Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 7. schuze (obsah) | Streda 23. rijna 1935

Schuze zahajena v 17 hodin 17 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday,Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 113 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady Malypetr; ministri dr Benes, dr Czech, dr Derer, dr Franke, dr Krcmar, Machnik, dr Spina, dr Sramek, dr Trapl.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Definitivni volba predsednictva, zapisovatelu a poradatelu.

2. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 1);

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 2);

c) o ochrane polniho majetku (tisk 3);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 4)

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Predsednictvo senatu dosly dva pripisy predsedy vlady ze dne 17. rijna. 1935, a to c. j. 7267/1096/S/35 m. r. o ukonceni jarniho zasedani 1935 Narodniho shromazdeni a c. j. 7268/1096/S/35 m. r. o svolani Narodniho shromazdeni k podzimnimu zasedani 1935.

Zadam pana zapisovatele sen. Kianicku, aby nam pripisy precetl.

Zapisovatel sen. Kianicka (cte):

“Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 17. rijna 1935 zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni tymz dnem za ukoncene.

Predseda vlady: Malypetr v. r.”

“Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutim ze dne 17. rijna 1935 obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 23. rijna 1935.

Predseda vlady: Malypetr v. r.”

Predseda (zvoni): Sdeluji, ze jsem dal dovolene: na tuto schuzi sen. dr Fritzovi, Kubacovi, dr Sobotovi a Zmrhalovi; do 28. t. m. sen. Nemeckovi; dodatecne dovolene na 24. a 25. cervna t. r. sen. dr Milotovi; na 24. cervna sen. Nemeckovi.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na 6 tydnu sen. Pazmanovi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zadana dovolena byla tim udelena.

Sdeluji, ze dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 21. zari 1935, c. 63.368/35/7, o umrti clena senatu Aloise Usaka a o povolani nahradnika Vaclava Turka, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam pana zapisovatele sen. Kianicku, aby jej precetl.

Zapisovatel sen. Kianicka (cte):

“Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto zemreleho clena senatu Narodniho shromazdeni Aloise Usaka povolavam na zaklade ustanoveni § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika Vaclava Turka, malorolnika ve Spomysli, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Za ministra: dr Bobek v. r. ”

Predseda (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan sen. Vaclav Turek a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana zapisovatele sen. Kianicku, aby precetl prislusnou formuli slibu, a p. sen. Turka zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem “slibuji”. (Pritomni povstavaji.)

Zapisovatel sen. Kianicka (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Turek (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Pritomni usedaji.)

Predseda (povstavaje - zvoni - ): Vazeny senate! (Senatori povstavaji.)

Je to skutecnost kruta, a po sve strance parlamentni a ciste lidske tak hluboce tragicka.

Odesel nam Bohumir Bradac!

Dnesniho dne mel vstoupit na predsednickou tribunu snemovny poslanecke. Dnesniho dne mela byti potvrzena jeho volba predsedou snemovny a tim take predsedou Narodniho shromazdeni. A misto toho, abychom mu dnes stiskli ruce, jsme zhrouceni tesknym smutkem a misto u jeho tribuny, stojime u jeho rakve. Bohumira Bradace vice neni!

Kdyz byl dne 18. cervna za krasneho jarniho dne zvolen predsedou snemovny poslanecke, byla jeho volba spjata s tolika nadejemi do budoucna. Ale sotva nadesly mlhy podzimu - je vsemu konec. Kdyz jsme se s nim jeste pred kratkymi tydny rozchazeli, netusil nikdo z nas, ze je to rozchod navzdy.

A jaka tragika osobni: Od nejmladsiho kdysi poslance risske rady stare feudalni rise habsburske - k predsedovi Narodniho shromazdeni svobodne a demokraticke republiky Ceskoslovenske - jaky to vzlet rolnickeho syna z male selske chalupy jicinskeho kraje!

A nahle ten skon, jakoby uderem blesku, ve chvili, kdy oci naseho naroda byly k nemu upreny jako k moudremu, rozsafnemu a cilevedomemu kormidelniku nasi republikanske parlamentni demokracie.

Nad jeho rakvi je dnes dvojnasob smutno vsem nam, kdoz jsme byli jeste cleny poslanecke snemovny stare risske rady videnske. Kolik nas tu jeste zbyva z te velke legie naseho poselstva na Dunaji! Bohumir Bradac byl nasim Benjaminem. Odchazi pomerne mlad, sotva dosahnuv 54. roku sveho zivota.

Bohumir Bradac jest hoden, aby se pred jeho rakvi sklonily prapory naseho statu. Byl to clovek na vysost uslechtily. Bylo to velke zlate srdce lidske, jez bylo otevreno vsem utrpenim a krivdam cloveka. Byl to muz rukou bilych, jenz pro sebe nikdy niceho nezadal. Vsim, cim byl, se stal jenom svou vlastni silou dusevni. Byl to muz jedinecne pracovity! A byl to politik skutecne koncepce statnicke! Velka sila soustredni v Narodnim shromazdeni. Vsechen jeho zivot byl skromnou a nenarocnou, ale i rozhodnou a odhodlanou sluzbou svemu narodu a statu a vsem jeho velkym idealum svobody a samostatnosti, republiky a demokracie.

Tento zivot Bohumira Bradace je dnes pred nami rozestren jako list nasich dejin. Je to zivot krasny, prikladny a cisty. Vysel z male selske chalupy v Zidovicich u Jicina. Prosel vsemi utrapami tezke prace zemedelske. Vychodil hospodarskou skolu jicinskou a byl mimoradnym posluchacem prazske university. Pilny, nadseny hoch vstoupil jiz v prvnich okamzicich sveho politickeho uvedomeni na pudu nasi obecni a okresni samospravy. Byl zvolen za obecniho starostu. R. 1911 byly volby do risskeho parlamentu stare rise. Bohumiru Bradacovi bylo sotva 30 let, kdyz byl ve svem rodnem kraji zvolen za poslance ceske strany agrarni a poprve vstoupil na pudu parlamentni.

Od te doby zustal jeho zivot spjat s cinnosti parlamentni az do jeho smrti. Je to obdobi skoro celeho jednoho ctvrtstoleti, obdobi nejvetsich prevratu dosavadnich lidskych dejin. Po anexi Bosny a Hercegoviny vse se u nas neodvratne schylovalo k valce. Valka byla monopolem, fideikomisem feudalnich panovnickych diktatoru. S nasim narodem nemluvil nikdo pred valkou, ve valce a nemluvilo se s nim ani ke konci valky. Nas narod vstoupil do revoluce za obnovu sve svobody a statni samostatnosti. Bohumir Bradac byl vernym vojakem naseho domaciho odboje. Uchoval jsem vsechny obrazove dokumenty o popravach nasich legionaru, jez mne Bohumir Bradac odevzdal jako jednateli revolucniho Narodniho vyboru. Bohumir Bradac byl oddanym spolupracovnikem tehdejsiho predsedy svazu ceskeho poselstva ve Vidni, naseho nynejsiho kolegy poslance Frantiska Stanka. A Bohumir Bradac zustal po boku Vlastimila Tusara ve Vidni i v prvnich nejtezsich bourich prevratu, aby zarizoval, co tu zajmy naroda a mlade nasi republiky bezpodminecne vyzadovaly.

Bohumir Bradac byl clenem naseho revolucniho Narodniho shromazdeni a od sameho jeho pocatku jednim z nejschopnejsich a nejpilnejsich spolupracovniku Antonina Svehly. Bradac byl zakem skoly Svehlovy a rostl se Svehlou. V prvem zvolenem Narodnim shromazdeni prechazela jiz na Bohumira Bradace velka parlamentni a statnicka odpovednost. Bohumir Bradac byl povolan v celo rozpoctoveho vyboru nasi snemovny poslanecke. Bylo to v r. 1920. Rozpoctovy vybor jest parlamentem v malem. Vsichni si dovedeme predstaviti, co bylo treba energie a pile, politickych zkusenosti a odbornych znalosti, dusevni pruznosti i mimoradnych kvalit diplomatickych, aby prace tohoto vyboru byly vzdy dovedeny k uspesnemu zakonceni pro rovnovahu statnich financi, pro udrzeni meny a pro rozvoj narodniho hospodarstvi v nasem state. V dobach obcanske koalice od r. 1926 do roku 1929 byl predsedou parlamentni “osmy” koalovanych stran. Byl to Bohumir Bradac, jenz vzdy stavel mosty ke statotvorne oposici socialisticke v plnem vedomi povinnosti, jake ma republika ke vsem, kdoz ji spolubudovali a kdoz zustavaji a povzdy zustanou mezi jejimi hlavnimi piliri.

Po. volbach r. 1929 byl jiz Bohumir Bradac nucen rozsiriti obor sve odpovednosti vstupem do vlady republiky. V koalicnim kabinete Udrzalove byl ministrem zemedelstvi a koncem rijna tohoto roku 1932, tedy prave pred tremi lety, se stal v nove vlade Malypetrove ministrem narodni obrany. Ministr Bradac se jiste zaslouzil o nasi republikanskou armadu. Byl si vzdy vedom, ze nase armada je armadou na ochranu republiky, demokracie a miru. Dal ji vsechny sve sily! Za neho byla provedena reorganisace generalniho stabu, zrizena Nejvyssi rada pro obranu statu, vypracovan navrh vychovy predvojenske, zvysena doba sluzby presencni, posileno letectvi a motorisace armady, upraveny pravni a socialni pomery vojenskych gazistu, zdokonalen vycvik a duse armady sblizena s dusi naroda. Dny brannosti, jez organisoval s takovym nadsenim, byly manifestacemi svobody, demokracie a miru. “Nechceme valek”, volal vsude, “nechceme niceho, co je cizi, chceme mir a jen mir, ale svou svobodu a demokracii, sve hranice a kazdou pid svych zemi budeme obhajovati az do sveho posledniho dechu. ”

Po kvetnovych volbach roku letosniho byl Bohumir Bradac povolan v celo poslanecke snemovny naseho Narodniho shromazdeni. Bylo to vrcholne poslani jeho zivotni prace. Bohumir Bradac se ji podjal se vsi svou energii v plnem vedomi jejiho vyznamu i odpovednosti. Narodni shromazdeni jest ve sve funkci vykonavatele nejvyssi zakonodarne moci ve state skutecnym predstavitelem nasi svobody, nasi statni samostatnosti a nasi parlamentni demokracie na pude nasi domaci i pred forem ostatniho sveta. Bylo velkou mravni ctizadosti Bohumira Bradace pokracovati v dile svych predchudcu a prispeti vsemi svymi silami, aby nase Narodni shromazdeni se stalo hradem nasi demokraticke samostatnosti a chramem spravedlnosti a prave lidskosti. Jaky smutek, ze mu nebylo dano pracovati spolecne s nami na ceste k tomuto nasemu spolecnemu idealu!

Bohumiru Bradacovi bylo sotva 54 let. Padl nahle v nejvyssim rozkvetu svych dusevnich sil, jez byly jeste velkou nadeji republiky. Padl stejne jako Antonin Svehla, Vlastimil Tusar a rada nasich ostatnich nejlepsich. Padl primo na fronte nejtezsiho a nejodpovednejsiho zapasu o stat a lepsi zivot jeho obcanstva. Na kom je nyni rada? Kdo prijde po Bohumiru Bradacovi? Verejny zivot rve dnes kazdemu poctivemu pracovniku nervy, zdravi i zivot. Zivot je heroismem a utrpenim, rozpalenou vyhni, v niz nam hori mozky a srdce lidi nejslechetnejsich. Neni oddechu a odpocinku, neni slova oceneni a utechy. Teprve kdyz clovek padne, uvedomujeme si, cim nam byl. Bohumir Bradac dal vse a nezadal niceho. Jeho jedinym zadostiucinenim bylo vedomi, ze vse, co konal, konal poctive a verne. Vsechna vdecnost naseho Narodniho shromazdeni pamatce zesnuleho predsedy bude spocivati v uvedomeni, ze jsme povinni jiti ve stopach odkazu jeho zivotni prace pro rozvoj nasi svobodne republiky a v poctive a loyalni demokraticke spolupraci hledati cesty, jez nas vedou a dovedou ke konecnemu zabezpeceni tohoto naseho spolecneho cile.

Pohreb zesnuleho predsedy kona se zitra ve ctvrtek, o 10. hod. dopoledni z jeho rodneho domu v Zidovicich u Kopidlna. Sejdeme se znovu u jeho hrobu a bude tam s nami cele jeho rodne Jicinsko, aby zasypalo jeho hrob vsemi kvety sve nekonecne oddanosti a lasky.

Republika v techto dnech truchli a cerne jeji prapory vlaji na budovach vsech nasich uradu centralnich, uradu zemskych, uradu druhych stolic a uradu okresnich. Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske prerusuje dnes ve svych obou snemovnach na znameni smutku sva jednani az do konce tohoto tydne.

Jmeno Bohumira Bradace vstupuje do dejin naroda, aby bylo prikladem zivoucim poucenim budoucim generacim republiky. A v dusich nasich, v srdcich jeho nejuzsich druhu a spolupracovniku ziti bude jeho pamatka jako moudreho a rozsafneho hospodare naseho statu, jako jedinecneho cloveka a pritele a jako kus naseho stesti osobniho, ze nam bylo doprano desitky let ziti a verne spolupracovati po jeho boku.

Vazeny senate! Ruka smrti zasahuje tezce do nasich rad. Dne 24. zari nam odesel dr Frantisek Vesely. Byl clenem naseho Narodniho shromazdeni ode dnu prevratu pred 16 lety az do kvetna letosniho roku. Do nynejsiho senatu jiz nevstoupil. Ale vse to, co dr Frantisek Vesely vykonal v nasem senate pro nase zakonodarstvi a tim pro cely stat, je hodno nasi vdecnosti. Byl jednim z nejpilnejsich clenu naseho sboru a jednim z nejuslechtilejsich duchu naseho naroda. Jeho pamatka nam zustane povzdy nevyslovne drahou a nezapomenutelnou.

Ale jiz v radach naseho nove zvoleneho senatu zasahla smrt se vsi svou neuprosnosti. Dne 29. srpna odesel z naseho stredu sen. Alois Usak. Byl clenem naseho senatu po cele treti jeho volebni obdobi a vsichni, kdoz jsme ho znali a videli jeho robustni a zdravim kypici postavu, jsme nechteli ani uveriti, ze dnove jeho zivota jsou secteny. Byl star 60 let. Narodil se v obci Zizicich u Slaneho a cely jeho zivot byl spjat s jeho rodistem. Byl rolnikem a obetavym pracovnikem sve republikanske strany zemedelskeho a malorolnickeho lidu. Byl starostou sve rodne obce, predsedou jeji skolni rady, clenem okresniho zastupitelstva a reditelstvi okresni zalozny hospodarske ve Slanem, okresnim zupnim predsedou Domovin. Clenem senatu byl v minulem jeho obdobi za IV. volebni kraj lounsky. Vsichni jsme ho poznali jako pracovnika vazneho a pracoviteho, jenz sverene mu ukoly konal se vsi svedomitosti a peclivosti. Ve svem obvodu slanskem a cele zupe lounske pozival obecne vaznosti a obetave se staral o potreby kraje. Kolega Usak byl ve sve volebni zupe zvolen za clena senatu take pro nynejsi IV. jeho volebni obdobi a koncem cervna tohoto roku byl jeste zdrav a svezi v nasem stredu. Jeho pohreb v jeho rodisti byl manifestaci opravdove lasky, jiz se zesnuly nas kolega tesil ve svem celem obvodu. I my mu zachovame svou vdecnost za vse, co na pude naseho senatu vykonal jako nas spolupracovnik pro zakonodarstvi a spravu naseho statu. (Senatori usedaji.)

Sdeluji, ze predsednictvo senatu se usneslo podle § 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 5. listopadu 1935 o 15. hodine s.

1. Definitivni volba predsednictva, zapisovatelu a poradatelu.

2. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (tisk 1);

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 2);

c) o ochrane polniho majetku (tisk 3);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 4).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.