Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 149. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 12. kvetna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Vavra, dr Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Pik.

191 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus, Machnik, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 29 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Frankovi, Knochlovi, dr Neumanovi, inz. Protusovi, Sivakovi, dr. Zippeliusovi, Zidovskemu; na dnesni a zitrejsi den posl. F. Nitschovi, dr Novakovi.

nemoci posl. Fischer, dr Kollner, inz. Kunzel, inz. Schreiber.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecne omluvy posl. Franka, Knochla, F. Nitsche, dr Zippeliuse na den 10. t. m.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 10. kvetna 1938, c. 3605 S min. rady, ze pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 10. kvetna 1938 zadosti ministra spravedlnosti dr Derera za zprosteni rizeni ministerstva ver. zdravotnictvi a telesne vychovy a poveril rozhodnutim z tehoz dne ministra Jezka rizenim tohoto ministerstva.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Batkovou-Zackovou za posl. dr Stranskeho.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednal a prijal:

ve 115. a 116. schuzi dne 4. a 10. kvetna 1938 osnovu zakona o civilnich inzenyrech (tisk 686-IV sen. 1938) (pripis ze dne 10. kvetna 1938);

ve 116. a 117. schuzi dne 10. a 11. kvetna 1938:

osnovu zakona o vnitrostatni ucinnosti mezinarodnich smluv o pracovni dobe ve sklarnach na automaticky vyrabene tabulove sklo a o zkraceni pracovni doby ve sklarnach na vyrobu lahvi (tisk 680-IV sen. 1938), ve zneni usnesenem posl. snemovnou;

dodatkovou dohodu k dodatkove umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 30. brezna 1931 k ceskoslovensko-jihoslovanske obchodni a plavebni smlouve ze dne 14. listopadu 1928, sjednanou vymenou not ze dne 9. cervence 1937, cis. 189 Sb. z. a n. (tisk 578-IV sen. 1937);

dohodu sjednanou v Praze dne 4. cervna 1935 o zruseni cl. 4 a 6 obchodni a plavebni smlouvy mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928, cis. 163/1929 Sb. z. a n., a o zruseni ustanoveni k clanku 1, bod 4, k clanku 1 a 2 a k clanku 4 zaverecneho protokolu k teto smlouve (tisk 582-IV sen. 1938) (pripisy ze dne 11. kvetna 1938).

Dotazy:

posl. dr Peterse min. soc. pece ve veci Vseobecneho pensijniho ustavu (c. D 518-IV);

posl. J. Sedlacka vlade republiky Ceskoslovenske o provokativnim poskozeni a pohaneni sochy prvniho presidenta Osvoboditele v Sumperku, o nesnesitelnem chovani casti nemeckeho obyvatelstva ze sudetskonemecke strany a hrozivem poboureni na strane ceske (c. D 519-IV).

Odpovedi:

min. financi na dotaz posl. dr Neumana c. D 351-IV;

min. spravedlnosti a zahranicnich veci na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 458-IV;

min. zeleznic na dotaz posl. Ticheho c. D 483-IV;

min. vnitra na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 505-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 1349 - prikazano vyboru techn.-dopravnimu.

Zprava tisk 1352.

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 1351.

Predsednictvo posl. snemovny se usneslo podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 148. schuze snemovny dne 10. kvetna 1938 nektere projevy z reci posl. Slanskeho a dr Pjescaka.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1341) o soustave drobnych penez (tisk 1352).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Ponevadz se v posledni dobe vyskytuje nedostatek drobnych minci jak u Narodni banky, tak u statnich pokladen a zejmena u vetsich podniku, ktere obstaravaji pro vyplaty mezd a platu s namahou potrebu drobnych minci, predlozila vlada Narodnimu shromazdeni navrh zakona o soustave drobnych penez, ktery ma odpomoci tomuto nedostatku drobnych minci a ukojiti v tomto smeru potrebu hospodarskeho zivota.

Osnova zakona zaraduje mezi drobne mince take padesatikoruny, zrusuje pak mince po 25 halerich, ktere se nevzily. Mimo to ponechava prechodne v obehu mince desetikorunove, avsak dalsi maji byti jiz razeny z cisteho niklu.

Osnova pak upravuje novy kontingent drobnych.

Srovname-li predvalecne mincovni pomery, vidime, ze Rakousko-Uhersko melo nejvetsi mince ze stribra petikorunovou. Tehdejsi petikoruna odpovida dnesnim asi 48 Kc, takze zaradeni padesatikoruny mezi drobne mince je logickym dusledkem zmeny valutarnich pomeru. Ponevadz nelze padesatikorunove bankovky ihned vziti z obehu a nahraditi mincemi, prohlasuji se padesatikorunove bankovky pro prechodnou dobu drobnymi penezi papirovymi, vydavanymi na ucet statu.

Kontingent drobnych minci, ktery byl r. 1928 stanoven 600 miliony Kc a byl zvysen rozsirenim drobnych minci o desetikoruny a dvacetikoruny na 1.200 mil. Kc, ma byti zamyslenou zmenou drobnych minci zvysen na 1.740 mil. Kc. U srovnani s jinymi staty neni tento kontingent nijak vysoky. O tom svedci prumer drobnych minci, pripadajicich na hlavu v ruznych statech. Po schvaleni teto os novy zakona prichazi u nas drobnych minci prumerne 160 Kc na hlavu, naproti tomu v Nemecku pripada na hlavu 333 Kc, ve Svycarsku 341 Kc, v Anglii 254 Kc, ve Spojenych statech severoamerickych dokonce 425 Kc. Vydej drobnych penez se prizpusobuje hospodarske potrebe, o jejiz vymezeni je navrhovanou osnovou postarano.

Rozpoctovy vybor projednal zmineny vladni navrh ve schuzi konane dne 11. kvetna 1938 a usnesl se doporuciti posl. snemovne, aby osnovu tuto schvalila beze zmen ve zneni, jak je uvedeno ve zprave rozpoctoveho vyboru. V rozpoctovem vyboru podal podrobnejsi vysvetlivky pan ministr financi. Navrhuji proto, aby posl. snemovna schvalila osnovu tuto tak, jak se na ni usnesl rozpoctovy vybor. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): K teto veci je prihlasen recnik, zahajim proto rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 20 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Na strane "proti" je prihlasen p. posl. dr Peters. Davam mu slovo.

Posl. dr Peters (nemecky): Slavna snemovno!

Hlasil jsem se k teto predloze, protoze ji prikladam vetsi vyznam nez slavna snemovna a protoze myslim, ze take pri projednavani teto predlohy je treba rici nekolik zasadnich poznamek. Nesmime se klamati v tom, ze je tato predloha jakymsi nouzovym narizenim za tim ucelem, aby se statu opatrily prostredky, a to dosti necekane, protoze se prece pri otazkach uhrady ve snemovne, kdyz se na pr. projednaval rozpocet, na tento pramen statnich prostredku nepomyslelo. O veci same bych rekl, ze se zde deje eskontovani reservy; nesporne zmena zakona o soustave drobnych penez dava moznost opatriti statu prostredky, avsak eskontovani teto reservy se mi zda v tomto okamziku jiste predcasnym.

Co musime predloze dale vytknouti, je, ze se projednava za financne politicke isolovanosti, t. j. ze toto opatreni se neprovadi v ramci velikeho financne politickeho programu, nybrz cestou jakehosi nouzoveho narizeni, t. j. opatrovani prostredku za kazdou cenu v dobe, kdy se vzdy opetne ujistuje, ze financne politicky je vse v poradku.

Postradame pri oduvodneni teto predlohy jinych oduvodneni nez razu fiskalniho. Byli bychom si prali, aby v duvodove zprave jakoz i financnim ministrem bylo konstatovano, ze nemaji prednost jen stat a statni pokladna v tom, aby se jim opatrovaly prostredky, nybrz i hospodarstvi. Nenachazime v duvodove zprave jakoz i ve velmi strucne zprave pana zpravodaje nic o tom, ze se citi odpovednou vlada - a zde zvlaste ministerstvo financi - za to, aby byly penezni prostredky opatrovany nejen statu, nybrz aby take stat za dnesni doby mel zvlastni, velkou odpovednost za to, aby byly hospodarstvi opatrovany primerene prostredky. Tim se vsak tato predloha stava ciste fiskalni. To nepostaci, jak jeste dale rozvedu, protoze hospodarska situace by nutne vyzadovala, aby stat take pro hospodarstvi opatroval penize, a to tim spise, kdyz cislice nezamestnanosti, proti lonskemu roku priznivejsi, je celkem velmi jednostrannou zalezitosti, ktera zejmena se stava priznivou jen tim, ze velke opevnovaci prace a vyzbrojeni zamestnava velky pocet lidi, zatim co jsou ohromne hospodarske oblasti a skupiny, kde oproti lonskemu roku nastalo znacne a velmi citelne oslabeni. Z toho vyplyva, ze pres vsechna ujisteni, dana oficielnimi kruhy, hospodarska a socialni situace v nemeckych oblastech je dnes podstatne jina a horsi nez v uzemi ceskem.

Predloha je motivovana dvema duvody. Pan referent uvedl vcera v rozpoctovem vyboru oduvodneni, ze je nedostatek volnych prostredku. Ja jsem jiz vcera v rozpoctovem vyboru tento nazor potiral a cinim to i dnes citovanim zpravy Narodni banky, kde se na strane 175 posledni zpravy, kterou mame po ruce, uvadi (cte): "Pri mezinarodnich udalostech jest s podivem, ze rozsah ucinku na jednotlive prvky peneznictvi je pomerne tak nepatrny" - a racte to uvaziti - "ze trh nebyl vysinut ze stavu plynulosti a stability." Zde tedy prohlasuje Narodni banka zcela jednoznacne, ze vubec neni nedostatku penez, nybrz naopak dostatecna plynulost penez. Kdyby se snad tvrdilo, ze je nedostatek drobnych penez, pak prosim, panove, sahnete jen do svych vlastnich kapes, abyste se presvedcili, ze dnes pri promeneni tez vetsich bankovek jsou vam primo vnucovany drobne penize. Nezda se mi tudiz, ze je tu dana nutnost, uvadena panem zpravodajem. Na druhe strane se v duvodove zprave uvadi, ze se pri hospodarskem oziveni dostavuje potreba beznych prostredku. Protoze tato predloha byla vypracovana k rozsireni obeziva, musel by se tez splniti predpoklad, ze nastalo oziveni hospodarskeho zivota. Jiz jsem konstatoval, ze tomu tak jest v oboru vyzbrojeni a brannych priprav. Dovolte vsak, panove, abych podle posledni zpravy Narodni banky konstatoval, jak se projevuje toto oziveni hospodarskeho zivota v jednotlivych oborech vyroby, a tu dojdeme ku zjistenim zcela zvlastniho razu, predevsim ku zjisteni, ktere jsem nescislnekrat s tohoto mista ucinil, ze za zadnych okolnosti nelze hospodarsky zivot posuzovati podle pomeru prazskych a stredoceskych.

Zprava Narodni banky konstatuje, ze nastalo oziveni na pr. ve stavebnictvi, uvadi vsak - dosti objektivne - ze tato stavebni cinnost se projevila predevsim v Praze. Neni pochybnosti o tom - to muzeme v Praze konstatovati - ze stavebni cinnost je tu velmi ziva. Jdete vsak do nemeckych oblasti a podivejte se, zda tam nekdo vubec stavi nebo muze stavet, a zjistite, ze tato stavebni cinnost bude u nas v tomto roce tak neprizniva jako v poslednich letech. Konstatuje se, ze dnesni odbyt drivi je primereny, ze vsak zaroven vyvoz drivi se zarazil. Jak to vypada v praksi? Samozrejme vyzaduje silna stavebni cinnost take silne spotreby drivi, protoze vsak stavebni cinnost v nemeckem uzemi uvazla, tak se nijak nejevi prizniva situace na trhu drevarskem na strane nemecke a spatna situace vyvozu drivi spada uplne na vrub nasich pohranicnich uzemi, ktera z velike casti jsou zalesnena a kde je drivi hospodarskym cinitelem prvniho radu, ktery stum, ba tisicum lidi podel celych hranic poskytuje praci.

Dale se ve zprave uvadi, ze zamestnanost kamenolomu je dnes dobra. Nemuze o tom byti pochybnosti, panove: kdyz se tolik betonuje a stavi a zakladaji strategicke silnice, je zcela jasno, ze se lomum dari dobre. Podivame-li se vsak na fakta, shledame, ze to patri k "narodnimu bontonu", ze se na tyto prace nemeckych lomu nepouziva. Znam pripady, kdy nemecky lom musi proste zaniknouti proto, ze v blizkosti byl otevren lom, nalezejici Cechovi.

Konjunktura v cementu! To verim! Cement se potrebuje pri stavbe, procez je jasne, ze ma cement dobrou posici, ale i tato konjunktura se nas netyka.

U kuze konstatuje zprava, ze boty jdou dobre na odbyt, ale zaroven konstatuje, ze odbyt rukavic vice nez vazne a velmi znacne poklesl. U nas se boty ve velkem nevyrabeji, zato vsak kozene rukavice. Muzete se v Krusnohori presvedciti o spatnem stavu vyvozu rukavic, coz se projevuje nepriznive hospodarsky i socialne.

Zprava dale uvadi, ze odbyt uhli, zeleza a kaolinu vazne. Take na teto otazce mame zivy zajem, predevsim na uhli, kdyz zvlaste na nasem uzemi jsou tak cetna loziska hnedeho uhli. Odbyt hnedeho uhli poklesl. Totez plati o kaolinu, zemnim produktu, ktery se vyskytuje prevazne na nasem uzemi. Potom je zaznamenan - vedle poklesu ve vyvozu drivi a rukavic - pokles vyroby u malych stroju, znacny pokles u skla, velmi svizelna situace jabloneckeho prumyslu, spatna situace porcelanu a primo neudrzitelna situace v textilu, pri cemz ovsem tento nejdulezitejsi prumyslovy vyrobek je ve zprave odbyvan 7 nebo 8 radky.

Chci tim ukazati, ze pro nas sudetske Nemce toto oduvodneni predlohy rozhodne neplati, ponevadz nase obyvatelstvo ma stale dojem, ze o nejakem oziveni na nasem uzemi naprosto nelze mluviti a hospodarska situace je naprosto neutesena. A tak se vracim opetne k tomu, co zde stale opakuji: Protoze posuzujete pomery podle prazskych pomeru, chybi vam porozumeni a zajem o to, abyste se mohli vsimati hospodarskych pomeru u nas. Musim tedy obe oduvodneni, ktera byla pro podani teto predlohy uvedena, zamitnouti.

Ze touto predlohou je sledovan ucel ciste fiskalni, to pravi zcela zretelne § 12, kde se vyslovne stanovi, ze zisk z tohoto zakona plyne do statni pokladny, a ucet jest vazan jednak na vyrovnani kratkodobych dluhu, skutecnost to, kterou pan ministr financi vcera vylozil tak, ze totiz nejde o zaplaceni pokladnicnich poukazek, nybrz jinych kratkodobych smenek nebo poukazkovych dluhu, jednak o razbu novych minci, ktere budou touto osnovou zakona zavedeny.

Stat udela, jak myslim, touto predlohou docela dobry obchod. Nebot bude moci pri dnesnich cenach stribra vydati na pr. z 1 kg 900 dilneho stribra za 2500 Kc minci po 50 Kc, jichz razba jej prijde v celku na pouhych 400 Kc. Vypocital jsem tedy, ze pri cene 50 Kc bude 1 kus stati 8 Kc. Z toho vsak plynou dvoji velmi dulezite dusledky. Jeden je ten, ze statni mincovna bude dobre zamestnana, druhy, ze se v dolech na stribro, predevsim v Pribrami, rocne vyrobi asi 34.500 kg stribra a tim je k disposici mnozstvi stribra, ktere dovoluje razbu 1ÿ9 mil. minci po 50 Kc; to znamena, ze stat muze z tohoto vlastniho stribra vydati mince v cene 85 milionu Kc a muze celou vyrobu 6 az 7 let upotrebiti na razbu minci po 50 a 20 Kc. Uvidime, a ja jsem velmi zvedav na to, jak se v provozu statnich dolu v Pribrami na strane jedne a u mincovny v Kremnici na strane druhe tento dobry obchod projevi. Vzdyt jsme byli jiz tak daleko, ze se uvazovalo o tom, nebylo-li by spravnejsi doly zavriti, protoze se nevyplacely a statni pokladnu pouze zatezovaly. Konstatuji, ze stat ve svych podnicich, ktere jsou zamestnany razbou minci a dolovanim stribra, si zisk zajistuje take jeste §em 6 a to tim, ze bude vydavati mince po 50 a 20 Kc ve stribre take jako mince pametni v celkove castce 100 milionu Kc.