Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 2. schuze (obsah) | Utery 18. cervna 1935

(Schuze zahajena v 17 hodin 40 minut.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: dr Bas, dr Buday, Donat, dr Heller, dr Hruban, Klofac.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 115 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady Malypetr; ministri Bechyne, dr Benes, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Hodza, dr Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr Spina, dr Sramek, dr Trapl.

Predseda Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Ke slovu se prihlasil pan predseda vlady.

Udeluji mu slovo.

Predseda vlady Malypetr: Slavny senate! Volby do obou snemoven naseho Narodniho shromazdeni, vykonane v jednom dni a v klidu za ucasti 8,309.171 volicu do poslanecke snemovny a 7,353.996 volicu do senatu, jsou dukazem, ze demokraticke zaklady nasi republiky jsou dobre a neochvejne.

V dobach tak tezke hospodarske tisne a za pomeru mezinarodnich, ktere politicky i hospodarsky vyvolavaji vazne starosti, prokazalo obyvatelstvo republiky v celku ukaznenou vuli a odhodlanost setrvati pri soustave spoluprace ruznych hospodarskych, socialnich, kulturnich i narodnich skupin. Muzeme s chloubou poukazati na to, ze stalo se tak pri zachovani plnych obcanskych svobod, a muzeme proto duvodne ocekavati, ze vsichni, jimz tento stat ponechal a zabezpecil plnou miru obcanskych prav, budou vzdy pametlivi svych povinnosti k statu a k demokracii. (Vyborne!) V parlamentarni demokracii, kterou Ceskoslovenska republika jest a zustane, byla i bude moznost oposice proti vetsine i proti vlade, ale nemuze byti oposice proti statu. (Vyborne! Potlesk.) Kdyby kdokoliv teto skutecnosti rozumel jinak, nemohl by se diviti tomu, ze by podle toho bylo s nim nakladano.

Volby privodily podstatne zmeny jen v politickych stranach nemeckych a zpusobily tim byvale vetsine ztratu 17 hlasu ve snemovne, kdezto u stran ceskoslovenskych cini tato ztrata jen 8 hlasu. Mozno proto pravem poukazati na to, ze velka vetsina ceskoslovenskeho naroda vyslovila se pro dosavadni koalovane strany, ktere jiz pri vypsani voleb jasne prohlasily, ze i v budoucnosti pokladaji za svoji povinnost spolupracovati v zakonodarstvi i sprave statu se vsemi, kdo by loyalne chteli se k tomu pripojiti. Vstupem ceskoslovenske zivnostensko-obchodnicke strany stredostavovske do vlady byl k tomu ucinen prvni a - domnivame se - nikoliv posledni krok.

Setrvani socialne-demokraticke strany nemecke a nemeckych zemedelcu ve vladni vetsine a ve vlade je dukazem rozvazne politiky, zalozene na skutecnosti, ze poctive se starali o zajmy sveho lidu a ze chteji se jich v nejsirsi mire ujimati i v budoucnosti.

Nemuze jim byti vytykano, ze nezastupuji vetsinu nemeckeho obyvatelstva, nebot nebylo tomu tak ani pred letosnimi volbami, coz ostatne tyto strany nikdy o sobe samy netvrdily. Nemohou byti take pravem obvinovany ze zanedbani narodnich zajmu sveho lidu, jez jsou v nasem zakonodarstvi upraveny a chraneny podle zakonu a radu platnych stejne pro vsecko obyvatelstvo republiky. (Tak jest!)

Narod ceskoslovensky byl k tomu veden vzitym citem pro pravo a spravedlnost a trpkymi vlastnimi zkusenostmi po ztrate sve neodvislosti jak v historickych zemich ceskych, tak a zejmena - na Slovensku, kde byvaly vladnouci rezim pocital s narodnim zivotem Slovaku jiz na roky.

Pres to nevzpominal po svem osvobozeni prikori, jimiz trpel, a zabezpecil vsem obcanum na uzemi sveho statu plnou obcanskou rovnost ocekavaje, ze budou v tomto state rovni nejen v pravech, nybrz i v povinnostech. (Vyborne! - Tak jest!)

Je proto samozrejmou povinnosti vlady, aby zabezpecila plneni vsech zakonu v tomto smyslu a predevsim v kulturnich pripadech toho dbala a pri opravnenych stiznostech zjednavala napravu.

Skutecny vyvoj pomeru nase ocekavani do znacne miry potvrdil a potvrdi je i v budoucnosti v rozsahu tim vetsim, cim hloubeji pronikne pochopeni pro dejinami oduvodnenou nutnost spolecneho zivota ve spolecnem a samostatnem statu.

Tezke hospodarske pomery, ktere prozivame stejne jako temer vsecky staty sveta, a zejmena lokalni jich ucinky poskytuji vsak prilezitost k tomu, aby postup tohoto vyvoje byl zdrzovan sirenim nespokojenosti a presunovanim zodpovednosti za dlouhe trvani krise na nedostatek dobre vule a pece vlady. Tak v pohranicnich krajich republiky bylo pouzito mimoradne velke nezamestnanosti, ktera jest zpusobena poklesem odbytu a tim i vyroby v prumyslu tam soustredenem a z velke casti na vyvoz odkazanem, k sireni nauky o nutnosti uplne narodni jednoty jako jedineho ucelneho prostredku k dosazeni cilu nejasne a ne vzdy jednoznacne vyslovenych a zrejme ovlivnovanych ideami, ktere se s demokratickymi zaklady naseho statu nesrovnavaji. (Vyborne!)

V ceskoslovenskem narode byl ucinen podobny pokus soustredeny predevsim na vetev ceskou, kdezto na Slovensku pod vseobecnym a tim i lakavym heslem autonomie bylo na miste ceskoslovenske narodni jednoty prohlubovano odcizovani.

Temto zjevum naseho vnitropolitickeho zivota je potreba venovati zvlast bedlivou pozornost a snaziti se o soustavne zlepsovani pomeru, jichz pri plne politicke svobode mohlo by byti pouzito nebo i zneuzito k sireni politickych hnuti, ktera by v dalsim vyvoji mohla poskoditi stat a zejmena jeho ustavni jednotu a republikansko-demokratickou formu. Jakekoliv snahy nebo ciny v tomto smeru bude vlada znemoznovati a stihati vsemi zakonitymi prostredky. (Vyborne! - Potlesk.)

Je treba zamysliti se take nad rozdilem sklonu narodni povahy k soustredivosti nebo k odstredivosti a z dejinne spojitosti techto povahovych vlastnosti s osudy narodu cerpati pouceni pro pritomnost i budoucnost.

Posuzujeme-li nynejsi pomery s hlediska historickeho vyvoje zejmena naroda ceskoslovenskeho, nalezneme vysvetleni pro mnohe odlisne nazory na celostatni a celonarodni zajmy, na potreby statu a jednotlivych jeho uzemi a na prostredky, jimiz pro stat ma byti dosazeno jak v jeho vnitrnim, tak mezinarodnim vyvoji a postaveni maxima uspechu.

Po staleti trvajici odlisny vyvoj narodni, kulturni, hospodarsky a politicky neni vsak mozno v nekolika letech tak sjednotit, aby se neobjevily nektere poruchy i pri pevnem presvedceni o absolutni nutnosti statni i narodne-politicke jednoty. K tomu je treba casu, trpelivosti a predevsim soustavne a vytrvale prace vychovne.

Vlada bude pokracovati v usili vlad drivejsich, aby byly vybudovany zejmena hospodarske zaklady pro zdarne uplatneni Slovenska a Podkarpatske Rusi v ramci celostatniho zivota. (Vyborne!) Tomu bude take slouziti v zasade jiz rozhodnuta uprava dopravnich tarifu dalkovych, kterymi podobne jako v jinych statech budou odlehle kraje republiky hospodarsky sblizovany se stredisky odbytu jich hlavnich vyrobku.

Pripravovane sjednoceni zakonuv jako nezbytny zaklad prospesneho vyvoje zejmena hospodarskeho zivota bude co nejmozneji urychleno; vlada hodla v nejblizsi dobe predloziti zakonodarnym sborum navrh obcanskeho zakona, zakona o drahach a zakona o silnicich. Trvajic plne a dusledne na dosavadni politice statni a narodni jednoty ceskoslovenske chce vlada postupovat na podklade platnych zakonu v decentralisaci spravy podle praktickych potreb, setric pri tom toho, aby zakonita kompetence samospravy nemohla byti obmezovana.

Pomocne organy zemske spravy, jako jest zemska skolni rada, zemedelska rada, zivnostenska rada a pod., bude treba zriditi a vybaviti na zaklade stejnych zasad, jako tomu je nebo bude v druhych zemich republiky.

Obdobne chce vlada postupovati v otazkach, tykajicich se Podkarpatske Rusi v duchu prislusnych ustanoveni ustavni listiny se zvlastnim zretelem ke skutecnym narodnim i hospodarskym zajmum tamejsiho do republiky statne prislusneho lidu.

Vlada bude na celem uzemi republiky pracovati pro vnitrni mir, klid a poradek a pro vzajemnou spolupraci vsech vrstev obyvatelstva, ktera je nejbezpecnejsi zarukou zdarneho vyvoje republiky.

V zahranicni politice bude vlada pokracovati ve smernicich politiky dosavadni. Zasady, ulozene v Paktu spolecnosti narodu, respekt mezinarodnich smluv a snaha po upevneni, udrzeni anebo po novem vybudovani dobrych sousedskych a pratelskych vztahu se vsemi nasimi sousedy v zajmu uchraneni a zesileni evropskeho a svetoveho miru - jsou zaklady, na nichz stoji a bude i nadale stati cela stavba nasi zahranicni politiky.

V tomto duchu je treba chapati take nase spojenecke vztahy s Francii a staty Male dohody, jez od dlouhych let tvori pilire teto stavby a zustanou jimi, nicim neotreseny, i pro budoucnost. Od posledniho roku rozsiruje se spoluprace i na staty Dohody balkanske a soucasne v uzke souvislosti s Francii uskutecneno bylo v nedavne dobe nase sblizeni se Sovetskym Svazem, jez dostalo vyraz ve smlouve o vzajemne pomoci, ve smlouve obchodni a v rade hospodarskych dohod jinych. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Ve shode s Francii a Malou dohodou, ale take ve shode s Anglii, Italii, Sovetskym Svazem a nekterymi jinymi staty sledovala ceskoslovenska politika zahranicni v poslednim roce uskutecneni Paktu vychodniho a stredoevropskeho. I kdyz se tyto pakty neuskutecni v jejich puvodnich formach, pracujeme o to, aby z nich bylo uskutecneno co nejvice, a doufame, ze tak dospejeme k definitivne pratelskemu pomeru s Polskem a k dobremu pomeru, zalozenemu na trvalem miru a spolupraci s nejvetsim nasim sousedem, Nemeckem. V ramci jednani stredoevropskeho doufame dojiti k opravdu pratelskemu a trvalemu pomeru s republikou Rakouskou. Snazime se take o dobre styky s Madarskem, s nimz byla sjednana v techto dnech hospodarska dohoda.

V oboru zahranicni politiky zduraznujeme ukoncene jednani o Modu Vivendi, jehoz zaverecne akty provadeji se prave v techto dnech. Provedeni Modu Vivendi bude v nejblizsi dobe doprovodeno publikaci papezske bully, jiz budou stanoveny hranice jednotlivych nasich diecesi v souhlase s hranicemi statnimi, takze cizi cirkevni jurisdikce na nasem uzemi definitivne prestane. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Nase mezinarodni styky obchodni jsou stale peclive sledovany a pracuje se soustavne na zlepsovani a rozsirovani obchodnich dohod a smluv. Pri hospodarskych potizich, ktere maji vsecky staty, neni tento obor ani snadny, ani vzdy tak uspesny, jak bychom si prali. Jsme si vedomi vaznosti situace mezinarodni a vykoname jiste vse, abychom prispeli platne k zachovani miru. Nikomu nic vziti nechceme, nic od nikoho, co nam nenalezi, nezadame, ale sve hajime a uhajime. (Vyborne!) Proti nikomu nic nepodnikame a nepodnikneme. Ale svych prav a opravnenych zajmu budeme vzdy dustojne a rozhodne obhajovat. Nase politika je politikou miru a politikou miru zustane. Vime dobre, ze vedle mirove politiky, jiz zasadne a dusledne hajime, je take treba, abychom byli na zle doby pripraveni a dovedli svuj stat ubranit. Vlada ceskoslovenska bedlive na to mysli, a i v budoucnosti obrane statu v souvislosti se zahranicni politikou bude venovati svou soustavnou peci. (Vyborne!) Je nutno pamatovati, ze ani obrannou armadu nelze v nekolika mesicich vybaviti vsim, ceho k obrane statu, je potreba. Na opatreni, ktera vykonala jiz vlada minula i zakonodarne sbory, bude dale pracovano a pokud bude k tomu potreba zakonu, budou vcas k ustavnimu projednani predlozeny. Doufame pevne v udrzeni evropskeho miru, presto vsak nesmime opomenouti niceho pro svoji statni bezpecnost, ktera je zakladem zdraveho a neruseneho vyvoje republiky.

Jak velky je vliv teto mezinarodni nejistoty, pocituje cely svet na nejcitlivejsim nervu, na hospodarskem zivotu. Trebaze teto nejistoty nebylo pri vzniku svetove hospodarske krise a nemuze proto ona byti pokladana za pravou jeji pricinu, je nesporno, ze ji prodluzuje a v nekterych oborech i zesiluje. Proto bude zabezpeceni mezinarodniho klidu a miru - podari-li se v dostatecne mire - hlavnim a ucinnym krokem k odstraneni hospodarske a politicke neduvery, ktera temer uplne rozrusila drivejsi svetovou hospodarskou kooperaci. Chceme-li spravne posuzovati sve hospodarske pomery nejen pro kritiku, nybrz zejmena pro skutecnou a ucinnou praci pro zmirneni krise, je nutno ujasniti si, v jakych hospodarskych vztazich se svetovym vyvojem je Ceskoslovensko. (Vykriky sen. Jurana.) Je k tomu potreba aspon strucneho prehledu zmen, k nimz za poslednich let hospodarske deprese doslo.

Neni sporu o tom, ze zakladni pricinou vseobecne krise je nahly a svetovy pokles nekterych cen, predevsim vyrobku zemedelskych a nekterych surovin. Nakolik nese na tom vinu nadvyroba a vyssi hodnota zlata jako podkladu meny zustava jeste stale predmetem sporu. (Vykriky sen. Jurana.) Ve statech, v nichz tyto druhy zbozi tvorily nejpodstatnejsi slozku vyvozu, nastal nejen pokles hospodarske urovne domaciho obyvatelstva, nybrz i poruchy v rovnovaze platebni bilance, ktera pak vyvolavala snahy po opetnem jejim vyrovnani, predevsim zadrzovanim a zmensovanim platu do ciziny a umernym nebo dokonce i neumernym zmensovanim dovozu. Ponevadz zmensovani dovozu v jednom statu musi miti za nasledek zmensovani vyvozu v jinem state, vedly tyto snahy nakonec ke stalemu poklesu mezinarodni smeny zbozi. Kdyz pak k tomu pristoupila devisova obmezeni, porusila se znacne drive praktikovana zasada kupovati na nejlacinejsich trzich a dodavati na trhy nejvynosnejsi. Tim se ovsem na jedne strane zdrazuje vyroba zmensenim vynosu z odbytu a klesa zivotni mira. Opusteni zlateho standardu meny anglicke a ostatnich, s ni souvisicich, a pozdeji meny dolarove, vneslo do mezinarodniho obchodu znacnou a trvajici kalkulacni nejistotu a stupnovalo stavajici disparitu narodnich men v tuzemsku a v zahranici. Snahy po hospodarske sobestacnosti a zesileni vnitrniho trhu vzrustaly cim dale tim vice a urychlily pak v mnohych statech zrizovani vlastnich prumyslu, cimz vznikl dalsi pokles odbytu a tim i vyroby ve statech, ktere do techto zemi vyvazely. Do rady jich patri take nase republika.

Ve vsech statech prevlada snaha podporovati vsemi zpusoby vyvoz, ale zaroven braniti dovozu. Z toho vyveraji svetove nebyvale potize, zejmena kdyz vyvoz je podporovan jednak menovym dumpingem, jednak vsemi moznymi exportnimi podporami, zakryvanymi nejruznejsim zpusobem. (Vykriky sen. Mikulicka.) Se vseobecnym a trvalym obratem k lepsimu bude mozno pocitati teprve tehdy, az dojde k mezinarodnimu klidu a k trvalemu ustaleni men a tim k bezpecne kalkulacni zakladne pro mezinarodni obchod.

Dokud neni opravnene nadeje na takovyto rychly svetovy hospodarsky obrat, stara se a musi se starati kazdy stat svym zpusobem o to, aby aspon zmirnil ucinky teto krise ve vlastnim narodnim hospodarstvi. (Vykriky sen. Jurana.)

V jake mire a jak citlive dotykaji se uvedene prekazky ve svetove smene zbozi naseho vyvozu, je neprimo patrno z procenta, ktere pripadalo v jednotlivych statech na vyvoz z celkove jich narodni vyroby v letech 1927 a 1928. Tato velmi poucna cisla vykazuji tato procenta:

Na Ceskoslovensko pripadalo 33%, na Belgii 51%, Holandsko 34%, Rakousko 36%, Svycarsko 39%, Dansko 51%.

Naproti tomu na Nemecko pripadalo jen 20%, na Francii 24%, na Italii 27%, Polsko 14%, Rumunsko 14%; Jugoslavii 16%, Madarsko 17%, Svedsko 29%, Bulharsko 13%, V. Britanii 25%, Spoj. staty dokonce jen 7%, Kanadu 29%, Japonsko 21%.

Trebaze svetova krise u vsech statu velmi stlacila procento jejich ucasti vyvozu na narodni vyrobe, prece i dnes zustava vyznam exportu i pro Ceskoslovensko zivelnou otazkou statu.

Tlak, ktery vyvinuje nynejsi svetova krise na nase narodni hospodarstvi v useku zahranicni smeny zbozi, jest zrejmy zejmena, pozorujeme-li smer naseho dovozu a smer vyvozu. Tak na priklad dovoz surovin k nam smeruje prevaznou merou ze zemi volne ciziny, kam za tento dovoz hotove platime, ale vyvoz hotovych vyrobku nasich jde ve znacnem rozsahu do uzemi, kde za nynejsich devisovych potizi nase pohledavky zamrzaji. Tim se vyvoz do techto zemi nucene snizuje a musi si proto hledati cesty na jine trhy, prakticky pron jeste dostupne a volne.

Tato tendence jest jiz zrejme patrna ze statistik zahranicniho obchodu. Lze z nich zjistiti, ze se export z Ceskoslovenska stale ve vetsim rozsahu orientuje na vzdalene, prakticky volne a likvidni trhy, a trebaze k tomu dochazi nyni, v dobe hospodarsky nesmirne obtizne, je spatrovati v tom zarodek zdravejsiho vyvoje do budoucna, ponevadz se tak dostane vyvozu, vetsi odolnosti proti nahodnym otresum, vyverajicim z jednoho trhu, ziska se tak pro vyvoz sirsi zakladna a zabrani se zamrzani exportnich vynosu ve vetsi mire, jak se to stalo na priklad prave v poslednich letech na devisove vazanych ceskoslovenskych tradicnich odbytistich. Jest uvesti, ze tento ceskoslovensky vyvoz na vzdalenejsi trhy muze se uskutecniti jenom u zbozi kvalitnejsiho, s vetsim procentem narodni prace, coz ma i dulezity vyznam pro rozsah a vyvoj tuzemske zamestnanosti.