Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 138. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 10. brezna 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Vavra.

Zapisovatele: R. Bohm, Dubicky.

207 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Cerny, dr Derer, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Mlcoch, dr Spina, dr Sramek, Tucny, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 25 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Venclovi, Zidovskemu; na dnesni a zitrejsi den posl. dr Clementisovi.

posl. Ticheho min. zeleznic ve veci redukce sluzby v pobocne vytopne v Navsi-Jablunkove (c. D 483-IV);

posl. Knotka min. skolstvi a nar. osvety o cinnosti ridiciho ucitele Vaclava Melichara v Opatove (c. D 484-IV).

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 137. schuzi snemovny projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Smetanky.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, na nemz jest:

Rozprava o prohlaseni predsedy vlady dr Milana Hodzi, ucinenem ve 135. schuzi poslanecke snemovny dne 4. brezna 1938.

Budeme pokracovati v rozprave, zapocate ve 136. schuzi snemovny dne 8. brezna t. r.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Esterhazy, dr Neuwirth, Beuer a Zapotocky; na strane "pro" pp. posl. Gajda, dr Luschka, Zierhut, dr Micura, Lichner, Pekarek, Ivak a dr Lukac.

Davam slovo p. posl. Gajdovi.

Posl. Gajda: Vazena snemovno!

Jmenem klubu poslancu narodni obce fasisticke prohlasuji, ze se plne stavime za prohlaseni predsedy vlady, zvlaste ze hranice nasi vlasti jsou naprosto nedotknutelne, ze jsme se nebali tisic let a nebojime se ani dnes, ze jsme si jisti jednotou srdci a rozumu vsech slozek naseho naroda. Souhlasime dale s jasnym prohlasenim pana predsedy ceskoslovenske vlady, ze Ceskoslovensko a jeho lid nikdy nepripusti zasahovani do svych vnitrnich veci a ze pro osobni, narodni a mravni svobodu prineseme bez vahani kazdou obet.

Pan predseda vlady prohlasil, ze se neuzavirame dalsimu pratelstvi a ze vlada chce odkliditi vsechny prekazky, ktere se stavi do cesty spolupraci s nekterymi nasimi sousedy. Zde je opravdu potrebi konecne prejiti od slov k cinum, nebot divne pusobilo pri oslavach Masarykova dne ceskoslovenskeho zahranici, konanych v Praze dne 6. brezna, k nimz byly prizvany vsechny politicke strany a dano ujisteni, ze to ma byt manifestace nadstranicka, kdyz komuniste teto nadstranicke manifestace vyuzili stranicky. Musim konstatovati, ze vsechny zucastnene politicke strany uposlechly pokynu a vystrihaly se nemistnych projevu, ktere by mohly manifestaci vtisknouti jiny raz, nez jaky mela miti. Ovsem nasi komuniste, jimz pri kazde prilezitosti jde o zalibeni se Kominterne, jejihoz hlasu poslouchaji vice nez hlasu sveho srdce, musili i tuto manifestaci poskoditi svym ulicnickym vykrikovanim a skandovanim [ ]. Nesmi se zapominat, ze hlavni mesto republiky ve verejnem zivote jaksi udava ton, a slysi-li pak zastupci cizich statu podobne bolsevicke perlicky, nedivme se, ze se o nas vselijak a nepriznive soudi. Bylo by na case, aby vlada zakrikla podobna alotria techto travicu studni a aby tak, jako razne odmitla vmesovani do nasich pomeru, se stejnou raznosti zarazila i podobna ulicnictvi.

Vazena snemovno! Kominterna nema zajmu na nasich hranicich, ji jde o to, aby mezi Ceskoslovenskem a Nemeckem konflikt nastal. Cim drive, tim je to pro ni vyhodnejsi. Pro Kominternu je Ceskoslovensko nejvyhodnejsim objektem, kde by se mohl svest boj mezi Stalinem a Hitlerem. Hlasali jsme zasadu branit republiku a nase hranice jeste v dobe, kdy v Nemecku byli u moci socialiste. Tenkrat komuniste zajmu o nase hranice nemeli, naopak hlasali zasadu sebeurceni narodu az do odtrzeni. Proc? Protoze verili jeste ve vitezstvi komunismu v Nemecku.

Vazena snemovno! Od ukonceni svetove valky a od znovuzrizeni naseho statu jsme jiz jednou museli vest valku, a to r. 1919. Kdo nas napadl? Zadny fasisticky stat. Napadla nas madarska bolsevicka vlada. Chtela nam vzit Slovensko. Na co se neodhodlala vlada Karolyho, to na rozkaz z Moskvy udelal Bela Kuhn. Komuniste delali, kdyz jsme se branili, potize, a jsou doklady o tom, ze chteli u nas vyvolati revoluci a uchvatiti moc. Verite, panove a vazena snemovno, kdyby se jim to tenkrat byvalo podarilo, ze by nase hranice na Slovensku byly zustaly takove, jak jsou dnes?

Komunisticka strana na rozkaz Kominterny zakryva svou pravou tvar, protoze to dnes potrebuje, ale v prihodne chvili zase tuto masku strhne, kdyz to prospeje zajmum internacionaly a svetove revoluce. Je v zajmu naseho naroda, aby prohledl dnesni zakuklenou loyalitu komunistu. Jim nejde o svobodu naseho naroda a nedelitelnost nasich hranic, jim jde jen a jen o zajmy komunisticke internacionaly.

Vlada jiz nekolikrat prohlasila, ze chce mir a pri tom ziti v pratelstvi se vsemi staty. Mini-li to doopravdy, musi se starati, aby odstranila vsechny prekazky, ktere dobry pomer k druhym statum kali. Nesmi trpeti, aby na uzemi statu byly v tisku urazeny hlavy cizich statu, protoze zadny stat si to neda libit. Nedavno propustila censura clanek, ve kterem je hlava ciziho statu nazyvana zlocincem. Takove prehmaty nam nemohou prospet.

Druhou kapitolou je radeni emigrantu na nasem uzemi, jehoz pouzivaji k utokum na staty, ktere je vyhnaly. Tady je nutno odstranit vse, co nas s druhymi staty zneprateluje, a jiste to bude cenny prinos do mirove politiky naseho statu. Hlasujeme pro prohlaseni pana predsedy vlady, ovsem neztotoznujeme se s ideologii Spolecnosti narodu a s paktem se sovetskym Ruskem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. posl. dr Luschka. Davam mu slovo.

Posl. dr Luschka (nemecky): Damy a panove!

V prubehu zahranicne-politickych rozprav, jez byly ve vetsine evropskych parlamentu jiz ukonceny, oznamila nyni v minulem tydnu Narodnimu shromazdeni take nase vlada sve stanovisko k mezinarodni situaci. Je choulostive a odpovedne vyjadrovati se zasadne o zahranicne-politicke situaci v teto dobe vysokych politickych napeti. S druhe strany to byl ukol, jemuz se nase vlada, jak musim zdurazniti, podrobila s mimoradnou vaznosti a vedomim odpovednosti. Zda se mi, ze jest take prednosti vladniho prohlaseni, ze se snazi byti pokud mozno strucne. Zda se mi spravnym jako mluvcimu nemecke krest. soc. strany lidove, strane narodnostne-nemecke, jiti soubezne s metodou prohlaseni pana predsedy vlady. Chci take uciniti predmetem svych uvah jenom nejzasadnejsi veci prohlaseni.

Podle meho mineni lezi teziste prohlaseni v kratke, ale obsazne vete: "Hledame mir." Toto je osa, kolem niz se toci vsechny jeho vyvody, zvlaste take v nejvyznamnejsi a nejdulezitejsi casti prohlaseni, totiz ve vyjasneni vztahu Ceskoslovenska k Nemecke risi. Priznavam, ze verim v poctivou vuli nasi vlady, ze hleda mir s Nemeckou risi. Bylo by take nesrozumitelne a neodpovedne chovati se jinak a tim zvysiti moment nebezpeci, jehoz pocatek muze byti sice prehlednut, ale nemuze byti nikdy prehlednut jeho konec. Myslim, ze generace svetove valky celeho civilisovaneho sveta stoji jeste, jak to podotkl vcera v teto snemovne kol. de Witte, pod dojmem hruz ze svetove valky a jejich zkaz v moralnim a materialnim ohledu, jez jsou jeste do dnesniho dne v Evrope znatelne. Je jiste take opravnene pripustiti, ze by se nova valka stala pro lidstvo jeste vetsi katastrofou, z niz by se nemohl tesiti ani domnely vojensky vitez. Pozar ve Spanelsku, jenz zuri skoro jiz 2 leta, jakoz i nejnovejsi tezky konflikt na Dalnem vychode, dostatecne dokazuji a oduvodnuji tento predpoklad a tuseni o tom, co by Evropa sklidila, kdyby vypukla nova valka.

S druhe strany udrzelo prohlaseni pana predsedy vlady linii, jez jest pro kazdy stat samozrejmou, jiz se musi kazda vlada statu drzeti: Odhodlanost braniti integritu statnich hranic. Pan predseda vlady dovedl oditi tuto odhodlanost slovy, jez se uznani hodnym zpusobem vyvarovala toho, aby zranila narodnostni citeni jinych narodu uvnitr i vne statu. Diky tomuto politickemu taktu je take v kazdem pripade mozne, a to se ukazalo v teto debate, zcela vecne projednati problem miru. Hledame mir, rekl pan predseda vlady, hledame mir, rekly vsechny strany, vedome sve odpovednosti. Ale pouze slovy se nic nezmuze, je treba, aby po slovech nasledovaly ciny, a je treba nikoliv pouze hledati mir, nybrz i pomoci pri jeho vystavbe. Ze to neni tak jednoduche, jak si to predstavovaly vitezne mocnosti roku 1918, to je jiz kazdemu jasne. Je skutecnosti, ze po roztristeni rakousko-uherskeho mocnarstvi zustala ve stredoevropske oblasti Nemecka rise jako prvni velmoc a ze jeji znacny vzrust mezi evropskymi velmocemi zustal mnohym trnem v oku, zvlaste take tem, kdoz jsou mimo jine fanatickymi privrzenci Versaillesu z roku 1918. Z toho se zdvihaji jiste psychologicke prehrady mezi Ceskoslovenskem a Nemeckou risi, jak zduraznil pan predseda vlady, ktere jsou hlavni prekazkou pratelskeho sousedskeho sblizeni, prekazkou, jejiz odstraneni je vsak prece nevyhnutelnou povinnosti pro vsechny zucastnene vlady. Nelze pochybovati, ze to je obecnou a zvlaste take nasi povinnosti, tim spise, ze jsme podle sve zemepisne polohy a ethnickeho slozeni klicem ve stredni Evrope. Predpokladem pro vyrovnani psychologickych rozdilu, jehoz si pan predseda vlady pral, je jiste nezvratne na prvem miste zajisteni materialni a kulturni existence sudetskonemecke lidove skupiny v Ceskoslovenske republice. S tohoto stanoviska hledime vstric s nejvetsim zajmem vyliceni pracovniho programu vlady, jejz pan predseda vlady oznamil, v oboru vnitrni politiky, to jest tedy v dalsim programu mensinove politiky, proniknuti presvedcenim, ze na tom spociva vnitrostatni mir, ale mimo to take vyrovnani se sousednimi narodnimi staty v oboru mezinarodniho prava. Souhlasime s minenim pana predsedy vlady, ze vyrovnani, jako vzdy, take v tomto pripade prinasi nepomerne vice vyhod pro vsechny zucastnene nez krise a konflikty. Musi proto byti odstraneny se sveta sporne body, ktere k tomu zavdavaji priciny anebo by zavdati mohly. To je konecne vysledek vsech statnickych moudrosti, at uz na to narazeji casto stranicko-politicke pocity a mineni.

My, nemecti krestansti socialove, kteri jsme si stejne dobre vedomi nasi statoobcanske prislusnosti k Ceskoslovenske republice jakoz i narodnostniho a kulturniho prislusenstvi k nemeckemu narodu, usilujeme proto take jiz po 18 let v teto snemovne byti pomoci nasi vnitrne-statni dorozumivaci politiky pripravovatelem cesty psychologicke prestavby nemeckeho a ceskeho naroda navzajem a tim vedome onemi lidmi, kteri chteji prispeti k tomu, aby vztah Ceskoslovenske republiky byl k obema sousednim nemeckym statum postaven na novy zaklad pratelske spoluprace. Stale vice uznavame nutnost, v nejvlastnejsim zajmu republiky, jakoz i v zajmu naseho sudetskonemeckeho lidu, nutnost, jez nesmi byti rusena zadnou ideologii, at je utvarena jakkoliv, a vubec nicim. Nas privedla k teto politicke linii laska k nasi vlasti, k nasemu narodu, a teprve v techto chvilich, ktere nyni prozivame, ukazuje se jasne, ze to nema pouze svuj narodne-nemecky, nybrz take svuj zrejme mezistatni vyznam a spravnost. To je konecne take nejhlubsi smysl nemeckeho aktivismu, jehoz pozadavky a zvlaste pozadavek po uplne rovnopravnosti prislusniku sudetskonemeckeho lidu spocivaji v Ceskoslovenske republice na ustave a na smlouve o ochrane mensin. To jsou pravnicke a moralni prameny naseho nezmenitelneho stanoviska a neohebne vule, abychom mohli v republice ziti a se vyvijeti. Musime stvoriti svetu nejen obraz, nybrz dukaz kulturne a hospodarsky zajistene sudetskonemecke narodnostni skupiny. Cim drive a rychleji vyhovi nase vlada temto snaham a opatri pro to ve sprave a v zakonodarstvi zaklady, tim drive take dojde v zemi k politickemu uvolneni a tim silnejsi bude mezinarodni postaveni Ceskoslovenske republiky.

Jde, zcela otevrene receno, ve vyvodech o trvani nasi sudetskonemecke vlasti. Vitam pojeti pana predsedy vlady, ze je ukolem ceskoslovenskeho statu od prvniho dne jeho obnoveni upraviti svuj vztah ke starousedlemu nemeckemu obyvatelstvu tak, aby toto obyvatelstvo citilo a zazilo, ze jeho vlast je v Ceskoslovenske republice. Tato uloha dnes jeste neni rozresena, ale jdeme tomuto reseni ode dne 18. unora 1937 snad v urychlenem tempu vstric. 18. unor 1937 ma na vzdory vsem osocovanim svuj velky narodnostnepoliticky vyznam pro nas sudetskonemecky lid. Kdyby ztroskotal anebo byl pod tlakem hypernacionalnich stvacu na obou stranach zarazen, byla by to nenahraditelna ztrata pro nas lid, ale take pro ceskoslovensky stat. (Potlesk.) Kdo to muze chtiti nebo se pouze z toho odpovidati? Jsem presvedcen: nikdo, kdo chce, vedom si sve odpovednosti, konstruktivne pracovati na stavbe nasi vlasti a na stavbe naseho naroda. My, nemecti krestansti socialove, stojime pri 18. unoru 1937, trvame na jeho provedeni bez vyhrady a zadame vystavbu zacateho dila, porozumeni pro zivotni nutnosti vsech narodnosti v tomto state.

Nutnost toho se vseobecne uznava. Nyni je nutno priloziti ruku k dilu a nenechati se nicim zdrzovati na ceste, na kterou jsme vkrocili. Jsme rozhodnuti jiti dale touto cestou a k tomuto ucelu spolupracovati dale loyalne s ceskymi vetsinovymi stranami na velikem dile vnitrostatni narodnostni smirovaci politiky, prispivati k tomu, co pan predseda vlady take zduraznil ve svych vyvodech, k ochrane nasi vlasti. Kdo chrani nasi vlast, buduje take pravdivy mir uvnitr naseho statu i mimo nej. Reseni sudetskonemecke otazky v Ceskoslovenske republice jest zajiste predevsim vnitrostatnim problemem, jest zivotni nutnosti sudetskonemeckych statnich obcanu ve state, ale take otazkou obecne spravedlnosti a mravni nutnosti, proto take vynikajicim zajmem statnim, jenz slouzi evropskemu miru. Pan predseda vlady oznamil svoje rozhodnuti zapociti s touto prestavbou nasi vlasti. Ocenujeme toto prohlaseni jako vyznamny projev porozumeni vlady pro nase zivotni zajmy. Je vsak take vyznamnym projevem v tom smeru, ze sjednocuje statni sebevedomi harmonicky s vuli vyrovnani k tomu cili, aby byl udrzen mir, aby se prispelo k tomu vlastnimi silami a moznostmi a abychom usilovali o udrzeni krestanske kultury na zapade.

Ochrana krestanske kultury podle dedictvi ceskych kralu a dovolavani se teto historicke, dustojne tradice naplnuje nas, kteri stojime pevne na pude krestanskeho svetoveho nazoru, uprimnou radosti a oduvodnuje nyni take dalsi nadeji, kterou pripiname k budouci praci teto vlady, ze uskutecneni teto myslenky ochrany krestanske kultury najde svuj viditelny vyraz take v prakticke kulturni politice statu pri kazde prilezitosti a nutnosti, jez nastane. Podle naseho nejvnitrnejsiho presvedceni je prece cestny trvaly mir vubec mozny jen na podklade spravedlnosti podle krestanskeho svetoveho nazoru.

Pan predseda vlady ukazal ve svem prohlaseni strucne a zavazne, jasne a rozhodne cestu, kterou chce vlada jiti ve vnitrostatni, politice a v politice vztahu k jinym a zvlaste k sousednim statum. Smirlivy ton, vule k porozumeni, jez se v nem projevuje, dava nam zaruku, ze tato politika muze a musi miti vy, hlidku na vseobecne uspokojujici uspech, bude-li se odhodlane a rozhodne provadeti. Na teto ceste muze pan predseda vlady a vlada pocitati s loyalni a spolehlivou spolupraci nemeckych krestanskych socialu. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. posl. Zierhut. Davam mu slovo.

Posl. Zierhut (nemecky): Velectene damy a panove!

Ve vazne dejinne dobe ujala se vlada slova prostrednictvim pana predsedy vlady dr Hodzi a zaujala stanovisko k zahranicne politicke situaci. Parlamentni klub Svazu zemedelcu mne zmocnil, abych promluvil k tomuto zahranicne politickemu vladnimu prohlaseni. Chtel bych se pri tom drzeti vyzvy, kterou formuloval pan predseda vlady dr Hodza temito slovy a ktera se ostatne ve vladnim prohlaseni casto opakuji (cte): "Jsme si dnes vsichni povinni vzajemnou jasnosti. Jasna rec znaci dobrou vuli, loyalitu a mir. Dvojsmyslna rec by znamenala nejistotu, neduveru a zbytecne konflikty, ktere by vzrusily nejen nas a sousedy, nybrz take celou Evropu."

Abych rozptylil kazdou pochybnost nasi politiky, chtel bych uciniti toto zakladni zjisteni: Sudetskonemecky zemedelsky lid stoji na pude statu, ktery zahrnuje jeho domov, se kterym jest spojen v dobrem i ve zlem, na zdar a zmar. Z teto skutecnosti vyplyva jeho positivni postaveni ke statu, ktere Svaz zemedelcu v poslednich dvanacti letech bohate a poctive prokazal. Vidime v demokraticke statni forme zarizeni, ktere umoznuje obzvlaste pro nas stat nutne predpoklady, aby se dbalo zivotnich prav kazde narodnosti a tedy take naseho lidu. Sudetskonemecky zemedelsky lid opatruje domaci pudu a jest svou celou bytosti, svou laskou, peci a praci zakorenen v domaci pude. Puda jest mu nejen zdrojem duchodu a darcem chleba, nybrz i jeho zivotnim zakladem. Zivotni prostor naroda, ktery byl vytvoren pradedem a ktery musi byti zachovan pravnukovi, zal i radost mnohych generaci, vira otcu, mrav a zvyky jsou s ni spojeny. Ochrana a zajisteni tohoto domova pro nas lid jest pro nas nejsvetejsim prikazem. Laska k domovine jest u nas nerozlucne spojena s laskou ke statu. Kazde posileni teto lasky k domovine jest take posilenim lasky ke statu. V tomto smyslu vitame vyvody pana predsedy vlady dr Hodzi, rika-li, ze obnoveny stat ma byti vybudovan v pravy domov pro vsechny jeho ethnicke soucasti. Sudetskonemecky zemedelsky lid si uprimne preje miru jak navenek, tak take v narode a state samem. Toto prani obsahuje v dnesni dobe jasny, jednoznacny postoj v zalezitostech vlastniho lidu k zajisteni nasich narodnich prav ve state a tim k zajisteni nasi vlasti cestou poctiveho, spravedliveho dorozumeni mezi narody ve state, t. j. ke zrizeni narodniho radu, ktery vede k vnitrnimu uspokojeni ve state.