Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 4. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 24. cervna 1935

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday, Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 121 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri: dr Franke, dr. Sramek.

Z kancelare senatni tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hodin 5 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Chalupnikovi, Ryparovi; na dnes a zitra sen. dr inz. Bottovi; na tento tyden t. j. do 29. t. m. sen. Vetterove-Becvarove.

Vladni navrhy tisky 4, 5.

Navrhy tisky 6 az 13.

Interpelace tisk 14/1 az 14/5.

Rocenka Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske 1934 az 1935.

»Z cizich parlamentu«. rok 1935, rocnik XVI, c. 5 a 6.

o 1. az 3. schuzi senatu N. S. R. Cs. vylozeny byly podle §u 72. jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym panem senatorem podany pisemne namitky, pokladaji se zapisy ty za spravne a budou vytisteny.

vyboru iniciativnimu navrhy tisky 6 az 13,

vyboru rozpoctovemu vladni navrh tisk 5.

Klub senatoru republ. strany zemedel. a malorol. lidu zvolil: predsedou sen. Donata; mistopredsedy sen. dr inz. Botto, Nejezchleba-Marchu, Udrzala; jednatelem sen. dr Havelku; zapisovatelem sen. Stodolu.

Klub senatoru csl soc.-dem. strany delnicke zvolil: predsedou sen. Tomaska; I. mistopredsedou sen. Filipinskeho, II. mistopredsedou sen. Modracka; pokladnikem sen. Karpiskovou; jednatelem sen. inz. Wintera; cleny vyboru sen. Chalupnika a Zimaka; revisory uctu sen. Casneho a Nentvicha.

Klub senatoru csl. strany nar. socialisticke zvolil: predsedou sen. Kloface; I. mistopredsedou sen. dr Kloudu, II. mistopredsedou sen. Plaminkovou; jednateli sen. Hubku a Spatneho; pokladniketn sen. Solce; revisory sen. Rohlenu a Javornickeho.

Klub senatoru csl strany lidove zvolil: predsedou sen Roudnickeho; I. mistopredsedou sen. Novaka, II mistopredsedou sen. dr Zisku; pokladnikem sen. Dytrycha.

Klub senatoru csl. zivn.-obchodnicke strany stredostavovske zvolil: predsedou sen. Thore; mistopredsedou sen. Slamu; jednatelem sen. Vlka; pokladnikem sen. Kotrbu.

Klub senatoru Hlinkovy slovenske strany ludove zvolil: predsedou sen. Dr Budaye; I. mistopredsedou sen. dr Fritze, II. mistopredsedou sen. dr Polyaka; jednatelem sen. Pazmana; pokladnikem sen. Hancko.

Klub senatoru Narodniho sjednoceni zvolil: predsedou sen. dr Matouska; I. mistopredsedou sen. Trnobranskeho, II. mistopredsedou sen. inz Havlina; jednatelem sen. Kvasnicku.

Klub senatoru komunisticke strany v Ceskoslovensku zvolil: predsedou sen. Hakena; I. mistopredsedou sen. dr Smerala, II. mistopredsedou sen. Kreibicha, III. mistopredsedou sen. Steinera; jednatelem sen. Nedveda.

Klub senatoru nem. soc. dem. strany delnicke zvolil: predsedou sen. Hackenberga; mistopredsedou a jednatelem sen. dr Hellera.

Klub senatoru nem. krest. soc. strany lidove zvolil: predsedou sen. dr Hilgenreinera; mistopredsedou sen. Scharnagla; zapisovatelem sen. Reila.

Klub senatoru krajinsko-krest. socialni a madarske strany narodni zvolil: predsedou sen. dr Torkolyho; mistopredsedou sen. dr Turchanyiho; jednatelem sen. Hokky.

Klub senatoru sudetsko-nemecke a karpatonemecke strany zvolil: predsedou sen. Franka; mistopredsedou sen. Krczala.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

Sdeluji, ze pro tyto volby spojily se strany: csl. strana lidova s Hlinkovou slovenskou ludovou stranou a dale krajinsko-krest.-socialni a madarska narodni strana a sudetskonemecky volebni blok s nemeckou krest.-soc. stranou lidovou.

Sdeluji dale, ze stala se dohoda vsech stran v senate zastoupenych; aby tyto volby vykonaly se z plena.

Nejsou proti tomuto zpusobu voleb do vyboru namitky? (Nebyly.)

Neni namitek.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu do vyboru narodohospodarskeho.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru narodohospodarskeho:

1. sen. Sehnal, 2. sen. Novak (rep.), 3. sen. Jakubec, 4. sen. Balla, 5. sen. Kriz, 6 sen. Koutkova, 7. sen. Rohlena, 8. sen. inz. Marusak, 9. sen. dr Polyak, 10. sen. Dytrych, 11. sen. Janovsky, 12. sen. Kotrba, 13. sen. Reyzl, 14. sen. dr Rehak, 15. sen. Zmrhal,16. sen. Kubac, 17. sen. Liehm, 18. sen. Bock, 19. sen. Pfrogner, 20. sen. dr Torkoly.

Predseda (zvoni): Senat je schopen se usnaseti, budeme tedy hlasovati.

Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori jsou zvoleni za cleny vyboru narodohospodarskeho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi na zitrek v utery dne 25. cervna t. r. na 20 minut pred schuzi plenarni do mistnosti c. XVII v prizemi a poveruji rizenim teto ustavujici schuze p. sen. Sehnala.

Budeme voliti nyni cleny vyboru soc. politickeho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru soc. politickeho:

1. sen. Olejnik, 2. sen. Machovsky, 3. sen. Mechura, 4. sen. Brodecky, 5. sen. Karpiskova, 6. sen. Nemecek, 7. sen. Rusavy, 8. sen. Riedl, 9. sen. dr Ziska, 10. sen. Hancko, 11. sen. Roudnicky, 12. sen. Horak, 13. Hackenberg, 14. sen. Zaborec, 15. sen. Malik, 16. sen. Pfeiferova, 17. sen. Krczal, 18. sen. Garlik, 19. sen. Schmidt, 20. sen. dr Hilgenreiner.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru soc. politickeho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi na zitrek t. j. utery dne 25. cervna 1935 na 20 minut pred schuzi plenarni do mistnosti c. XIV. v prizemi a poveruji pana sen. Machovskeho rizenim teto schuze.

Pristupujeme k volbe clenu vyboru ustavne-pravniho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru ustavne-pravniho:

1. sen. dr Bacinsky, 2. sen. dr Havelka, 3. sen. Novak (rep.), 4. sen. Dundr, 5. sen. Benes, 6. sen. Zimak, 7. sen. Riedl, 8. sen. dr Milota, 9. sen. dr Fritz, 10. sen. dr Hruban, 11. sen. dr Karas, 12. sen. dr Bas, 13. sen. dr Heller, 14. sen. dr Matousek, 15, sen. dr Smeral, 16. sen. Haken, 17. sen. dr Tischer, 18. sen. dr Greger, 19. sen. inz. Weller, 20. sen. dr Turchanyi.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru ustavne-pravniho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi dnes v pondeli dne 24. cervna po plenarni schuzi do mistnosti c. XVII v prizemi a poveruji pana sen. dr Karase rizenim teto schuze.

Voliti budeme cleny vyboru zahranicniho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru zahranicniho:

1. sen. Donat, 2. sen. dr Stefanek, 3. sen. Udrzal, 4. sen. inz. Winter, 5. sen. Tomasek, 6. sen. Pocisk, 7. sen. dr Klouda, 8. sen; Plaminkova, 9. sen. dr Ravasz, 10. sen. dr Fritz, 11. sen. Rypar, 12. sen. Slama, 13. sen. dr Heller, 14. sen. Trnobransky, 15. sen. dr Smeral, 16. sen. Kreibich, 17. sen. dr Greger, 18. sen. Krczal, 19. sen. Pfrogner, 20. sen. dr Torkoly.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru zahranicniho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi na zitrek, t. j. utery dne 25. cervna t. r. 20 minut pred schuzi plenarni do mistnosti c. XV v prizemi a poveruji rizenim teto schuze pana sen. Udrzala.

Voliti budeme cleny do vyboru zivn.-obchodniho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru zivn.-obchodniho:

1. sen. Sechtr, 2. sen. Foit, 3. sen. Machovsky, 4. sen. Koutkova, 5. sen. Chalupnik, 6. sen. Havranek, 7. sen. Solc,. 8. sen. Rohlena, 9. sen. Jancek, 10. sen. Pechanec, 11. sen. Krejci; 12. sen. Pechman, 13. sen. Reyzl, 14. sen. Kvasnicka, 15. sen. Nedved, 16. sen. Kubac, 17. sen. Bock, 18. sen. Enhuber, 19. sen. Patzak, 20. sen. dr Pajor.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru zivn.-obchodniho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi dnes po plenarni schuzi do mistnosti c. XIV v prizemi a poveruji rizenim teto schuze pana sen. Sechtra.

Budeme voliti cleny do vyboru branneho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru branneho:

1. sen. Nejezchleb-Marcha, 2. sen. dr inz. Botto, 3. sen. Udrzal, 4. sen. Brodecky, 5. sen. Dundr, 6. sen. Filipinsky, 7. sen. Klofac, 8. sen. Spatny, 9. sen. dr Ravasz, 10. sen. Dytrych, 11. sen. dr Sobota, 12, sen. Thor, 13. sen. H. Muller, 14. sen. Bergman, 15. sen. Haken, 16. sen. Kreibich, 17. sen. Frank, 18. sen, dr Tischer, 19. sen. Fritsch, 20. sen. Fussy.

Predseda (zvoni):Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru branneho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi dnes dne 24. cervna t. r. po plenarni schuzi do mistnosti c. XV a poveruji p. sen. Filipinskeho rizenim teto schuze.

Vykoname nyni volbu clenu vyboru kulturniho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru kulturniho:

1. sen. Adam, 2. sen. dr Stefanek, 3. sen. Zeman, 4. sen. Casny, 5. sen. Benes, 6. sen. Nentvich, 7. sen. Hubka, 8. sen. Hladky, 9. sen. dr Sobota, 10. sen. dr Krcmery, 11. sen. Hancko, 12. sen. Vlk, 13. sen. H. Muller, 14. sen. Vetterova-Becvarova, 15. sen. Haken, 16. sen. Wenderlich, 17. sen. dr Greger, 18. sen, Tschakert, 19. sen. inz. Weller, 20. sen. Hokky.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru kulturniho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi na zitrek dne 25. cervna t. r. po plenarni schuzi do mistnosti c. XVII v prizemi a poveruji rizenim teto schuze pana sen. Casneho.

Konecne budeme voliti cleny vyboru techn.-dopravniho.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl jmena kandidatu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Kandidatni listina 20clenneho vyboru techn.-dopravniho:

1. sen. Sehnal, 2. sen. Rejmon, 3. sen. Selmec, 4. sen. Brodecky, 5, sen. Chalupnik, 6. sen. inz. Winter, 7. sen. inz. Marusak, 8. sen. Javornicky, 9. sen. Novak (lid.), 10. sen. dr Mederly, 11. sen. Krejci,. 12. sen. Kianicka, 13. sen. Grunzner, 14. sen. inz. Havlin, 15. sen. Juran, 16. sen. Wenderlich, 17. sen. Hocke, 18. sen. Enhuber, 19. sen. Tschakert, 20. sen. Kostka.

Predseda (zvoni): Kdo s prectenymi kandidaty souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Jmenovani pani senatori byli zvoleni cleny vyboru techn.-dopravniho.

Svolavam tento vybor k ustavujici schuzi na zitrek v utery dne 25. cervna t. r. po plenarni schuzi senatu do mistnosti cislo XIV v prizemi a poveruji rizenim teto schuze pana sen. Sehnala.

Tim je vyrizen odst. 1 poradu.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

Jelikoz nebylo mozno tyto osnovy zakona vyriditi ve lhute urcene ustavni listinou, navrhuji, aby byla pozadana posl. snemovna o prodlouzeni lhuty k projednani o 4 mesice.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Tim je vyrizen odst. 2 poradu a pristoupime nyni k dalsimu odstavci dnesniho poradu, jimz jest:

Budeme pokracovati v rozprave, zahajene ve 3. schuzi senatu dne 19. cervna 1935.

Udeluji slovo prvemu recniku, prihlasenemu k dnesni rozprave, panu sen. dr Smeralovi. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)

Sen. dr Smeral: Pani a panove! Jmenem nasi komunisticke strany odpovidal na vladni prohlaseni v posl. snemovne posl. soudr. Sverma.

Komunisticky klub zde v senate plne se pripojuje k tomu, co bylo receno jmenem strany v posl. snemovne. Ja se podrobneji vyslovim o dvou konkretnich otazkach, o tom, proc komuniste odmitaji vstoupiti do koalicni vlady, a o otazkach zahranicni politiky, souvisicich s posledni cestou pana ministra zahranicnich veci do Sovetskeho svazu.

Otazka naseho vstupu do vlady byla ve volbach se zrejmym cilem agitacnim velmi durazne stavena v tisku stran soc.-demokraticke a csl. nar.-socialisticke.

Bezprostredne po volbach, kdyz zvlaste silne upoutavaji pozornost verejnosti statisticke parlamentarni kombinace, zejmena pak po volbach nynejsich, kdy Henleinuv uspech odnal drivejsi vladni koalici vetsinu, je fakt, ze toto postaveni otazky vyvolalo uvahy i u casti delniku.

My davame na tuto otazku tuto odpoved: Povazujeme nynejsi krisi kapitalismu vubec, povazujeme take hospodarske, socialni, politicke pomery teto zeme za prilis hluboke, nez aby bylo mozno je rozresiti kompromisem protichudnych zajmu, dohodou delnickych stran se stranami financniho, prumysloveho a agrarniho velkokapitalu.

Nikoli tridni spolupraci s kapitalem, nybrz tridni boj, sjednoceni tridy delnicke proti velkokapitalu, nikoliv koalice s burzoasii, nybrz bojovne socialisticke sourucenstvi - to je po nasem presvedceni cesta, na ktere podobne jako nasi soudruzi a take jako velika cast socialisticke strany ve Francii vidime jedine, opravdove vychodisko, zachranu pred fasismem, vychodisko z dnesni tezke situace smerem do predu. (Hlas: Upozornuji pana predsedu, ze recnik cte!) Ja nectu. Nejsem tak zkuseny recnik jako vy, proto se musim do poznamek divati trochu podrobneji. Pojdte se podivati, ze mam jen poznamky.

Chci vecne vejiti na duvody, jimiz svoji koalicni politiku oduvodnuji soc. demokrate a cesti socialiste. Jaky je hlavni smysl jejich argumentace. Po nasem dojmu tento: »My spasime zemi spolecnou praci s burzoasii a s kapitalisty. V teto spolecne praci zamezime otresum, omezime moc bank a velkokapitalu, zavedeme kontrolovane, planovite hospodarstvi, budeme provadeti dostatecne velike investice, roztocime tim kola vyroby, odstranime nebo aspon podstatne omezime nezamestnanost, zachranime narod v pripade valecneho napadeni Hitlerem.«

Nechci vylucovati, ze i mezi vedoucimi osobnostmi techto stran mohou byti jednotlivci, kteri aspon zatim nekterym temto myslenkam veri. Na pr. mam dojem, ze snad i pan min. Necas se svymi nazory o velikych investicich a o moznosti jejich financovani v kapitalistickych pomerech patri k takovym utopistum. My sami pravime pred verejnosti otevrene: Ti, kdoz tomuto veri, klamou sami sebe. A kdo vyslovuji takove moznosti, majice vnitrni pochyby, klamou volice a lid. Neni mozno smisiti ohen a vodu. Pri hlubokosti dnesni krise, vytvorene kapitalismem, neni mozno podstatne zmeniti osud chudych, hladovych, nezamestnanych delniku, zivnostniku, rolniku, dusevnich pracovniku, mladeze, kdyz nebude sahnuto na majetek, prava a vysady bohatych. Stat, ktery vsechna velka bohatstvi ponechava bohatym, velkokapitalistum, bankam, musi byti prilis chudy, nez aby mohl vyplniti sliby, ktere jste ve volbach davali. Po 17 letech trvani statu ma stat uhrnem 43 miliard dluhu, z toho je pouze 7 miliard dluhu zahranicnich, 36 miliard dluhu vnitrnich. Na teto cifre je videti, ze skutecnou hospodarskou moc, jako veritele, maji v zemi velike banky, veliky kapital, a z teto cifry vyplyva linie, kterou my pokladame jako vychodisko z nasich pomeru za nezbytnou. Pres to byly i v casti delnictva u nas iluse o moznosti a vyslednosti spoluprace delnickych stran s burzoasnimi stranami. Takove iluse byly i v jinych zemich, byly mimo jine v prve polovine roku 1917 v sovetskem Svazu. Tenkrate psal Lenin na adresu menseviku a soc. revolucionaru - ja cituji: »Nemuzete vyplniti sve sliby bez revolucniho nadseni proletarskych a poloproletarskych mas, rodiciho se jen z revolucnich opatreni proti vysadam a ziskum kapitalistu. Nyni se u nas provadi«, tak psal Lenin. »zkouska tridni spoluprace s kapitalem. Provadi se obcany Cernovem a Cerefellim, provadi se urcitymi vrstvami male burzoasie, provadi se v novem, velkem, vseruskem, celostatnim meritku. Tim uzitecnejsi budou tyto zkusenosti pro lid, az se presvedci - a to bude po vsi pravdepodobnosti brzy - o bezvyslednosti, beznadejnosti teto spoluprace.«

Tato slova po nasem presvedceni plati i pro nase nynejsi pomery; ovsem my bychom mohli jiz dnes byti dale nez rusti delnici v roce 1917. Zname jiz jejich zkusenosti a mame za sebou 17 let vlastni zkusenosti. Proto pred volbami, ve volbach a po volbach navrhovali jsme socialisticke sourucenstvi. Ale je-li stav mezi znacnou casti prislusniku strany soc. demokraticke a csl. socialisticke porad jeste ten, ze nase slova o nutnosti socialistickeho sourucenstvi a spolecneho boje proti burzoasii budou stale jeste odmitana, nezbyva nam nic jineho, nez abychom, trvajice na svych navrzich opravdu jednotneho postupu, sblizeni a sjednoceni az do uplne jednoty odborovych organisaci, sportovnich, vzdelavacich a jinych masovych delnickych organisaci trpelive a pratelsky stale znovu a znovu opakovali sve presvedceni: Projde kratka doba, projde rok a delnicka verejnost se dale presvedci, ze pri kapitalisticke soustave, i kdyz ve vlade sedi take socialisticti ministri, nebude prekonana nezamestnanost, nebude miti pan ministr Necas prostredky ke svym investicim, nebudou roztocena kola tovaren, nebude odstranen stamilionovy deficit statnich zeleznic, nebudou zvetseny moznosti vyvozu krome snad toho, co bude mozno nove vyvazeti do SSSR, nebude vychodu pro financni stav samospravy, jiz dnes predluzene 13 miliardami. Dale bude trvati stoupani drahoty, dale bude trvati tlak k snizovani mezd, platu verejnych zamestnancu, zhorsovani pensi a soc. pojisteni, dale cely planovity pokus agrarni bude miti jen ten vysledek, ze bude dale omezovana a zmensovana zemedelska produkce a dale bude stoupati bida a zadluzenost venkovskeho obyvatelstva. Dale bude zbavena vyhledu na dosazeni existence mladez studovana i remeslna, rolnicka a delnicka. Jiz dnes jsou vycerpany vsechny danove prameny, ktere je si vubec mozno predstaviti. Jak bude za kratkou dobu, kdyz prumysl a zivnosti dalsim omezenim moznosti exportu a dalsim omezenim vnitrni kupni sily obyvatelstva budou jeste vice oslabeny? Spocitejte, oc byla oslabena vnitrni kupni sila obyvatelstva jenom snizenim mezd, propoustenim delniku z prace, rustem nezamestnanosti, stoupnutim drahoty, drahotou cukru a posledne neslychanym zdrazenim masa.

Predseda (zvoni): Pane recniku, predseda je povinen dbati zachovavani zakonu a jednaciho radu, ktery pravi, ze v plenu senatu neni dovoleno, aby byly cele reci cteny.

Prosim, aby tento jednaci rad byl i vami zachovavan.