Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 144. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 31. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Vavra.

Zapisovatele: Pik, Jasa.

195 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, Machnik, Mlcoch, inz. Necas, Tucny.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 14 hod. 21 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni a zitrejsi den posl. Vancovi.

nemoci posl. dr Micura a dr Rosche.

Dalsi lekarske vysvedceni predlozil posl. Becko.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Gottwalda na dny od 22. do 25. unora 1938.

Klub poslancu csl. strany nar. socialisticke vyslal do vyboru rozpoctoveho posl. Ticheho za posl. dr Stranskeho a pani posl. Batkovou-Zackovou za posl. dr Klapku.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 30. brezna 1938, ze senat projednal a schvalil ve 109. a 110. schuzi dne 29. a 30. brezna 1938:

obchodni smlouvu mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym, podepsanou v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk 654-IV sen. 1938);

umluvu o uprave pohranicniho styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym, podepsanou dne 17. listopadu 1937 v Praze (tisk 655-IV sen. 1938).

Dotaz posl. dr Kugla min. skolstvi a nar. osvety ve veci protizidovskych mist v odbornych priruckach pro ucnovske skoly (c. D 497-IV).

Odpovedi:

min. zemedelstvi na dotaz posl. J. Sedlacka (c. D 402-IV);

min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. J. Sedlacka (c. D 403-IV);

min. ver. praci na dotaz posl. J. Sedlacka (c. D 449-IV).

pocatkem schuze:

Vladni navrh tisk 1294 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu.

Zprava tisk 1305.

Zapis o 135. schuzi posl. snemovny NSRC, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecka zprava o 135. schuzi posl. snemovny NSRC.

Predsednictvo posl. snemovny se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) vylouciti z tesnopisecke zpravy o 143. schuzi snemovny dne 29. brezna 1938 nektere projevy z reci posl. Sirokeho.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych 3 odstavcich poradu, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru technicko-dopravneho, rozpoctoveho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1238), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu Umluva medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym o uprave technicko-hospodarskych otazok na ceskoslovensko-madarskom hranicnom useku Dunaja a na hranicnom useku Tisy pod ustim Samosa, podpisana v Budapesti dna 24. augusta 1937 so Zaverecnym protokolom z toho isteho dna (tisk 1272).

2. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1241), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu obchodna smluva medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, podpisana dna 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1274).

3. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1242), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu umluva o uprave pohranicneho styku medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, podpisana dna 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1275).

Zpravodaji jsou: pri odst. 1 poradu za vybor techn.-dopravni p. posl. Vanco, za vybor rozpoctovy p. posl. Vicanek, za vybor zahranicni p. posl. Stunda; pri odst. 2 a 3 poradu za vybor zivn.-obchodni p. posl. Benda; za vybor zahranicni pri odst. 2 poradu p. posl. Svetlik, pri odst. 3 poradu p. posl. dr Lukac.

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, zapocate ve 143. schuzi snemovny dne 29. brezna t. r.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" p. posl. Beuer, dr Hodina; na strane "pro" p. posl. Ursiny.

Davam slovo p. posl. Ursinymu.

Posl. Ursiny: Vazena snemovna! Pani a panovia!

Slovenski poslanci koalicnych stran spolu so slovenskym poslancom narodnej obce fasistickej poverili mna, aby som v ich mene v dnesnej schodzi poslaneckej snemovne predniesol toto jednomyselne vyhlasenie:

"Kazdemu vernemu prislusnikovi svojho naroda, tak Slovakovi ako Cechovi musi byt vzdy, ale menovite v tychto vaznych dobach nad vsetky pochyby jasne, ze slobodnu a stastnu buducnost svoju udrzime len a len ako slobodu ceskoslovensku v jednotnej, silnej a neodvislej vlasti, v nasej republike Ceskoslovenskej. (Potlesk.) Na tomto jedine spravnom stanovisku stoji tak vacsina slovenskeho naroda, ako i vacsina obyvatelstva Slovenska, co znamena, ze si legislativnu autonomiu Slovenska nepraje, lebo prave v nej vidi porusenie nasej statnej jednoty a tym ohrozenie nasej narodnej a statnej existencie. Takto rozhodli Slovensko a Slovaci na zaklade najvseobecnejsieho a najcistejsieho volebneho prava Europy vtedy, ked v r. 1935 odovzdali na strany, menom ktorych hovorim, 660.640 hlasov (Slyste!) a na autonomisticky blok len 489.641 hlasov. (Slyste!)

Zvlastnou moralnou oporou pre toto stanovisko je, ze velka vacsina vynikajucich narodnych cinitelov slovenskych, ktori v dobach utlaku priniesli svojmu narodu tie najvacsie obete, osvojila si ho, kym naproti tomu predprevratovi dejatelia narodni v tabore autonomistickom vyskytuju sa len sporadicky. Nemaju teda autonomisti ani po stranke ciselnej, tym menej po stranke mravnej opravnenie vydavat sa za zastupcov slovenskeho naroda. (Hlucny potlesk.) Je absolutne falosne ich stanovisko, ktorym hlasaju, ze my vsetci prislusnici smeru ceskoslovenskeho opustili sme slovensku narodnu platformu a neuznavame existenciu slovenskeho naroda. Pravdou je, ze na stanovisku slovenskeho naroda stojime, vsetky jeho hodnoty zveladit z celych svojich sil chceme - ale jedine len ten nacionalizmus slovensky uznavame - a jedine ten je spravny, ktory hlada sulad a jednotu s nacionalizmom ceskym. (Vyborne! - Potlesk.) Nacionalizmus slovensky, vyostrovany proticesky, je hriechom pachanym nim na sebe samom. Je vhodne pripomenut slova Ludovita Stura, ktorymi protestoval proti upodozrievaniu, ze by chcel Slovakov trhat narodne od Cechov, ked povedal: "Kto teraz sa od bratov trha, padne pred najtazsiu odpovednost pred narodom nasim!" (Vyborne!) Shodne stanovisko nasho narodneho bohatiera generala Milana Rastislava Stefanika je vseobecne zname.

Narod slovensky a Slovensko, za neuplne 2 desatrocia vo svojom hospodarskom, kulturnom a socialnom vyvoji a rozvoji urobily taky ohromny pokrok, akemu v dejinach niet takmer prikladu. (Vyborne! - Potlesk.) Ze tazke nasledky vekov, iducich do tisicrocia, nebolo mozne v dobe tak kratkej odstranit, je nad slnko jasnejsie. Ale my vsetci, ktori sme dali svoje sily i s nasimi loyalnymi mensinami do sluzieb nasho naroda, Slovenska a statu, na cele s nasim predsedom vlady dr Milanom Hodzom (Potlesk.), nemame priciny ani pred tvarou svojho naroda, ani pred tvarou Europy hanbit sa za vykonane dielo. (Vyborne! - Potlesk.) Na tejto skutocnosti nemeni ani okolnost, ze sa staly i nedopatrenia. Vykonane dobre dielo daleko ich zatienuje. Na nom pracovali sme nielen my, ale i mnohi oddani bratia nasi ceski. Nie zneuznanie, ale vdaka im za to patri. (Potlesk.) Mame neodvratnu volu v bratskej shode ceskoslovenskej vyriesit vsetky ukoly, ktore vyriesit treba a ktore stastny vyvoj veci i v buducnosti vyzadovat bude. Sme preniknuti pevnou vierou, ze sa nam to upravou kompetencie samospravy a hospodarskymi opatreniami i podari. Velke hodnoty vykonaneho diela v minulosti a z nich vyplyvajuci predpoklad pre buducnost nemoze nahradit a nenahradi nebezpecna legislativna autonomia, ustiaca v rozkladnom politickom dualizme. Ona stava sa dvojnasobne nebezpecnou vtedy, ked je formulovana a ked sa o nu bojuje s tymi, ktori o nase bezzivotie, o nasu narodnu smrt usilovali. Odmietame s celou rozhodnostou, aby ich alebo inych ktokolvek do riesenia nasho pomeru ceskoslovenskeho pritahoval, a dvojnasobne odmietame, aby do neho zasahovali. V otazkach mensin nasich stojime na stanovisku uplnej spravedlnosti a shody, tak, ako ona bola predsedom vlady formulovana, ktora vsak zneuzivana byt nesmie.

V tychto mimoriadne vaznych chvilach pevne verime v stastny vyvoj nasich narodnych a statnych veci. Je vsak bezpodmienecne treba, aby narod nasiel sam seba - lebo jeho bezpecnost nespociva len v dobrej a silnej armade, ale i v jeho duchu. Duch srdecnej jednoty a shody ceskoslovenskej da nam nezlomnu silu. Kto by ju podlamoval, pomaha tym, ktori by chceli kradmou rukou siahnut na nasu slobodu. Proti tomu i demokracia musi zasiahnut a verime, ze i zasiahne pevnou rukou (Vyborne! - Potlesk.), a my a vlast nasa pevne budeme kracat vpred vo svojom stastnom vyvoji." (Hlucny potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. posl. Beuer. Davam mu slovo.

Posl. Beuer [nemecky]: Slavna snemovno!

To, co jsme v utery zde ve snemovne zazili, byl prvni demonstrativni krok k uskutecneni onoho komplotu fasisticke iredenty bez rozdilu narodnosti [ ], aby republika byla ucinena zralou pro otevreny utok fasismu. Tato provokace agentu Berlina, Varsavy a Budapesti byla na parlamentni pude rozhodne a pusobive odmitnuta. Avsak nyni jest nutno se stejnou, ba s jeste mnohem vetsi rozhodnosti, energii a jednotnosti uciniti konec fasistickym rejdum na venkove.

Od nasilne okupace Rakouska Treti risi zpusobili v nemeckych oblastech republiky vudcove sudetskonemecke strany pomery, ktere hranici skoro s anarchii a ohrozuji co nejvazneji nejen zivot sudetskonemeckeho lidu, nybrz i zajmy fasismem ohrozene republiky. Vytahuji se vsechny registry naseptavaci propagandy, pouziva se vsech fasistickych vyderacskych metod, od rozsirovani vymyslenych poplasnych zprav az k otevrenemu teroru, aby se nemecti obyvatele uvedli do stavu zimnicneho rozcileni, neustaleho napeti a fantastickych ocekavani, aby byli zmateni, popuzeni a zastraseni, aby se tak nebo onak vynutilo jejich usmerneni.

V naseptavaci propagande neni jiz prekazek. O zdanlive bezprostredne nastavajicim vstupu Henleinove do vlady a o stejne bezprostredne nastavajici proklamaci autonomie [ ] je mezi obyvatelstvem Henleinovymi lidmi systematicky roznaseno a septano vse, co se zda byti jen trochu zpusobile vyvolati zmatek, rozcileni a paniku.

Tak byla v pohranicnich obcich nemecko-jablonskeho okresu, kde jsem byl minulou nedeli, rozsirena povest, ze na vsech opevnovacich pracich byla zastavena prace, protoze budou na zadost Hitlerovu vsechna pohranicni opevneni rozborena a v nejkratsi dobe jiz ma byti v nemecke oblasti provedeno lidove hlasovani.

Tak zv. naborova akce sudetskonemecke strany provadi se jako vyslovena teroristicka akce. Hlavni vedeni, jak znamo, stanovilo pro prijeti novych clenu pevnou lhutu, 31. kveten, po nemz zacina vseobecne zastaveni clenskych prihlasek. Jiz tim se vykonava silny natlak, ktery je zesilovan pri individualnim pisemnem a ustnim naboru takovymi hesly, jako "5 minut pred dvanactou", "pojdte k nam, nez bude pozde" a primou vyhruzkou cernym indexem, do nehoz maji byti zapsani vsichni, kdoz se nedaji az do 31. kvetna vtlaciti do organisaci sudetskonemecke strany. Teror v podnicich se rozrostl do ohromnych rozmeru. Stale znovu se nam hlasi pripady, ze delnici jsou bud samymi podnikateli nebo mistry a uredniky staveni pred dvoji moznost: bud pristup k sudetskonemecke strane nebo propusteni z podniku. Zde nekolik prikladu za mnohe: v Perninku v Krusnohori sli posledni sobotu sef firmy Bartel a jeho syn pri vyplate od muze k muzi a vyzyvali delniky ke vstupu do sudetskonemecke strany. Delnikum, kteri se zdrahali podepsati prihlasku, bylo pohrozeno, ze to pro ne bude miti velmi vazne nasledky. Od firmy August Ehrlich ve Voigtsbachu u Liberce byl propusten delnik pod zaminkou nedostatku prace proto, ze vyzval svoje kolegy v praci, aby se nedali prinutiti ke vstupu do sudetskonemecke strany. Ve velkopodniku firmy Liebigovy, jehoz sef vede ostatne kampan libereckych prumyslniku proti demokratickemu starostovi senatoru Kostkovi, zacali pred nekolika dny rovnez ruzni urednici s nucenym naborem pro sudetskonemeckou stranu, proti cemuz se ovsem delnici ihned uspesne postavili na obranu. Neslychany pripad podnikoveho teroru stal se v libereckem podniku firmy Z. Neumann, ktera se ostatne charakterisovala take tim, ze pro svuj zitavsky podnik zridila protiplynovy kryt, ale kategoricky odmita uciniti totez k ochrane svych libereckych delniku. V tomto podniku byli nemecti a cesti delnici funkcionari sudetskonemecke strany prinuceni hrozbami, aby u firmy protestovali proti tomu, ze funkcionari socialistickych odborovych organisaci ucinili rozhodnuti poslati vlade pripis, v nemz projevuji svou pohotovost k obrane republiky. Vedeni podniku ihned zasahlo a vynutilo si hrozbami zruseni tohoto usneseni. Aby se clenove protifasistickych stran uvedli ve zmatek, aby se ucinili povolnejsimi a tim zralymi pro nuceny nabor, jsou systematicky rozsirovany vymyslene zpravy o zdanlivem prestupu vedoucich funkcionaru techto stran ke strane sudetskonemecke. K charakterisovani hanebnosti teto metody chci zde uvesti jen nejkriklavejsi pripad: v Litomericich byla pred nekolika dny rozsirena povest, ze komunisticky poslanec Schenk prestoupil k sudetskonemecke strane. (Smich komunistickych poslancu.) Mohu ovsem s pychou a radosti konstatovati, ze vsechny pokusy sudetskonemecke strany premluviti nebo prinutiti cleny a privrzence komunisticke strany k prestupu uplne ztroskotaly a ztroskotaji i priste. (Potlesk poslancu strany komunisticke.)

V poslednich dnech se mnozi pripady, ze se proti komunistum, socialnim demokratum, avsak i proti obcanskym demokratum postupuje nasilne, o bezpocetnych vyhruzkach vrazdou vubec nemluve. Tak byl v Honsberku v jabloneckem okresu pred nekolika dny bez jakekoliv priciny prepaden ve vsi znamy komunista Emil Bohner skupinou 5 Henleinovych lidi, z nichz tri nebyli v miste znami, a byl tezce ztyran. V Grunwaldu u Litomeric bylo na skupinu clenu "Jungbundu", kteri projizdeli obci na kole, Henleinovci volano: "Nebudete jiz dlouho jezditi, vy demokraticti psi!" Horecne se pracuje na vystavbe a na vyskoleni tak zvanych poradatelskych oddilu sudetskonemecke strany. Pro metody, jichz se pri tom pouziva, je mimoradne priznacny tento pripad: Predesly tyden mobilisovala sudetskonemecka strana z Ces. Lipy pod zaminkou, ze chce znemozniti komunistickou schuzi, zcela verejne sve poradatele z celeho okresu. Verejne oznameni ruseni schuze melo vsak jen odvratit policii od skutecneho umyslu vedoucich sudetskonemecke strany. Ve skutecnosti nebyli totiz poradatele sudetskonemecke strany, svolani do Ces. Lipy, poslani na komunistickou schuzi, nybrz bylo s nimi provedeno vojenske nocni cviceni. Ostatne poradatelske oddily sudetskonemecke strany vystupuji jiz zcela verejne, i kdyz se zadne schuze nekonaji. Tak pochodoval v techto dnech v Bedrichove u Liberce poradatelsky oddil sudetskonemecke strany v uniforme a s bodaky na strane za nejjasnejsiho dne obci, aniz straz bezpecnosti zakrocila. Stale casteji uzivaji Henleinovci s provokativnim umyslem uplne verejne Hitlerova pozdravu, predevsim v hostincich, jak jsem to sam zjistil v nedeli ve Cvikove, a take urednici ze sudetskonemecke strany pri vstupu do podniku. Vsemi temito metodami, pro ktere by mohly byti uvedeny jeste cetne priklady, ma byti nemecke obyvatelstvo zastraseno a vytvoren dojem, jakoby nemecka oblast patrila jiz ve skutecnosti k Treti risi a jakoby osud sudetskonemeckeho lidu byl jiz rozhodnut. Zakonne vystupovani sudetskonemecke strany, bezuzdne stvave reci na schuzich, pochody za zvoneni kostelnich zvonu, vyvesovani praporu sudetskonemecke strany na radnicich atd., predevsim vsak risskonemecka rozhlasova propaganda jsou zarizeny na to, aby tento dojem planovite zesilily.