Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 9. schuze (obsah, prilohy) | Streda 6. listopadu 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 133 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Benes, dr Czech, dr Derer, dr Krcmar, Machnik, drTrapl.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trma1.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 10 hodin 30 minut.

dal predseda na dnesni schuzi sen. Kubacovi a Steinerovi.

Tesnopisecka zprava o 7. schuzi senatu ze dne 23. rijna 1935.

Zapisy o 1. az 6. schuzi senatu ze dne 18., 19., 24., 25. a 26. cervna 1935.

o 7. schuzi senatu vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, poklada se zapis ten za spravny a bude vytisten.

vyboru imunitnimu zadost velitelstvi I. divise v Praze-stab za vydani sen. Enhubera pro podezreni, ze svym jednanim dopustil se skutku ohrozujicich dobrou povest cs. dustojnika ve vysluzbe (c. 274).

Predseda (zvoni): Prikrocime k projednavani poradu schuze, a to nejprve k odst. 1 poradu:

1. Rozprava o prohlaseni pana ministra veci zahranicnich.

Udeluji slovo prvnimu recniku, prihlasenemu "proti", panu kol. dr Turchanyimu.

Sen. dr Turchanyi (madarsky): Velavazeny senat! Expose pana ministra Benesa moze byt v podstate rozdelene na dve casti. V prvej jeho casti zaoberal sa s pomermi vo Spolocnosti narodov so zvlastnym zretelom na italsko-habessky konflikt, v druhej jeho casti vsak zaoberal sa s pomerom republiky k susednym statom. Tohoto rozvrhu bodem sa pridrziavat i ja vo svoje reci.

Nasledky italsko-habesskeho konfliktu dosvedcily nase stale zdoroznovane stanovisko, ze akokolvek krasna je praceschopnost a velka aktivita pana ministra zahranicia, v dosledku coho sa tu a tam tvrdi, ze on vlastne je ministrom nielen Ceskoslovenska, ale Europy, pre tak maly stat, akym je republika, moze tento hyperangazman, tento jeho zastoj predneho bojovnika za zaujmy velmoci mat v zapati nebezpecenstva a skody.

Moze to mat v zapati skodlive nasledky pre maly stat hlavne preto, lebo velmoci len velmi zriedka hodnotia zasluhy tak vysoko a tak trvale, do akej miery zazlievaju mu odporcovia jeho kroky, postradajuce priatelstva.

Ani terajsi konflikt neprinesie republike osoh, avsak moze jej sposobit citelne skody. Pouzitie sankcii v dnesnom svete, zamorenom krizou a nezamestnanostou, moze viest len k tomu, ze v statoch, ktore sankcie prevadzaju, priamou i nepriamou cestou mocne vzraste nezamestnanost. Priamo preto, lebo odpadne vyvoz do Italie, a nepriamo, lebo poklesne i vyvoz do statov inych, vykonavajucich sankcie, kedze hospodarska sila tychto statov odpadnutim vyvozu poklesne.

Nevdojak vnucuje sa tu otazka, co moze oproti tomu ziskat stat? Je zrejme, ze z italsko-habesskeho konfliktu neziska nic, lebo je celkom lahostajne, zda Italia obsadi celu Habes a ci nie. A preto sme proti uplatneniu sankcii, lebo z toho vyplynie vela skod a ziadny osoh.

Ostatne cela zahranicno-politicka situacia dosvedcuje nasu thezu nami tolkraz zdoraznovanu, ze je nespravne, hlada-li stat svoju hlavnu oporu v dalekej velmoci a v zaujme toho zanedbava pestovat dobre pomery so susedmi.

V druhej casti reci pana ministra zahranicia spatrujeme znamky potisitelneho zlepsenia. (Sen. Selmec [madarsky]: To potom vy pokazite!) My to nepokazime, len aby to ini nekazili.

Vztahuje sa to specialne na cast jednajucu o Madarsku. Pre nas, tunajsich Madarov, nemoze byt samozrejme lahostajne, v akom pomere je nas stat k nasmu bratskemu narodu. A preto musime sa tesit, je-li tento pomer priatelskejsi, a dufame, ze pan minister zahranicia i vtomto smere uplatni svoje talenty.

Prirodzene musi prestat predovsetkym politika bodania spendlikom, ku ktorej snad ani nedochadza z intencii pana ministra zahranicia, lez z prehorlivosti inych cinitelov, ktora vsak moze vyvolat velke roztrpcenie i vo veciach nepatrnej vyznamnosti.

Len prikladmo uvediem tu dva pripady. V celej Europe, este i na Balkane, kona sa na hlavnych silnicnych spojoch medzi statmi celonocna colna sluzba, len na komarnianskom a parkanskom moste pauzuje colna sluzba od 11. resp. 9. hodiny vecernej az do 6. hodiny rannej, napriek tomu, ze su to hlavne automobilove silnice, veduce z Madarska a zo vsetkych juznych statov do Karlovych Varov i inych kupelov a ze by tym ziadne verejne alebo colne zaujmy neboly ohrozovane, ceskoslovenske urady dosledne sa vyhybaju rieseniu tejto otazky.

Druhy pripad, ktory sa tyka medzinarodnej zdvorilosti, je ten, ze v zeleznicnych voznoch, ktore kazdy den prebiehaju madarskym Komarnom az do Budapesti a vykonavaju znacny kus cesty v uzemi Madarska, su napisy vo vsetkych jazykoch, len v madarskom jazyku nie.

Takychto malickosti je vela, tieto dve som uviedol len k voli charakteristike. Dufame a prajeme si, ze to vsetko prestane. Lebo co moze prehorlivost vyprovokovat na poli "taktu", zda-li sa jej, ze tuto intenciu cita v ociach vyssieho uradu, toho dokladom je "turecka slavnost"` v Novych Zamkoch.

Tohoto roku bolo 250 rokov tomu, ze koalicne vojsko, v ktorom boli Francuzi, Taliani, Belgicania, Hollandania, Nemci, ba si niekolko Anglicanov, vydobylo zpat od Turkov mesto Nove Zamky, a sam fakt bol europskym sviatkom radosti, lebo tych cias bol o tom vydany anglicky, francuzsky, italsky a nemecky letak a v 11 statoch razily sa 23 druhy pamiatnych minci.

My Madari chceli sme na toto jubileum poriadat len slavnost cirkevnu; ked vsak cirkev odmietla slavnost vacsich rozmerov a ceskoslovenska cast obyvatelstva, menovite ludia strany pana ministra vnutra, pozadovala, aby slavnost poriadana bola v ramci obcianskom, mesto o to poziadalo, avsak ministerstvo zahranicia ziadost odmietlo, cim mesto bolo pripravene o cudzinecky ruch. Dovodom bolo setrenie tureckej citlivosti, co vsak vyvratene bolo novinarskym prejavom isteho tureckeho konzula, dla ktoreho dnesne Turecko nechce mat nic spolocneho s Tureckom vtedajsim a tak su mu oslavy lahostajne.

A teraz nadisla prehorlivost. Ac ministerstvo zahranicia vyslovne povolilo konanie jubilea v ramci miestnom, urady nizsie vsetkymi moznymi prostriedky brojily proti tomu, odradzovaly Pudi od ucasti, sirily medzi slovenskym ludom, ze ani krizkovy odznak jubilea nesmie sa kupovat, prednostovia uradov odopreli vyvesit statne a mestske vlajky na budovy, ktore su majetkom mesta. (Sen. Balla [madarsky]: Chleba je treba a nie jundy!) Tato junda bola by mestu ziskala chleba cudzineckym ruchom. (Sen. Selmec: Na druhej strane aby neboly vacsie chyby, pan doktor!) Nerozumiem. Dakujem.

Je tedy prirodzene, ze taketo jednanie nie je sposobile vypestovat dobre pomery medzi narodnostmi, a radi by sme z podnetu slov pana ministra zahranicia dufali, ze k podobnym pripadom nabuduce nedojde.

Pan minister zahranicia zmienil sa tiez o mensinach. Vieme, ze teraz to bolo adresovane niekam inam, ale tesi nas to, ze chcete v republike plnit zavazky, prevzate medzinarodne voci mensinam. Chceli by sme vsak dufat, ze tato dobra vola je i uprimna, a preto podla zasady: qui tacet, consentire videtur musime naznacit, ze na tomto poli treba veru este vela napravit a vykonat.

Nechcem tu vypocitat vsetky nase mensinove krivdy, uvediem zase len niekolko prikladov z najkriklavejsich.

Zakon c. 189/1919 Sb. z. a n. o skolach mensinovych je uz 15 rokov v platnosti v zemiach historickych a na jeho zaklade zriadili tuna cele stovky narodnych skol mensinovych, a predsa nariadenie, slubene v poslednom paragrafe zakona, ktorym by bol zakon uvedeny v zivot i na Slovensku, od 15 rokov nebolo vydane a tedy na Slovensku zavladla na tomto poli najvacsia pravna neistota. Je to stav bezo sporu neudrzatelny.

Su tu krivdy jazykove, a to i v pripadoch, kde nemaju ani dovodu ani smyslu. Preco vydava uradnik, ktory lepsie mluvi madarsky nez slovensky, v zalezitosti dvoch madarskych stran slovensky vymer a preco sopisuje protokol slovensky, to nemoze nikto odovodnit.

Tu su statnoobcianske a ine bolestne krivdy, ktore vsetky treba odstranit.

Ze stat sa s Rimom dohodne, to pre nas katolikov moze byt len potesenim; mame vsak dotklive obavy, ze sucasne ruske priatelstvo a jeho, pestovanie to skazi.

Opakujuc tedy, ze ac v expose pana ministr a zahranicia su i potesitelne momenty, predsa vsak, kedze s hlavnymi castami expose nemozeme sa stotoznit a nesmieme sa spolahnut ani na jeho uprimnost, ne mozeme ho prijat.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo dalsimu recnikovi, jimz je pan sen. Slama.

Sen. Slama: Slavny senate! Expose prednesene panem ministrem zahranicnich veci jsme skutecne vsichni ocekavali s napetim, abychom meli presne informace o cele nasi mezinarodni zahranicni politice a abychom meli take urcitou predstavu, jak se u nas vyvinou pomery, mohou-li se vyvinouti k lepsimu nebo nastane-li zhorseni situace.

Dnes se podle meho soudu ocitame v ovzdusi, v jakem jsme koncili ctrnacty rok, kdy zacala svetova valka, kdy nastalo obrovske rozcarovani v narodech, kdy nastalo vseobecne vrazdeni, vseobecne hospodarske zhorsovani ve vsech statech, vseobecna krise demokracie, kultury, humanity, kdy nastal cas, ktereho bychom si snad nemeli a ani nesmeli nikdy prati v budoucnosti, abychom byli nuceni resiti opet takovy problem jako r. 1914. Dnes vsak opet zijeme v ovzdusi, ktere je nabito elektrinou, a vidime, ze pres vsechny zakroky nasich mirovych instituci po 17 letech doslo k tomu, ze se opet na evropskem a na svetovem kontinente jedna o valce. Vsechny nase snahy plynouci ze zkusenosti vsech lidi, kteri prozili svetovou valku, se minuly ucinkem a opet jsou umysly, uvaliti zlo na lidstvo, na vsechny narody.

Vazene damy a panove! Je to problem, nad kterym se musi kazdy civilisovany clovek ve vsech statech na celem svete pozastaviti. Jestlize se u nas po vsem, co se ve svetove valce delo, lidstvo spojilo za tim kulturnim ucelem, znemozniti jakoukoli valku v budoucnosti, jsme dnes skutecne prekvapeni, ze prece jen mohlo nastati to, po cem nikdo z nas netouzil. Jestlize dnes na evropskem kontinente politika statu nedovedla zabraniti italsko-habesske valce, musime si uvedomiti, ze nam v zahranicni politice ve svetovem formatu neco chybi, ze neni shody ve vsech statech, ze neni dobre vule za kazdou cenu zameziti takovy nebezpecny valecny konflikt. A tu musim rici: udelala Spolecnost narodu a staty v ni zucastnene vsechno k zamezeni konfliktu? Rekl bych, ze nikoliv. Jestlize se dnes prohlasuje, ze situace je v takovem stadiu, ze bude zamezen evropsky konflikt, znamena to, ze to jeste neni posledni slovo, ze neni bezpecne zaruky, ze nebude zadneho evropskeho konfliktu, ale ze jeste dnes je vzdy mozno pri svetove diplomacii, ze muze nastati nejaka evropska konstelace, ktera by mohla neco vyvolat. Kdybychom chteli byti uprimni a meli se riditi smerem verejneho mineni, musili bychom vytykati chyby, snad hrubsiho zrna, ktere se staly na foru mezinarodni politiky.

Jestlize dnes pan ministr zahranicnich veci dr Benes nam zde rikal, ze Anglie se dnes se vsi vehemenci stavi za Spolecnost narodu; ze se vsi vervou chrani integritu Spolecnosti narodu, ze nepripusti, aby se tento konflikt prenesl na Evropu, ze dava zaruky kolektivni bezpecnosti, tedy musim rici, ze verejne mineni evropske i anglicke pohlizi na toto prohlaseni s urcitou reservou, neduverou a rika: Anglie mela moznost v zacatku tvorby Spolecnosti narodu prohlasiti toto sve stanovisko v zajmu bezpecnosti Evropy, v zajmu kolektivniho miru a v zajmu zamezeni kazde valky. Anglie to prave neucinila a verejne mineni dnes neni tak svorne v tom, zdali anglicka vlada dnes toto sve prohlaseni mini uprimne, a rika, ze dnes je sfera zajmu Anglie a Italie, ktere se krizuji na habesskem uzemi, asi pricinou dnesniho prohlaseni, v nemz Anglie dava zaruky za kolektivni praci ve Spolecnosti narodu, za kolektivni bezpecnost vsech statu. Toto verejne mineni se pta, proc vlastne Anglie, kdyz dava toto kolektivni prohlaseni, nedavala je, kdyz vypukla valka japonsko-cinska, kdyz byla moznost hned v zarodku pri prvnim incidentu okamzite uplatniti autoritu Spolecnosti narodu, aby pro budoucnost byl kazdy valecny incident zamezen. Verejne mineni se prave diva velmi skepticky na dnesni jednani Anglie, ackoli schvaluje dnesni ciny. Chybami se pry clovek uci a myslim, ze to plati i v politice. Chyby, ktere se deji v politice, jsou mnohdy skodlivejsi, nez by se snad komu zdalo, a z techto chyb potom delaji statnici zavery, ktere pro budoucnost maji zameziti vecem, ktere by byly neprijemne nejen pro jeden stat, nybrz i pro staty jine. Ale vaznejsi veci nez cinsko-japonska valka byla okolnost, ze se porusila versailleska smlouva; bylo to Nemecko, ktere vystoupilo ze Spolecnosti narodu, ktere zbrojilo. Anglie byla zajiste velmi interesovana na tehdejsim stavu a mela tenkrate nejvetsi moznost zameziti vsechno, co dnes hybe celou Evropou.

Kdyz se zde pan ministr Benes zminil o odzbrojovaci konferenci, musi se tedy dnes kazdy ptati, bylo-li treba teto odzbrojovaci konference, kdyz jedna velmoc beze vsech dusledku dovolila druhe velmoci vystoupiti ze Spolecnosti narodu, dovolila ji porusovati mirove smlouvy a nevyvodila z toho dusledky, a kdyz dale tato velmoc jeste v nedavne dobe bez vedomi Spolecnosti narodu uzavrela s Nemeckem pakt o namornim zbrojeni. Z techto duvodu diva se dnes verejne mineni s velkou neduverou na pociny, ktere se deji v posledni dobe v mezinarodni politice k zamezeni valecnych nebezpeci. Jsem pevne presvedcen, ze kdyby byla Anglie to, co jak predpokladam dnes v dobrem umyslu cini po poznani vsech nebezpeci, udelala drive, nebylo by mozna ani doslo k velkemu sporu italsko-habesskemu a ze by dnes nektery stat z toho, ze se povolilo jednomu statu vystoupiti ze Spolecnosti narodu a valcit, necinil zavery, ze muze take vystoupiti ze Spolecnosti narodu a porusovati mirove smlouvy, ze muze zbrojiti proti mirovym smlouvam a ze muze delati dohodu o namornim zbrojeni. Jsem presvedcen, ze by k tomu bylo nikdy nedoslo. Italie byla by si musila rici: Spolecnost narodu a kolektivni bezpecnost je respektovana vsemi staty, tedy i my se musime podriditi, nesmime vyvolavati zadny valecny konflikt, naopak musime vejiti v jednani se Spolecnosti narodu a na tomto foru snaziti se o vydobyti svych prav, jeli pravo na nasi strane. To by byl byval nejlepsi postup, ktery by bylo mozno ocekavati, kdyby okamzite po utvoreni Spolecnosti narodu vsemi staty na evropskem kontinente byla byvala zabezpecena kolektivni bezpecnost. Dnes ovsem neseme dusledky za to, ze se tak nestalo, dnes to odnasi Evropa jako celek.

Pan ministr dr Benes zde mluvil take o tom, ze proti utocicimu statu, ktery vyvolan valku, pouzije se sankci. Tu musime rici, jestlize se dnes po vsem tom jednani v Zeneve uvazuje o sankcich, o zakazu vyvozu valecneho materialu, valecnych soucastek a hmot, kterych je potrebi k vyrobe valecneho materialu, ze sankce nejsou dnes tak ucinne, jako by byly, kdyby se mohlo ocekavati, ze se valka protahne jako valka svetova. Dnes se to ocekavati nemuze a je v tom jista vec dobra, ze se zde ukazalo, ze prece jen u vsech statu prevlada cit pro spravedlnost, ze v hlavach politiku prevlada zajem o zdravi obcanu a o hajeni narodnich zajmu a ze delaji opatreni, ktera jsou dnes mozna. Ale jsem presvedcen, ze tyto sankce nebudou miti toho ucinku, jaky by mely sankce hospodarskeho ranu, a sankce hospodarskeho razu podle toho, jak dnes veci jsou, jdou velmi pomalym tempem. Budou-li sankce provadeny takovym tempem, jak se provadeji, muzeme ocekavati, ze habessko-italska valka by mela trvat aspon 6 roku, aby se tyto sankce v praxi osvedcily.

Ucinek sankci, myslim, nebude prilis vydatny, jelikoz o valce habessko-italske se dlouhou dobu mluvilo, Italie se pripravovala, vsecky staty vyvazely do Italie ceho potrebovala, Italie kupovala vsecko v jinych statech: a je tudy z velke casti zasobena vsemi produkty, kterych pro dnesni dobu potrebuje.

Jsem presvedcen, ze dusledky, ktere plynou z hospodarskych sankci, i kdyz se italsko-habesska valka skonci bez evropskeho konfliktu, vzdycky zde budou. Hospodarske dusledky odnaseji dnes na evropskem kontinente vsecky staty, ktere se zabyvaly vyvozem do Italie. Budou to odnaseti s hospodarskeho stanoviska, ponevadz Italie nebude moci platiti, budou zamrzle uvery, nastane zhorseni hospodarskych pomeru ve vsech statech. To je na jedne strane. A na druhe strane nastane nebo by mohla, nastati po valecnem konfliktu moznost t. zv. politickeho vyuctovani s temi staty, ktere jsou dosti odvisle od statu valcicich, a to k jejich neprospechu.

To jsou dusledky kazde valky, a jsem plne presvedcen, ze to budou dusledky i teto valky. Neverim tedy, ze by hospodarske sankce mohly zameziti zlo, ktere zde je, ale naopak ze budou zhorsovati hospodarskou situaci ve vsech statech na evropskem kontinente.

Pokud se tyka uplatnovani sankci Malou dohodou a slibu, ze budou odskodneny staty, ktere ztratily, a to tim, ze druhe staty zvysi kontingent dovozu, vime, ze prakticky se to projevi v dobe nebezpeci, ale jinak to klesne na minimum. Jsem plne presvedcen, ze vsecky velke staty chteji mir a podporovati sve pratele, ale vzdycky hospodarska nosnost toho nebo onoho statu ukazuje, jak daleko saha podporovani toho nebo onoho sprateleneho statu. A reknu vam: nesmi se nikdy zadny stat spolehati na jiny stat, kdyz se ten stat nestara o to, aby byl sam silny ve sve hospodarske politicke konstrukci. Mame zkusenosti o tom. Kdyz se jednalo o francouzskou pujcku, nas parlament ji musel schvalit; vime, ze to byl ojedinely zjev pri ziskavani vypujcek. A prosim, jsme sprateleny stat, vykonavali jsme povinnosti na poli mezinarodnim ve prospech kolektivni bezpecnosti. Rikali jsme: nechceme valku, jsme pro mir, delali jsme povinnosti demokratickeho statu, ale prece byly to tvrde podminky nasi pujcky, kterym jsme se musili podrobiti. A to jsou dusledky vyvodene z nasi struktury hospodarske. Vidime tedy, ze zadny stat se nemuze spolehati na urcitou pomoc v tom neb onom smyslu, nybrz ze se musi spolehat sam na sebe. Na druhe strane vytvorila dnesni situace zenevska urcitou nervositu ve stredni Evrope same. Pan ministr Benes nam zde prednasel, ze v Zeneve se jednalo o vychodni a dunajsky pakt. Vychodni pakt zklamal potud, ze nebyly vsechny staty, zucastnene na tamto paktu, do neho zaneseny ve Spolecnosti narodu pro svoji vlastni neochotu nebo svoje vlastni vyhrady. Na jedne strane bylo to Nemecko, ktere zejmena cinilo prekazky tomuto paktu pres to, ze Spolecnost narodu i za tech podminek, ktere navrhovalo Nemecko, chtela pracovat na vychodnim paktu.

Na druhe strane bylo to Polsko. Ale jsem plne presvedcen, ze toto byl oficielni pakt vychodni a ze vedle toho oficielniho paktu se tvoril neoficialni vychodni pakt, ktery oficialne neni paktem, ale ktery asi ve stejne forme existuje, a to podle vsech tech predpokladu, ktere s jsou, podle vsech politickych udalosti. Je to pakt nemecko-polsko-madarsky, ktery neni oficielne registrovan u Spolecnosti narodu, ale ktery vnitrnim zpusobem neustale vede svou propagandu proti vsem statum, ktere byly zucastneny na mirove konferenci, a ktery dnes chce zmeniti stav Evropy.

Jednomu se jest diviti. Nas pan ministr Benes jest velmi objektivni clovek. Ale ctete mezi radky, zejmena kde rika: "My jsme v korektnim pomeru s Nemeckem. Nemame zadnych diferenci s Nemeckem." Prohlasil to i v Moste. Dnesni list Henleinovy strany prohlasuje, ze v Moste pry mluvil pan ministr Benes uprimnejsim zpusobem, dnes uz mluvi chladneji. Tedy jako ministr zahranici, ktery ma v intencich vlastniho statu pracovati na vyvarovani se vsem konfliktum s cizimi staty, ma povinnost, aby konstatoval budto chladnejsim nebo vrelejsim tonem sourucenstvi s ostatnimi staty. Ale jestlize od te doby, kdy nastal pakt Polska s Nemeckem, rozvijela se urcita propaganda proti nasemu statu, vidime, ze pro nas je tu zase nebezpeci, ze skutecne existuje tajny vychodni pakt. Vidime-li, ze od smlouvy nemecko-polske zacaly se polske incidenty proti nam, umele stvani proti nam pro Tesinsko, u nas nemecke stvani proti nasemu statu a zvysena madarska intensivni cinnost proti nasemu statu, musime si rici, ze skutecne na tam neco pravdiveho jest, a jestlize v te dobe vysla v Polsku kniha Studnickeho, ktera pojednava o rozdeleni Ceskoslovenske republiky, pak urcite zlo zde jest a nase zahranicni zastoupeni, nase zahranicni politika musi upozornovati na tyto veci, ktere jsou nebezpecim, ze dnesni utok Polska proti Tesinsku neni ojedinelou veci, nybrz systematickou akci proti celemu nasemu statu.

Zijeme s Nemeckem v korektnim pomeru. Pan ministr Benes zduraznil, a cizina to vi, ze mame nejlepsi pomer k mensinam, ze plne respektujeme mensinova prava. Ale nedovedu si predstaviti, ze se u nas dela prave se strany techto mensin nejvetsi propaganda proti celistvosti naseho statu a ze se podnikaji akce proti narodu. A jeste ten nas narod, ten rezim, ta vlada jsou tak objektivni, ze nezasahuji tvrdymi prostredky. Vazeni panove, vzpominam si, ze pred volbami se utvorila nova nemecka strana a chtela zlomit vsechny ostatni nemecke strany. Nemely tyto nemecke strany zastoupeni v nasem rezimu? Nemela nemecka mensina zastoupeni ve vlade? Nebyla respektovana? Prosim, po volbach se zjistilo, ze tato nova nemecka strana, ktera dostala urcity pocet mandatu a hlasila se k spolupraci v narode a statu, utocila neustale na stat, na republiku a pouzivala vsech moznych argumentu proti ceskoslovenskemu narodu. Tato mensina po volbach neustale prohlasovala - a rekl to zejmena vudce teto strany Henlein v Teplicich, ze bude spolupusobit s celym rezimem nasim, abychom pracovali spolecne. Ale na druhe strane jsme videli, ze to neni mineno uprimne. Nemame krisi v cele Ceskoslovenske republice, ve vsech nasich odvetvich, na Slovensku, na Morave, v Cechach, ve vsech krajich? Dovolila by si to mensina v jinem state, jako mensina u nas, aby si pozvala redaktory z jinych statu do ceskoslovenskeho statu, aby se zjistovala bida teto mensiny? Neni to velezradny cin proti nasemu narodu? Neni to hodne potrestani? A co dela nase vlada? Zakrocila brutalne proti tomu, aby se presvedcili tito cizi redaktori u nas, zije-li nemecka mensina v takove bide, nebo aby zkoumali, jakym zpusobem do teto bidy prisla? Neudelali jsme vsecky kroky k odstranovani nezamestnanosti ve vsech castech nasi republiky? Kdyz byl dr Czech ministrem socialni pece, davala se nejvetsi procenta podpor v nezamestnanosti na nemecke kraje. (Sen. Dundr: Tam byla a jest nejvetsi nezamestnanost!) Ano, splnila se povinnost. Ale jakym zpusobem prichazi nemecka mensina z techto kraju a demagogicky rika, ze tam byla zanedbana povinna pece. To my nedovedeme chapati. Kdybychom videli, ze se to dela z lasky k lidu a ze v tom neni zadne pozadi, rekli bychom: Staraji se o svuj vlastni lid. Chapali bychom to, kdyby se stala chyba v tom, ze by bylo opomenuto vyslechnouti jejich hlasy a, zjednati napravu. Zarazi nas, jestlize prave nemecky obcan pise ve videnskem tydeniku "Die Borse" o pricinach teto krise v nemeckem uzemi. Kdo zavinil tuto krisi? Zavinil ji prave nemecky prumysl, ze vyvazel csl. penize do Nemecka, ze je tam ukladal, ze nastalo znehodnoceni marky a z toho tato ztrata. Vime, ze jeste nedavno se vyvazela ze severnich Cech do Nemecka bavlna a vlna a ze nasi nemecti prumyslnici prodavali do Nemecka na dluh a ze jsou tam zamrzle uvery a penize, ktere nas nemecky prumysl nemuze dostat. Kdo je vinen timto stavem? Je tim vinno obcanstvo celeho statu nebo urcita vrstva, prislusniku samych, rasy, mensiny same?

Vazeni panove, kdyz loyalnimi ke statu, tedy loyalnimi. Plne chapu, ze je zde ochota. Na pr. v Brne pri zahajeni moravskeho zemskeho snemu prohlasili prislusnici Henleinovy strany, ze se ma postaviti busta ceskym kulturnim pracovnikum Mendlovi a Amosu Komenskemu. Za tyden vsak cteme o vytloukani skoly tymiz prislusniky na Hlucinsku, cteme o velezradnem procesu; v Ostrave, o procesu v Moste. Jaka je to loyalita? Na jedne strane se hlasa: "Postavte busty kulturnim pracovnikum!" a na druhe strane titiz lide provadeji iredentu proti narodu a statu, ve kterem ziji. Takove loyalite nemuzeme veriti. Nas nepresvedci slova, nas mohou presvedciti pouze skutky. Napred, nam ukazte skutky a pak uverime, ze jste ochotni s nami spolupracovati na lepsim byti tohoto naroda! Nemecke strany, ktere jsou zastoupeny ve vlade a se kterymi jsme pracovali, dobre vedi, ze tim mnoho pomohly nemeckemu minoritnimu obcanstvu, ale my take chceme, aby byla plne respektovana integrita. celeho naseho naroda.

Prave tak je tomu s Polskem. Byl jsem vzdycky velkym priznivcem a obdivovatelem polskeho naroda. Nejenom my, nybrz i polsky narod zil po staleti v porobe, oba narody trpely pod cizim panstvim, a proto jsme vsichni s radosti vitali, ze byl nas i polsky narod osvobozen. Vzdycky jsme pocitali se spolupraci slovanskych narodu, ktera byla projektovana jiz davno pred prevratem za stareho Rakouska. Spoluprace obcanskych slozek vsech slovanskych narodu, slozek delnickych i kapitalistickych se plne osvedcila, byla zde naprosta shoda jiti za spolecnym cilem, totiz zesiliti cely slovansky kmen, aby byl respektovan v ziti vsech evropskych narodu. Pocitali jsme s touto spolupraci i pokud jde o Polsko. Polsko ve svem jadru veskereho obcanstva - o tom jsem plne presvedcen - dnes nesouhlasi s tim, co delaji urcite vrstvy proti svym bratrim v Ceskoslovensku, proti druhemu slovanskemu narodu. Panove, je to dustojne naroda, kdy se v katovickem rozhlase - nemohu zde to slovo ani pronesti - tak urazlivym zpusobem mluvi o druhem state? Mezinarodni zvyklost vyzaduje urcite formy a rozhlas, ktery je poslouchan v celem svete, ma miti na zreteli, aby tato forma byla dodrzovana, a nemaji tam padati tak sprosta slova na ucet naseho naroda. Nerikam, ze je to hanbou polskeho naroda, ktereho si vsichni vazime, ale je to hanbou tech, kteri tuto akci vyvolali a vyvolavaji. (Tak jest!) Dnes vzplanul na Tesinsku boj, iredenta je provadena zpusobem nebyvalym a neslychanym. Procestoval jsem cele hranice od Rumunska az po Tesinsko a ptal jsem se Polaku na nasi strane, chteli-li by jiti radeji do Polska. Rekli, ze za zadnou cenu ne. Kdo to zde dela? Delate to vy? Rekli mi: My to nechceme, my jsme zili spokojene, nemeli jsme nic se Slovaky, kteri zde ziji, s Moravany a Cechy, kteri tu jsou, jsme zili v nejlepsim pomeru. Ale v posledni dobe chodi pres hranice stvaci a stvou nas, ze musime udavaji nas Polsku a my musime to vsechno delat. Je to pomer pro nas nesnesitelny. Delejte, aby se tento pomer urovnal, ponevadz pro nas neni takto zivot mozny.

A ptam se Polaku z Polska a ti rikaji: Radeji bychom chteli byti v Ceskoslovenske republice. Vzdyt se tam maji nasi bratri Polaci lepe, nez my v Polsku. O Volynsku se nechci ani zminovat. Byl jsem tam take. Kdybych se o tom zminoval, jsem presvedcen, ze bych tim velice ublizil vsem Cechum, kteri tam jsou, ponevadz by nastala persekuce. Takove jsou tam pomery. My presne dodrzujeme na vsech stranach uzkostlive hranice a snazime se v ohledu mezinarodnim o nejlepsi souziti a respektovani lidskych prav a mensin. Ale malo platno, musim rici jedno: na to musi byti upozornena Spolecnost narodu, ze to u nas neni vyvolavano polskym narodem, nybrz urcitou vrstvou, aby s tim Spolecnost narodu pocitala, a jsem presvedcen, ze pan ministr zahranici dr Benes to prednese na patricnem foru.

Prede mnou zde mluvil pan kolega Turchanyi a zminoval se o utiscich Madaru. Nedovedu si predstaviti, ze je mozno povazovati za utisk, kdyz na hranicich jsou tabulky francouzske, nemecke a ceske, ale nejsou tam tabulky madarske. Ptam se: Jsou v Madarsku na hranicich slovenske a ceske tabulky? Neni tam videt vubec zadne. (Vykriky: Jen madarske!) Jen madarske. Znam to take, take jsem to tam procestoval.

Vazeni panove z madarskeho tabora! Upozornuji, ze kdyby se slovenske mensine v Madarsku vedlo tak, jako se vede vam u nas, bude v raji. Slovenske mensine v Madarsku se vede velice mizerne a nesmi o tom mluviti. (Vykriky.) Kdyby tam pronaseli takove reci, jako vy pronasite zde, bude takova persekuce, jakou svet nevidel. Co jste delali vy u nas, co dela cele Madarsko? Od zacatku trvani Spolecnosti narodu dela propagandu pro zmenu trianonske smlouvy a pro zmenu hranic. Cely madarsky narod neustale zije v tom starem velikasstvi, ve kterem zil v drivejsi dobe: utiskovat vsechny narody, aby mel uplnou prevahu nad vsemi temito narody. Madarsky narod zve poslance cizich statu a ukazuje jim mapu stareho Rakouska, dela u nich naladu pro zmenu mirovych smluv a pro nabyti stareho uzemi. Ja bych vrele prosil pana ministra zahranicnich veci dr Benese, aby do Ceskoslovenska pozval vsechny poslance, kteri se zucastnili zajezdu do Madarska, aby prozkoumali u nas pomery madarske mensiny, aby se presvedcili, je-li madarske mensine u nas krivdeno, nebo jsou-li zde duvody, aby utlacovani mensin vedlo ke zmene trianonske smlouvy. Jsem presvedcen, ze by tito poslanci musili prijiti k jinemu nazoru a rici, ze Ceskoslovenska republika ma nejlepsi system mensin a ma pro ne nejlepsi ochranu.