Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 140. schuze (obsah, prilohy) | Streda 16. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Jasa, Bergmann.

217 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi ve 14 hod. 14 min. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzel na dnesni den posl. dr Novotny.

Predsednictvo se usneslo vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 139. schuzi snemovny projev hrube urazlivy z reci posl. Franka.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho o vladnim navrhu zakona (tisk 1251), jimz se meni zakon ze dne 1. cervna 1932, c. 99 Sb. z. a n., o odskodneni nemoci z povolani (tisk 1268).

Zpravodajcom je pi. posl. Kirpalova.

Budeme pokracovat v rozprave, zapocatej vo vcerajsej 139. schodzi snemovne.

Lehota recnicka je 30 minut.

Prihlaseni su este recnici na strane "pro" pp. posl. Katz, Stejskal.

Davam slovo prvemu recnikovi, p. posl. Katzovi.

Posl. Katz (nemecky): Slavna snemovno!

Predlozeny navrh zakona, jimz bude novelovan zakon c. 99/1932 Sb. z. a n. o odskodneni nemoci z povolani, vychazi sice zcasti vstric pozadavkum jachymovskych horniku, ale nijak je nesplnuje uplne anebo uspokojive. Jiz po leta vedou tito hornici tuhy a houzevnaty boj o zvysenou bezpecnost sveho zivota a o zlepseni svych zaopatrovacich pozitku. Poukazali jsme s tohoto mista opetne na tragicky osud horniku z radiovych dolu a nejen to, nybrz pokusili jsme se take, pokud stacily nase sily, jim pomoci. Budiz zde poukazano jenom na navrh zakona Pohla, Brozika, jenz byl v teto snemovne podan jiz v r. 1930.

Pan posl. G. Bohm poukazal vcera na navrh sudetskonemecke strany, ktery podala v r. 1936. Zapomnel pripojiti, ze tento navrh byl v podstate opsan z navrhu Pohl - Brozik z roku 1933. Nebyl kladen duraz ani na to, aby toto opisovani bylo ponekud kryto. Bohm uznal dale za dobre, jelikoz nemohl k navrhu rici nic vecneho, vycitati kol. Kirpalove, ze prevzala zpravodajstvi k tomuto navrhu a ze prednesla zpravu cesky. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Zustante prece u pravdy!) Prevzali jsme zpravodajstvi, nebot se jednalo vyhradne o nemecke delniky v Jachymove a verime, ze jsme tim prokazali sluzbu temto politovani hodnym obetem sveho povolani. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Protestovali jsme pouze proti ceske zprave! - Mistopredseda dr Markovic zvoni.) Ze kol. Kirpalova podala zpravu cesky, to je v predpisech jednaciho radu (Vykriky posl. G. Bohma. - Mistopredseda dr Markovic zvoni.), to vi kol. G. Bohm take, jelikoz sam jediny, velice skrovny resolucni navrh, jejz ucinil v soc.-politickem vyboru, podal cesky, ac toho nebylo vubec zapotrebi. (Ruzne vykriky.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Prosim o klud.

Posl. Katz (pokracuje): Zde se take splnilo prislovi: "Kdyz dva delaji totez, neni to totez". Posl. G. Bohm si stezuje, ze navrh zakona z roku 1936, jenz byl opsan z naseho navrhu, jak se jiz stala o tom zminka, zustal - vcera jste to rekl - lezeti ve vladni zasuvce. Proc jste se tedy nepostaral, aby tento navrh zakona byl z vladni zasuvky vytazen? (Vykriky posl. G. Bohma.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Neracte recnika vyrusovat!

Posl. Katz (pokracuje): Pri projednavani navrhu v soc.-politickem vyboru nepodal pan posl. G. Bohm ani jediny pozmenovaci navrh, ackoliv by k tomu byl mel prilezitost. Kladl-li zde vcera pozadavky, pak je mohl klasti jiz v soc.-politickem vyboru, byl by mel k tomu cas. Co zde rekl vcera, nebylo nic jineho nez ciste pokrytectvi. Prohlasuje-li G. Bohm, ze se prevzetim zpravodajstvi melo vzbuditi zdani (Vykriky posl. G. Bohma. - Mistopredseda dr Markovic zvoni.), ze si tim chceme opatriti legitimaci, ze delame neco ve prospech horniku v radiovych dolech, pak tvrdim, ze mame stokrate vice tuto legitimaci nez sudetskonemecka strana Byli jsme pro jachymovske horniky cinni jiz v dobe, kdy posl. G. Bohm nebyl jeste politicky na svete.

Unie horniku jako odborova organisace vedla desetilety, nepretrzity boj o zlepseni pomeru v jachymovskych radiovych dolech. Tak se po prve konala dne 29. zari 1928 v Jachymove anketa, jiz byl predlozen pametni spis o zdravotnich pomerech delniku radiovych dolu, dale dne 12. unora 1930 rozhodnuti jachymovskych horniku, podani Unie k ministerstvu verejnych praci, tykajici se pomeru jachymovskeho dolovani na kovy ze dne 24. ledna 1930, pametni spis zavodnich rad a revirnich rad z listopadu 1931, otevreny dopis na tehdejsiho predsedu soc.-politickeho vyboru ze dne 17. dubna 1932, i resoluce zavodnich rad z Jachymova ze dne 19. srpna 1932, podani panu presidentovi Masarykovi ze dne 23. listopadu 1932 a z 8. kvetna 1933, podani panu predsedovi vlady ze dne 8. kvetna a 7. cervence 1933, podani ministerstvu socialni pece ze dne 5. rijna 1936, podani revirnich bratrskych pokladen ve Falknove ministerstvu socialni pece a Urazove pojistovne, odpoved na vyjadreni k tomuto podani ze dne 15. dubna 1937 a odpoved revirni bratrske pokladny ministerstvu socialni pece ze dne 10. ledna 1938. K tomu pristoupily cetne osobni primluvy a intervence u ruznych ministerstev a u Urazove pojistovny delnicke. (Vykriky posl. G. Bohma.) Uvadim to vse jenom proto, abych vykazal, ze s nasi strany bylo i ucineno vse, aby byla zpusobena zmena smutnych pomeru, jimiz trpi hornici v radiovych dolech. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Proc myslite, ze stavkovali delnici?) Budu jeste o tom take mluviti!

Vsemi temi opatrenimi pripravili jsme pudu k novelisaci zakona c. 99/1932 Sb. z. a n.

Predlozeny navrh zakona a jemu predchazejici vladni narizeni c. 36 Sb. z. a n. ze dne 25. unora 1938 odstranuji aspon castecne bezpravi, ktere musi nesti jachymovsti hornici. Predne se uznava ve jmenovanem vladnim narizeni konecne odskodnovaci povinnost vedle onemocneni plicni rakovinou tez nemoci vdychanim prachu a onemocneni plic, je-li pracovni nezpusobilost vetsi nez 10%. To je jiz znacny pokrok, jenz umoznuje hornikum radiovych dolu dostati se drive nez dosud k pozivani renty z hornickych urazu. Doposud zakon o nemocich z povolani v Jachymove nepusobil primerene proto, ze vedle zpatecnicke praxe nalezu Urazove pojistovny, o ktere zde jeste neco reknu, byla jen rakovina plic uznana za povinnou odskodnenim. Plicni rakovina muze vsak byti bez namitky zjistena, podle posudku lekaru, pouze po smrti pitvou. Zapraseni plic bylo vsak Urazovou pojistovnou delnickou odskodnovano teprve pri 40 %% pracovni nezpusobilosti.

Jak hrozne pusobi onemocneni z povolani u horniku radiovych dolu, dokazuje jiste to, ze od roku 1929 az do konce unora 1938 lze pri stavu obsazeni 270 delniku v Jachymove zaznamenati 81 pripad umrti, pouze v unoru samem letosniho roku 4 pripady umrti. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Vzdyt to sami pripoustite!) Jeste jsme nikdy nepopreli, ze se skutecnosti tak maji. Z 54 zemrelych pozivatelu rent zemrelo 39 na plicni rakovinu a zapraseni plic. Pri tom stoji pripady onemocneni pri hornicich radiovych dolu mimoradne vysoko, coz je zrejme z ukonu nemocenske pokladny revirni bratrske pokladny ve Falknove. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Nebylo by byvalo lepsi . . .)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Neracte vyrusovat recnika!

Posl. Katz (pokracuje): Tak vydal ustav od r. 1929 do r. 1936 o 391.931 Kc 25 h vice pro jachymovske doly, i nez dostal odtud na prispevcich.

Prijato bylo v r. 1936 za clena v Jachymove 631,81 Kc i a vydano na clena 869,09 Kc. Pomerna ucast clenu z Jachymova na celkovem poctu clenu cini 5,93 %. Pomerny clensky prispevek z celkovych clenskych prispevku cini pouze 5.47 %, nebot bylo na celkovych prispevcich i prijato 3,131.000,10 Kc, z toho 171,219 Kc z Jachymova. Na nemocenskem bylo r. 1936 v hnedouhelnych dolech vyplaceno na clena prumerne 287.70 Kc, na Jachymov 596,13 Kc cili 11.56%%. V Jachymove bylo zaznamenano 534 pripadu onemocneni s 8.820 nemocenskymi dny, v hnedouhelnych dolech 4.307 pripadu se 75.873 nemocenskymi dny. Ucast Jachymova cini tedy 11,64%%. Zatizeni nemocenskeho pojisteni bratrske pokladny je za techto pomeru trvale nesnesitelne, a proto hornici zadaji, aby byla Urazovou pojistovnou nemoc odskodnovana po 45. dni. Nyni nastava odskodneni teprve od 26. tydne nemoci. (Vykriky posl. G. Bohma.) Hledte, pane kolego, jestlize mne stale prerusujete vykriky, dokazuje to pouze, ze o zakone nemate vubec ani zdani. To dokazaly take vase vcerejsi vyvody. Ani jeden jediny vecny duvod jste nerekl k i teto osnove zakona. (Hluk. -- Mistopredseda dr Markovic zvoni.)

Tato cisla, jez jsem uvedl, ukazuji jiste vice, nez mohou vyjadriti slova, za jak nesmirnych nebezpeci na svem zdravi musi hornici ziti.

Nejvetsi neduveru maji hornici radiovych dolu pravem k Urazove pojistovne delnicke, jez doposud svou zpatecnickou nalezaci praxi a nedostatkem socialniho citu skoro zcela znemoznila vyhody zakona o nemocich z povolani. Zajiste hornici radiovych dolu jsou pro pojistovnu zrovna tak spatnym risikem jako pro bratrske pokladny a z fiskalniho stanoviska jsou bremenem, ale zde nesmi mluviti fiskalni, nybrz ciste lidske duvody. U Urazove pojistovny techto duvodu z nejvetsi casti postradame. Tak dobrovolne odskodnila pred ucinnosti zakona o nemocich z povolani ze 48 hlasenych jachymovskych pripadu pouze 16 pripadu. Po ucinnosti zakona, tedy od r. 1932 do 1937, onemocnelo 128 horniku nemocemi i z povolani, to jest 47 %% vsech zamestnanych v jachymovskych dolech, odskodneno bylo vsak pouze 21 pripadu, z toho 14 smrtelnych, vsechny ostatni pripady byly odmitnuty. Podle toho bylo uznano pouze 17 % hlasenych pripadu a z toho opet dve tretiny se smrtelnym prubehem. Pravem tvrdi hornici radiovych dolu, ze maji v zivote jen v nejridcich pripadech nadeji, ze dostanou duchod pro nemoc z povolani. Mohl bych uvesti mnoho pripadu, z nichz plyne, ze rozhodnuti Urazove pojistovny vykazuji tezke nedostatky. Chci se omeziti pouze na jeden zvlaste priznacny pripad: Hornik Frantisek Grimm, 48lety, byl kolem noveho roku 1934/35 na zaklade podaneho navrhu na uznani renty podle zakona c. 99/1932 Sb. z. a n. povolan Urazovou pojistovnou do Prahy. Navrh byl zamitnut. V breznu 1935 Grimm zemrel. Pitevni, nalez znel: pokrocile prachove ztvrdnuti obou plic a vseobecne souchotiny. (Posl. dG. Bohm [nemecky]: To vas napadlo teprve nyni? Proc jste proto nezakrocil?) Hledte, take tenkrate jsme vykonali svou povinnost. Po takovych prihodach pochopite, ze hornici nemohou miti duveru k Urazove pojistovne a ze jsou nad temito pomery bezmezne rozcileni. Zadaji proto pri rozhodnutich o priznani, renty prohlidky tri lekaru, a to lekare Urazove pojistovny, lekare bratrske pokladny a spravce statni poradny v Jachymove. Urazova pojistovna poukazuje na velike financni zatizeni, jez musi nesti pro jachymovska onemocneni. Udava, ze jim vyplatila na odskodnem od 1. cervence 1932 do 31. prosince 1936 212.994-85 Kc, coz dava pri zkapitalisovane rentove hodnote castku 759.660.46 Kc, uhrnem tedy 972.655.45 Kc. Odskodneni za ostatni urazy z povolani cini v Jachymove 41.514,15 Kc, takze celkove zatizeni cini 1,014.169.46 Kc. Tato castka jest kryta pouze prijmem pojistovacich prispevku 259.598 Kc 10 h, takze je schodek 754.571.36 Kc.

Nechceme pochybovati o spravnosti techto cisel, tvrdime vsak, ze to nesmi byti duvodem, aby byli hornici radiovych dolu pripraveni o sve zaopatrovaci pozitky. Statni sprava dolu musi byti prave donucena k placeni. Stat jest nucen opatriti na mnohe jine ucely milionove a i miliardove castky, bude moci poskytnouti tento pomerne maly peniz jiz s ohledem na to, ze nutne potrebuje radia a uranovych barev.

Kdyby se nezmenila praxe Urazove pojistovny pri priznavani rent, neprinesla by ani nynejsi novelisace zakona zadnou podstatnou zmenu v nynejsich pomerech a ucinila by vyhody zakona ilusornimi. Zadame proto se vsi rozhodnosti od Urazove pojistovny spravedlive a loyalni zachazeni.

Vladni narizeni ustanovuje uznani odskodnovaci povinnosti pri pracovni nezpusobilosti vetsi nez 10 %%. U horniku radiovych dolu by mela byti povolena plna urazova renta. Jen tim by se pro ne ponekud snesitelne utvarely zaopatrovaci pozitky. Doposud jsou almuznou, z niz nemohou ziti ani pensionovany hornik ani jeho pozustali. Renta cini v malokterych pripadech neco vice nez 200 Kc mesicne. Rocni vydelkovy prumer hornika radiovych dolu cinil v r. 1929 8.176 Kc a cini nyni, protoze se pracuje pouze ve 4 smenach, 7.907 Kc anebo 152 Kc tydne. Pri priznani 10 %% urazove renty obdrzel by hornik radiovych dolu 790 Kc rocne, k tomu rentu z bratrske pokladny 2.165 Kc, uhrnem 2.955 Kc cili 246 Kc mesicne. Vdova by obdrzela dokonce jen 123 Kc. Z toho ovsem nikdo ziti nemuze. Pri poskytnuti plne renty, to jest 662/3 %% cinily by zaopatrovaci pozitky hornika radiovych dolu 614 Kc mesicne. To by bylo aspon priblizne primerene odskodneni pro tak prilis nebezpecnou praci. Co zadame dale, jest, aby byly take skutecne splneny sliby, jez byly ministerstvem zabezpeceny podle protokolu sepsanych pri jednanich dne 25. unora. Slibeno bylo zkraceni trvani clenstvi pro dosazeni plne invalidni renty, jakoz i zvyseni provise bratrskych pokladen. To vsak podminuje novelisaci zakona o bratrskych pokladnach, s niz by se melo ihned zapociti.

Nejdrive by musely byti zmeneny §§ 11 a 12 tohoto zakona tak, aby dosazeni invalidni renty zacalo u horniku radiovych dolu s 15 clenskymi lety a aby zvysujici prispevky byly poskytnuty v dvojnasobne vysi. Jelikoz pripousti zakon o bratrskych pokladnach take dodatkove pojisteni, melo by se pojmouti do §u 26a) donucovaci ustanoveni, podle nehoz by byla statni sprava dolu povinna nesti dodatkove pojisteni na naklady podnikatele. Dale by musel byti zmenen § 15 zakona o bratrskych pokladnach, pokud jde o nebezpeci koluse. Temito zmenami bylo by umozneno, ze by mohla byti i zvysena renta bratrske pokladny pro horniky radiovych dolu z 2.165 Kc na 3.530 Kc rocne. Protoze byly pri vyjednavanich ucineny tyto sliby, uspisime jejich splneni a predpokladame, ze jednotlivi urednici nebudou delati zadne tezkosti. (Vykriky.) Bude-li provadena predlozena osnova zakona tak, jak jsem uvedl, stane se pro horniky radiovych dolu dobrodinim, jehoz si jiste zaslouzi. Zakon bude pusobiti dale priznive ustanovenimi, ze ma zpetnou pusobnost pro ty pripady, jez byly zpusobeny od 1. ledna 1929 a to nejen pro horniky radiovych dolu, nybrz take pro vsechny ostatni skupiny povolani. To se muze ovsem stati jen za predpokladu, zmeni-li se chovani i Urazove pojistovny. Vseobecne nebyly jeji ukony na tomto popi prilisne. V Cechach byly povoleny renty pro onemocneni z povolani v celku v 500 pripadech, to jest od roku 1932 do dneska prumerne 83 pripadu rocne. Zatizeni nemuze proto byti pro Urazovou pojistovnu neresitelnym financnim problemem. Bylo prave tehdy tezkou chybou, ze byly v r. 1928 pojistovaci premie snizeni o 1/2 %, cim se snizily prijmy o 11 milionu Kc. Tato chyba musi byti vyrovnana, coz by melo byti mozne za vzestupne hospodarske konjunktury. Je samozrejme, ze budou dale uzity vsechny ucelne prostredky k zamezeni onemocneni.

Ministerstvo ver. praci provedlo v posledni dobe v dolech na uranovou rudu ke zvladnuti prachu nekolik technickych a zdravotnich opatreni, jez musi byti dale vybudovana. Jednim z nejucinnejsich ochrannych opatreni jest vsak to, ze hornikum radiovych dolu budou placeny primerene mzdy. Se 150 Kc tydenni mzdy je nemozna takova vyziva, aby byla zvysena fysicka odolnost. Proto musi byti povolen take pozadavek horniku o zvyseni jejich mzdy o 25 %. Stejne nedostatecne je poskytovani dovolene. Zadame, aby byla dana dvojnasobna dovolena podle ustanoveni zakona o dovolenych. Poradna v Jachymove pro zkoumani a uplne vyzkoumani radiove nemoci a pro jeji zdolani, zalozena na podnet ministra dr Czecha, musi byti jeste lepe vybudovana, aby mohla byti ucinena dalsi obranna opatreni.

V teto souvislosti nutno uspisiti a prohloubiti lekarskou vychovu v oboru nemoci z povolani. Moderni produkcni metody a technicke novoty prijaly v posledni dobe v podnicich rozmery, jez podstatne zvysuji moment nebezpeci onemocneni. Musi byti uskutecnena resoluce soc.-politickeho vyboru, podle niz maji byti pro nemoci z povolani na nasich universitach zrizeny stolice, k nimz maji byti priclenena klinicka oddeleni s prislusnym zarizenim. Jenom jednomyslnym spolupusobenim vsech prislusnych slozek muze byti uspesne celeno onemocnenim z cinnosti v povolani, zvlaste vsak hrozne radiove nemoci.

Na konec chtel bych rici jeste slovo k udalostem, jez se staly pri stavce v Jachymove. Je zasluhou statni byrokracie, ze vubec doslo k teto stavce. Kdyby tato byrokracie nebyla rozvlekla jednani, jez vedli zastupcove odborovych organisaci jiz po delsi dobu, nebylo by stavky. Ztrpceni horniku rudnych dolu bylo vystupnovano az k bodu varu. Je vsak jeste smutnejsi, ze sudetskonemecka strana zivila tuto stavku pro sve politicke ucely, pri cemz ji bylo zvlaste prijemne, ze byla vedena proti statnimu podniku. Parlamentni cinnost sudetskonemecke strany, jez se jinak vycerpava podavanim interpelaci a neplodnymi recmi, chtela v jachymovske veci vybojovati pro sebe stranicky uspech. (Vykriky. - Hluk.) Nezdarilo se to vsak, ackoliv posl. G. Bohm absolvoval u prazskych vladnich mist zavody v cisteni klik, ne snad proto, aby vykonal praktickou praci pro delniky, nybrz aby se pouze, jak to sam rekl, informoval o stavu veci. (Vykriky posl. G. Bohma). Je velikou nepravdou a politicky nechutne, pise-li karlovarsky sudetskonemecky "Volksruf", ze nebylo lze videti v dobe stavky marxisty, kdyz slo o to, vybojovati si u prazskych mist zavazne sliby. Marxiste jednali take v tomto pripade jasne a jednoznacne, zatim co sudetskonemecka strana opet jednou zase jen mluvila. Mam pri sobe opis protokolu o jednanich v ministerstvu verejnych praci o zastaveni stavky. Nebyl pritomen pri techto jednanich ani jediny sudetskonemecky stranicky prislusnik. Tuto tvrdou a vlacnou praci prenechali panove ze sudetskonemecke strany opovrhovanym marxistum. Zatim co sudetskonemecka strana rozdelovala venku v Jachymove pilne letaky o svem uspechu a posilala hesla stavkujicim hornikum v dolech: "Vydrzte, zitra zasahne cizina!", domohli se nasi duvernici v Praze na zaklade nasi dlouholete vykonane pripravne prace slibu, za nichz mohla byti stavka ukoncena. Sudetskonemecka strana pracovala sice v Jachymove metodami Treti rise, ale niceho tim nedosahla. (Posl. G. Bohm [nemecky]: Nestarejte se o Treti risi!) Vy, pane posl. G. Bohme, jste byl v Jachymove, hornici odmitli dovoliti vam mluviti v jejich shromazdeni, to byl vysledek! Rozumne myslici hornici dovedli oceniti dlouholetou klopotnou praci svych duverniku a ukazali politickym sarlatanum dvere. Chtel bych pripomenouti panu posl. G. Bohmovi, jenz vyvijel pri organisovani stavky v Jachymove tak velikou aktivitu, aby uzil techto metod pri svych sudetskonemeckych stranickych kamaradech podnikatelich v Asi a v Kraslicich. (Vykriky posl. G. Bohma. - Mistopredseda dr Markovic zvoni.) Tam by mel velice siroke, vdecne pole pusobnosti. (Hluk trva.)

Nedame se ve sve cinnosti pro zajmy delniku nikterak splesti krikem sudetskonemecke strany, vynasnazime se dale ze vsech svych sil, aby byla zahajena nejen novelisace zakona o bratrskych pokladnach, nybrz aby byla ucinena take administrativni opatreni, jez prinesou pomoc jachymovskym hornikum radiovych dolu a nadto jeste ostatnim delnikum, kteri jsou ucastni na teto osnove zakona. (Potlesk.)