Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 159. schuze (obsah) | Patek 16. prosince 1938

Predseda: Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Vavra.

Zapisovatele: Michalek, Dubicky.

155 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Z vlady Cesko-Slovenske republiky: predseda vlady R. Beran; ministri Sidor, arm. gen. Syrovy, dr Kalfus. Z vlady podkarpatoruske: predseda vlady Volosin.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 159. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pan posl. Bohuslav Luza, nastupce za posl. dr Stranskeho, dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan posl. Luza ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Zadam o precteni slibovaci formule, a p. posl. Luzu zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Cesko-Slovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Posl. Luza (podavaje predsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedaji.)

Posl. Devecka, Petrovic, Rybarik, Stunda, Teplansky, Topoli, Ursiny a J. Vanco oznamili, ze vystoupili z klubu poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu, a zaroven s klubem poslancov Hlinkovej slovenskej ludovej strany (strany slovenskej narodnej jednoty) sdelili, ze stali se cleny tohoto klubu.

Dale oznamili: posl. Liska, ze prestal byti clenem klubu poslancu csl. zivn.-obchodnicke strany stredostavovske, posl. inz. Protus clenem klubu poslancu narodniho sjednoceni a posl. Ivak clenem klubu poslancu narodni obce fasisticke, a oznamili zaroven s klubem poslancov Hlinkovej slovenskej ludovej strany (strany slovenskej narodnej jednoty), ze stali se cleny tohoto klubu.

Rovnez posl. Klajban a dr Lukac oznamili zaroven s timto klubem, ze stali se jeho cleny.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. dr Jar. Dolanskeho za posl. Slanskeho.

Predseda senatu NSRCS sdelil pripisem ze dne 15. prosince 1938, k tisku 750-IV sen. 1938, ze senat projednal a prijal ve 127. schuzi dne 15. prosince 1938 osnovu ustavneho zakona o zmene ustavy republiky Cesko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariadovacej, a to ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou.

posl. J. Sedlacka:

vlade republiky Cesko-Slovenske:

o nutnosti zakazu staveni pomniku aktivnim verejnym cinitelum a funkcionarum a pojmenovani verejnych budov a vubec verejnych objektu a skol jmeny aktivnich i treba vynikajicich osob (c. D 583-IV),

o nutnosti stejneho postupu pri ustanovovani ucitelu a profesoru, at jiz tito prisli z obsazeneho uzemi cizi moci v zemich historickych nebo na Slovensku nebo na Podkarpatske Rusi (c. D 584-IV);

min. spravedlnosti o nutnosti nahrazeni vynosu ministerstva spravedlnosti ze dne 4. unora 1914, c. vest. 14, vynosem spravedliveji hodnoticim celonedelni sluzbu soudnich poduredniku a zrizencu ve veznicich (c. D 585-IV).

pocatkem schuze: Zpravy tisky 1445 az 1447, 1449.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1448) o zatimnim vedeni statniho hospodarstvi Cesko-Slovenske republiky (tisk 1449).

Zpravodajem jest p. posl. Remes.

Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Remes: Slavna snemovno!

Po dobu dvacetileteho trvani naseho statu dbali jsme celkem prisne ustavniho vyrizovani statniho rozpoctu, ktery je zakladem sporadaneho hospodarstvi kazdeho verejneho svazku. Jen trikrate za celou tu dobu byli jsme nuceni sahnouti k rozpoctovemu provisoriu. Tentokrate vlivem udalosti minulych mesicu nejsme s to pro nejblizsi dobu ani provisornimi cisly stanoviti hranici, v niz se maji pohybovati statni vydaje a prijmy.

Pricinou jsou duvody formalni i vecne. Vlada saha proto k opatreni, ktere ma dati aspon smernici, jiz se ma riditi financni sprava po tu dobu, nezli bude mozno radnym rozpoctem stanoviti hranici statnich prijmu a vydaju na r. 1939.

Uzemni zmeny, jakoz i zmeny ve vnitrni organisaci Cesko-Slovenske republiky, zejmena v dusledku ustavniho zakona ze dne 22. listopadu 1938, cis. 299 Sb. z. a n., o autonomii Slovenske krajiny a obdobneho ustanoveni zakona o autonomii Podkarpatske Rusi, meni podstatne i strukturu statniho rozpoctu na r. 1939 i leta budouci.

Statni rozpocet bude napriste sestavati ze spolecneho statniho rozpoctu pro cele uzemi Cesko-Slovenske republiky a ze statnich rozpoctu pro zemi Ceskou a Moravskoslezskou, pro zemi Slovenskou a pro zemi Podkarpatoruskou. Ponevadz vsak do konce r. 1938 neni mozno sestaviti a ustavne projednati vsechny statni rozpocty, je nutno dati vladam zadane

zmocneni a zajistiti tak aspon prozatimne statni hospodarstvi.

Termin pro toto opatreni, ktere je opatrenim z nouze, je stanoven nejzazsim datem 20. unora 1939. Nejde tedy, jak se namnoze za to ma, o zadne rozpoctove provisorium, nybrz o zmocneni vsech tri vlad, aby v casove omezene lhute, nejdele do 20. unora 1939, vedly statni hospodarstvi v ramci nezbytnych opatreni, jichz je treba k nezbytnemu chodu statniho hospodarstvi.

Osnova ma 5 paragrafu. V §u 1 vladniho navrhu, ktery rozpoctovy vybor schvalil, zmocnuje se vlada Cesko-Slovenske republiky podle §u 70 ust. listiny, aby po dobu od 1. ledna 1939 az do vyhlaseni ustavne schvaleneho spolecneho statniho rozpoctu na r. 1939, nejdele vsak do 20. unora zmineneho roku, vedla statni hospodarstvi spolecnych veci, pri cemz ma opatrovati jen neodkladne potreby statni, ktere spocivaji na pravnich zavazcich a plneny byti musi, a pak jen takove potreby, kterych vyzaduje nezbytny chod statni spravy a statniho hospodarstvi vubec. Do konce r. 1939 ma podle ustanoveni §u 18, odst. 1 ustavniho zakona ze dne 22. listopadu 1 938, cis. 299 Sb. z. a n., o autonomii Slovenske krajiny a podle ustavniho zakona o zmocneni ke zmenam ustavni listiny a ustavnich zakonu republiky Cesko-Slovenske a o mimoradne moci narizovaci urciti, ktere z neprimych dani, citajic v to i dan z obratu a dan prepychovou, maji byti pouzity na uhradu spolecneho statniho rozpoctu.

Podle citovaneho zakona ma byti na uhradu vydaju spolecnych zalezitosti, do nichz pocitan jest i statni dluh, pouzito vynosu cel, monopolu a vynosu spolecnych statnich podniku, jakoz i vynosu neprimych dani, ktere urci Narodni shromazdeni zakonem.

Ve smyslu ustanoveni §u 2 osnovy vykonava vlada republiky Cesko-Slovenske moc vladni a vykonnou v zemich Ceske a Moravskoslezske a vede prozatimne statni hospodarstvi v techto historickych zemich. Stejne se zmocnuje vlada Slovenske zeme, aby vedla stejnym zpusobem hospodarstvi v zemi Slovenske a vlada podkarpatska na Podkarpatske Rusi.

V §u 3 obsazeno jest dulezite ustanoveni o tom, ze urady hospodarici vydaji a prijmy jak spolecneho statniho rozpoctu, tak rozpoctu podle §u 2, jakoz i statni podniky jsou povinny zaslati prislusnemu financnimu resortu do 25. prosince 1938 vykaz o ocekavanych peneznich vydajich a prijmech v mesici lednu 1939 ke schvaleni. Stejny vykaz na mesic unor 1939 musi byti predlozen do 20. ledna 1939. Toto ustanoveni jest jakousi nahradou za zname dvanactinky podle dosud pouzivanych financnich zakonu, jimiz byly stanoveny statni rozpocty.

Podle ustanoveni §u 4 dotcene osnovy jsou statni vydaje i prijmy, vznikle za dobu zatimniho vedeni hospodarstvi, soucasti celkovych prijmu a vydaju pro r. 1939 a maji se po vyhlaseni ustavne schvalenych rozpoctu zuctovati na jejich rad.

V §u 5 se stanovi ucinnost zakona na 1. leden 1939 a maji jej provesti, pokud jde o spolecny statni rozpocet a o statni rozpocet pro zeme Ceskou a Moravskoslezskou, ministr financi v dohode s ostatnimi cleny vlady, pokud jde o rozpocet pro zemi Slovenskou, Slovenska zemska vlada a pro Podkarpatskou Rus pak vlada Podkarpatske Rusi.

Je nasnade, ze toto nouzove opatreni neopirajici se o ciselnou skutecnost nesmi potrvati dlouho. Proto se zmocneni dava nejdele do 20. unora, pri cemz se predpoklada, ze do stanovene lhuty bude ve Sbirce zakonu a narizeni vyhlasen radny rozpocet statnich vydaju a prijmu, jakoz i rozpocty jednotlivych zemi. Zmocneni nestanovici hranici vydaju a neznajici vysi prijmu ani rozpoctovy schodek, bylo by na dalsi dobu experimentem velmi nebezpecnym. I kdyz bude rozpoctem stanovena vyse statnich vydaju a prijmu, bude hospodareni i podle takoveho rozpoctu znamenati skok do tmy, ponevadz zmizely predpoklady, podle kterych jsme az dosud rozpoctovali. Bezpecne muzeme zatim jenom ocekavati, ze se bez schodku neobejdeme. Jak vysoky bude, to, soudim, netroufa si dnes nikdo tvrditi. Je nepochybne, ze budeme musit nekolik roku pocitat se schodkovym hospodarstvim vsech zemi. Jedno je jiste: Statni prijmy poklesnou okrouhle nejmene o 30 az 40 %. Je vsak nemozne stlaciti stejnou merou vydaje. Budou to zejmena personalni naklady, ktere pri poklesu prijmu zustanou trcet skoro neztencene na sve byvale vysi. Statni zamestnanci vrativsi se ze zabranych uzemi a ze Slovenska budou predstavovati ono plus osobnich vydaju. Propusteni nejakych 15.000 vdanych zen bude ciniti tak asi 1/5 tohoto prebytku.

Problem statnich zamestnancu na zmensenem uzemi bude jednim z nejobtiznejsich problemu, ktere bude vlada resiti. Tato otazka se neda vyresiti zadnym nasilnym zlomem najednou. Jeji reseni se musi diti postupne a podle predem pripraveneho planu. Jdeme do tezkych mesicu bidy a nemuzeme stav nezamestnanych rozmnoziti jeste o nejakych 60.000 propustenych statnich zamestnancu, kteri by zatizili pracovni trh. Likvidace tohoto problemu se proto musi rozloziti na nekolik let. Je nam vsem jasno, ze hospodarstvi spolecne i zemske musi byti rizeno s veskerou moznou uspornosti, ktere se ovsem nemuze rozumeti tak, aby znamenala novou vyrobu nezamestnanych. Vsichni si musime byti vedomi tvrde skutecnosti, ze jsme se prestehovali z krasneho statku do chaloupky pod doskovou strechou, v niz nejsme neomezenymi domacimi pany. Presto vsak musi byti predni nasi starosti provozovati takovou hospodarskou, financni a exportni politiku, ktera je s to zabezpeciti kazdemu praceschopnemu cloveku podil na praci a dat moznost ziskati chleba jemu a jeho rodine. Kazda jina cesta byla by cestou pochybenou.

Bylo jiz naznaceno, ze stat bude musit hledati prostredky k posileni svych prijmu, ma-li zdolati tezke obtize doby. Pripominame proto poznovu ucelnost zachyceni dane duchodove z prijmu kapitalovych primo u pramene. (Slyste!)

Po strance predpovedene pristi formalni upravy statniho rozpoctu lze vitati umysl zrusiti fondovni hospodarstvi a prevesti je pod kontrolu do statniho rozpoctu. Tim se stane do znacne miry take bezpredmetnou III skupina rozpoctova (Pridely fondum a samospravnym svazkum), ktera beztak jenom skutecny stav rozpoctu zkreslovala, nebot o tyto pridely byly zkraceny statni prijmy na strane jedne a snizovany vydaje na strane druhe. Tento opticky klam pusobil pak nespravne posuzovani jak statnich prijmu, tak statnich vydaju a zahaloval skutecnou vysi poplatnosti obyvatelu tohoto statu.

Rozpoctovy vybor projednal ve vcerejsi schuzi tento vladni navrh, o nemz mi ulozil podati slavne snemovne zpravu s tim, aby jej jako prechodne nutne opatreni prijala. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlasen jest p. posl. inz. Schwarz na strane "proti". Davam mu slovo.

Posl. inz. Schwarz: Slavna snemovno!

Projednavame navrh, ktery je logickym nasledkem udalosti a zakonu. ktere tato snemovna jiz vzala na vedomi anebo schvalila. Pro mne, ktery jsem se proti temto schvalenym zmenam ustavnim anebo take jen hotovymi ciny provedenym ohrazoval, je zase samozrejmym dusledkem, ze budu hlasovati proti osnove zakona. Budu proti ni hlasovati jiz z teto prvni priciny.