Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 142. schuze (obsah, prilohy) | Patek 18. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Vavra.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

141 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Bechyne, dr Derer, dr Kalfus, Mlcoch, inz. Necas, dr Sramek, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 9 hod. 53 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati..

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni den posl. V. Sedlackovi, Taubovi.

min. skolstva a nar. osvety na dotaz posl. Polivku c. D 382-IV, posl. dr Micuru c. D 416-IV, posl. Otahala c. D 454-IV;

min. zeleznic na dotaz posl. J. Sedlacka c. D 443-IV.

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Bratislave ze dne 7. brezna 1938, c. Nt XVI 309/37, predlozenou vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 13. brezna 1938, c. 2623/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Hascika pro precin pomluvy podle §u 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. (c. J 327-IV).

Odvolany byly imunitni zadosti za souhlas s trest. stihanim posl. Zareckeho c. J 260-IV, pres. sdeleni 112. schuze a c. J. 283- IV, pres. sdeleni 123. schuze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke sloucenemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1103), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle clanku XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., jimz se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 1224).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 (tisk 1052) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 1225).

Zpravodajem pri obou odstavcich poradu jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati ve sloucene rozprave.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. inz. Schwarz, inz. Schreiber, inz. Richter; na strane "pro" p. posl. Revay.

Davam slovo p. posl. Revayovi.

Posl. Revay (malorusky): Vazeni panove! Pri rozprave o ucetni uzaverce dovolim si i ja zaujmouti stanovisko a ukazati pri teto prilezitosti na nektere veci, na nedostatky a vyhody toho, co bylo pro Podkarpati udelano. Dovolte mi, abych v dalsi casti sve reci mluvil cesky, aby mi vsichni lepe rozumeli.

Statni zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske za r. 1936 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku, tak jak nam je predkladan, svou podrobnosti se snazi skutecne poskytnouti co nejuplnejsi obraz o stavu a vyvoji statnich financi.

Statni zaverecny ucet rok od roku je dokonalejsi a svou strukturou dokazuje, ze nase republika ma ve svem nejvyssim ucetnim kontrolnim urade skutecneho strazce statnich financi. Statni zaverecny ucet za r. 1936 dokazuje nejen vysokou uroven odborneho vzdelani urednictva nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, nybrz i vsech ucetnich uredniku statnich cele nasi republiky. Vysledkem jejich prace a odbornych znalosti je prave statni zaverecny ucet za rok 1936, predkladany nam v teto dokonale uprave.

Budete se proto jiste diviti stejne, jako jsem se divil ja sam, kdyz vlastne bych mel statni zaverecny ucet nasi republiky za rok 1936 pokladati za praci neodborniku. Vzdyt samo predsednictvo ministerske rady republiky Ceskoslovenske svym vynosem ze dne 21. unora 1935, c. j. 3617/35 ai 1934, rozhodlo co do slozeni disciplinarnich a kvalifikacnich komisi, ze vedle jinych, ve zminenem vynosu uvedenych kategorii urednickych nelze ani uredniky ucetni - tedy prave ty, jimz vdecime za tak dokonaly statni zaverecny ucet - pokladati za uredniky odborne podle §u 16, odst. 5 sluzebni pragmatiky.

Nase vlada tedy vlastne desauovala odbornou ucetni a kontrolni sluzbu ve statni sprave na pouhou sluzbu pomocnou, ridic se proste nazorem starorakouskych ministerstev, tak na pr. vynosem byv. rak. min. vnitra ze dne 3. unora 1914, c. 903 M. J. a vynosem byv. min. obchodu ze dne 5. unora 1914, c. j. 6870/P, ktere vsak zplna neoduvodnuji zprvu citovane rozhodnuti nasi vlady. Pouzivam rad teto prilezitosti, abych upozornil, ze je nejvys na case, aby se konecne zreformovala ucetni a kontrolni sluzba v Ceskoslovenske republice.

Zakladem kontrolni soustavy naseho statu je stale jeste cisarske narizeni ze dne 21. listopadu 1866, cis. 140 r. z., jimz zrizen jako nejvyssi a nezavisly kontrolni organ nejvyssi ucetni kontrolni dvur. Podle tohoto narizeni, podlomivsiho zcela ucinnost kontrolniho zar zeni, uctarny tvori nyni soucast poukazujicich uradu, jimz jsou podrizeny. Uctarny maji vykonavati vedle kontroly pokladni spravy a vedle sluzby ucetni a sluzby ucetne spravni tez i preventivni kontrolu spravni tim zpusobem, ze kazdy platebni rozkaz spravnim uradem vydany musi uctarna jako kontrolni organ spolupodepisovati (kontrasignovati) na dukaz, ze narizena platba neodporuje platnym ustanovenim, predevsim financnimu zakonu. Uctarna sice muze kontrasignaci odepriti uz s ohledem - v konkretnim pripade, na § 15 financniho zakona na r. 1936, cis. 245 Sb. z. a n. z r. 1935, a vlad. narizeni cis. 246 Sb. z. a n. z r. 1935 - jest vsak povinna kontrasignovati "na rozkaz", neuzna-li poukazujici spravni urad duvody uctarny. Bylo by jiste zajimave zjistiti, v kolika pripadech prave v r. 1936 bylo postupovano podle §u 15 financniho zakona na rok 1936. Pochybuji vubec, zda se tak nekdy stalo.

Pri teto prilezitosti bych doporucoval, aby nase vlada v navrhu zakona o sestavovani a projednani rozpoctu a o pouzivani uveru pamatovala tez na moznost, aby takoveto pripady bylo mozno predkladati i nejvyssimu ucetnimu kontrolnimu uradu, ktery by v priloze k zaverecnemu uctu o nich podaval prehlednou zpravu. Jedine nezavisla kontrola je ucinna a v demokratickem state absolutne nutna. Dokud bude u nas platit stare rakouske narizeni, o nemz uz dr Gustav Seidler v r. 1884 rekl (cte): "Nelze vazne tvrditi, ze nynejsi stav, kdy podrizeny ma kontrolovati prednostu, je s hlediska kontroly udrzitelny, a ze vubec dalo by se dnes mluviti o nejake kontrole uctaren vuci organum spravnim", nebudu veriti, ze v hospodareni statnim, tak jak nam o nem podava obraz statni zaverecny ucet za r. 1936, bylo dbano hospodarnosti.

Lituji pri teto prilezitosti, ze prave nase demokraticka republika nezakonnym aktivovanim techto zastaralych cisarskych narizeni na uzemi Podkarpatske Rusi a Slovenska dala prednost pred daleko pokrokovejsim, na uzemi byv. Uherska dosud platnym zakonnym cl. XX z r. 1897, jenz stanovil, ze uctarny poukazujicich uradu co do pomocne sluzby podlehaji sice prislusnym uradum spravnim co do kontroly, avsak at jde o kontrolu predchozi (preventivni) ci dodatecnou (dekursivni) funguji samostatne a jsou za tuto svou cinnost odpovedny jen ministru. Vydaje kontrasignovane "na poukaz", musely byti zvlast vedeny v evidenci a musely byti mesicne predkladany ucetnimu dvoru. O personalnich vecech uredniku uctarny rozhodoval ministr, jemuz o nich podaval zpravu samostatne prednosta ministerske uctarny.

To jsou jen nektere z pokrokovych ustanoveni byvaleho Uherska, k nimz, doufam, bude prihlizeno v navrhu zakona, ktery pry vlada o sestavovani a projednavani rozpoctu pripravuje, a az se konecne jednou zreformuje cela kontrolni sluzba naseho statu. Poznamenavam, ze prave po teto strance postradam iniciativni cinnosti nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, jenz v nekterych vecech prilis lpi na starodavnych ustanovenich rakouskych. Tak na pr. nejvyssi ucetni kontrolni urad, myslim, ze tomu bylo v r. 1930, dal u statni tiskarny prazske natisknouti tiskopisy likvidacni, ktere se snad hodily do let predvalecnych, ale nikoliv do nynejsi doby. Vsem uctarnam bylo narizeno, aby si tyto tiskopisy objednavaly jen u statni tiskarny prazske. Myslim, ze ve vetsine pripadu tak ucinily jen jednou, jezto tyto tiskopisy, zvlaste pokud jde o likvidacni listy a tiskopisy hlavni knihy, nebyly k nicemu a hodily se jen do stareho Rakouska. Tez vubec dosud nezmenil ucetni kontrolni urad tiskopisy a formu dilcich ucetnich zaverek, jak je predkladaji poukazujici urady a jak byla stanovena nekdy v r. 1898. Uplne zbytecna zaverka dala by se zcela proste slouciti s prilohou 6 dilci zaverky atd. Je to jen dukazem, ze i v nejvyssim ucetnim kontrolnim urade na miste vedoucich u jednotlivych sekci, pokud jde o kontrolni uredniky, nejsou vzdy lide prakticti, jak by toho nas zivot vyzadoval. Proto bych nejvyssimu ucetnimu kontrolnimu uradu doporucoval, aby byl vice iniciativne cinny, zvlaste pokud jde o jeho vlastni ukol: ucetne kontrolni. Doporucoval bych, aby jako ucetni urednici byli k nejvyssimu ucetnimu kontrolnimu uradu prijimani jen ucetni urednici, kteri prokazali nejmene 15letou praxi u uradu prvni a druhe instance a maji vybornou kvalifikaci, a aby byli k nejvyssimu ucetnimu kontrolnimu uradu prijimani urednici ze vsech zemi nasi republiky, tedy tez z Podkarpatske Rusi.

V rozpoctovem vyboru posl. snemovny dne 24. listopadu 1936 zminil se sam pan president nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, ze k sestaveni uplne bilance celostatniho majetku bylo by potrebi sestaviti jeste soupis veskereho vecneho moviteho majetku vlastni statni spravy s jeho ocenenim.

Lituji, ze nejvyssi ucetni kontrolni urad tento soupis k statnimu zaverecnemu uctu dosud nepripojil. Je to take nemozne, dokud nejvyssi ucetni kontrolni urad sam v tomto smeru nevyda jednotne, dokonale smernice pro soupis, vedeni a oceneni statniho moviteho majetku tak, jak to ucinil i u majetku nemoviteho. Je to vsak naprosto nutne, aby se tak stalo, protoze tim, ze neni podchycen v zaverecnem uctu statni movity vecny majetek, vlastni statni spravy, statni zaverecny ucet je neuplny, a konecne stat je neucelnym, po pripade i zbytecnym nakupem vecneho moviteho majetku poskozovan.

Statni zaverecny ucet neni vsak jeste i po jine strance uplny. Zatim co soukromnik prouctuje ihned kazdy svuj zavazek, jakmile se o nem dovi, bud prijetim faktury a dodavky sveho dodavatele, nebo jinym zpusobem, stat, resp. poukazujici urady ponechavaji takoveto zavazky nepovsimnuty, neni-li k zaplaceni techto zavazku uz ke konci zaverkoveho roku uhrady. V zaverecnem uctu jsou totiz vyjadreny jen zavazky, pokud byly administracnimi urady poukazany, resp. pokud byly v prislusnych uctarnach zapsany do hlavnich knih alespon nalezitosti vydajove. Jestlize vsak o takovemto vydaji se uctarna nedovedela nasledkem toho, ze z ruznych duvodu, obycejne vsak proto, ze poukazujici referent nevedel, ze uz stejne neni uhrady na vydaj jim ucineny, pak takovyto vydaj nebyl predepsan k nalezitosti vydajove, neni tudiz ani obsazen v zaverecnem ucte. Je to nedostatek kameralniho ucetnictvi zavedeneho ve vlastni statni sprave.

Proto doporucuji nejvyssimu ucetnimu kontrolnimu uradu k uvazeni, aby pro uplnost zaverecneho uctu jednou aspon zkusil v prvych mesicich roku nasledujiciho sepsati takoveto vydaje a jejich prehledny soupis podle poukazujicich uradu poridil a pripojil k zaverecnemu uctu, po pr. aby se pokusil novou formou, ci zlepsenim kameralniho ucetnictvi odstraniti tento nedostatek. Jsem presvedcen, ze bychom byli vsichni nemile prekvapeni, zaverecny ucet byl by vsak uplnejsi, nezli tomu je dosud.

Konecne bych doporucoval, aby k statnim zaverecnym uctum byly pripojovany individualni vykazy staveb investicnich, z nichz by bylo videt povolene naklady na tu kterou investicni stavbu, predani staveniste podnikateli, den, kdy byla budova predana k uzivani, den kvalitni kolaudace, celkovy skutecny stavebni naklad, rozdeleny podle vlastnich stavebnich vydaju, vecnych a osobnich vydaju administrativnich. Jen tak bude nam mozno posouditi, stavi-li stat ucelne, programove, levne, rychle a dobre, ci nikoliv, jsou-li vcas stavby kolaudovany a vcas zaplaceny pohledavky stavebnich firem, nejsou-li snad dokonce placeny i uroky z prodleni.

Pokud jde o investicni stavby, bylo by daleko lepe, aby byly opet, jak tomu bylo za Rakouska, zavedeny dvoulete stavebni rozpoctove uvery. Odlehcilo by se tak vsem, kteri ke konci kazdeho roku hospodari investicnimi uvery, a i ruznym obchazenim financniho zakona, jez se prave proto "aby uver nepropadl", deji.

Jako zastupce Podkarpatske Rusi bych si pral, aby, pokud jde o tuto autonomni cast nasi republiky, byly veskere prijmy i vydaje tykajici se Podkarpatske Rusi vykazany zvlastnim pododdelenim statniho zaverecneho uctu. Neprateli nasi republiky se nam casto vytyka, ze se na Podkarpatskou Rus doplaci. Proto by bylo zahodno, abychom mohli ciferne prokazati veskery prijem i vydani tykajici se Podkarpatske Rusi, coz podle meho usudku by bylo mozno zcela snadno provesti nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem aspon v pododdelenich statniho zaverecneho uctu.

Poukazuji na slova kol. Brodyho, ktery s tohoto mista prohlasil, ze jiz 18 let cekame, prosime a zadame, aby nas pohadkovy americky stryc, ceskoslovenska vlada, prestal na konec bohatstvi nasi rusinske zeme, ovoce nasi zeme a prace bez kontroly exploitovati a jimi naplnovati sve prazske komory. Kol. Brody tvrdil, ze se rocne doplaci sta milionu na Ceskoslovenskou republiku. Ackoliv jsem zde za Podkarpatskou Rus, pochybuji o verohodnosti tohoto tvrzeni a proto doufam, ze nasemu prani, aby Podkarpatska Rus byla vykazana v pododdelenich se vsemi svymi prijmy a vydaji, se vyhovi, protoze mam za to, ze to nebude tak tezkym ukolem pro nejvyssi ucetni kontrolni urad.

Z vysvetlivek na str. 584 statniho zaverecneho uctu vidim, ze v r. 1936 stat nepovolil ani korunu, pokud jde o zlepsovani nestatnich silnic na Podkarpatske Rusi na vrub statniho silnicniho fondu, ba ani se zadnym zakladem v r. 1936 na zlepsovani nestatnich silnic nebylo pocitano.

At uz je vina kdekoliv, lituji, ze v tomto smeru Podkarpatska Rus vysla zcela naprazdno oproti ostatnim zemim, kde bylo povoleno ze silnicniho fondu k tomuto ucelu 91,836.605 Kc. A prave na Podkarpatske Rusi je v tomto smeru potrebi napravy, kde nestatni silnice, zvlaste vicinalni, potrebuji nutne zlepseni. Vzdyt na cele Verchovine neni zadne poradne silnice, jez by spojovala Uzocko s Jasinskem, mimo nekolikakilometrovy silnicni usek mezi Sojmou a Huklivym, prave nyni nakladem statu dostavovany. I z duvodu vojenskych nezbytne je nutno, aby se konecne uskutecnila tak zvana severni magistrala silnicni na Podkarpatske Rusi.

Udrzovani statnich civilnich budov, jak je konecne z neprizniveho vysledku na str. 80 videt, nejsou venovany dostatecne penize, zvlaste vsak na Podkarpatske Rusi. Nove postavene nebo ze stareho rezimu prevzate budovy, predevsim budovy skolni, jsou naprosto nedostatecne udrzovany. V Uzhorode na pr. i na Malem Galagu u nekterych obytnych budov, jako je tomu u obytnych statnich domu v Srbove ulici, nebyly po 15 let natreny venkovni okenni ramy a dvere. Velikym nakladem postavene statni budovy chatraji jen proto, ze zdanlive na tento ucel neni penez, ackoliv v novych budovach, sotva predanych svemu ucelu, se provadeji statisicovym nakladem adaptace sluzebnich bytu panu prednostu.

Tez ucelnost vydaju statniho vodohospodarskeho fondu v r. 1936 jak po strance technicke, tak i po strance financni snesla by zavaznou kritiku. Stavba neucelne a nevynosne hydroelektrarny na Uzi u Onokovcu, nahonu Nevicke-Uzhorod a celeho vodniho dila nad Uzhorodem, oznaceneho na str. 588 "4 staveniste" a nakladem 3,966.118 Kc 10 hal., je pri nejmensim nehospodarna, jak se bude moci snadno ministerstvo verejnych praci a i nejvyssi ucetni kontrolni urad presvedciti, jakmile dojde, dojde-li nekdy vubec, k splneni ukolu, jemuz toto dilo je urceno.

Budu-li hlasovati pro schvaleni statniho zaverecneho uctu tak, jak je nam predlozen, ucinim tak v duvere, ze k mym vyvodum, nametum a pranim bude kompetentnimi ciniteli, z nichz na prvem miste je nejvyssi ucetni kontrolni urad, prihlizeno a ze se v tech smerech, jez jsem naznacil, stane skutecna naprava.

Pri teto prilezitosti musim poukazati na nektere nedostatky a chyby, a to zejmena ve skolstvi na Podkarpatske Rusi, protoze ty chyby jsou mnohdy takoveho razu, ze zcela vazne pochybuji, zda castky preliminovane a proplacene na skolstvi v Podkarpatske Rusi dosahnou sveho ucele, totiz kulturniho povzneseni lidu v zemi.

Prvnim a nejvetsim nedostatkem je, ze na Podkarpatske Rusi i doposud zustava v platnosti zakonny clanek uhersky XXXVIII z r. 1868 o skolni dochazce, ackoliv posl. snemovna schvalila v cervnu lonskeho roku resoluci, aby vlada predlozila navrh zakona, kterym by byla platnost t. zv. maleho skolskeho zakona rozsirena i na Podkarpatskou Rus. Jezto se tak dosud nestalo, kulturni vybor se usnesl opetne na teto resoluci a na tomto-pozadavku. Nutno poznamenati, ze provedeni tohoto opatreni by se nesetkalo se zadnymi vetsimi potizemi, jezto skolske urady - a budiz jim to priznano ke cti - snazi se postupovati pri zrizovani a rozsirovani skol analogickymi ustanovenimi maleho skolskeho zakona. Neni tedy ani nejmensich duvodu, aby v teto veci nebyl ucinen konecne poradek, aby na Podkarpatske Rusi nebyla platnost maleho skolskeho zakona provedena a aby financni sprava a snad i nejvyssi ucetni kontrolni urad vyzadovaly od skolskych uradu pro jednotlive tridy v nasich skolach po 80 detech podle platneho zakona.