Pri tom se vsak domnivam, ze mohu souhlasiti se vsemi pany recniky prede mnou, kteri tvrdili, ze bude nezbytno, aby take ve Spolecnosti narodu mocni, velici a silni byli temi, kteri ji davaji raz.

Je zajimave mimo to, ze jsme se dosud mohli domnivati, ze Francie, ktera takrka stala u kolebky Spolecnosti narodu, je velmoci, ktera Spolecnost narodu vede a ridi a ktera ma nejvetsi zajem na politice Spolecnosti narodu; je pozoruhodne to, ze v tomto pripade jevi se stale zjevneji, ze vetsi, silnejsi vliv Francouzum byl vzat z rukou nasledkem jejich zvlastni situace, do ktere se dostali mezi pritele Italii a pritele Anglii.Veci maji se nyni tak, ze v pritomnem okamziku Anglie je tou velmoci, ktera ma vetsi vliv na Spolecnost narodu. Pan ministr veci zahranicnich minil, ze jednanim Spolecnosti narodu a timto novym utvarenim je dan pocatek nove faze evropske politiky. Jsem rad ochoten souhlasiti s timto nazorem a doufam jen, ze tento novy pocatek - at jiz jsou pohnutky jakehokoli druhu - povede k tomu, aby se Spolecnost narodu utvarila tak, aby se mohla stati prave tim uplne neutralnim forem pro vsechny staty a narody.

Vitame to, ze pan ministr veci zahranicnich vyslovne prohlasil, ze nejsme zucastneni konfliktu mezi Italii a Habesi a vitame zjisteni, ze se ucastnime sankci sledujice jen zavazky prevzate vuci Spolecnosti narodu, i kdyz pri tom se musime zminiti, ze to, doufejme, nezustane jen zboznym pranim, nybrz ze se podari prikloniti se k intencim Anglie, ktera dnes je zjevnym odpurcem Italie, tedy plne podporovati anglicke stanovisko, a pri tom nezkaliti si zcela pratelstvi s Italii. Tendence takova je pochopitelnou, myslim jen pro svou osobu, ze jest jiste velkym diplomatickym umenim proplesti se timto konfliktem.

Dale pak se pan ministr veci zahranicnich zabyval pomerem Ceskoslovenska k ostatnim statum. V teto zprave zaujimal pakt s Ruskem velke misto. Nase stanovisko k ruskemu paktu neprekvapi, je samozrejme a zcela jasne. My tomuto ruskemu paktu sve svoleni z ruznych duvodu dati nemuzeme, nybrz hledime mu a jeho ucinkum vstric se smisenymi pocity, ba dokonce s velikou neduverou. Souhlasim, ze Rusko nema touhy po expansi. Rusko ma dosti pudy a nema naprosto potreby rozsirovati se na nekterou stranu, a pripoustim, ze v tomto smeru z Ruska nehrozi nebezpeci valky. Ale mohu na druhe strane zajiste s urcitosti rici, ze bolsevismus, komunismus ma touhu po expansi a v tom spatruji nebezpeci pro zapadni kulturu. (Potlesk.) Nebot ze bolsevismus se nevzdal sve touhy pro expansi, ukazuje jiste sjezd internacionaly a ze take spojencu neusetri svym spasonosnym ucenim, ukazuji mnohe brozurky, ktere na vsech rozich v Praze mozno koupiti za 1 Kc a ktere zrejme ukazuji, jaka tendence se tim sleduje. A tyz Dimitrov, ktery ve Spolecnosti narodu je velkym mluvcim pro Rusko a mir narodu... (Veselost. - Sen. Kreibich [nemecky]; ctete prece alespon noviny! Sen. Niessner [nemecky]: Vzdyt si to pletete s Radeckym!) Odpustte, Litvinov, byl to lapsus linguae. Je vsak take zajimave, ze vysetrovani v kasarnach vynaseji z kufru vojinu na svetlo veci, ze kterych lze jasne seznati, ze se propaganda sovetskeho Ruska nezastavi ani pred smlouvou s Ceskoslovenskem.

Pak jeste jednu vec. Toto spojenectvi se sovetskym Ruskem pripomina prilis situaci, jaka byla kratce pred rokem 1914. Take tehdy byla Italie zamestnana v Africe a take tehdy se Evropa clenila tak jako dnes: na jedne strane Francie, na druhe Rusko a mezi tim stredni Evropa, a prave z teto snahy zachovati t. zv. evropskou rovnovahu vznikla valka. Hledi se vzdy jednu misku vahy stlaciti hloubeji a z rovnovahy pak nevznikne nic jineho nezli snaha po prevaze a misto spoluprace dosahne se jen napeti, ktere jednoho krasneho dne musi vesti k vybuchu. Take z tohoto duvodu nemuzeme schvalovati seskupeni, ktere se nyni tvori v Evrope, a mame vsechnu pricinu a vsechen duvod a take povinnost sve pochybnosti vcas pronesti.

Pan ministr veci zahranicnich dr Benes pravi ku konci svych vyvodu, ze se situace Ceskoslovenska oznacuje jako nebezpecna a pripousti to a mini, ze nebezpecnou je situace proto, ponevadz je pro celou Evropu mimoradne dulezite, ponevadz je klicem pro znovu vybudovani stredni Evropy. Situace jako takova je spravne oznacena a odpovida zajiste nazoru, ze Ceskoslovensko oznaciti dluzna za srdce Evropy a obzvlaste stredni Evropy. Cim vice uznavame spravnost tohoto nazoru o srdci Evropy a cim vice tomuto nazoru verime, tim vetsi ustava se pro nas povinnost pecovati o to, aby Ceskoslovensko v tamto organismu stredni Evropy skutecne plnilo funkci srdce, abychom tedy my, pokud jde o nas, prispivali k tomu, provesti predevsim uklidneni stredni Evropy a jeji zotaveni, ponevadz odtud zabezpeciti dluzno mir pro celou Evropu. (Nemecke vykriky: Nemecko!) Zajiste take s Nemeckem.

Rozladeni s Polskem ukazuje zretelne, ze pri tom otazka mensin hraje velkou ulohu. Nemusi to vzdy byti touha po expansi nektereho statu, mohou take nerozresene problemy mensin vesti k zapletkam, ktere mohou miti straslive nasledky pro zucastnene. Zde musi se nas ve zprave ministra veci zahranicnich neprijemne dotknouti, ze mluvi zaroven o statu a narodu a teprve ku konci sve zpravy take o narodech a tridach a jejich harmonicke spolupraci. Myslim, my vsichni, ceskoslovensky stat a jeho vudcove, museli by se osvoboditi od ideologie narodniho statu, mame-li skutecne dojiti k uklidneni, a to je predpokladem toho, abychom mohli splniti svou funkci ve stredni Evrope. Stat, ktery jiz jednou hosti vice narodu, nemuze ani ve vnitrni politice ani v zahranicni politice trvale brati zretel na jeden z techto narodu, nybrz musi svou politiku prizpusobiti opravnenym tuzbam a pozadavkum take ostatnich narodu a musi se pokusiti prani narodu, ktere hosti, uvesti v soulad, aby na zaklade vnitrni pevnosti plniti mohl svuj ukol vuci svetu a sousedum.

Myslim, ze jsem se tim dotkl jadra problemu vnitrni a take zahranicni politiky. Myslim, ze moderni a demokraticky stat, jak my jej chapeme, ma pecovati o blaho vsech svych statnich obcanu, a to pecovati stejnou merou, a nikoli jen o hospodarske, nybrz take o dusevni blaho, to jest v nasem pripade: stat ma pecovati o to, aby pravem pozadovana vernost a plneni povinnosti vuci statu mohly byti uvedeny v soulad se samozrejmou prichylnosti a vernosti k vlastnimu narodu. A v techto vecech zustal nam stat zajiste jeste mnoho dluzen. Myslim, ze mirove smlouvy, ustavni listina a smlouvy o ochrane mensin predstavuji minimum, jez stat ma davati svym mensinam, a v nasem pripade Ceskoslovensko svym mensinam. Myslim vsak, ze toto minimum, ktere nam je zde zaruceno, daleko jeste nebylo splneno a ze uklidneni uvnitr nastati muze teprve tehdy, kdyz dojde k uplnemu splneni toho, co nam tyto listiny na pravech zarucuji. (Vykriky sen. Hubky.) Budeme miti jeste casto prilezitost mluviti o techto vecech a podati dukaz o tom, ze slovo o "rovnych mezi rovnymi" bylo sice receno, ze je take na papire, ale dosud nestalo se skutkem. Muzeme uvesti sta, ba tisice prikladu na dukaz toho, ze toto minimum ochrany mensin v Ceskoslovensku neni dosud splneno. To vsak je nezbytnou nutnosti, ma-li Ceskoslovensko dojiti vnitrniho upevneni, ktereho bezpodminecne potrebuje pro tezkou svou situaci, kterou pan ministr veci zahranicnich sam pripousti.

Tu prichazime nyni k oboru, ktery dnes u mnohych z vas patrne vzbudi nikoli porozumeni, nybrz snad narazi na odmitnuti. Mame totiz proti vasemu nazoru v nynejsi dobe za to, ze pro ceskoslovensky narod nebylo zadnym nestestim, ze po staleti zil v nejuzsim kulturnim a hospodarskem spolecenstvi ve stredni Evrope s Nemci. A mam za to, ze tato stredni Evropa, ktera tvori hospodarsky celek, musi byti vytvorena a upevnena nejen ve sve vychodni casti, nybrz ze tato stredni Evropa musi byti vytvorena jako celek, nebot tato stredni Evropa saha prave pres hranice nemeckeho uzemi, a pres tuto skutecnost se trvale nepreneseme ani my ani vy. Ceskoslovensko lezi v teto zivotni prostore, lezi uprostred stredni Evropy a je dejinami, kulturou a hospodarstvim s touto stredni Evropou pevne spjato. Proto je potrebi, abychom se s temito danymi skutecnostmi smirili a cim drive se tak stane, tim bezpecneji a drive zaruceno a zabezpeceno bude uklidneni narodu ve state a klidny vyvoj statu. Je to, i kdyz se to dnes jeste nechape, prece jadrem problemu ceskoslovenskeho statu a bylo by velkym stestim, kdyby brzo nastal okamzik, ve kterem tato skutecnost bude uznana. (Sen. W. Muller [nemecky]: Prednaska o tom v Berline byla by velice nutna!) Prednaska o tom zde u nas je pri nejmensim prave tak dulezita. Potrebuji poukazati jen k tomu, ze pan ministr veci zahranicnich rekl, ze nase styky s Nemeckem jsou jen normalni a korektni a ze pres to mame s Nemeckem vymenu zbozi, ktera znacne prevysuje vymenu zbozi se vsemi jinymi spratelenymi a sousednimi staty. Tuto skutecnost nelze jednoduse trvale popirati. Nemyslim, ze ve stredni Evrope pouze na vychodni jeji casti, na Balkan je dana moznost hospodarskeho doplneni. I kdyz po starem Rakousko-Uhersku jakozto statu, jakozto monarchii netruchlime a nemame, politicky mysleno, priciny truchliti po tomto starem Rakousko-Uhersku, musime prece uznati, ze spolecne s Nemeckem bylo hospodarskou jednotkou, ktera dovedla vyrovnati vsechny hospodarske zajmy, zucastnenych narodu a statu. Ozdraveni stredni Evropy muze nastati teprve tehdy, kdyz tento stav bude zase obnoven. (Ruzne vykriky.) To je skutecnost, i kdyz se vam jevi dnes sebe neprijemneji.

Dluzno uvitati, ze pan ministr veci zahranicnich ve sve mostecke reci k tomuto nasemu stanovisku prihledl rka, ze dobre rozumi prani sudetskych Nemcu, tedy Nemcu v tomto state, ze si preji pratelsky pomer s velikym nemeckym sousednim narodem, ze muze rozumeti tomuto prani a ze je rad ochoten uciniti vsechno, aby privodil pratelsky pomer s Nemeckem. Tento zjevny a srdecny ton mostecke reci byl ponekud oslaben prohlasenim pana ministra veci zahranicnich v jeho vykladu. Kdezto na priklad smlouva s Ruskem byla sjednana, aniz by se byl zadal kolektivni postup s Malou Dohodou, kdezto ruska smlouva je vazana pouze na francouzsko-ruskou smlouvu, se kterou uzce souvisi, ma pan ministr veci zahranicnich za to, ze toto sblizeni s Nemeckem a pricleneni Nemecka do skupiny onech pracovniku a bojovniku za evropsky mir stati se musi kolektivne s Malou Dohodou a se vsemi ostatnimi staty. Vidime tedy podstatny rozdil, zdrzenlivost a odvislost od politiky jinych statu. Myslim, ze by Ceskoslovensko jako nejblizsi soused Nemecka a jako srdce stredni Evropy melo vsechnu pricinu v teto veci uciniti pocatek, nebot je-li spravne, a my o tom nepochybujeme, ze ustava nektereho statu a naroda nesmi miti vliv na to, jake stanovisko k tomuto statu zaujimame, jestlize tedy bylo mozno dospeti ke smlouve se sovetskym Ruskem, ktere je spravovano komunisticky, pak take pro Ceskoslovensko nesmi byti narodni socialismus zadnou prekazkou. (Vykriky ceskych a nemeckych senatoru.) Byli jsme vyzvani, abychom konecne jednou jasne vyslovili sve stanovisko k Nemecku. To jsme dosti casto ucinili. Nikdy jsme nezapirali, ze cinime narok na samozrejme a prirozene pravo, jez ma kazdy narod a kazdy slusny clovek, a ze nikdy nebudeme popirati sve spolecenstvi s velkym nemeckym narodem, ze nam to vsak take nikdo spravedlive smyslejici nebude zazlivati. Myslim, ze take my mame pravo s ucastenstvim sledovati boj, ktery nemecky narod vede o svuj vzestup. Priznavame kazdemu narodu lasku k vlasti a lasku k vlastnimu lidu, zadame vsak totez take pro sebe. Mohu s tohoto mista zdurazniti, ze jsme svou lasku k nemeckemu rodnemu lidu neobjevili teprve s narodnim socialismem. (Vykriky nem. soc. dem. senatoru.) Milovali jsme nemecky narod prave tak, kdyz byl pod marxistickou vladou, a vladni forma v Nemecku nemuze v nizadnem pripade meniti nase city vuci Nemecku. Nemame s narodnim socialismem nic spolecneho. Kdo tomu nechce rozumeti, tomu nemohu pomoci, ale skutecnosti jest, ze nejsme tak naivni, ze to, co pro Nemecko je spravne nebo nespravne - to ukaze budoucnost - beze vseho mozno prenesti na nase pomery. Vime mimo to, ze jsme jiz jednou mensinou a ze nemuzeme zed hlavou proraziti, i kdybychom byli narodnimi socialisty, kterymi nejsme, a ze se mame smiriti s danymi pomery a ze take vsichni mame za povinnost vcleniti se do techto danych pomeru a podle danych pomeru pro nas lid a pro vybudovani statu vykonati to nejlepsi. Musi jednou nastati okamzik, kdy se jiz nebude pochybovati o poctivosti teto nasi snahy. Myslim, ze to neni jen v zajmu nemeckeho lidu v Ceskoslovensku, nybrz take v zajmu statu. Nemuzeme ciniti nic jineho nezli to vzdy znova zduraznovati a na dukaz nabizeti svou ochotu.

Ovsem musime pri tom rici, ze predevsim nutno skutecne vyriditi jadro problemu, ze se nam take skutecne bez vyhrady da toto minimum, ktere nam vyvoj ve state poskytuje a zarucuje. Bez vyrizeni teto zakladni otazky bylo by to nemozne, ponevadz tim statu neposlouzime. Prichazim pritom k otazce, zdali statu prokazalo sluzbu dosavadni jednani tech aktivistu, kteri odpovednym vudcum statu licili veci vzdy tak, jakoby vsechno bylo v poradku, jakoby sudetsti Nemci byli spokojeni. Udalosti pri letosnich volbach ukazaly jasne, ze tomu tak neni a ze lid smysli jinak. Tim neni pomozeno ani lidu ani statu samotnemu. Chceme-li zjednati ovzdusi duvery, pak je zapotrebi, abychom sve mineni projevili tak uprimne, jak to sami citime. Nebot jinak nelze zjednati potrebne ovzdusi duvery a predpoklady pro spolupraci.

Jak daleko saha tato neduvera, jak se zbytecne prohlubuje, ukazuji projevy tisku i reci clenu parlamentu, jez nutno brati vazne. Jestlize na pr. vcera kol. Winter mluvi o tom, ze musi byti napadne a ze je zajimavou skutecnosti, ze vsichni zatceni v poslednim vyzvedacskem procesu jsou cleny sudetskonemecke strany, pak musim konstatovati, ze to neodpovida skutecnosti. Bylo zatceno 20 nebo nevim kolik osob a jisty tisk shledal nutnym, vsude tam, kde jde o cleny sudetskonemecke strany - muselo by se zjistiti, zdali je tomu tak - pripojiti poznamku v zavorkach. slo o 4 az 5 osob, u druhych se upustilo poznamenati prislusnost ke strane. Zde jevi se zjevna tendence stale neco na nas svadet a uvadet nas do podezreni. Bylo by zajimave zjistiti, ktere strane nalezeji ti, kdoz s ceske strany jsou zapleteni do teto posledni vyzvedacske afery a mohlo by se panu sen. Wintrovi velmi lehko stati, ze jsou spolu zapleteni prislusnici jeho strany a ze by tim jeho strana prisla do stejneho podezreni, jako se domniva, ze muze podezrivati nase hnuti, ponevadz jednotlivi lide nahodou patri k hnuti a zabyvaji se vyzvedacstvim. Mohl by dokonce nastati pripad, jde-li take o vojenske osoby, ze by ten neb onen dokonce nalezel ke strane pana ministra veci zahranicnich a s touze logikou mohlo by se tvrditi, ze strana pana ministra veci zahranicnich neni hodna duvery a ze ma statu nepratelskou tendenci. Myslim, ze se musi jednou prestati s tim, aby se nas takovymito argumenty podezrivalo.

Vcera si take jeste jeden kolega, kol. Slama, stezoval do toho, ze sudetskonemecka strana stve proti ceskemu narodu. Musim konstatovati, ze se na nasi strane nepodnika vubec zadne stvani proti ceskemu narodu. Jestlize kritisujeme nektera opatreni a nedostatky ve state, pak cinime tak plnym pravem. Doporucoval bych panum, aby se posadili jednou nepoznani do oddeleni III. anebo take II. tridy na draze anebo vesli do nektereho hostince a poslouchali, co Cesi sami mluvi o state a o zarizenich statu. Oproti tomu jsme primo nevinatka, oproti zpusobu, jakym Cesi kritisuji sva zarizeni. Jiste tedy neni na miste uvadeti to jako dukaz, ze smyslime statu nepratelsky.

Nemohu tedy upustiti od nazoru, ackoli narazim na odpor, ze Ceskoslovensko bude moci sve poslani jako nositel miru v Evrope a ve svete plniti, jestlize pozna, ze jakozto srdce teto stredni Evropy v prve rade ma provadeti politiku stredoevropskou a ze je veci samozrejmou dohodnouti se za tim ucelem s nejblizsimi sousedy. Rozumime tomu a vitame, ze se Ceskoslovensko snazi zachovati pratelsky pomer k Rakousku, vitame, ze se pomer k Madarsku zlepsil a muzeme porozumeti take tomu, ze svazky s Malou dohodou jsou velmi uzke a pratelske. Ale divame-li se na situaci tak, jakou jest, pak muzeme jako sudetsti Nemci jen nalehave zadati, aby pomer k nasemu nejblizsimu velkemu sousedu, k Nemecku, utvaren byl tak, aby se nam sudetskym Nemcum umoznilo svou vernost ke statu, ktera je minena poctive, uchraniti pred kazdym konfliktem s vernosti k narodu. Co platilo o sovetskem Rusku, musi nam platiti take o Nemecku. Neni-li nam niceho do vnitrnich pomeru sovetskeho Ruska, muze nam byti lhostejnou take vnitrni ustava Nemecka. Ostatne mame vsechnu pricinu prositi pana ministra veci zahranicnich a celou vladu, aby meli na mysli stanovisko, ze se nestarame o vnitrni zalezitosti jinych statu, a aby energicky pecovali o to, aby se take jine staty nevmesovaly do nasich vnitrnich zalezitosti. Minim tim zcela zretelne bolsevickou propagandu. Veci se tak maji, i kdyz je vam to neprijemne, a je priznacno, ze prave od nemeckych stran prichazi nejvetsi odpor proti tomu, aby tato stredni Evropa predstavovala uzavrenou historickou, kulturni a hospodarskou jednotu, ktera se nesmi trhati a prave vy jakozto zastupcove delniku meli byste vsechnu pricinu pecovati o to, ponevadz to znamena jedinou zachranou take pro prumysl. Ti z nasich kolegu, kteri vedi, ze cela vychodni cast teto stredni Evropy je po vytce agrarnim uzemim, musi prece veriti tomu, ze Nemecko je jedinym hospodarskym telesem, ktere muze pojmouti agrarni prebytky z vychodu teto stredni Evropy a vyrovnati tak hospodarske potreby. To, co jsem rekl, muze dnes zniti velmi nepopularne a vyvoj nedospel treba dosud tak daleko, aby nas dobre mineny umysl byl plne chapan. Ale skutecnosti je prece, ze se nutnosti teto uzavrene stredni Evropy muzeme nauciti z dejin, a ze skutecnosti zemepisne polohy jednoduse urcuji nasi budoucnost. Tato stredni Evropa a, chceme-li, Evropa, toci se kolem dvou prirodou danych os, kolem dvou tepen, ktere v tomto pripade nikoli svou krev, nybrz svou vodu - necht se kolo dejin toci jakkoli - neochvejne ponesou dale, kolem Labe a Dunaje, ktere maji svuj vznik v srdci Evropy. A at jiz veci tocime jakkoli, tato dana zemepisna skutecnost potrva a tyto dva proudy potekou dale do Hamburku a dale do Cerneho more. Svuj tok a svou cestu nezmeni, neodchyli se ani do Parize ani do Moskvy a cim, drive prihlednuto bude k temto prirozenym skutecnostem, tim lepe bude v budoucnosti pro nas vsechny. Chtel bych svoje vyvody skonciti tim, ze svuj plny souhlas se zahranicni politikou dame tehdy, kdyz bude zmenena v ten smysl, ze okruh svazku a smluv bude uplne uzavren a cela stredni Evropa pojata do tohoto kruhu, kdyz nase zahranicni politika bude nejen francouzskou a sovetsko-ruskou, nybrz take ceskoslovenskou politikou. (Potlesk.)