Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Spolecne schuze PS a Senatu - stenoprotokoly | 1. schuze (obsah, porad) | Streda 18. prosince 1935

Predseda posl. snemovny Malypetr;

predseda senatu dr. Soukup;

mistopredsedove posl. snemovny: dr. Markovic, Langr, Kosek, Onderco, Mlcoch, Taub;

mistopredsedove senatu: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Buday, dr. Bas, dr. Heller;

zapisovatele posl. snemovny: Dubicky, dr. inz. Fulik, Vicanek, Vavra, Pik, Jasa, Bergmann, Sivak, R. Bohm, de Witte;

zapisovatele senatu: dr. Karas, Kianicka, Kriz, Pichl, Sehnal.

Celkem pritomno 441 clenu Narodniho shromazdeni podle zaznamu zapisovatelu.

Clenove vlady: predseda vlady dr. Hodza; ministri Bechyne, dr. Czech, dr. Cerny, dr. Derer, inz. Dostalek, dr. Franke, dr. Krcmar, Machnik, Najman, inz. Necas, dr. Spina, dr. Sramek, dr. Trapl; predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Horak.

Tajemnici: snemovni tajemnik dr. Riha; tajemnik senatu dr. Bartousek.

Predseda Malypetr (zvoni): Zahajuji schuzi Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske podle § 38 ust. listiny.

Dnesni schuzi Narodniho shromazdeni svolal predseda vlady dne 14. prosince 1935 podle §§ 38 a 59 ust. listiny a podle § 2 zakona o volbe presidenta.

Narodni shromazdeni se seslo, aby podle §u 56 ust. listiny a podle zakona o volbe presidenta republiky, c. 161 Sb. z. a n. z r. 1920, zvolilo noveho presidenta republiky, jelikoz dosavadni president dr. Tomas Garrigue Masaryk se sveho uradu vzdal, o cemz sepsan byl dne 14. prosince 1935 na zamku lanskem zapis, ktery uverejnen byl otistenim v Urednim liste Ceskoslovenske republiky a pripisem predsedy vlady ze dne 17. prosince 1935, c. j. 9285, sdelen predsednictvu Narodniho shromazdeni. V zapisu je zaznamenano, ze president republiky prohlasil pred pritomnymi tomuto aktu, ze se vzhledem ke svemu zdravotnimu stavu vzdava uradu presidenta republiky a ze predseda vlady vzal toto prohlaseni presidenta republiky na vedomi.

Slavne Narodni shromazdeni, pani a panove! (Clenove Narodniho shromazdeni povstavaji.) Slova, ktera jsem prave sdelil, uzaviraji v novodobych dejinach nasich nejdulezitejsi dobu. Dosah a vyznam teto historicke chvile sotva dovedeme plne zvaziti. Velikost ztraty, ktera timto rozhodnutim presidenta Masaryka vzesla nasemu statu, nutno meriti velikosti jeho osobnosti, a tu sotva muze byt pochybnosti, ze presidentsky stolec opousti jedna z nejvetsich osob soucasne doby.

Pred nasimi zraky rysuje se prudce vzestupna linie vyvoje a vyznamu Masaryka jako statnika. Profesor Masaryk zacal svou verejnou cinnost jako filosof a sociolog, tyto obe vedy prevedly vsak jeho realneho ducha k politice a zurnalistice. Pres ruzne filosoficke nazory a soustavy dospel k hledani realnosti a jistoty, pravdy a ideove i logicke souvislosti dejin s pritomnosti. Stal se duslednym obhajcem poznane pravdy, mravni opravdovosti, pokroku, vzdelanosti a humanity. Pricilo se mu chytractvi, tajnustkarstvi, sobectvi a zaskodnictvi, pozadoval verejnost, otevrenost, poctivost a mravnost i v politice.

V tehdejsich pomerech spolecenskych a politickych, zejmena prazskych, nenasel pro toto sve uceni pochopeni ani porozumeni problemu ceske otazky, jak se mu podle jeho nazoru na dejinny vyvoj naroda a jeho vyznam v srdci Evropy jevil.

Svuj politicky i narodni program navazal na odkaz narodnich buditelu a Havlicka, hledaje spravne pochopeni naseho narodniho ukolu, prozretelnosti nam svereneho. Metody a prostredky k jeho splneni nevolil pak s uzkeho hlediska tehdejsich pomeru ceskych, nybrz s hlediska svetoveho. Otazka ceska byla mu od zacatku otazkou svetovou, programem pro jeji reseni pak heslo, ktere pozdeji formuloval slovy: Jezis, ne Caesar.

Vse to vedlo jej k demokracii, pro kterou nachazel v dejinach ceskych sklony vzite v povaze naroda. Stala se jeho zivotnim kredem; k ni vychovaval svuj lid, a zejmena jeho mladsi generace. Soucasne vsak jako vedec i jako politik, jiz tehdy evropskeho jmena, ziskaval cennych styku s mezinarodnim svetem, z nichz potom bohate tezil v dobe zahranicniho odboje.

Jako clen rakouske risske rady a rakouskouherskych delegaci postrehl tehdejsi poslanec Masaryk brzo, ze zpuchrela monarchie ocita se na scesti a ze blizi se doba, kdy nad jejimi troskami bude rozhodovano o osudu narodu v ni porobenych. Proto usiloval o jich narodni uvedomeni a sblizeni, pri cemz snazil se zvlast o narodni sjednoceni Cechu a Slovaku.

Toto buditelske obdobi jeho cinnosti se konci rokem 1914, kdy vypukla svetova valka. Vypukla drive, nez se tusilo a nez bylo vse pripraveno. Tomas Masaryk jako realny politik a znalec svetovych proudu politickych razem postrehl, ze pro nas narod uderila osudova hodina, ze je nutno rychle se rozhodnouti a rychle jednati. Udalosti vyvijely se prekotne. Bylo nutno jeste mnoho vykonati, nemela-li se propasti opet na staleti jedinecna prilezitost k obnoveni politicke svobody ceskoslovenskeho naroda. Profesor Masaryk nemel pochybnosti o tom, ze vitezstvi ustrednich mocnosti pripravilo by nasemu narodu osud Slovanu Polabskych a ze jedine vitezstvi Ctyrdohody muze splniti nase narodni a statopravni tuzby. Tim bylo dano jeho misto po boku Ctyrdohody a smernice pro jeho zahranicni akci. Cil byl ovsem daleky a cesta k nemu dlouha i svizelna. Masaryk se vsak nezalekl. Podporovan skupinou vernych, nadsenych a obetavych spolupracovniku za hranicemi i ve vlasti podstoupil tuto titanskou praci s usilim a houzevnatosti jemu vlastni. Bylo potrebi rozrazeti ledy nevedomosti, neduvery, predsudku a intrik, burcovati svedomi sveta, buditi prizen k malemu narodu, jejz temer nikdo neznal a nemel tuseni o jeho opravnenych historickych i prirozenych narocich. Bylo proto nutno z otazky ceske uciniti otazku svetovou. Vedecky vehlas Masarykuv, jeho stare styky s ucenci a politiky otviraly mu brany k vudcim statnikum sveta. Brzy vsak shledal, ze slovo sebe presvedcivejsi a pero sebe obratnejsi nejsou zbranemi postacitelnymi v dobe, kdy cely svet byl ve zbrani a kdy zajmy svetovou valkou resene merily se spise podle poctu pusek a bodaku za nimi stojicich. Ani tu Masaryk nezavahal. Zridil ceskoslovenske legie, narychlo je zorganisoval a nadchl k vlasteneckemu boji tak, ze zanedlouho zasahly do valecnych deju zpusobem, jenz v uzas uvedl cely svet.

Nelze podrobne liciti obrovskou tu praci a tihu osobni odpovednosti za osudy techto desitek tisicu bojovniku za svobodu naroda na bojistich celeho temer sveta a jich prislusniku ve vlasti, kdyby valka skoncila porazkou Dohody. Jen svata vira ve spravedlnost dejin, pravdu a pravo mohla dati silu k teto odvaze. Zdar Masarykova osvoboditelskeho dila prekonal veskera ocekavani. Sny naseho narodniho probuzeni staly se skutecnosti a sam Masaryk neubranil se dojmu pohadky, kdyz po prve stanul na pude vlasti osvobozene z tristalete poroby.

Triumfalnim vjezdem dne 21. prosince 1918, jakeho snad nebyla Praha svedkem ani za doby slavnych kralu ceskych, vyvrcholila Masarykova era osvoboditelska. Kdyz za hrimaveho jasotu a radostneho nadseni lidu projizdel Prahou, snad sam jediny nepoddal se v tomto okamziku vseobecnemu opojeni, nybrz chladne uvazoval, ze nelze sloziti ruce v klin, ze nastava prace dalsi, tezsi a svizelnejsi. A proto hned druhy den predklada Narodnimu shromazdeni nacrt sveho planu pro vybudovani statu. Tak stasten nebyl nikdo, aby sve statovedecke uceni vtelil ve skutecnost, jen Masarykovi pripadl udel, aby stat, jak si jej v mysli sestrojil, take vybudoval a tak prakticky prokazal spravnost sveho uceni. Treba uvaziti, ze stat nas budovan byl na krizovatce dejin, na krizovatce svetovych zajmu politickych, hospodarskych i kulturnich, na krizovatce krajne protichudnych svetovych nazoru: imperialismu a demokracie. President Masaryk zalozil svuj plan na demokracii, jiz byl bezvyhradnym stoupencem a jiz zustal veren dodnes.

Vzdoruje-li Ceskoslovensko dnes jako vyspa demokracie priboji tak zvanych autoritativnich rezimu nejruznejsich forem a smeru, patri o to zasluha Masarykovi. Tim, ze stat vybudovan byl na zriceninach, ktere zustavila svetova valka, ze uvnitr i mezinarodne se upevnil a odolal vsem krisim, ktere za poslednich 15 let zmitaly svetem a s kterymi tezce zapoli i staty stalete tradice s daleko priznivejsimi politickymi i hospodarskymi moznostmi, podal dukaz svetu, ze nas stat je schopen zivota a jeho lid schopen sam si vladnouti.

Tak rostl Masaryk a jeho dilo proslavilo jmeno jeho v celem vzdelanem svete.

Dnes tento velky Masaryk, jehoz doba bude v dejinach jiste radena vedle zlateho veku Karla IV. a pozehnane vlady Jirika z Podebrad, odchazi do soukromi. Siji, ktera byla vzdy vzprimena pred vsemi mocnymi tohoto sveta, nachylilo stari a choroba, znemoznujici mu vykon presidentskeho uradu tak, jak mu jeho vlastni svedomi uklada, primela jej k tomuto rozhodnuti. Smutek vladne v techto dnech rozlouceni po vsech krajich Ceskoslovenska. Utechou jest jen, ze loucime se s nim toliko jako s hlavou statu, nikoli jako s hlavou nasi narodni rodiny, cili - jak lid v detinne prichylnosti uvykl si jej zvati - s Tatickem. Laska, ucta a vdecnost vseho lidu republiky nedozna tim ani ujmy ani zmeny. President Masaryk dal svemu lidu vse, co mel a co mohl.

To zavazuje.

Mohu jej jiste s plnym souhlasem vas vsech, kteri predstavujete zde suverenni lid, ubezpeciti, ze zustaneme verni zasadam jeho statnicke moudrosti, ze dobre budeme hospodariti s tou vzacnou hrivnou, kterou nam vydobyl a odevzdal, ze v klidu, spokojenosti a radosti bude moci sledovati vzrust a zdar sveho zivotniho dila, ktere - bohda - vsecky veky pretrva.

Na ceste do soukromi provazi jej nase prani nejuprimnejsi, aby jeste dlouho, dlouho zustal nam zachovan Tomas Garrigue Masaryk, nas prvni president - Osvoboditel. (Potlesk. - Clenove Narodniho shromazdeni usedaji.)

Sdeluji:

Funkci tajemnika pri teto schuzi kona tajemnik posl. snemovny JUDr. Jan Riha s tajemnikem senatu JUDr. Bedrichem Bartouskem za ucasti ostatnich clenu tajemnickeho uradu posl. snemovny a senatu.

Ukol zapisovatelu vykonavaji pani zapisovatele snemovny poslanecke a senatu, z nichz ustanovim skrutatory.

Jako poradatele funguji pp. poradatele posl. snemovny a senatu.

Pro tuto schuzi omluvili se nemoci posl. dr. Kramar, sen. Fussy, Pazman a dr. Torkoly.

Lekarske vysvedceni predlozil sen. Stodola.

Pristoupime k jednani o poradu, na nemz jest jako odst. 1:

Z presencnich listin jsem zjistil, ze az dosud je pritomno 292 poslancu a 144 senatoru, celkem tedy 436 clenu Narodniho shromazdeni.

Je tedy pritomna nadpolovicni vetsina uhrnneho poctu clenu jak snemovny poslanecke, tak i senatu v cas volby, podle predpisu §u 57 ust. listiny a §u 6 zakona o volbe presidenta republiky.

Schuze je tedy zpusobila platne vykonati volbu presidenta.

Podle §u 4 zakona o volbe presidenta volba se kona ve schuzi verejne, listky, bez jakekoli debaty.

Jako pri jinych volbach, tak i k teto volbe byly vydany zvlastni oficielni hlasovaci listky v obalkach, jez prostrednictvim poslaneckych a senatorskych klubu byly clenum Narodniho shromazdeni vydany na potvrzeni. Obalky, obsahujici hlasovaci listky, tuzku a celulosovou podlozku, maji nadepsana jmena clenu Narodniho shromazdeni.

Jestlize vsak nektery ze clenu Narodniho shromazdeni nedostal tuto soubornou obalku, prosim, aby se hlasil u tajemnika sveho klubu, pritomneho zde v sale.

Clenove Narodniho shromazdeni bez klubovni prislusnosti a bez klubovniho tajemnika necht se hlasi u stolku pri presencnich listinach.

Kazda souborna obalka opatrena jmenem clena Narodniho shromazdeni obsahuje: listek hlasovaci a obalku barvy bile pro volbu prvou, listek hlasovaci a obalku barvy modre pro eventualni volbu druhou a listek hlasovaci a obalku barvy oranzove-cervene pro eventualni volbu uzsi podle §u 57, odst. 2 ust. listiny a §§ 7 az 9 zakona o volbe presidenta.

Toliko vrchni souborne obalky maji natistena jmena clenu Narodniho shromazdeni. Naproti tomu listky a obalky pro jednotlive volby nemaji natistena jmena clenu Narodniho shromazdeni.

Hlasovani se provede takto:

Kazdy ze tri useku - majici po 6 sedadlech v kazde rade - rozdelen bude pro sbirani listku hlasovacich podelne na dve poloviny po 3 sedadlech. V kazdem dilu sbirati bude jeden zapisovatel (poslanec nebo senator) s urednikem snemovny nebo senatu. Zapisovatel bude cisti jmena clenu Narodniho shromazdeni v poradi, jak jsou v jeho casti rozsazeni. Ten, kdo pri vyvolani sveho jmena je na svem miste, odevzda se sveho mista do sberaci urny hlasovaci listek prislusne barvy, vlozeny do nezalepene obalky teze barvy.

Urnu bude miti snemovni nebo senatni podurednik nebo zrizenec, doprovazejici sberatele listku.

Sbirani hlasu obstaraji tito pp. zapisovatele:

V prvem bloku sedadel (pocitajic od me prave ruky k leve) v leve polovine pan posl. Pik, v prave polovine pan posl. Sivak;

v druhem bloku v leve polovici pan posl. de Witte, v prave polovici pan sen. Pichl;

ve tretim bloku v leve polovici pan sen. dr. Karas, v prave polovici pan sen. Kianicka;

na presidialni tribune a u pp. clenu vlady p. posl. Dubicky.

Ponevadz tuto jmenovani pani zapisovatele, sbirajice hlasy, nebudou sedeti na svych mistech pri cteni jejich jmen a nemohou tedy odevzdati hlasovaci listek se sveho mista, proto necht svuj hlasovaci listek vlozi jako prvni do urny, kterou v jejich sberacim useku ponese snemovni nebo senatni zrizenec.

Hlasovaci listek bude se do urny odevzdavati v obalce jako pri vseobecnych volbach do snemovny nebo do senatu, a to v obalce nezalepene.

Aby hlas byl platny, dluzno odevzdati obalku jedinou a v ni jediny hlasovaci listek teze barvy, vydany pro tu kterou volbu: tedy pri prve volbe listek bily, vlozeny do nezalepene obalky bile. Na listku muze byti napsano jmeno toliko jedineho kandidata, ovsem samozrejme bez vyhrad, poznamek nebo priloh, nebot zakon predpisuje volbu bez jakekoli rozpravy, tedy i bez projevu pisemnych. Listky jine nez oficielni nebo listky vzbuzujici jakoukoli jinou pochybnost nebude lze uznati za platne.

Obalka s hlasovacim listkem budiz do urny vkladana, aby sberatele mohli videti barvu obalky a upozorniti na mozne omyly.

Sebrane hlasy v obalkach pani sberatele vylozi z uren na velky scitaci stul pod predsednickou tribunou.

Skrutinium, to jest scitani hlasu a zjisteni vysledku hlasovani, bude provedeno tim zpusobem, ze pani zapisovatele posl. Pik, Sivak, de Witte a senatori dr. Karas a Kianicka provedou scitani listku na scitacim stole se cleny kancelare posl. snemovny a senatu.

Pote zapisovatele posl. Dubicky a sen. Pichl s tajemnikem posl. snemovny dr. Rihou zjisti a mne oznami vysledek skrutinia, rozhodny podle §u 57 ust. listiny a §u 7 zakona o volbe presidenta.

Pristoupime tedy nyni k vykonu volby.

Zadam, aby pani zapisovatele s uredniky a poduredniky snemoven pocali sbirati listky v pridelenych jim polovinach bloku, a znovu pripominam, ze nyni ma byti odevzdavan toliko listek bily v nezalepene obalce bile.

(Po provedenem skrutiniu:)

Prohlasim vysledek hlasovani:

Podle vysledku scitani hlasu, ktery mne oznamili pp. zapisovatele spolu s panem tajemnikem snemovny, bylo odevzdano 440 platnych listku hlasovacich a jeden listek neplatny.

Z platnych hlasovacich listku bylo prazdnych 76, 340 pripadlo na jmeno dr. Edvard Benes (Clenove Narodniho shromazdeni i obecenstvo na galerii povstavaji a propukaji v neutuchajici potlesk a volani slavy.), 24 listku pripadlo na jmeno dr. B. Nemec.

Pocet 340 prevysuje tripetinovou vetsinu pri volbe pritomnych clenu Narodniho shromazdeni, ktera cini 264 hlasu.

Jest tedy presidentem republiky Ceskoslovenske zvolen dr. Edvard Benes. (Bourlive volani slavy a dlouhotrvajici potlesk.)

O vykonane volbe uvedomim pana predsedu vlady a zvlastnim listem, tuto volbu osvedcujicim, zvoleneho presidenta republiky s pozadanim, aby se dostavil pred Narodni shromazdeni vykonat slib, jak to predpisuje § 65 ust. listiny.

Do prichodu zvoleneho presidenta republiky prerusim schuzi. Prosim vsak pani a pany cleny Narodniho shromazdeni, aby vsichni se vratili ihned na sva mista v zasedaci sini, jakmile zazni zvonec svolavajici ke znovuzahajeni schuze.

Prerusuji schuzi na 30 minut.

(Schuze prerusena v 11 hod. 25 min. dopol. - Ve 12 hod. 9 min. odpol. vchazi do zasedaci sine nove zvoleny president republiky dr. Edvard Benes, uvaden tajemniky snemoven dr. Rihou a dr. Bartouskem a provazen predsedou vlady dr. Hodzou, sefem protokolu Strimplem a obd. prednostou Bartosem. - Clenove Narodniho shromazdeni, diplomaticky sbor a obecenstvo na galerii povstavaji a vitaji presidenta bourlivym potleskem.)

Predseda Malypetr (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi Narodniho shromazdeni.

Pristoupime k 2. odstavci poradu, jimz jest:

(Zvukovy zaznam)

Pane presidente! V 18. roce trvani samostatneho Ceskoslovenska byl jste jeho Narodnim shromazdenim zvolen za presidenta Ceskoslovenske republiky jako bezprostredni nastupce prveho presidenta republiky, naseho slavneho a nesmrtelneho dr. Tomase Garrigua Masaryka. (Potlesk.)

Pozdravuji Vas proto v teto starobyle sini, ktera byla svedkem davne ceske samostatnosti, pozdravuji Vas jako presidenta obnovene samostatnosti s tou pevnou duverou, ze vedom jsa odpovednosti sveho vysokeho uradu budete jej vykonavati podle nejlepsiho vedomi a svedomi, setre zakonu republiky, coz potvrdite slibem podle ustavni listiny.

Zadam Vas, abyste maje pravici polozenu na ustavni listinu Ceskoslovenske republiky pronesl slova slibu predepsana v §u 65 ust. listiny a tim potvrdil, ze prejimate povinnosti ulozene volbou a slibem.

President dr. E. Benes (poloziv pravou ruku na ustavni listinu):

Slibuji na svou cest a svedomi, ze budu dbati blaha republiky i lidu a setriti ustavnich a jinych zakonu. (Bourlive volani slavy a neutuchajici potlesk. - President dr Benes podava pravici predsedovi Malypetrovi.)

Predseda Malypetr: Pane presidente! Slozil jste slib, predepsany ustavou. Voleni zastupci lidu, pred nimiz jste slib slozil, prijimaji zavazny Vas slib jmenem tohoto lidu a kladou ve Vas nadeji, ze za Vaseho vedeni bude republika nase pokracovati v duchu, ktery ji do zakladu vlozila nase ustava.

Zarny priklad osobnosti prveho presidenta dr. Tomase Garrigua Masaryka svit Vam na cestu ke zdarnemu rozvoji republiky a k trvalemu miru.

Blahopreji Vam srdecne jmenem Narodniho shromazdeni.

Republice a presidentovi,,Slava"! (Clenove Narodniho shromazdeni nadsene provolavaji slavu. - Pritomni stojice zpivaji narodni hymnu,,Kde domov muj" a,,Nad Tatrou sa blyska".)

Prohlasuji schuzi Narodniho shromazdeni za ukoncenou.