Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 3. schuze (obsah, prilohy) | Streda 19. cervna 1935

Schuze zahajena v 10 hodin 55 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday, Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele; Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 139 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, inz. Necas.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene na schuzi dnesni pp. sen. Kubacovi, Malikovi a Steinerovi.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Navrhuji, aby jako prvni odstavec dnesniho poradu byla dana rozprava o prohlaseni pana predsedy vlady.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Budeme tedy projednavati odst. 4 poradu, to jest:

Udeluji slovo prvnimu recniku prihlasenemu »proti«, panu kol. dr Torkolymu.

Sen. dr Torkoly (madarsky): Cteny senat! Odznel vcera prejav vlady a presvedcil nas, ze od vlady vela ocakavat nemozeme; vladny prejav je nam silnou pohnutkou k tomu, aby sme zaujali stanovisko protivladne a sotrvali dalej v opozicii.

Vo vladnom prejave sa hovori, ze politika vlady obsahuje plnu narodnu rovnopravnost, ze v tomto state je plnost slobody a ze su tu vsetky narodne a obcianske prava pre vsetke obyvatelstvo statu. Toto tvrdenie vladneho prejavu neodpoveda skutocnosti, a tak lza si vysvetlit, ze vlada vo svojom prejave sa prvote ani nezmienuje o vybudovani ochrany narodnych mensin, mlcanim to opomija, lebo vraj co sa tyce ochrany narodnych mensin, je v tomto state poriadok.

Mozno dokazat, ze toto hladisko vladneho prejavu je pochybene a ze je velka potreba vybudovat ochranu narodnych mensin; a pri vybudovani ochrany mensin bolo by povinnostou vlady urobit vsetko, lebo ved ohladom toho prevzala na seba i zavazok v mierovej smluve Saint-Germainskej.

Nuze prosim: najdolezitejsim z prav mensinovych, ktore je vo smluve mensinovej ako stazejna zasada polozene, je otazka rovnopravnosti. Otazka rovnopravnosti znamena totoznost pravneho riadu, stejne uzivanie a aplikovanie zakonov a plnu spravedlnost v tom smere, aby to malo v zapati rovnake pouzivanie zakonov a rovnaku pravnu sposobilost. Tieto pravdy marne hladame, tych niet nikde.

Tvrdenie nedostatku rovnopravnosti mozno podopriet zakonmi, ktore uplatnuju rozlisujuce stanovisko voci narodnym mensinam, a nerovnakym aplikovanim zakonov mozno dokazovat, ze co je v zakonoch, to nie je v skutocnom zivote, a mozno mnoho veci dokazat in concreto, ktore odovodnuju nase stanovisko.

Ci mozno v republike hovorit o tom, ze je tu zarucena ochrana zivota a slobody? Nuz kde je ta uplna sloboda? Moze byt rec o tom ze tuna netreba zavadzat ziadnych opravnych opatreni na ochranu slobody? Kde je tu ochrana slobody, ked nevinni ludia su na zaklade roznych falosnych pricin a lahkomyselnych obvineni zatykani a potom po 8 az 11 mesacnej vysetrovacej vazbe bez akejkolvek nahrady prepusteni? V Anglii sa nieco take stat nemoze.

Nic nebolo ucinene, aby zavedena bola nutna reforma predpisov o zaistovacom zatknuti a vysetrovacej vazbe. Ceskoslovenska republika ma zakonom zarucit plnu ochranu slobody.

Zda je uz skoncovana otazka prava na statne obcianstvo? Nie. Prave teraz doslo k pripadu, ze jednotlivcovi pred 50 rokmi tuna sa narodivsiemu a tuna bydliacemu bolo odnate statne obcianstvo bez akejkolvek priciny. Marne ziada o udelenie statneho obcianstva, je proste zamietnuty bez akehokolvek prijatelneho dovodu.

Ci je tu rovnopravnost stran prava na uzivanie jazyka pred sudom? V teorii, na papieri ano, ale vo skutocnom zivote nie. Poziadavku prav mensinovych nezbytne treba vyhovet, tvrdite-li, ze ceskoslovenska vladna sprava naklada s mensinami tak, ako to mensinam prislusi podla prirodzenych prav ludskych.

Nuz a snad v otazkach skolskych niet ziadnych ponosov? Zda postupujeme vo vyvoji kultury, bez ktorej nelza zachovat narodny charakter? Po tejto stranke nespatrujeme ziadneho pokroku. S hladiska prav mensinovych mame bezpodmienecne poziadavky v politike vnutornej i zahranicnej, lebo ochrana narodnych mensin, ako je ona polozena, vo smluve saint-germainskej, je len ramcom, ktory musi sam stat vyplnit a vybudovat.

Ochrana narodnych mensin je i pred Spolocnostou narodov neucinna, lebo u Spolocnosti narodov nemozno predniest otazku narodnych mensin. Ochranu narodnych mensin treba vybudovat. Sam pan prezident republiky povedal, ze by bolo treba vyniest zakon o narodnych mensinach.

Kedze o tom vladne prehlasenie neobsahuje nic, je prirodzene, ze ochranu narodnych mensin treba vybudovat.

S ostatnymi castmi vladneho prejavu nechcem sa zaoberat; o kulturnych a hospodarskych otazkach a otazke monopolu prehovoria moji kolegovia senatori. Nebudem sa zabyvat dalej s vladnym prehlasenim, ale v mene spolocneho senatorskeho klubu zemskej strany krestansko-socialistickej a madarskej strany narodnej cinim tento prejav (cte):

»Narody Slovenska a Podkarpatskej Rusi, somknute v nasich stranach, ospravedlnily v terajsich volbach nasu dosavadnu politiku. Konstatujeme so zadostucinenim, ze masy nasich volicov sotrvavaju na stanovisku politiky opozicnej a pobadaju nas, aby sa nasa politika ubierala touto cestou a aby sme touto cestou dopomohli narodom Slovenska a Podkarpatskej Rusi k spokojnejsej, blazenejsej buducnosti.

Nezmenene stojime za poziadavkom sebaurcovacieho prava narodov. I tym chceme dat vyraz tomu, ze len na zaklade vazne chapanej a institucionelne zabezpecenej narodnej rovnopravnosti, krestanskej moralky a demokracie predstavujeme si zdrave umiestenie nasich narodov medzi ostatnymi narody republiky.

Ustavnymi prostriedky a v ramci platnych zakonov budeme sa stale dozadovat nasej rovnopravnosti a s najvacsou energiou, vierou v nasu pravdu a poctive budeme bojovat a klast odpor vladnej politike, ktora pod zastitou hesiel demokracie utvorila diktaturu vladnej vacsiny.

Nova vlada neodvodila dosledky z volieb a zamysla pouzivat vo spravovani statu tych istych prostriedkov, ktorych pouzivala dosial. Tieto prostriedky a metody nehodia sa k tomu, aby vyrovnaly protivy plynuce z narodnej, socialnej, kulturnej a hospodarskej struktury statu a aby riesily z toho plynuce velke otazky.

Preto chovame nedoveru voci vlade a preto vyhlasujeme najostrejsi opozicny boj.« (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Vazeny senate! Prerusuji jednani na dobu pul hodiny.

Predseda (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi.

Budeme pokracovati v rozprave o prohlaseni pana predsedy vlady.

Udeluji slovo dalsimu recniku, prihlasenemu »proti«, panu kol. Frankovi.

Sen. Frank (nemecky): Damy a panove! Z prikazu parlamentniho klubu sudetskonemecke strany kladu si za cest podati za sve pratele toto programaticke prohlaseni:

Sudetskonemecka strana vstupuje, opatrena legitimaci vice nez dvou tretin tri a pul milionu Nemcu v Ceskoslovenske republice, na pudu zakonodarnych sboru, aby zde zahajila vaznou, odpovednosti sve si vedomou praci pro lid a domovinu. Spatruje v ustave ze dne 29. unora 1920 statni zakladni zakon, ktery stejnou merou vetsinu i oposici zavazuje politicky, pravne a mravne. Sudetskonemecka strana, ochotna jsouc prevziti vsechny povinnosti ke statu, statni forme, zakonum a politicke moralce, cini zaroven narok na vsechna prava, ktera, ustavou zarucena, sudetskym Nemcum nalezi, ale ktera jim zakonodarstvi, sprava a pravni vyroky casto bud upiraly anebo ztencovaly. Za dosazeni techto prav bude sudetskonemecka strana v kazde dobe plnou vahou se zasazovati.

Ackoli sudetskonemecka strana jest ochotna k odpovedne a poctive spolupraci, nebude nikdy zastoupeni sudetskeho nemectvi darovanymi ministerskymi kresly ve vlade povazovati za dorozumeni mezi narody. Bude bojovati proti vsem, kdoz timto zpusobem narodni zajmy stavi do pozadi a maji ucastenstvi na znicujicich ranach proti vlastnimu lidu. Sudetskonemecka strana varuje cesky lid - pamatujic na jeho demokratickou a realistickou tradici -, aby se takovymto zdanlivym resenim a opotrebovanymi vladnimi prostredky o vaznosti narodnostniho problemu neklamal anebo klamati se nedaval.

Dnesni neutesene narodnostni pomery v ceskoslovenskem state jsou odrazem Evropy, ktera od konce valky, jez vytvorila nestejne pravo, postrada klidu. Ale take zde speje zasada rovnocennosti vsech kulturnich narodu, vyslovena v nescetnych mezistatnich smlouvach, k plnemu svemu uplatneni. (Ruzne vykriky.) Sudetskonemecka strana bude podporovati kazdou skutecne evropsky orientovanou zahranicni politiku, jejimz poctivym cilem je evropska solidarita a tim uklidneni kontinentu. Tento cil nestrpi zadnou nadvladu jednotliveho naroda nebo statu a nelze ho dociliti cestou smluv, ktere na konec zvecnuji nerovnost narodu.

V souhlase s narodnostni myslenkou XX. stoleti ve svete nemohou se sudetsti Nemci nikdy vzdati nerozlucitelneho spojeni s celym nemeckym narodem. Tak jako citi porozumeni pro to, ze vsichni evropsti narodove pres more a hranice hlasaji spolecenstvi svych obcanu, stejne zadaji sudetsti Nemci take pro sebe stejnou svobodu a pravo volneho pohybu.

Avsak v popredi vsech nasich uvah a myslenek stoji tisniva starost o zachovani zivotni urovne naseho lidu, ktera jiz mohutnou nicivou vlnou hospodarske krise, nedostatkem protiopatreni doma a nerovnomernosti statni pece bolestne a citelne byla zuzena. Parlamentni klub sudetskonemecke strany zna kategoricky imperativ teto tisne a nepovazuje nic za tak vazne a zavazujici jako prave splneni tohoto lidskeho a mravniho prikazu. Neoddava se zadnym ilusim o velkych organisatornich potizich a take o hranicich financne mozne pomoci proti takoveto zivelne pohrome; ale ma za to, ze nejsou jeste vycerpany vsechny moznosti, nejsou otevreny vsechny prameny pomoci, ze stat nevykonal vse, co by nasemu obyvatelstvu mohlo toto nestesti uciniti ponekud snesitelnym.

Sudetskonemecka strana vypracovala vlastni plan pro opatreni prace (Sen. Pfeiferova [nemecky]: Hitlerovsky plan!) a jest ochotna ke kazde spolupraci pri reseni tohoto duleziteho statniho problemu, ocekava vsak ze pri tom stranicko-politicke vyhrady budou ponechany stranou a ze vsemozne pecovano bude o to, aby zastaven byl dalsi osudny upadek materialnich a idealnich statku netoliko obyvatelstva, nybrz take statu. Jakozto strana zahrnujici vsechny vrstvy, odmita sudetskonemecka strana kazde protekcionarske, v praxi prokazatelne bezucinne nadrzovani a pomoc jednotlivym tridam a stavum, jiste vyznamnym, ktere vsak nikdy odloucene od veskerenstva nedospivaji k blahobytu; nebot ochromeni veskere vyroby a prace muze odstraniti jen stejnomerne a planovite oziveni a ochrana vsech tvurcich a vydelecnych stavu, ochrana maleho proti velkemu v obchodu, zivnostech a v prumyslu, jakoz i pospolitost proti financnimu kapitalu. (Vykriky komunistickych senatoru. - Predseda zvoni.)

Sudetskonemecka strana bude konecnou, nezodpovedne dlouho odkladanou upravu peneznictvi, uveru a urokove miry, rychlou reformu verejne, predevsim pak danove spravy, zmodernisovani a prakticke prizpusobeni zakonu a celych komplexu zakonu, nejvetsi uspornost ve statnich vydanich, stanoveni promysleneho a ucelneho hospodarskeho a investicniho planu a nejprisnejsi kontrolu spravy parlamentem povazovati za prostredky, kterymi sprava statni muze celiti upadku hospodarskemu a zcela podstatne doplniti muze predevsim jinym produktivni podporu v nezamestnanosti.

Nase obchodne-politicke styky - kterym stejne brani tendence sobestacnosti jako zabezpecujici opatreni menove politicka - nejsou s to, aby zabranily poklesu zahranicniho obchodu a tim zvysily zamestnanost domaci vyroby. Kdezto znenahla ve vlade pronika poznani, ze nutno zvysiti obrat (Vykriky sen. Pfeiferove.), klade Narod. banka moci sveho ovladajiciho postaveni a pri prilis uzkostlive uverove menove politice odpor a zabranuje rozsireni obchodu, predevsim s nasim kdysi tak vyznamnym odberatelem, Nemeckem. (Sen. Pfeiferova [nemecky]: To prece vubec nic neplati. Je prece na mizine!) Tisen obyvatelstva, nutnost opatriti praci a zabezpeciti statni pokladnu, ktera spolu silne utrpela, vyzaduji strizlive, klidne, pri tom vsak iniciativni uvazeni vsech moznosti vyvozu, ovsem take reformu financni spravy ve hlave a udech.

Sudetskonemecka strana zduraznuje ve svem prvem parlamentnim prohlaseni obzvlaste jeden problem, o kterem je presvedcena, ze s celou svou tvrdosti stoji mezi ceskym narodem a mezi nami a tudiz narodnostni nesvar priostruje boj o nemeckou pudu a vezdejsi chleb.

Nemecke zemedelstvi ve state, samo sebou jiz pro zemepisnou a klimatickou polohu v nevyhode, trpi od mnoha let neprizni cenoveho vyvoje svych vyrobku, proti ktere se jeho vyborna organisace a svepomocna opatreni prokazaly byti prilis slabymi. Sudetskonemecka strana plne ocenuje hospodarsky a narodnostni vyznam rolnictva a bude - aniz by verila tomu, ze by vyjmuti jeho problemu ze vseobecne hospodarske spojitosti mohlo jeho situaci zlepsiti - spolupusobiti pri vsech predlohach, jejichz cilem je nezbytne zabezpeceni vynosnosti zemedelstvi.

Je s mravniho i s politickeho hlediska nesnesitelno a neudrzitelno, ze se nasemu lidu socialni narok na praci a vydelek ztencuje, ze se nam kazdym krokem socialni zivotni zakladna bere a ze se z nas znenahla dela narod zebraku a vydedencu. Nehlede k nemoralce, ktera spociva ve stalem, z nacionalistickych duvodu proti zakonu a ustave zahajenem zatlacovani sudetskych Nemcu nejen z verejneho, nybrz take soukromeho pracovniho mista, musime oznaciti za politicky nerozum, kdyz nasi lide socialne a hospodarsky a tim take politicky jsou vydavani vsanc uplnemu zoufalstvi. Tento socialni a hospodarsky vyvlastnovaci proces nasi narodnosti, ktery nyni trva jiz 17 let, dluzno tudiz zastaviti, drive nez by sudetskonemecka strana pred tezce trpicim nemeckym obyvatelstvem mohla zodpovidati za to, ze se ke spolecne praci ve state spojuje s temi, kdoz toto vyvlastnovani nejen trpi, nybrz take systematicky zjevne a tajne podporuji.

Cesky narod mel by ze sve nejposlednejsi minulosti z vlastni zkusenosti jeste znati onu citlivost, predevsim v kulturnich otazkach, kterou v sobe chova narod, ve svem zachovani ohrozeny. Tak jako cesky narod marne bojuje o svou druhou universitu, nuti nas bojovati o zachovani vsech nasich vysokych skol a jejich hospodarske urovne; mohl-li kdysi ceskou mensinovou skolu, nedustojne v nektere stodole umistenou, staveti na pranyr jako obzalobu proti Rakousku, muzeme nyni my ukazovati na zivot ohrozujici kliniky, sanatoria, preplnene tridy, zanedbane vysoke, stredni a obecne skoly. Zakon o mensinovych skolach dosud proti zneni zakona podporoval nadmerne jen skolstvi ceskych mensin, kdezto pokud jde o skutecne narodnostni mensiny, bylo by si jeste mnoheho prati. Ceho sudetskonemecka strana zada a co vasnive bude hajiti, je rovne pravo a takove zabezpeceni nemeckeho skolstvi, vzdelani, umeni a vychovy, jez sudetskym Nemcum jakozto lidove skupine velikeho nemeckeho kulturniho naroda nalezi.

Pro svou nyni pocinajici parlamentarni cinnost cini sudetskonemecka strana narok byti myslenkovym sjednocenim, ktere na misto sobeckeho Ja stavi zavazujici My. Odmita co nejostreji tridni boj a materialisticke pojeti dejin jakoz i koristnictvi kapitalismu, dale boj vsech proti vsem, nadrzovani a prednost nektereho stavu. Sudetskonemecka strana jakozto zkratka sudetskonemecke spolecenstvi lidu dava kazdemu pravo spoluurceni a jest jiz na zaklade teto skutecnosti demokratickou stranou, (Vykriky. - Veselost. - Hluk.) ovsem nikoli v beznem smyslu o moci a strane; nybrz ve smyslu prave lasky k lidu a prave sluzby veskerenstvu; zna oceniti pravou demokracii predevsim pro sudetske nemectvi, musi se vsak prave proto s veskerou ostrosti staveti proti tomu, aby se vlada lidu vykladala jako radeni stran. Sudetskonemecka strana je nacionalni stranou, ale nikoli podle vzoru nacionalistickeho sovinismu, stareho, bohuzel silne prevladajiciho razeni, nybrz v duchu kulturniho, cinorodeho, tvurciho a tudiz jine narodnosti si vaziciho sebevedomi. Sudetskonemecka strana je ve vsem svem jednani socialne zalozenou stranou, aniz by vsak pracujicim lidem predvadela kejklirskou hru o budoucim raji na teto strizlive ubohe zemi. Delnik je nam kamaradem a rovnocennym krajanem, jemuz plati vsechna nase laska a pomoc proti kazdemu, kdo porusuje pravo lidi a naroda.

Sudetskonemecka strana spatruje v nabozenskem podklade zaruku mravni obnovy, ktera musi prijiti, nema-li Evropa podlehnouti bludum Asie. Sudetskonemecka strana je hrda na to, ze nelze ji ocenovati podle stare miry papiroveho programu stran, nybrz ze predstavuje novou formu politicke a hospodarske koalice, ktera nespociva na zaklade nejakych osobnich nebo dilcich zajmu, nybrz na spolecenstvi, a ktera nalezti musi predpoklad a uskutecneni v kazdem kulturnim state, nema-li cast panovati nad celkem.

Sudetskonemecka strana uzavrela kruh positivniho stanoviska ke statu a statni forme v sudetskonemeckem lidu, ale nemuze tento kruh udrzeti, pak-li tento politicky cin nenalezne ani porozumeni ani oceneni na druhe strane. Ma-li ceskoslovenska statni myslenka za cil nase politicke, socialni anebo narodnostni zniceni, pak neverime v zadny mir. Rozhodnuti tedy, kam se sudetskonemecka politika obrati, zalezi na ceskem lidu. Bude bud pokracovati v brutalnim odnimani prav, jeho sameho nedustojnem, anebo bude se muset uciti pocitati s nasi narodni existenci, ktera vsak je vazana na nasi cest jakozto narod, ktery chce ziti, a dati nam vsechna prava, na nez podle ustavy mame narok. Koncime slovy Konrada Henleina v C. Lipe: »Zadny rozumny Cech nemuze od nas zadati, abychom zapirali svou narodnost. Byli jsme Nemci, jsme Nemci a Nemci zustaneme pro vsechnu budoucnost!«

Sdelil jsem vam programove prohlaseni a chtel bych se k vam obratiti osobne nekolika slovy.

Kdo v poslednich letech pozorne sledoval politicke projevy narodu, pozna, ze ve zpusobu smysleni narodu nastava zmena, zmena stran noveho usporadani metod, ktere upravuji vztahy narodu mezi sebou. Poznalo se, ze je lepe zrici se metod nasili, zasadniho vzajemneho boje, a na jejich misto klasti cestu dorozumeni, vybudovanou na poctive vuli se dorozumeti a na poctive ochote k dorozumeni.

Tak jako u narodu sveta ve velkem, tak bylo by zajiste na case, aby take ve statech obyvanych ruznymi narodnimi kmeny tato nova myslenka pohrbila starou nenavist a vybudovala nove unosne mosty mezi temito narodnimi kmeny.

Nase sudetskonemecka strana je vysledkem voleb legitimovana v teto veci mluviti jmenem sudetskych Nemcu a nase strana jest ochotna teto nove myslence slouziti. Jsme k tomu ochotni na podklade toho, ze k takovemuto dorozumeni dojde s poctivou vuli a podle spravedlive zasady, ze primerni, prirozena, nezadatelna prava narodnich kmenu jakozto kolektivni prava dojdou take sveho prirozeneho uznani a ze stejne povinnosti ve state musi byti vyvazeny take stejnymi pravy ve state. Je-li stat povolan k tomu, aby narodnostem slouzil a nikoli k tomu, aby je ovladal, pak musi tyto narodnosti platiti jako rovne mezi rovnymi a miti moznost vyjednavati.

Jiz r. 1848 pravi Smetana: »Osvobozeni narodove nemohou se navzajem nenavideti« a Rieger: »Blahovy narod, ktery se na zaklade sve vetsiny domniva, ze muze jine utlacovati« a Smolka: »Vsechny narodni kmeny statu jsou rovnopravne.« Predpoklady nasi ochoty vyjednavati nejsou jine nezli ty, jak je jmenovani muzove vyslovili: Uznani sudetskych Nemcu jakozto rovnych mezi rovnymi! To znamena prakticky: Zabezpeciti sudetskonemecke zivotni prostory na poli kulturnim, narodnim a hospodarskem, skonciti dosavadni odstrkovani sudetskych Nemcu v oboru statni spravy, zastaviti opatreni kulturniho omezovani a utlacovani, upustiti od metod, ktere vedly k jednostrannemu hospodarskemu poskozovani a k hospodarske tisni, ktera prave v sudetskonemeckem uzemi nabyla neslychanych rozmeru.

Podavame kazdemu uprimnemu partnerovi za techto predpokladu ruku k stejne slusnemu a uprimnemu dorozumeni. Jsme presvedceni, ze takoveto dorozumeni musi byti nejlepsim zakladem pro zdar statu; nebot primerni uloha a nejhlubsi dukaz opravnenosti statni myslenky zalezi v uspokojeni a obstastneni statnich narodu samotnem. Jestlize dale zduraznujeme svou ochotu, ze chceme spolupracovati, pak nesmi se to chapati jen jako ochota k servilni, nybrz naopak ke konstruktivni, tvurci a organisacni spolupraci ve state.

Vime dobre, ze s timto svym politickym programem narazime u mnohych kruhu stale jeste na jakousi uzavrenost. Budeme vsak pres to tento program sledovati s veskerou otevrenosti a odhodlanosti.

A jsme presvedceni, ze kdyby zde dnes byl veliky statnik Svehla, ze take on otevrene by na nas pohledel svyma proziravyma ocima, jiste by nam porozumel a nasi poctive, silne ruce vstric podal take svou poctivou silnou ruku. (Sen. Niessner [nemecky]: Hanobeni pamatky Svehlovy!)

Svehla je mrtev!

Ale my jsme tak optimisticti, ze pravime: Jeho duch nezemrel. Musi opetne povstati a osud narodu ve state uvesti v potrebny soulad, nebol blaho statu a jeho narodu toho vyzaduje! (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Scharnagl.

Sen. Scharnagl (nemecky): Slavny senate! Jmenem klubu senatoru nemecke krest.- socialni strany lidove kladu si za cest podati toto prohlaseni:

Vladni prohlaseni nelisi se v celku podstatne od drivejsich prohlaseni, ktera skoro nezmenena vlada podala pred volbami. Obzvlaste omezila se v hospodarskych otazkach na opakovani casto vyslovenych planu, ktere nyni ponechavaji jen nadeji, ze alespon cast bude uskutecnena, aby se konecne dohonilo mnohe, co zmeskano bylo pokud jde o pomoc pro nouzova uzemi, o podporu prumyslu a zvyseni domaciho konsumu. Prohlaseni nikterak nezazehnava tisnivou starost o pracovni misto a nesnesitelnou tisen velke casti domaciho sudetskonemeckeho obyvatelstva. Jistym zda se byti jen, ze vlada opetovne zamysli vyraditi parlament a na zaklade zmocnovaciho zakona vykonavati svou obsahlou moc narizovaci.

Okolnost, ze se nedba kulturnich zajmu, dovede vzbuditi nejvetsi obavy co do pozadavku, jez jsme jako zastupcove krestanskeho svetoveho nazoru opetovne kladli v zajmu krestanske skoly, manzelstvi a rodiny.

Totez plati o nemecke otazce, kterou sam pan president prohlasil za problem statu. Poukaz pana predsedy vlady, ze narodnostni zajmy sudetskonemeckeho lidu na zaklade platnych zakonu a ustanoveni stejnou merou jsou upraveny a chraneny pro vsechno obyvatelstvo republiky, niceho nemeni na skutecnosti, ze rovnopravnost podle ustavy do dnesniho dne neni uskutecnena.

Ponevadz strane nebyly poskytnuty zaruky, ze tento stav nova vlada odstrani, nebylo ji mozno vstoupiti do vlady a vetsiny. Jsme demokratickeho nazoru, ze strany, ktere representuji sotva ctvrtinu nemeckeho volicstva, nejsou povolany zastupovati ve vlade a ve vetsine sudetskonemecky lid jako takovy.

Udalosti prikazaly strane opetovne misto v oposici. Nase oposice bude se vsak i nadale snaziti, aby na pude statu vecnou kritikou a positivni spolupraci podle svych sil pracovala pro vseobecne blaho a obzvlaste pro skutecnou rovnopravnost Nemcu.

Pri tom doufame, ze muzeme pocitati se spolupraci vsech sudetskonemeckych stran v zivotnich otazkach naseho lidu a vsech krestanskych stran v oboru kulturnim.

Programaticka samostatnost a neodvislost nemecke krest.-socialni strany lidove trva neotresene nadale.

To je nase stanovisko k vladnimu prohlaseni a nase politicke stanovisko pro dalsi budoucnost. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Hokky.

Sen. Hokky (madarsky): Velavazeny senat! Hrde mozeme tvrdit - poveda pan min. predseda Malypetr - ze tohoto vysledku sme dosiahli pri zachovani plnych obcianskych slobod. Moze to byt pravda na papieri, kde ceskoslovenske volebne zakony mozu byt povazovane za dost dobre, avsak co do rozvrhu obvodov su nespravedlne. Menovite zem Podkarpatoruska pri tom istom pocte obyvaterstva posiela do poslaneckej snemovne 9 poslancovi a primerany pocet do senatu. Nicim inym bych nemohol ostrejsie posvietit na nespravedlnost rozvrhu obvodov.

Prevedenie volieb v zemi Podkarpatoruskej bolo velmi skarede, ba v niektorych miestach az skandalozne, a na tieto zneuzitia vyzvem pozornost vlady celym radom interpelacii. V niektorych miestach bude treba zabrzdit zvlaste prehmaty cetnictva, ktore daleko prekrocilo dovolene a pripustne medze. Tak boly miesta, kde cetnici s nasadenymi bodakmi zdrzovali sa vo volebnej miestnosti. Podobne doslo ku zneuzitiu hlavnych sluznych; zvlaste to plati o okrese rahovskom, kde ukrajinsky hlavny sluzny pracoval opravdovymi carskymi metodami.

V jednotlivych miestach, ako v Kovasse, odnali cetnici volicom hlasovacie listky; iba absolutne korektnemu chovaniu a rychlemu zakroku hlavneho sluzneho berehovskeho mozno dakovat, ze obdrzali vcas hlasovacie listky. Niektori ukrajinski hlavni sluzni, ako mukacevsky a rahovsky, robili stale neprijemnosti, ked islo zvlaste o povolovanie schodzi.

S touto otazkou vo spojitosti moze byt nadhodena s nou suvisiaca otazka, preco su ukrajinski a ini hlavni sluzni v prevaznom pocte a tamojsi domorodi sluzni len semo tamo: V celej Podkarpatskej Rusi sotva najdeme dvoch domorodych hlavnych sluznych.

Preco nebere vladna sprava vazne upravu zemedelskych dlzob, ved susedne staty, Rumunsko, Jugoslavija, Madarsko, Polsko, Rakusko, tuto otasku uz vyriesily. Je najprednejsim zaujmom statu, aby otazka tato bola vyriesena ku vseobecnej spokojenosti. Skoro sa zda, ze sa ona neupravuje preto, lebo nato naliehala a nalieha opozicia, v prvom rade my. Prave pred rokom podal som vlade interpelaciu stran tejto veci. Ani odpovedi som nedostal, ac nesetril som namahy, abych si dal rumunsky zakon prelozit a sdelit ho vlade.

Ako keby ste i nadalej chceli zachovaval stary ton, ktoreho podstatou je: opozicia nema nikdy pravdy. Vlada vytiahne nase navrhy nanajvys vtedy, ked uz sme ich davno otrepali a zunovali naliehat, ked sme na ne uz naprosto zabudli. Tu potom zrodi sa z toho ridiculus mus, smiesna mala myska.

Niet chapania a doverivosti. Niet zvlaste vtedy, ide-li o nase mensinove prava. Tu potom i ministerstva odhodia zakony i rozhodnutia spravnych sudov, len aby nas mohly o nase prava osmeknut; tak o stazajne pravo statneho obcianstva, ktore je este i dnes najpalcivejsou ranou madarskeho obyvatelstva republiky. O tom nepremluvil pan predseda vlady ani slabiky. A preca je nemoznostou, aby na pr. 28 rocny muz, ktory sa tu narodil, vojancil a jehoz otec tu dane platil a tu sa narodil a je dnes 55 rokov stary, nemohol sa dostat k pravam statneho obcana. Nema ani vlasti, ani domova, ani chleba a urady nakladaju s nim, jeho rodinou a jeho detmi tak, ako so stvanou zverou v lese. To je vsetko ine nez demokraticke, panovia!