Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 128. schuze (obsah, prilohy) | Patek 17. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Vavra, Taub.

Zapisovatele: Salat, de Witte.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi v 10 hod. 35 min. dopol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

209 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Derer, dr Spina, dr Sramek, Tucny, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

nemoci posl. dr Micura.

Dosel dotaz posl. Kuta podle §u 70 jedn. radu predsedovi posl. snemovny o usneseni koalicniho subkomitetu rozpoctoveho vyboru.

posl. J. Sedlacka min. zeleznic:

o nahradach zeleznicnim zamestnancum pri nezavinenem zpozdeni vlaku (c. D 443-IV),

o zavedeni skolniho (motoroveho) vlaku nebo o zavedeni vhodnejsi upravy jizdy vlaku na trati Sumperk-Sternberk-Olomouc (c. D 444-IV).

pocatkem schuze:

Interpelace tisk 1165 (I az IX).

Tesnopisecka zprava o 116. schuzi posl. snemovny NSRC.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu poriadku, na ktorom ako prvy odstavec je:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1110) o nahrade podle zakonu o stavebnim ruchu (tisk 1190).

Podla usnesenia predsednictva navrhujem, aby jednanie o tejto osnove slucene bolo s jednanim o dalsich pati odstavcich dnesneho poriadku, ktorymi su:

2. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona o uprave statniho priplatku k podpore nezamestnanych (tisk 1189).

3. Zprava vyboru zivn.-obchodniho k usneseni senatu (tisk 1157) o vladnim navrhu zakona (tisky sen. 566 a 574), kterym se meni a doplnuje vladni narizeni ze dne 4. prosince 1936, c. 302 Sb. z. a n., o uprave nekterych pomeru v tovarni vyrobe satstva (tisk 1184).

4. Zprava vyboru soc.-politickeho a zivn.-obchodniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1181), kterym se prodluzuje platnost hromadnych smluv pracovniku (tisk 1191).

5. Zprava vyboru zivn.-obchodniho a zemedelskeho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1182), kterym se castecne meni a doplnuje zakon ze dne 24. cervna 1932, c. 105 Sb. z. a n., o zrizovani provozoven na vyrobu cukru z repy (tisk 1194).

6. Zprava vyboru soc.-politickeho a zivn.-obchodniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1180) o opatrenich proti zastavovani provozovani tovarnich zavodu, proti hromadnemu propousteni zamestnancu a o uprave nekterych vypovednich lhut pri pracovnich (sluzebnich) pomerech zamestnancu v techto zavodech (tisk 1186).

Slucene jednanie navrhujem z toho dovodu, ze ide o osnovy, ktore maju nadobudnut ucinnosti od 1. januara 1938 a ktore do tej doby musia byt projednane este aj senatom.

Su snad nejake namitky proti navrhu na slucene prejednavania tychto odstavcov? (Namitky nebyly.)

Niet jich.

Prejednavanie bude tedy dla navrhu sluceno.

Zpravodajci pri prvom odstavci poriadku su: za vybor soc.-politicky p. posl. Sedy, za vybor rozpoctovy pi posl. Mrskosova.

Davam slovo prvemu zpravodajcovi, za vybor soc.-politicky, p. posl. Sedemu.

Zpravodaj posl. Sedy: Slavna snemovno!

V prvnich letech nasi samostatnosti vynutily si naprosty nedostatek bytu a temer uplna stagnace stavebniho podnikani radu legislativnich opatreni, jejichz ucelem bylo zmirniti bytovou nouzi a oziviti stavebni ruch. Nejvyznamnejsimi z techto opatreni byly zakony o stavebnim ruchu z let 1919 az 1924. Stejny ucel sledovaly take zakon o podpore soukromeho stavebniho podnikani c. 219/1920 Sb. z. a n. a neprime podpory podle t. zv. odpisovych zakonu z let 1921 a 1923.

Obtize, ktere se v te dobe stavely v cestu zadoucimu rozvoji stavebniho podnikani, vyplyvaly predevsim z neustalenych pomeru hospodarskych. Prudce stoupajici stavebni naklady od r. 1919, nemoznost dosici na stavbu hypotekarniho uveru v normalni vysi a naprosta nerentabilita staveb provadenych za techto pomeru ukazaly se takovou prekazkou stavebniho ruchu, ze ji nebylo mozno preklenouti bez vydatne statni pomoci. Zakony o stavebnim ruchu volily proto takove zpusoby statni podpory, aby stavebnika zbavily predem risika ocekavaneho poklesu hodnoty stavby az se pomery na stavebnim trhu ustali, aby mu zajistily vynosnost provadene stavby a konecne aby mu take umoznily ziskati na stavbu potrebny hypotekarni a stavebni uver. Hlavnim ucelem podpory podle vsech zakonu o stavebnim ruchu z r. 1919 az 1924 bylo tedy nahraditi stavebnikovi rozdil mezi vysokym stavebnim nakladem, za ktery dum vystavel, a stavebnim nakladem, jaky bude miti dum v dobe ustalenych pomeru na stavebnim trhu. Tento rozdil, vyjadrujici pokles hodnoty domu, je bezne nabyvan "mrtvym stavebnim nakladem". Hlavni zpusoby podpory podle zakonu o stavebnim ruchu, poskytovane za tim ucelem, aby stavebnikovi nahradily tento mrtvy stavebni naklad, byly statni zaruka a prispevek na 25 let.

Statni zaruka podle zakonu do r. 1924 byla netoliko obvyklym rukojemstvim statu za urokovani a splaceni zapujcky, nybrz stat se tu primo zavazoval, ze bude sam tuto zapujcku urokovati a umorovati az do uplneho splaceni. Podpora v teto forme poskytovana cinila podle zakonu z let 1919 az 1922 60 az 85% statem uznaneho stavebniho nakladu, podle zakona z r. 1923 50 az 70% a podle zakona z r. 1924 35 az 55% tohoto nakladu.

Prispevek na 25 let byl poskytovan podle prvnich zakonu v odstupnovane vysi vzdy po peti letech (od 4% az do 2.5% nebo 1%) ze statem uznaneho stavebniho nakladu, pozdeji pevnym procentem (od 23/4% az do 1%) z tohoto nakladu. Prispevek byl urcen k snazsimu urokovani a umorovani stavebniho nakladu, jehoz nahrada byla opatrena zpravidla bez pomoci statni zaruky.

Pro otazku nahrady casti teto podpory, kterou resi projednavany vladni navrh, je dulezite, ze v zakonech o stavebnim ruchu si vyhradil stat pozadovati nahradu casti podpory jen u domu vystavenych se statni zarukou, nikoli take u domu s podporou ve zpusobe prispevku na 25 let. Tato vyhrada postihoveho prava na cast podpory, cili t. zv. regresu, je u podpory ve zpusobe statni zaruky normovana ustanovenimi §u 69 zakona c. 100 z r. 1921, §u 61 zakonu c. 45 z r. 1922 a c. 35 z r. 1923, jakoz i ustanovenimi §u 58, odst. 4 narizeni c. 191 z r. 1921 a §u 51, odst. 4 narizeni c. 160 z r. 1923.

Podle techto ustanoveni mela byti uprava regresu provedena vladnim narizenim. Ponevadz vsak s upravou nahrady souvisi nektera ustanoveni, k jejichz provadeni je treba zakona, bylo nutno predloziti navrhy na reseni teto otazky k ustavnimu projednani zakonodarnym sborum.

Nynejsi vladni navrh o nahrade podle zakonu o stavebnim ruchu je jiz tretim, ktery resi tuto otazku. Po prve se objevil navrh na upravu postihoveho prava statu v posl. snemovne v r. 1932, kdy v ramci vladniho navrhu bytoveho zakona byl jeden jeho oddil venovan teto veci. Pozdeji, kdyz bylo zrejmo, ze k ustavnimu projednani tohoto navrhu jako celku nedojde, byla materie, zabyvajici se touto otazkou, zpracovana v samostatny navrh, ktery podala vlada posl. snemovne v roce 1934. Navrh byl pridelen soc.-politickemu vyboru, ktery pro jeho podrobne prostudovani zvolil zvlastni subkomitet. Tento splnil svuj ukol v nekolika schuzich. Rozebral celou osnovu a navrhl cetne jeji zmeny a doplnky, o kterych jednal jeste soc.-politicky vybor a projevil o navrzene uprave v celku shodne mineni se subkomitetem. Dalsim pracim na osnove zabranilo bohuzel rozpusteni Narodniho shromazdeni na jare r. 1935.

Nynejsi vladni navrh je v podstate jen formalne upravenym navrhem z roku 1934, zmenenym a doplnenym jen potud, pokud tim mely byti realisovany pozadavky nebo prani byvaleho podvyboru.

Prihlizeje k zavaznosti a slozitosti upravy nahrady, poveril soc.-politicky vybor prostudovanim takto upraveneho vladniho navrhu i tentokrate zvlastni podvybor. Vysledky jednani tohoto podvyboru byly pak podkladem vlastniho jednani soc.-politickeho vyboru.

Jednani se neobmezilo pouze na nahradu pri podporach podle zakonu o stavebnim ruchu, nybrz i na otazku nahrady pri jinych stavebnich podporach, a to pri podpore soukromeho stavebniho podnikani podle zakona c. 219 z r. 1920 a pri neprime podpore podle t. zv. odpisovych zakonu.

Podle zakona o podpore soukromeho stavebniho podnikani poskytoval stat subvence v hotovosti az do vyse 40 % stavebniho nakladu domu. Podle zpravy ministerstva verejnych praci, ktere zakon provadelo, byla tato subvence poskytnuta pouze na stavbu 23 domu. Vyplacene podpory cinily celkem asi 8,642.000 Kc. Pouze ve dvou pripadech presahovala poskytnuta subvence, a to jen zcela nepatrne, castku, kterou projednavany vladni navrh oznacuje jako "mrtvy stavebni naklad" pri podpore ve zpusobe prispevku a ktera ma zustati predpisem nahrady nedotcena. Ponevadz by se v praxi jednalo o nepatrne castky jen ve dvou pripadech, souvisicich nadto s nahradou pri podpore ve zpusobe prispevku, nebyl navrh na tento zpusob podpory rozsiren.

Pokud jde o neprimou podporu podle t. zv. odpisovych neboli Rasinovych zakonu, dospel vybor k presvedceni, ze tato forma neprime stavebni podpory ani vecne ani formalne nijak nesouvisi s otazkou nahrady, jak je upravena v projednavanem navrhu. Neni tudiz mozno, aby tyto dve zcela odlisne materie byly spojovany v jeden celek. Bude snad veci parlamentni usporne a kontrolni komise, aby posoudila, zda a do jake miry by byl oduvodnen pozadavek nahrady take v techto pripadech a aby v kladnem pripade ucinila opatreni, aby prislusna osnova byla vypracovana.

Jednaje o nahrade pri podporach podle zakonu o stavebnim ruchu z let 1919 az 1924 dospel soc. politicky vybor k presvedceni, ze pozadavek nahrady u podpory ve zpusobe prispevku odporuje pravni povaze teto podpory. Nehledic k tomu, ze nahrada u podpory ve zpusobe prispevku nebyla v zakonech o stavebnim ruchu vyhrazena, je pravni povaha pri teto forme podpory zcela jina nez pri statni zaruce.

Statni prispevek zapisoval se totiz pri nemovitosti, na kterou byl poskytnut, v pozemkove knize na list statkove podstaty jako realni pravo a tvoril spolu s knihovnim telesem predmet zastavniho prava za hypotekarni dluhy. Byl-li by tedy dnes zakonem vyhrazen statu narok na nahradu u teto podpory, znacilo by to ve verejnosti podlomeni duvery v nabyta prava a tim take v pravni bezpecnost naseho zakonodarstvi. Nejtizeji by tim byla dotcena prava veritelu, kteri, vedeni duverou ve verejne knihy, poskytli hypotekarni uver na stavby takto podporovane.

Dulezitou namitkou je take, ze prakticke provadeni predpisu oddilu III navrhu by se setkalo se znacnymi potizemi. Ve vsech techto pripadech bylo by totiz nutno za ucelem urceni vyse nahrady provesti odhad nynejsi hodnoty stavebniho nakladu, na jehoz zuroceni a umor se poskytuje prispevek. To by znamenalo provadeti pres 7.000 odhadu s vysledkem pro statni pokladnu velmi pochybnym.

Veden temito pravnimi i vecnymi duvody usnesl se soc.-politicky vybor doporuciti plenu poslanecke snemovny, aby cely oddil III, jednajici o nahrade pri podpore ve forme prispevku, byl z navrhu vypusten. Zmeny z toho vyplyvajici, jakoz i jine formalni a vecne zmeny, na kterych se soc.-politicky vybor usnesl a ktere s patricnym oduvodnenim doporucuje plenu ke schvaleni, jsou patrny z tistene zpravy.

K objasneni rozsahu podpory, jiz se ma nahrada podle pozmeneneho navrhu tykati, povazuji za nutne uvesti tato statisticka data:

Podpora ve zpusobe statni zaruky nebo zapujcky statu podle zakonu o stavebnim ruchu z let 1919 az 1924 byla udelena:

1. obcim na stavbu

a) 1323 najemnich domu s 12.164 byty o stavebnim nakladu okrouhle 868,342.000 Kc, z nehoz cini zarucene (prime) zapujcky okrouhle 692,361.000 Kc,

b) 604 rodinnych domku s 692 byty o stavebnim nakladu okrouhle 46,988.000 Kc, z nehoz cini zarucene (prime) zapujcky okrouhle 34,976.000 Kc;

2. obecne prospesnym stavebnim sdruzenim na stavbu

a) 1.368 najemnich domu se 17.518 byty o stavebnim nakladu okrouhle 1.375,955.000 Kc, z nehoz cini zarucene (prime) zapujcky okrouhle 1.095,718.000 Kc,

b) 12.624 rodinnych domku s 14.559 byty o stavebnim nakladu okrouhle 1.444,766.000 Kc, z nehoz cini zarucene (prime) zapujcky okrouhle 1.095,132.000 Kc;

3. jinym stavebnikum na stavbu

a) 729 najemnich domu s 4.958 byty o stavebnim nakladu okrouhle 368,900.000 Kc, z nehoz cini zarucene zapujcky okrouhle 245,475.000 Kc,

b) 4.119 rodinnych domku s 4.767 byty o stavebnim nakladu okrouhle 284,475.000 Kc, z nehoz cini zarucene zapujcky okrouhle 153,232.000 Kc.

Celkem byla tedy udelena tato podpora na 3.420 najemnich domu a na 17.347 rodinnych domku dohromady s 54.658 byty o stavebnim nakladu okrouhle 4.389,426.000 Kc, z nehoz cinily zarucene (prime) zapujcky okrouhle 3.316,894.000 Kc.

Pozoruhodne jsou take statisticke udaje o povolani vlastniku nebo cekatelu rodinnych domku. Je z nich zrejmo, ze jde prevazne o prislusniky socialne slabych vrstev, a ze jsou tudiz nektere ulevy v navrhu obsazene pro tyto pripady oduvodneny.

Z celkoveho poctu vlastniku (cekatelu) rodinnych domku, kteri staveli s podporou podle zakonu z let 1919 az 1924, pripada v procentech: na samostatne drobne zemedelce 12.66%, na stavebni zivnostniky 4.36%, na ostatni - ponejvice drobne - zivnostniky 12.65%, na zemedelske delniky 3ÿ19%, na stavebni delniky 5.25%, na horniky 5.81%, na ostatni delniky 17ÿ02%, na zeleznicni zamestnance 14.89%, na jine statni zamestnance 8.41%, na ostatni verejne zamestnance 9.46%, na soukrome zamestnance 4.92%, na ruzna jina povolani 1.38%, uhrnem 100%.

Konecne povazuji za nutne zminiti se jeste o tom, jak je odhadovan rocni vynos nahrady podle projednavane osnovy zakona.

Z celkoveho poctu 3.420 najemnich domu a 17.347 rodinnych domku, na ktere byla udelena podpora ve forme statni zaruky nebo prime zapujcky statu, ma se nahrada tykati 3.383 najemnich domu a 17.103 rodinnych domku. Rozdil dluzno si vysvetliti tim, ze odpadly domy, u kterych byla podpora odvolana, nebo kde se vlastnik jiz se statem vyrovnal, nebo kde konecne byla podpora likvidovana pri drazbe domu.

Pro bezprostredni vynos nahrady prichazeji v uvahu predevsim: 1. najemni domy soukromniku v poctu 517 o stavebnim nakladu okrouhle 186,341.000 Kc, se zarucenymi zapujckami v uhrnne castce okrouhle 119 mil. 433.000 Kc. Kapitalovy vynos nahrady u techto domu cinil by uhrnem 58,817.400 Kc. Rocni vynos pri 6% anuite by cinil 3,529.044 Kc, nehledic ke zvyseni z duvodu zamoznosti; 2. vsechny rodinne domky - s vyjimkou domku o jednom byte do 40 m², ktere maji byti osvobozeny, a domku s 2 byty do 40 m² nebo s 1 bytem do 60 m², u nichz mohou byti platy na nahradu odsunuty podle § 11 navrhu.