Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 141. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 17. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Vicanek, Salat.

190 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Bechyne, dr Derer, Machnik.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 21 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda na dnesni a zitrejsi den posl. Fialovi, A. Nitschovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. A. Nitsche na den 16. brezna t. r.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisy ze dne 16. brezna 1938, ze senat projednal ve 107. schuzi dne 16. brezna 1938 a prijal osnovy:

zakona o ulevach pri splacaniu pohladavok za niektorymi zemedelcami (tisk 660-IV sen. 1938);

zakona, ktorym sa znovu ciastocne meni vladne nariadenie zo dna 31. marca 1936, c. 76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadeni a davaju ustanovenie o docasnych opatreniach v exekucnom a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorych navrh na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijaty (tisk 661-IV sen. 1938), a to ve zneni usnesenem posl. snemovnou.

Predsednictvo se usneslo vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 140. schuzi snemovny projevy hrube urazlive z reci posl. Appelta.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, t. j. ke sloucenemu jednani o obou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1103), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., jimz se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 1224).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 (tisk 1052) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 1225).

Zpravodajem pri obou odstavcich jest pan posl. Remes.

Budeme pokracovati ve sloucene rozprave.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Klieber, J. Sedlacek, inz. Lischka, Kosik, Suroviak, dr Stula, Sogl, Zupka, inz. Schwarz, Chmelik, Hollube, inz. Schreiber, inz. Richter; na strane "pro" pp. posl. Brukner, Kopasz, Bergmann, Rybarik, Ricar, Hatina, Schulcz, Fr. Bayer, Hruby, Revay, Felix Kucera.

Davam slovo prvnimu recniku, zapsanemu na strane "proti", panu posl. Klieberovi.

Posl. Klieber (nemecky): Slavna snemovno!

V debate o ucetni uzaverce mam za ukol promluviti a stezovati si na nedostatky, smysl a umysly nejdulezitejsich agrarne-politickych opatreni vlady, ackoliv jejich vyznam oproti historickym - udalostem predeslych dnu, jez jsme my sudetsti Nemci s nejvetsi radosti privitali, zda se byti nepatrnym. Temer v kazdem svem vykladu zjistuje pan ministr zemedelstvi jako vysledek sve agrarni politiky, ze nesrovnalost mezi cenami zemedelskych a prumyslovych vyrobku trvale stoupa. Take pan predseda vlady dr Hodza prohlasil ve sve prednasce v zemedelske akademii, ze ciselny index zemedelskych vyrobku s jedne strany a zemedel. vyrobnich nakladu s druhe strany se stale vice od sebe odklonuji. I kdyz se srovnani s r. 1914 docela neshoduje, jest prece uvaziti, ze zemedelstvi od teto doby prodelalo znacnou racionalisaci na zaklade technickeho pokroku, takze rozdil nesrovnatelnosti seda oceniti tize, nez by se na prvy pohled zdalo.

Co znamena tedy tato skutecnost pro sudetskonemecke zemedelce? Tato skutecnost znamena vzhledem k tomu, ze se podle statniho rozpoctu pro r. 1938 zada nove ohromne placeni dani od veskereho hospodarstvi a tim take od zemedelstvi, pro sudetskonemecke zemedelstvi dvojnasobne zatizeni. Trpi stoupajici drahotou provozovacich prostredku mnohem vice, ze planovita hospodarska opatreni, ktera byla ucinena v oboru agrarni politiky, predstavuji pouze jednostranne usporadani. Jinymi slovy: Proti cenove zajistene vyrobe obili stoji na druhe strane beznadejny pokles cen nebo nizka cena zivocisnych vyrobku. Mimo to se utvareji pro sudetskonemecke zemedelstvi v dusledku velke nezamestnanosti, ktera se jeste stale vyskytuje v sudetskonemeckych oblastech, odbytove pomery ve vsech zemedelskych vyrobcich mnohem tize a hure, nez jest tomu v onech oblastech, ktere dnes uz vubec netrpi nezamestnanosti. Pan dr Zadina mluvi v kazdem svem vyklade, at jej ma na jare nebo na podzim kazdeho roku, s opravdu obdivuhodnou duslednosti o nutnosti upraviti dobytci trh nebo o prestavbe zivocisneho syndikatu, cenove stabilisaci a vylouceni spekulace v tomto oboru. Take posl. Bohm ze Svazu zemedelcu ukazuje tuto obdivuhodnou duslednost ve svych pranich. Muzeme tato krasna slova sledovati v nejruznejsich variacich v kazdem vykladu pana ministra, ale vysledek jest doposud rovny nule. Pri tom prohlasuje pak ministr, ze pri vsech zemedelskych akcich se bere obzvlastni ohled na male a stredni selske usedlosti. Musime se tazati: Kde zustava pak konecne v kazdem vykladu slibovane rozlusteni zahady o upraveni dobytcich trhu? Nebot jest jiste vsem odpovednym cinitelum znamo, ze prave chov dobytka jest hlavnim pramenem prijmu pro vsechny male a stredni zemedelce. To take jasne vysvita ze statistickych cisel. Na provozovny velikosti do 20 ha, to jest 97% vsech provozoven, pripada 84 % vsech krav, 82 % vsech vepru a 77% vsech prasnic. Nehlede k socialnim duvodum, nemelo by byti odpovednemu statnimu vedeni zvlaste s ohledem na brannou pohotovost lhostejno, ze se vyrobnost techto malych a strednich selskych usedlosti, ktere na pr. jsou take rozhodujici pro vyrobu tuku, jednostrannymi agrarne politickymi opatrenimi podkopava. Abych mluvil s prof. Brdlikem. neznamena zajistiti vynosnost a vyrobnost casti zemedelske vyroby nic jineho nez prenos z jedne kapsy do druhe. Chapeme, ze snad velke casti ceskeho zemedelstvi staci cenove pevne obilni hospodarstvi, ponevadz se na zaklade klimatickych a pudovych pomeru lepe muze prizpusobiti az doposud zavedenym agrarne politickym opatrenim nez sudetskonemecke zemedelstvi. Sudetskonemecke zemedelstvi na zaklade sve prirodni vazanosti a zvlastnich podnebnich a pudovych pomeru jest jinak uzpusobeno nez zemedelstvi uvnitr Cech, na Hane a na Slovensku. Znamena to proto nebezpecnou ujmu sudetskonemeckeho zemedelstvi, kdyz na pr. v statnim rozpoctu pro r. 1938 pro podporu zelene plochy se predpisuje jenom castka 4 haleru na hektar, o cemz vsak v ucetni uzaverce chybi statistika, jakym procentem tato rozpoctova polozka prijde k dobru sudetskonemeckemu zemedelstvi. Prave podnebni a pudove pomery podporuji v nasich okrajovych oblastech setbu pice, tim take hospodarstvi dobytkem a mlekem na vlastni hospodarske zakladne.

Sama sebou trvajici snaha malych a strednich selskych usedlosti se projevuje v sudetskonemeckem zemedelstvi prave na zaklade zvlastnich podnebnich a pudovych pomeru jeste silneji. Prave tedy ve svych zvlastnich vyrobnich oborech zivocisneho hospodarstvi se nedostavila agrarne-politicka opatreni, ktera mela prinesti take pro sudetskonemecke zemedelstvi zajisteni vyrobnosti a spravedlivou odmenu za selskou praci. Zde jest, abych doplnil poukaz posl. Bohma ze Svazu zemedelcu na uspechy sve ucasti na vlade, zajimave zjistiti, ze na pr. od vstupu Svazu zemedelcu do vlady, tedy od r. 1926 polozka zarazena a vydana na zuzitkovani dobytka klesla s 2,680.000 Kc na 400.000 Kc v r. 1937, ve statnim rozpoctu 1938 jest na tento ucel zarazeno dokonce jen 100.000 Kc.

Kazda agrarni politika, ktera chce zachraniti rolnika, musi zavesti hospodarsky rad, ktery bere patricny zretel na dane pudove a podnebni pomery. Prof. dr Brdlik prohlasil v listopadu lonskeho roku, ze to neni nic platne, kdyz stat vynalozi mnoho miliard na technicke zbrojeni, zatim co otazka vyzivy obyvatelstva ve vaznem pripade zustava trvale nerozresena.

Nejvaznejsim problemem v teto otazce jest nyni problem tukovy. A prave k reseni teto otazky by mohlo podstatne prispeti sudetskonemecke zemedelstvi na zaklade danych vyrobnich podminek. Z jineho vyroku pana prof. dr Brdlika muzeme vsak seznati, proc se to nechce uciniti. Prof. Brdlik prohlasil na podzim lonskeho roku, ze to neni snesitelne prenechati zasobovani tuky prevazne zvlast nebezpeci vydanym okrajovym oblastem, t. j. tedy sudetskonemeckemu zemedelstvi.

Ale i kdyz nechcem pochybovati o dobre vuli cinitelu odpovednych za agrarni politiku, musime odmitnouti oduvodneni pro dosavadni neprovadeni upravy dobytcich trhu, ze dobra vule pana ministra nebo vlady ze stranickopoliticky puncovane skupinove zistnosti v koalici ztroskotava. Jest spravne, ze stranicko politicky puncovana skupinova zistnost slavi v koalici obzvlastni orgie, a tak casto zamezi nutna agrarne politicka opatreni ke skode veskereho zemedelstvi a statu vubec. Kdyz vsak bylo mozno premoci tuto stranicko politicky puncovanou skupinovou zistnost pri uprave obilniho trhu, pak to musi take byti mozne pro toto, pro stat nekonecne dulezite vyrobni odvetvi zivocisneho hospodarstvi, nebot, panove, uznala-li se jednou dulezitost zemedelstvi pro vyzivu a pro obrannou pohotovost statu, pak nesmi zustati pri zajmovych kompromisech mezi stranicko-politickymi mocenskymi skupinami, ktere jsou zvlaste v agrarne-politickem oboru pochybne ceny, kdyz jsou dokonce uzavreny na podklade cukrem oslazene koalicni ideologie. (Potlesk poslancu strany sudetskonemecke.) Avsak nejsou to jen stranicko-politicke uvahy, nybrz zda se prece, ze to je predevsim vlastni zistnost ceskeho naroda, ze se zkracuje a zamezuje provadeni zdrave agrarni politiky a zdrave hospodarske politiky vubec. Toto posledni zjisteni tyka se obzvlaste upravy dobytciho trhu a dobytcich cen, o ktere v zajmu sudetskonemeckeho zemedelstvi zadame. Zadame-li o to, priznavame se na jedne strane sice k nutnosti planovite hospodarskych a trhovych opatreni, ponevadz volne utvareni cen pro zemedelstvi jest nesnesitelne, jezto ho bezohledni lide zneuzivaji k uspokojeni vlastni nezadrzitelne zistnosti; na druhe strane vsak musime na zaklade nasich dosavadnich zkusenosti miti nejvetsi obavy, ze stat pouzije kazdeho zasahu do hospodarstvi k tomu, aby sudetskonemecke hospodarstvi a tim take sudetskonemecke zemedelstvi zkracoval. (Souhlas.) Nebot, panove, protivne na vasich zakonech a narizenich, na kterych bohuzel spoluucinkuji take nemecke vladni strany, jest to, ze jsou nabity zaludnosti.

Kdyz s timto nasim vpredu recenym minenim nesouhlasite a chcete nase obavy zeslabiti, pak vyhovte nasim pozadavkum po vystavbe narodnostne rozdelene selske samospravy, ku ktere se ve svych konecnych vyvodech jeste blize vratim.

Neni nam nic platne, kdyz pan min. dr Zadina v kazdem svem vykladu poznamenava, ze otazka zivocisne vyroby neni jeste usporadana. Musime z vylozenych duvodu zadati co nejrychlejsi usporadani teto otazky. Rok co rok prohlasuje pan min. dr Zadina, ze se musi pretvorit zivocisny syndikat. Doslova jen jeden Nemec sedi v tomto zivocisnem syndikatu, jehoz mistopredsedou jest socialni demokrat, zatim co vsak na pr. nemecka zivnost reznicka neni vubec zastoupena. Take to znamena velkou ujmu sudetskych Nemcu resp. zemedelstvi provozujiciho chov dobytka. Zivocisny syndikat ma prakticky dovozni monopol, bez jeho svoleni nesmi byti vubec nic dovezeno. Melo by se mysliti, ze se zivocisneho syndikatu pouziva jako nastroje, aby se omezil nebo upravil dovoz ve shode s potrebou domaciho trhu a predevsim ve shode se stale stoupajici domaci vyrobou. Toto omezeni dovozu dobytka a zivocisnych vyrobku jest tim potrebnejsi, oc byly nucene zmenseny s upravou obilniho hospodarstvi osevne plochy pro obili a mimo to musila take mezinarodnimi dohodami o uprave vyroby cukru byti podstatne omezena osevni plocha pro repu. Nyni zadaji cukrovary nove omezeni osevne plochy repy o 20 %.

Prave tyto skutecnosti mluvi pro to, aby se tim drive veskeremu zemedelstvi, obzvlaste vsak sudetskonemeckemu zemedelstvi dala moznost, aby se mohlo rozvinouti v oboru chovu dobytka a zajistiti si odbyt. Ve skutecnosti vsak se stal zivocisny syndikat pramenem stoupajiciho dovozu.

Dovoz jatecniho a chovneho dobytka tridy VIII. cel. sazeb. cinil v tisici Kc: 1934 - 70.282, 1935 - 160.346, 1936 - 237.496, do r. 1937 - 202.455. Misto, aby se zivocisny syndikat stal oporou domaci vyroby nebo domaciho trhu, byl zrejme zneuzit k opaku. Tyto stoupajici dovozy nemohou se omluviti ani katastrofalnim suchem v r. 1934/35, ani tak zvanym cyklickym kolisanim v chovu dobytka a vepru, ani zahranicne-politickymi duvody.

Jiz vpredu jsem uvedl nektere duvody, proc pan ministr zemedelstvi dr Zadina, ktereho musime ciniti odpovednym za agrarni politiku provadenou v tomto state a ktery sve opomenuti nikdy nemuze omluviti poukazem na kolektivni odpovednost vlady, stale jenom prestava na oznameni urcitych opatreni, ale neprikroci k cinu.

Panove z ceske strany, vy jste chteli zajistiti nejen zasobeni tuky vyrobou rostlinnych tuku ze semen a olejovych plodu, ktere muze pestovati i cesky rolnik, ackoliv nehospodarnost podobnych opatreni lze lehce vypocitati, ale vy jste dovedli take riditi milionove zisky z dovozu cestou pres ceska, nejen agrarni, kapitalisticka druzstva a dovoliti, aby plynuly do ciste ceskych kapes.

To jest jeden z hlavnich duvodu, proc se ceske strany nezasadi se vsi energii o upravu dobytcich trhu. Pan ministr dr Zadina to doposud privedl jen k ohlasenim. Navrh, o nemz se mluvi, lezi v ministerstvech a nevysel stale jeste z meziministerskeho rizeni. Ano, dokonce ani poslanci ceske agrarni stany vubec nezaujali stanovisko k tomuto navrhu.

Pan min. dr Zadina ma nyni umysl tento syndikat, jenz ve svem slozeni nikdy nemuze dostati nalezitym potrebam zemedelstvi a svym trhy upravujicim ukolum, premeniti v obchodni spolecnost s omezenym rucenim a prenesti na ni zvlastni ukoly trhy upravujici. Musim se zde tazati, proc se ma stati vec - lepsi, kdyz sedi pohromade titiz s tymiz plnymi mocemi jen pod jinymi jmeny? Take obchodni spolecnost, ktera ma upraviti domaci trhy nejen pro spokojenost vyrobcu, nybrz i rozdelovatelu a spotrebitelu, nebude moci rozresiti tyto tezke ukoly pri zamyslenem slozeni zivocisneho syndikatu. Zivocisny syndikat je nebude moci rozresiti proto, ze zde stranicko-politicke boje o moc jej nepripusti k zadne zdarne praci. Chci zde uvesti jen jeden priklad o nedostatcich zivocisneho syndikatu. Jak znamo, uzavira se dohoda o dovoznim mnozstvi mezi stranickopolitickymi zajmovymi skupinami. Zda se, ze pro jednotlive cinitele toto usneseni nebude miti podstatny vyznam. Nebot kdyz na jare lonskeho roku zivocisny syndikat povolil v plenarni schuzi, aby bylo dovezeno na srpen 15.000 kusu vepru a pak i se svym predsedou sel na dovolenou, nemel jeho zastupujici mistopredseda Hein, cesky socialni demokrat a zastupce konsumnich spolku, nic pilnejsiho na praci, nez mimo toto usneseni povoliti na mesic cervenec 12.000 a na srpen 18.000 vepru jako nadkontingent. Cele valne shromazdeni syndikatu pak nebylo s to, aby toto svemocne jednani jednoho jednotliveho cinitele odvolalo.

Tohoto trvale stoupajiciho dovozu se pouziva, aby se cinil natlak na domaci ceny, a pak se zda, ze i pan ministr zemedelstvi dr Zadina k oduvodneni v poslednich tydnech hluboce kleslych cen dobytka a vepru se priklani k nazoru, ze je tim vinna vyroba. Proto se omezuje vyroba, coz jest oznaciti primo za silenstvi, ackoliv bychom mohli vsechny nase prebytky lehce vyvazeti a to do naseho velkeho sousedniho statu, do Nemecka. Nemecky trh jest odberatelem pro vsechny nase vyrobky, kdybychom za ne odebirali opet nemecke zbozi. Rika se, ze je to nemozne, musime dovazeti ze statu Male dohody. Pri tom vsak narazime pri zkoumani jednotlivych polozek nasi zahranicni obchodni politiky vsude na Nemecko jako na naseho hlavniho odberatele. Pri tom neni bran jeste zretel na nove udalosti, jez vyveraji z pripojeni Rakouska k Nemecku. Na tuto politickou chybu nasi zahranicni obchodni politiky doplaci ne na poslednim miste zemedelstvi tohoto statu, zvlaste vsak sudetskonemecke zemedelstvi, ktere jest na zivocisne vyrobe nejvice a nejprirozeneji zucastneno. Avsak jiz podle statistiky muze byti zjisteno, ze vyvozni index pro zemedelske vyrobky trvale stoupa. Misto, aby se, jak jsem jiz rekl, omezovala zemedelska vyroba, jejiz vyrobky bez zvlastnich tezkosti by sly na odbyt, mela by tato skutecnost sama jiz byti podnetem, aby se zemedelsky podklad tohoto statu rozsiroval, nebo aby se pracovalo na intensivnosti a zvyseni vynosnosti. Prave tato intensivnost a zvysovani vynosnosti byla by s to zmensiti cast t. zv. strukturalni nezamestnanosti, o ktere stale mluvite, kterou asi nemuzete zvladnouti, nebot nejste asi ani s to, pripraviti onech 3.000 pracovnich sil, ktere podle podani tamnich organisaci moravskeho zemedelstvi chybi. (Souhlas.)

Vzhledem k drive vylozenemu vyznamu zivocisneho hospodarstvi pro sudetskonemecke hospodarstvi nemuze nam staciti pouha premena syndikatu s ponechanim dosavadniho stavu ve sprave. Zadame ihned narodnostni rozdeleni, ponevadz vidime, ze jen v tom budou zabezpeceny zajmy nemeckeho zemedelstvi, provozujiciho chov dobytka. Navrh zakona ustanovuje trhove komise, ktere dodavanim vyvoznich listu maji upravovati obesilani trhu. Trhove komise jsou tedy duverni cinitele veskereho zemedelstvi. Pokladame udeleni jim tak dalekosahleho opravneni za mozne jen tehdy, upusti-li se konecne od sestaveni podle stranicko-politickych hledisek, jak se dnes projevuji v zivocisnem syndikate, a jejich sestaveni bude provedeno podle narodnosti vyrobcu trh ovladajicich a spotrebitelu.