Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 133. schuze (obsah) | Patek 25. unora 1938

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Vavra.

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

185 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Mlcoch.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 10 hod. 29 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. dr inz. Touskovi; na tyden posl. Hauptovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Franka na den 24. t. m.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 132. schuzi snemovny projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. inz. Schwarze.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o prvych dvou odstavcich, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu (tisk 1103), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle clanku XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., jimz se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 1224).

2. Zprav a vyboru rozpoctoveho o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 (tisk 1052) spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisk 1225).

Zpravodajem vyboru rozpoctoveho pri obou odstavcich jest p. posl. Remes.

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, zacate ve 130. schuzi snemovny dne 22. tohoto mesice.

Lhuta recnicka jest 60 minut.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. Cavojsky, dr Neuwirth, dr Novotny, dr Porubszky, Slansky, Turcek, dr Stula, Appelt, F. Nitsch, J. Sedlacek, Hirte, Chmelik, inz. Lischka, Axmann, inz. Schreiber, Kundt; na strane "pro" pp. posl. Tymes, Kremen, dr Neuman, Hladky, Petrovic, Brukner, Bergmann, Benda, Rybarik, Ricar, Hatina, Kopasz, F. Bayer, Netolicky, Schulcz, Fiala, Revay, F. Kucera.

Davam slovo p. posl. Tymesovi.

Posl. Tymes: Slavna snemovno!

Zpravodaj o statnim zaverecnem uctu za r. 1936 nam podal objektivni obraz o statnim hospodareni. Neni to obraz radostny. Hospodarska krise a mimoradne velke vydaje na armadu, ku kterym jsme nuceni mezinarodnimi pomery, mely pochopitelne neblahy vliv na nynejsi statni finance. To nas nuti nejenom k velke uspornosti, nybrz take k velkemu danovemu zatizeni naseho obyvatelstva. Vsichni jsme si vedomi toho, ze v teto mimoradne dobe je treba ve statnich financich uspornosti, ovsem spory jsou o to, kde se predevsim ma setriti. Velmi mnozi panove vidi predevsim velke statni vydaje na podporovani nezamestnanych delniku. Take vidime, ze zejmena v posledni dobe se znacne snizuji prispevky, ktere se poskytuji nezamestnanemu delnictvu. Mam na mysli prispevky ze statni stravovaci akce. Zvlaste v zemi Moravskoslezske byla letosni zima pro nezamestnane velmi zla. Zeme Moravskoslezska si vyklada velmi rigorosne smernice o podporovani nezamestnanych ze statni stravovaci akce a tak vidime, ze nektere okresy nedostavaji ani polovinu toho, co nutne potrebuji pro podporovani svych nezamestnanych.

Nesmime zapominati, ze mame stale velky pocet delniku, kteri nejsou podporovani podle gentskeho systemu a kteri se museji hlasiti o podporu ze statni stravovaci akce. V zemi Moravskoslezske jsme meli ke dni 31. ledna letosniho roku 133.500 nezamestnanych, a z toho pouze 69.000 dostavalo podporu podle gentskeho systemu. Je treba, aby si vsichni odpovedni cinitele uvedomili, ze velka cast nezamestnanych delniku trpi nezamestnanosti po celou dobu krise, a neni pravda, ze tito delnici se o praci nehlasi.

Nikdo nechce popirat, ze je hospodarska krise doprovazena take krisi mravni a ze touto krisi byli dotceni i nekteri v delnickem tabore. Mozno rici, ze si nejmene 95% delniku preje praci, zada praci, a jenom nemoznost opatriti jim praci je nuti, aby zadali podpory ze statni stravovaci akce nebo podpory podle gentskeho systemu.

U nas se velmi mnoho mluvi o konjunkture a zapomina se, ze znacna cast delniku o konjunkture nevi a ze se jejich socialni pomery neustale zhorsuji. Soudim, ze panove, kteri tolik utoci na nezamestnane, neznaji skutecne pomery, nebot by jinak nemohli psati tak, jak pise na pr. casopis "Vecer" ze dne 23. unora letosniho roku, ktery napsal (cte): "Socialismus udelal ze zebroty nejvyssi ctnost, nazyva novym mravem, jde-li mlady a schopny clovek radeji zebrati nez do jakekoli prace".

Toto psani musi provokovati nezamestnane, kteri si nezaslouzi teto potupy. Naopak, soudim, zaslouzi si vdeku a uznani za svoji velkou trpelivost. U nas krise na delniky dolehala nekolik let, dolehala drtive, ale po celou dobu krise jsme nemeli zadnych bouri, zadnych velkych obtizi, ponevadz nezamestnani meli pochopeni pro svizelnou statni situaci.

Panove, kteri tvrdi, ze mame nedostatek delniku v zemedelstvi, meli by si predevsim uvedomiti, ze velika cast lidi ze zemedelstvi, kteri nemaji zadne prakticke prupravy pro praci v prumyslu, je posilana protekci do prumyslovych podniku a ze se takto prumyslovym delnikum ztezuje, aby dostali praci ve svem oboru. Vidime na pr. v brnenske Zbrojovce, ze jsou tam zamestnavani zemedelci, kteri sami doma ve sve chalupe zamestnavaji zemedelskeho delnika. To je stav trvale nemozny. Je-li opravdu nedostatek pracovniku v zemedelstvi, pak by se bylo treba starati o to, aby ti, kteri zemedelske praci rozumeji, kteri se mohou v zemedelstvi uplatniti, nebyli posilani do prumyslovych podniku, kde jsou prijimani pod politickym tlakem a kde se pochopitelne nemohou plne uplatniti.

Mluvime-li o uspornosti, soudim, ze neni mozno, aby se jeste vice setrilo na delnicich a nezamestnanych, kteri ziji opravdu v zoufalych pomerech. Uspornost nam take nesmi braniti, abychom zanedbavali verejne investice, na nichz muzeme znacnou cast delnictva zamestnati. Je obecne znamo, ze soc. demokracie doporucovala politiku smerujici k zvyseni vyroby a k zvyseni vnitrniho konsumu. Politika hospodarska, kterou u nas doporucujeme, mela velky uspech ve Svedsku.

My jsme se starali take o zahranicni trhy. Nebylo nasi vinou, ze jsme neobnovili vcas smlouvu s Madarskem, a ze nas vyvoz do zemi Male dohody za krise znacne klesl. V roce 1929 cinil nas vyvoz do Rumunska 467 mil. Kc, dovoz z Rumunska k nam zas 473 mil. Kc, ale v r. 1933 jsme jiz vyvezli zbozi pouze za 221 mil. Kc a dovoz cinil 176 mil. Kc. Minuleho roku, pravda, zvysil se nas vyvoz na 652 mil. Kc. Podobny vyvoj je take u Jugoslavie. Nas vyvoz v roce 1929 cinil 1.115 mil. Kc, ale v r. 1933 klesl jiz na pouhych 197 mil. Kc, v roce 1937 stoupl na 596 mil. Kc, tedy neco vice nez polovinu vyvozu z r. 1929. Je pravda, ze zejmena v posledni dobe nase obchodne-politicke jednani je v plnem proudu. A my si vsichni prejeme, aby bylo uspesne po vsech strankach, aby se opatrila prace pro nase delniky, aby nebyli odkazani na podporu v nezamestnani.

Ale i kdyz budou vysledky teto obchodni politiky dobre, prece jenom musime stale pocitati s verejnymi investicemi. Loni jsme meli pomerne vysoky stavebni ruch a pres to i v letnich mesicich meli jsme stale ctvrt milionu delniku a zamestnancu bez prace. Letos jsou obavy, ze stavebni ruch nebude tak velky jako loni. Ukazuje se na nektere nepriznive zjevy, predevsim na stoupani cen stavebnich hmot, a soudim proto, ze bude treba, abychom, pokud jde o verejne investice, ucinili vse, co stat opravdu vykonat muze.

Z verejnych investic chtel bych predevsim upozorniti na investice silnicni. I kdyz je pravda, ze se u nas velmi mnoho zlepsilo, zejmena na statnich silnicich, prece jenom nemuzeme byti s dosavadnim stavem spokojeni. Podle dat z ministerstva ver. praci mame 8.660 km stat. silnic a 61.000 km silnic okresnich a jinych. Z prostredku statniho fondu bylo zdokonaleno a upraveno od r. 1927 6.410 km statnich silnic nakladem 2 miliard Kc. Na upravu sedminasobneho poctu kilometru ostatnich silnic se venovala ze statnich prostredku pouze jedna miliarda, za kterou se upravilo 4.624 km nestatnich silnic.

Doprava na silnicich se podstatne zmenila. Okresni silnice nejsou novym pomerum prizpusobeny. Velka cast okresnich silnic je nesjizdna pro autobusy a vubec pro motorova vozidla. Okresy samy z velke casti nemohou ze svych prostredku silnice upraviti a nemohou take radne zaplatiti sve zamestnance. Velka cast okresu je predluzena, dusledky nestastnych zakonu z r. 1927 jsou patrny temer ve vsech okresich.

Chci tu predevsim upozorniti na okres Nove Mesto na Morave. Tento okres ma 520 km okresnich silnic, v okrese neni ani jediny metr statni silnice. Vynos prirazek tohoto horskeho zemedelskeho okresu sotva staci na uhrady anuit z dluhu a na platy zamestnancu. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Posl. Tymes (pokracuje): I kdyz v ostatnich okresich nejsou snad pomery tak zle, prece jen vetsina okresu nema prostredky na nejnutnejsi opravy silnic. Uz jsem pripomnel, ze mame 1/2 milionu delniku, kteri jsou na nucene zahalce, delniku, kteri by radi pracovali. Delnici nam zahaleji, ale nase silnice jsou nesjizdne, jsou v bidnem stavu. Soudim, ze tento stav je trvale neudrzitelny a ze statni sprava musi uciniti vse, aby v silnicnim hospodareni doslo k naprave. Mnohde take vojenske duvody veli, aby i okresni silnice byly dobre vybudovany. Nam se podarilo lonskeho roku dosahnouti castecne napravy, pokud jde o silnice v zemi Moravskoslezske. Vdecne to kvitujeme, ale znovu pripominam, ze to, co se dalo do programu pro zemi Moravskoslezskou, nestaci a ze i zajem statni vyzaduje, aby zasah byl dalekosahlejsi.

S neutesenou upravou okresnich silnic souvisi - soudim, uzce souvisi - sluzebni a platova uprava okresnich cestaru, jejichz pomery byly posledne, a to jeste nedostatecne, upraveny zakonem c. 17 z r. 1920. Od teto doby se pomery podstatne zmenily. Pocet motorovych vozidel nekolikanasobne vzrostl a tim pochopitelne take ruch a prace na silnicich. Take zivotni potreby zdrazily. Nizke platy podle zakona c. 17/1920 jsou nekde doplnovany pridavky drahotnimi. Toto reseni je vsak nedostatecne, ma neblahy vliv na vymerovani pense, nebot drahotni pridavek se pro vymereni pense zpravidla nezapocita. Cestari maji po 40 letech prace nepatrne pense. Platova uprava je velmi roztristena. V Cechach mame 4 okresy s prumernym platem cestaru 2.000 Kc rocne, 3 okresy s platem cestaru 3.000 Kc, 12 okresu s platem 4.000 Kc rocne, 11 okresu s platem 5.000 Kc, 10 okresu s platem 6.000 Kc, 12 okresu s platem 7.000 Kc, 10 okresu s platem 8.000 Kc, 10 okresu s platem 9.000 Kc a 8 okresu s prumernym platem cestaru 10.000 Kc rocne. Jen v mensim poctu okresu, predevsim v nemeckych prumyslovych obvodech, byly prizpusobeny platy okresnich cestaru platum cestaru statnich.

Na Morave jsou pomery jeste horsi. Mluvil jsem o okrese novomestskem, kde je 58 cestaru s mesicnim platem 245 Kc a pracuji 5 dnu v tydnu. 63 cestari maji mesicni plat 200 Kc a pracuji 4 dny v tydnu. Ale i v hospodarsky silnejsich okresech nejsou pomery zvlast priznive. Na pr. v okrese boskovickem maji cestari mesicni plat 400 Kc, nejvyse pak 453 Kc. Na Vyskovsku nejvyssi mesicni plat cestaru cini 616 Kc. Je pravda, ze v nekterych okresech maji cestari urcite vyhody - prodavaji travu, hlinu - ale prece jen je to nedostatecne. Honorovani teto kategorie verejnych zamestnancu je opravdu zalostne a vola po naprave. Naprava je nutna tim spise, ze povinnosti cestaru rostou. Prace na silnicich je obtizna, protoze v mnoha okresech nedostane cestar dostatecne mnozstvi sterku a prece musi silnici neustale opravovat. Dobre vite, co je v letnich mesicich na okresnich silnicich prachu a jak si zamestnanci okresu v pravem slova smyslu nici zdravi.

Okresnim cestarum se ukladaji stejne povinnosti jako cestarum statnim. Podle narizeni zemskeho uradu v Cechach z ledna letosniho roku jsou cestari povinni v kazde dobe, tedy i v noci, v nedeli a ve svatek odstranovat vsechny prekazky na silnicich, vznikle snehovymi vanicemi, povodnemi a pod., a museji posypavat naledi piskem. Narizeni pripomina, ze silnice jsou nyni dulezitym komunikacnim usekem, protoze silnicni dopravou se udrzuji dulezita spojeni s zeleznicni siti. Z toho je videt, ze prace cestaru je dulezita a odpovedna, a proto soudim, ze neni trvale mozno odkladat upravu jejich platovych pomeru.

Od r. 1920 predlozeno bylo teto snemovne nekolik navrhu na upravu platovych pomeru cestaru. Na nalehavou interpelaci naseho klubu ze dne 26. kvetna 1927, tisk 1036, odpovedelo ministerstvo vnitra dne 9. cervence 1927, ze nas navrh ze dne 20. zari 1926 byl prikazan prislusnym snemovnim vyborum k projednani. Od te doby uplynulo uz 10 let a okresni cestari dosud marne cekaji na sve zrovnopravneni s cestari statnimi. Vybory soc. politicky a rozpoctovy pri jednani o osnove zakona c. 103 z r. 1926 prijaly resoluci, kterou se vlada vybizi, aby ve smyslu §u 210 tehoz zakona zaridila, aby statnim cestarum se upravily platy jako zrizencum statnim a aby predlozila osnovu zakona na upravu pomeru okresnich cestaru. Vladnim narizenim c. 133 z r. 1928 vyhovela vlada usnesenim soc.-politickeho a rozpoctoveho vyboru snemovny a upravila platy cestaru statnich podle schematu platu zrizencu statnich. Na okresni cestare se vsak zapomnelo. Proto koalovane strany predlozily 28. cervna r. 1936 snemovne novy navrh tisk 484, ktery byl prikazan k projednani ustavne-pravnimu vyboru snemovny. Urady maji zjistiti potrebna statisticka data o financnim nakladu s novou upravou platu cestarskych. Zda se vsak, ze panove se zjistenim nespechaji.

Je treba, a povazuji za nutne zde to velmi durazne prohlasiti, aby se v teto veci pokracovalo rychlejsim tempem. Okresni cestari, kteri leta trpelive cekali na slibovanou upravu, jsou pravem roztrpceni, ze projednavani jejich zakona se stale odsunuje. Financni stav mnohych okresu, jak jsem jiz pripomnel, je zoufaly a nemohly by proto z vlastnich prostredku platiti vyssi mzdy.

Okres vyskovsky, o kterem jsem se zminil a kde pomerne platy cestarske jsou vyssi nez v jinych zemedelskych okresich, pocita, ze pri nove uprave podle upravy statnich cestaru zvysilo by se vydani okresu z 540.780 Kc na 1,076.292 Kc, t. j. o 535.512 Kc vice. V chudsich okresich, kde platy cestaru jsou nizsi, pochopitelne zatizeni okresu bylo by jeste vetsi. Zde bude treba statni pomoci, aby se dostalo okresnim cestarum zaslouzene a spravedlive odmeny. Za svedomitou a namahavou praci zaslouzi si okresni cestari, aby alespon v jubilejnim roce po tolika slibech se dockali zrovnopravneni s cestari statnimi.

V politicke casti sveho projevu povazuji za nutne zabyvati se vyvody p. dr Tiso a reagovati na to, co zde prednasel, nebot soudim, ze to jsou veci pro nasi politiku prave nyni velmi dulezite. I kdyz povazujeme za nutne, aby zejmena v teto dobe sporne veci ve vnitrni politice ustoupily do pozadi, a jsme pro dohodu vsech statotvornych stran a vsech lidi dobre vule ve veci csl. jednoty, nemuzeme delati a nebudeme delati zadne koncese. (Posl. Cavojsky: V ceskoslovenskej jednote netreba robit ziadne koncesie, ale nieco ineho je ceskoslovenska narodna jednota!) Chci take velmi durazne rozptyliti pochybnosti p. dr Tiso, ktere vyslovoval, zda soc. demokraticka strana stoji za politikou ministra spravedlnosti dr Derera a jmenovite zda schvaluje jeho vyroky, jichz pouzil v nekterych svych poslednich projevech na Slovensku, kdyz vzkazal ludakum, ze "nikto im v republike politicku autonomiu neda a ze kto je proti narodnej jednote, ten je i proti statu ceskoslovenskemu". Mohu zde prohlasiti, ze soc. demokraticka strana plne stoji za dr Dererem (Potlesk poslancu csl. strany soc. demokraticke.), ze ma k nemu plnou duveru a ze vdecne ocenuje jeho praci a vsechno, co on cini proti vsem rozvratnikum na Slovensku. (Vyborne!)

Zduraznuji, ze min. dr Derer opetovne pri mnohych prilezitostech, ve svych recech a take ve svych knihach vylozil sve stanovisko ve veci politicke autonomie Slovenska a v otazce narodni jednoty ceskoslovenske. Toto jeho stanovisko je znamo na Slovensku i v cele republice. Neni treba, aby si pani z ludove strany upravovali vyroky dr Derera podle toho, jak to potrebuji z agitacnich duvodu. Obecne zname stanovisko dr Derera v techto otazkach nesdili jenom strana nase, soc. demokracie, ktera za nim, jak opakuji, stoji jako jeden muz, nybrz vsichni ceskoslovensky orientovani Slovaci vubec a vsichni s nasim statem uprimne a poctive smyslejici lide v cele republice bez rozdilu politickych stran. (Vykriky posl. Cavojskeho.) Politickou autonomii Slovenska povazuje za velke nebezpeci pro ceskoslovensky stat nejen strana nase, nybrz i prislusnici jinych statotvornych stran, a ze toto stanovisko je spravne a ze nase obavy jsou opodstatnene, toho nejlepsim dukazem je velka horlivost rozvratnych zivlu doma a vsech nepratel v zahranici, s niz se staveji za pozadavky politicke autonomie Slovenska.