Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 158. schuze (obsah) | Ctvrtek 15. prosince 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Vavra.

Zapisovatele: Vicanek, Salat.

153 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Z vlady Cesko-Slovenske republiky: ministri Sidor, Cipera, divis. gen. Elias, dr Kalfus. Z vlady podkarpatoruske: predseda vlady Volosin; ministr Revay.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 15 hod. 50 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. dr Hulovi; do konce tohoto tydne posl. Zidovskemu.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 12. prosince 1938, c. 97.970/1938-9, ze na misto uprazdnene resignaci posl. dr Stranskeho povolalo podle § 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Bohuslava Luzu, urednika sporitelny a starostu mesta Uherskeho Brodu, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 14. prosince 1938, c. j. 8813/S-38 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje ministra dr Chvalkovskeho predseda vlady Beran, ministra dr Fischera predseda vlady Beran, ministra dr Kalfuse ministr dr Kapras, ministra dr Kaprase ministr dr Kalfus, ministra dr Krejciho ministr dr Havelka, ministra dr Sadka ministr dr Feierabend, ministra div. gen. Eliase ministr arm. gen. Syrovy, ministra Ciperu ministr dr Klumpar, ministra dr Feierabenda ministr dr Sadek, ministra arm. gen. Syroveho ministr div. gen. Elias, ministra dr Havelku ministr dr Krejci, ministra Sidora ministr dr Durcansky, cleny vlady Slovenske krajiny zastupuje ministr Sidor, za jeho nepritomnosti clen vlady Slovenske krajiny, ktery bude v Praze. Cleny vlady Podkarpatske Rusi zastupuje jeji clen, ktery je v. Praze pritomen.

Predseda vlady R. Beran oznamil dopisem ze dne 2. prosince 1938 parlamentni usporne a kontrolni komisi, ze vzhledem k svemu jmenovani predsedou vlady vzdal se funkce predsedy komise a jejiho clenstvi.

Imunitni vybor zvolil ve sve dnesni schuzi mistopredsedou poslance dr Neumana a zapisovatelem posl. Dvoraka.

Do vyboru imunitniho vyslal: klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Dvoraka za posl. dr Sucheho; klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Hatinu za posl. dr Moudreho; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Prochazku a Vodicku za posl. Appelta a Svermu; klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr Klimu za posl. dr Rasina.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Babka za posl. dr Kozaka.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Batkovou-Zackovou za posl. dr Stranskeho; klub poslancu nemecke soc. dem. strany delnicke posl. Tauba.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu narodniho sjednoceni posl. dr Klimu za posl. dr Stulu.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Neumana a dr Klapku za posl. dr Kozaka a dr Stranskeho.

Predseda senatu NSRCS sdelil pripisem ze dne 14. prosince 1938, k tisku 745-IV sen. 1938, ze senat projednal a prijal ve 126. schuzi dne 14. prosince 1938 osnovu zakona o zrizeni parlamentniho usporneho a kontrolniho vyboru.

pocatkem schuze: Zpravy tisky 1442 az 1444.

Predsednictvo posl. snemovny usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 157. schuzi snemovny nektere projevy z reci poslancu Zapotockeho a inz. Schwarze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jako odstavec prvy jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 1439) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 744 a 745) o zrizeni parlamentniho usporneho a kontrolniho vyboru (tisk 1442).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto osnove slouceno bylo s jednanim o dalsich 2 odstavcich poradu, jimiz jsou:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1440), kterym se prodluzuje ucinnost zakona o dani z obratu a dani prepychove (tisk 1443).

3. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1441), kterym se s nekterymi zmenami prodluzuje ucinnost zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove (tisk 1444).

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto tri odstavcu? (Namitky nebyly.)

Neni jich. Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji pri odst. 1 poradu jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. dr Neuman, za vybor rozpoctovy misto omluveneho posl. dr inz. Brdlika p. posl. Bergmann. Zpravodajem pri odstavcich 2 a 3 poradu jest za vybor rozpoctovy posl. dr Novak.

Davam slovo zpravodaji o odst. 1 poradu za vybor ustavne-pravni p. posl. dr Neumanovi.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Slavna snemovno!

Myslenka ucinne kontroly verejne spravy a verejneho hospodarstvi je tak stara jako sama republika. Kriklave prehmaty verejne spravy zpusobily ovsem, ze hned v pocatcich republiky zacinaly se ve verejnosti ozyvati hlasy, cilici k tomu, aby temto neporadkum a prehmatum ve verejnem hospodareni bylo braneno. Parlament po prve se zabyval touto myslenkou v zakone c. 301 z r. 1921, kterymzto zakonem byla zavedena usporna parlamentni komise. Ukolem teto komise, zrizene v r. 1921 z podnetu a z iniciativy prveho predsedy vlady dr Kramare, byla kontrola hospodarstvi statniho i zemskeho a zejmena zjistovani zavad. Cilem bylo zavedeni nejvetsi uspornosti. Komise byla ustavena v listopadu 1921, avsak od r. 1922 prestala vyvijeti cinnost pro obecne neporozumeni.

Teprve v r. 1932, tedy 10 let po vydani prveho zakona o usporne komisi, doslo k vydani zakona druheho cis. 205, ktery nove upravoval cinnost 24 clenne usporne parlamentni komise a peticlenneho vyboru. Po dobu 6 let konal pak tento vybor svou povinnost vymezenou zakonem tak, ze si zaslouzi, aby ji pri teto prilezitosti bylo vzpomenuto. Dal jsem si predloziti obsahle elaboraty o cinnosti tohoto vyboru a z nich k informaci slavne snemovny dovoluji si strucne uvesti alespon toto:

Usporny vybor, jak mu to ukladal zakon, pracoval v nejuzsim spojeni s nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem, ktery opatroval pro usporny vybor odborny material, odborne posudky, konal ruzna setreni, takze timto zpusobem nahrazoval se nedostatek personalu usporneho vyboru. Dluzno poznamenati, ze usporny vybor ma pouze jednoho konceptniho urednika, jednu kancelarskou silu a jednoho zrizence, ackoliv participuje na spisovem pridelu posl. snemovny temer 37 %.

Ponevadz zakon nepredpisoval formu, jakou se ma setreni konati, musil usporny vybor tuto formu teprve hledati a cinil to s plnym vedomim, ze tvori tradici demokraticke kontroly parlamentu. Slo predevsim o to, nezadavati pravum parlamentu, ale na druhe strane nezasahovati take do pravomoci odpovednych ministru. Zda se, ze usporny vybor tuto stredni cestu jiz nasel. Byrokracie, ktera se nepotrebovala obavati prezkoumani sveho uredniho jednani, pochopila, ze usporny vybor

jest jejim pomocnikem. Dluzno konstatovati, ze tato byrokracie poctive se snazila podporovati usporny vybor v jeho snahach.

Usporny vybor jednal jednak o podanich obcanu, jednak o vecech z vlastni iniciativy tak, jak jich vyzadovala prave doba. Z celkoveho poctu 8171 doslych jednacich cisel posl. snemovny bylo 3257 podani pro usporny vybor, to je temer 39 %. Je patrno, ze se usporny vybor vzil, ze verejnost jej prijala velmi sympaticky, ze poziva duvery obcanstva a ze tuto duveru az do dnesni doby nezklamal.

Zpravy o cinnosti usporneho vyboru byly co nejstrucnejsi, nebot jednani usporneho vyboru je duverne a usporny vybor ridil se spravne zasadou, ze naprava ve verejnem hospodarstvi a ve verejne sprave nezjedna se planymi sensacemi, nybrz zjednanim poradku na pravem miste. Jeji postup a vysledek potvrdil take, ze tato zasada je spravna.

Usporny vybor spolupracoval take s narodohospodarskym odborem presidia min. rady a s komisi pro zhospodarneni verejne spravy, jejiz cinnost se vhodne doplnuje s cinnosti usporneho vyboru.

Pokud jde o vlastni cinnost usporneho vyboru, zjistuji, ze vychazela ze zasady, ze se zlu ma celiti v zacatcich. Presvedcil se z vlastni zkusenosti, ze jakmile jednou nejaka akce byla zahajena, trebas vlozenim pomerne male castky do rozpoctu, a bylo ucineno prvni vydani, bylo jiz velmi tezko rozbehnuty vladni stroj zastaviti. Proto hlavni svou pozornost po vsechna leta venoval statnimu rozpoctu. Pravidelne se informoval o vyvoji statnich financi. kazdeho mesice pravidelne, jak jsem zjistil, zkoumal vykazy sestavene nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem a konecne kazdorocne se zabyval pripravami k sestaveni statniho rozpoctu. Zvlaste dukladne projednal statni rozpocty na r. 1934 a 1938. Tato cinnost jest nyni novou osnovou ukladana novemu vyboru primo zakonem.

Nechci unavovati podrobnostmi, ale jsem povinen zde povedeti, ze clenove usporneho vyboru venovali sestaveni statniho rozpoctu 4 az 6 nedel zkoumajice jednotlive kapitoly do vsech podrobnosti podle vyzadanych spisu od casnych hodin rannich castokrate pozde do noci. Celkem mozno rici, ze i u prislusnych ministru nasli clenove usporneho vyboru pro svou ohromnou praci plne porozumeni, trebas zasahy usporneho vyboru byly pro prislusne resorty casto velmi krute. Takovymto zpusobem prozkoumani polozek statniho rozpoctu nabyl parlament podrobne znalosti o jednotlivych slozkach rozpoctu a usetril tak obcanstvu velmi znacne castky. Presto vsak usporny vybor pokladal tento postup - a domnivam se, ze je to tak - jen za vyvojovou etapu v tradici zkoumani statniho rozpoctu a jeho pranim bylo, aby po vzoru zapadnich demokracii byl ve styku primo s rozpoctovym oddelenim ministerstva financi po cely rok, aby se mohl ucastniti sestavovani rozpoctu od sameho pocatku. Doufejme, ze i tato snaha bude korunovana uspechem.

Druha vec vyslovne ulozena uspornemu vyboru bylo zkoumani zadavaciho rizeni. Nebylo ovsem mozno sledovati kazde zadavaci rizeni a proto se usporny vybor omezil pouze na pripady, na nez byl vyslovne upozornen, anebo kde prislusne ministerstvo samo vec predlozilo. Usporny vybor take seznal, ze je treba upravy zadavaciho rizeni, dal k ni podnet a vec je nyni soustredena v socialne-politickem vyboru posl. snemovny, ktery k projednani otazky zvolil subkomitet.

Usporny vybor shledal, ze hlavni pricinou castych prekroceni rozpoctenych nakladu byva ve vetsine pripadu nedostatecny, nedomysleny projekt. Tim se otviraji dokoran dvere stavebnim zmenam, zlepsenim behem stavby a samozrejme i zvysenim stavebnich nakladu. Bylo zjisteno, slavna snemovno, nekolik opravdu kriklavych prekroceni, a to opet jen namatkou, nebot usporny vybor nemohl prozkoumati vsechny velke stavby, k nimz doslo od prevratu. Jest to predevsim stavba statni keramicke skoly na Vinohradech, jejiz naklad byl prekrocen podle zjisteni usporneho vyboru skoro trikrate. A dodnes, slavna snemovno, nestoji statni keramicka skola na Kral. Vinohradech na statnim pozemku, ponevadz je o teto veci dosud spor mezi obci prazskou a statem. Dale sem patri stavba obchodniho palace v Bratislave, nynejsi universita, ku kterezto zmene doslo take z podnetu usporneho vyboru, a stavba solivaru v Piesku. S tim vsim souvisi take rychle provadeni kolaudaci, kterezto otazce usporny vybor rovnez venoval znacnou pozornost a dosahl rychlejsiho provadeni kolaudaci.

Usporny vybor spolupracoval take s csl. spolecnosti normalisacni, nebot soustavnou normalisaci a typisovanim lze po nazoru vyboru dosici zjednoduseni a zlevneni zadavaciho rizeni, ale take podrobnejsi a jednodussi kontroly.

Dale bylo sledovano pouziti penez opatrenych v kritickych dobach statnimi pujckami. Slo o to, aby se penez pouzilo rozumne, ucelne a usporne a aby se pri tom zamestnavalo co nejvice lidi. Zvlastni pozornost byla venovana pujcce na obranu statu. To, co clenove usporneho vyboru v tomto smeru vykonali, za slouzi mimoradneho uznani a pozornosti.

Vybor se take snazil dosici poradku ve statnim rozpoctu a statnim hospodarstvi i po strance formalni. Snazil se, aby hospodarstvi fondu, ktere se znacne rozmohlo, bylo co nejvice omezeno a aby vsechny statni vydaje a prijmy probihaly primo statnim rozpoctem. I v tomto smeru dosahl vybor znacnych uspechu. ale nelze se mi zabyvati podrobnostmi.

Usporny vybor sledoval slouceni naseho archivnictvi a snazil se o opatreni budovy pro statni archiv, aby nase drahocenne pamatky, ulozene nyni v mistnostech, kde se nici, zustaly zachovany.

Vybor venoval v nekolika schuzich velkou pozornost otazkam pojistovnictvi, zejmena u prilezitosti projednavani upadku Fenixu. Usporny vybor take stal na stanovisku, aby pro pojistovny byl zrizen revisni svaz pojistoven, ktery se dobre osvedcil u zalozen a sporitelen.

Rovnez byl dan podnet k prezkoumani ruznych typu plynovych masek, aby bylo zjisteno, zda tyto vytky nejsou pouze konkurencniho razu.

Z podnetu usporneho vyboru bylo ucineno dale opatreni, ze se skolni ucebnice nesmeji jiz tak casto stridati, a bude jiste dalsi snahou vyboru. aby ucebna latka byla normalisovana, to znamena. aby se na jedne skole z tehoz predmetu neucilo a nepozadovalo od zaku dvakrat vice nez na skole jine. Tim se omezuje take pocet ucebnic a bude mozno, aby ucebnice vydrzely delsi dobu.

Spravne take poukazal usporny vybor na to, ze pri velmi znacnem poctu typu skol neni nase cesko-slovenske skolstvi dosud vybaveno skolou knihtiskarskou, z niz by vychazely osoby zpusobile vesti knihtiskarske zavody. Take tato skola bude nyni z podnetu usporneho vyboru zrizena.

Rovnez se usporny vybor zabyval unifikaci zemedelskeho skolstvi a provedl po teto strance radu uspesnych zakroku.

Schodky, ktere mely, slavna snemovno, statni lesy a statky, obratily na sebe samozrejme rovnez pozornost usporneho vyboru. Treba konstatovati, ze to byl jednak ohromny pokles cen dreva a na druhe strane obrovske zatizeni spolecneho rozpoctu vydaji na lesy na Slovensku a Podkarpatske Rusi, ktere nemely kvalitniho dreva a hlavne nemely cest, po nichz by bylo mozno zrale drivi odvesti. Byly vybudovany velikym nakladem cesty a lesni drahy, jimiz bylo mozno dostati se k odvazeni tezby. Je samozrejme, ze situace statnich lesu a statku bude nyni jeste prekernejsi a bude treba, aby usporny vybor se zabyval touto veci jako jednou z prvych.

Rovnez byla venovana nalezita pozornost uprave otazky povinnych vytisku, cimz se statni sprave usetrily velmi znacne naklady a zaroven je zavedena evidence vsech publikaci.