Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 127. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 16. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Taub, dr Markovic, Langr, Kosek.

Zapisovatele: Bergmann, Vicanek.

203 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Mlcoch, dr Spina, dr Zadina, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Mistopredseda Kosek (zvoni): Zahajuji 127. schuzi poslanecke snemovny.

Snemovna je zpusobila jednati.

Ministerstvo vnitra sdelilo pripisem ze dne 11. prosince 1937, c. 84.461/1937-9, ze na misto uprazdnene umrtim posl. Najmana povolalo podle §u 56 radu voleni do posl. snemovny nahradnika Emanuela Haningera, reditele Ustredniho svazu zivnosti stavebnich pro republiku Ceskoslovenskou v Praze, a ze mu vydalo overujici list poslanecky.

Jmenovany pan poslanec dostavil se do dnesni schuze.

Ponevadz pred tim podle §u 6 jedn. radu v kancelari snemovni podepsal slibovaci formuli, pristoupime ke slibu podle §u 22 ust. listiny a §u 6 jedn. radu tim zpusobem, ze prectena bude ustavou predepsana formule slibovaci, pan poslanec Haninger ke mne pristoupi a vykona slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Zadam o precteni slibovaci formule, a pana posl. Haningera zadam, aby pristoupil ke mne vykonat slib.

Zastupce snem. tajemnika dr Mikyska (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Posl. Haninger (podavaje mistopredsedovi Koskovi ruku): Slibuji.

Do vyboru zemedelskeho vyslal klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Lichnera za posl. Ursinyho.

pocatkem schuze:

Zprava tisk 1189.

Zapisy o 115. a 116. schuzi posl. snemovny, proti nimz nebylo namitek podle § 73 jedn. radu.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o vcerejsi 126. schuzi snemovny projevy hrube urazlive z reci posl. Salata a dr Peterse a projevy ohrozujici bezpecnost statu a hrube urazlive z reci posl. Brodyho.

Mistopredseda Kosek (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o odst. 1 az 12 poradu, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1145), kterym se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 21. prosince 1935, c. 267 Sb. z. a n., o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove (tisk 1158).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1124), kterym se stanovi srazky z platu presidenta republiky, clenu Narodniho shromazdeni, predsedy a clenu vlady, jakoz i guvernera Podkarpatske Rusi (tisk 1164).

3. Zprava vyboru socialne-politickeho, ustavne-pravniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1123) o uspornych opatrenich personalnich (tisk 1169).

4. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1106), kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 23. cervna 1936, c. 180 Sb. z. a n., o dani z umelych jedlych tuku, a vladni narizeni ze dne 12. brezna 1934, c. 51 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich tykajicich se vyroby a prodeje umelych tuku jedlych (tisk 1170).

5. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1107), jimz se upravuje statni monopol umelych sladidel (tisk 1171).

6. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1117), kterym se meni zakon ze dne 25. zari 1919, c. 533 Sb. z. a n., jimz se zavadi vseobecna dan napojova, ve zneni clanku II zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 677 Sb. z. a n. (tisk 1172).

7. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1166) o kartelovem poplatku (tisk 1173).

8. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1112) o prispevku na obranu statu a o dani z mimoradnych zisku (tisk 1174).

9. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1104), kterym se rozsiruje platnost zakona o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem (tisk 1175).

10. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1105), kterym se meni nektera ustanoveni o kolku z hracich karet (tisk 1176).

11. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1108) o dani z limonad, mineralnich a sodovych vod (tisk 1177).

12. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1116), kterym se meni zakon ze dne 27. listopadu 1930, c. 168 Sb. z. a n., o dani z piva (tisk 1178).

Zpravodaji jsou: pri odst. 1 a 3 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann, pri odst. 2 a 7 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. R. Chalupa, pri odst. 3 poradu za vybor soc.-politicky p. posl. Rybarik, za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter, pri odst. 4, 5 a 6 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. Martinasek, pri odst. 8 az 12 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. dr Novak.

Budeme pokracovati ve sloucene rozprave.

Prihlaseni jsou jeste recnici: na strane "proti" pp. posl. inz. Schwarz, Turcek, Synek, inz. Peschka, Knebort, Vallo, Kundt, Machacova-Dostalova; na strane "pro" pp. posl. dr inz. Lokscha, Zischka, Stunda.

Davam slovo prvnimu recniku, zapsanemu na strane "proti", p. posl. inz. Schwarzovi. (Hlasy: Neni pritomen!)

Neni pritomen, ztraci slovo.

Davam slovo zapsanemu recniku na strane "pro", p. posl. dr inz. Lokschovi.

Posl. dr inz. Lokscha (nemecky): Damy a panove!

Jest stara pravda a nelze o tom pochybovati, ze nove dane a zvlaste dane v teto mire, jak je tato snemovna jeste nikdy neschvalila, vsechny strany pocituji tisnive. Ale vec se ponekud zmeni, prilozime-li k ni kriterium objektivni statni nezbytnosti, totiz tehdy, kdyz se tato statni nezbytnost jmenuje: Opatreni k udrzeni miru. V teto chvili ziskaji pro to plny zajem siroke vrstvy, nebot nejde o nic noveho, nybrz jen o provedeni stareho rimskeho prislovi: Si vis pacem, para bellum. Dosahneme-li tohoto cile, pak jest vydaj, ktery mame povoliti, uplne na miste. A ponevadz my, nemecti krestansti socialove, kazdym vlaknem sveho mozku a srdce chceme mir, budeme pro tyto osnovy hlasovati.

Jest jasne, ze se za krutosti, ktere tyto zakony nepochybne prinaseji, cini odpovednou koalice. Ale stejne spravne jest, ze koalice usilovala zmirniti tyto tvrdosti a ze se ji to take v cetnych dulezitych vecech podarilo. Podarilo se nam uciniti branny prispevek mirnejsim a spravedlivejsim; podarilo se nam podstatne zmirniti i dan z piva; u mineralnich vod se nam podarilo osvoboditi od dane lazenske hosty u zridla a nelze se nezminiti ani o tom, ze pro autonomni samospravne sbory neni zde moznosti ukladati prirazky. Bylo by mylkou, a to umyslnou mylkou, kdyby nekdo chtel rici, ze tyto nove dane jsou padnym dukazem pro schodkove hospodareni statu. Damy a panove! Bez pozadavku na zbrojeni byl by nas ucet, nas rozpocet aktivni. A zbrojeni, ktere stoji tolik penez, jsme nezahajili my. Zakony vsak prinaseji i nikoliv nepodstatne ulevy hospodarstvi a zde ukazuji predevsim na navrh zakona o dani z vina.

Jest to stara a otrepana pravda, ze nasi vinari byli pastorkem danoveho zakonodarstvi. Zdalo se jeste primo pred nekolika tydny, ze se chcete pridrzovati teto tradice, kdyz jste prikrocili k tomu, aby se danove zatizeni zvysilo i u vina. Kazde usili bylo zdanlive marne, aby tato tiziva bremena byla zmirnena, a prece se to, pravim bohudik, podarilo; se zvlastni radosti se zde zminuji o usili nemeckych krest.-socialnich clenu Narodniho shromazdeni s ministrem Zajickem v cele, kteri po leta houzevnate pracovali, aby toto nebezpeci odvratili. To jest nebezpeci pro vinare, ale i pro spotrebitele, nebot bylo by to nepochybne zpusobilo zdrazeni vina. Konstatujeme, ze pred nami lezici navrh zakona o dani z vina jest prvnim pozoruhodnym uspechem v tomto oboru po delsi dobu. Vitame tento uspech nejen jako uspech vinaru, nebot to jsou nejdrobnejsi lide v zemedelstvi, majici nejvice deti, nybrz i jako uspech hostinskych a uvitaji to take spotrebitele, ponevadz nezpusobi zadneho zdrazeni. Nase vinarstvo vidi v teto veci pocatek zlepseni, zacatek k nutne uprave. Tato uprava jest oduvodnena, ponevadz nase vinarstvi jest sobestacne, pokud jde o mnozstvi, jezto podalo dukaz, ze i pokud jde o jakost, jest schopne plneho a celeho vykonu. Jest to nesmyslne, ze v oboru obchodu s vinem lze konstatovati cenove rozpeti az o 500%. Tato uprava jest oduvodnena, aby se zabranilo nadvyrobe, pred kterou tesne stojime, ponevadz ta ihned zpusobi nevynosnost. Proto se vinarstvo obraci na prislusna vladni mista, aby tento uspech dale vybudovala k normovani pestovani vina, pestitelskych ploch a vyberu druhu, dale k organisovani sklepniho hospodarstvi a odbytu a predevsim jako vrcholu k vydani noveho zakona o dani z vina.

Pan zpravodaj dr Novak uzil ve sve zprave "okridleneho" vyroku, ze se husam, kdyz se skubaji, domlouva, ze by je clovek rad hladil, a rekl, ze prakse techto zen, ktere to delaji, nezapomina ani na to, aby oskubane husy byly lepe krmeny, aby zase dostaly nove peri. Teto lidove moudrosti mela by dbati i nase statni financni sprava, ktera pusobi jako skubacka. Mela by pridrzovati sve organy, aby lidu domlouvaly. Lid pochopi, ze musi platiti, ale nikdy nepochopi, ze mimo to se s nim zachazi bezohledne a nasilne. Prese vsechny smernice, ktere financni sprava v tomto smeru vydala a jejichz ucelem jest, aby se s poplatniky lepe zachazelo, musim konstatovati, ze jsou jeste tu a tam prednostove berni spravy - v nemeckem uzemi bohuzel cetni - kteri se uzaviraji, nedovoluji s sebou promluviti a povazuji za svou hlavni cinnost narizovati zabaveni a exekuce. Nechci nikterak zapoliti v obrane chronickych neplaticu, nybrz chci pronesti durazne slovo, aby se vice dbalo zdvorilosti, kterou dosud nemuzeme konstatovati na vsech mistech.

Nyni neco o kapitole "Hlazeni a krmeni oskubanych husi". Vsichni vime, jak cela verejnost prijima nas pokyn, ze se to musi statu poskytnouti, a tento pokyn nestaci, nebot lide budou nam klasti otazky, na ktere musime odpovedeti, totiz, je-li stat odhodlan honorovati obeti a duveru ve lhute, kterou sam urci. Tuto otazku nam kladou majitele rent, obligaci a zastavnich listu z doby pred r. 1914, ale i z doby po r. 1918. Tito majetnici rent z doby pred r. 1914, tak zvani staroduchodci, nejsou za Boha zvlastnosti jednoho naroda nebo dokonce jedne strany, otazka staroduchodcu jest veci celeho statu a cele financni politiky. Staroduchodci nam cini konkretni vytku, ze nebyla provedena zadna pomocna akce pro duchodce, kteri za techto opatreni zustanou s holyma rukama. Zatim co se v mirove smlouve pravi, ze verejni veritele nemaji utrpeti zadnou skodu, ze prevzate dluzni zavazky jsou splatne bez jakekoliv dane, poplatku nebo jine srazky, neuziva se bohuzel techto ustanoveni vuci staroduchodcum. Naopak nastala fakta, ktera uspory a penize sverene statu k hospodareni tak zmensila, jako jarni slunce snih. Doslo ke srovnani stare koruny s korunou ceskoslovenskou, k jejimu dvojimu znehodnoceni, ke snizeni urokove miry, k zavedeni rentove dane a vysledek toho jest, ze dnesni kupni sila kuponu nahradni renty cini sotva 10% kupni sily z roku 1914. Zadalo se o zhodnoceni. Zname osud techto pozadavku. Dosud byly odmitany. Poukaz staroduchodcu na priklady v Nemecku, kde se provedlo zhodnoceni na 15%, nebo poukaz, ze v Rakousku byl vydan ochranny zakon pro drobne duchodce, byl stale odbyvan tim, ze se rikalo: Vzdyt kursovni hodnota vasich papiru jest vyssi nez 15% a proto chybeji vecne predpoklady, abychom ucinili obdobna opatreni jako Nemecko anebo Rakousko. Ale mezi tim kursovni hodnoty klesly a cini dnes sotva 10%, jsou zde tedy nove predpoklady. Mnoho staroduchodcu zemrelo. Neni tedy potrebi od financni spravy nebo od statu velkych obeti. Podle meho mineni mohl by nam byti prikladem rakousky zakon na ochranu drobnych duchodcu. Nepodcenuji zde tezkosti, prave pri jednani o novych danich, ani naprosto tech tezkosti, ktere jsou spojeny s uskutecnenim teto otazky. Ale take prosim, abyste nezapominali a nepodcenovali zasadni psychologickou stranku teto otazky. Podivame-li se na socialni stranku teto otazky, vidime, ze vetsina staroduchodcu zije v trpke nouzi. Oni a jejich okoli se oznacuji jako obeti tak zvaneho nejlepsiho dluznika, totiz statu. Mnozi zvolili dobrovolnou smrt, jini pripadli na obtiz verejnym zarizenim. Vetsina z nich nema vysluzneho, nema prostredku a ani moznosti byti prijata do socialnich starobnich zaopatrovacich ustavu, protoze se jim rika, ze jsou prilis mladi nebo ze jsou prece majetniky starych rent. Zde v teto snemovne bylo vysloveno vseobecne rozsirene slovo, ktere melo take velky ohlas, ze totiz pense nejsou zadna milost, a ja doplnuji toto rceni tim, ze ani renty nejsou almuznou.

Nez skoncim, zformuloval bych svuj nazor o teto kapitole takto: Jest povinnosti a ukolem vlady dostatecne se postarati o tyto obeti financni politiky, ktere bych rad nazval invalidy statni financni politiky, a to tim, ze pripravime zakon na ochranu drobnych duchodcu, a ze dale az do te doby spravne-technickymi opatrenimi bude zjednana uleva pri prijimani a zahrnuti do socialni starobni pece ve zvlast kriklavych pripadech takovych staroduchodcu.

Financni sprava si urcite lame hlavu tim jsem o tom presvedcen - jak ve svych mezich bude pristiho roku slaviti jubileum. Musi to udelati dustojne a udelati to tak, aby kazdy z toho neco mel a aby tato nadhera a slavnost zanechala nepomijejici pamatku. A tu si myslim, ze byste mohli zaloziti takovou nesmazatelnou pamatku, kdyby statni financni sprava zase uvedla do poradku vec staroduchodcu. To by verejnost vdecne prijala a vzbudilo by to velky ohlas.

V souvislosti s temito danovymi navrhy jest jeste jedna vec, kterou bych naznacil slovy: "Dej a bude ti dano!" To jest rceni, ktere jiz casto bylo vyzkouseno a ktereho nemuze nedbati ani financni sprava. Jde zde o starou vec, kterou projednavali cetni z vas v teto snemovne, totiz o to, ze po prevratu velmi mnoho aktivnich a neaktivnich dustojniku behem spravniho rizeni ztratilo svou hodnost. Vite, ze to souviselo s prihlaskou. Tehdy mela velky vyznam i anonymni udani, byli zadani svedci a rozhodovalo se casto, aniz byli lide vyslechnuti. Nasledek toho byl, ze lide ztratili svou hodnost. Zalozni dustojnici tim tak velice netrpi, ale pro byvale aktivni dustojniky melo to za nasledek take ztratu dustojnicke pense, misto ktere dostavaji pensi vojenskych gazistu. Damy a panove! Jsem naprosto dalek toho, abych tuto osnovu zakona kritisoval, ale rad bych upozornil na neco, co dnes po 18 letech cetni postizeni rikaji. Slysime od nich stejne jako drive stereotypni prohlaseni: "Nejsem vinen, se mnou se nespravedlive zachazelo." O tom bychom meli premysleti. Kdyby na tyto lidi padalo byt jen zdani viny, neopakovali by to stereotypne, neustale. Mimo to prohlasuji, ze byli odsouzeni, aniz byli slyseni, ze se jim neposkytla moznost se obhajiti. Byli tedy odsouzeni na dozivoti, od te doby uplynulo 18 let, cetni z nich se smirili se svym osudem, ale cetni trpi velkou nouzi. Mnozi se proto dostali na scesti, a nikdo jich nelituje vice nez ti, kdoz to poctive mini s oporami statu, to jest s vojskem a dustojnickym sborem. Bylo by se zabranilo mnohemu utrpeni, kdyby se jim byla poskytla moznost se ospravedlniti. Ani to nejsou veskrze Nemci. Jsou ovsem ve vetsine, ale jsou mezi nimi i prislusnici jinych narodnosti. Kdyz jsem se jednou na to dotazoval, mnozi rekli: Dnes se o tom smysli jinak nez tehdy v letech 1919 a 1920. Domnivam se, ze mnozi z postizenych byli jen proto odsouzeni, ze se jim vycitaly ciny, ktere provedli spatne chapajice sve vedomi povinnosti. Ale bylo to vedomi povinnosti a dustojniku vedomych sve povinnosti, kteri prisne dodrzuji prisahu, je potrebi stale, nyni i v cele budoucnosti.

V souvislosti s tim rad bych dal podnet, aby se premyslelo o tom, aby se beze zmeny zakona poskytla moznost prozkoumati stara rozhodnuti, a to ve forme individualnich zadosti. Kdo o to zazada, ma miti moznost, aby jeho pripad byl znova prezkouman. Snad by se to dalo udelati tak, aby se to nekonecne neprotahovalo, ze by bylo nutno podati zadost do 31. prosince 1938 a pak by zaverem v priznivem pripade mela byti byvalym dustojnikum a gazistum vracena hodnost nebo nove upraveny pense.

Podobne jest tomu u dele slouzicich poddustojniku. Rikalo se, ze jim ma byti zapoctena hodnost a sluzebni doba, meli byti postaveni na roven jinym ceskoslovenskym pensistum. Ale nedoslo k tomu. Nerikejte mi, ze to nejde. Nestavte proti tomuto pozadavku zadne cislice nebo penezni hodnoty. Nejde jen o penize, nybrz zde jde o mnohem vyssi hodnoty, o pravo, mravnost a nikoliv na poslednim miste o statne politickou moudrost. Domnivam se, ze by jubilejni rok statu byl dustojnym ramcem nejakeho dustojneho cinu. A v teto souvislosti bych rad na konec upozornil na zajmy staroduchodcu a na dustojniky a vojenske gazisty kdysi hodnosti zbavene.

Koncim tim, ze u danovych navrhu, ktere mame v tomto rozsahu povoliti, nejsou rozhodujici jen cislice. Dbejte i bolesti a utrpeni, ktera naplnuji mnoho srdci, jez jsem uvedl, a pokuste se tato srdce ziskati pro stat a hospodarstvi. (Potlesk.)