Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 135. schuze (obsah) | Patek 4. brezna 1938

Predseda (zvoni): Prerusuji projednavani techto dvou odstavcu, jakoz i poradu teto schuze.

K prohlaseni podle §u 64 jedn. radu se prihlasil pan predseda vlady dr Hodza. Davam mu slovo. (Hlucny potlesk.)

(Zvukovy zaznam)

Predseda vlady dr Hodza: Slavna snemovna!

Vztahy medzi narodami a statmi prechadzaju prave udobim zmien, ktorych niekedy az dramaticky spad je pricinou nekludu vo verejnom mieneni Europy. Verime, ze i tentokrat ide o stav prechodny, z ktoreho europske narody mozu pri opravdovej voli najst vychodisko k trvalemu zaisteniu mieru a bezpecnej rovnovahy v Europe. Posudzujeme vsetky zjavy v zivote medzinarodnom kludne pod zornym uhlom svojej dokladnej pripravenosti moralnej, hospodarskej i brannej a snazime sa, aby sme v kazdom okamihu, ako na vonok, tak dnuka, boli pravi svoj im povinnostiam, ktore nam uklada nasa narodna dostojnost a statny zaujem.

Prosim preto slavnu snemovnu, aby som dnes mohol jej tlmocit stanovisko ceskoslovenskej vlady k najaktualnejsim otazkam zahranicno-politickym. Pouzijem potom inej prilezitosti k vykladu o pracov nom programe vlady v obore politiky vnutornej.

Ceskoslovensko vita s radosti podnet vlady republiky Francouzske, schvaleny poslaneckou snemovnou, vytrvati na cestach, ktere by vedly k oziveni funkce Spolecnosti narodu. (Potlesk.) Nebot toto zenevske forum pracovalo pro mir s uctyhodnym usilim i v nejtezsich mezinarodnich krisich.

S uspokojenim konstatujeme osvedcenou zivotnost vsech svych mezinarodnich umluv, na nichz trvame a setrvame. (Potlesk.) Jen s naprostym nedostatkem objektivity anebo s neznalosti politickeho deni posledniho puldruha desitileti bylo by mozno tvrdit, ze Mala dohoda nesplnila sveho poslani. Historicka a psychologicka sila Male dohody, stejne jako jeji hospodarske svazky, plne potvrdily ocekavani, jez nejen jeji clenove, nybrz cela mirumilovna verejnost Evropy kladla a klade v tento mirotvorny diplomaticky organism. Ve shode s obema dalsimi cleny Male dohody zesilujeme jeji vykonnost jako celku dalsimi dilcimi umluvami, jejichz provadeni je v plnem proudu.

S pocitem vnitrniho zadostiucineni a s radostnym souhlasem sledovala ceskoslovenska verejnost posledni projevy ministerskeho predsedy a ministra zahranicnich veci republiky Francouzske, jimiz potvrdili fakt, jejz lze jiz nazvati historickym, ze soucinnost uslechtile Francie s Ceskoslovenskou republikou osvedcuje se tim platneji, cim zretelneji se projevuji mezinarodni krise. (Hlucny potlesk.) Pouzivam teto prilezitosti, abych jmenem vlady ceskoslovenske zvlaste zduraznil, jak hodnotnym prinosem prispela francouzsko-ceskoslovenska soucinnost k politice miru svou jasnosti a rozhodnosti take v poslednich dobach. (Potlesk.) Hodnotnym vychodiskem k mezinarodni soucinnosti zustane ono pratelske dorozumeni, jez se projevilo v Praze u prilezitosti pobytu pana Delbose v Ceskoslovensku. Umluva republiky Francouzske se sovetskym Ruskem a s Ceskoslovenskem dobre se osvedcila jako instrument mirove politiky. (Potlesk.)

S pocitem zadostiucineni bere na vedomost republika Ceskoslovenska, stejne jako nejvetsi cast verejnosti evropske, posledni prohlaseni anglickeho ministerskeho predsedy, jimz se plne ztotoznuje s projevem nedavno odstoupivsiho ministra zahranicnich veci pana Edena ze dne 24. cervna 1937. Tento novy projev stability v politice britske rise je nepochybne jednim z nejvice rozhodujicich prvku evropskeho miru. (Potlesk.) Ceskoslovensku nejde o formalni umluvy ani o zvlastni dohody s Britskou risi. Jde proste o to, uznava-li se v Londyne, ze uklidneni a mir ve stredni Evrope je vseobecnym, tedy take britskym zajmem. Tato totoznost zajmu a jejich uznavani miva pro mir casto vetsi vyznam nez formalni pakty. Jest nesporno, ze svou stabilitou a vysokymi hledisky konsoliduje britska politika svou mimoradnou posici ve svete a tim ze v mire velmi pozoruhodne prispiva k zajisteni miru take v oblastech stredni Evropy a tim k zajisteni miru i pro sebe a pro vitalni zajmy britskeho imperia. (Potlesk.)

Dusledne setrvavani na pratelstvich dosavadnich nikterak nevylucuje, nybrz doplnuje snahu vlady ceskoslovenske odkliditi prekazky, ktere se staveji do cesty spolupraci s nekterymi nasimi sousedy.

Radi konstatujeme dobry pomer k zemim v Podunaji a postupujici normalisaci vztahu i k tem. k nimz nebyvaly uspokojive. Nesporne znamena tento vyvoj v Evrope zrejmy pokrok. Vedouci ucast v dohode, jez jest obsazena v Rimskych protokolech, Italie prirozene podrzuje v duchu rozmachu velmocenskeho postaveni sve rise. V dubnu letosniho roku oslavi ceskoslovenska armada dvacate vyroci zrizeni svych oddilu na pude italske, jako oslavila dne 16. prosince roku minuleho vyroci prvnich formaci ceskoslovenskeho vojska v republice Francouzske. Ceskoslovenska verejnost bude vzpominati tohoto vyroci s pocty tradicni ucty a vdecnosti k Italii, ktera byla prvnim domovem nasich legionaru. (Hlucny potlesk.)

Mezistatni sblizovani v panvi podunajske vyviji se podle zasad rovnopravnosti, nevmesovani a soucinnosti. S uspokojenim lze dnes konstatovat v organisovani hospodarske soucinnosti podunajskych statu vsestranny pokrok. Dosud se tento pokrok jevil v dovrsovani site obchodne-politickych umluv, takze dnes tato sit je jak se stanoviska ceskoslovenskeho, tak v cele oblasti podunajske dovrsena. Pokrok, o nemz se chci zminiti dnes, zalezi v te skutecnosti, ze je na potesitelnem postupu vyvoj k uznavani vyjimky z dolozky o nejvyssich vyhodach.

Vyjasneni vyzaduje nas vztah k Nemecke risi. Od pulroku vede se mezi prislusnymi diplomatickymi organy rise Nemecke a republiky Ceskoslovenske vymena nazoru s tim cilem, aby organy verejnosti, zejmena zurnalistika na strane jedne i druhe vystrihaly se utocnosti a aby ve vsech svych uvahach, ktere se mohou tykati nasich vzajemnych vztahu, zachovavaly onen postoj objektivity a dobre vule, jenz je nebo ma byti nejvyssi chloubou novinarstvi v civilisovanem svete. Tato vymena nazoru mela a ma priznive vysledky, ac jeste ne tak vseobecne, jak by toho vyzadoval dobry sousedsky pomer Nemecke rise a naseho statu, jehoz si vsichni u nas bez vyjimky prejeme. Ze pri zachovani reciprocity ceskoslovenska vlada je odhodlana pracovati pro novinarsky mir trvale a dusledne, plyne jiz z te tradicni zasady ceskoslovenske politiky, ze mezinarodni umluvy musi byt dodrzovany stuj co stuj. (Hlucny potlesk.)

S dobrym uspechem skoncili jsme s Nemeckem take nektera jednani razu hospodarskeho a nepochybujeme, ze vymena nazoru o dalsich otazkach bude vedena v duchu vzajemneho porozumeni.

Tato vymena nazoru a jednani o dilcich problemech mezi risi Nemeckou a Ceskoslovenskem by se vsak mohla dostati po udalostech poslednich tydnu na pudu povazlivou. Vzhledem k projevu pana nemeckeho risskeho kanclere ze dne 20. unora musi byti uvahy nase o nynejsim pomeru republiky k risi tim bedlivejsi, ze jej dne 1. brezna doplnil svym projevem sef nemeckeho vojenskeho letectvi polni marsal ministersky predseda a predseda risskeho snemu.

Pan rissky kancler poukazal ve sve reci dne 20. unora na skutecnost, ze je "ve dvou statech u nemeckych hranic" 10 milionu prislusniku naroda nemeckeho. Je historickym faktem, ze v Ceskoslovensku ma svou domovinu vice nez 3 miliony obcanu narodnosti nemecke. Ceskoslovensko patri mezi ony zeme, v nichz se na celych velkych oblastech prolina obyvatelstvo ruzneho narodnostniho puvodu. Mirova konference proto jiste nemohla jinak nez potvrdit mnoho staletou situaci take po svetove valce. Je pouhou samozrejmosti, zduraznuje-li Ceskoslovensko, a to v plnem vedomi dosahu tohoto prohlaseni, ze jeho hranice jsou naprosto nedotknutelne. (Vyborne! - Bourlivy potlesk.) Nemecky rissky kancler nevzbuzoval o tom zadnych pochybnosti, nebot sam primo prohlasil: "Vime dobre, ze v Evrope sotva jsou hranice, ktere by mohly uspokojiti vsechny." Stavi se vsak otazka jina. Pan rissky kancler prohlasil, ze mezi zajmy Nemecke rise nalezi i ochrana onech jinostatnich obcanu nemecke narodnosti, kteri nejsou s to z vlastni sily si zabezpeciti v hranicich jinych statu pravo vseobecne lidske, politicke a svetove nazorove svobody. Po nasem soudu neni treba vztahovati prohlaseni nemeckeho risskeho kanclere na Ceskoslovensko z toho velmi prosteho duvodu, ze o obcanech nemecke narodnosti v Ceskoslovensku jiste nelze rici, ze by nebyli s to z vlastni sily si zabezpeciti pravo vseobecne lidske, politicke a svetove nazorove svobody. To uz z toho duvodu, ze, jak to z pojmu statni suverenity plyne, o zabezpeceni vsech narodnostnich, obcanskych prav a svobody svedomi se postaral, stara a bude se starat ceskoslovensky stat v rozumne spolupraci vsech svych obcanu vsech narodnosti. (Vyborne! - Potlesk.) Vzhledem k tomu vsak, ze pan rissky kancler mluvil o 10 milionech Nemcu, "polozenych ve dvou statech u nemeckych hranic", muze prece vzniknouti nazor, ze pan nemecky rissky kancler mysli ochranu sve rise take vzhledem k Nemcum v Ceskoslovensku. V tomto smyslu formulovane stanovisko by znamenalo zasahovani do vnitrnich veci naseho statu.

Prvym predpokladem upravy mezinarodnich vztahu je jejich jasnost a nepodminena jednoznacnost. Spatne bychom poslouzili vsemu dalsimu vyvoji vec ve stredni Evrope a nejhure vztahum Ceskoslovenska k Nemecku, kdybychom velmi jasne neprohlasili, ze Ceskoslovensko a jeho lid nikdy a za zadnych okolnosti nemuze a nesmi pripustiti a nepripusti zasahovani do svych vnitropolitickych zalezitosti. (Vyborne! - Dlouho trvajici potlesk.)

Kdyby byl vyklad nemeckeho risskeho kanclere minen jako pokus o vmesovani se do nasich vnitrnich veci, pokus neslucitelny se zasadou uznavani suverenity jinych statu, ceskoslovenska vlada by toho uprimne litovala, protoze za obnovene samostatnosti ceskoslovenske by to byl pokus sveho druhu prvni a spadajici do doby, kdy zrovna v Ceskoslovensku deji se vazne konstruktivni pripravy upraviti vztahy s Nemeckem na zaklade korektni soucinnosti a naprosteho nevmesovani se do vnitrnich veci statu druheho. (Vyborne! - Souhlas.) Velke jest nebezpeci kazde dvojsmyslnosti nebo nejasnosti zrovna na tomto bodu Evropy, protoze prave stredni Evropa je jednim z tech mist evropskych, kde - abych pouzil slov nemeckeho pana kanclere - je "vyrovnani a uklidneni" vrcholnym zajmem miru. Proto nenechava ceskoslovenska vlada nikoho v pochybnosti o tom, ze vsechny atributy sve statni samostatnosti bude lid tohoto statu hajiti ze vsech svych sil, kdyby byly dotceny. (Vyborne! - Bourlivy potlesk.)

Nas lid prozil dlouha staleti v upornych zapasech o svou narodni existenci a o svou statnost. Byval-li nas lid kdysi rozdelen tim, cemu se dnes rika boj o ideologie, pak jsme dnes vsechni zajedno, ze pri veskere sve vzajemne ucte ke svetovym nazorum lid tohoto statu ma dnes ve svych vztazich k vlasti ideologii pouze jednu: tou je jeho statni suverenita (Hlucny souhlas a potlesk.) a pak ono vyvrcholeni obeti, jez pro osobni, narodnostni a mravni svobodu prinese bez vahani kazdy z nas. (Souhlas. - Zivy potlesk.) Hledame mir. Dnesni situace Evropy nas vsak nuti rici, ze kdyby nas osud jednou postavil pred nutnost obrany, bude se Ceskoslovensko branit, branit, branit do vsech dusledku, opirajic se o celou svou vyspelost technickou a mravni. (Bourlivy souhlas a potlesk.)

Jsme si dnes povinni vsichni navzajem jasnosti. Jasna mluva znamena dobrou vuli, loyalnost a mir. Mluva dvojsmyslna znamenala by nejistotu, neduveru a zbytecne spory, ktere by rozrusovaly nejen nas a sousedy, nybrz i celou Evropu. (vyborne!) Domovina lidu nemeckeho, bydliciho od veku na uzemi naseho statu, jest ve state ceskoslovenskem. Jest tudiz ukolem tohoto, jedine a vylucne tohoto statu od prveho dne jeho obnoveni upravovati svuj pomer k tomuto lidu tak, aby tento lid sam procitil a prozival odvekou pravdu, ze jeho odveka domovina je v Ceskoslovensku. (Hlucny souhlas.) Ukol tento, reseny nyni jiz po radu let dusledne a poctive, vzala na sebe republika Ceskoslovenska jednak proto, ze lidu nasemu spravedliva narodnostni politika jest uplnou samozrejmosti, jednak proto, ze sam ze sve vule a na zaklade sve suverenity si vytvoril svym ustavnim zakonem pravni rad, odpovidajici tomuto ucelu a odpovidajici zaroven tomu mezinarodnimu zavazku, ktery jsme prijali ve smlouve o mensinach, uzavrene v Zeneve dne 10. zari r. 1919.

Nynejsi situace Evropy vyzaduje ovsem svedomitou a k cili vedouci akci. Proto uvadim zase slova nemeckeho kanclere, ktery prohlasil, ze "jest vsak dokazano, ze pri dobre vuli jest mozno najiti cestu k narovnani, po pripade k uklidneni" (Souhlas.) S timto nazorem pana risskeho kanclere vyslovuji plny souhlas. (Potlesk.) Tento souhlas neni pouze formalni, nybrz je vecne prokazan radou podnetu, akci a opatreni vlady republiky Ceskoslovenske.

Tolika utrapami zkousena Evropa pravem ceka od muzu ve stredni Evrope, kteri historii delat umeji, aby tedy delali historii take upravou mezistatniho problemu nemecko-ceskoslovenskeho pod zornym uhlem evropske soucinnosti. (Souhlas.) Jest zase nutno rici jasne, ze mezi Nemeckem a Ceskoslovenskem jest vice prehrad razu psychologickeho nez prehrad razu politickeho. Lid nas, sam naplnen narodnim citenim, ma porozumeni pro narodni cit kazdeho jineho. Dovede-li vsak chapat tento psychologicky prvek lid nas, jest zadouci, aby take lid rise Nemecke mel porozumeni pro to, co po dlouhych desetiletich, po dlouhych staletich stareho rezimu doleha na dusi lidu nasi republiky. V mezinarodnich vztazich jde o ocisteni ovzdusi od vseho, co muze poskozovat duveru mezi narody. Toto dilo ocekava od nas duch nove doby. Bude-li dobra vule na obou stranach, musi jednou zacit odbouravani psychologickych prehrad. Ceskoslovensko je statem, jehoz lid se nikdy nebal velikych podnetu, ktere by mohly vesti k tomu, co nemecky kancler nazval uklidnenim. Narovnani prinese pro vsechny nepomerne vice vyhod nezli krise a konflikty. Odmitame proto kazdy pokus o zasahovani do suverenity sveho statu, uvitame vsak plodnou soucinnost na zasadach rovnosti a nevmesovani. (Bourlivy souhlas a potlesk.)

Cesi a Slovaci v celej svojej dejinnej minulosti vyznavali pravdu a bojovali za spravedlivost. V spolocnom state, ktory sme utvorili pred dvaciatimi rokmi, nehodlame zradit ciele svojho snazenia v storociach minulych. Kolektivnou volou vsetkeho nasho ludu sme dnes tak silni, ako sme neboli dosial nikdy v historii. (Bourlivy potlesk.) V duchu smyslu svojich dejin, v duchu mravneho a intelektualneho zalozenia svojho ludu budujeme zo vsetkych sil obnoveny stat ako opravdovy domov pre vsetky jeho etnicke slozky. Nedavame im len nadeju na uspokojenie kulturnych, socialnych a hospodarskych potrieb, ale zarucujeme im plnost vsetkych slobod ludskych a obcianskych, ktore svojmu obcanovi moze dat len opravdu moderny stat. V tom vedomi kotvi nas klud, nasa istota a nase rozhodne odhodlanie drzat pevne a hajit statocne dedictvo nasich kralov, ktori boli hlasatelmi a zastancami mieru, shody medzi europskymi narodmi a odhodlanymi ochrancami a bojovnikmi za krestansku kulturu v strednej Europe. Nebali sme sa tisic rokov, nebojime sa ani dnes (Bourlivy potlesk.), isti jednotou srdc a rozumu vsetkych sloziek nasho ludu a sucinnostou s onou Europou, ktora ako my nechce vybojov, ale chce klud a mier. (Bourlivy neutuchajici potlesk. - Poslanci povstavaji a zpivaji statni hymnu.)

Predseda (zvoni): Posl. Beran, dr Meissner, dr Patejdl, Stasek, Ostry, Taub, dr Mayr - Harting a Kunz podali navrh, aby podle §u 65 jedn. radu byla o prohlaseni pana predsedy vlady zahajena rozprava, a to v pristi schuzi.

Dam o tomto navrhu hlasovati.

Snemovna je zpusobila se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, Staska, Ostreho, Tauba, dr Mayr-Hartinga a Kunze, aby podle §u 65 jedn. radu byla o prohlaseni pana predsedy vlady zahajena rozprava, a to v pristi schuzi, necht pozvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh jest prijat.

Sdeluji, ze se predsednictvo usneslo, aby se pristi schuze konala v utery dne 8. brezna t. r. o 2. hod. odpol. s

Rozprava o prohlaseni predsedy vlady dr Hodzi, ucinenem ve 135. schuzi posl. snemovny dne 4. brezna 1938.

Koncim schuzi.