Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 8. schuze (obsah) | Utery 5. listopadu 1935

Odpovidam na to stejne jako ve svych drivejsich projevech.

1. Ustaveni Spolecnosti narodu r. 1919 bylo velikou historickou udalosti, ktera je proste jen vyrazem onoho moralniho a politickeho pokroku, jejz vyjadruje civilisace XX. stoleti. Moderni lidstvo pokrocilo uz tak daleko, ze se tohoto velikeho politickeho pokusu opravdu mohlo odvazit.

2. Tento pokus mel dosud jako kazda lidska instituce sve uspechy a neuspechy. Rozhodujici vsak je, ze az na problem reparacni, vsecky politicke problemy povalecne Evropy prosly Zenevou, ze Zeneva mela na reseni vsech techto otazek a celou evropskou politiku veliky vliv a ze tomu tak, vazene damy a panove, bude i nadale. (Vyborne!) Tam, kde nemela uspechu plneho, jako na pr. ve veci Mandzuska nebo otazky Chaca, zasahla prece

jen do miry velike, jsouc aspon silou mravni a politickou, kdyz ne vzdy silou materialni. V pripade sporu o Habes, v nemz britska velmoc se vsim svym vlivem se postavila za zenevskou instituci, Spolecnost narodu se ukazala jako politicka moc, jejiz podceneni by bylo velkou chybou politickou.

3. Toto konstatovani odpovida tomu, co nase politika vzdycky tvrdila. Proto jsme byli verni politice zenevske a proto i dnes hajim zasadu, ze je v zajmu naseho statu verne pri ni stati nejen z duvodu ideovych, nybrz i z duvodu praktickych, realnich. Stat jako jsme my musi miti vzdy a ve vsem na sve strane instituci tohoto druhu a musi vzdycky dovest ji uzit pro sve zajmy a pro svou politiku. Bylo by silenstvim nebo aspon nejvetsi kratkozrakosti nechapat, ze stat, ktery nema tendenci expansivnich, ktery nechce nikomu nic brat a ktery chce dusledne plnit sve zavazky mezinarodni by nemel delat politiku instituce, jejimz poslanim je hajit dany pravni rad mezinarodni, zabranovat nasilnym prevratum a valkam, nutit silne staty, aby ve svych sporech o pozadavcich postupovaly cestou pravni a nikoli cestou moci. My se teto chyby dopustit nemuzeme (Vyborne!)

4. Odpurci Spolecnosti narodu u nas by to vsecko uznali, tvrdi vsak, ze je nebezpecne pro nas stat venovat Spolecnosti narodu duveru prilis velikou, ponevadz vypuknuti valek instituce ta nezabrani a kdybychom spolehali, ze v eventualnim valecnem konfliktu nas zachrani, dozili bychom se hrozneho zklamani.

Odpovidam, ze jsme nikdy netvrdili, ze Zeneva zabrani vypuknuti valek, a ze jsme nikdy svuj osud v eventualnim konfliktu valecnem jen do rukou Spolecnosti, narodu vloziti nechteli. Prejeme si jen, abychom zenevske instituce, kdyby konflikt vypukl, mohli co nejvice uziti ve svuj prospech aspon politicky a mravni, kdyz ne materialni, nebot sami utocniky nikdy nebudeme. (Vyborne!) Vedle toho jsme vsak k doplneni zaruk sve bezpecnosti vzdycky delali dusledne politiku bezpecnostnich paktu a spojenectvi s temi, kdoz byli ochotni politiku tu s nami spolecne delat. Ale zduraznuji, ze pri tom jsme nikdy nevybocili z ramce Paktu, podrizujice sva spojenectvi Zeneve prave proto, ze nikdy nechceme byti a nebudeme proti nikomu utocniky. Zasadam tem podleha nase spojenectvi s Francii a se staty Male dohody, zasade te podleha nas pakt se Sovetskym svazem a zasadam tem mely podlehat i pakty Vychodni a Dunajsky.

Konecne jsme vzdy zduraznovali, ze prvni podminkou vseho toho je nase vlastni vojenska sila. (Hlucny potlesk.) Opetovne se, vazene damy a panove, i pri zenevskem jednani ukazuje, ze narod, ktery by se proti utoku ze vsech sil nebranil, na konec by byl i Zenevou

opusten, i kdyby mel v cele sve politice pravdu a spravedlnost uplne na sve strane. (Tak jest! - Hlucny potlesk.) To nesmime pro budoucnost nikdy zapomenouti. A dodavam, ze narod a stat, ktery by v obrane sve samostatnosti a sveho uzemi i pri podpore Spolecnosti narodu nevytrval do posledniho dechu, mohl by snadno byti obetovan.

Na vsech dosavadnich pripadech se tato zkusenost vyplnuje.

Je tudiz cela nase zahranicni politika v techto otazkach nanejvys realni. Veri pevne a uprimne ve spravnost idee Spolecnosti narodu, veri, ze XX. stoleti je dost vyspele, aby existence a ucinne fungovani takove instituce udrzelo, a sama pomaha vsemi silami k jejimu udrzeni, provadejic uprimnost a duslednou politiku Spolecnosti narodu. Zna vsak dobre skutecne pomery mezinarodni, vi, ze by v tom nebo onom pripade instituce ta mohla zklamat, a proto se kryje praktickymi opatrenimi, to svymi spojenectvimi i vlastni svou silou. (Vyborne!)

A pri tom zduraznuje, ze dobre vi, ze jednotlive velmoci podporuji Spolecnost narodu zejmena take v ramci svych vlastnich zajmu. Nekteri odpurci Spolecnosti narodu tu a tam dnes tvrdi nebo vytykaji, ze Anglie podporuje Spolecnost narodu v konfliktu habesskem, ponevadz pry jde o jeji vlastni zajmy. Jestlize v budoucim konfliktu zajmy jeji nebudou ve hre, opusti pry Spolecnost narodu. A my pry mame tudiz byti opatrni ve spolehani na tuto politiku.

Vazene damy a panove! Na tuto otevrenou kritiku odpovidam take otevrene. Predevsim nesouhlasim s timto nazorem a verim plne prohlaseni Hoarovu v Zeneve. Ale i jinak bych nevytykal ani Anglii ani Francii ani Italii ani Sovetskemu svazu nebo jinemu statu, ze dovedl svuj vlastni zajem sjednotit se zajmem vseobecnym, v tomto pripade se zajmem Spolecnosti narodu. My sami prece jsme a zustavame v Zeneve nejen z duvodu ideovych, nybrz take proto, ze chceme Spolecnosti narodu pouzit v duchu Paktu pro sebe a pro sve zajmy narodni a statni. Tak je to spravne a to maji delat vsichni. Nejvetsi vlastenectvi a nejzasluznejsi narodni egoismus je ten, jenz dovede skutecne zajem sveho vlastniho naroda spojit se zajmem vseobecnym! (Potlesk.) Klasicka politika anglicka vzdycky dovedla v pravy cas to udelat, a to je, po mem soudu, jedna z hlavnich pricin britske velikosti a velike historicke ulohy britskeho naroda. Ja vim, ze v Anglii delali snad vzhledem ke kontinentu drive i v dobe nedavne take chyby, ale nakonec vzdy nasli svou spravnou cestu v uvedenem smyslu.

Proto pocitam v budoucnosti s podporou Anglie pro Spolecnost narodu. Pocitam s tim zejmena proto, ze verejne mineni anglicke ideove je pro zenevskou instituci priznive zaujato - to je dnes skutecnym faktem - a protoze to zapada v jedno se zajmy britske rise. A to je take dnes cim dale tim vice, jak jsem jiz vyse ukazal, v Anglii uznavanym faktem. Pokud totiz Anglie chce spolupracovat s evropskym kontinentem, musi chtiti silnou Spolecnost narodu, ponevadz ji bude potrebovat v budoucnosti vzhledem k vyvoji Nemecka a Ruska, k zachovani sveho imperia i k sve bezpecnosti ostrovni.

Tem, kdoz v cizine byli proti Spolecnosti narodu, jsem vzdy odpovidal, ze cile jejich politiky dobre chapu. Byly to nektere staty, ktere byly proti konservativni politice zenevske, juristickou zakladnu majici, prekazejici vnitrni dynamice techto statu; a pak to byly staty, jez verily jednak ve starou koncepci politiky moci a chtely se tudiz proste vratit i politicky a teritorialne do doby pred r. 1914, jednak byly proti nove demokraticke koncepci mezinarodni politiky, vyjadrene ideou Spolecnosti narodu, ktera davala mensim statum v mezinarodnim svete misto a moc, jiz dosud nikdy nemely. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Donat.)

Tyto koncepce a nazory jsou jednak proti nasim koncepcim mezinarodni politiky, jednak proti zakladnim a zivotnim zajmum a potrebam naseho statu a naroda. Nevidim tudiz, proc by nase politika zahranicni mela je prijimat.

V tomto duchu jsme tudiz pro politiku Spolecnosti narodu. A ve chvili, kdy tak vyrazne (dale je castecne poruseny text tohoto odstavce az k ”za linii politiky”- red. pozn.) ta u prilezitosti posledniho shromazdeni spolecnosti narodu polozila, bylo potreba toto vse znovu zduraznit, nikde nebylo nedorozumeni a aby narod mohl se postavit za linii politiky, ktera z duvodu jednak mravnich a ideovych, jednak praktickych, je jedina, ktera hovi nasim potrebam miru, zdarneho naseho vyvoje, uchovani nasi existence i nasi dnesni mezinarodni posice a ktera take hovi zajmum i potrebam vsech nasich pratel. (Vyborne!)

A nyni zaver.

V tom smyslu, vazene damy a panove, je treba chapat take dnesni nasi situaci mezinarodni. Divame se na vyvoj udalosti s pozornosti a vaznosti, ale take s klidem a plnou rozvahou. Jsme statem miru a loyalni spoluprace mezinarodni. Nikdy nikoho nenapadneme a k zadne utocne politice nebo valce se nepropujcime. (Vyborne!) Od nikoho ze svych sousedu nic nezadame a v nicem jim skodit nechceme. Neni v Evrope jedineho vazneho politika, ktery by nevedel a neveril, ze chceme jen klid, mir a mirovou spolupraci se vsemi svymi sousedy, nebot kazdy vi, ze je to nas zivotni zajem a ze jsme si toho vedomi. Proto kdyby se v Evrope cokoli stalo, bude a musi byti Spolecnost narodu na strane nasi.

To je velika mravni sila pro nas, to nam musi davat klid a sebevedomi, hrdost a jistotu, ze jdeme spravnou cestou. To by nam take dalo nezdolnou silu a odhodlani v pripade nebezpeci az do posledniho dechu se branit. (Vyborne!) A to tim spise, ze i po strance vojenske ucinili jsme v poslednich letech pokroky takove, ze na sve vlastni sily materialni muzeme spolehat. (Potlesk.)

Vedle toho jsme si vsak vybudovali system spojenectvi a pratelstvi, jenz nam dava maximum v dnesni dobe mezinarodne dosazitelne bezpecnosti. Spojenectvi s Francii na jedne strane, spojenectvi malodohodove na strane druhe, smlouva o vzajemne pomoci se Sovetskym svazem, dnesni jednani franko-britske, ktere proti dobe drivejsi nesporne zesiluje garancie mirove spoluprace Francie s Anglii, a tim i bezpecnosti nasi, mirova spoluprace s dohodou balkanskou, pratelsky styk s Rakouskem a slusny, korektni styk s Nemeckem, to je vse pro nas garancii, ze se pro blizkou dobu zadnych tezkych konfliktu obavat nemusime. (Vyborne!) Jsem o tom hluboce presvedcen i pri dnesni tezke situaci mezinarodni, jejiz vaznost nikomu neskryvam. Neberte to, prosim, za nejaky oficielni optimism ministra, jenz haji svou politiku. Dnesni zmenu v britske politice pokladam za obrat dulezity, jenz muze byti pocatkem nove fase evropske politiky po tezke krisi poslednich let. (Potlesk.)

Verim, ze Anglie pochopila, jakou cestou a v podstate jak snadnou cestou - je mozno zachranit Evropu od katastrofy. A skonci-li spor o Habes bez tezkych vseobecnych pohrom, jsem jist, ze to bude pocatkem nove klidnejsi fase evropske politiky.

Rekl jsem nedavno, ze nas stat ma ve stredni Evrope a v Evrope vubec zvlastni mirove poslani. Je to hluboka pravda evropsky platici. Podivejte se jen na mapu Evropy a na nase geograficke polozeni v ni. Rika se, ze nase zemepisne polozeni je nebezpecne. Ano, ale to proto, ze polozeni to je pro celou Evropu tak dalekosahle a vyznamne. Znamena to, ze nas stat je klicem cele povalecne stavby stredoevropske. Kdyby byl at vnitrne, at mezinarodne nejak dotcen, je cela struktura Stredni Evropy ohrozena a mir cele Evropy tezce dotcen. Netrvalo by dlouho a cela Evropa by to pocitila. Proto ma i dnes i pro budoucnost na nasem postaveni mezinarodnim a nasi vnitrni pevnosti tak veliky zajem stejne Francie jako Sovetsky svaz, stejne Anglie jako Italie, stejne Mala dohoda jako by jej melo miti i Nemecko i Polsko. Proto kdykoli bychom byli v nebezpeci, budou miti na nasi integrite a nasem zdaru zivotni zajem vsecky konstruktivni sily evropske. To je nase velika sila. Ale toho si musime byti my vedomi a dusledne a vedome delat takovou politiku vnitrni i zahranicni - politiku pevnou, jasnou, spravedlivou a mirovou, spocivajici na principech zenevskych - ktera by odpovidala tomuto velikemu mirovemu konstruktivnimu postaveni Ceskoslovenska v Evrope. Ja myslim, vazene damy a panove, ze tuto politiku spravne a dusledne delame, a proto se dalsiho vyvoje evropskych pomeru nemusime obavat. (Souhlas.)

Konecne nam jisty klid musi dati i vnitrni stav naseho statu, pres to, ze jsme si dobre vedomi svych vnitrnich tezkosti a nedostatku v nekterych nasich problemech politiky vnitrni. Ale ve srovnani se staty jinymi muzeme stale s hrdosti ukazovat na to, ze jsme nemeli ani v nejtezsi povalecne dobe zadnych vnitrnich prevratu, zachovali jsme si netknuty sve puvodni demokraticke instituce - v jejichz uspesnost pres tezke doby dnesni a pres jejich nedostatky pevne verime a nikym si na ne nedame sahnouti (Potlesk.) - mame celkovou zivotni uroven porad vyssi nezli nasi sousede a zachovavame toleranci a svobodu presvedceni politickeho, narodniho a nabozenskeho, stojice tak v rade narodu, jez se s hrdosti hlasi k velikym tradicim zapadoevropske kultury.

A v cele sve politice kulturni, socialni a hospodarske, odmitajice nasilne prevraty a prekotne experimenty, jdeme evolucni cestou stale vpred k vyssimu stadiu politicke, socialni a hospodarske spravedlnosti. A neni to pro nas fraze, kdyz kategoricky znovu zduraznujeme, ze mame vzdy a za vsech okolnosti dobrou vuli dati u nas v harmonicke spolupraci vsem tridam a vsem narodnostem, jez konaji sve povinnosti ke statu, vse, co jim po pravu nalezi. (Potlesk.) V duchu demokracie nas stat nalezi a bude nalezet se vsemi svymi vyhodami a pravy tem, kteri demokraticky citi a v demokracii veri a kteri v duchu opravdove demokracie prinaseji mu obeti, jez dnesni pohnuta doba od vsech radnych obcanu bezvyhradne vyzaduje.

Stat, jenz ma takove koncepce sve politiky mezinarodni a jenz takto se diva na ukoly sve politiky vnitrni, nepotrebuje miti obav o svou budoucnost. Vice nezli kdy jindy - a prave v dnesni tezke mezinarodni krisi - verim pevne, ba primo vasnive, ve zdarny vyvoj a velike poslani Ceskoslovenska ve Stredni Evrope a v Evrope vubec. (Hlucny potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. Donata, Tomaska, dr Kloudy, Roudnickeho, Thore, dr Hellera a druhu, aby o prohlaseni pana ministra zahranici zahajena byla rozprava v zitrejsi schuzi senatu.

Zadam, aby tento navrh byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Donata, Tomaska, dr Kloudy, Msgre. Roudnickeho, Thore, dr Hellera a druhu:

Podepsani navrhuji, aby o prohlaseni pana ministra zahranici zahajena byla rozprava v zitrejsi schuzi senatu, t. j. ve stredu dne 6. listopadu t. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Senat je zpusobily se usnaset.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku (Deje se.)

To je vetsina. Navrh se prijima.

Prikrocime k projednavani poradu schuze, a to nejprve k odst. 1 poradu:

Nejprve prikrocime k volbe predsedy senatu.

Volbu je vykonati podle §u 61 jedn. radu hlasovacimi listky, jez budou scitati pp. zapisovatele Pichl, dr Karas, Sehnal, Kianicka, a jez zaroven zadam, aby dozirali na hlasovani a sbirani hlasovacich listku a pak mi sdelili vysledek volby.

Napravo secte hlasy pan zapisovatel sen. Pichl, ve stredu napravo pan sen dr Karas, ve stredu nalevo pan sen. Sehnal a na levici pan zapisovatel sen. Kianicka.

Hlasovaci listky jsou ulozeny v zasuvce kazdeho pana senatora v obalce opatrene nadpisem “Hlasovaci listky”.

Tazi se, zda vsichni pani senatori odevzdali hlasovaci listky? (Hlasy: Ano!)

Tim je hlasovani skonceno a zadam pany zapisovatele, aby secetli hlasovaci listky.

Odevzdano bylo celkem 130 hlasovacich listku, z nichz na jmeno dr Frantisek Soukup zni 96 listku, jeden listek na jmeno sen. dr Buday a 33 listku je prazdnych.

Jest tudiz zvolen predsedou senatu dr Frantisek Soukup. (Potlesk.)

Tazi se pana sen. dr Frant. Soukupa, zdali volbu prijima.

Sen. dr Soukup: Ano.

Mistopredseda Donat (zvoni): Zvoleny prijal opetnou volbu a neni potrebi noveho slibu podle §u 7 jedn. radu, nebot prvotni slib plati i nadale.

Zadam pana predsedu senatu, aby se ujal predsednictvi.

Predseda dr Soukup (ujav se predsednictvi - zvoni): Vazeny senate!

Prosim, aby byla prijata moje uprimna, vrouci vdecnost za projev duvery, jiz se mne dostalo opetnou volbou za predsedu senatu. Jsem si plne vedom vsech povinnosti i odpovednosti, jez tim byly na mne opetovne vlozeny a budu se vsi svedomitosti a pracovitosti dbati toho, aby tato odpovednost byla plnena s uspechem i se cti pro senat.

Zaroven prosim o stejne loyalni a uprimnou podporu senatu celemu predsednictvu, jez nyni bude zvoleno, aby za vzajemne, verne a oddane spoluprace mohlo byti naplnovano take vsechno poslani senatu, jak je ma na mysli nase ustavni listina, jakoz i zajem republiky.

Panu presidentovi republiky patri v teto chvili nase uprimna vzpominka a nejsrdecnejsi nase pozdravy. (Vyborne! - Hlucny potlesk.)

Vazeny senate! Nyni prikrocime k definitivni volbe sesti mistopredsedu.

Zadam p. senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Stala se dohoda, aby volba vsech sesti mistopredsedu vykonana byla najednou, a to zdvizenim ruky.

Mistopredsedy jsou navrzeni pp. senatori Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Jsou namitky proti tomu, aby volba byla vykonana zdvizenim ruky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudiz voliti mistopredsedy senatu zdvizenim ruky.

Prosim, kdo souhlasi, aby mistopredsedy senatu zvoleni byli pp. sen. Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday, necht zvedne ruku (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni mistopredsedy senatu.

Tazi se pana mistopredsedy Donata, zda volbu prijima?

Sen. Donat: Prijimam.

Predseda: Tazi se pana mistopredsedy Kloface zda volbu prijima?

Sen. Klofac: Prijimam.

Predseda: Tazi se pana mistopredsedy senatu dr. Hrubana, zda volbu prijima?

Sen. dr Hruban: Prijimam.

Predseda: Tazi se pana mistopredsedy dr Basa, zda volbu prijima?

Sen. dr Bas: Prijimam.

Predseda: Tazi se pana mistopredsedy dr Hellera, zda volbu prijima?

Sen. dr Heller: Prijimam.

Predseda: Tazi se pana mistopredsedy dr Budaye, zda volbu prijima?

Sen. Buday: Prijimam.

Predseda: Dekuji.

Zvoleni mistopredsedove senatu prijali opetnou volbu a vsichni znovu zvoleni vykonali slib jiz pri volbe prvni, takze neni potrebi slibu noveho podle §u 7 jedn. radu.

Nyni prikrocime ke konecne volbe sesti zapisovatelu a ctyr poradatelu podle §u 5 jedn. radu.

Zadam pp. senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Neni-li namitek, dam volbu provesti podle §u 62 jedn. radu zdvizenim ruky. (Namitky nebyly.)

Namitek neni.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl kandidatni listiny, a pany senatory, aby zdvizenim ruky dali najevo, zdali souhlasi s prectenymi kandidaty.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina sesti zapisovatelu:

Sen.Pichl, dr Karas, Sehnal, Kriz, Pazman, Kianicka.

Predseda: Kdo souhlasi s prectenou kandidatni listinou 6 zapisovatelu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim jsou tudiz navrzeni kolegove zvoleni za zapisovatele senatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina ctyr poradatelu:

Sen. Novak (rep. ), inz. Marusak, Janovsky, Muller Heinrich.

Predseda: Kdo souhlasi s prectenou kandidatni listinou ctyr poradatelu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim byli navrzeni kolegove zvoleni za poradatele senatu.

Tazi se panu zapisovatelu a poradatelu, zdali definitivni volbu prijimaji. (Nebyly namitky.)

Namitek neni. Zvoleni prijimaji volbu a v tyto funkce se take uvazuji.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Sdeluji, ze sen. Hocke dopisem ze dne 23. rijna 1935 sdelil predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske, ze svuj mandat jako senator sudetskonemecke strany timto dnem sklada.

Tento krok oduvodnil trvalou nemoci, pro kterou nemuze svuj mandat vykonavati.

Oznamuji dale, ze do vyboru iniciativniho nastupuje za pana sen. dr Hilgenreinera pan sen. Reil.

Predsednictvo senatu usneslo se podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 6. listopadu 1935 o 10. hodine s

1. Rozprava o prohlaseni pana ministra zahranici.

2. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 2245-I);

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II);

c) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.