Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 143. schuze (obsah, porad, prilohy) | Utery 29. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Vavra, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

238 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, inz. Dostalek, Jezek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 15 hod. 28 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

Predseda sdelil, ze podle pripisu vlady ze dne 19. brezna 1938, c. j. 2012 a 2013/1096/S 38 m. r., president republiky rozhodnutim ze dne 19. brezna 1938 prohlasil zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni dnem 22. brezna 1938 za ukoncene a rozhodnutim z tehoz dne svolal obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 29. brezna 1938.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. Benesovi, Davidovi.

Lekarska vysvedceni predlozili poslanci Hlinka, Wollner, Zajicek.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr inz. Touska na den 17. a 18. t. m. (Predseda vlady dr Hodza byl pri vstupu do zasedaci sine pozdraven hlucnym potleskem.)

Predseda vlady sdelil:

pripisem ze dne 21. brezna 1938, c. j. 2048/909 S m. r., ze pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 19. brezna 1938 posl. Jezka ministrem;

pripisem ze dne 23. brezna 1938, c. j. 2141/909 S m. r., ze pan president republiky rozhodnutim ze dne 23. brezna 1938 vyhovel zadosti ministra dr Spiny a zprostil jej uradu ministra;

pripisem ze dne 24. brezna 1938, c. j. 2166 S m. r., ze pan president rozhodnutim ze dne 24. brezna 1938 vyhovel zadosti ministra Zajicka a zprostil jej uradu ministra.

Posl. dr Spina oznamil pripisem ze dne 25. brezna t. r., ze se vzdal poslaneckeho mandatu.

Klub poslancu "Deutsche christl. soz. Volkspartei" oznamil pripisem ze dne 24. brezna 1938, ze z prikazu risskeho vedeni strany jeho clenove vstoupili do parlamentniho klubu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" a ze tim dosavadni klub "Deutsche christlichsoziale Volkspartei" zanikl.

Klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" oznamil pripisem ze dne 29. brezna t. r. zaroven s poslanci Zierhutem, Kunzem, Vierecklem, dr Mayr-Hartingem, inz. dr Lokschou, dr Luschkou, Schutzem a R. Bohmem, ze tito poslanci stali se jeho cleny.

Klub poslancu "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" vyslal: do vyboru ustavne-pravniho posl. Koglera za posl. Zischku, do vyboru soc.-politickeho posl. Tauba za posl. Kirpalovou.

Dotazy:

posl. J. Sedlacka:

min. vnitra a min. zahranicnich veci o nutnosti urychlene likvidace nahrad za valecne skody obyvatelum Jasiny a tez jinym obcanum republiky, pokud takove skody v dobe valky nebo v dobe poprevratove utrpeli (c. D 491-IV),

min. post a telegrafu o zpusobu provadeni stavby radiove prijimaci stanice v Tehove (c. D 492-IV);

posl. Machacove-Dostalove min. vnitra ve veci uredniho prehmatu cetnickeho strazmistra Rezabka (c. D 494-IV);

posl. Kopeckeho min. skolstvi a nar. osvety ve veci prednasek profesora Slavika (c. D 495-IV);

posl. dr Goldsteina min. skolstvi a nar. osvety ve veci protizidovskych mist v ucebnici zoologie pro vyssi tridy strednich skol (c. D 496-IV).

Odpoved min. soc. pece na dotaz posl. dr Peterse c. D 412-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisk 1286 - prikazan vyborum zahranicnimu a zivn.-obchodnimu; tisk 1290 - prikazan vyboru rozpoctovemu.

Navrhy tisky 1289, 1293 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Nalehava interpelace tisk 1291.

Interpelace tisky 1265 (I az XII), 1287 (I az IX).

Zapisy o 130. az 132. a 134. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Tesnopisecke zpravy o 130. az 132. a 134. schuzi posl. snemovny NSRC.

prikazal predseda zadosti:

okr. soudu v Uzhorode ze dne 22. unora 1938, c. Nt VII 96/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 16. brezna 1938, c. 3465/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Brodyho pro precin podle §u 301 tr. z. (c. J 328-IV);

okr. soudu v Kezmarku ze dne 3. brezna 1938, c. Nt 47/38, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 18. brezna 1938, c. 3576/38, za souhlas s trest. stihanim posl. inz. Karmasina pro prestupek pomluvy podle §u 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 329-IV).

Predsednictvo posl. snemovny usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) vylouciti z tesnopisecke zpravy o 142. schuzi snemovny dne 18. brezna 1938 nektere projevy z reci posl. inz. Richtera a inz. Schwarze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru techn.-dopravneho, rozpoctoveho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1238), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu Umluva medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym o uprave technicko-hospodarskych otazok na ceskoslovensko-madarskom hranicnom useku Dunaja a na hranicnom useku Tisy pod ustim Samosa, podpisana v Budapesti dna 24. augusta 1937 so Zaverecnym protokolom z toho isteho dna (tisk 1272).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto veci slouceno bylo s jednanim o dalsich dvou odstavcich, jimiz jsou:

2. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1241), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu obchodna smluva medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, podpisana dna 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1274).

3. Zprava vyboru zivn.-obchodneho a zahranicneho o vladnom navrhu (tisk 1242), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu umluva o uprave pohranicneho styku medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, podpisana dna 17. novembra 1937 v Prahe (tisk 1275).

Sloucene jednani navrhuji proto, ze jde ve smes o upravu styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto tri odstavcu? (Namitky nebyly.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji jsou: pri odstavci 1 poradu za vybor techn.-dopravni p. posl. Vanco, za vybor rozpoctovy p. posl. Vicanek, za vybor zahranicni p. posl. Stunda; pri odst. 2 a 3 poradu za vybor zivn.-obchodni p. posl. Benda, za vybor zahranicni pri odst. 2 poradu p. posl. Svetlik, pri odst. 3 poradu p. posl. dr Lukac.

Davam slovo nejprve zpravodaji vyboru techn.-dopravniho pri odst. 1 poradu, p. posl. Vancovi.

Zpravodaj posl. Vanco: Slavna snemovna!

Na Dunaji, ktory po nasom hranicnom useku tvori skutocnu nasu hranicu juznu, mame urcenu nasu statnu hranicu strednou ciarou hlavneho plavebneho koryta Dunaja. Tieto hranice su v zasade pohyblive, a to dla toho, kde je stred plavby, a to za najnizsieho stavu vody. Pri tom ale mame na Dunaji a jine plavebne povinnosti, a sice aj prekazky, ktore treba odstranovat, upravovat a doplnovat. To sa moze stat len spolocnou dohodou, a dla toho bola ujednana i tato umluva.

Inac je to s riekou Tisou, ktora pod ustim Samosa tvori tiez nasu hranicu v dlzke asi 25.200 m, ktore hranice su tam urcene strednou ciarou vodnej hladiny. Tu sice nie je treba takejto opatrnosti ako na Dunaji, lebo Tisa v tomto useku je len vorosplavna, ale preca dobry susedsky pomer vyzaduje, aby zmeny koryta riecneho a hranice boly sledovane a upravovane. To sa moze stat len dohodou, ktora ma zarucit susedsku dobru spolupracu.

Vlada republiky Ceskoslovenskej predlozila Narodnemu shromazdeniu navrh, v ktorom ziada o suhlas s umluvou medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym o uprave technicko-hospodarskych otazok na ceskoslovensko-madarskom hranicnom useku Dunaja a Tisy, ktora bola podpisana v Budapesti 24. augusta min. roku so Zaverecnym protokolom z toho isteho dna.

S radostou sa mozeme dnes kludnym okom divat za Dunaj, lebo tamojsi nas sused uz sa hodne zmenil, zacina odstranovat to, co rozvracia dobry susedsky pomer, a upravuje svoj pomer k nam doopravdy tak, ako sa to ma upravovat pri dobrych susedoch. My to s vdakou kvitujeme, lebo vieme, ze zdrave Madarsko, zdrave smyslajuce zaruci nam doopravdy dobry susedsky pomer.

V tejto umluve cl. 1 az 13 jedna o zriadovani a udrzovani plavby na Dunaji a o vytycovani plavebnej drahy a tiez hranic statnych. Clanky 14 az 17 jednaji o Tise, cl. 18 az 21 o spolocnej technickej komisii, cl. 22 az 24 obsahuju vseobecne a zaverecne ustanovenia.

Technicko-dopravny vybor jednal vo schodzi dna 25. februara 1938 o uvedenej umluve medzi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvom Madarskym, prijal tuto umluvu a doporucuje posl. snemovni ku schvaleniu nasledujuce usnesenie:

Narodni shromazdeni Ceskoslovenske republiky souhlasi s Umluvou mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o uprave technicko-hospodarskych otazek na ceskoslovensko-madarskem hranicnim useku Dunaje a na hranicnim useku Tisy pod ustim Samose, podepsanou v Budapesti dne 24. srpna 1937 i se Zaverecnym protokolem z tehoz dne.

Navrhujem menom technicko-dopravneho vyboru schvalenie tejto umluvy. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy pri odst. 1 poradu, p. posl. Vicankovi.

Zpravodaj posl. Vicanek: Slavna snemovno!

Zpravodaj vyboru technicko-dopravniho doporucil ku prijeti schvalovaci usneseni k uzavrene smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Madarskym o uprave pohranicnich toku Dunaje a Tisy. Pri sjednavani mirovych smluv a pak pri jich provadeni delimitacni komisi bylo samozrejme dbano toho, aby hranice mezi novymi staty byly predevsim prirozene. Takovou prirozenou hranici mezi nasi republikou a kralovstvim Madarskym je veletok dunajsky od Devina az po Parkan v delce 152 km, dale pak je to urcita cast toku reky Ipoly, ale mnohem vyznamnejsi je pak zase na vychode nasi republiky pohranicni tok reky Tisy.

Dunaj je tok zmezinarodneny, tok splavny, tok, ktery tvori uz po dlouhou radu let velmi dulezitou dopravni tepnu od zapadu smerem k vychodu a ktery take pro nas hospodarsky zivot ma neobycejne velky vyznam. Druhy pohranicni tok, reka Tisa, tvori hranicni usek mezi nasi republikou a kralovstvim Madarskym nepomerne kratsi, nezli je tomu u Dunaje. Tisa tvori totiz hranici mezi nasi republikou a Madarskem pouze v delce asi 25 km, ale uz i v tomto useku je splavna pro voroplavbu a tudiz i po teto strance priblizuje se do urcite miry vyznam splavne Tisy vyznamu Dunaje.

Jak jiz z povahy obou techto velkych rek plyne, neni mozno vzdycky a na trvalo zachovati urcity smer nebo, rekl bych, urcite hranice koryta obou toku, zejmena pri velkych vodach. Meni se vlivem velkych vod na te i na one strane brehy obou rek, coz zejmena velmi intensivne vystupuje v popredi u reky Tisy, jejiz koryto neni jeste usplavneno, neni jeste zregulovano, aspon ne po cele delce, a tudiz brehy jeji podlehaji velmi casto zmenam, ktere v urcitych pripadech byvaji velmi intensivni. Ponevadz podle sjednanych dohod hranici mezi obema staty tvori prave stredni cara obou toku, vymerena podle zjisteneho nejnizsiho stavy vody, vhodneho pro plavbu samu, je pochopitelno, ze tato stredni cara se musi kazdou chvili prave vlivem velkych voda vlivem ruznych jinych zivelnych pomeru meniti. A proto v dosud sjednanych smlouvach mezi nasi republikou a kralovstvim Madarskym bylo stanoveno, ze tato stredni hranicni cara, ktera je vlastne hranici mezi obema staty, bude od pripadu k pripadu kontrolovana a revidovana. U Dunaje to bylo stanoveno vzdycky v desetiletem obdobi. Muzeme tedy rici, ze je zde sice u Dunaje hranici mezi obema staty stredni cara veletoku, avsak tato cara se nemeni, je nepohybliva a zmeni se vzdycky pouze podle obapolne dohody po desetiletem trvani.

Jinak je tomu u reky Tisy. Tam neni takova pevna dohoda a proto hranicni cara, urcovana stredni carou toku reky Tisy, je kazdou chvili jina, a ponevadz reka Tisa neni zregulovana, podlehaji jeji brehy stale a stale cetnym zmenam, jednou na ukor uzemi statu madarskeho, v jinem pripadu zase na ukor uzemi ceskoslovenskeho. Jisto je, ze tato cara musi byti obapolnou dohodou mezi obema staty stale a stale stanovovana a dohodovana. Velkou zavadou pri tom je nedokonceni anebo lepe receno teprve zacatek podnikani regulacnich praci na rece Tise. Teren, kterym proteka reka Tisa, je toho druhu, ze jednak nebylo prikladano dulezitosti - nejenom s nasi strany, nybrz i se strany madarske - poradnemu upraveni toku reky Tisy, jednak jsou tu take cetne technicke prekazky, ktere rychle uprave toku Tisy brani.