Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 5. schuze (obsah, prilohy) | Utery 25. cervna 1935

Csl. fasismus predstavovany Nar. sjednocenim, pouzivajici metod a prostredku, ktere u slusnych politickych stran jsou neobvykle, byl ve volbach porazen. Zvitezila strizliva uvaha, zvitezil smysl pro realni a seriosni cinnost a zvitezil odpor proti demagogii, ktera se velmi casto halila do plaste nacionalniho.

Jinak bylo v tabore nemeckem. Zatim co csl. fasismus byl porazen, Heimatfronta zvitezila. Jak tohoto vitezstvi ziskala? Slusnym bojem nebo programem? Jaky byl jeji boj? Tazte se ceskych lidi ve smisenem uzemi a budou vam vypraveti o teroru a nasilnostech, budou vam vykladati o protistatni agitaci. (Potlesk. - Vykriky senatoru strany sudetskonemecke.) Ja vam ukazi priklady. Takovy byl boj henleinovcu ve smisenem uzemi. A jaky program predlozili, na jaky program ziskali 3/5 nemeckych volicu? Zadny program! Slyseli jsme prohlaseni p. Franka c. 2. To neni to prave prohlaseni. Panove nam nerekli pravdu, tu nam rikaji jejich agitatori ve smisenem uzemi. Neco jineho se rika zde a neco jineho se rika na Liberecku, Jablonecku, Ceskolipsku, Varnsdorfsku, vsude, kde Heimatfronta pusobila, kde prevzala do svych rad stoupence byvale nemecke nar. socialisticke strany, kteri neopustili svuj program, kteri nezaslapali v prach zasady hakenkrajclerstvi, nybrz kteri tyto zasady a idee pod plastikem Heimatfronty provadeji a rozsiruji. Vtira se otazka, proc vyhral Konrad Henlein a proc prohral dr Kramar a Jiri Stribrny? My jsme cesky fasismus porazili, nemecti demokrate a socialiste neporazili Heimatfrontu, neporazili nemecky fasismus. Priciny jsou ruzne. Nemecky lid, ktery sel za lakavymi hesly, vlasteneckymi frazemi a namnoze dobrodruznymi sliby, nesrostl s republikou Ceskoslovenskou. Na neho pusobi sugestivne psychologicky sousedni Nemecko. Ten lid neceni a nehodnoti demokracii pro svuj vyvoj a pokrok. Je zcela jineho charakteru, nezli cesky nebo slovensky volic. Nemecky clovek, ktery sel za vudcem Konradem Henleinem, miluje samozvaneho vudce. Cesky clovek, Cechoslovak, nemiluje, on nenavidi vudce samozvane, miluje a prilne k vudcum, kteri duchovne ho prevysuji, kteri praci postavili si pomnik, kteri uzitecnou cinnost vykonavali. Cesky a slovensky clovek ma uctu k vudcum, ktere si vyvolil, ale ktere si neda nikdy nikym diktovati. Nemecky volic podlehl svodum, podlehl frazim, podlehl demagogii. Dovedete si predstaviti, jaka to musila byti snuska frazi, kdyz i komunisticky volic, ktery prece je ovlivnovan po leta sliby a frazemi, dal se agitaci Heimatfronty strhnouti? A jaka to byla demagogie?

V uzemi, ktere zastupuji, se rozsirila zprava, ze volby nebudou v pravem slova smyslu volbami do ceskoslovenskeho Narodniho shromazdeni, nybrz ze budou plebiscitem, ze se tu rozhoduje o pripojeni t. zv. znemceneho uzemi k Nemecke risi. Agitovalo se, ze nezamestnanym bude opatrena prace, a ono se to provadi. Mam zpravy z nekolika obvodu, ze nemecti tovarnici, kteri stoji ve sluzbach Heimatfronty a kteri agitovali ve volbach penezi i jinak pro Heimatfrontu, dnes prijimaji nove delniky, maji pry mnoho prace. Prijimaji vyslovene stoupence pana Henleina. Az budou 14 dni, 3 tydny zamestnani, dojde k propousteni a propusteni budou cesti delnici, propusteni budou nemecti soc. demokrate, bude se tu provadeti teror, proti kteremu sice vlada ucinila urcita usneseni, ale proti kteremu bude bezmocna pri te praksi, kterou nemecti tovarnici, stojice ve sluzbach nemeckeho fasismu, po vice nez jeden a pul roku provadeli.

Provadelo se jeste neco jineho. Vyhrozovalo se ceskym lidem. Nevzpominam tu na pripady v okrese ceskolipskem, pripady potupeni ceskoslovenske vlajky a jinych afer, jichz se stoupenci pana Henleina, ktery se take priznava k Ceskoslovenske republice, proti teto republice dopousteli. Vyhrozovalo se ceskym lidem, Prohlasovalo se, ze cesti urednici budou vyhnani, na pr. na Ceskolipsku, od Varnsdorfu, Rumburka, Sluknova a C. Lipy az za Doksy, ponevadz panove chteji miti toto uzemi ciste, nechteji tam miti jedineho ceskeho cloveka. Co provadel Henlein, to nebyl, slavny senate, boj proti marxismu, jak se nam to velmi casto pany presentovalo, to byl boj proti demokracii, proti nasi republice. Tento boj proti demokracii a demokratickemu zrizeni, tento boj, ktery znamenal v nemeckem lidu oslabeni mravni a politicke posice nasi republiky, byl tolerovan, namnoze i podporovan nekterymi ceskymi urady. Hledte, jak cestoval pan Konrad Henlein na Liberecku, jak cestoval na Ceskolipsku a na Decinsku. Pred autem pana Henleina jelo auto obsazene cetniky, za automobilem pana Henleina jelo auto obsazene cetniky, vedle ridice automobilu sedel cetnik s bodlem nahoru. (Slyste!) Kdyz jsem intervenoval, poznamenal jsem, kde se dostava te cti ministerskemu predsedovi, kde se dostava teto cti ministrum republiky, kde se dostava teto cti predsedum politickych stran, a tu mi bylo receno, ze se hrozilo panu Konradu Henleinovi atentatem. (Vykriky. - Predseda zvoni.)

K tomuto atentatu nedoslo. Predstavte si, panove a damy, zadny ministr republiky Ceskoslovenske neni obklopen nekolika desitkami cetniku, zadny ministr republiky Ceskoslovenske, je-li ubytovan, neni hlidan cetniky, jako to mel pan Henlein v Litomericich. (Vykriky senatoru nem. strany soc. demokraticke a sudetsko-nemecke strany.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Dundr (pokracuje): Kdo je to pan Henlein? Je to statni muz? Je to politicky agitator, nic vice a nic mene, a jemu se poskytla mimoradna ochrana, aby bylo zabraneno atentatu, a pri tom byl proveden atentat na zdravy lidsky rozum, pri tom byl proveden atentat na demokracii a republiku ve smisenem uzemi. Nase urady chranily pana Henleina, aby zabraneno bylo atentatu, a pri tom bylo trpeno radeni agitatoru mezi nemeckym obyvatelstvem, kde se vyvolavala nalada protistatni, kde mladi hosi prohlasovali, kdyz byli pristizeni pri protizakonnych cinech: Vsak prijde ten nas den. To prohlasovali vuci zastupcum uradu. Takto agitovali pani z tabora Heimatfronty v nasi republice, takhle davali najevo lasku k ceskoslovenskemu statu, takto vypada to jejich stanovisko k demokraticke republice.

Dnes hrozi se bojkotem ceskym zivnostnikum. Provadi se soupis ceskych zivnostniku ve znemcenem uzemi. I to se trpi, i toto radeni se toleruje. Je to dvoji tvar sudetsko-nemecke strany, jak spravne bylo receno. Na jedne strane posila pan Konrad Henlein telegramy plne loyality presidentu republiky, predsedovi vlady a ministru vnitra, na druhe strane trpi a podporuje agitaci, ktera jest proti statu. (Ruzne vykriky. - Predseda zvoni).

Slapou-li dnes panove z nemecke strany sudetske at vedome ci prostrednictvim cizich osob svobodu ceskeho a nemeckeho soc. demokratickeho delnika, slapou-li svobodu ceskeho a nemeckeho soc. demokratickeho urednika, sahaji-li k nasili, ktere ma vesti ke zniceni existence, nesmeji se diviti a byti prekvapeni, kdyz se jim podobnym tvrdym a bezohlednym zpusobem bude odpovidat. (Vyborne! )

Slavny senate, my jsme zde vcera slyseli zastupce komunisticke strany a jiste jsme vsichni se zajmem poslouchali jeho rec. Mluvil o socialistickem sourucenstvi a dokazoval, ze jedine socialisticke sourucenstvi je snad nejspravnejsi nebo jedinou cestou, ktera ma vyvesti pracujici lid z tisne a bidy, do ktere kapitalistickym systemem vyrobnim byl uvrzen. Tvrdil, ze hlavni smysl nasi soc. demokraticke argumentace je, ze spolecnou praci s burzoasii a kapitalisty spasime zemi. Nikoliv, to neni hlavni smysl nasi argumentace. Ukazujeme-li na potrebu spoluprace s demokratickymi obcanskymi stranami, jsme-li s to tuto spolecnou praci konat, hlasime-li se k teto spolupraci, neseme-li za ni odpovednost, pak je to proto, ze to vyzaduje zivotni zajem pracujiciho lidu (Vyborne! ) a zivotni zajem republiky, ktera je nam draha, ve ktere spatrujeme svuj domov a ve ktere chceme si lepe svuj domov zariditi. (Vykriky. ) My prohlasujeme, ze pomuzeme-li lidu, zmirnime-li jeho nedostatky, opatrime-li mu zamestnani ruznymi prostredky a cestami, prospejeme mu tim vice nezli tim, budeme-li za dvermi vladnich sini kricet a volat po demonstracich a nabadat k radikalnim, revolucnim cinum. Nechceme jiti po cestach, po kterych sli soc. demokrate a komuniste v Nemecku a Rakousku. My nechceme privoditi v republice Ceskoslovenske takove pomery, ktere by vedly ke zniceni demokracie a k odstraneni vseho, co je vysledkem 50lete prace socialisticky uvedomeleho delnictva, my nechceme v teto republice vytvoriti takovy stav, abychom tento stat vydavali na pospas nepratelum domacim a cizim, nepratelum vnitrnim, usilujicim o zmenu demokratickeho zrizeni a nepratelum cizim, usilujicim o zniceni republiky. (Potlesk.)

Pan dr Smeral v cernych barvach, pln pesimismu licil nejblizsi budoucnost. Pravil: »Projde kratka doba, projde rok, a delnicka verejnost se dale presvedci, ze pri kapitalisticke soustave, i kdyz ve vlade sedi take socialisticti ministri, nebude prekonana nezamestnanost, nebude miti pan ministr inz. Necas prostredky ke svym seriosnim navrhum a investicim, nebudou roztocena kola tovaren, nebude odstranen stomilionovy deficit statnich zeleznic, nebudou zvetseny moznosti vyvozu krome snad toho, co bude mozno vyvazeti do Sovetskeho Svazu« atd. Verime, ze za rok neodstranime nezamestnanost. Take sovetske Rusko - panove si vzpomenou - melo jiste 7 az 8 roku po skoncene valce, obcanske valce, nezamestnanost, melo milionove armady nezamestnanych. O tom svedci statistiky sovetskych publikaci. I tam si delnictvo stezovalo, ze nema praci, a prece jenom byl to stat zcela jinych moznosti, kde politicka moc byla v rukou delniku a sedlaku, kdezto u nas, kde vklineni jsme do toho evropskeho hospodarskeho zivota, kde jsme statem, ktery vyrobi ohromne mnozstvi vyrobku a nemuze je odbyti v cizine, statem, ktery je nucen byti ve stycich obchodnich a hospodarskych s ostatnimi staty, ktery je nucen probijet se na cizi trhy, u nas reseni problemu nezamestnanych je ponekud obtiznejsi a komplikovanzjsi nezli ve statech, kde politickou moc ma ve svych rukou delnicka pracujici trida.

Rekl jsem jiz zpocatku, ze se neoddavame ilusim, ze bychom nezamestnanost odstranili za rok, ale verime, ze pouzivanim metod, cest a prostredku, ktere se osvedcily, docilime zmirneni nezamestnanosti, opatrime praci a chleb a tim vytvorime predpoklad urciteho hospodarskeho oziveni.

Pan dr Smeral je pesimista, on byval vzdy pesimistou. Vime vsak, ze se jeho predpovedi nesplnily, ze jeho predpoklady byly velmi casto nespravne, ale musi nam na tolik veriti, kdyz jsme tak uprimni a rikame, ze tak veliky problem jako je nezamestnanost 600.000 muzu, neodstranime a nevyresime do roka, ze se prece jenom snazime, abychom jej krok za krokem resili. A kdyby ve strane p. dr Smerala bylo tolik smyslu, kolik se ho nyni projevuje v tisku a na schuzich v prakticke politice, pak by nas panove v politice, ktera vede k opatreni prace a chleba, co nejucinneji podporovali. (Tak jest!)

Verime v uspech a vysledky teto prakticke cinnosti a prakticke politiky. Mini-li dr Smeral, ze ti, kdoz tomu veri, jsou utopisty, dobre, jsme utopisty v uslechtilem slova smyslu, jsme vsak vice, jsme a chceme byti praktickymi politiky, kteri vidi bidu, nedostatky, tisen a jeji ucinky a kteri pomahaji. Nelibujeme si v silnych slovech, ve frazich, v radikalnich heslech. Pocitame s danymi pomery a pocitame take se svoji vlastni silou. Pocitajice s danymi pomery a opirajice se o silu, kterou predstavuje vice nez 1 milion volicu v republice Ceskoslovenske, chceme delat politiku, kterou jsme jiz konali, ktera znamenala odvaleni toho nejtezsiho balvanu, ktery dolehal na bedra pracujicich vrstev, odstraneni toho nejvetsiho nebezpeci, ktere hrozilo nasemu demokratickemu zrizeni i cele nasi republice.

Muzeme se v sve politice a nazorech myliti - priznavame - ale mylka neni spatnosti. Dosud vyvoj pomeru v nasi republice dal nam za pravdu, potvrdil spravnost nasich cest a spravnost nasi politiky.

Jsou politikove, kteri se nekolikrate mylili a dnes si stejne hraji na osvedcene a zaslouzile vudce. My soc. demokrate k nim nepatrime. Soc. demokrate nikdy neklamali, nikdy nepodvadeli. V tom se lisime od mnohych, kteri si libovali v klamani a v saleni, kteri si libovali v neseriosni politice. Vime, ze v kapitalistickem zrizeni spolecenskem je puvod vsech nesrovnalosti a ze je potrebi toto zriceni odstraniti. To vsak neodstranime krikem, stalym a stalym pronasenim hesel, nybrz positivni praci, ktera vede k ziskavani duvery pracujicich lidi; to odstranime cinnosti, ktera krok za krokem vede ke zvyseni politicke moci, jez jest nezbytnym predpokladem uspechu a vitezstvi v zivote hospodarskem a socialnim. Co delat, neodstranime-li ted kapitalisticke zrizeni? Mame pry vytvoriti socialisticke sourucenstvi a bojovati. My tvorime socialisticke sourucenstvi. Tri socialisticke strany vytvorily sourucenstvi, tri socialisticke strany spolupracuji a chteji a budou i dale spolupracovati. Chceme vsak vytvoriti jeste vice, zvlaste v hodinach tak vaznych a tezkych, chceme vytvoriti pevne sourucenstvi vsech demokratickych stran, vsech stran, ktere jsou presvedceny, ze jenom demokraticke zrizeni muze byti pevnym fundamentem nasi republiky. Panove nam prominou, ze neverime v loyalitu sourucenstvi s komunisty. Tak otevrene, jak bylo mluveno zde na adresu nasi, budu mluviti i ja. Co chteji komuniste s t. zv. socialistickym sourucenstvim, to nam rika nabidka Vykonneho vyboru komunisticke strany ze dne 30. kvetna t. r., kterou obdrzely vsechny socialisticke strany. V teto nabidce se rika: Komuniste chteji, aby socialisticke sourucenstvi rozvinulo vsude boj proti nacionalnimu utlaku nemeckeho lidu. Chteji boj za uplnou svobodu slovenskeho, madarskeho a ukrajinskeho naroda. Chteji organisovati boj za obranu ceske narodni samostatnosti.

Jaky je to program? Co tento program znamena? Vzdyt je to opakovani starych hesel, ktera by znamenala roztrhani Ceskoslovenske republiky, ktera by znamenala sebeurceni narodu az do uplneho oddeleni. Mame bojovati za obranu ceske narodni samostatnosti. My bojujeme za posileni a obranu Ceskoslovenske republiky, to je nase devisa, to je nas prikaz, ale ceska narodni samostatnost neni prece ohrozena. Mame bojovati za uplnou svobodu slovenskeho, madarskeho a ukrajinskeho naroda, mame bojovati za to, aby Ceskoslovenska republika, kterou tu predstavuji narodove ji obyvajici, majici stejna obcanska politicka prava i prava na kulturni, narodni vyvoj, byla roztrhana, aby jeji nedilnost byla rozbita? Takove sourucenstvi csl. soc. demokracie odmita a bude odmitati: (Sen. Juran: Ve Francii take socialisticti vudcove odmitli!) Ano, ja vam take o te Francii neco povim. Jsme pro spolupraci, pro soucinnost s kazdou politickou stranou, ktera, stoji na pude republiky, ktera bude republiku chraniti, ktera bude jeji celistvost udrzovati a ktera take pro republiku, to jest pro lid, bude pracovati. Jsme pro spolupraci s kazdou stranou, ktera je demokraticka, s kazdou stranou, ktera je loyalni, ktera nechce druhe napalovat, a jsme pro spolupraci s kazdou stranou, ktera chce konstruktivni praci a ktera pri teto konstruktivni praci nese plnou bezvyhradnou odpovednost. (Tak jest! ) Socialisticke strany spolupracuji. Neni to jednotna fronta, je to vice, je to soucinnost stran, jimz nejde o hesla, o agitaci, o licitaci, je to soucinnost stran, jimz jde o praci pro stat, jimz jde o praci pro lid. Je to take spoluprace s ostatnimi politickymi stranami, ktere respektuji nase snahy a ktere take respektuji potreby lidu, ktery zastupujeme. Jsme-li proti takovemu socialistickemu sourucenstvi, nezbyva nez abychom vedli boj proti poveram a proti nepravdam. Jednou z techto pover je ta, kterou siril mluvci komunisticke strany v posl. snemovne, ze delnicka trida pod vedenim komunistu porazila fasisty, ze delnicka trida porazila Narodni sjednoceni, ze ne koalice, nybrz jednotna fronta pracujiciho lidu pod vedenim komunistu porazila cesky fasismus. Co je na tom pravdy? Narodni sjednoceni bylo porazeno. Kdo se o to zaslouzil? Komuniste? Nikoli. Ti se predstihovali v radikalismu s Narodnim sjednocenim. Komuniste pouzivali hesel, silnych slov, Narodni sjednoceni rovnez. A obe strany shodovaly se v jednom. V utocich na vladu a vladni vetsinu. Cesky fasismus byl porazen stranami socialistickymi, stranami demokratickymi. (Predseda zvoni.) Hned jsem hotov.

Komunisticka strana Ceskoslovenska ve sve nabidce ze dne 30. kvetna t. r. uvadi: Budeme hlasovati pro kazdy vas, t. j. socialne-demokraticky navrh, ktery by prinesl i ten nejmensi prospech pracujicimu lidu. Co to znamena? Je to zmena taktiky? Je prece znamo, ze komunisticti poslanci a senatori byli proti kazdemu navrhu, i kdyz prinesl podstatny prospech pracujicimu lidu. Je to zmena taktiky nebo je to politicky manevr? Mam za to, ze se to ukaze v nejblizsi budoucnosti, az budeme jednati o tom, jakym zpusobem zesiliti armadu, ktera je velmi vyznamnym nebo bude vyznamnym cinitelem i pri znamem paktu se sovetskym Ruskem. Pak se ukaze, slo-li komunistum jenom o politicky manevr nebo jde-li tu vazne o zmenu taktiky, ukaze se, zda opravdu komuniste obratili zpusobem, ktery by pracujici vrstvy v tomto state mohly jenom uvitati.

Nepujdeme za vzorem francouzskych socialistu. My soc. demokrate jsme se neridili vzory cizich socialistu, ridili jsme se vlastnimi potrebami, nam nediktoval nikdo nikdy. Sli jsme po cestach, ktere jsme si urcovali sami a ktere byly urcovany potrebami a zivotnim zajmem naseho lidu, ceskoslovenskeho lidu, ktery zastupujeme. Sli jsme tudiz dobre a verime, ze pujdeme i v budoucnu, abychom pracovali pro lid a pro republiku. Na pocatku parlamentniho obdobi hlasime se my soc. demokrate ku praci, budeme v prvych radach tech, kdoz bojuji s hospodarskou krisi a nezamestnanosti, budeme v prvych radach tech, kdoz bojuji a pracuji pro lid a pro republiku. (Vyborne! - Potlesk.)

Predseda (zvoni): Rozprava je skoncena.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Podle §u 65 jedn. radu je nam tuto rozpravu zakonciti hlasovanim, schvaluje-li senat vladni prohlaseni, cili nic. Senat muze se vsak usnesti, ze se hlasovani odklada. Jelikoz navrh na odklad hlasovani mne podan nebyl, budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s prohlasenim pana predsedy vlady, jak je tlumocil jmenem cele vlady republiky, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim bylo vladni prohlaseni v senate schvaleno. (Hlucny potlesk.)

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru zivn. - obchodniho za sen. Krejciho nastupuje sen. Rypar.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 26. cervna 1935 o 9. hodine s

1. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 17) k vladnimu navrhu zakona, kterym se prodluzuje a doplnuje zmocneni podle cl. I zakona ze dne 21. cervna 1934, c. 109 Sb. z. a n., o mimoradne moci narizovaci (podle §u 35 jedn. radu).

2. Volby: a) Staleho vyboru, b) Parlamentni usporne a kontrolni komise.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.