Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 151. schuze (obsah, porad) | Ctvrtek 17. listopadu 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Vavra.

Zapisovatele: Salat, Michalek.

184 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady arm. gen. Syrovy; ministri dr Bukovsky, Cerny, dr Feierabend, div. gen. Husarek, dr Chvalkovsky, brig. gen. Kajdos, dr Kalfus, dr Karvas, inz. Vavrecka, dr Zenkl. Ministri vlady slovenske dr Tiso; Cernak, dr Durcansky, Lichner, Teplansky. Ministr vlady podkarpatoruske Revay.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 151. schuzi posl. snemovny, prvou schuzi osmeho zasedani ctvrteho volebniho obdobi, svolanou dekretem vlady ze dne 15. listopadu 1938 k podzimnimu zasedani na dnesni den do sek Prahy (c. j. 8346/1096 S m. r.).

K tomu sdeluji, ze pripisem vlady ze dne 15. zari 1938, c. j. 7148/1096 S m. r., bylo jarni zasedani obou snemoven prohlaseno dnem 16. zari 1938 za ukoncene.

Nez pristoupim k vlastnimu jednani, mam za svou povinnost vzpomenouti dvou osobnosti (Poslanci povstavaji.), ktere nas opustily v uplynulych parlamentnich prazdninach a ktere hraly jak v nasem zivote narodnim, tak na pude zakonodarnych sboru nezapomenutelnou roli.

Je to jednak nejstarsi clen posl. snemovny, papezsky komori, apostolsky protonotar, predseda slovenske strany ludove a klubu jejich poslancu, Andrej Hlinka, ktery zemrel ve veku temer sedmdesati ctyr let dne 16. srpna tohoto roku, a pak predseda revolucniho Narodniho shromazdeni a prvy predseda volene poslanecke snemovny, pozdeji senator Frantisek Tomasek, ktery zemrel dne 5. rijna tohoto roku ve veku necelych sedmdesati let.

V monsignoru Hlinkovi odesel jeden z nejvyznacnejsich predprevratovych bojovniku za svobodu slovenskeho lidu, muz, ktery v dejinach bude stati v popredi mezi buditeli slovenskeho narodniho sebevedomi, muz, s jehoz jmenem po cele pulstoleti byla co nejuzeji spjata politika Slovenska.

Narodil se 27. zari 1864 v liptovske stolici, v Cernove u Ruzomberka. Po studiich byl ve spisske kapitule jako absolvent jejiho theologickeho seminare roku 1889 vysvecen. Od te doby vsude, kde kaplanoval, pusobil buditelsky na utlacovany lid. Roku 1905 stal se fararem v Ruzomberku, kde setrval az do sve smrti.

Hlinka nebyl jen duchovnim vudcem sveho lidu, byl jeho tribunem, ktery rozumeje jeho dusi, dovedl si ho ziskat jako maloktery z vrstevniku. Sve posluchace uchvacoval temperamentem a virou citove zalozeneho cloveka. S kazatelny staral se o zvelebeni slovenske reci, s tribuny politickeho recnika a z rady novin, do nichz psal, o posileni narodniho sebevedomi slovenskeho lidu. Sepsal a umoznil vydani nekolika slovenskych knih ryze nabozenskych a ve vezeni prelozil Pismo svate.

Po zacatcich v uherske strane lidove, z niz vystoupil r. 1901, kdyz se zproneverila svemu programu, stal se Hlinka nadsenym hlasatelem slovenske politiky na pude domaci a kdyz byl 15. prosince 1905 polozen zaklad k samostatne slovenske ludove strane, i v teto strane.

Ve volbach roku 1906 odmitl Hlinka kandidaturu a pracoval horlive pro volbu slovenskeho kandidata dr Vavro Srobara. Vzbudil tim proti sobe velikou nevuli u vrchnosti a byl pro sve volebni reci odsouzen na dva roky do vezeni. Tento rozsudek posilil jeste vice uvedomeni slovenskeho lidu nez predchozi suspense Hlinky z uradu farare. Ze pre politicke stala se take pre cirkevni, v niz se Hlinka, ziskav odklad trestu, sam v Rime obhajoval a obhajil. Po svem navratu odjel v cervnu r. 1907 na prednaskove turne na Moravu a do Cech. Tyto prednasky se konaly, zvlaste po krveproliti v Cernove. za neobycejne velke ucasti posluchacu, kteri v Hlinkovi, ktery nadsene hlasal ceskoslovenskou vzajemnost, videli slovenskeho narodniho mucednika. Kdyz pak musil nastoupiti trest dvouleteho vezeni v Segedine, byl cely narod jak na Slovensku, tak na Morave i v Cechach presvedcen, ze je Hlinka obeti politicke persekuce.

Timto uveznenim vsak neskoncilo jeho utrpeni. Byl znovu obzalovan, postaven pred porotu a pres skvelou obhajobu odsouzen 4. kvetna 1908 na dalsi jeden a pul roku vezeni a suspendovan s uradu. Nicmene jiz na jare 1909 byl v Rime rehabilitovan. Suspense potvrzena nebyla a tak v unoru 1910 rovnou z vezeni nastoupil znovu svuj urad ruzomberskeho farare. Ujal se znovu nejen prace cirkevni, ale i prace narodni, organisacni a spolkove, kdyz za stale vzrustajiciho utisku otevrena cinnost politicka byla vyloucena.

Nekteri madarsti politikove, tusici, jake mohou byti konce valky, zacali navazovati u Hlinky jiz roku 1917. Odmitl jakakoliv jednani, i pozdejsi pozvani do Budapesti. V kvetnu r. 1918 na schuzce slovenskych narodovcu v Turcianskem Sv. Martine se zasazoval o spojeni Slovaku s Cechy v jednotnem state ceskoslovenskem. Dne 30. rijna 1918, po nadsenem projevu pro tuto jednotu, podepsal Martinskou deklaraci. A tak vidi poprevratove dny Andreje Hlinku organizujiciho slovenske Narodni rady a radostne proklamujiciho svobodu a budiciho nadseni pro mladou republiku po mestech a vsich slovenskych.

Dne 19. prosince 1918 na schuzi v Ziline obnovil slovenskou stranu ludovou a stal se jejim predsedou. Byl povolan do Narodniho shromazdeni, kde se dne 30. ledna 1919 po prve ujal slova reci, v niz vzpomnel sve politicke cinnosti na Slovensku a sveho usili o ceskoslovenske sjednoceni a odmitl narceni z nepratelstvi vuci mlademu statu, jez snad nekteri videli v obratu jeho politiky, ktery nastal po prichodu tak zvane slovenske vlady do Ziliny.

Roku 1920 stal se opet poslancem - strana ludova kandidovala tenkrate spolecne se stranou lidovou - a v listopadu 1921 stal se predsedou nove utvoreneho klubu slovenskych ludovych poslancu, kterouzto funkci zastaval az do sve smrti.

V teto sve funkci zaujimal stanovisko poslance a predsedy strany temer ke vsem dulezitym udalostem v politice, jako recnik zucastnil se temer vsech rozprav k dulezitym vladnim prohlasenim. Jako recnik patril mezi malo tech, jimz naslouchala plna snemovna, nezapominal vsak pro veci velke na praci drobnou, jak je patrno ze seznamu jim podanych navrhu, dotazu a interpelaci.

Politicky boj a jine nazory zmenily snad ponekud jeho drivejsi pomer ke statu, Hlinka sam vsak zustal vzdy na jeho pude a nikdy nezapominal, co sam pro tento stat vykonal.

Lec posmrtna vzpominka neni k tomu, aby predbihala politickym dejinam, jez jednou ve vetsim odstupu zhodnoti Hlinkovu cinnost, cinnost velike osobnosti, ktere si vsichni, at pritel, at snad odpurce, vazili a ji ctili.

Odesel v nem veliky Slovak, bojovnik i spolupracovnik velikeho formatu, strazce nabozensko-narodni tradice a kultury, jeden z tech, jejichz vlastenecke prace bude vzdy vdecne vzpominano.

Frantisek Tomasek, jehoz tu vzpominame jako prveho predsedy posl. snemovny, narodil se dne 12. brezna 1869 v Kuklenach u Hradce Kralove. Po absolvovani vysokoskolskych studii opustil zamyslenou drahu profesora historie a dal se na strastiplnou drahu zurnalistickou a pozdeji politickou v hnuti pokrokovem, omladinarskem a na to socialistickem. R. 1895 vstoupil do socialni demokracie, byl spoluzakladatelem mesicniku "Akademie" a vstoupil pozdeji do redakce "Prava lidu", aby se jako jeho parlamentni zpravodaj odebral do Vidne, kde se stal sefredaktorem "Delnickych listu" a predsedou vykonneho vyboru strany pro Dolni Rakousy. Roku 1907 po prve a r. 1911 po druhe byl zvolen poslancem risske rady za venkovske obce okresu Mor. Ostrava.

Po dvacetiletem pobytu ve Vidni, kde stal v cele ceske mensiny, odstehoval se pred ukoncenim svetove valky a znovuzrizenim statu Ceskoslovenskeho do Prahy. Pred prevratem byl clenem revolucniho Narodniho vyboru a 14. listopadu 1918 byl zvolen predsedou revolucniho Narodniho shromazdeni a 26. kvetna 1920 v prve schuzi posl. snemovny jejim prvym predsedou. Tento urad zastaval po cele prve volebni obdobi.

Vsichni, kdo tenkrate byli poslanci, maji jiste v dobre pameti jeho razovity profil, jeho jistou a pevnou ruku v jednani a v rizeni schuzi, i jeho krasne cesstvi, ktere se projevovalo v kazdem jeho projevu a na kazdem jeho kroku. Byl zivym symbolem oddanosti a lasky k statu, pro ktery vykonal velikou praci.

Byl jisty a pohotovy, vlastnosti to, jichz velmi potreboval ve sve funkci, jejiz obtize prekonaval jak politickym nadanim, tak silou sve vule. Zda se, ze ji prekonaval i drimajici v nem chorobu, ktera ho po dvouletem utrpeni prece jen zdolala.

V dejinach naroda i statu bude jemu i jeho dilu zachovana cestna pamet. (Poslanci usedaji.)

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 10. zari 1938, c. 73.618/1938-9, ze na misto zemreleho posl. Hlinky povolalo podle § 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika dr Milose Vanco, pravotara v Turcanskem Svatem Martine, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle § 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle § 22 ust. listiny a § 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibu, pan posl. dr Vanco ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slubujem".

Zadam o precteni slibovaci formule a p. posl. dr Vanco zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte):

Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Posl. dr Vanco (podavaje predsedovi ruku): Slubujem. (Poslanci usedaji.)

Predseda vlady sdelil:

pripisem ze dne 17. zari 1938, c. j. 7197/909/38 S m. r., ze rozhodnutim presidenta republiky ze dne 16. zari 1938 jmenovan byl byv. vyslanec inz. Hugo Vavrecka ministrem;

pripisem ze dne 22. zari 1938, c. j. 7325 S m. r., ze president republiky prijal podanou mu demisi vlady, sprostil predsedu a ostatni jeji cleny uradu a jmenoval rozhodnutim ze dne 22. zari 1938 arm. gen. Jana Syroveho predsedou vlady a poveril jej zaroven rizenim ministerstva nar. obrany. Dale jmenovani byli predseda branneho vyboru telovychovnych organisaci MUDr Stanislav Bukovsky a primator hlavniho mesta Prahy dr Petr Zenkl ministry. Zaroven jmenovani byli: mimoradny vyslanec a zplnomocneny ministr dr Kamil Krofta ministrem zahranicnich veci, zemsky president Jan Cerny ministrem vnitra, odb. prednosta dr Josef Kalfus ministrem financi, odb. prednosta Engelbert Subert ministrem skolstvi a nar. osvety, prvni president nejvyssiho soudu dr Vladimir Fajnor ministrem spravedlnosti, odb. prednosta dr Jan Janacek ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti, odb. prednosta dr Jindrich Kamenicky ministrem zeleznic, divisni general inz. Frantisek Nosal ministrem ver. praci, odb. prednosta inz. dr Eduard Reich ministrem zemedelstvi, odb. prednosta dr Bedrich Horak ministrem soc. pece, prof. MUDr Stanislav Mentl ministrem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy, odb. prednosta dr Karel Dunovsky ministrem post a telegrafu, odb. prednosta dr Josef Fritz ministrem pro sjednoceni zakonu a organisace spravy a byvaly vyslanec inz. Hugo Vavrecka ministrem;

pripisem ze dne 24. zari 1938, c. j. 7382/1075/38, ze vlada zvolila ve schuzi dne 23. zari 1938 podle ustanoveni §u 71 ust. listiny namestkem predsedy vlady ministra Cerneho;

pripisem z tehoz dne, c. j. 7418 S m. r., ze rozhodnutim presidenta republiky ze dne 24. zari 1938 jmenovani byli prof. statni realky v Bratislave Matus Cernak a prof. Komenskeho university dr Imrich Karvas ministry;

pripisem ze dne 28. zari 1938, c. j. 7474 S-38 m. r., ze rozhodnutim presidenta republiky ze dne 28. zari 1938 poveren byl zatimnim rizenim nejvyssiho uradu hospodarskeho predseda vlady arm. gen. Syrovy;

pripisem ze dne 4. rijna 1938, c. j. 7622/S/38 m. r., ze presidentem republiky prijata byla podana mu demise vlady, zprostil predsedu vlady a ostatni jeji cleny uradu a jmenoval rozhodnutim ze dne 4. rijna 1938 arm. gen. Syroveho predsedou nove vlady, poveriv jej zaroven rizenim ministerstva nar. obrany. Dale jmenovani byli: mimoradny vyslanec a zplnomocneny ministr dr Frantisek Chvalkovsky ministrem zahranicnich veci, zemsky president Jan Cerny ministrem vnitra, odb. prednosta dr Josef Kalfus ministrem financi, prvni president nejvyssiho soudu dr Vladimir Fajnor ministrem spravedlnosti, univ. prof. dr Imrich Karvas ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti, brig. gen. Vladimir Kajdos ministrem zeleznic, divis. gen. Karel Husarek ministrem ver. praci, predseda Ceskoslovenske obilni spolecnosti dr Ladislav Feierabend ministrem zemedelstvi, primator dr Petr Zenkl ministrem soc. pece a predseda branneho vyboru telovychovnych organisaci dr Stanislav Bukovsky, byvaly vyslanec inz. Hugo Vavrecka a dr Ivan Parkany i ministry. Zaroven povereni byli: ministr spravedlnosti dr Fajnor rizenim ministerstva pro sjednoceni zakonu a organisace spravy, ministr zeleznic brig. general Kajdos rizenim ministerstva post a telegrafu, ministr soc. pece dr Zenkl rizenim ministerstva ver. zdravotnictvi a telesne vychovy a ministr dr Bukovsky zatimnim rizenim ministerstva skolstvi a nar. osvety;

pripisem ze dne 5. rijna 1938, c. j. 7642/1075/38 S m. r., ze vlada zvolila ve schuzi dne 5. rijna 1938 podle §u 71 ust. listiny namestkem predsedy vlady ministra vnitra Jana Cerneho;

pripisem z tehoz dne, c. j. 7648/1773/53/38 S m. r., ze rozhodnutim presidenta republiky ze dne 5. rijna 1938 poveril predsedu vlady rizenim nejvyssiho uradu hospodarskeho;

pripisem ze dne 6. rijna 1938, c. j. 7672 S m. r., ze vlada jmenovala rozhodnutim ze dne 6. rijna 1938 na misto presidenta republiky (§ 60 ust. listiny) posl. dr Jozefa Tiso, uradujiciho mistopredsedu Hlinkovy slovenske ludove strany, ministrem pro spravu Slovenska;

pripisem ze dne 7. rijna 1938, c. j. 7705/909/S-38 m. r., ze vlada jmenovala rozhodnutim ze dne 7. rijna 1938 (na miste presidenta republiky § 60 ust. listiny) Matuse Cernaka, profesora stat. realky v Bratislave, posl. Pavla Teplanskeho, posl. Jana Lichnera a dr Ferdinanda Durcanskeho, advokata v Bratislave, ministry; pripisem predsednictva min. rady ze dne 8. rijna 1938, c. j. 24.294/38 m. r., sdeleno, ze doslo mezi jmenovanymi slovenskymi cleny vlady k teto dohode o rozdeleni agendy: min. dr Tiso predsednictvi a vnitro, min. Cernak skolstvi, min. dr Durcansky spravedlnost, soc. peci a zdravotnictvi, min. Teplansky polnohospodarstvi, ver. prace a finance, min. Lichner doprava;

pripisem ze dne 8. rijna 1938, c. j. 7707/1076/S 38 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, cis. 294 Sb. z a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuji: p. predsedu vlady arm. gen. Syroveho jako ministra nar. obrany a ministra povereneho rizenim nejvyssiho uradu hospodarskeho namestek predsedy vlady ministr Cerny, min. Cerneho predseda vlady arm. general Syrovy, min. dr Kalfuse min. dr Zenkl, min. dr Bukovskeho min. dr Zenkl, min. dr Fajnora min. dr Karvas, min. dr Karvase ve vecech obchodu min. dr Feierabend, ve vecech Slovenska a Podkarpatske Rusi min. dr Parkanyi, min. dr Feierabenda min. dr Karvas, min. dr Zenkla min. dr Bukovsky, min. dr Parkanyiho min. dr Karvas, min. dr Tisa min. dr Karvas, min. dr Chvalkovskeho predseda vlady arm. gen. Syrovy, min. inz. Vavrecku min. dr Karvas, min. gen. Husarka min. brig. gen. Kajdos, min. gen. Kajdose min. divis. gen. Husarek;

pripisem ze dne 11. rijna 1938, c. j. 7783/S-38 min. r., ze vlada jmenovala rozhodnutim ze dne 11. rijna 1938 (na miste presidenta republiky - § 60 ust. list.) posl. Brodyho ministrem pro spravu Podkarpatske Rusi, sen. dr Edmunda Bacinskeho a posl. Juliana Revaye ministry;

pripisem ze dne 15. rijna 1938, c. j. 7855/909/S-38 min. r., ze vlada usnesenim ze dne 14. rijna 1938 zprostila podle §u 60 ust. listiny min. dr Fajnora k jeho zadosti uradu ministra spravedlnosti a ministra pro sjednoceni zakonu a organisace spravy a zaroven, ze vlada ve funkci presidenta republiky poverila ministra zemedelstvi dr Feierabenda rizenim ministerstva spravedlnosti a ministerstva pro jednoceni zakonu a organisace spravy;

pripisem z tehoz dne, c. j. 7856/909/38-S m. r., ze vlada usnesenim ze dne 14. rijna 1938 zprostila podle §u 60 ust. listiny min. dr Parkanyiho k jeho zadosti uradu ministra;

pripisem ze dne 26. rijna 1938, c. j. 8060/909/S 38 m. r., ze vlada usnesenim ze dne 26. rijna 1938 zprostila podle §u 60 ust. listiny Andreje Brodyho uradu ministra pro spravu Podkarpatske Rusi, a zaroven ve funkci presidenta republiky jmenovala vladniho tajemnika pro zemi Podkarpatoruskou Msgre Augustina Volosina ministrem pro spravu Podkarpatske Rusi.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 30. cervence 1938, c. j. 19.435/1938 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona, jimz se prodluzuje na berni rok 1938 ucinnost casti druhe, cl. 6 zakona ze dne 2. cervence 1936, c. 226 Sb. z. a n.

Pripisy ze dne 21. rijna 1938, c. j. 25.424 az 25.430/38 m. r. sdelil predseda vlady, ze vlada podle §§ 47 a 60 ustavni listiny vratila zakony:

1. o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (k tisku 2189-II);

2. kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi (k tisku 1-IV);

3. o otviraci a zaviraci hodine obchodnich mistnosti v zemi Slovenske a Podkarpatoruske (k tisku 4-IV);

4. o ochrane polniho majetku (k tisku 3-IV);

5. o verejne strazi zemedelske (k tisku 2-IV);

6. jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni verejnonotarskych radu (k tisku 1083-IV);

7. o povinnem niceni larev strecka hoveziho (k tisku 1326-IV).

Pripisem ze dne 2. listopadu 1938, c. j. 26.581/1938 m. r., sdelil predseda vlady, ze vlada odvolava podle sveho usneseni ze dne 25. rijna 1938 navrh zakona o odstranovani stavebnich a komunikacnich zavad v obcich, predlozeny senatu Narodniho shromazdeni dopisem predsedy vlady ze dne 27. listopadu 1937, c. j. 28.986/37 m. r.

Posl. Jakel (SdP) oznamil pripisem ze dne 18. srpna 1938, ze se vzdava posl. mandatu dnem 31. srpna 1938.

Posl. dr Peters (SdP) oznamil pripisem ze dne 5. listopadu 1938, doslym dne 7. listopadu 1938, ze se vzdal poslaneckeho mandatu.

Ministerstvo vnitra zaslalo vyhlasku ze dne 11. listopadu 1938, c. j. 91.604/1938-9, o zaniku mandatu nekterych clenu Narodniho shromazdeni podle §u 2 opatreni Staleho vyboru ze dne 27. rijna 1938, c. 253 Sb. z. a n.

Dusledkem ustanoveni §u 1, odst. 1 a 2 uvedeneho opatreni pozbyli dnem vyhlaseni tohoto opatreni, t. j. dnem 30. rijna 1938 mandatu tito clenove Narodniho shromazdeni: