Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 146. schuze (obsah) | Ctvrtek 7. dubna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Salat, Michalek.

191 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Kalfus, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 11 hod. 17 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Venclovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Hintermullerovi, Stanislavovi.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Rosche.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Koprivu za posl. Dollinga.

Do vyboru techn.-dopravniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Lausmana za posl. A. Langra.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 6. dubna 1938, c. j. 9365/1938 m. r., ze vlada predlozila senatu k projednani a schvaleni Narodnim shromazdenim navrh zakona o gremiich porodnich asistentek (porodnich pomocnic).

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 6. dubna t. r., ze senat projednal a schvalil ve 110. a 111. schuzi dne 30. brezna a 6. dubna 1938:

osnovu zakona o niektorych opatreniach k zjednaniu vzajomneho suladu medzi verejnymi knihami, pozemkovym katastrom a skutocnou drzbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 492-IV sen. 1937); osnovu zakona, jimz se propujcuje vnitrostatni ucinnost casti III umluvy mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym ze dne 17. listopadu 1937 o vzajemne podpore pri celnim rizeni, pri zamezovani. stihani, trestani prestupku celnich predpisu a o vzajemne pravni pomoci v celnich trest. vecech (celni kartel) (tisk 646-IV sen. 1938);

Umluvu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o uprave technicko-hospodarskych otazek na ceskoslovensko-madarskem hranicnim useku Dunaje a na hranicnim useku Tisy pod ustim Samose, podepsanou v Budapesti dne 24. srpna 1937 se Zaverecnym protokolem z tehoz dne (tisk 652-IV sen. 1938).

posl. Klimenta a Sliwky min. nar. obrany pro znemoznovani a neprijimani do zamestnani delniku nemecke narodnosti (c. D 501- IV);

posl. dr Neumana min. zeleznic ve veci zavedeni autobusove pravidelne osobni dopravy na trati Pisek-Vodnany-Sedlec-Ces. Budejovice (c. D 502-IV);

posl. Neumeistra min. financi ve veci exekucniho prodeje na zaplaceni dani (c. D 503- IV).

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 1313 - prikazan vyboru brannemu.

Usneseni senatu tisky 1321, 1322 - prikazany vyboru ustavne-pravnimu.

Navrh tisk 1295 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 1315, 1320.

prikazal predseda zadost disc. rady adv. komory v Praze ze dne 28. brezna 1938, c. Dis. 209/38, za souhlas s karnym stihanim posl. dr Neuwirtha (c. J 332-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru ustavne pravniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 800), jimz se doplnuje ustanoveni §u 5, odst. 1 zakona o ochrane a obrane proti leteckym utokum (tisk 1314).

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter, za vybor rozpoctovy p. posl. Martinasek.

Oba pani zpravodajove prednesli jiz sve zpravy v minule, 145. schuzi dne 5. dubna t. r., kdy zacato bylo jednani o teto veci.

Ponevadz jsou prihlaseni recnici, zahajim rozpravu.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitek nebylo.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.

Prihlaseni jsou recnici: na strane "proti" pp. posl. Vodicka, Sogl; na strane "pro" p. posl. Pozdilek.

Davam slovo p. posl. Vodickovi.

Posl. Vodicka: Vazena snemovno!

Mezi prvnimi zakony prijatymi v poslednich letech v zajmu zvyseni obrany republiky je zakon c. 82 z r. 1935 o ochrane a obrane proti leteckym utokum. Tento dulezity zakon prisel prave v nejvyssi cas. Byl prijat v dobe, kdy fasisticke staty na svete nastoupily cestu zesilenych valecnych hrozeb, provokaci [ ] a kdy svet byl postaven pred hroznou a strasnou perspektivu, ze bude porusen mir a vyprovokovana nova svetova valka, ve ktere nejen armada, nybrz i civilni obyvatele se stavaji predmetem zurivych valecnych utoku a masakrovani nepritelem.

Zakonem o ochrane a obrane proti leteckym utokum mela byti uskutecnena ochrana a obrana civilniho obyvatelstva cestou zorganisovani vsech druhu ochrannych a obrannych prostredku proti leteckym utokum, vybudovanim protileteckych krytu a opatrenim masek vsem obcanum republiky.

Uplynula jiz 3 leta od vydani tohoto zakona a po teto strance bylo celkem pro ochranu a obranu civilniho obyvatelstva ucineno velmi malo, temer nic. To nutno s velkou vaznosti konstatovati dnes, kdy se ocita Ceskoslovensko ve velmi nebezpecne situaci [ ].

V dnesni valce je to civilni obyvatelstvo, je to pracujici lid a zejmena delnicka trida, ktere jsou predevsim aerochemickou valkou ohrozeny. Je to proto, ze fasisticky nepritel ve snaze rychle ukonciti valku provadi soustredene letecke utoky na velka a dulezita mesta, na vojenska strediska a prumyslova centra, aby je jako hlavni misto odporu znicil a aby masakrovanim obyvatelstva leteckymi bombami a kulomety vyvolal paniku, podlomil a otrasl moralkou a dohnal lid ke kapitulaci.

Pracujici lid a zejmena delnici jsou predevsim a nejvice ohrozeni take proto, ze huste obydlene delnicke ctvrti byvaji tez cilem nepratelskych utoku, nebot vybiti znacne casti delniku muze znamenati i ochromeni valecne vyroby a tim urychleni vojenske porazky.

A za takoveto situace a za takoveho nebezpeci nebylo ucineno u nas temer nic, aby civilni obyvatelstvo bylo pro pripad leteckych utoku dostatecne chraneno. Nutno rici, ze tento stav je daleko horsi, nez se zda. Zatim co bohaci, bankeri, akcionari, fabrikanti jako majitele nadhernych palacu a vil si v nich ze zisku delniky vydrenych postavili dokonale kryty a krome toho maji moznost vsemi prostredky rychle odjeti do bezpeci na venkov, neni k ochrane delniku v tovarnach a zavodech, k ochrane civilniho obyvatelstva v domech a deti ve skolach krytu, kde by v pripade nebezpeci nalezli utociste.

Pri tom nutno pranyrovati cynismus majitelu tovaren a zavodu, kteri za kryty urcili k tomu se nehodici a nezpusobile mistnosti, ktere nechali oznaciti tabulkou "Protiletecky kryt" a kteri delnikum svych tovaren, cinnym pri civilni protiletecke ochrane, davaji srazeti za takto promeskanou dobu z jejich mezd.

Tak, jako neni krytu, nemaji pracujici lide ani masek. Nemaji jich proto, ze neni za co si je koupiti, nebot cenove jsou lidu nepristupny. Protiplynove masky stejne jako zbrane jsou objektem neslychanych zisku a jejich ceny urcuje kartel. Byvaly francouzsky ministr letectvi Pierre Cot vystoupil velmi ostre proti spekulantum s protiplynovymi maskami, kteri jsou pricinou, ze pracujici lid nema masek. Na jejich adresu rekl (cte): "Je bolestne, ze protiplynova obrana muze byti jistym jednotlivcum prostredkem k obohaceni. Stavim obchodniky s maskami do jedne rady s obchodniky s dely. Tito spekulanti se smrti se mi hnusi." A francouzsky general Ponderoux charakterisoval tyto obchody takto: "Prodej filtracnich masek jest nejen nejspinavejsim obchodnim podvodem, nybrz take nejzahubnejsim."

Ze se od vydani zakona c. 82 pro uskutecneni protiletecke ochrany a obrany nic neudelalo, nutno co nejostreji odsouditi. Lidu hrozi zkaza a zhouba, na jeho ochranu je vydan zakon a vlada se nepostara, aby byl splnen.

Konecne ani se strany vlady se uskutecneni civilni protiletecke obrany vazne nebralo. Svedci o tom skutecnost, ze bylo ze statni pokladny na CPO r. 1936 az 1938 dano velmi malo. Tak r. 1936 dal stat 2 1/2 mil. Kc, r. 1937 3 mil. Kc a r. 1938 14 1/2 mil. Kc. To znamena, ze tohoto roku vyda stat na protileteckou ochranu 1 Kc na jednoho obcana, a v minulych letech nebylo vydano ani tolik.

Bude snad namitnuto, z ceho ma stat dati, kdyz nema. Na to je jedna odpoved: Naslo se na sanaci bankrotarskeho hospodarstvi Dunajske paroplavebni spolecnosti, najde se na sanaci pro spekulace krachujicich bank, davaji se velke presenty Obilni spolecnosti a Spolecnosti pro zpenezeni lihu, musi se tedy najiti i prostredky na ochranu zivotu a zdravi milionu pracujicich v teto republice.

Jde o lidske zivoty, musi se udelati vse na jejich zachranu a bylo by zlocinem, kdyby v tomto smeru nebylo pouzito vsech prostredku. V cem je ta pricina, ze CPO neni dosud tim, cim by v tak nebezpecne dobe mela byti? Je to v tom, ze obce, ktere maji nesti nejvetsi podil na vybudovani CPO, nasledkem oklesteni samospravy na to nemaji, banky, akc. spolecnosti, tovarny, zbrojari, statkari a velkostatkari, kteri dosahuji rocne ohromnych zisku, nic na to dati nechteji, a pracujici lid, ktery je ve vsem nejvice postizen, jiz vice dati nemuze. A tak nenasytnost a koristnictvi bohacu jsou brzdou ucinne ochrany obyvatelstva pred leteckymi utoky.

Budovani uspesne civilni protiletecke ochrany a obrany ztroskotava pak na nedostatku penez, ztroskotava na tom, ze bohaci, kteri maji, nechteji na ochranu zivotu pracujicich lidi nic dati. Proto v techto poslednich dnech, kdy mir visi na vlasku, ptaji se zoufale ceskoslovenske matky, co v pripade valky bude s jejich detmi, jak a kde je uchrani, jak zachrani jejich zivoty a zdravi a jak odvrati od nich ten strasny osud deti habesskych, cinskych a spanelskych.

Naproti tomu musi se cely svet obdivovati ohromne peci, kterou civilni protiletecke ochrane venuje Sovetsky svaz. V Sovetskem svazu neni zadnych obtizi a prekazek pri financovani a budovani CPO. Stale se provadeji stavby dokonalych krytu, v Moskve pro CPO je k pouziti podzemni draha, kazdy obcan ma svou masku, je vyresena dokonce i otazka ochrany malych deti a kojencu, provadi se masovy protiplynovy vycvik, organisuje se masova popularisace vsech ochrannych opatreni, proste neni zapomenuto na nic, na cem zavisi ochrana zivota a zdravi sovetskeho obcana. Zeme socialismu, jak 14. cervna 1937 napsala "Pravda", ma vsechny podminky pro takove zvyseni urovne sve protiletecke bezpecnosti, jaka je pro kapitalisticke staty nedosazitelna. V Sovetskem svazu CPO neni veci jen maleho poctu lidi, ale milionovych mas. Lid prostrednictvim spolecnosti "Ossoaviachimu" si civilni protileteckou ochranu a obranu sam vede, o ni rozhoduje a take sam si ji buduje.

Nic jineho nez nebezpeci valecneho utoku vedlo v Ceskoslovenske republice k tomu, ze se prichazi s doplnkem k zakonu o ochrane a obrane proti leteckym utokum, ze se prichazi s doplnkem, podle ktereho ma byti dana obcim moznost, aby si opatrily penize na vybudovani CPO. Nastupuje se proste opet taz cesta, jaka je v teto republice obvykla, ze CPO musi take zaplatiti lid. Nepujde se na ty, kteri maji, ale vezme se tem, u nichz je nedostatek. Mluvi o tom take duvodova zprava, ze povinnost, dati na budovani CPO, ma postihnouti nejsirsi okruh lidi. Obce pri budovani CPO maji velke povinnosti. Musi se starati o individualni ochranu, t. j. o opatreni masek pro sve zamestnance, pro organisaci CPO i obecni chude a o kolektivni ochranu stavbou krytu, zrizenim sluzby asanacni, o zajisteni zasobovani vodou a potravinami a pod. a na to z dosavadnich prijmu neni uhrady. Proto ma byti obcim umozneno opatriti si penize novou davkou najemni nebo z najemni hodnoty, ktera ma postihnouti domky i domy od dani osvobozene.

Toto reseni tezce postihne siroke pracujici masy. Postihne ty, kteri v kazdem pripade ponesou ve valce nejtezsi obeti na zivotech a na zdravi. Tyto nove davky budou znamenati fakticke zvyseni cinzi, neblaze postihnou majitele domku, kteri stezi si haji strechu nad hlavou, a v celku budou znamenati snizeni zivotni urovne pracujicich lidi. Toto reseni je ustupkem ceskoslovenskym kapitalistum, nebot podle puvodniho navrhu mely touto davkou byti postizeny vyrobni objekty a velke budovy, avsak, jak napsal "Vestnik Svazu prumyslniku", byl tento plan prumyslniky zmaren.

Komu zalezi na radnem vybudovani CPO, ktere je velmi dulezitym opatrenim, souvisicim s obranou republiky, nemuze a nesmi s takovymto neblahym resenim souhlasiti. Ma-li ochrana a obrana proti leteckym utokum uchraniti lid, ma-li zachovati republice vetsinu delniku a vetsinu pracujicich, ma-li byti zachranena nadeje republiky - mladez a deti - musi byti ziskany prostredky na kryty, na masky a na ostatni opatreni stuj co stuj, a tam, kde jsou. Zajem republiky to vyzaduje. Nesmi se cekati na dobu, kdy nase ulice a nase domy se stanou tercem vybusnych, traskavych plynovych a elektronovych leteckych bomb, a delati opatreni az v prubehu valecnych hruz. Obce prostredky na CPO ziskati musi, ale ne na ukor pracujicich, nybrz od tech, kteri maji tolik, ze si mohli na svou ochranu postaviti ve svych palacich a vilach za miliony dukladne a vsim komfortem opatrene kryty.

Ochranu a obranu proti leteckym utokum nutno resiti ihned a velkoryse. Nutno uciniti ihned vse, aby ochrana civilniho obyvatelstva a zejmena zen a deti byla zajistena, nebot nepratelska letadla jsou pripravena. Proto masky vsem a kryty vsude v domech, ustavech, uradech a ve skolach. Majitele tovaren a zavodu musi byti vsemi prostredky donuceni, aby v zajmu vyroby a v zajmu obrany republiky ucinili okamzita opatreni k ochrane zivotu a zdravi svych delniku pred utoky nepratelskeho letectva okamzitym postavenim dukladnych krytu a zakoupenim masek pro cele osazenstvo.

Na vybudovani protiletecke civilni ochrany nesmi vsak platiti lid. Kryty a masky nesmi byti opatreny na ucet lidu, na ucet zdrazeni najemneho a snizeni zivotni urovne lidu. Naklady na CPO necht nesou ti, kdoz ani prst neprilozili dosud k tomu, aby obrana republiky byla zajistena, a kdoz na jeji obrane neslychane koristi, to jest zbrojari. Zde penize jsou, a zajmem republiky a jeji obrany je odtud je dostati.

Proto navrhujeme, aby zisky z vyroby zbrani a valecneho materialu byly postizeny zvlastni dani na uhradu vydaju, vzniklych obcim z budovani ochrany a obrany obcanu proti leteckym utokum, aby vyroba masek a vsech potreb, nutnych k protiletecke ochrane, byla zestatnena a aby zamestnavatele nesmeli delnikum srazeti z mezd za dobu promeskanou v zamestnani v dusledku konani sluzby v CPO.

Zajem obrany republiky vyzaduje, aby CPO byla silna, a toho lze dosahnouti jen spolecnym usilim vseho pracujiciho lidu. (Potlesk komunistickych poslancu.)