Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 2. schuze (obsah) | Utery 18. cervna 1935

I statistiky ceskoslovenskeho vyvozu svedci o tomto pokracujicim vyvoji, coz dokazuje i tento prehled:

Vyvoz z Ceskoslovenska r. 1934 proti roku 1933 stoupl celkove do zemi vazanych o 11.78 procent, do zemi volnych o 25.71 procent, do Nemecka o 49.67 procent.

Devalvaci, provedenou v unoru 1934, odstranilo Ceskoslovensko jednu z cetnych potizi, kterymi byl ceskoslovensky exporter tehdy zatizen proti svym zahranicnim konkurentum, to jest nesrovnalost kupni sily Kc v tuzemsku a v zahranici, jez vznikla z neuplneho prizpusobeni se svetove cenove hladine. Ceskoslovensky vyvozce dostal se tak v roce 1934 na svetovou soutezni uroven a pri nesmirnych ostatnich, stale jeste stoupajicich vyvoznich potizich podarilo se v roce 1934 vyvoz zvysiti. Co znamena tento vysledek u porovnani se svetovou tendenci vyvozni, jez dosud spise klesa, je zrejmo z toho, ze svetovy vyvoz, pocitany ve zlatych dolarech, r. 1934 proti 1933 poklesl o 3,5 %, kdezto v Ceskoslovensku stoupl ve zlatych dolarech o 5,3 % a v Kc o 23,2 %. I v roce 1935 jest pozorovati trvani tohoto vzestupu.

Pri tom pada na vahu, ze Ceskoslovensko nevytvorilo si devalvacnim zasahem dumpingovy exportni podnet, ponevadz cenova uroven v tuzemsku po devalvaci se prakticky nezmenila, takze zvyseni vyvozu bylo dosazeno jen solidni konkurenci s ostatni cizinou.

Mimo to jest poukazati tez na okolnost, ze ceskoslovensky vyvoz vymanuje se ze zprostredkovatelskych kruhu drivejsich a pronika na zahranicni trhy primo bez prostredniku a ze zasahuje i na trhy drive nedostupne. Prukopnickou praci konaji zde akce jednotlivych podnikatelu a nejnoveji i Exportni ustav ceskoslovensky studiem trhu vlastnimi experty a emisary.

Tato akce ma zvlastni vyznam i pro ceskoslovensky dovoz, ktery se dal drive a z casti i dnes jeste se deje prostrednictvim reexporteru v pristavnich mistech evropskych. Pro Ceskoslovensko prichazi zde v uvahu zejmena moment obchodne-politicky tim, ze staty vzdalene ciziny a zamori se snazi, jako ostatne vsechny staty jine, odebirati zbozi jen z tech zemi, ktere samy jsou kupci jejich vlastniho zbozi; proto musi velmi zalezeti na tom, aby dovoz do Ceskoslovenska z techto zemi, ktery se dal drive prostrednictvim reexporteru v primorskych evropskych statech a nebyl tedy statistikami onech zemi prokazatelny, byl uskutecnovan ve vlastnim jmene ceskoslovenskeho dovozce, ponevadz jinak by byl statisticky pripocten k dobru zeme evropskeho reexportera a nemohl by zvysiti ceskoslovenske vyvozni moznosti na ony trhy. V tom smeru byly ostatne jiz sjednany zakonne predpoklady pro statisticke podchyceni takovychto reexportu, aby se tim usnadnil prukaz Ceskoslovenska vuci onem statum o tom, kdo jest pravym a skutecnym dovozcem jejich zbozi, a aby tak ceskoslovenske narodni hospodarstvi ziskalo si opravneny narok na dovozni moznosti a jich rozsireni i pro tato uzemi.

Trebaze dnes jeste stavi se zvyseni vyvozu cetne prekazky vseho druhu, musi veskery snahy nase smerovati k tomu, aby se dosahlo hospodarskeho zlepseni, zejmena v exportnim useku nasi vyroby. Jest si treba uvedomiti, ze vyvoz nas cini jen nepatrne procento ze svetoveho rozsahu vyvozu, takze kazde sebe nepatrnejsi zvyseni procenta teto ucasti by znamenalo pro vnitrni hospodarsky zivot velkou vzpruhu. (Vykriky sen. Mikulicka. - Predseda zvoni.)

Uvedl jsem aspon nektera data o nasich hospodarskych vztazich ve svetovem vyvoji proto, aby pokud mozno jasne vynikly okolnosti, s nimiz se setkavame pri snahach o oziveni naseho hospodarskeho zivota, a abychom pak spravne posuzovali sve hospodarske sily a na nich spocivajici mocnosti. Na jich zaklade muzeme postupne dociliti zmirneni nejvetsich a nejtizivejsich nasledku krise, k nimz patri - a to nejen u nas - nezamestnanost a zadluzenost. Ze statistiky letosnich jarnich mesicu by se mohlo souditi, ze priznivejsi vyvoj na trhu prace, ktery bylo mozno pozorovati loni po provedene devalvaci, se v poslednich trech mesicich horsi tim, ze uroven nezamestnanosti je letos o neco vyssi nad lonskou. (Vykriky sen. Mikulicka. - Predseda zvoni.)

Pricinou toho neni pokles hospodarskeho zivota, nybrz stoupajici pocet uchazecu o praci, vznikly z nekolika pricin, mezi nez patri zejmena zvyseny pocet mladych rocniku, ktery nasleduje po ubytku z rocniku valecnych, stale mensi vystehovalecky ruch, ktery jednak trvale a jednak sezonne odcerpaval znacny pocet pracovnich sil, a vice prilezitosti k hlaseni se o praci tim, ze zejmena ve vychodnich krajich republiky byla rozsirena sit zprostredkovatelen prace. V porovnani se svetovym vyvojem a podle statistickych zaznamu za posledni znamy mesic lze vsak zjistiti, ze v rade statu se nezamestnanost zvysila. Tak proti nasim 4-5 % v Belgii o 13 %, v Holandsku o 15,4 %, ve Svycarsku o 17,3 %, v Polsku o 32,4 % a ve Francii o 35,2 %. Naproti tomu ve Velke Britanii poklesla o 3 %, v Dansku o 10 %, v Nemecku o 14,4 % a v Italii o 19,3 %. Pri techto datech je, vsak velmi potreba pamatovati, ze statistika nezamestnanych neni ve vsech tuto uvedenych statech zalozena na stejnych zasadach.

Abychom tezke brime nezamestnanosti co nejvice zmirnili, je potreba stale evidence nejen uchazecu o praci, ale zejmena tech, kteri praci potrebuji a protoze je jedinym prostredkem jich obzivy. Je to proto nutno, aby dane mnozstvi prace mohlo byti ucelne rozdelovano na sirsi okruh pracovniku a aby nabidka prace byla regulovana s hlediska potrebnosti. (Vykriky sen. Jurana.) K tomu je potreba primereneho zkraceni a upravy pracovni doby i zprostredkovani prace. (Vyborne! Vykriky sen.Mikulicka.- Predseda zvoni.)

Moznost zvyseni pracovniho ruchu zalezi predevsim na zvyseni podnikatelske cinnosti v hospodarstvi soukromem, kterou je vsak potreba doplnovati statem a verejnymi svazky podnikanim investicnim a pomoci produktivni pece.

Pro ziskani vetsiho poctu pracovnich mist je potreba, aby prestarli a pensijne zajisteni byli i v soukromych sluzbach nahrazovani silami mladsimi. (Tak jest!) Take cizinci, pokud to neni ze zvlastnich duvodu nutno, nemohou trvale ubirati mista pracovnikum domacim. (Vyborne!-Vykriky sen. Mikulicka.)

Pro vzrustajici pocet mladych uchazecu o praci bude treba - pokud ji nenaleznou - uciniti zvlastni opatreni. (Tak jest!)

Z tech oboru vyroby, v nichz zustane trvalejsi nezamestnanost, zejmena take zmensenim poctu delnictva nasledkem rozsireni prace strojove racionalisaci podniku, bude treba vnitrni kolonisaci opatriti existenci tem, kteri by pro ni byli zpusobili. (Vykriky sen. Jurana.) Samozrejmou a nalehavou peci o nezamestnane vyzaduji pomery v krajich, kde nezamestnanost je pomerne nejvetsi a nejdelsi. Tak zvlaste v uzemi pohranicnim je nutno nalezti moznost prace at zvysenim podnikani soukromeho, at verejneho a dokud by se tak stati nemohlo provadeti zvlastni podpurnou akci ke zmirneni skutecne bidy. (Vykriky sen. Jurana.)

Podminkou celkoveho zvyseni podnikatelske cinnosti bude starati se o zvyseni domaci spotreby a rozsireni moznosti vyvoznich. (Vykriky sen. Mikulicka a Jurana.) Proto bude upraveno povolovaci rizeni a predpisy devisove tak, aby mohl byti hospodarsky ucelne povolovan dovoz, aniz by preplnoval a ohrozoval domaci trh. O podporu vyvozu a zejmena jeho konkurencni schopnost je treba starati se jak vyvozcum samym, tak vhodnymi zakroky statu.

Trvale zvyseni domaci spotreby zavisi v podstatne mire na vzajemne vyrovnane rentabilite podnikani at zemedelskeho, at prumysloveho, ci zivnostenskeho a na tomu umerne vysi prijmu a vydelku osob, bud v soukromem hospodarskem zivote nebo ve verejnych sluzbach zamestnanych. (Vykriky sen. Mikulicka.) Pokles pod tuto uroven byl by narodohospodarsky skodlivy a nespravedlivy. Take neoduvodnene zdrazovani jakychkoli zivotnich potreb snizuje spotrebu a nemuze byti proto pripusteno. (Vykriky komunistickych senatoru.)

V podnikatelske cinnosti vseho druhu je potreba predevsim zmirnovati ta zatizeni vyroby, ktera vetsim poklesem cen a obratu, nez je pokles vyrobnich nakladu, stala se nesnesitelne tizivymi a snizuji moznost odbytu a tim i vyrobu jak pro trhy domaci, tak pro vyvoz.

Sem patri predevsim zatizeni dluhove, ktere nejen zustalo na stejne ciselne vysi v nejvetsi casti pripadu, ale v nekterych oborech vyroby a cinnosti dokonce znacne vzrostlo. Typickym ukazem toho je ve vsech statech nebyvale zadluzeni zemedelstvi, k jehoz zmirneni byla ucinena jinde jiz ruzna opatreni. I kdyz je naprosto nutno, aby neunesitelna a nezdrava tize uroku z dluhu byla vseobecne, pronikave a trvale snizena, zustane pro zvlastni povahu zadluzeni a predluzeni zemedelskeho a hypotekarniho vubec potreba takove upravy, ktera by tomuto jeho zvlastnimu razu odpovidala.

Pri tom zustava nade vsi pochybnost jisto, ze opatreni levneho uveru vyrobniho a ulevy starych dluzniku nemohou a nesmeji se dotknouti naproste bezpecnosti vkladu. (Vyborne!) Krome zmenseni uveroveho bremene melo by se prizpusobit zmenenym pomerum rentability take zatizeni danove, ktere se samocinne prizpusobit nemohlo, to jest u nekterych pevnych sazeb danovych. Vzhledem k rostoucim vydanim na urokovani statniho dluhu, ktery se zvysuje mimoradnymi naklady investicnimi a armadnimi, nebude mozno tomu v dostatecne mire a vbrzku vyhoveti, zejmena take proto, ze bude potreba starati se o zvyseni statnich prijmu jednak reorganisaci v ukladani a vybirani dani a jednak lepsim a spravedlivejsim rozlozenim danoveho bremene podle skutecne platebni unosnosti obyvatelstva. Toho bude mozno dosahnouti nekterymi peclive a odborne hospodarsky oduvodnenymi zmenami nasi danove soustavy, pri cemz je zvlaste se zabyvati zakonem o stabilisacnich bilancich a o zvlastni dani vydelkove.

Pro moznost trvale a primerene rentability pro vsechny obory podnikani a prace je dale nutno, aby jak vyroba, tak obeh statku byly regulovany vhodnou organisaci tak, jak bylo jiz v prohlaseni vlady minule receno, t. j. samospravou vyroby i distribuce za ucinneho dozoru statu.

Pri tom bude treba zabezpeciti podnikani zivnostenskemu a obchodnimu ucelnou ochranu proti nebezpeci, jimz je ohrozuji neprimerene rostouci velkopodniky, zejmena zrizovanim pobocnych a pomocnych zavodu.

Pokud bude k tomu treba podpory a zakroku statni moci, ucini vlada vse, co bude vhodne a ucinne. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Ve vyrobe prumyslove zpusobuje skody a dokonce i nektere obory vazne ohrozuje prepjaty konkurencni zapas, smerujici bud ke zniceni zavodu slabsich a tim k odstraneni konkurence pro budoucnost a k ziskani nadvlady, jdouci az k diktatu cenovemu, nebo k zakladani zavodu novych s umyslem dati se vykoupit k zabraneni konkurence dalsi. V oborech, odkazanych ze znacne casti na vyvoz za ceny, jez jsou casto, ba mozno rici skoro vzdy, nizsi nez na trhu domacim, dochazi opet k tomu, ze nektere zavody snazi se prodati vsecku svoji vyrobu v tuzemsku, coz mohou i za ceny o neco nizsi, nemajice ztrat na cenach vyvoznich. Mohlo by se zdati, ze nelze proti tomu pravem niceho namitat, kdyby to nemelo u zavodu vyvazejicich za nasledek snizeni konkurencni schopnosti na trzich zahranicnich a tim ubytek na vyvozu nebo i ztratu zahranicniho trhu a v dusledku toho opet nezamestnanost. V takovych nebo podobnych pripadech bude treba prikrociti k syndikalisaci toho ktereho oboru. Take kartelum a jejich vlivu na hospodarsky zivot bude venovana zvysena pozornost, aby mohlo byt odstranovano vsecko, co by vseobecnym hospodarskym zajmum bylo na skodu. Sjednane jiz upravy ve vyrobe piva i v prumyslu textilnim,prokazuji, ze je to mozno a prospesno.

V tech oborech podnikani, kde samospravne organisovani vyroby i distribuce je pro prilis velky pocet podnikatelu neproveditelno, bude nutno sahnouti k prime nebo neprime organisaci nucene. Takovou je te doby monopol obilni, kterym maji byti nejen zajisteny primerene ceny vyroby rostlinne, ale v dalsim vyvoji take upravy rozsahu teto vyroby, aby jednak nepripoustela hospodarsky nezdrave jeji zvetsovani a jednak umoznila dovoz z tech uzemi, kam by mohl byti zvysen vyvoz. (Vykriky sen. Mikulicka. - Predseda zvoni.) Podobne opatreni ve vyrobe zivocisne, ktera je hlavnim oborem maleho a stredniho zemedelstvi, ma slouziti obdobnym ucelum.

Krome uvedenych pripadu regulace vyroby a odbytu bude vlada studovati za pomoci neprilis pocetneho sboru odbornych znalcu, podnikatelu a zamestnancu nase hospodarstvi uhelne s pevnym umyslem dospeti konecne ke snizeni cen a k uprave vlastnictvi a pouzivani tohoto nenahraditelneho prirodniho bohatstvi s hlediska vseobecnych zajmu statnich. (Sen. Mikulicek: Pane ministersky predsedo, kolikrat toto jiz opakujete?)

Predseda. (zvoni): Prosim, aby pan recnik nebyl prerusovan.

Predseda vlady Malypetr (pokracuje) Toto jsem jeste nerikal.

Podle usneseni vlady minule bude zrizena komise odborniku pro soustavne studium celeho naseho dopravnictvi, aby podle jejich navrhu mohlo byti upraveno co nejhospodarneji a co nejucelneji.

Menici se hospodarske pomery svetove a jich vliv na pomery nase, at jsou to jiz zasahy menove, tvorba a upotrebeni volnych kapitalu, uprava vyroby i odbytu, regulace vyvozu i dovozu i vsecky vazne zjevy a pokusy o oziveni hospodarskeho zivota, vyzaduji rovnez pecliveho, staleho a odborneho zkoumani. Proto bude pri narodohospodarskem odboru predsednictva ministerske rady zrizen studijni sbor z dozadanych znalcu teoretiku i praktiku, kteri by podavali vlade soustavne bud posudky o obmyslenych opatrenich, nebo vlastni navrhy, smerujici k zlepsovani nasich hospodarskych pomeru. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Pokud nebyla ucinena zminka o nekterych otazkach, jez mela v umyslu resiti vlada minula a jez byly s verejnosti prostrednictvim dennich listu sdeleny v mesici lednu a pred vypsanim voleb rozhlasem, bude nynejsi vlada v jich reseni pokracovati. Neni treba zvlaste podotykati, ze o kulturni potreby bude se starati podle moznosti a co nejucelneji.

Nalehavym ukolem vlady je priprava statniho rozpoctu, jez se bude dit za obdobne soucinnosti s parlamentni a uspornou komisi jako pri rozpoctech minulych. (Vykriky sen. Mikulicka.) Rozpocet nemuze byti vice deflacni; nez byl posledni, nemuze vsak byti ani inflacni. V zajmu sporadaneho hospodarstvi verejneho i soukromeho je nutno udrzeti rozpocet v rovnovaze. V jeho ramci pokusi se vlada dociliti dalsi ulevy na platovych srazkach statnich a verejnych zamestnancu. (Vyborne!)

Vlada predkladajic nove zvolenym zakonodarnym sborum aspon strucny prehled ukolu, jez bude nutno plniti, doufa, ze budou ji jak vlastni cinnosti zakonodarnou, tak kontrolni ucinne podporovati, abychom spolecne mohli dociliti toho, co bylo shora receno - totiz pokud mozno nejvyssi miry prospechu pro vsechny vrstvy obyvatelstva a tim i pro republiku. (Hlucny potlesk. - Vyborne!)

Predseda (zvoni): Byl mne podan navrh pana sen. Donata a druhu.

Prosim pana, tajemnika senatu, aby tento navrh precetl.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Donata, Filipinskeho, dr Kloudy, Novaka (rep.), Thore, dr Hellera a spol.:

Podepsani navrhuji, aby o prohlaseni pana predsedy vlady zahajena byla rozprava v nejblizsi schuzi plenarni.

Predseda (zvoni): Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, navrh je schvalen.

Prerusuji jednani.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 19. cervna 1935 o 10. hod. s

1. Volba vyboru iniciativniho.

2. Volba vyboru rozpoctoveho.

3. Volba vyboru imunitniho.

4. Rozprava o vladnim prohlaseni.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.