Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 148. schuze (obsah, prilohy) | Utery 10. kvetna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

210 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Krofta, Mlcoch.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 15 hod. 21 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr Kellnerovi; na dnesni a pristi schuzi posl. Beuerovi; na tento tyden: posl. Axmannovi, Borkanukovi, Fuscicovi, dr Korlathovi, dr Szullomu.

Do vyboru iniciativniho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. Ticheho za zemreleho posl. Polivku.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. Hirteho.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Egyesult Orszagos Keresztenyszocialista es Magyar Nemzeti Part es Zipser deutsche Partei" posl. dr Holotu za posl. Esterhazyho.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 4. kvetna 1938, ze senat projednal a schvalil:

ve 114. a 115 schuzi dne 3. a 4. kvetna 1938:

obchodni dohodu mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Kolumbii, podepsanou v Bogote dne 19. dubna 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 28. kvetna 1937, c. 87 Sb. z. a n. (tisk 513-IV sen. 1937);

dodatkovou dohodu k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou. v Praze dne 20. cervence 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 200 Sb. z. a n. (tisk 577-IV sen. 193 7);

mezinarodni umluvu o pracovni dobe ve sklarnach na automaticky vyrabene tabulove sklo, jejiz navrh byl prijat dne 21. cervna 1934 v 18. zasedani Mezinarodni konference prace v Zeneve, a mezinarodni umluvu o zkraceni pracovni doby ve sklarnach na vyrobu lahvi, jejiz navrh byl prijat dne 25. cervna 1935 v 19. zasedani Mezinarodni konference prace v Zeneve (tisk 662-IV sen. 1938);

ve 115. schuzi dne 4. kvetna 1938 ve zneni usnesenem posl. snemovnou osnovu zakona, jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 15. kvetna 1936, c. 129 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 693-IV sen. 1938).

Predseda senatu sdelil dale pripisem ze dne 4. kvetna 1938, k tisku 1-IV sen. 1935, ze senat usnesl se ve 115. schuzi dne 4. kvetna 1938 uciniti posl. snemovne navrh, aby lhuta dana §em 43 ust. listiny k projednani usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1865-II) o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 2189-II) byla prodlouzena o dalsich 6 tydnu.

Dotazy:

posl. Vicanka min. financi o odlivu ceskoslovenskeho kapitalu do cizozemska (c. D 515-IV);

posl. Jobsta min. vnitra, ze se proti zakonu ztezuje shromazdovaci cinnost sudetskonemecke strany, predseda Konrad Henlein (c. D 513-IV);

posl. Bruknera min. spravedlnosti, proc bylo zastaveno trestni rizeni o usmrceni vojina Jana Imramovskeho v Praze (c. D 516-IV);

posl. inz. Peschky min. pro veci zahranicni a min. prumyslu, obchodu a zivnosti o zpravach, podle kterych americky trh provadi bojkot nemeckych podniku v Ceskoslovenske republice, protoze se nemecke strany v Ceskoslovensku spojily (c. D 512-IV);

posl. Petraska min. zeleznic vo veci prepustenia z prace robotnika Vojtecha Nemetha pri odbore v Trencine (c. D 517-IV).

Odpovedi:

min. soc. pece na dotaz posl. dr Holoty c. D 475-IV;

min. zeleznic na dotazy posl. Knochla c. D 453-IV a posl. dr Neumana c. D 455-IV;

min. vnitra na dotaz posl. Revaye c. D 435-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. Revaye c. D 436-IV;

min. nar. obrany na dotaz posl. Revaye c. D 441-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisky 1341 a 1343 - prikazany vyboru rozpoctovemu, tisk 1345 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu; tisk 1346 - prikazan vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu.

Navrhy tisky 1336, 1337, 1340 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 1348.

Interpelace tisky 1330 (I az XII), 1338 (I az XVI), 1339 (I az XI), 1342 (I az VI).

Odpovedi tisk 1331 (I az XIV).

Zapisy o 145. a 146. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 145. a 146. schuzi posl. snemovny N. S. R. C.

prikazal predseda zadosti:

kraj. soudu v Moste ze dne 26. rijna 1937, c. Nt XI 224/37, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Zippeliuse pro precin podle §u 279 tr. z. (c. J 306-IV);

tehoz soudu ze dne 16. listopadu 1937, Nt XI 247/37, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Zippeliuse pro prestupek podle §u 2, pripadne §u 3 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. J 307-IV).

V dusledku amnestie presidenta republiky ze dne 16. dubna 1937 odvolany byly imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim:

posl. Nickerla c. J 219-IV, pres. sdeleni 80. schuze,

posl. Knorreho c. J. 229-IV, pres. sdeleni 92. schuze,

posl. Maye c. J 232-IV, pres. sdeleni 96. schuze,

posl. Oberlika c. J 236-IV, pres. sdeleni 97. schuze,

posl. Sandnera c. J 245-IV, pres. sdeleni 105. schuze,

posl. Knochla c. J 253-IV, pres. sdeleni 112. schuze,

posl. Nemce (SdP) c. J 256-IV, pres. sdeleni 112. schuze,

posl. Wollnera c. J 259 a 268-IV, pres. sdeleni 112. schuze,

posl. inz. Schreibera a posl. Wollnera c. J 262-IV, pres. sdeleni 112. schuze,

posl. inz. Lischky c. J 273-IV, pres. sdeleni 112. schuze,

posl. G. Bohma c. J 303-IV, pres. sdeleni 129. schuze,

posl. dr Zippeliuse c. J 306-IV pouze pokud se tyce precinu podle §u 14, c. 1 zakona na ochranu republiky a c. J 307-IV pouze pokud se tyce zlocinu podle §u 15, c. 3 zakona na ochranu republiky.

Predseda (zvoni): Pristoupime K projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni senatu (tisk 1321) o vladnim navrhu zakona (tisky sen. 632 a 64), jimz se propujcuje vnitrostatni ucinnost casti III umluvy mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym ze dne 17. listopadu 1937 o vzajemne podpore pri celnim rizeni, pri zamezovani, stihani, trestani prestupku celnich predpisu a o vzajemne pravni pomoci v celnich trestnich vecech (celni kartel) (tisk 1334).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto osnove bylo slouceno s jednanim o 3. odstavci poradu, jimz jest:

3. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 1137), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dohoda, sjednana v Praze dne 4. cervna 1935 o zruseni cl. 4 a 6 obchodni a plavebni smlouvy mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928, c. 163 Sb. z. a n. z r. 1929 a o zruseni ustanoveni k cl. 1, bod 4, k cl. 1 a 2 a k cl. 4 zaverecneho protokolu k teto smlouve (tisk 1192).

Duvodem navrhovaneho slouceni jest, ze jde o upravu mezinarodnich pomeru.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodajem pri odstavci prvem poradu jest p. posl. dr Kossey.

Zpravodaji pri odst. 3 poradu jsou: za vybor zivn.-obchodni p. posl. Slavicek, za vybor zahranicni p. posl. dr Kozak.

Davam slovo zpravodaji pri odst. 1 poradu, p. posl. dr Kosseyovi.

Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavna snemovno!

Za ucelem zamezovani podloudnictvi, stihani a trestani prestupku celnich predpisu a vzajemne pravni pomoci v celnich trestnich vecech uzaviraji staty vzajemne smlouvy, tak zvane celni kartely. Vedle nasich trestnich duchodkovych predpisu, podle nichz se trestaji celni prestupky, smerujici proti ceskoslovenskemu celnimu duchodku, jest velmi ucinnou pomuckou k jejich zamezeni spoluprace celni spravy s organy celni spravy sousedniho statu, vzajemna ochrana celniho duchodku, jakoz i vzajemna pomoc pri stihani a trestani osob, ktere poskozuji svym jednanim celni duchodek sousedniho statu.

Ceskoslovenska republika ma dosud takove umluvy s Rumunskem. K temto se priraduje nyni celnekartelova umluva s Madarskem, ktera byla sjednana 17. listopadu 1937. Smlouva ma 5 casti. Treti cast vyzaduje schvaleni Narodnim shromazdenim, aby jeji ucinnost mohla byti vnitrostatni, ponevadz jinak by nebyla v souladu s §em 111 ustavni listiny. Cast treti stipuluje totiz pro nas stat zavazek stihati celni prestupky v zakonu kralovstvi Madarskeho, k cemuz nase dosavadni zakony neposkytuji podkladu.

Ustavne-pravni vybor projednal shora uvedene usneseni senatu ve schuzi dne 26. dubna 1938, prijal toto usneseni senatu beze zmeny a doporucuje je posl. snemovne k ustavnimu schvaleni. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor zivn.-obchodni, pri odst. 3 poradu, p. posl. Slavickovi.

Zpravodaj posl. Slavicek: Slavna snemovno!

Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu tisk 1137 jedna o obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Jugoslavii. Titul nese: Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 1137), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dohoda, sjednana v Praze dne 4. cervna 1935 o zruseni cl. 4 a 6 obchodni a plavebni smlouvy mezi republiko u Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928, c. 163/1929 Sb. z. a n., a o zruseni ustanoveni k cl. 1, bod 4, k cl. 1 a 2 a k cl. 4 zaverecneho protokolu k teto smlouve.

Pravidlem jsou obchodni smlouvy sjednavany na zaklade ustanoveni o nejvyssich vyhodach, ale v mnohych pripadech jednotlive staty sjednavaji mezi sebou t. zv. smlouvy preferencni.

Jednou z nich take byla a jest obchodni a plavebni smlouva mezi republiko u Ceskoslovensko a kralovstvim Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928, c. 163/1929 Sb. z. a n., ktera v cl. 4 a 6 resp. v zaverecnem protokolu k cl. 1, bod 4, k cl. 1 a 2 a k cl. 4 zarucuje zasadu stejneho nakladani. Citovana ustanoveni byla Jugoslavii na zavadu pri sjednavani nekterych obchodnich smluv se staty, kterym nemohla z urcitych duvodu poskytnouti stejne vyhody, pokud jde o nakladani s prislusniky a spolecnostmi ciziho statu na uzemi Jugoslavie, jake jsou zaruceny ceskoslovenskym prislusnikum a spolecnostem vyse uvedenymi ustanovenimi platne obchodni a plavebni dohody ceskoslovensko-jihoslovanske. Z tohoto duvodu pozadala jihoslovanska vlada, aby se Ceskoslovensko vyse zminenych ustanoveni obchodni a plavebni smlouvy zreklo. Ceskoslovenska vlada zaujala v uvazeni celkove situace k teto zadosti kladne stanovisko.

Zivn.-obchodni vybor doporucuje posl. snemovne tuto dohodu ke schvaleni pripojenym obvyklym schvalovacim usnesenim.

Doporucuji, aby plenum snemovny tuto dohodu o obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii schvalilo. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji k odst. 3 poradu, za vybor zahranicni, p. posl. dr Kozakovi.

Zpravodaj posl. dr Kozak: Slavna snemovno!

Obchodni a plavebni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavii ze dne 14. listopadu 1928, c. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, zarucuje ve cl. 4 a 6, resp. v zaverecnem protokolu k cl. 1, bod 4 a k cl. 1, 2 a 4 stejne nakladani. Vypada to prakticky jako dolozka nejvyssich vyhod. Dohoda sjednana v Praze dne 4. cervna 1935 navrhuje, aby tyto clanky byly skrtnuty. Nezli prikrocim k vysvetleni duvodu, ktere k tomu vedou, uvedu, jak dotycne clanky, jez byly skrtnuty, zneji: Clanek 4 zni takto (cte): . . . (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj posl. dr Kozak (pokracuje): "Prislusnikum jedne smluvni strany nebudou na uzemi druhe strany ukladana bremena nebo dane, davky nebo prispevky jakehokoliv druhu, jine nebo vyssi nez ty, ktere jsou nebo budou ukladany vlastnim prislusnikum."

Totez plati o spolecnostech, o nichz se mluvi v cl. 2 teto smlouvy. V cl. 2 to zni takto: "Akciove a jine spolecnosti obchodni vseho druhu, zahrnuje v to i spolecnosti prumyslove, penezni, dopravni, plavebni a pojistovaci, ktere maji sidlo na uzemi jedne smluvni strany a ktere jsou podle zakonu teto strany tam po pravu ustanoveny, budou take na uzemi druhe strany uznany za pravne existujici. Budou opravneny uplatnovati i na uzemi teto druhe strany, zachovavajice jeji zakony a narizeni, pred soudy a spravnimi urady, vsechna sva prava a obzvlaste pravo vystupovati pred soudy jako strana zalujici anebo zalovana."

Cl. 6, jenz byl skrtnut, zni takto: "Smluvni strany projevuji ochotu, ze ve zvlastni dohode upravi otazku zamestnavani delniku a zamestnancu, prislusniku jedne smluvni strany, na uzemi druhe smluvni strany, jakoz i ze upravi otazku jejich socialniho pojisteni."

Zminene odstavce ze zaverecneho protokolu ke smlouve z r. 1928 zneji takto:

K cl. 1, bod 4: "S prislusniky jedne smluvni strany, kteri meli v den vstupu v ucinnost teto smlouvy opravneni na uzemi druhe smluvni strany se usaditi neb o provozovati obchod, zivnost nebo plavbu, nebo kteri byli zamestnani jako delnici nebo zamestnanci, se bude zachazet, pokud jde o vykon dotycne jejich cinnosti, jako s vlastnimi prislusniky."

Zaverecny protokol k cl. 1 a 2 zni takto: "Smluvni strany vyslovuji ochotu, ze budou s nejvetsi blahovuli rozhodovati o zadostech jednotlivych podniku, at patri jednotlivcum nebo spolecnostem, kterym se jiz dostalo prava pusobnosti na jejich uzemi, ve veci zamestnavani delniku a zamestnancu, kteri jsou prislusniky druhe smluvni strany".

Konecne text cl. 4 zni: "Prislusnici jedne smluvni strany, zamestnani jako delnici anebo zamestnanci na uzemi druhe strany, budou, pokud jde o zdaneni, postaveni na roven vlastnim prislusnikum. Zamestnavatele, kteri by takove delniky anebo zamestnance zamestnavali, nebudou z tohoto duvodu vice zdaneni, nez kdyby zamestnavali vlastni prislusniky."

Slavna snemovno, bylo nutno, abych uvedl tyto citaty doslovne, ponevadz z nich vyplyva, ze mira vzajemnych vyhod, kterou si obe zeme poskytovaly, byla neobvykle velika a prekracovala miru vyhod, poskytnutou kteremukoliv jinemu tretimu statu a jeho obyvatelum. To se stalo pricinou jistych tezkosti v Jugoslavii.

V urcitych pripadech, kdyz kralovstvi Jugoslavie sjednavalo obchodni smlouvy s jinymi staty, bylo poukazovano na tyto preference a byly zadany dolozky podobne. Zejmena to platilo o kralovstvi italskem. V nekterych pripadech jich Jugoslavie z vlastnich duvodu, jez nam neprislusi zkoumati, nemohla poskytnouti. Ale ony staty se citily moralne v pravu zakladati na tom zadost o dolozky nejvyssich vyhod. Proto navrhl tehdejsi ministr zahranicnich veci Jevtic notou ze dne 4. cervna 1935 dr Edvardu Benesovi vynechani techto bodu z uvedene smlouvy jugoslavsko-ceskoslovenske. Protokol byl podepsan 4. cervna 1935.

Slavna snemovno, to nebyla pouha automaticka rovnost v podminkach. Konec koncu automaticka rovnost sama sebou mnoho nenapovida a zaklada jenom jakysi formalni princip. Hlavni veci jest napln smluv. Pri dobrych stycich mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Jugoslavie nemusi dojiti k valnemu faktickemu zhorseni. Byli jsme ujistovani, ze prakse zustane dosti nezmenena. Dalsi vyvoj obchodnich vztahu mezi nasi republikou a kralovstvim Jugoslavie zustava, jako byl drive, otazkou hodne zahranicne-politickou a take vnitropolitickou otazkou obou statu. A na vyvoji jejich vzajemnych styku, jejich vnitrnich i vnejsich zajmu, na dalsim vyvoji malodohodovych styku bude zaviseti, jak v praksi se bude uplatnovati a jake bude miti dusledky skrtnuti mnou citovanych bodu. My si prejeme uprimne, aby se tak dalo v duchu co nejlepsim a k vzajemne prospesnosti.

Zahranicni vybor posl. snemovny jednal o uvedene dolozce k obchodni a plavebni smlouve ceskoslovensko-jugoslavske a pripojil se k usneseni vyboru zivn.-obchodniho a doporucuje mymi usty posl. snemovne tuto dohodu ke schvaleni. (Souhlas.)