Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 145. schuze (obsah, prilohy) | Utery 5. dubna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

222 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Kalfus, Machnik.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda (zvoni): Zahajuji 145. schuzi posl. snemovny.

Cinim tak hluboce dojat zpravou (Poslanci povstavaji.), kterou timto tlumocim snemovne, ze nas navzdy opustil posl. Vladimir Polivka, ktery se tuto nedeli stal obeti srazky auta s vlakem na prejezdu zeleznicni trati u stanice Strazky blize Kezmarku.

Jeho vpravde tragicka smrt je o to smutnejsi, ze v posl. Polivkovi znicila cloveka velmi cinorodeho a mladeho, ktery jeste daleko nedosahl mety svych snah a schopnosti.

Posl. Polivka narodil se 26. kvetna 1893 ve Zdicich u Prahy jako syn ridiciho ucitele Slovaka, ktery se uchylil do Cech pred madarskou politickou persekuci. Mlady Vladimir vystudoval v Cechach, avsak jiz roku 1919, tedy sestadvacetilety, vratil se jako profesor ucitelskych ustavu do rodne zeme sveho otce, aby se tu vsestranne zucastnil verejneho, jak kulturniho, tak politickeho zivota. Pusobi postupne ve Spisske Nove Vsi, v Levici, v Lucenci a konecne v Banske Bystrici. Vystupuje vsude jako pracovnik socialni, narodni a literarni. Krome badani o Stefanikovi, jehoz ovocem je nekolik vzacnych publikaci, hlasa a siri myslenky a nazory presidenta Osvoboditele, jakoz i znalost take jinych vyznamnych osobnosti jak ceskych, tak slovenskych. Krome clanku razu literarniho pise clanky sokolske, vlastivedne a posleze politicke, a to v ruznych casopisech domacich i zahranicnich. Ruku v ruce s touto jeho cinnosti jde cinnost prednaskova. Spolecnou ideou obou je snaha pozvednouti jak kulturne, tak politicky siroke vrstvy lidove na Slovensku, a to predevsim s hlediska statni a narodni jednoty.

Houzevnata pracovitost privadi jej na zacatku tretiho volebniho obdobi do posl. snemovny za stranu ceskoslovenskych nar. socialistu. Ve snemovne se jeho cinnost stava jeste intensivnejsi. Mnozstvi jim promluvenych reci, podanych navrhu a interpelaci prokazuje jasne rozsah jeho zajmu. Jejich stredem jsou predevsim veci socialni a kulturni a na miste nikoliv poslednim i veci hospodarske.

Byl clenem vyboru pro davku z majetku, vyboru imunitniho, inkompatibilitniho, kulturniho a zemedelskeho. Ve ctvrtem volebnim obdobi byl zvolen poradatelem snemovny.

Jeho predcasna smrt pripomina ponekud osud posl. Marka, s nimz jsme se v teto sini nedavno loucili. Podobnost je jak ve snaze pomahati predevsim sirokym vrstvam lidovym, tak v poctivosti, cestnosti a nezistnosti, ktera dava vse a nezada nic, a konecne i v tom, ze oba byli slabeho zdravi a ze oba nas opustili ve veku pomerne velmi mladem.

Take posl. Polivka si zaslouzi pro praci, kterou konal zde i mimo snemovnu, a pro obetavost a nesobeckost, s jakou ji konal, vdecne vzpominky.

Budiz mu zachovana. (Poslanci usedaji.)

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Bruknerovi, dr Hodinovi, Chmelikovi, inz. Karmasinovi, Wagnerovi.

nemoci posl. dr Dominik, R. Bohm.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Dufek.

Nemoci omlouva se dodatecne posl. dr Novak na den 31. brezna 1938.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Stranskeho za posl. Ticheho, posl. dr Klapku za posl. Batkovou-Zackovou.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub csl. strany nar. socialisticke posl. dr. Kozaka za posl. dr Lukace.

Predseda vlady sdelil pripisem ze dne 30. brezna 1938, c. j. 2291/1163/38/S m. r., ze pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 28. brezna 1938 clenem ustavniho soudu na druhe funkcni obdobi z terna, usneseneho senatem Narodniho shromazdeni, min. radu JUDr Jaroslava Krejciho, profesora Masarykovy university v Brne. Zaroven jmenoval pan president republiky dr Jaroslava Krejciho predsedou ustavniho soudu.

Dotazy:

posl. Birkeho min. vnitra o pokynu statniho policejniho uradu v Trutnove, ze se prihlasovaci listky pro cestujici musi kupovati jen u policie (c. D 493-IV);

posl. Polivku min. zemedelstva v zalezitosti pracovnych pomerov u statnych lesnych drah v Ciernom Balogu (c. D 498-IV);

posl. inz. Schwarze vlade stran uzivani zamku v Lanech (c. D 500-IV);

posl. Bruknera min. financi ve veci nepristojneho postupu pri pridelovani prodejen tabaku (c. D 499-IV).

Odpovedi:

min. soc. pece na dotaz posl. dr Peterse c. D 417-IV;

min. nar. obrany na dotaz posl. Jarossa c. D 452-IV.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 1278, 1306 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 1297 az 1304.

Interpelace tisk 1292 (I az XVI).

Odpovedi na nalehave interpelace tisky 1309, 1310.

Odpovedi tisky 1288 (I az XI), 1296 (I az XVII).

Zapisy o 136. a 137. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Publikace mezinarodni informacni sluzby parlamentni "Z cizich parlamentu", rocnik XIX, c. 3 a 4.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Uzhorode ze dne 24. brezna 1938, c. Nt X 6/38, predlozenou vrch. st. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 26. brezna 1938, c. 3985/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Brodyho pro preciny ruseni obecneho miru podle § 14, c. 3 a 5 zakona c. 50/1923 Sb. z. a n. (c. J 331-IV).

Predsednictvo posl. snemovny se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 144. schuzi snemovny dne 31. brezna 1938 nektere projevy z reci posl. Beuera a nepripustny projev z reci posl. dr Hodiny.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1149) o poplatkovem ekvivalentu (tisk 1264).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Davam mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Vlada predlozila 30. listopadu min. r. vladni navrh zakona o poplatkovem ekvivalentu tisk 1149. Tato predloha ma jednak tendenci unifikacni, protoze pouzila te prilezitosti, ze v zemich Slovenska a Podkarpatske Rusi konci rokem 1937 ukladaci obdobi poplatkoveho ekvivalentu, a zavadi proto ucinnost teto novely od 1. ledna 1938 a v zemich historickych od 1. ledna 1941. Temito terminy pocina nove vymerovaci obdobi, konci vsak jednotne 31. prosince 1950, takze od 1. ledna 1951 nastane unifikace ukladaciho obdobi pro cely stat.

Nelze vsak upriti, ze tato osnova ma i tendenci fiskalni. O tom svedci zmenene sazby ve vladnim navrhu. Dosud pro Cechy, Moravu a Slezsko pri nemovitostech platila pro svetske obce, okresy a zeme sazba 0ÿ375%, u jinych podmetu 0ÿ45 %. Se skolnim prispevkem v techto zemich cinila sazba 0ÿ525 %.

Na Slovensku a Podkarpatske Rusi u obroci a nadaci propujcovanych se schvalenim nebo jmenovanim vlady cinila sazba 0.5 %, u jinych pak subjektu 0ÿ4 %. Tato osnova zavadi jednotnou sazbu 0.6% a pro cirkevni jmeni 0.5 %. Pro movite jmeni platila v Cechach, na Morave a ve Slezsku pro samospravu sazba 0ÿ1875 %, pro ostatni subjekty 0.225 % a se skolnim prispevkem 0.2625 %. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus pak platila sazba 0.2 %. Osnova zavadi jednotnou sazbu 0.3 %, pro cirkevni jmeni 0.25 %. U nemovitosti vydelkovych spolecnosti, jejichz clenum prislusi podil na kmenovem jmeni spolecnem, dale u vydelkovych a hospodarskych spolecenstev platila az dosud pro Cechy, Moravu a Slezsko sazba 0.225 %, se skolnim prispevkem 0.2625%. Na Slovensku a Podkarpatske Rusi rozlisuje zakon dosavadni akciove spolecnosti, spravujici vyhradne reality, se sazbou 1 % a ostatni podniky se sazbou 0.2 %.

Rozpoctovy vybor projednal ve schuzich konanych dne 22. unora, 3. a 9. brezna 1938 vladni navrh zakona o poplatkovem ekvivalentu (tisk 1149) a usnesl se na zmenach tohoto vladniho navrhu, ktere jsou obsazeny v novem zneni celeho zakona.

Podstatnymi zmenami jsou:

1. Snizeni sazby v §u 1, odst. 1 pro svazky uzemni samospravy na 0.45 %.

2. Rozsireni vyhod v §u 5, pism. d), osvobozeni od poplatkoveho ekvivalentu na budovy, ktere slouzi trvale k ucelum civilni protiletecke obrany.

3. Poskytnuti vyhod §u 6 zapsanym pokladnam pomocnym podle zakona ze dne 16. cervence 1892, cis. 202 r. z., a pokladnam podle §§ 115a) a 115h) zivn. radu a §§ 163 a 169 zivn. zakona.

4. Priznani osvobozeni na 30 let od poplatkoveho ekvivalentu domum s malymi byty a s malymi provozovnami podle §u 136 zakona o pr. danich, pokud nalezeji svazkum uzemni samospravy nebo obecne prospesnym stavebnim sdruzenim.

5. Vypusteni pridelu, obsazenych v §u 21 puvodniho vladniho navrhu.

V prubehu jednani a k nekterym dotazum jednotlivych clenu rozpoctoveho vyboru bylo prohlaseno zastupci ministerstva financi, ze pri vymerovani poplatkoveho ekvivalentu budou respektovany odlisne majetkove pomery svazku uzemni samospravy a ze ministerstvo financi vynosem prikaze vymerujicim uradum, aby pri stanoveni vymerovaciho zakladu pro poplatkovy ekvivalent ze jmeni techto svazku prihlizely k ucelu tohoto jmeni, jakoz i k tomu, ze jmeni to pravidelne neposkytuje plny vynos.

Ministerstvo financi pouzije sveho opravneni a prizna podle §u 5, pism. d) osvobozeni od poplatkoveho ekvivalentu budovam nebo jejich castem, ktere trvale slouzi k ucelum branne vychovy nebo protiletecke civilni obrany a jsou trvale osvobozeny od dane domovni.

Rovnez ministerstvo financi neodepre priznati osvobozeni budovam nebo castem budov, vynatym z domovni dane podle §u 126, cis. 7 zakona o primych danich, jestlize pojistovna pouziva budovy nebo casti budovy primo sama pro sve vlastni uradovny. Tim se take rozumi nevydelecna zarizeni, slouzici k ucelum socialnim.

Ministerstvo financi bude vykladati osvobozovaci ustanoveni [§ 5, pism. e)] liberalne, aby vyklad odpovidal povaze te ktere instituce a aby mohlo byti poskytnuto co nejsirsi osvobozeni tem institucim, ktere pro svuj vyznam v dobrocinne peci zaslouzi podpory i se strany statu (tak na pr. socialni zarizeni pri revirnich radach hornickych, spolku pro peci o mladez a pod.).

Ocekavame, ze ministerstvo financi bude take blahovolne posuzovati zadosti odborovych organisaci zamestnaneckych a spolku, zrizenych podle spolcovaciho zakona, je-li jejich ucelem hajeni hospodarskych a socialnich zajmu clenu a jejich podporovani v nezavinene tisni anebo v nezamestnanosti podle zakona cis. 267/1921 Sb. z. a n. ve zneni zakona ze dne 5. cervna 1930, cis. 74 Sb. z. a n. (§ 11), a zadosti podpurnych zamestnaneckych zavodnich fondu, spravovanych zavodnimi vybory nebo zvlastnimi zamestnaneckymi vybory k tomu ucelu zvlast volenymi, nebo spolku zavodni podpurne fondy spravujicich.

Osvobozeni od placeni poplatkoveho ekvivalentu z budov, patricich odborovym organisacim a spolkum, je oduvodneno tim, ze se techto budov pouziva hlavne pro spolkove a organisacni kancelare, bezplatne nocleharny pro venkovske nebo praci hledajici cleny, saly k prednaskam, kursum a pod. Budovy, patrici podpurnym zavodnim fondum, pak slouzi temer vyhradne za jesle, skolky pro deti zamestnancu, za levne zamestnanecke kuchyne a pod.

Odborove organisace a spolky zamestnanecke a zavodni podpurne fondy jsou cim dale tim vice nuceny zrizovati pro cleny turisticke chaty k nedelnimu pobytu, pro uziti dovolene, ozdravovny, sanatoria a pod. Vydrzovani techto budov je ve vsech pripadech pasivni, nebot se poskytuje clenum a nekdy i jejich rodinam nebo zamestnancum podniku a clenum fondu pro ne zrizenych pobyt bud uplne zdarma nebo hluboko pod rezijnimi naklady.

Osvobozeni moviteho jmeni odborovych organisaci zamestnaneckych a spolku od placeni poplatku ekvivalentnich je oduvodneno tim, ze jde o jmeni nastradane z prispevku a daru clenu. Slouzi prevazne k podporovani clenu v pripade tisne, nemoci a zejmena v nezamestnanosti, pri niz clenove take vyplaceji statni priplatek k teto podpore. Podpory jsou pravne nezavazne.

Zavodni podpurne fondy zamestnanecke si opatruji financni prostredky prevazne ze zlomku korun pri vyplate, ze zamestnanci placenych prispevku a z pokut, ktere podle §§ 88 a 90 zivn. radu mohou zamestnavatele zamestnancum ukladati. Zavodni zamestnanecke podpurne fondy poskytuji od pripadu k pripadu podpory pri dlouhe nemoci, neschopnosti ku praci, pozustalym a pod. Spravuji je bud zavodni vybory, zvolene podle zakona o zavodnich vyborech, nekde zvlast k tomu zvolene vybory, jinde opet byl pro spravu podpurnych zavodnich fondu zrizen spolek.

Jmeni odborovych organisaci zamestnaneckych, spolku a zavodnich podpurnych fondu nelze mezi cleny rozdelit. Podle ustanoveni stanov i po rozejiti spolku slouzi toto jmeni az do vycerpani ucelum, pro nez byla organisace, spolek nebo podpurny fond zrizen. Je tedy plne oduvodneno, aby byly odborove organisace, spolky a podpurne zavodni fondy osvobozeny od placeni ekvivalentnich poplatku ze jmeni moviteho i domovniho.

Ministerstvo financi zamysli prihlednouti k zvlastni povaze pensijnich fondu zamestnavatelu, jejichz zamestnanci jsou vynati podle §u 2, cis. 4 zakona o pensijnim pojisteni soukromych zamestnancu ve vyssich sluzbach z pojistne povinnosti, a uznavati na prukaz odborneho posudku autorisovaneho pojistovaciho technika podle zasad pojistovaci techniky az do vyse jejich pensijnich fondu za dluh prevodni castky, ktere by musil zamestnavatel podle §u 114 zmineneho zakona vydati, kdyby zamestnanci vystoupili z jeho sluzby a vstoupili do zamestna ni, podlehajiciho pojistne povinnosti podle tehoz zakona.

Vyhoda §u 6, pism. i) poskytla se proto, ze pojistovna tu uvedena blizi se svym ukolem ekvivalentnim podmetum, uvedenym v odst. 3 §u 1.

Rozpoctovy vybor se usnesl doporuciti posl. snemovne, aby schvalila osnovu zakona ve zneni pripojenem ke zprave vyboru rozpoctoveho. Tim jest take vyrizena petice c. 1289/IV. Doporucuji slavne snemovne, aby osnovu zakona schvalila tak, jak se na ni usnesl rozpoctovy vybor. (Souhlas.)