Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 134. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 3. brezna 1938

Predseda Malypetr

Mistopredsedove: Langr, Kosek, Sivak, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

217 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, inz. Necas, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 19 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Schutzovi, Vierecklovi; na dnesni a zitrejsi den posl. F. Richtrovi, R. Bohmovi, Petraskovi.

nemoci posl. Devecka, Rybarik.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Kogler.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Jezka na den 25. unora t. r.

Do vyboru zemedelskeho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Hodinu a F. Nitsche za posl. inz. Lischku a E. Kohlera.

Guverner Narodni banky zaslal pripisem ze dne 28. unora 1938 vyrocni ucty a vyrocni zpravu Narodni banky Ceskoslovenske za rok 1937 a zpravu o radne valne hromade konane dne 26. unora 1938, dosle podle §u 37 zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 347 Sb. z. a n. - postoupeno vyboru rozpoctovemu.

Dotaz posl. dr Korlatha min. zemedelstva o bezcennom krmive rozdelenom medzi gazdov, poskodenym v minulom roku suchom na vychodnom Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (c. D 465-IV).

Odpoved min. financi na dotaz posl. Nepomuckeho c. D 418-IV.

pocatkem schuze:

Vladni navrhy: tisk 1251 - prikazan vyboru soc.-politickemu; tisk 1252 prikazan vyborum zahranicnimu a ustavne-pravnimu.

Navrh tisk 1249 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 1244 (I az XIII).

prikazal predseda zadost kraj. soudu v Chebu ze dne 26. unora 1938, c. Nt VIII 363/38, za souhlas s trest. stihanim posl. Wollnera pro precin podle §u 14, c. 1 zakona na ochranu republiky (c. J 321-IV).

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich poradu, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1103), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., jimz se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 1224).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 (tisk 1052) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 1225).

Zpravodajem vyboru rozpoctoveho pri obou odstavcich poradu jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, zacate ve 130. schuzi snemovny dne 22. unora t. r.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti": pp. posl. Hirte, dr Novotny, dr Korlath, Slansky, Turcek, dr Stula, Appelt, dr Neuwirth, J. Sedlacek, F. Nitsch, Chmelik, inz. Lischka, Axmann, inz. Schreiber, Kundt; na strane "pro" pp. posl. Kremen, dr Neuman, Hladky, Petrovic, Brukner, Bergmann, Benda, Rybarik, Ricar, Hatina, Kopasz, F. Bayer, Hruby, Netolicky, Schulcz, Fiala, Revay, F. Kucera.

Davam slovo prvnimu recniku na strane "proti", p. posl. Hirtemu.

Posl. Hirte (nemecky): Slavna snemovno!

Hlavni cast parlamentni cinnosti . . . . . . (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. Hirte (pokracuje): . . . . se u nas tyka projednavani statniho hospodarstvi. Sotva se promrska znamym rekordnim tempem rozpocet, pocina se projednavati statni zaverecny ucet za rok 1936. Pred nasimi zraky se pri tom vzdy rozviji tentyz obraz, ktery ukazuje, ze se ani jednotlive obory, ani vlada nedrzely rozpoctu. Zakonodarne sbory nemohou dosici zmen, pri nichz by se spravedlive a stejnomerne dbalo vsech oboru, zatim co se vlada a odpovedni cinitele ve verejne sprave naprosto nemusi riditi usnesenimi snemovny. Tak je i tato vec drastickym prikladem nedemokratickych metod v tomto state, ktere jsou jen skryty za demokratickou fasadou.

Rozpocet se tak stava jen hrou s cisly, protoze se prakticky jeho ustanoveni nezachovavaji, zabavou, pri niz vubec se nebere zretel na potreby a pozadavky odpovedne politiky. Papir je sam trpelivy. Ale jeste trpelivejsi jsou ubozi statni obcane, pro nez libovolne menena cisla znamenaji bohuzel hrozny utisk a casto i zniceni existence. Pro vladu je vsak sestavovani statniho rozpoctu jen taktickym manevrem, tem vsak, kteri musi zaplatiti ucet a utraty a prinaseti obeti, je nesnesitelnym bremenem. Tak se tato hricka s cisly stava nebezpecnou hrou s existenci statnich obcanu, jejichz zajmu a prani se v tomto state vubec nedba.

Predevsim na nas, sudetske Nemce, doleha tvrdost tohoto systemu, [ ] . V poslednich letech se tak deje predevsim pod heslem "Zajisteni statu", jemuz se bez rozmysleni obetuji zivotni podminky obyvatelstva. Abyste nemusili brati zretel na mezitim zmenene pomery a odstranit rusive a nebezpecne priciny, zostrujete radeji metody spravni prakse a zvysujete bez vahani bremena ve statnim rozpoctu, aniz se ptate, zda mohou postizeni a vycerpani poplatnici jeste staciti. Ceske obyvatelstvo muze snadno souhlasiti s temito pomery, protoze vetsinou tezi ze smerodatne statni politiky, cimz se mu muze dostati nahrady.

Pozadavku a mineni prislusniku ostatnich narodnosti, predevsim nasich sudetskych Nemcu, se vubec nedba, tem, kdoz z dnesnich pomeru tezi, je lhostejno, co si mysli a co citi sudetskonemecky poplatnik pri tom, ze se na pr. z jeho dani stavi a udrzuji ceske skoly v sudetskonemeckem uzemi, ze se prijimaji cesti zamestnanci, ze se Cechum zadavaji verejne prace a ze jsou Cesi prijimani do prace. Rozhorceni, ze timto zpusobem nenavratne odplyvaji neslychane velike castky, ktere jdou do miliard, z jeho pracovniho duchodu do ceskeho hospodarstvi a do hospodarstvi statu a ze tak zanikaji tisice sudetskonemeckych podniku, je vam lhostejne. Lhostejne je vam zoufalstvi sudetskonemeckeho delnika, ktery se musi divati, jak do pracovnich mist, o ktera se uchazi, jsou zdaleka privazeni Cesi, nema pro vas vyznamu rozhorceni sudetskonemeckych remeslniku a obchodniku, kteri jsou vylucovani ze zadavani statnich dodavek, nedbate narku desetitisicu sudetskonemeckych deti, kterym se v domovske obci zavre nebo nepovoli skola a ktere musi choditi kilometry do sousednich obci, aby tam sedely v preplnenych skolnich tridach. Na to se nebere zretel ani v oficielni politice ani v cifrach statniho rozpoctu, ackoliv postizeni musi vse zaplatiti. Az dosud jste nevzali zadny zretel na cetne stiznosti, dukazy a spravedlivou kritiku, kterou jsme prednesli ve vyborech i v zakonodarnych sborech.

Vy predevsim, damy a panove, kteri se domnivate nebo chcete dokazati, ze mate jediny patent na demokraticko-parlamentni vedeni statni spravy a kteri [ ] . (Potlesk poslancu strany sudetskonemecke.) Vasi volicove, kteri vas poslali do teto snemovny a kteri budou jednou pridrzeni, aby uplne vyrovnali vzrostly ucet, budou vas volati k odpovednosti za vase chovani, nebot stat, ktery ovladate, ktery tak radi oznacujete za stat malych lidi, musi se konecne stati statem techto malych lidi, jez jste az dosud obetovali svym sobeckym cilum. Nezustanete usetreni reseni teto otazky. Jejim vlivem se neustale zvetsuji narodnostni a socialni rozdily a vznikla tak dnes jiz skoro nepreklenutelna propast, za niz jste odpovedni, jezto by bylo vasim ukolem vesti stat rozumne a spravedlive a odstraniti prikre rozdily a nespravedlivosti.

Politicka a kulturni uroven vudcich statniku se posuzuje prave podle uspechu dosazenych ve vyrovnani socialnich a narodnostnich napeti a podle pravni a hospodarske situace pracujicich vrstev. U nas ve state je jiz po leta socialni situace beznadejna a pro pochybenou hospodarskou a socialni politiku neuspokojiva. Stejne bezutesna je zivnostenska politika, ackoliv zivnosti jsou ve state nejen neobycejne dulezitym hospodarskym cinitelem, nybrz i jednim z nejdulezitejsich pramenu prijmu statniho financniho hospodarstvi. Zbidaceni pracujicich vrstev a zniceni obchodnich a remeslnickych podniku musi konec koncu vesti k vnitrnimu rozkladu statu. Tomu nasvedcuji dosti zretelne zjevy, pozorujeme-li hospodarskou situaci obyvatelstva statu. To jsou na pr. ohromne vysoka cisla insolvenci, vyrovnani a konkursu, manifestacnich prisah a zastaveni provozu v podnicich, stejne jako primo znepokojujici stabilita poctu nezamestnanych a nizkych mezd. Obrazi se vsak take ve vseobecnem zchudnuti vetsiny zivnostniku a v desetitisicich zadosti zchudlych remeslniku a zivnostniku za podporu, ktere dosly na ruzna mista.

Kazda jednotliva zadost je otrasajici obzalobou zhoubneho ucinku celeho systemu, jejz dnes udrzuji vsemi prostredky vedouci lide a strany, jez maji na nem zajem. S touto soustavou jsou take spojeni velmi mocni hospodarsti cinitele, jejichz vyvoj a udrzeni jde na ucet pracujicich lidi. Oni nejsou vazani zakony, nebot se mohou vyhnouti jejich nasledkum na ukor slabych a bezpravnych drobnych lidi. Nejtypicteji se to projevuje na situaci a cinnosti konsumu a jejich svazu, jez hospodari jako kapitalisticke podniky. Nedosti na tom, ze se pro tyto zivly rozleptavajici hospodarstvi uzakonila vyjimecna ustanoveni a zakonna zadni dvirka, jeste jste tak nestydati a oznacujete je jako nekapitalisticke svepomocne organisace a poskytujete jim jako takovym neslychane vyhody.

Tak jsou jen zcela nedostatecne zdanovany, ackoliv maji ohromne obraty a ohromne zisky, zatim co drobni samostatni remeslnici a obchodnici musi platiti nejvyssi sazbu jako podnikatele hospodarici podle kapitalistickych zasad, aby dosahli zisk. Vzrust konsumnich druzstev, jez jsou sdruzena v Ustrednim svazu ceskoslovenskych druzstev, jenz ma asi 2.600 prodejen, v nichz nakupuje vice nez 400.000 rodin a jenz vloni vykazoval obrat skoro jedne miliardy, jenz ma vlastni zivnostenske podniky a slusny pocet tovaren, znamena, bude-li vyvoj nespoutane pokracovati, zniceni samostatneho remeslnictva a meziobchodu, tedy onoho stavu, jenz byl vzdy mravni a hmotnou podporou statu. Krasne zasady a idealy druzstevnictvi zklamaly, protoze urcita druzstva maji sve vlastni podniky, jez jsou druzstevni jen podle pravnich ustanoveni zde platnych, ale nikoliv podle jejich ducha. Dnes jiz musime lisiti mezi mocnymi kapitalistickymi podniky v druzstevni forme pod stranickymi vlivy, a druzstvy, ktera zustala verna idealu svepomoci v zajmu socialne slabych spoluobcanu.

Krome mamutich podniku pod plastikem druzstev, ktere maji dobre organisovanou sit filialek, mame radu jednotkovych obchodu, ktere maji stejne rozkladny vliv na obchod a zivnosti. Je jasne, ze podniky tohoto druhu jsou primo skudci narodniho hospodarstvi. Cenova politika jednotkovych obchodu vede k ohromnemu stlacovani mezd a k zaplavovani trhu menecennym zbozim, ke vseobecne neduvere v hotove tovary a ke snizeni ucty k remeslne dovednosti. Co je to platne, snazi-li se na pr. statni a soukrome elektrarny spolecne s "Elektrotechnickym svazem" o to, aby se pri stavbe zarizeni pro spotrebu elektricke energie uzivalo predepsaneho materialu, co je platne, ze se uklada koncesovanym obchodum s elektrotechnickymi potrebami, aby uzivaly jen predepsaneho materialu, nemusi-li jednotkove obchody a obchodni domy, ktere mimo syr a ponozky obchoduji take s materialem pro elektricka vedeni a aparaty pro silny proud, tyto predpisy zachovavati a prodavaji tedy material nevyhovujici predpisum a tim prispivaji k ohrozeni lidskych zivotu nehlede ani k tomu, ze znacne podporuji fusery. Kde je iniciativa prislusnych mist v ministerstvu obchodu, ktera by ucinila konec temto pomerum?

Dosavadni zakonodarstvi nestacilo a neumelo nalezite zaraziti obchodni cinnost existujicich jednotkovych obchodu a obchodnich domu a neprispelo ke snizeni poctu nezamestnanych zivnostniku, ktery presahuje 160.000.

Prednostni postaveni druzstevnich velkopodniku a jednotkovych obchodu musi byti postupne odstraneno: 1. Z duvodu danovych, nebot tyto mamuti podniky nenahrazuji danove zdroje, jez jimi byly ucpany a 2. z duvodu spravedlnosti a zdrave souteze, nebot nevzbuzuje to uctu ke statu zijicimu uprostred kulturnich statu, dovoli-li, aby klika kseftaru zatlacila jeho stredni stav od ukolu vytcenych mu narodnim hospodarstvim.

K tomu pristupuje jeste zhorseni hospodarskych pomeru zpusobene novymi danemi na zbrojeni. Zatim co v roce 1936 nastalo nasledkem odpisovani dani urcite, byt jen castecne uvolneni, priostruje se nyni situace zavedenim novych dani na zbrojeni primo hrozive, nebot tyto dane, ktere jsou samy o sobe neproduktivni, jsou s to ochromiti iniciativu v hospodarstvi a chut k podnikani. Pres opacna ujistovani financnich uradu vymahaji se dane tymz bezohlednym zpusobem jako dosud, tak ze ani v tomto smeru se nelze naditi uklidneni v hospodarstvi. Predesleho roku na pr. se ve Svobode ve vychodnich Cechach povolily nucene drazby proti 40 obchodnikum a pres energicke protesty se v cetnych pripadech skutecne provedly. Tato opatreni si velmi radi dovolujete zvlaste v sudetskonemeckem, hospodarsky zeslabenem uzemi. V Marianskych Laznich jsou zase exekuce na konci sezony na dennim poradu. Pri tom se exekutori odvazili dokonce hroziti poplatnikovi znicenim existence. Pres zakroky zastupcu hospodarskych korporaci u financnich uradu, pri cemz se poukazovalo zejmena na vzrustajici rozruseni mezi sudetskonemeckym obyvatelstvem, nemohli jsme az dosud konstatovati uvolneni v tomto zpusobu vymahani dani. Naopak; jedna berni sprava ve Slezsku rozesila na pr. verejnym urednikum a jinym osobam dotazniky, ve kterych je vybizi, aby sdelili, u ktereho krejciho si davaji pro sebe a svou rodinu siti a jakou castku zaplatili tomuto krejcimu. Tedy postup, ktery odporuje ustanovenim zakona o primych danich. Protestujeme proti temto metodam v danove praksi, ktere odporuji ustanovenim ustavnim.

Je vam, damy a panove, znamo, ze zakon o obrane statu ma na sudetskonemecke zivnostnictvo nevidany ucinek, takovy ucinek, ze zan jako odpovedni cinitele nemuzete nesti pred dejinami odpovednost? (Potlesk poslancu strany sudetskonemecke.) V pohranicnim uzemi zije asi 85 % sudetskych Nemcu, kteri musi nesti tvrda ustanoveni zakona. Tyto pozadavky a tento utisk byste nesmeli zadati ani na synech vlastniho naroda, damy a panove. Pres tyto pozadavky a bremena obvinuje se stale obyvatelstvo sudetskonemeckeho pohranicniho uzemi z neloyalnosti. Pravim vam, damy a panove, my sudetsti Nemci, jiz musime ziti v pohranicnim pasmu Ceskoslovenske republiky, projevujeme tim, ze zachovavame klid, za jeden den vice loyalnosti nez vy za cely rok. (Potlesk poslancu sudetskonemecke strany.) Vystaveli jste na pr. uprostred sudetskonemeckych pohranicnich vesnic ocelove zavory a ochromili tak dopravni ruch pro mistni obyvatele a zadate jeste, aby to majitele platili. Tak jste na pr. cesty k domacim pohranicnim chatam v Krompachu castecne uplne uzavreli zavorami, castecne jste chuzi po nich casove omezili, tim jste ochromili cizinecky ruch a hospodarsky jste znicili zamestnance pohranicnich chat a hostincu. Dovazite delniky na statni stavby a pohranicni opevneni z ceskeho uzemi do sudetskonemeckych pohranicnich vesnic, preplnenych nezamestnanymi, a dovazite rovnez potraviny anebo mate tyto delniky k tomu, aby svou potrebu kryli nanejvyse v marxistickych konsumnich spolcich, musi-li jiz v nemeckem uzemi neco kupovati. Minuly tyden zabrala vojenska posadka telocvicnu nemeckeho telocvicneho spolku v Rohrsdorfu pod Svorem, ackoliv v teze obci je take ceska telocvicna, jakoz i zvlastni telocvicna ceske mensinove skoly. Tim neni jen poskozen nemecky telocvicny spolek, ktery nemuze poradati ani cviceni ani jine podniky, nybrz predevsim hostinsky, ktery prijde o sve jiz beztak skrovne prijmy. Nechavate sudetskonemecke zivnostniky na hranicich zatykati jen proto, ze nosi odznak sudetskonemecke strany. Rikate temto zivnostnikum, kdyz se dovidate, ze domovni prohlidky byly bez vysledku, aby ihned odevzdali clenskou legitimaci sudetskonemecke strany, aby nemeli priste zadne neprijemnosti. (Vykriky poslancu strany sudetskonemecke: Fuj!) Nasazujete do nemeckeho uzemi ceske marxisticke konsumy a nalehate na pristehovale ceske statni uredniky, aby jiz nekupovali u nemeckeho obchodnika, ackoliv on musi prispivati na platy techto uredniku.