Mistopredseda dr Bas (zvoni): Slovo ma dale pan sen. Zmrhal.
Sen. Zmrhal: Vazeny senate! Jmenem klubu komunistickych senatoru pronasim nejostrejsi protest proti dalsimu prodluzovani platnosti zmocnovaciho zakona, a to nejen z duvodu zasadnich, ktere nepronasime proti tomuto zakonu po prve, nybrz i z toho duvodu, ze dosavadni prakse zmocnovaciho zakona potvrdila vsechno to, co jiz drive namitali a prednaseli nasi soudruzi poslanci a senatori pri prvnim projednavani zakona a pri dalsich prodluzovanich
Je zajimavo, ze navrh zakona o prodlouzeni platnosti zmocnovaciho zakona projednava se prave v den, kdy po nekolika staletich prijizdi do husitske Prahy legat papezskeho statu, ktery je a bude vitan se vsemi poctami. Je to velmi nazorne, jak ta nase vychvalovana demokracie, husitismus a boj proti klerikalismu od hesla tRim bude souzen a odsouzenT dospela az k dnesnimu dnu, kdy prave zastupci husitskeho naroda budou vitati papezskeho legata, a je nutno dodati, ze neni pravda, ze sjezd katolicky je nepoliticky. Neni nahodou, ze prave Praha byla vybrana pro tento sjezd a ze se tohoto sjezdu ucastni potomci te slechty, ktera nechala vykrvaceti cesky narod na Bile hore. A tak je to take s nasimi demokratickymi vymozenostmi
My mame tim vice opravneni protestovati, ponevadz jsme byli jedinou stranou, ktera nejen na pude parlamentu protestovala hned pri prvnim projednavani zmocnovaciho zakona, nybrz ktera take mobilisovala masy pracujiciho lidu s poukazem na nebezpeci, s poukazem na to, ze tento zakon bude namiren nejen proti tridnimu, proletarskemu a revolucnimu hnuti delnickemu, nybrz i proti cele delnicke tride. A zkusenosti z dosavadni prakse to potvrzuji. Neni to prvni zakon, ktery byl projednavan v Narodnim shromazdeni a kterym se strany, majici povinnost hajiti mestackou demokracii a jeji prava, demokracie zrikaji. Byl to jiz zakon o teroru, byl to zakon nahubkovy, ktery byl projednavan v Narodnim shromazdeni, odbouravani jednoho demokratickeho prava po druhem. A tak kdyz pres vsechna nase upozornovani a presvedcovani i poslancu stran socialistickych se nepodarilo, aby se postavili proti temto zakonum, ktere se prece vymstily i na delnicich soc. demokratickych a nar. socialnich, chtel bych zde vyzvednouti, ze prave timto zakonem o teroru byli sveho casu postizeni prvni duvernici soc. demokraticti, ze jsme to byli jedine my, kteri bojovali a upozornovali na nebezpeci hrozici z usneseni zmocnovaciho zakona a ovsem take z dalsiho jeho prodluzovani.
Mame jiste sve kriticke stanovisko k mestacke demokracii, potirame ji, ponevadz nezarucuje a nemuze zaruciti prava pracujiciho lidu. O tom jsme se presvedcili nejenom v jinych statech, nybrz o tom podava nejlepsi dukaz zmocnovaci zakona jeho prakse. Ale je zajimavo, ze jsme to my, kteri potirame mestackou demokracii, ze musime jedini hajiti prava, ktera tato mestacka demokracie v dobe kdy burzoasie byla oslabena moci a silou, organisovanym nastupem delnicke tridy, si vydobyla na burzoasii.
Rekl jsem, ze dosavadni prakse ukazala nam nejlepe proti komu je zakon namiren, co se uvadelo pri prvnim jeho projednavani. Je zde krise, ktera musi byt i resena, jsou zde hospodarske duvody, je tu obrana statu nebezpeci iredenty. Panove, nezabranili jste iredente, naopak prakse vladni koalicni vetsin, byvale vlady, jeji postup ve smeru socialnim i nacionalnim a tridnim oproti nemeckym oblastem presentovala nam jak v posl. snemovne, tak v senate tak veliky pocet hlasu strane, ktera se sice tady prohlasuje za velmi loyalni, ale o ktere vime, ze jeji prava povaha a podstata neni nic jineho nezli nemecky nacionalni socialismus, importovany k nam a sledujici urcite cile, kterym prave melo byti zabraneno zakonem na ochranu republiky. Ale nezabranili jste v te dobe, aby spioni fasistickeho rezimu hitlerovskeho nevnikali do Ceskoslovenska, aby zde jmenem hitlerovskeho fasismu nebyli zavrazdeni prof. Lessing a inz. Formis; zatim co chudym emigrantum se delaji neustale policejni prohlidky, najati vrahove se pohybuji takovym zpusobem, ze to.budi podiv nejen u nas, nybrz i v celem svete. Tedy ani tomu nebylo zabraneno. Ovsem my vime, a posl. dr Slavik v posl. snemovne to rekl jasne: Zakona potrebujeme proti vam, komunistum. Ano, komuniste jsou ti nebezpecni, ponevadz ukazuji pracujicimu lidu, jak se oklestuje jeden ku prava za druhym, jak se omezuje svoboda pracujiciho lidu, aby nemohl uhajiti sveho socialniho a hospodarskeho postaveni, a jak svoboda jeho, aby si mohl vybojovati lepsi pomery hospodarske a podminky socialni a politicka prava, cim dale tim vice jest odbouravana.
A rikame zase zcela otevrene: Prodlouzeni zmocnovaciho zakona neni krokem, nybrz mostem k nastoleni fasismu. Apeloval bych zde prave na zastupce stran socialistickych, aby to konecne pochopili, a muzeme rici, ze velka vetsina pracujiciho lidu stoji proti zmocnovacimu zakonu, ze s nim nesouhlasi, ze se to projevuje jiz take na schuzich v masach pracujiciho lidu, ze se to projevuje v casopisech tNove svobodeT, tMladych proudechT, kde se jiz otevrene pise proti zmocnovacimu zakonu. Apeloval bych, aby konecne se pochopilo a poznalo, ze dosavadni prakse zmocnovaciho zakona poskozuje tezce pracujici lid. Vezmeme jen hospodarskou stranku! Byl nam zde vychvalovan obilni monopol, jak prospel a co nam prinesl dobreho. My vime, ze zmocnovacim zakonem se krise kapitalistickeho hospodarstvi neda prece odstraniti, tak blahovi nejsou ani ti, kteri uvadeji tyto duvody. Byla zde velka chvala obilniho monopolu. Panove, obilni monopol muze byti schvalen jen proto a mohl i pro zemedelske vrstvy splnit urcite ukoly, ze je tu prave zmocnovaci zakon. Kdyby nebylo zmocnovaciho zakona, kdyby nemela obilni spolecnost moznost cestou narizovaci, diktovanim provadeti urcite veci, obilni monopol by jiz dnes zkrachoval.
Podivejme se na politiku obilniho monopolu! Nejen pracujici spotrebitele vsichni bez vyjimky stoji proti obilnimu monopolu, nybrz i desetitisice malozemedelcu. Muzeme rici, ze na Slovensku velka vetsina zemedelcu je proti monopolu, ponevadz nedovedl ustanoviti pro Slovensko priblizne stejne ceny jako pro ceskou oblast. A malozemedelci dekuji za to, ze jim monopol ustedril tak draha krmiva, ze byli nuceni loni velmi znacnou cast dobytka odporazeti a prodati za lacine penize. Videli jsme, ze tisice vagonu obili bylo zniceno nehospodarnym, neodbornym uskladnenim. Panove, chcete nashromazditi desetitisice vagonu obili a nemate jedno poradne skladiste na obili v Ceskoslovensku, a proto se to uklada do starych cukrovaru, do kulen a ruznych mistnosti, kde se obili kazi. Dovedete vyvazeti zito za 45 Kc franco Hamburk a jecmen jiz rok za 40 Kc franco Decin, a nedovedete dati chleba lidu ani tolik, aby mohl nasytiti deti, ktere hladoveji. Tez u cukru provadite tutez politiku. Zemedelec muze si koupiti za 60 Kc cukr ke krmeni dobytka, ale jeho deti museji piti horky odvar z cikorky. To je politika monopolu, to je vase politika! (Hlasy: Vzdyt tomu nerozumis!) Budu se musiti jiti k vam uciti. Odstranili jste to, ze maly zemedelec musil po znich prodavati lacino a ze vyssi ceny zuzitkovali velkostatkari? Nikoliv nybrz udelali jste po znich nizsi ceny bez rozdilu pro male zemedelce i velkostatkare, a maly zemedelec, ktery nema 25 q ruznych druhu obili, musi pak prodavati, ponevadz ceka na tech par Kc, ale prodava je za lacine penize. To prave jste nedovedli odstraniti, naopak teto politice, prospesne velkostatkarum, jste dali sankci. (Hlasy: To mylne vykladate!)Ja se tim zabyvam velmi dlouho. Vysvetlete mi, co je to za politiku, vyhladoveti vlastni lid, nedati mu kus chleba, nechati jej hladovet a vyvazet to do ciziny! Pro koho je to politika? Pro spotrebitele? Pro delniky? (Vykriky.) Obilni monopol zdrazil chleba o 40 az 70%. (Hlasy: To je lez!) Zadna lez, o tom mluvi statistika. (Sen. Kroiher: Lez to byt nemusi, ale omyl!)
Chleb jste zdrazili pro lid o 40 az 70%. Kdybyste se dovolavali toho, ze snad psenicna mouka bila se nezdrazila, tedy proto, ponevadz jste davali mlynum dovozni listy, premie, aby mohli dovazet krmivo, a chudy zemedelec, ktery krmivo nemel, musil prodavat dobytek za laciny peniz.
Panove, mluvilo se zde o tom, co bylo dale. Zmocnovaci zakon nam dal devalvaci. Komu prospela devalvace? Staci se podivat na bilance bank a velkych podniku, komu prospela. Prospela bankam ktere vykazuji vyssi zisk, velkym kapitalistickym podnikum, ktere nekolik let nevyplacely dividendu a najednou ji vyplaceji.
Dovolavam se prave toho, co agrarni strana pred volbami rikala: Musi se jit bojovat proti kapitalismu, proti kapitalistum. Panove, co se naslibovalo pred volbami! Ze se sejde Narodni shromazdeni, parlament a senat, a udela okamzite opatreni, na nez pracujici lid venku ceka, aby ty statisice lidi nalezly praci, dostaly chleba, aby si na nej vydelaly. Vsechny strany si pred volbami privlastnily hesla komunisticke strany: Za praci, mir, chleb a svobodu! Kdyz jsme my prisli s timto heslem pred dvema lety, rikali jste, ze je to demagogie, ale do voleb jste sli s tymiz hesly, ponevadz jste vedeli, po cem lid vola.
Nyni se seslo Narodni shromazdeni a co s nam presentuje? Navrhy, aby se odbourala nezamestnanost? Aby se ten chudy lid take jednou dosyta najedl? Ne. presentuje se nam prohlaseni vlady, ktere je velmi kulate, ktere toho hodne mluvi - ovsem vime zase pro koho - a presentuje se nam zmocnovaci zakon. A pan sen. Bas, ktery zde vcera rikal: vlada nam dala ramec a nasi povinnosti je, abychom tomuto ramci dali napln, mel jiz navrh zmocnovaciho zakona pred sebou a mohl vedeti, ze napln neda senat, nybrz zase vladni koalice v podob zmocnovaciho zakona. Tady mate napln, panove! Senat schvali zmocnovaci zakon a muze jit na tri mesice na dovolenou bez ohledu na to, co tomu rekne pracujici lid, ktery strada a trpi venku. Tak si nepredstavuji, panove, zasedani parlamentu a senatu. Povinnosti parlamentu a senatu je, aby udelal nutna opatreni tam, kde prave je toho nejvice potrebi, a o tom neni pochyby, ze nejvice je toho potreba u nejsirsich vrstev lidovych, pracujicich, ponevadz tu mame posud na 800.000 nezamestnanych, kteri, zel, nemohou zebrat.
Presto, ze tu bylo receno, ze devalvace nam pomohla, musi byti konstatovano, ze se pocet nezamestnanych nesnizil, jenom se zvysily zisky bank a kapitalistickych podniku.
Panove, zmocnovaci zakon nam dal syndikaty. Politika syndikatu! Vezmeme takovy zivocisny syndikat! Jak prospel spotrebitelum? Prospel spotrebitelum a pracujicim? Ba ne. Neni to nic jineho nez zase opatreni z nouze. Jestlize jsou socialiste, kteri rikaji, ze se tim priblizuji statnimu kapitalismu, pak je to velky klam kteremu oni po lehaji, ponevadz to nema a nemuze miti nic spolecneho s tim, abychom se priblizili takovymi kapitalistickymi utvary k socialismu.
Prave v nedavne dobe jako dusledek politiky zivocisneho syndikatu a jako priprava k zivocisnemu monopolu se nam presentovalo zdrazeni uzenin. tHospodarska politikaT napsala tUz se vedelo pred volbami, ze budou zdrazeny uzeniny, ale ponevadz mely byti volby, tedy se pockalo, a ted se nemohou spotrebitele dovolat ani u prvni ani u druhe stolice ani u vlady, aby nekdo zakrocil proti neopravnenemu zdrazeni uzenin.T
Politika zmocnovacich zakonu vede jen k prospechu podnikatelu k prospechu majetnych vrstev, ale odnasi ji pracujici lid. My na zaklade techto vysledku a toho, co vidime, musime mobilisovati a volati na adresu pracujiciho lidu, aby nespolehal jako mnozi, kteri jeste meli iluse, ze by mohli spolehnouti na nejakou dohodu a ustupky, nybrz ze si musi vse vybojovat. Postihne to nejen delnictvo. Podivejte se, komu pomohl automobilovy zakon, ktery nam byl ustedren? Sanoval nase zeleznice, jak to bylo v planu? Ty maji deficit dale, ale automobilovy zakon znicil za to tisice drobnych autodrozkaru, kteri meli na dluh a na splatky vozy, ktere se jim prodaly za par set korun, takze se zadluzili jeste vice, ale mimo to tisice delniku nasich automobilek prislo o zamestnani. Tedy automobilovym zakonem se nepomohlo zeleznicim, ale znicilo se tisice a desetitisice existenci autodrozkaru a tisice delniku automobilek bylo vyhnan z tovaren.
Mluvi se o regulaci vyroby a spotreby. Neni pochyby, ze je to velmi oblibene heslo. My vsak nemame duvery, ze tem, kteri o ni mluvi, by skutecne slo o to, aby se regulaci vyroby a spotreby prospelo tem, kteri toho potrebuji, nybrz ze to ma byti jenom novy zpusob, jak znovu zase ukolebati lidi, kteri jeste veri, ze je dobre postarano o jejich zajmy. Panove, jestlize zde bylo nekolikrate receno, ze politika vladni koalice byla schvalena, mohu rici, ze schvalena nebyla. Uz pan senator z ludove strany ukazal, jak byly provadeny volby na Slovensku, ale i my u nas bychom si mohli stezovati, jak byly provadeny, jaky natlak byl cinen. (Sen. Sechtr: Pak byste byli vsichni zavreni!) Vsak take o to by vam slo, to je vasim idealem, to vime, a kdybyste se nebali, zavreli byste nas; ale jeste si musite chvilku pockat, ponevadz je zde jeste sila, ktera by neustoupila pred vasimi hrozbami. Tim take hrozil pan posl. dr Slavik v posl. snemovne a je dobre, kdyz se nam zde take takto predstavite. My nemame priciny tajiti, co se skryva za vsemi hesly, ktera se zde prednaseji jen proto, aby lid spolkl takoveto zakony a narizeni. (Sen. Sechtr: Kdo by je polykal?) Nekomu chutna, nekomu ne.
Chtel bych zde rici na adresu socialistu a skutecnych demokratu: Kdo je skutecny demokrat, nemuze hlasovati pro zmocnovaci zakon, ponevadz je to protidemokraticke, je to popreni nejzakladnejsiho prava, ktere clovek ma. Vzdavate se tim velmi dulezite posice.
Chtel bych zde pripomenouti, kam vedla cesta zmocnovacich zakonu v Nemecku, kam privedla pracujici tridu. (Sen. Sechtr: Kam ji privedla v Moskve?) Ja vim, panove, ze je vam to velmi neprijemne. Vim, ze pan Stoupal neni zamilovan do krasnych oci pana Henleina, nybrz ze to ma hlubsi duvody, proc protezuje Henleina a jeho stranu. Vidite obrysy pristi tvorici se koalice fasisticke. Chtel bych pripomenouti dve cesty, ktere nejlepe ukazuji pracujicimu lidu a vsem socialistum a demokratum, kam zmocnovaci zakony a vsechny ty zakony, jak se u nas nyni delaji, provadeji a prodluzuji, v Nemecku zavedly pracujici tridu. Nebudu to zde pripominati, jsou to veci prilis dobre a vseobecne zname. A vidime cestu francouzskeho socialismu, francouzskeho protifasistickeho lidoveho bloku, ktery dovedl zmariti prvni pokus o takovy zakon, ktery ani zdaleka se nemuze rovnati zmocneni, ktere dava Narodni shromazdeni timto zakonem.
My jsme jiz r 1933 upozornovali na nebezpeci, ktere hrozi cele delnicke tride. Je namireno proti vsem organisacim. Nemusi prijiti ani glajchsaltovani a ukaze se to velmi brzy. Uz se to vlastne ukazalo. Vzdyt byly zakazany i schuze strany socialne-demokraticke v minulem obdobi a svedci o tom i rada jinych opatreni. Cetli jsme prece, ze si musil organ strany soc.-demokraticke v Bratislave stezovati na bratislavskou policii, cetli jsme, ze si musil organ soc.-demokraticky stezovati i na policejni reditelstvi prazske. V dobe, kdy strany socialisticke jsou ve vlade, nemely ani tolik vlivu a moci, aby mohly zabraniti rozlezani se fasistickych zivlu do uradu. Je nutno rici, ze urady od nejnizsich az do nejvyssich jsou prolezle fasistickymi elementy. Udelalo se sice vsechno, aby byl odstranen ze statni sluzby, kdo byl jen z daleka podezrely z komunismu, ale nestalo se nic fasistum, proti kterym jste vedli domnele tak ostry boj, ackoli vime, ze to byl jen boj jedne kapitalisticke skupiny proti druhe a nic jineho, a ze se dovedete velmi dobre dohodnouti kdyz pujde jednou o vasi spolecnou kuzi. (Sen. Sechtr: A copak ta vase Vcela, to je nejaky chudy podnik proletarsky? Vzdyt, klamete lidi s tim vasim proletarstvim!) Prave na Vcelu mate nejvice spadeno, ale hrozny jsou prilis vysoke. Delnici si dovedli Vcelu uhajiti bez rozdilu politickeho presvedceni a uhaji si ji i do budoucnosti. (Sen. Sechtr: Vzdyt vam ji nikdo nebere, ale jste zrovna tak kapitaliste, jako ti druzi! Kdyz vam jiny nashromazdil, tak jste si to vzali!) Nevzali jsme si nic, my si nic nebereme, nemame k tomu moc abychom si neco brali nejakym narizenim.
Kdyz jsem u te Vcely, chtel bych rici, ze na prazske radnici koalice - a je zajimavo, ze je tam koalice s narodnim sjednocenim - dovedla dat pro politickou manifestaci Mladeho narodniho sjednoceni Smetanovu sin, ale Vcele, kdyz ji chtela na jubilejni 30letou valnou hromadu, prazska radnice pronajmout Smetanovu sin odmitla. Je to zajimave, protoze pred volbami tyto socialisticke strany mobilisovaly a jejich heslo bylo: proti fasismu!
Apeluji jeste jednou na strany socialisticke, aby konecne pochopily, ze neni mozno jiti po ceste, po ktere sla nemecka socialni demokracie, po ceste zmocnovacich zakonu a ostatnich politickych ustupku, ktere cinila, ponevadz to bylo marne, a na konec musily byti obetovany zajmy cele delnicke tridy. Je jedina mozna cesta, a to cesta francouzskych socialistu, francouzskeho protifasistickeho bloku. A po teto ceste, po ceste nejvetsiho sjednoceni vsech proletarskych sil proti nebezpeci reakce, fasismu je mozno odraziti vsechno nebezpeci, ktere i u nas trva a bude.
Apelujeme na vas, abyste nedavali souhlasu k dalsimu prodluzovani zmocnovaciho zakona tim spise, ze se rozsiruje jeho pravomoc na veci, proti kterym jste si prave nedavno stezovali ve svych vlastnich casopisech.
Abychom dali moznost vlade, aby take prohlasila, jake opatreni chce uciniti ve smeru boje pro i drahote, k usnadneni, ulehceni tezkeho udelu zivotni bidy a nedostatku pracujiciho lidu, navrhujeme dnes: Senat se usnasi, aby pristi plenarni schuze konala se v pondeli 8. cervence, aby se do teto schuze dostavil pan min. predseda a sdelil, jaka konkretni opatreni zamysli vlada podniknouti proti hrozicimu zdrazeni masa a uzenarskych vyrobku, co bude se zlevnenim cukru, ktere jste slibovali pred volbami, se stanovenim cen obili z nove sklizne, jak bude nalozeno se zasobami obili ze stare sklizne a zdali nastane zlepseni stravovaci akce nezamestnanych a jejich rodin semletim starych zasob obili a rozdilenim mouky a chleba hladovejicim.
Prosil bych - a apeluji na strany socialisticke, aby umoznily prijetim tohoto navrhu - aby byla vlada prinucena, az dostane zmocnovaci zakon, kdyz ve svem prohlaseni na adresu vsech podnikatelskych vrstev a kruhu prinesla kazdemu nejake cukrlatko, jenom ne pracujicimu lidu, rici jasne na adresu sirokych mas pracujiciho lidu, pracujicich spotrebitelu, zdali chce chraniti tez vrstvy nejchudsi, ktere prinaseji nejvetsi obeti. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Pan kol. inz. Havlin ma slovo k prohlaseni.
Sen. inz. Havlin: Slavny senate!
Jmenem senatorskeho klubu Narodniho sjednoceni cinim k predlozene osnove zmocnovaciho zakona toto prohlaseni (cte):
Prvnim pracovnim pocinem, kterym se predstavuje nova vlada ceskoslovenske verejnosti po vladnim prohlaseni, je zakon, kterym se prodluzuje a doplnuje zmocneni podle cl. 1 zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci. Ustavni listina, jez v rade ustanoveni zajistujici svobody a prava obcanska, vymezuje tez striktne rozsah a zpusob zakonodarne moci a pravi jasne, ze moc tuto vykonava pro cele uzemi Ceskoslovenske republiky Narodni shromazdeni, skladajici se ze dvou snemoven. Tudiz kazde prenaseni jejich pravomoci na jineho cinitele, bud si to i vlada, je cinem neustavnim. Jestlize nynejsi vlada prichazi s predlohou zmocnovaciho zakona, jimz se snemovny Narodniho shromazdeni svou docasnou vetsinou dobrovolne zrikaji svych vysostnych prav, moci zakonodarne a kontroly verejneho hospodarstvi statu, statnich podniku, fondu a jinych zarizeni, jest to otevrene a zrejme priznani nejen prazvlastnich pomeru ve vladni vetsine, ale soucasne verejne doznani upadku parlamentarismu. Nase stanovisko ke zmocnovacimu zakonu bylo vzdy odmitave, a i v r. 1933, kdy jsme byl ve vlade, byli jsme proti prenaseni pravomoci nalezejici parlamentu na vladu. Prave tehdy, na nasi zadost, bylo zmocneni vlade dane co nejvice zuzeno jen na nekolik presne konkretisovanych pripadu. Vladni vetsina vsak, jiz bez nas a pres varovani, r. 1934 zakonem c. 109 rozsirila rozsah zmocnovaciho zakona tak, ze to znamenalo temer definitivni vyrazeni parlamentu na vedlejsi kolej. Tehdy tvrdil pan vladni zpravodaj, ze v mimoradnych dobach je potrebi mimoradnych opatreni, aby se zmirnila hospodarska krise a zajistil novy hospodarsky rozvoj. Pokud jsme sledovali pociny stare vlady, konane za pomoci zmocnovaciho zakona, nevideli jsme, ze by byla dovedla pouziti teto velike moci k ozdraveni pomeru. Naopak, musili jsme konstatovati, ze vzrostl pocet nezamestnanych, ztizila se situace statnich financi a zavedla se rada opatreni, jez snad vyhovovala stranickym zajmum nekterych vladnich slozek, ale neprospela ani statnimu narodu, ani statu samemu. Prikladem budiz tu zavedeni rady monopolnich a jinych opatreni, jimiz se prave v dobe krise zvysovala cenova hladina nejpotrebnejsich predmetu konsumu vsech vrstev obcanstva vubec, ackoli nenastalo vyrovnani nebo dokonce stoupnuti narodniho duchodu. Dale pak cetna ustanoveni, jimiz se hluboce zasahlo do vsech oboru podnikani soukromeho, ackoliv z toho vznikly jen nove skody narodnimu hospodarstvi i statni pokladne. Vlada nesplnila sliby tlumocene jejimi ciniteli pri rozsirovani zmocnovaciho zakona, ani ocekavani, ktera byla buzena v obcanstvu pouzitim vsech prostredku propagacnich, i ceskoslovenskeho rozhlasu. Primo trapnou byla vsak dalsi okolnost, ze snemovnam nebyla dana moznost, aby se v plenarnich schuzich vyslovily, zdali souhlasi se vsemi vydanymi narizenimi ci nikoliv, ac melo se tak stati nejen pode zakoniteho ustanoveni, ale tez s o ohledem na vysostnou pravomoc zakonodarnych sboru a se zretelem na princip demokracie. Vladne-li se v demokracii zmocnovacimi zakony, nelze se diviti, ze to nevzbuzuje zvlastni duveru tech, kdo si preji, aby se vsechny problemy verejneho a statniho zivota resily opravdovou nestranickou demokracii. Kazda vlada na svete potrebuje duvery, aby mohla dobre vyhoveti svemu poslani. Vlada koalicni potrebuje teto duvery jeste vice, nebot prave princip koalicni castokrate ztezuje dosazeni vseobecne duvery. Pouhym diktatem snad lze vladnouti jisty cas, ale nikdy ne trvale, zvlaste tehdy ne, kdyz ten, kdo diktuje, rad by prevalil odpovednost za chyby jim zpusobene na nekoho jineho. Neco podobneho cinila minula vlada, jez nemela nasi duvery. V letosnich volbach stara vladni vetsina byla porazena a musila se rozsiriti o novou slozku, aby ziskala nosnou vetsinu. Jezto vsak krome teto okolnosti vse ostatni zustalo nezmeneno, nemuzeme ji povazovat i za vladu skutecne novou. Zustava v ni stare slozeni a stary duch, hned na prvnim kroku doprovazi ji byvala nemohoucnost, a jsme presvedceni, ze ani zmocnovacim zakonem neziska vnitrni jednotnosti, tak potrebne ke kladnemu reseni nalehavych problemu dneska a nejblizsi budoucnosti. Neprojevili jsme duveru minule vlade pri projednavani zmocnovaciho zakona, necinime to ani vlade dnesni, jez neni nejakym novym, zlepsenym vydanim, nybrz pouze zhorsenym pokracovanim. Jsme toho nazoru, ze bylo by v zajmu statu i naroda, aby parlament nevzdaval se svych vysostnych, ustavou za rucenych prav a ze prave ted po volbach mel by ukazati svoji schopnost, vuli a odhodlani ke kladne praci, na niz ceka cela verejnost. Presunuje-li dokonce hned s pocatku po svem ustaveni - vsechna svoje prava a povinnosti na vladu, stigmatisuje se pred nezaujatou verejnosti na organ zbytecny, bez neho sprava veci a zajmu verejnych je dobre mozna, a mel by pak vyvoditi z takovehoto stavu posledni konsekvenci, jez by znamenala i znacnou usporu statni pokladne. (Predsednictvi se ujal predseda dr Soukup.)
Jmenem klubu senatoru Narodniho sjednoceni prohlasuji, ze stojime v nejostrejsi oposici proti zmocnovacimu zakonu z duvodu zasadnich, ze jej povazujeme za odporujici ustave i demokracii a ze budeme proti nemu hlasovati i z te priciny, ze se dava vlade, jez nepoziva nasi duvery. (Souhlas.)
Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.
Preje si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj sen. Zimak: Ano.
Predseda: Udeluji tedy slovo panu zpravodaji kol. sen. Zimakovi k doslovu.
Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Senat pojednava o zmocnovacom zakone uz po stvrtej. (Hluk.)
Predseda (zvoni): Prosim o klid!
Zpravodaj sen. Zimak (pokracuje): Obava o postrbenie nasej ustavy bola uz rozptylena pri prvom prejednavani. Narodne shromazdenie ma suverennu moc, na zaklade tejto moze vyniest v mimoriadnych dobach na urcitu dobu zakon, aby vlada mohla vydavat nariadenia so zakonnou platnostou. Pan sen. dr Torkoly a dr Tischer vycitali z §u 55 ustavneho zakona len to, ze nariadenia vladou vydane mozu len prevadzat zakony. Pani davaju slovu tmimoriadnyT nespravny vyklad. Ono znamena, ze sa dava vlade zmocnenie v mimoriadnych dobach na - urcitu dobu, tedy nie na trvalo, nie stabilne. § 55 umoznuje vydavat aj vseobecne, blanketne zmocnenie. Plati o nom, ze podla tohoto paragrafu su dovolene i povsechne, vseobecne zmocnenia. Smysel §u 55 ustavnej listiny je to, ze nesmu sa vydavat nariadenia bez zakonneho zmocnenia, resp. nestaci vseobecne odvolanie na platne zakony, lez ze kazde nariadenie musi sa opierat o urcity zakon, resp. musi byt kryte zakonnym zmocnenim. Autorizacna dolozka musi byt urcita len potial, aby sa vzhladom na § 102 ustavnej listiny dalo vobec posudit, pohybuje-li sa nariadenie v ramci zakona, resp. zmocnenia. Z §u 59 ustavnej listiny neni vsak mozno vycitat, ze zakonne zmocnenie samo musi tiez vytycovat veduce zasady. Ustavne zakonne vyhrady znamenaju vlastne len specielne zdoraznenie principu §u 55 ust. listiny o viazanosti administrativy zakona, ktorej je ucinene zadost, kedze administrativa bude cinit zasahy v ramci recitych vyhrad aj na zaklade vseobecneho zmocnenia.
Konecne o tej otazke, ci je pripustna delegacia a moznost vseobecne znejucich zmocneni, o tom je uz cela zahranicna literatura, a vacsina literatury domacej zaujima k tejto otazke stanovisko kladne. Jestli pan sen. dr Tischer sa opiera o mienku pana univ. prof. Sandtnera, tato mienka nemusi byt smerodatna pre vsetkych literatov z oboru prava, to je mienka len jednoho vynikajuceho pravnika. Je tedy, ako som poznamenal, literatury viac a stoji na stanovisku k tejto otazke kladnom. Ja by som sa odvolal na naseho vynikajuceho pravnika, pana univ. prof. dr Weyra.
Profesor Weyr pise v svojej tSoustave prava statnihoT, 2. vydanie, takto: tOd upravy hranic mezi kompetenci zakonodarnych a vykonnych organu, pokud jde o stanoveni obecnych norem, dluzno presne lisiti otazku moznosti delegace vykonnych organu zakonodarnymi k vydavani norem s puvodni relevanci pravni. Nase ustavni listina resi pouze otazku prvni (v §u 55). Co se tyka druhe, jest se tedy ptati, co plati, neni-li vyslovne resena. Odpoved bude i zde zavisla na konstrukci pojmu pravniho radu. Rozlisujeme-li totiz zakonodarce ustavniho a obycejneho jako dva ruzne a samostatne normotvorne subjekty, takze by se jich vzajemny pomer podobal pomeru zakonodarce obycejneho k organu vykonnemu, pokud tomuto prislusi stanoviti obecne normy s odvozenou pravni relevanci (t. zv. provadeci narizeni), pak budou nam normami s puvodni relevanci pravni pouze zakony ustavni. Dusledkem teto konstrukce by pak bylo, ze by se nijak nerozumelo samo sebou, ze by obycejny zakonodarce bez vyslovneho zmocneni ustavniho svou kompetenci mohl delegovati organum vykonnym, a to tak, ze by tyto v konkretnim pripade mohly vydavati normy teze normativni hodnoty jako jsou zakony obycejne, ponevadz pravo nebo kompetence, ktere nekdo ma, neobsahuji jeste samy o sobe moznost delegovati je na jineho, neni-li k tomu vyslovneho zmocneni. Jsout v zasade neprenositelne. Tak na pr. nikdo nepochybuje, ze presidentu republiky neprislusi pravo delegovati svou prislusnost jinym organum. Jinak ma se vsak vec, kdyz vedle zakonodarce obycejneho neuznavame jeste zvlastniho zakonodarce ustavniho, nybrz konstruujeme zakonodarce jedineho (jednotny normotvorny subjekt), ktery muze vydavati (stanoviti) dva druhy zakonu (obycejne a ustavni). V tomto pripade nelze upriti tomuto svrchovanemu subjektu moznost delegace jen proto, ze ustavnim zakonem neni vyslovne pripustena. Pokud jde o nas pravni rad, nevahame prohlasiti, ze tato druha konstrukce (jako vychodisko uvah o pripustnosti delegace) jest pripadnejsi, ponevadz hovi vice povsechne organisaci zakonodarstvi ceskoslovenskeho. Stanovisku zde hajenemu odpovida tez zakonodarna praxe. Z ni budiz uveden jako zvlast vyznacny priklad zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 337 Sb. z. a n., kterym se vlada zmocnuje ciniti opatreni k uprave mimoradnych pomeru zpusobenych valkou.T
A § 1 zakona c. 337/1920 Sb. z. a n., Weyrom citovany, stanovi prave, ze vlada sa zmocnuje, aby pouzila cesty nariadzovacej, kde by inak bolo treba zakona.
Tedy, slavny senat, to je taktiez mienka nasho vynikajuceho znalca zakona a tvorcu ustavnej listiny. lnac by nas mohlo tesit, ze opozicia je tak starostliva o ustavu Ceskoslovenskej republiky, keby len tato starost bola uprimna. Mam dovody k tomu, aby som o tejto uprimnosti pochyboval.
Tie politicke strany, ktore prevzaly predovsetkym odpovednost za pomery hospodarske, socialne a kulturne v tomto state, su si vedome, ze davaju vlade zmocnenie v zaujme pohotovosti k rychlym potrebnym zakrokom a opatrenim. Opakujem s kludnym svedomim, ze mozem slavnemu senatu doporucit, aby prijal tuto osnovu, lebo postrbenia ustavnej listiny tymto zakonom tu absolutne niet. (Souhlas.)
Predseda (zvoni): Senat je zpusobily se usnaseti.
Budeme hlasovati v cteni prvem, a to, nebude-li namitek, o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.
Jsou nejake namitky? (Nebyly.)
Nejsou.
Budeme tudiz tak hlasovati.
Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 17.
Podle §u 54 jedn. radu z usneseni predsednictva senatu budeme jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove take ve cteni druhem.
Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se prodluzuje a doplnuje zmocneni podle cl. I zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci (tisk 22).
Tazi se pana zpravodaje sen. Zimaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?
Zpravodaj sen. Zimak: Nemam zmien
Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpis a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku (Deje se.)
To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 17.
Projedname nyni dalsi odstavce poradu, jimz jsou:
2. Volby: a) Staleho vyboru podle §u 54 ust. listiny, b) Parlamentni usporne a kontrolni komise
Stala se dohoda, aby obe tyt volby byly vykonany z plena.
Sdeluji dale, ze pro tyto volby se sdruzily strany: republik. strana zemedel. a malorol. lidu s csl. stranou lidovou,
dale csl. soc.-dem. strana delnicka s csl. stranou nar. socialistickou,
pak csl. zivn.-obchodnicka strana stredostavovska s nemeckou soc.-dem. stranou delnickou,
dale Hlinkova slovenska strana ludova se stranou Narodniho sjednoceni,
konecne pak sudetskonemecka a karpatonemecka strana s nemeckou krest.-soc. stranou lidovou, s krajinsko-krest. stranou socialni, s madarskou narodni stranou a se sudetskonemeckym volebnim blokem.
Jsou namitky proti tomu, aby jak volba Staleho vyboru podle §u 54 ustavni listiny, tak i volba Parlamentni usporne a kontrolni komise vykonana byla z plena? (Nebyly.)
Nejsou.
Budeme tudiz timto zpusobem hlasovati.
Pristoupime k volbe Staleho vyboru.
Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl kandidaty do Staleho vyboru.
Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):
Za cleny (nahradniky) jsou navrzeni:
1. sen. dr Hruban (sen. Roudnicky), 2. sen. Donat (sen. dr inz. Botto), 3. sen. dr Soukup (sen. Tomasek), 4. sen. dr Klouda (sen. Spatny), 5. sen. Thor (sen. Niessner), 6. sen. dr Buday (sen. inz. Havlin), 7. sen. Frank (sen. Krczal), 8. sen. Kreibich (sen. Nedved).
Predseda: Kdo s navrzenymi pany kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Jmenovani byli zvoleni cleny, pokud se tyce nahradniky Staleho vyboru.
Dovoluji si oznamovati, ze ustavujici schuze Staleho vyboru se kona dnes v budove posl. snemovny po provedeni volby Staleho vyboru v teto snemovne a po konci jeji schuze, a prosim proto zvolene cleny Staleho vyboru ze senatu, aby se dostavili do rozpoctove sine posl. snemovny, kde se bude konati po skonceni schuze posl. snemovny ustavujici schuze Staleho vyboru
Provedeme nyni volbu Parlamentni usporne a kontrolni komise a zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena navrzenych kandidatu.
Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):
Za cleny (nahradniky) jsou navrzeni:
1. sen. Roudnicky (sen. Dytrych), 2. sen. Foit (sen. dr Havelka), 3. sen. Modracek (sen. Nemecek), 4. sen. dr Klouda (sen. Plaminkova), 5. sen. Hackenberg (sen. dr Bas), 6. sen. Kvasnicka (sen. dr Polyak), 7. sen. Patzak (sen. Schmidt), 8. sen. Mikulicek (sen. Nedved).
Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s navrzenymi pany kandidaty, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Jmenovani byli zvoleni cleny, pokud se tyce nahradniky Parlamentni usporne a kontrolni komise.
Predsednictvo se usneslo podle § u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky, s poradem, jenz bude urcen.
Konstatuji, ze byl podan navrh sen. Zmrhala a soudr., podepsany 12 pany senatory, aby se pristi schuze konala v pondeli 8. cervence t. r. o 16. hod.
Zadam, aby tento navrh byl precten.
Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):
Navrh sen. Zmrhala a soudr.:
Podepsani navrhuji:
Senat se usnasi, aby pristi plenarni schuze konala se v pondeli 8. cervence o 4. hod. odpol., aby se do teto schuze dostavil pan min. predseda a sdelil, jaka konkretni opatreni zamysli vlada podniknouti proti zdrazeni masa a uzenarskych vyrobku, hrozicimu zdrazeni cukru, stanoveni cen obili z nove sklizne, nalozeni se zasobami obili ze stare sklizne a zlepseni stravovaci akce nezamestnanych a jejich rodin, semletim starych zasob obili a rozdilenim mouky a chleba hladovejicim.
Predseda (zvoni): Podle §u 40 jedn. radu navrh, aby se pristi schuze konala jindy nebo s jinym poradem, muze se stati predmetem usnaseni, prohlasi-li se pro to na dotaz predseduv nejmene 50 senatoru. V tom pripade o nem rozhodne senat bez rozpravy prostym hlasovanim.
Zadam pany senatory, kteri se prohlasuji pro tento navrh sen. Zmrhala a soudr., aby povstali, zadam dale pany zapisovatele sen. Sehnala a Krize, aby zjistili, zda pro tento navrh vyslovilo se nejmene 50 senatoru, a aby mne sdelili pocet senatoru, kteri se pro tento navrh sen. Zmrhala a soudr. prohlasili. (Deje se.)
(Po secteni hlasujicich):
Sdeluji, ze pro navrh sen. Zmrhala a soudr. prohlasilo se 12 senatoru.
Ponevadz pro tento navrh neprohlasilo se podle §u 40 jedn. radu nejmene 50 senatoru, nemuze se tento navrh stati predmetem usnaseni, a stran konani pristi schuze plati usneseni predsednictva senatu podle §u 40 jedn. radu, ze totiz pristi schuze bude svolana pisemne neb telegraficky s poradem, jenz bude urcen.
Koncim proto dnesni schuzi.
(Konec schuze ve 12 hod. 12 min.)
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti