Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 147. schuze (obsah, porad, prilohy) | Utery 26. dubna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

230 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Cerny, dr Derer, dr Franke, Jezek, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Mlcoch, inz. Necas, dr Sramek, Tucny, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 147. schuzi poslanecke snemovny smutnou zpravou (Poslanci povstavaji.) o tom, ze vcera v hodinach polednich v podolskem sanatoriu zemrel jeden z nejvaznejsich spolubudovatelu tohoto statu, byvaly predseda vlady Frantisek Udrzal.

Je tezke pri teto zprave o konci tohoto krasneho a plneho zivota neohlednouti se vice nez sedmdesat let nazpet, na sedmdesat let, z nichz padesat naplneno bylo praci nejprve pro narod a zemi, potom pro narod a stat.

Frantisek Udrzal, cesky sedlak krasne vyrazneho typu, narodil se 3. ledna 1866 v Dolni Rovni u Pardubic. Narodil se na robotnem grunte z rodicu, kteri mu dali do zivota tradici uslechtileho selskeho rodu, tradici, po jejichz korenech muzeme jiti zpet az k Janu Udrzalovi do sestnacteho stoleti a dale. Kronika rodu Udrzalova je kusem dejin ceskeho stavu zemedelskeho. Cely zivot pak Frantiska Udrzala je narodni, politickou a hospodarskou kronikou posledniho pulstoleti ceskeho naroda.

Frantisku Udrzalovi dostalo se dokonaleho vzdelani, dik jednak jeho rodicum, jednak jeho vlastni snaze jiti stale vpred. Po stredni skole absolvoval hospodarskou akademii v Tabore, po ni studoval na vysoke skole zemedelske v Halle, a teprve po dukladne zemedelske praxi vratil se na svuj statek do rodne obce.

Bylo vice nez prirozeno, ze clovek tak velikeho a sirokeho zajmu, jehoz podkladem byl mimoradne vyvinuty smysl pro historii a schopnost uciti se z ni, dale naklonnost k sociologii a vsemu hospodarstvi, se nutne musil zabyvati politikou a ze brzy v ni vynikl, a to jak v politice sveho stavu, tak v politice sveho naroda.

Jaky tedy div, ze jiz roku 1897 setkavame se s jedenatricetiletym Udrzalem na videnske risske rade a rok potom tez na zemskem snemu ceskem. A od tech dob jiz parlamentni pudu neopustil. Do risske rady kandidoval a byl zvolen nejprve na program strany mladoceske, s niz zustal v sourucenstvi pouze nekolik malo let. Roku 1903 ohlasil kandidaturu vlastni do risske rady, aby posleze zakotvil tam, kde bylo jeho skutecne misto, v rostouci tehdy strane agrarni, jejiz prvni delegace prisla do videnske poslanecke snemovny roku 1901. Pri volbach na zaklade vseobecneho prava hlasovaciho v kvetnu r. 1907 byl jiz kandidovan za ceskou stranu agrarni, a kdyz pak na podzim tehoz roku byl poslanec Karel Prasek povolan do ministerstva barona Becka, byl poslanec Frantisek Udrzal zvolen predsedou klubu poslancu teto strany. Melt za sebou jiz deset let tvrde parlamentni praxe, deset let, charakterisovanych bojem o Badeniho jazykove vynosy.

Vedlo by daleko vypocitavat, jak velika byla Udrzalova prace v te dobe a jak vyznamne bylo jeho pusobeni na risske rade az do vypuknuti svetove valky. Budiz zde vsak receno aspon to, ze predmetem jeho velike zaliby a pozornosti byly veci vojenske. Vedel, jak uzce souvisi s historii ceskeho naroda, s historii, kterou se tak vasnive a odborne zabyval; snad prave na dobe husitske, kterou zvlaste miloval, poznal, jak veci obrany naroda vazne souvisi s jeho budoucnosti.

Neni tedy divu, ze se jiz tenkrate venoval vojenstvi a brannosti a ze se - jako clen branneho vyboru - zive zucastnil praci na branne reforme.

O jeho vaznosti politicke svedci nejen to, ze roku 1908 byl zvolen mistopredsedou videnske snemovny, nybrz i to, ze byl clenem rakousko-uherskych delegaci. Jeho pracovni zajem zabihal do mnoha oboru politicke prace. Jeho narodni usili vedlo jej do uspesne spoluprace s ostatnimi slovanskymi narodnostmi na risske rade, s nimiz spolecne vytvoril slovanskou unii, jez koncem brezna 1911 porazila vladu barona Bienertha. V delegacich roku 1912 a 1913, za balkanskych valek, byl jednim z tech, kteri nejdusledneji potirali zahranicni politiku jak Aehrenthalovu, tak Berchtoldovu. Do budapestskych delegaci, respektive do jejich doby spada take utuzeni styku s bratry Slovaky, zvlaste s dr Milanem Hodzou, dnesnim predsedou vlady, s dr Dererem, dnesnim ministrem spravedlnosti, s dr Emilem Stodolou a mnohymi jinymi.

Velika byla cinnost Udrzalova za valky. Nejstrucneji ji vyjadrime, rekneme-li o Udrzalovi, ze byl jakymsi Svehlovym vyslancem pro Viden. Svehla sam byl za valky ve Vidni celkem ctyrikrate. Udrzal vsak se tam - poveren vykonnym vyborem sve strany - trvale usadil. Podnikl odtamtud take dukladnou informativni cestu Nemeckem, a neopomnel v ceskych vecech navstiviti take Budapest, kdyz toho bylo potreba.

Doba valecna stejne jako predvalecna byla Udrzalovi velikou pripravou pro praci, kterou narodu a vsem jeho vudcum prinesl dvacatyosmy rijen 1918. Clen Narodniho vyboru a vojak Udrzal vstupuje na pudu revolucniho Narodniho shromazdeni a stava se jeho mistopredsedou. Je clenem vyboru branneho a zahranicniho a zustava jim i v prvem volebnim obdobi snemovny az do 26. zari 1921, kdy byl jmenovan ministrem narodni obrany. Je jim ve vlade Benesove a v prve vlade Svehlove, a je jim znovu v treti vlade Svehlove az do 1. unora 1929, kdy sam je jmenovan predsedou vlady.

Je tedy celkem sedm let ministrem narodni obrany, sedm let vojenskym strazcem republiky. Bylo mu v te dobe, v dobe pomerneho mezinarodniho miru, ktera prilis neprala budovani armad, prekonati mnohe prekazky a my muzeme dnes byti stastni, ze se mu podarilo prekonati je, a dekovati mu, ze neslevil a ze se statecnou odhodlanosti uhajil vsechny potreby odpolitisovane armady. Zaklady, ktere dal Udrzal branne bezpecnosti republiky, zustanou jeho nejvetsim dilem. Udrzal umel videt do budoucnosti a nedopustil, aby republika cokoliv zanedbala na sve obrane. Armada take zustala Udrzalovou laskou i v letech nasledujicich, v letech, kdy byl predsedou vlady.

Byla to leta nastupujici svetove hospodarske krise, tri leta plna tezke odpovednosti a velkych starosti, v nichz se Udrzalovi podarilo udrzeti statni rozpocet v primerenem stavu a politicke vedeni stat u v pevnych rukach.

Jeho zajem a cinorodost nepolevily, ani kdyz slozil urad predsedy vlady. I tak zustal cinny jeste jako poslanec a v tomto volebnim obdobi jako senator.

Teprve kdyz se ukazalo, ze jeho velika, skoro pul stoleti obsahujici cinnost politicka prece jen zanechala stopy na jeho jinak pevnem zdravi, resignoval - v listopadu minuleho roku - i na mandat senatorsky a omezil svou cinnost na praci v nekterych institucich hospodarskych.

Pres to vsak, kdyz jsme se s nim loucili v prosinci jako se senatorem, netusili jsme, ze tak brzo nastoupi cestu, z niz neni navratu.

Zachovame mu vdecnou pamet. (Poslanci usedaji.)

Na znameni smutku prerusuji schuzi na 10 minut.

(Schuze prerusena v 15 hod. 50 min. - znovu zahajena v 16 hod. 3 min.)

Predseda (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi.

Snemovna je zpusobila jednati.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisy ze dne 20. dubna 1938:

c. 28.296/1938-9, ze na misto zemreleho posl. Polivky povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Frantiska Klajbana, strojnika a legionare v Hronci, a ze mu vydalo overujici list poslanecky;

c. 26.950/1938-9, ze na misto uprazdnene resignaci posl. dr Spiny povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Gustava Hackera, rolnika v Podboranech, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Oba pp. poslanci dostavili se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsali slibovaci formule, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibu, a to tez v jazyku narodnosti, ke ktere se slibujici prihlasili, a pp. slibujici ke mne pristoupi a vykonaji slib podanim ruky a slovem "slibuji" nebo "slubujem", po pripade shodnym vyrazem sveho jazyka.

Zadam o precteni slibovacich formuli a pp. posl. Klajbana a Hackera zadam, aby pristoupili ke mne vykonat slib. (Poslanci povstavaji.)

Snem. tajemnik dr Riha (cte): Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Ich gelobe, der Cechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuuben.

Posl. Klajban (podavaje predsedovi ruku): Slubujem.

Posl. Hacker (podavaje predsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Cavojskemu, dr Lukacovi, Petrovi; na tento tyden posl. dr Patejdlovi.

nemoci dodatecne posl. Slusny na den 5. a 7. dubna t. r.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Dubicky.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr inz. Touska na den 7. dubna t. r.

Posl. Klajban oznamil zaroven s klubem poslancu csl. strany nar. socialisticke, ze stal se clenem tohoto klubu.

Posl. Wagner a Liebl oznamili pripisy ze dne 8. dubna 1938, ze se vzdavaji poslaneckeho mandatu s platnosti od 1. kvetna 1938.

Do vyboru branneho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Hodinu za posl. dr Eichholze.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 12. dubna 1938, c. j. 2687/909 S m. r., ze pan president republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 11. dubna 1938 zadosti ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy dr Czecha za zprosteni uradu ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy a poveril ministra spravedlnosti dr Derera prozatimnim rizenim ministerstva verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.

Predseda senatu NSRC sdelil, ze senat projednal a schvalil:

ve 111. a 112. schuzi dne 6. a 7. dubna 1938 dohodu o uprave vymeny zbozi mezi Ceskoslovenskem a Italii k ceskoslovensko-italske obchodni a plavebni smlouve ze dne 23. brezna 1921, podepsanou v Rime dne 31. brezna 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 30. dubna 1937, c. 72 Sb. z. a n. (tisk 511-IV sen. 1937) (pripis ze 7. dubna 1938);

ve 112. a 113. schuzi dne 7. a 8. dubna 1938 osnovy:

zakona o zbranich a strelivu (tisk 664-IV sen. 1938),

zakona o poplatkovem ekvivalentu (tisk 677-IV sen. 1938),

zakona, jimz se meni zakon ze dne 1. cervna 1932, c. 99 Sb. z. a n., o odskodneni nemoci z povolani (tisk 675-IV sen. 1938);

ve 113. schuzi dne 8. dubna 1938 osnovy:

zakona o dopravnich znackach pro silnicni dopravu (tisk 672-IV sen. 1938),

zakona, jimz se doplnuje § 5, odst. 1 zakona o ochrane a obrane proti leteckym utokum (tisk 681-IV sen. 1938),

zakona o povinnosti ustavu, podniku, fondu a nekterych socialnich zarizeni ukladati cast prostredku ve statnich pujckach (tisk 682-IV sen. 1938) (pripisy z 8. dubna 1938), a to vesmes ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Dale sdelil predseda senatu pripisem ze dne 7. dubna 1938, k tisku 422-IV sen. 1937, ze senat projednal ve 111. a 112. schuzi dne 6. a 7. dubna 1938 a prijal osnovu zakona o povinnem niceni larev strecka hoveziho.

Dotazy:

posl. J. Sedlacka:

min. vnitra:

ve veci porusovani jazykoveho zakona Prvni prazskou nemocenskou pojistovnou obchodnich a soukromych zrizencu, Brno, Lazanskeho namesti c. 3, pokud se tyka jeji odbocky v Prostejove (c. D 504-IV),

o zostreni postupu Zemskeho uradu v Praze proti Ceskemu divadlu v Olomouci a o zadosti tohoto divadla, podane ministerstvu vnitra (c. D 505-IV),

tykajici se dvojjazycnych tiskopisu Prvni prazske nemocenske pojistovny obchodnich a soukromych zrizencu (c. D 514-IV),

min. post a telegrafu o odebrani novinove sazby pro spolecensky olomoucky tydenik Zabavna revue, Olomouc, Ceska 11 (c. D 506-IV),

vlade o nutnosti zrizeni ceske prumyslove skoly v Sumperku bud jako skoly samostatne nebo ve forme pobocek pri vyssi nemecke prumyslove skole (c. D 507-IV),

min. financi o vysledku sporu a zaloby reditele tabakove tovarny Josefa Tekverka proti MUDr Jakubu Katzovi, praktickemu lekari v Mukaceve (c. D 508-IV);

posl. Richtra min. vnitra o postupu cetnictva ze stanice Lysicke pri stavce delnictva ve Voderadech (c. D 509-IV);

posl. Curika min. financi ve veci jmenovani bernich vykonavatelu na Morave kancelarskymi uredniky (c. D 510-IV);

posl. dr Pruzinskeho min. vnutra vo veci archivu byvalej zupy Liptovskej (c. D 511-IV).

Odpovedi:

min. spravedlnosti na dotaz posl. Brodyho a dr Pjescaka c. D 386-IV;

min. vnitra na dotazy: posl. Revaye c. D 433-IV, posl. J. Sedlacka c. D 446 a 479-IV, posl. dr Holoty c. D 462-IV, posl. Bezdeka c. D 426-IV;

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. Revaye c. D 439-IV;

min. financi na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 421-IV;

min. zeleznic na dotazy posl. J. Sedlacka c. D 444-IV a posl. Hollubeho c. D 448-IV;

min. ver. praci na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 445-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 1326 - prikazano vyboru zemedelskemu.

Vladni navrhy tisky 1332 a 1333 - prikazany vyborum zahranicnimu a zivn.-obchodnimu.

Navrhy tisky 1323 a 1325 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Nalehave interpelace tisky 1311, 1329.

Odpoved na nalehavou interpelaci tisk 1328.

Interpelace tisky 1308 (I az XV), 1324 (I az XI), 1327 (I az XI).

Odpovedi tisk 1307 (I az XIII).

Zapisy o 138. az 144. schuzi posl. snemovny N. S. R. C., proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 136. az 144. schuzi posl. snemovny N. S. R. C.

prikazal predseda zadosti:

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 11. dubna 1938, c. Nt XIX 26/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Svermy pro precin proti cti (c. J 333-IV);

disc. rady adv. komory v Praze ze dne 1. dubna 1938, c. Dis 646/37, za souhlas s disc. stihanim posl. dr Zippeliuse (c. J 334-IV);