Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 139. schuze (obsah, prilohy) | Utery 15. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Vavra, Taub.

Zapisovatele: dr inz. Fulik, Pik.

203 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, dr Spina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 19 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Polachovi, Schutzovi; na tento tyden posl. Macounovi, Rybarikovi, Sivakovi; na tyden posl. Stivinovi.

nemoci posl. dr Dufek, dr Rasin, Zapotocky.

Za Platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. dr Branzovskeho na den 9. brezna t. r.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Borkanuka za posl. Appelta.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. Nemce za posl. Kliebra; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Klimenta za posl. Zapotockeho.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Hladkeho za posl. Stivina.

Do vyboru zivn.-obchodniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. Hirteho za posl. G. Bohma.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 9. brezna 1938, cis. 7337, ze senat usnesl se ve 104. schuzi dne 9. brezna 1938 na tomto, ternu pro jmenovani clena presidentem republiky do ustavniho soudu (za zemreleho clena dr Karla Baxu):

Dr Jaroslav Krejci, profesor ustavniho prava Masarykovy university v brne,

Dr Miroslav Skacel, advokat v Uh. Hradisti,

Dr Rudolf Ritter, soudni rada a prednosta okr. soudu v Moste.

Dotazy:

posl. Otahala min. vnitra o pomerech v Mestske sporitelne v Hranicich (c. D 485- IV);

posl. Haningera predsedovi vlady v zalezitosti soudniho vyrovnani fy V. Nekvasil, akc. spol. v Praze (c. D 486-IV);

posl. J. Sedlacka:

min. zemedelstvi o nutnosti zrizeni ceske hospodarske skoly v Novem Jicine (c. D 487- IV),

min. zeleznic o vypoctu pense vdove po pruvodcim vlaku Berte Schnaubertove v Prostejove (c. D 488-IV),

vlade o uplne restituci platovych zakonu jak pro aktivni verejne zamestnance, tak i pro pensisty (c. D 489-IV),

miN. soc. pece o zadrzovani vyplaty statniho prispevku na uhradu platu kancelarske pomocne sily pri verejne zprostredkovatelne prace v Prostejove (c. D 490-IV).

Odpoved min. post a telegrafu na dotaz posl. Knotka c. D 432-IV.

pocatkem schuze:

Navrh tisk 1266 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 1268.

Interpelace tisk 1258 (I az IX).

Tesnopisecka zprava o 133. schuzi posl. snemovny NSRC.

prikazal predseda zadost kraj. soudu trest. v Praze ze dne 7. brezna 1938, c. Nt XIX 19/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Svermy pro precin proti cti (c. J 325-IV).

Predsednictvo usneslo se vylouciti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu z tesnopisecke zpravy o 138. schuzi snemovny dne 10. brezna t. r. projev hrube urazlivy z reci posl. Gajdy a Ivaka a projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Beuera.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jako odstavec prvy jest:

1. Zprava vyboru zemedelskeho a ustavnepravneho o vladnom navrhu zakona (tisk 1960) o ulevach pri splacaniu pohladavok za niektorymi zemedelcami (tisk 1262).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto veci slouceno bylo s jednanim o dalsim odstavci poradu, jimz jest:

2. Zprava vyboru zemedelskeho a ustavnepravneho o vladnom navrhu zakona (tisk 1261), ktorym sa znovu ciastocne meni vladne nariadenie zo dna 31. marca 1936, c. 76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadeni a davaju ustanovenie o docasnych opatreniach v exekucnom a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorych navrh na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijaty (tisk 1263).

Duvodem navrhovaneho slouceni jest povahova pribuznost obou predloh.

Jsou snad nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu.?

(Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji pri obou odstavcich poradu jsou: za vybor zemedelsky misto p. posl. Ursinyho p. posl. dr inz. Fulik, za vybor ustavnepravni p. posl. dr Suchy.

Davam slovo k obema odstavcum prvemu zpravodaji p. posl. dr inz. Fulikovi.

Zpravodaj posl. dr inz. Fulik: Slavna snemovno!

Jako zpravodaj zemedelskeho vyboru kladu si za cest zaujmouti stanovisko k vladnimu navrhu zakona o ulevach pri splaceni pohledavek za nekterymi zemedelci, a dale k vladnimu navrhu zakona, kterym se znovu castecne meni vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936, cis. 76 Sb. z. a n., o zemedelskem vyrovnacim rizeni a davaji ustanoveni o docasnych opatrenich v exekucnim a konkursnim rizeni proti zemedelcum, jejichz navrh na vyrovnani nebyl v zemedelskem vyrovnacim rizeni prijat.

Dovolte mne, abych v podstate k temto obema navrhum rekl toto: Vladnim narizenim s ucinnosti od 1. ledna 1936 bylo upraveno vseobecne snizeni uroku, ktere v prumeru znamenalo snizeni uroku asi o 1%. Pri cca 20 miliardach zemedelskych dluhu znamenalo toto snizeni urokove miry nesporne zvyhodneni zemedelske sluzby dluznicke asi o 200 mil. Kc rocne. Kdyz byla vseobecne snizena urokova mira, bylo vydano vladni narizeni c. 250 z r. 1935 o ulevach pri splaceni zemedelskych dluhu, kdy vsechny drazby na zemedelsky majetek, ktere byly dosud odlozeny, se dale odlozily az na dobu po 1. rijnu 1936 a kdy splaceni kratkodobych dluhu, pocinaje dnem 1. rijna 1936, se melo provadeti v urcitych snesitelnych splatkach, rozvrzenych na dobu 8 let, v okresich t. zv. nouzovych na dobu 9 let. U dluhu dlouhodobych melo splaceni prochazeti podle smluvnich terminu, pripadne az po dobu 44 let.

Neni sporu o tom, ze tato opatreni vykonala v zemedelske praxi urcite platne sluzby zadluzenym zemedelcum. Na podklade techto opatreni prikrocila vlada ke zruseni zemedelskeho moratoria. Nebylo vsak mozno uciniti tak vseobecne a proto ustanovenim cl. V, odst. 1, casti 3 vlad. narizeni z r. 1936, c. 258 Sb. z. a n., vytvorena v ramci vladniho narizeni c. 250 z r. 1935 zvlastni kategorie dluzniku, ktere se dostalo dalsiho prodlouzeni odkladu dosud odlozenych exekuci, s cimz automaticky spojeno i odsunuti splatek. U exekuci techto jde o exekuce pohledavek splatnych pred 9. kvetnem 1933, v nouzovych okresich pred 1. lednem 1936. Jde zde o splatky na t. zv. kratkodobe pohledavky podle vlad. narizeni c. 250 z r. 1935, tedy nikoliv o pohledavky dlouhodobe, t. j. pohledavky knihovni, splatne v dobe delsi nez 10 let.

Techto ulev se dostalo tem, o jejichz navrhu na zahajeni zemedelskeho vyrovnaciho rizeni nebylo do 1. rijna 1936 jeste pravoplatne rozhodnuto, dale tem, kteri do 31. rijna 1936 po dali navrh na zahajeni zemedelskeho vyrovnaciho rizeni, a konecne tem, kteri se do 31. rijna 1936 prihlasili u exekucniho soudu, u nehoz bylo proti nim vedeno exekucni rizeni, o dalsi odklad na podklade §u 26 vlad. nar. c. 250 z r. 1935. Pro tyto dluzniky byly lhuty k odkladu exekuci a splatek posunuty k 31. lednu 1937. U dluzniku, kteri se o odklad prihlasili do 31. rijna 1936, byly pak lhuty opet prodlouzeny, a to vladnim narizenim c. 14 z r. 1937, a to ke dni 30. zari 1937, a konecne vlad. nar. c. 149 z r. 1937 ke dni 31. brezna 1938,. Pocet takto chranenych dluzniku se odhaduje asi na 5.000 pripadu.

Dokud vlada neprichazi s navrhem o pomocnem fondu, je nutno alespon dalsim odkladem chraniti socialne slabe, zadluzene zemedelce pred exekucnim stihanim, protoze by prece nemelo vubec smyslu, abychom po radu let tyto dluzniky odkladem exekuci udrzovali pri zivote, a pak je proste nechali padnout. Proto zemedelsky vybor vyslovil s temito ustanovenimi vlad. navrhu zakona svuj souhlas v tom smyslu, ze vzal na vedomi, ze se odklad exekuci posunuje k dalsi lhute, pokud jde o exekuce a splatky, a to ke dni 31. brezna 1939.

Z osnovy zakona dale vyplyva, ze odklad exekuci a splatek nastava ze zakona, t. j., ze dluznici nemusi se o dalsi odklad hlasiti. Take toto opatreni zemedelsky vybor vita, a to proto, ze prosty zemedelsky clovek v odlehlych dedinach nema casu a moznosti, aby presne sledoval zavazne lhuty, ktere jej casto uvadeji prave do rozporu se znenim zakona, pripadne i ke zbaveni prav, ktere mu zakonodarce poskytl.

Mimoto obsahuje osnova zakona jeste dalsi doplnky, a to: pokud dluznik v t. zv. nouzovych okresich dluhuje verejne pojistovaci davky za r. 1935, ma je zaplatiti ve dvou stejnych splatkach, a to k 1. dubnu 1939 a k 1. rijnu 1939. Konecne dalsi nove ustanoveni osnovy, ze termin ke splaceni pohledavek, jakozto konecny termin pohledavek, ktere behem doby stanou se nespornymi, stanoven ke dni 1. rijna 1946, v t. zv. nouzovych okresich ke dni 1. rijna 1947. Konecny termin ke splaceni pohledavek, ktere se stanou splatnymi k 31. prosinci 1939, stanoven k 1. rijnu 1946.

Slavna snemovno, pokud se tyce druheho navrhu zakona, jimz se castecne meni vladni narizeni c. 76 z r. 1936 o zemedelskem vyrovnacim rizeni, vzal zemedelsky vybor na vedomi, ze smyslem teto osnovy jest predevsim prodlouziti lhutu k podavani navrhu na zahajeni zemedelskeho vyrovnaciho rizeni do 31. prosince 1938. Dosavadni lhuta plati do 31. brezna 1938 podle vladniho narizeni c. 150 z r. 1937. Lhuta odkladu exekuci je posunuta vsak k 31. breznu 1939. Zde pro dodatecne prihlaseni k vyrovnani je stanovena tedy lhuta kratsi, k 31. prosinci 1938.

Z duvodove zpravy vladniho navrhu vysvita, ze vlada zamysli do teto lhuty rozhodnouti o navrzich, jimiz by bylo uvedeno v zivot opatreni pro zachranu dluzniku, existencne ohrozenych. Jestlize vladni zduvodneni takto chapeme, jest nam zde prece jen davana urcita nadeje, ze vlada jest si svych prohlaseni i svych slibu vedoma a ze chce prijiti s necim, co by opravdu bylo zachranou dluzniku zemedelskych, existencne ohrozenych. Zemedelsky vybor temer spontanne vyslovil zasadu a prani, aby se tak stalo rychle a mire skutecnosti odpovidajici.

Slavna snemovno! Podle II. cl. vladniho narizeni c. 150 z r. 1937 byla poskytnuta ochrana proti drazbam nemovitosti a proti konkursum u tech dluzniku, kteri pred 1. cervencem 1937 neslozili ve vyrovnacim rizeni soudem predepsanou zalohu na utraty rizeni, cimz doslo k zastaveni dalsiho rizeni, a dale u tech, u nichz vyrovnaci rizeni bylo zastaveno, jelikoz navrh na vyrovnani nebyl veriteli prijat. V techto pripadech byl odklad drazby nemovitosti odsunut ke dni 31. brezna 1938. Novym vladnim navrhem zakona se posunuje tento odklad ke dni 31. brezna 1939. Z vladniho navrhu zakona opet vyplyva primo, ze exekucni vykony odkladaji se ex lege, t. j. ze zakona, na dobu po 31. breznu 1939 a ze nemusi tudiz dluznik o odklad se hlasit. Take toto opatreni vitame.

Stavaji se casto pripady, ze soudy doporuci dluznikovi, aby navrh na vyrovnaci rizeni vzal zpet a nekdy jej nepouci, ze vzetim navrhu zpet pred hlasovanim ztraci dluznik ochranu proti drazbam i konkursum. Je mozno se domnivati, ze doporuceni tohoto druhu postradaji jakehokoliv postranniho umyslu, prece jen vsak je nutno na tuto skutecnost upozorniti jednak dluznickou verejnost, jednak upozorniti i ona mista, ktera k temto pocinum radi, aby dluzniky vcas na toto nebezpeci upozornila, aby tak dluznici z neznalosti veci, chapajice pokyn soudni autority vazne, nebyli zbaveni vyhod a prav, ktera jim zakonodarce dava.

Pokud se jedna o nove pripady, ve kterych nebude navrh na vyrovnacim roku veriteli prijat, nutno dluznickou verejnost upozorniti na to, ze dluznik musi se prihlasiti o odklad exekuce nejpozdeji 8 dnu pred stanovenou drazbou. Nutno dale dobre uvaziti, ze nejde zde o vseobecny odklad drazeb, jelikoz ochrana je vyloucena, a to u exekuci vedenych k vydobyti pohledavek mzdovych, vyzivneho, vymenku, pojistnych premii soukromych pojistoven, pohledavek z emisnich zapujcek, dani, verejnych davek a cel a konecne pohledavek vzniklych po dni, kdy dluznik podal navrh na zahajeni vyrovnaciho zemedelskeho rizeni. Dale jest odklad exekuci a drazeb vyloucen u tech dluzniku, u nichz na navrh veritelu se prokazalo, ze dluznik neplati, ac by platiti mohl, ze se svym majetkem zle naklada, ze si pocina zlomyslne, cimz zavinil, ze navrh na vyrovnani nebyl prijat.

Slavna snemovno, zemedelsky vybor, byt ve dvou formach, prece vsak jen vyslovil prani, aby vlada v dohledne dobe pripravila navrh zakona o opatreni dokonalejsim, a to navrh zakona o pomocnem fondu, pomoci nehoz by bylo mozno socialne slabym a zadluzenym zemedelcum v jejich tezkostech prave v teto tezke dobe vyjiti se strany statu daleko vyhodneji a daleko lepe vstric. Tim koncim. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu panu zpravodaji k obema odstavcum, za vybor ustavne-pravni, p. posl. dr Suchemu.

Zpravodaj posl. dr Suchy: Slavna snemovno, pripojuji se k vyvodum pana zpravodaje vyboru zemedelskeho a jmenem vyboru ustavnepravniho doporucuji posl. snemovne, aby osnovy techto dvou zakonu byly prijaty v navrzenem zneni. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Nyni pristoupime ke spolecne rozprave.

Podle usneseni predsednictva navrhuji lhutu recnickou 30 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Navrzena lhuta jest schvalena.