Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 6. schuze (obsah, prilohy) | Streda 26. cervna 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday, Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 131 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Cerny, dr Krcmar.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 10 hodin 34 minut.

Dovolene

dal predseda na dnesni schuzi sen. Juranovi a Mikulickovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena na 4 tydny sen. Fussymu.

Zprava tisk 22.

o 4. schuzi senatu NSRCs. vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, poklada se zapis ten za spravny a bude vytisten.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve o st. 1 poradu:

Navrhuji trvani lhuty recnicke v dobe 1/2 hodiny. Namitek neni? (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Budeme tedy takto postupovat.

Zpravodajem vyboru ustavne-pravniho je pan sen. Zimak, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Usnesenim obichdvoch komor Narodneho shromazdenia dostalo sa v maji r. 1933 vlade republiky Ceskoslovenskej zmocnenia k mimoriadnej moci nariadovacej. Stalo sa tak po zrelom uvazeni vacsiny Narodneho shromazdenia s ohladom na tazke hospodarske pomery, aby v pade hroziacich dalsich moznych poruch v hospodarskom zivote mohly sa co najrychlejsie spravit zakonne opatrenia k zabraneniu nebezpecnych vykyvov.

Prvy tento zmocnovaci zakon vysiel 9. cervna 1933 pod cis. 95 Sb. z. a n. a terminovany bol do 15. listopadu 1933. Ponevac okolnosti, ktore tento zmocnovaci zakon vyvolaly, trvaly, dalo Narodne shromazdenie suhlas k predlzeniu moci nariadovacej vlade, a to zakonom z 15. listopadu 1933, cis. 206 Sb. z. a n., do 30. cervna 1934.

Ked sa blizilo vyprsanie platnosti zmocnovacieho zakona, konstatovalo sa, ze hospodarske pomery sa nezlepsily tak ako sa ocakavalo, preto Narodne shromazdenie dalo opatovne suhlas k predlzeniu tohoto zakona, a to na cely rok, t. j. do konca cervna 1935. Zakon bol publikovany 21. cervna 1934 pod cis. 109 Sb. z. a n. a bol rozsireny o ustanovenie, ktorym je mozno vydavat nariadenia aj tam, kde je treba zakona, cim sa uznalo tiez, ze nariadenia mozno vydavat i v materiach, na ktore sa vztahuju t. zv. ustavne vyhrady zakona.

Mimoriadne tazke hospodarske pomery trvaju dalej, preto vlada predlozila Narodnimu shromazdeniu opatovne navrh na predlzenie tohoto zakona zo dna 21. cervna 1934, cis. 109 Sb. z. a n., o mimoriadnej moci nariadovacej, a sice do 30. cervna 1936. Niektore politicke okolnosti a javy vyzaduju toho, aby sa tento zmocnovaci zakon rozsiril na opatrenia pre organizaciu policajnej spravy a sluzby, co sa deje v cl. I. vladneho navrhu zakona.

Slavny senat! Sme po volbach, v ktorych vacsina obyvatelstva republiky Ceskoslovenskej vyslovila doveru k postupu vlady a vladnemu nasmu systemu, preto mozeme vsetcia, ktori sa na tejto dovere podielame, dat s kludnym svedomim suhlas k tomuto vladnemu navrhu zakon zmocnovacieho, lebo sme si vedomi toho, ze mimoriadne pomery vyzaduju istu mimoriadnu pohotovost k zasahom, a sme presvedceni, ze demokraticka nasa sustava tymto mimoriadnym opatrenim nebude nijako postrbena.

Ustavne-pravny vybor doporucuje senatu, aby vladny navrh zakona schvalil v tom zneni, ako sa na nom usniesla posl. snemovna a ako je obsiahnuty v sen. tisku c. 17.

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu a udeluji slovo mu prihlasenemu recniku, panu sen. dr Torkolymu.

Sen. dr Torkoly (madarsky): Vazeny senat! O mimoriadnej nariadovacej moci rozhoduje ceskoslovenske zakonodarstvo uz po stvrte. Prvy bol zakon c. 95/1933, po nom prisiel zakon c. 206/1933 a potom zakon c. 190/1934. Tieto tri zakony o mimoriadnej nariadovacej moci su de jure neplatne, lebo odporuju ustave, a stane-li sa zakonom navrh, o ktorom prave pojednavame, bude i tento proti ustave a preto i on bude neplatny.

Ceskoslovenska ustavna listina vyslovuje, ze zdrojom kazdeho prava je lud, proklamuje zasadu suverenity ludu a poveda, ze ustavna listina urci, kto bude v mene suverenneho ludu vynasat zakony a vykonavat moc exekutivnu.

Ustavna listina vyslovuje, ze pravo vynasat zakony nalezi parlamentu, je v nej vyslovene, ze pravo na vynasanie zakonov nemoze byt predmetom prevodu. § 55 ustavnej listiny vyslovuje jasne, ze nariadenie mozno vydat iba k prevadzaniu urciteho zakona a len v ramci tohoto zakona. To tedy znamena, ze nariadeniami nelza vladnut, ze nariadeniami nelza exkluzivne a neomezene zakonodarne pravo parlamentu preniest na vladu a nemozno nahradzovat zakon nariadenim. Zda sa, ze ustanovenia ustavnej listiny su k nicomu, lebo ved vlada a zakonodarstvo, ako to uz 3 zakony dokazuju, vobec si nevsimaju noriem prava ustavneho a je im proste jedno, co prikazuje ustava. (Mistopredseda dr Bas prevzal predsednictvi.)

S hladiska prava ustavneho je ta velke gravamen, lebo ved nie jeden, ale 3 az 4 precedenty stavia zakonodarstvo, ked dovoluje nahradzovat zakony nariadenia mi na zaklade zplnomocnenia, ked dovoluje, aby vlada nariadeniami pozbavovala platnosti zakony, ktore boly vynesene zakonodarstvom a potvrdene prezidentom

Vazeny senat! Odhlasujeme-li i tento navrh zakona, bude to nezbytne znamenat pozmenenie ustavy. Ale o zmene ustavy vyslovuje ustavna listina, ze dotycny navrh zakona treba vyslovne deklarovat ako zakon, ktorym sa meni ustavna listina, k comu sa vyzaduje 3/5va vacsina.

Tento navrh zakona vsak nie je osnovany tak, ako keby mal zmenit ustavnu listinu a k jeho odhlasovaniu nepozaduje vlada 3/5vu vacsinu.

Tento navrh neobsahuje rozsiahlu dovodovu zpravu. Poveda, ze hospodarska kriza a hospodarske pomery nezlepsily sa este tak, ze by zasahovanie vlady do veci hospodarskych bolo zbytocne. Poveda, ze trva prvy dovod vyjadreny v dovodovej zprave k zakonu c. 95/1933, a ten znie, ze je-li v dosledku hospodarskych pomerov treba surnych opatreni a je-li tato surna nutnost odovodnena, tu treba hospodarske otazky upravovat nariadenim, lebo parlamentna technika je tazkopadna a nemoze tomuto ukolu dostat.

Je velka otazka, zda je tu ta hospodarska nutnost a zda by nebolo mozno otazku tejto hospodarskej nutnosti inac, spravnejsie vyriesit.

Podla mojho nazoru bolo by treba hladat riesenie take, aby tieto surne opatrenia mohol ucinit parlament.

Je jasne, ze ceskoslovenska ustava sama obsahuje opatrenia, pomocou ktorych mozno tento problem vyriesit, Je znama ustanovizen stale vyboru, ktory vykonava surne, neodkladne opatrenia vtedy, ked parlament nemoze posobit v dosledku svojho rozpustenia alebo odrocenia. To by bolo velmi snadnym riesenim, a navrhoval s to uz v poslaneckej snemovni pri vynasani zakona c. 95/1933, ked som povedal, aby staly vybor vybavoval svojimi mocou zakona nad i opatreniami vladne predlohy o surnych hospodarskych otazkach a ze potom bude tento problem vyrieseny tak, ze parlamentu nebude odnate pravo zakonodarcu a nebude porusena zasada suverenity ludu. Vola ludu by sa tu uplatnovala, lebo zakony by vynasali poslanci a senatori ako mandatari ludu.

Avsak k tomu ucelu mohol by byt ustaveny i zvlastny vybor s plnou mocou, tak ako v Madarsku, kde podobne otazky vybavuje tak zvana triatriciatka. Taketo riesenie vsak nechcete, radsej porusujete uz beztoho pochybnu suverenitu parlamentu, radsej odsudite parlament k podradnej role, ktory hra uz beztoho taku rolu, ze mozno povedat, ze cely parlament je milou hrackou velkych, ktora nema ziadnej vyznamnosti.

Tiez v Anglii, kde si na ustavnost velmi potrpia, mluvi sa o tom, aby vlada za mimoriadnych okolnosti, ked je stat ohrozeny, mohla bez parlamentu disponovat, avsak tam to odovodnuju tym, ze vyslovia, ze pravny riad sa suspenduje a ze az mimoriadne pomery zaniknu, tu vlada bude za svoje opatrenia osobne i trestnopravne odpovedat, zvlaste vtedy, bola-li porusena sloboda bez potreby. Tejto zodpovednosti bude minister sprosteny az vtedy, ked zakonodarstvo po zaniku mimoriadnych pomerov vynese zakon indemnitny, ktorym mu vyslovne da absolutorium. Tam sa velmi ztazka odhodlaju k tomu, aby konstatovali mimoriadne pomery a velmi rigorozne posudzuju naznaky, ci je tu potreba mimoriadneho opatrenia, a pomyslaju i na to, aby bol naozaj pohnany k odpovednosti minister, ktory svojej moci zneuzil. Tam je velmi vaznym opatrenim, ked sa vlade udeli moc, aby vladla mimoriadnymi nariadeniami; o co vaznejsim momentom je to tam, kde vlada prava vobec neexistuje, kde prezident najvyssieho sudu verejne poveda, ze v republike je zasada prava, zakona a spravedlnosti na ustupe a zasada moci, hlavne politickej moci, na postupe. I tento navrh zakona dokazuje, ze politicka moc je na postupe.

Tomuto zakonu mozno ostatne vela vytykat. Velkou slabinou tohoto zakona je, ze lame imperativnu zasadu ustavnosti opravdovych demokratickych statov, podla ktorej zlocin, precin, trestny cin moze byt tu len vtedy, jestlize je ako taky deklarovany zakonom. Zmocnovaci zakon uz vo svojej prvej forme dava vlade pravo stanovit delikty, a vlada ho da okresnymi urady prevadzat tak, ze je tym ohrozena osobna sloboda.

Zda sa, ze vladnutie mimoriadnymi nariadeniami nezastavi sa nikde, lebo sa to vybudovava dalej, na kludne mozeme povedat, ze vladnutie mimoriadnymi nariadeniami sa stabilizuje, k comu pravne ziadnym sposobom nemoze dojst tam, kde sa mluvi o demokracii a kde sa poveda, ze podstatou demokracie je sloboda.

Dalsou chybou tohoto navrhu je, ze zhorsuje i dosavadny stav. V prvom zakone islo len o zmenu colnych tarifov, pozdejsie islo o upravu vyrobnych a odbytovych pomerov v priemysle, zivnostiach a zemedelstve, a to aby zaistena bola rovnovaha statnych financii, aby zaistena bola financna rovnovaha statnych podnikov, institucii a fondov. Pri druhej modifikacii bola tato moc rozsirena, a treti zakon c. 104/1934 zmocnil vladu, aby mohla nariadenim upravit zjednodusenie a racionalizaciu verejnej spravy. Tento novy navrh zakona ide este dalej, lebo vlada sa v nom neprijatelnym odovodnenim zmocnuje, aby organizovala policiu a vydala predpisy o uprave policajnej sluzby. Nuze, prosim, toto nemoze mat ziadnu ideovu suvislost so surnostou otazok hospodarskych. Zostatnenie policie a udrzovanie verejneho poriadku je upravene zakonom a nie je treba, aby vykonavanie vladnej moci pomocou mimoriadnych nariadeni rozsirene bolo i na toto pole.

Mam za to, ze to ma nejaku inu tajnu pricinu, o ktorej sa vlada nezmienuje, lebo keby tuto pricinu uprimne uviedla, tu je viac nez pravdepodobne, ze by zakonodarstvo odoprelo rozsirit zmocnenie k vykonu vladnej moci mimoriadnymi nariadeniami.

Vazeny senat! Tento zakon mozno vyniest len porusenim ustavy, a keby sme ho predlozili ustavnemu sudu, je nepochybne, ze ten by vyslovil protiustavnost tohoto zakona; je on tedy de jure neplatny.

I tento zakon ma svoje tak zv. medze, ako zakon prvy. Zakon c. 109/1934 o zmocneni je charakterizovany tym, ze s otazkami hospodarskymi moze vlada nakladat diktatoricky. Je nevyvratitelnou tezou, ze kde je diskrecionalna moc, tam sa uplatnuje samovola a politicka moc vlady, nie vsak ukojenie hospodarskych potrieb

V navrhu sa pravi, ze zostava v platnosti ustanovenie, podla ktoreho prezident republiky musi nariadenia podpisovat. To vobec neuspokojuje. Nariadenie beztoho treba predlozit parlamentu a jestlize ho on neprijme, stane sa ono neplatnym. Tedy i navzdor podpisu prezidenta republiky mozno nariadenie pozbavit platnosti.

Vydane nariadenie musi vlada do 14 dni od jeho vyhlasenia predlozit parlamentu ku schvaleniu. Racte dovolit, to ponechava vela otvorenych otazok, lebo na priklad niet zmienky o tom, co sa ma stat, ked parlament neschvali nariadenie, ktore bolo v platnosti a podla ktoreho boly ucinene rozne opatrenia. Ako sa ma potom previest, restitutio in integrum? A doslo-li ku skode, ako ma byt skoda nahradena? To su tie dosledky planeho zakonodarstva; zakonodarca musi vy cerpat vsetky pripady, ktore sa mozu dostavit ako pravne nasledky prevadzania zakona ci nariadenia.

Cteny senat! U tohoto navrhu zakona niet ziadneho uspokojiveho dovodu, ktory by umlcal skrupule, ktory by vylucil moznost, ze tato vlada nezneuzije sverenej jej plnej moci, niet dovodu ktory by rozptylil obavy, ze podobne naburavanie ustavy nebude sa opatovat, a preto vsetky tie strany, ktore kladu velku vahu na pravo ustavne a stoja na podklade ustavy - a medzi tieto strany pocitaju sa i strany sjednotene v nasom klube - nemozu tento navrh zakona odhlasovat.

V mene madarskej narodnej strany a v mene svojho klubu tento navrh zakona neprijimam. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. dr Tischer.

Sen. dr Tischer (nemecky): Jakozto zastupce sodetskonemecke strany podal jsem jiz vcera v ustavne-pravnim vyboru prohlaseni, ze sudetska strana bude hlasovati proti zmocnovacimu zakonu, a to z pravnickych a politickych duvodu. Z pravnickych duvodu proto, ponevadz zmocnovaci zakon nelze uvesti v soulad s ustavni listinou a ponevadz je s ni v nerozresitelnem rozporu. Ustavni listina nezna zadne mimoradne moci narizovaci, nybrz jen narizovaci moc podle §u 55 ustavni listiny, ktery zni: Narizeni vydavati lze jen ku provedeni urciteho zakona a v jeho mezich. Drive nezli by byl mohl nabyti platnosti zmocnovaci zakon, byl by se musil kvalifikovanou vetsinou tri petin hlasu zrusiti tento § 55 ustavni listiny. To se nestalo a proto visi zmocnovaci zakon uplne ve vzduchu a je protizakonny.

Mimo to projevuji se jiz pri zcela povrchnim pozorovani obou zakonu, totiz ustavni listiny a zmocnovaciho zakona, hluboce zasahujici rozdily. V §u 1 zmocnovaciho zakona zmocnuje se vlada, aby v dobe mimoradnych vnitrnich a zahranicnich hospodarskych pomeru narizenim upravovala celni tarify Ceskoslovenske Republiky a, pokud k tomu dle predpisu ustavni listiny neni potrebi zvlastniho zakona a nebezi o zakonitou upravu ceskoslovenske meny, cinila opatreni pro primerenou upravu cen a vyrobnich a odbytovych pomeru v prumyslu, v zivnostech a v zemedelstvi, jakoz i pro zachovani rovnovahy v hospodarstvi statu statnich anebo statem spravovanych podniku, ustavu, fondu a zarizeni, jakoz i ustavu, fondu a zarizeni, kterym podle zakona prislusi pravo vybirati prispevky, poplatky nebo davky. V §u 4 zakona stanovi se pro prestupky techto predpisu tresty. Je tomu tedy tak, ze se v §§ 1 a 4 udili lidu rozkaz, aby jednal podle jistych narizeni vladnich. Tato budouci jista narizeni mohou vsak byti jen takova, ktera v §u 55 ustavni listiny bezpodminecne maji byti vyloucena. Dale se v §u 3 zmocnovaciho zakona stanovi: Narizeni na zaklade tohoto zakona spolupodepisuje president republiky. Naproti tomu pravi § 84 ustavni listiny: Kazde narizeni vladni podpisuje predseda vlady nebo jeho namestek a ministri povereni jeho provedenim, nejmene vsak polovina ministru. Take zde je nerozresitelny rozpor. § 5 zmocnovaciho zakona stanovi dale: Narizeni vydana podle tohoto zakona predlozi vlada do 14 dnu ode dne vyhlaseni obema snemovnam Narodniho shromazdeni. Odeprou-li obe snemovny hlasovanim podle §u 48, odst. 1 ustavni listiny je schvaliti, pozbyvaji platnosti ode dne tohoto usneseni. Podle ustavni listiny neni vsak povinnosti vlady predkladati Narodnimu shromazdeni narizeni do urcite lhuty, tedy jak je zde udano, do 14 dnu. Rovnez ustavni listine neni znamo, ze by nejake narizeni mohlo pozbyti platnosti usnesenim Narodniho shromazdeni. A konecne stanovi § 2 zmineneho zakona: Ustanoveni zakonu upravujicich tyz obor jako narizeni vydana podle tohoto zakona pozbyvaji ucinnosti, pokud jsou od techto narizeni odlisna. Ale ustavni listina zna jen narizeni k provadeni zakona, nikoli vsak ke zruseni zakona a ustavni listina stoji zasadne na stanovisku, ze zakon mozno zrusiti jen zakonem a cini v te pricine vyjimku jen pokud jde o opatreni 24 clenneho Staleho vyboru Narodniho shromazdeni. Zrusiti zakon narizenim je podle ustavni listiny nemozno.

Puvodni zmocnovaci zakon z r. 1933 byl jiz nekolikrate prodlouzen, novelisovan a rozsiren. Nyni, v nynejsim zneni obdrzi § 1 odstavec tohoto obsahu: Opatreni podle odst. 1 lze ciniti i tehdy, kdyz by jinak bylo potrebi zakona, nelze vsak jimi meniti zakonnou upravu meny a ukladati nebo zvysovati dane. Mohou tedy nyni mimoradnymi narizenimi vladnimi byti upravovany take veci, stran kterych provadeci narizeni v §u 55 ustavni listiny minena jsou vyloucena, s vyjimkou zvysovani dani. Muze tedy zmocnovacim zakonem na priklad byti ulozeno omezeni prava vykonavati vydelecnou cinnost anebo mozno take provesti vyvlastneni, ackoli oboji je v ustavni listine vyslovne zakazano. viz §§ 108 a 109 ustavni listiny. Mimoradna narizeni znamenaji proto novy, v ustavni listine uplne neznamy pramen povinnosti a prav, a jsou v jasnem rozporu s ustavni listinou.

Predlozeny zakon presahuje take jinak ramec, ve kterem se ma drzeti zmocnovaci zakon, nebot opousti hospodarske pole a zasahuje do oboru bezpecnostni policie. Je zde take rozsireni tohoto zakona, ze totiz na zaklade techto narizeni mozno upravovati policejni spravu a policejni sluzbu. Toto rozsireni je take podle dosavadniho zneni zmocnovaciho zakona naprosto nemozne. Meli jsme jiz ve starem rakouskem parlamentu povestny § 14. Tento § 14 byl vzdy pocitovan jako cizi teleso v konstitucni ustave stare monarchie a vsechny strany se vyslovovaly proti jeho ponechani. Pomoci tohoto povestneho §u 14 mohlo se stare rakouske vlade v jejim vytloukani klinu klinem dariti, ze proti vuli obyvatelstva po cela leta vladla a vydavala zakony. Vime velmi dobre, ze tento § 14 jiste znamena neco nedemokratickeho, obzvlaste v nasi demokraticke Ceskoslovenske republice. V tomto bode bylo by v prve rade potrebi se odrakoustiti. Vime dobre, ze v zakonodarne cinnosti a dozorci moci statu nesmi nastati zadna prestavka. Tomu vsak jest jiz vyhoveno ustanovenim ustavni listiny, stanovenim Staleho vyboru.

Neodpovida take vaznosti a dustojnosti parlamentu, ze se vyznamne zakony vydavaji tim, ze se to zcela jednoduse ponecha vlade a ze se stavime za vladu, abychom vlastni odpovednost odmitli. Neodpovida take pracovni vuli a pocitu odpovednosti zakonodarnych sboru, kdyz snad proto, ze je zde malo casu, dulezite zakony mohou se vydavati narizenim. Nalehave zakony nutno projednavati s urychlenim, a statni zakladni zakon, ustavni listina a jednaci rad poskytuji s dostatek prostredku aby se zakony projednaly take v kratke dobe.

Rozsireni zakona poskytuje vlade take moznost zestatnovati policii Tim dochazi k dalsimu omezeni samospravy obci. Nemuzeme se take ubraniti obave, ze pri zestatneni policie dojde zase pro sudetskonemecky lid ke ztrate valne casti pracovnich mist. (Souhlas.) Nebot pouzije se toho zase k tomu, aby meststi straznici byli odstraneni, po pripade nebyli prijimani a tim nouze a bida v sudetskonemeckych krajinach bude zase zvetsena.

Nechceme delati oposici pro oposici samotnou. Ale myslime, ze prokazeme demokracii vetsi sluzbu, poukazujeme-li na skody takoveto upravy, ponevadz se tim podkopavaji zaklady demokracie. (Hlasy: Bravo!) Mluvime vecne. Odsuzujeme metody pusteho spilani a vytek, jak jsme je dosud poznati. (Souhlas a vykriky.) Chceme vecne pracovati v zajmu demokracie, v zajmu naseho lidu a v zajmu celeho statu. (Souhlas a potlesk. - Vykriky.)