Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 5. schuze (obsah, prilohy) | Utery 25. cervna 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday, Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 134 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 10 hod. 39 min.

dal predseda na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Usakovi.

Vladni navrhy tisky 15, 16.

Usneseni posl. snemovny tisk 17.

vyborum soc. - politickemu a ustavne-pravnimu usneseni posl. snemovny tisk 1;

vyborum kulturnimu, rozpoctovemu a ustavne-pravnimu usneseni posl. snemovny tisk 2;

vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu vladni navrh tisk 4;

vyborum zahranicnimu a ustavne-pravnimu vladni navrh tisk 15;

vyborum ustavne-pravnimu, zahranicnimu a rozpoctovemu vladni navrh tisk 16;

vyboru ustavne-pravnimu usneseni posl. snemovny tisk 17;

vyboru rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 20. dubna 1935, kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovnich (c. 13.940),

ze dne 13. dubna 1935 o uprave dane ze zapalovadel (c. 13937),

ze dne 12. dubna 1935 o prechodnych bilancnich ulevach pro ustavy a podniky povinne verejne uctovati (c. 13943),

ze dne 26. dubna 1935 o usnadneni primeho uveru vyvozcum u Narodni banky Ceskoslovenske (c. 13974);

vyboru zivn.-obchodnimu vladni narizeni:

ze dne 16. dubna 1935 o povinnosti predkladati pri statistickem hlaseni dovozu zbozi osvedceni o vyrobnim puvodu (c. 13936),

ze dne 26. dubna 1935 jimz se meni zakon o prodeji zbozi za jednotne ceny (c. 13975);

vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni:

ze dne 29. dubna 1935, jimz se meni nektera ustanoveni vladniho narizeni ze dne 15. cervna 1934, c. 112 Sb. z. a n., o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari (c. 13941),

ze dne 29. dubna 1935, c. 103 Sb. z. a n., o danovych ulevach na opravy domu (c. 13968);

vyborum zivn.-obchodnimu, soc.-politickemu a narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 18. kvetna 1935, c. 116 Sb. z. a n., o uprave nekterych pomeru vydelkovych a hospodarskych spolecenstev (c. 14.093);

vyboru ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 28. kvetna 1935, c. 118 Sb. z. a n., o povinnych vytiscich (c. 14.134);

vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 29. dubna 1935, jimz se upravuji pro prechodnou dobu v textilni vyrobe pracovni podminky delnictva (c. 13.973);

vyborum ustavne-pravnimu a narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 8. cervna 1935, kterym se meni predpisy o pravnim pomeru k pridelene pude (c. 57);

vyboru imunitnimu zadosti:

kraj. trest. soudu v Praze c. Tk XXVIII/ 6264/29, za souhlas k trest. stihani sen. Hakena pro zlocin podle §u 2 zakona na ochranu republiky (cis. 562/1930),

kraj. soudu v Ml. Boleslavi c. j. Nt 206/30-2, za souhlas k trest. stihani sen. F. Nedveda pro zlocin podle §u 15, c. 3 zakona na ochranu republiky (cis. 2.552/1930),

kraj. soudu v Plzni c. Tl 15/35-8, za souhlas k trest. stihani sen. inz. Wintera pro precin podle §§ 1 a 2 zakona ze dne 28. cervna 1933, c. 108 Sb. z. a n., o ochrane cti (cis. 14.126/1935).

K navrhu predsedovu ulozil senat vyboru ustavne-pravnimu, aby o usneseni posl. snemovny tisk 17 podal zpravu do pristi schuze ve stredu dne 26. cervna 1935.

Rozpoctovy vybor zvolil: predsedou sen. dr Karase; I. mistopredsedou sen. Kroihera, II. mistopredsedou sen. Modracka, III. mistopredsedou sen. Plaminkovou; I. zapisovatelem sen. Kotrbu, II. zapisovatelem sen. Hackenberga, III. zapisovatelem sen. Zimaka.

Iniciativni vybor zvolil: predsedou sen. Selmece; I mistopredsedou sen. dr Basa, II. mistopredsedou sen. Pechance, III. mistopredsedou sen. Nentvicha; I. zapisovatelem sen. Javornickeho, II. zapisovatelem sen. Macka, III. zapisovatelem sen. Niessnera.

Imunitni vybor zvolil: predsedou sen. Roudnickeho; I. mistopredsedou sen. dr Havelku, II. mistopredsedou sen. Solce, III. mistopredsedou sen. Niessnera; I. zapisovatelem sen. dr Fritze; II. zapisovatelem sen. Jakubce, III zapisovatelem sen. Karpiskovou.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu schuze, na nemz jest:

Budeme pokracovati v rozprave, zahajene ve 3. schuzi senatu dne 19. cervna 1935.

Davam slovo prvnimu prihlasenemu recnikovi, jimz je pan sen. Keil.

Sen. Keil (nemecky): Damy a panove! Karpatonemecka strana ma dnes po prve od sveho trvani prilezitost, aby svymi vlastnimi zastupci prednesla sve pozadavky. Tuto prilezitost nemuze strana prejiti, aniz by verejnosti neprednesla zaklady sveho politickeho stanoviska.

Karpatonemecka strana, ktera je dnes zastupkyni nejvetsi casti karpatskeho nemectvi, stoji na pude statu. Karpatonemecka strana uznava vsak take demokratickou statni ustavu; nebot jen tato zarucuje prave nemeckym mensinam v karpatskych zemich svobodnou moznost vyvoje. Karpatonemecka strana domaha se mirumilovne spoluprace jak se statnim narodem, tak i s jinymi mensinovymi narody tohoto statu. Odmita tudiz co nejrozhodneji vsechny pokusy o odnarodnovani casti naroda uplne anebo jen castecne, necht prichazeji z kterekoli strany.

Jest jasno, ze toto stanovisko karpatskych Nemcu mohlo by mimoradne mnoho prispeti ke konsolidaci naprosto nikterak jasnych pomeru v karpatskych zemich. Bylo by tedy v zajmu zabezpeceni statu treba vyvoditi z tohoto stanoviska Nemcu v karpatskych zemich prakticke dusledky a zaruciti jim ve skutecnosti svobodny vyvoj v ustave slibeny; nebot puvodne projevena vule zakladatelu statu, zachazeti ve smyslu demokraticke ustavy s Nemci jakozto s rovnymi mezi rovnymi, obracena byla pozdeji vlivem nekolika politickych stran anebo sikanami podrizenych uradu v pravy opak. Tak se stalo, ze vyvoj nemeckeho skolstvi zustal vezeti v pocatecnich zakladech. Nedostava se nemeckych opatroven, v obcich, kde je zakonem predepsany pocet zaku, zabranuje se zrizovati trebas jen soukrome skoly, nepomysli se na to, aby se v nasem nejvetsim jazykovem uzemi, v Nemeckem Pravnu a Kremnici, zridila trebas jen mestanska skola. Nemecke gymnasium v Bratislave, nejvetsi ustav statu, musi zivoriti v nehygienickych mistnostech. (Sen. dr Rehak [nemecky]: Tak je tomu take u nas!) Treti nemecka stredni skola, v Levoci, ktera byla navstevovana prave z nejchudsich nemeckych kraju, ma byti zrusena a aby zde byl nejaky duvod, inscenuje se proti detem proces na zaklade zakona na ochranu republiky. Pres slib kulturni samospravy podrizuje se cele nemecke skolstvi v karpatskych zemich sprave narodu cizi.

V oboru hospodarskem neni zde moznosti vyvoje byt jen nejprimitivnejsich samospravnych organisaci. Bylo sice slibeno zmirniti skody, ktere vznikly v Podkarpatske Rusi pozemkovou reformou, ale dodnes to nebylo provedeno. Velkokapitalisticke zajmy Latorice prokazaly se byti silnejsimi nezli opravnene pozadavky maleho cloveka. Otazka delniku v krajine kolem Nemeckeho Pravna a Kremnice projednava se rovnez jen se stanoviska stranicko-politickeho.

Jiz z tohoto strucneho vyliceni vysvita, ze vlada malo prispela k tomu, aby upravila cesty positivnimu tvurcimu smeru karpatskeho nemectvi. Jestlize se pri poslednich parlamentnich volbach prevazna vetsina karpatskych Nemcu pres to rozhodla pro positivni politiku, dluzno to predevsim ocenovati jako vyzvu, a to jako vyzvu vlade a ceskoslovenskemu lidu. Nedejte zahynouti casti lidu, ktery staletou tvurci praci dokazal, ze dovede vytvoriti obrovske kulturni a hospodarske hodnoty! Nenechavejte bez povsimnuti poctivou vuli karpatskeho nemectvi spolupracovati na vystavbe tohoto statu, nybrz poskytnete mu moznost, aby rozvinul vsechny sve sily a schopnosti a privedl je k rozkvetu pro blaho lidu a blaho statu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. dr Bas. Davam mu slovo.

Sen. dr Bas: Damy a panove! Pan min. predseda v ramcovem programu nam nastinil, co budeme chtiti my, kteri tvorime vetsinu v tomto slavnem sboru. Je to ramcovy nastin a na nas je, abychom do toho ramci dali napln.

Prichazim ze zemskeho vyboru, kde jsem byl az donedavna komunalnim referentem zeme Ceske, a mam za svou povinnost upoutati pozornost vazeneho sboru predem k otazkam ceskoslovenske samospravy, te samospravy, jez je zanedbavana, pri cemz se zapomina, ze samosprava je zakladem statu. Jako komunalni referent mel jsem prilezitost seznati, jak se pracuje v 8.500 mestech a obcich zeme Ceske, a seznal jsem, ze mezi starosty, mestskymi radnimi a zastupitelstvy jak na strane ceske, tak na strane nemecke, jak ve stranach obcanskych, tak ve stranach socialistickych, bylo velmi mnoho dobre vule a velmi mnoho nadseni, ale my jsme to nadseni a dobrou vuli tlumili, ponevadz jsme samosprave neposkytovali, co ji nalezi. My jsme, vazeny sbore, samosprave ukladali spoustu novych a novych ukolu, ale uhrady jsme ji nedali. Nesobestacne obce jsou ony, ktere nejsou s to, vycerpavse vsechny zdroje svych prijmu, ziti samostatne a nedoprosovati se zeme. Tech obci je na 2.000. Temto obcim na pocatku zasedani zemskeho zastupitelstva a zemskeho vyboru jsme poskytovali k uhrade jejich schodku 93%, takze jsme kryli takrka cely deficit, ale pak tato cislice sesouvala se smerem dolu, poskytovali jsme k uhrade deficitu z vyrovnavaciho fondu toliko 63%, pak 43% a nakonec se prispevek z vyrovnavaciho fondu pohyboval mezi 26 a 27%. Kde mely vziti obce, samospravne svazky uhradu dalsi? Nebylo jineho zbyti, nezli ze deficit se prenasel z jednoho roku na rok druhy, a tak vidime, ze za rok lonsky je skoro 700 samospravnych svazku, jez nemaji rozpocet vyrovnany, a skoro 50 okresnich vyboru.

Toto vyhladoveni samospravy ma sve neblahe ucinky. Mame pripady na ceskem vychode, ze cely okresni vybor se chtel vzdati svych funkci, ponevadz nemohl karu okresni samospravy dale vezti a vyvezti z louze a blata. Mame jiny pripad, kde mestecko na ceskem severu ma zabaveny cely inventar, pokladnu, zarizeni strojove, ano i zidle. Bylo zapotrebi okamzite vypomoci. Mesto s nemeckou vetsinou vazne nezavinene v dluzich a veritele maji groteskni napad: zahajiti vyrovnavaci rizeni. Bylo potrebi mnoheho usili, abych tomuto veritelskemu sboru jako komunalni referent vysvetlil, ze je to nemozne, ze vyrovnavaci rizeni muze byti zahajeno, provedeno a provadeno toliko u osob soukromych, a ne u svazku verejnopravnich.

V teto bide ceske samospravy je jeden jasny bod: soucinnost zemskeho vyboru. Zemsky vybor nema oposice, je zde jednotlivy celek muzu, kteri chteji pracovati a take skutecne pracuji v nejsvizelnejsich a v nejtezsich pomerech ve prospech samospravy. Zakon o organisaci politicke spravy spociva na soucinnosti urednictva a volenych zastupcu lidu. Je stestim, pravim, pro zemi Ceskou, ma-li zemskeho presidenta takovych kvalit, jako je zemsky president dr Sobotka, ktery dovede a dovedl potapejici se lod ceskoslovenske samospravy vesti cilevedome, dovedl byti spravedlivym ke vsem stavum, ke vsem pracujicim vrstvam naroda. Ale ta dobra vule zemskeho vyboru, jak jsem pravil, a dobra vule zemskeho presidenta se tristi o nedostatecnou vypomoc, ktere se dostava samosprave se strany statu. Proto pravim, konce tento pasus sve reci: Zakon sanacni muze byti jenom prvni splatkou ve prospech samospravy, jim samosprava neni zachranena. S tim musime pocitati a pod timto zornym uhlem musime se na samospravu divati. Nas sbor je k tomu take povolan, aby jako sbor zakonodarny iniciativne zasahoval do otazky samospravy ku blahu samospravy a k stesti republiky.

Velevazeny pan min. predseda v ramcovem svem prohlaseni pravil, ze jest na nas, abychom prikrocili k unifikaci zakonodarstvi. Ja vsak rikam jedno: nestaci dnes pouha unifikace, je nutna primo kodifikace republikanskeho zakonodarstvi. Nemuzeme ziti do nekonecna v ovzdusi starych pravnich norem zasleho cisarstvi. Zivnostensky rad - mluvim o zakonu, ktery je nejblizsi zivotu ceskeho zivnostnika - je starecek 76 roku stary, narozeny v ovzdusi stareho liberalismu. Stary liberalismus vykonal sve politicke poslani dobre, narodohospodarsky mene dobre, ale dnes je mrtvy, dnes je odbyt v celem svete. Paklize tento starecek - liberalismus zemrel, nemuzeme trpeti, aby dale zil jeho duch. Zivnostensky rad byl sdelavan prave pod dojmem liberalistickych doktrin a proto nam nevyhovuje a nemuze vyhovovati. Mala zivnostenska novela, ktera se naleza v pripominkovem rizeni, je nedostatecna naplast, je to vypomoc z nouze, ktera zklame zejmena zivnostensko-obchodnicke kruhy. Mala zivnostenska novela vyhovuje volani po prukazu zpusobilosti v jednotlivych oborech zivnostenskeho podnikani, ale nesvadi zakonodarny boj s nepritelem stredniho a maleho podnikani, kterymzto nepritelem je velky kapital. Mala zivnostenska novela oklestuje take autonomii spolecenstev a uz z toho duvodu nemuze nas ani nadchnouti, ani nam vyhovovati. My musime zadati kodifikaci celeho zivnostenskeho radu.

Danove zakonodarstvi jest ohromna splet zakonu a narizeni, takova splet, ze prosty obcan, jemuz je narizovano, ze ma znati zakony republiky, se v teto zmeti zakonnych ustanoveni proste nevyzna. (Hlasy: Kto robil ty zakony?) Ja je nerobil a vy snad take ne. Tyto zakony jsou, mily kamarade, platne, nektere uz 50, 60 let, tenkrat jsme nebyli snad ani na svete. (Vykriky komunistickych senatoru.) Tak prosim, ja pockam, az se vykricite.

Zadame, aby danove zakonodarstvi bylo polozeno na novy podklad, aby zavedena byla spravedliva progresivni dan duchodova, ktera uvali bremena hlavne a predne na ty, kteri platit mohou, kteri vsak dodnes povinnosti sve vuci statu dovedli se uhybat. Tato danova uprava, tato progresivni duchodova dan z prijmu zasahne a musi zasahnouti kapital, aby nespravedlive jeho zisky odvedla tam, kam patri, do statni pokladny. Vidime, ze financni sprava se vyrovnava s jednotlivymi poplatniky, slyseli jsme, ze takove jednani bylo zahajeno s uhlobaronem Stejskalem, jenz se chce vyrovnati na 2 mil. Kc. Nevim, oc zde statni financni sprava prijde, ale maly clovek, maly zivnostnik, maly obchodnik se marne domaha takovehoto vyrovnani. Musime tedy volati po tom, aby bylo umozneno tem, kteri bez sve viny platiti nemohou, aby se s financni spravou vyrovnali. Bude to zdravo pro financni spravu, kdyz dostane penize jiste a rychle.

Neni to vsak jen progresivni dan duchodova, po niz volame, je to take pausalisace obratove dane, ktera budiz vymerovana a vybirana u prvovyroby. Maly clovek muze tu dan toliko podle pismeny zakona prevaliti na sve odberatele, ve skutecnosti ji musi platiti sam ze sveho, ponevadz dvacetihalere a jine takove zlomky nelze prevadeti na odberatele. Volani nase je zde striktni: »Obratova dan musi byti pausalisovana ve vsech smerech a vybirana u prvovyroby.«

A neni to jenom zakonodarstvi zivnostenske a danove, jez vola po rychle uprave. Je zde take trestni zakon. Trestni zakon, to je zase starecek, starecek 83lety.

Na praktickem priklade vam ukazi rozdil mezi timto stareckem a mezi zivotem, praksi. V mesici breznu zavedli jsme mlekarsky syndikat. Frantisek M., maly mlekar ze Suchdolu, se svou kobylkou denne prijizdel do Prahy. Najednou v tomto prijezdu bylo mu braneno. Domnival se, ze ode dne, kdy se provadi kontrola - tim dnem byl 15. brezen - az do 25. brezna bude jaksi benevolentne jednano s malymi mlekari, ze zkratka kontrola na hranicich Prahy zavre oci. Zdali tato jeho domnenka byla spravna ci nikoli, to nechme stranou. Jisto je, ze 21. brezna, tedy v sesty den kontroly, utkal se tento maly clovicek s vrchnostenskou moci, se strazniky a cetniky, a nyni jest obzalovan ze zlocinu verejneho nasili. Na zlocin verejneho nasili je stanoven trest tezkeho zalare od 6 mesicu vyse. Ale my mame, velevazeni, osnovu noveho republikanskeho trestniho zakona. Ta osnova jiz r. 1926 byla do te miry hotova, ze stacilo nekolik malych korektur, aby se stala skutkem. Podle teto osnovy by nebyl tento chudacek trestan zalarem od 6 mesicu, nybrz vezenim od 14 dni, a pri tom vyslovne se pravi v osnove - ctu slova osnovy: »Soud muze uvaziti, zdali trestni sazba« - to je tech 14 dnu »jednal-li vinnik v presvedceni, ze organ moci verejne nejednal po pravu, nebo jednal-li vinnik v prudkem hnuti mysli« - jako v pripade nasem - »muze byti vymerena daleko pod touto sazbou 14 dni.«

Na praktickem priklade nejlepe se da zachytiti zastaralost ustanoveni stareho rakouskeho trest. zakona, a je veci nasi vaznosti, abychom se postarali o to, aby ctvrtstoleti trvani samostatneho statu nas nezastihlo zijici pod normami stareho zasleho cisarstvi.

A obcansky zakon? Velevazeni, to je take starecek, starecek 83lety. Rada zenskych organisaci mne zadala, abych v uvodni sve reci upoutal pozornost velevazeneho senatu hlavne na jeden bod, na postaveni deti nemanzelskych. My musime zadati a po pripade iniciativne zakrociti novelisovanim obcanskeho zakona, aby dite netrpelo za svuj puvod. Nesmi byti po strance majetkove rozdilu mezi puvodem manzelskym a nemanzelskym a v osobnich vykazech musi zmizeti odiosni privlastek, odiosni pridavek »puvod: nemanzelsky«. Reknete, ze to pak znamena privilegium zen. To bylo kdysi. Dnes otcovstvi davame zjistovati docela bezpecne, ponevadz veda pravnicka pracuje ruku v ruce s vedou lekarskou. Je mozny mikroskopicky rozbor spormat, je mozna krevni zkouska, takze krivda se nikomu zde nemuze stati. Ale nemuzeme trpeti, aby se krivda dala ubohemu tvoru, ktery s cejchem nemanzelskeho puvodu se objevil ve svete.

Naznacil jsem, ze je nutny boj proti velkemu kapitalu, a je to zejmena stredni stav, ktery tento boj musi svadeti stale a stale. Stredni stav, malozivnostenske a obchodni podnikani, je mezi dvema zernovy, na jedne strane velkokapital, na strane druhe proletariat. Ale ja vzdycky rikam, ze ten velkokapital je nepritelem daleko upornejsim nezli proletariat. (Vykriky senatoru strany komunisticke. - Predseda zvoni.) Ja vas prekricim, panove, to mate marne.

Predseda (zvoni): Prosim, aby recnik nebyl vyrusovan.

Sen. dr Bas (pokracuje): At mne vyrusuji, mne nespletou ani nezterorisuji.

Velky kapital vyradil radu zivnostenskych podniku. Via facti pan Bata vyradil obuvnicky stav, a buh nedej valky, jedno nebo dve letadla by stacila, aby nebylo jiz Zlina. A my nemame armady obuvniku, ktera by mohla Batu nahraditi. Je zde statni zajem, ktery nam kaze a veli, abychom podchytili tento tonouci stav obuvnicky. Pan Rolny a Nehera nici stav krejcovsky, Orion a Rupa nici cukrare a vsechny tyto utvary dohromady nici zivnostnictvo.

Jsou zde dale obchodni domy s jednotkovymi cenami, ktere vyrazuji obchodnictvo. Jdete prazskou predni tridou a tam ctete napis: »Cesky zavod s nizkymi cenami«, a ten cesky zavod je zalozen cizim kapitalem, ten cesky zavod je ziven cizim kapitalem. Zadny cesky obchodnik neuziva nazvu »cesky zavod«. Toho uziva prave velkopodnik, ktery ceskym neni.

A ty nizke ceny. Nejenom nizkost, nybrz take kvalita rozhoduje, a ta vola casto k nebesum o slitovani. Musime zadati, aby obchodni domy byly do urcite doby zruseny, likvidovany, ponevadz ohrozuji cely stav. Reknete: Tohle je revolucni gesto. Dobra! Zijeme jeste v dobe revolucniho kvasu, a mohla-li se uskutecniti pozemkova reforma, ktera take byla revolucnim dilem, musi se uskutecniti i toto revolucni gesto, jez znamena zniceni obchodnich domu, jejich zruseni, likvidaci, ve prospech stredniho podnikani.

Spravkarny a filialky, dalsi bolest! Tisice spravkaren a tisice filialek je zde v boji se strednim a malym podnikanim. Budeme zadati, aby byl vydan zakaz dalsiho zrizovani techto spravkaren a filialek na jedne strane a na strane druhe budeme zadati jejich zdanovani tam, kde je jejich sidlo. Pujde to take k duhu ceskoslovenske samosprave, ponevadz danove bude poplatna takova filialka a spravkarna v obci a mestecku a nebude se zdanovati v sidle sveho ustredi.

Velky prumysl vzajemne se napada, vzajemne se pozira, neni-li tedy tento velky prumysl s to, aby sam si zavedl poradek, musi jej stat ve forme nucene syndikalisace k tomu privesti. Zakon kartelovy byl vydan 12. cervence 1933 a do dnesniho dne jsme naprosto nepoznali jeho ucinku. Co se tyce vladniho narizeni z 21. dubna lonskeho roku o zastavovani vyroby, bude treba prisnosti. Je velmi lehke v dobe konjunktury shrabovati zisky a v dobe krise delnictvo vypovedeti a hoditi vsemu poplatnictvu na pospas a rici: Starejte se o ty, ktere jsme vykoristili a vyuzili! To nejde! Zde bude treba prisnych sankci, zde bude treba zkoumati, zda uzavreni toho ktereho zavodu je skutecne nutne a odpovida-li skutecnym pomerum.

Csl. obec sokolska poslancum a senatorum, kteri jsou v Sokole, zaslala memorandum, ktere je treba zde kvitovati. S potesenim konstatuji, ze 75% clenu meho klubu je sdruzeno pod sokolskym praporem. Dovolte, abych z tohoto memoranda citoval alespon jednu jedinou vetu, ve ktere se zduraznuje, ze je povinnosti statu, aby zabezpecil plna prava prislusniku csl. naroda v celem uzemi republiky. Reknete, ze je to samozrejmost, ale neni to asi takova samozrejmost, kdyz tak vazna korporace, jako je csl. obec sokolska, k nam vola, abychom se postarali, aby tato samozrejmost byla praktikovana.

Mame 800.000 nezamestnanych a pri tom mame nechranene hranice statu. Ten nas obdelnik je na vsech stranach nechranen. Francie ma toliko jednoho vnejsiho nepritele a ma pevnostni ochranu. My mame nepratel nekolik a nemame zadne ochrany. Je proto treba, aby po cele sirce a delce hranic Ceskoslovenske republiky byla vybudovana sit z betonu a oceli. At sezna cely svet, ze jsme pripraveni se braniti proti vsem nepratelum, at je to kdokoliv. Naklad by nebyl nedostupny. Dava se podpora 800.000 nezamestnanym. Misto te podpory - po strance mravni jiste ne povznasejici - vyplacejme temto ohromnym statisicum nezamestnanych mzdu, a podpora, ktera je neproduktivni, se promeni v investici produktivni, ponevadz nic nemuze byti produktivnejsi nez je ochrana a bezpecnost hranic.

Pan min. predseda mluvil o oddluzeni. Co je prvnim krokem k oddluzeni? Levny uver. Dnes marne zemedelec, marne maly zivnostnik se uchazi u bank o uver. Uver je mu proste nedostupny, a i kdyby mu na krasne byl povolen, je nad nosnost a nad silu zadatele. Nemuze nam tedy staciti, proklamujeme-li, ze uver ma byti 6%. Musime zakazati obchazeni teto meze, ponevadz ve forme ruznych rezijnich, spravnich a jinych prispevku nam zase ten uver naroste, zmnozi se nejmene dvojnasobne. Nemuze byti v nasich intencich, abychom trpeli takoveto obchazeni zakona. Banky vsadily na jednu kartu, kterou byl velky prumysl. Prohraly, ponevadz velky prumysl stagnuje, a tuto prohru museji si samy nesti a ne ji prenaseti na svou klientelu.

Poukazal jsem na nekolik nametu, velevazene damy a panove, a byl bych stasten, kdyby v tomto vazenem sboru nebylo oposice destruktivni, nybrz v nejhorsim pripade aby zde byla oposice konstruktivni, jez je ochotna pracovati s vetsinou tohoto vazeneho sboru pod jednou smernici, pod jednou zasadou: »Vse pro republiku a pro spravedlnost v ni, pro vsechny stavy!« (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, sen. Kreibichovi.

Sen. Kreibich (nemecky): Damy a panove! Vsechny projevy, ktere jsme dosud slyseli od koalice, ukazuji jedine heslo, ze se koalice snazi pokracovati na stare draze sve politiky. To se projevuje obzvlaste ve vladnim prohlaseni, ktere nevykazuje nic jineho nezli jiz davno zname stare fraze. V tomto bode muze se vladni prohlaseni velmi dobre meriti s tim, co jsme slyseli od recniku sudetskonemecke fronty domoviny, kteri rovnez k nejozehavejsim socialnim otazkam neprednesli nic jineho nezli vseobecne fraze. Priznacnym jest jak pro koalici, tak take pro sudetskonemeckou stranu, ze obe nemaji konkretniho programu s jasnymi urcitymi pozadavky. Dulezitejsi vsak je skutecnost, ze mezi vladnim prohlasenim a ruznymi projevy koalovanych stran zeji jiste rozpory. Srovname-li obzvlaste ruzne projevy, reci a novinarske clanky socialistickych vladnich stran s tim, co stoji ve vladnim prohlaseni, pak dospivame k vysledku, ze shledavame nekdy skoro oposicni reci, clanky a take navrhy a interpelace. V teto skutecnosti projevuje se zostreni socialnich a tridnich protiv pod tlakem straslive krise kapitalismu. Ale tyto protivy se jeste zostri, vzdy jasneji se bude projevovati, ze zostrenim krise se sjednoceni tridnich zajmu velkokapitalismu, jejz v koalici zastupuji obcanske strany, a pracujicich vrstev jiz nyni stava nemoznym a ze se stava stale vice nemoznym ukladati pracujicim vrstvam dalsi obeti, abychom vysli z krise. Pracujici tridy dospely jiz nyni k hranici techto obeti.

Totez plati vsak take pro narodnostni protivy. Take ty zostruji se v Ceskoslovensku stale vice napetim cele evropske situace. Slyseli jsme v tomto dome jakoz i ve druhe komore Narodniho shromazdeni take projevy k teto otazce a take v tomto bode neshledali jsme nic jineho nezli snahu tyto obrovske protivy zastirati. Pan min. predseda podal zde takrka prohlaseni loyality k narodnostnim mensinam, a na druhe strane jsme od narodnostni oposice, ktera chce byti nejostrejsi, od sudetskonemecke strany, slyseli prohlaseni loyality ke statu, a musime konstatovati, ze prvni prohlaseni loyality ma stejne malou cenu jako druhe. Vime, jaka taktika vezi za prohlasenim loyality sudetskonemecke strany. O tom bylo v debate s nasi strany receno jiz dosti. Co vezi za prohlasenim Malypetrovym o loyalite k mensinam, je neschopnost, neochota dati se v oboru socialnich a narodnostnich otazek skutecne novou cestou. Neni pravda, ze je vse v poradku v otazce narodnostnich mensin, neni pravda, ze jsou uspokojeny. Ani v socialni, ani v narodnostni pricine, nezaklada se to na pravde.

Vidime tedy, ze vladni koalice malicherne a sablonovite jde dale po starych cestach, vidime, ze vladni koalice se svou politikou stoji zde neschopna oproti dnesni situaci, velkym, socialnim a narodnostnim otazkam, ktere se dnes v Evrope objevuji. Na jedne strane zavdava k temto otazkam pricinu politika nemeckeho imperialismu a jeho exponenta, nemeckeho fasismu, na druhe strane v posledni dobe se projevujici politika Velke Britanie. A uvnitr statu mame skutecnosti, ktere ukazuji, ze veci se dnes maji jinak nezli drive. Na jedne strane velky uspech sudetskonemecke strany a na druhe strane postaveni krize na Vaclavskem namesti a navsteva Innitzerova.