Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 126. schuze (obsah, prilohy) | Streda 15. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Sivak, dr Markovic, Langr, Kosek, Taub.

Zapisovatele: Pik, Jasa.

218 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Mlcoch, Zajicek.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupci dr Mikyska, dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi v 1 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Zvonickovi; na tyden posl. Jakschovi.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. dr Dominik.

Ministr prumyslu, obchodu a zivnosti Mlcoch oznamil pripisem ze dne 14. prosince 1937, ze vzhledem k svemu jmenovani ministrem vzdava se funkce mistopredsedy posl. snemovny.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kliebra za posl. Hirteho.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche u. Karpathendeutsche Partei" posl. dr Roscheho za posl. dr Kellnera.

Predseda senatu NSRC sdelil pripisem ze dne 14. prosince 1937, c. 6840, ze senat zvolil v 93. schuzi dne 13. prosince 1937 cleny (nahradniky) Staleho vyboru podle §u 54 ustavni listiny: 1. sen. Donat (dr inz. Botto); 2. sen. dr Soukup (Modracek); 3. sen. dr Klouda. (Panek); 4. sen. dr Hruban (dr Karas); 5. sen. Thor (Reyzl); 6. sen. dr Buday (dr Matousek); 7. sen. dr Smeral (Kreibich); 8. sen. Frank (Krczal).

Dotazy posl. Revaye:

min. vnitra:

o nespravnem jednani cetnickeho stabniho strazmistra Hintermillera ve Velikych Lockach (c. D 433-IV).

ze cetnicky strazmistr J. Lazoryk z Filipce zneuziva sve uredni moci a nepostupuje nalezite (c. D 434-IV),

o nezakonnem postupu velitele cetnicke stanice ve Filipci (c. D 435-IV);

min. skolstvi a nar. osvety:

o nespravnem postupu reditelstvi statniho ucitelskeho ustavu v Mukaceve (c. D 436- IV),

o nezdravych vnitrnich pomerech na statnim realnem gymnasiu v Chustu (c. D 437- IV),

o nespravnostech pri vyucovani na statnim realnem gymnasiu v Berehove (c. D 438- IV),

ve veci predsedy zkusebni komise pro mestanske skoly v Uzhorode (c. D 439-IV),

o odneti pravomoci skolnim inspektorum a preneseni na skolsky referat (c. D 440-IV);

min. nar. obrany ve veci Vasila Sprjachy, statniho ucitele (c. D 441-IV).

Odpoved min. skolstvi a nar. osvety na dotaz posl. J. Sedlacka (c. D 423-IV).

pocatkem schuze: zprava tisk 1186.

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu, a to ke spolecnemu jednani o odstavcich 1 az 12 poradu, jimiz jsou:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1145), kterym se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 21. prosince 1935, c. 267 Sb. z. a n., o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove (tisk 1158).

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1124), kterym se stanovi srazky z platu presidenta republiky, clenu Narodniho shromazdeni, predsedy a clenu vlady, jakoz i guvernera Podkarpatske Rusi (tisk 1164).

3. Zprava vyboru soc.-politickeho, ustavnepravniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1123) o uspornych opatrenich personalnich (tisk 1169).

4. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1106), kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 23. cervna 1936, c. 180 Sb. z. a n., o dani z umelych jedlych tuku, a vladni narizeni ze dne 12. brezna 1934, c. 51 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich tykajicich se vyroby a prodeje umelych tuku jedlych (tisk 1170).

5. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1107), jimz se upravuje statni monopol umelych sladidel (tisk 1171).

6. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1117), kterym se meni zakon ze dne 25. zari 1919, c. 533 Sb. z. a n., jimz se zavadi vseobecna dan napojova, ve zneni cl. II zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 677 Sb. z. a n. (tisk 1172).

7. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1166) o kartelovem poplatku (tisk 1173).

8. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1112) o prispevku na obranu statu a o dani z mimoradnych zisku (tisk 1174).

9. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1104), kterym se rozsiruje platnost zakona o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem (tisk 1175).

10. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1105), kterym se meni nektera ustanoveni o kolku z hracich karet (tisk 1176).

11. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1108) o dani z limonad, mineralnich a sodovych vod (tisk 1177).

12. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1116), kterym se meni zakon ze dne 27. listopadu 1930, c. 168 Sb. z. a n., o dani z piva (tisk 1178).

Zpravodaji jsou: pri odstavcich 1 a 3 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann; pri odstavcich 2 a 7 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. R. Chalupa; pri odstavci 3 poradu za vybor soc.-politicky p. posl. Rybarik, za vybor ustavne-pravni p. posl. F. Richter; pri odstavcich 4, 5 a 6 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. Martinasek, pri odstavcich 8 az 12 poradu za vybor rozpoctovy p. posl. dr Novak.

Budeme pokracovati ve sloucene rozprave, zacate ve vcerejsi, 125. schuzi snemovny.

Prihlaseni jsou jeste na strane "proti" pp. posl. dr Peters, Ivak, Salat, Knebort, Trnka, Borkanuk, dr Eichholz, inz. Schwarz, Esterhazy, Turcek, Synek, inz. Peschka, Vallo, Kundt, Machacova; na strane "pro" pp. posl. K. Chalupa, Bezdek, Batkova-Zackova, Nemec (csl. soc. dem.), Curik, Otahal, Stunda.

Davam slovo prvemu recniku na strane "proti", p. posl. dr Petersovi.

Posl. dr Peters (nemecky): Slavna snemovno!

Bohaty a pestry venec danovych osnov, kterym se zde mame zabyvati, vyzaduje, abychom zaujali k nemu stanovisko nejen s hospodarskeho a financne politickeho, nybrz i s politickeho hlediska. Uvazujeme-li o tech ruznych novych bremenech, musime se nejprve tazati, zda je spravne tvrzeni, ktere jsme tak casto slyseli, ze se obyvatelstvo zatezuje danemi stejnomerne a ze se vsech stran prinasi temto bremenum stejne obeti. Chtel bych nejprve rozebrati tuto otazku podle nekolika konkretnich cisel.

Novymi danemi zvysujeme financni prijem ministerstva financi asi o 20%. Nove osnovy maji zvysiti prime dane o 27%, poplatky asi o 11%, spotrebni dane o 15%. Duchodova, vseobecna a zvlastni dan vydelkova se projednavanymi osnovami, jez maji byti nyni snemovnou prijaty, zvysuji o 41%. Mimoradna dan ze zisku znamena ve svem nynejsim zneni zvyseni statni dane, t. j. vseobecne a zvlastni dane vydelkove bez prirazek o 60%. S vyjimkou zde uvedenych 3 primych dani se nove osnovy nedotykaji ostatnich primych dani. Je potrebi toto konstatovati, nebot jiz z toho vychazi na jevo, ze poplatnici ostatnich dani jsou dotceni nanejvys jen neprimo. To je take proto dulezite, ze jiz cely dosavadni vyvoj smeroval k tomu, aby se prime dane neustale vice zatezovaly a tudiz i obe vydelkove dane byly vystaveny mimoradnemu tlaku, t. j. tedy: jiz po leta se hlavni bremena danoveho zatizeni presunuji na vyrobu.

Musime vsak pripomenouti, ze jsme az dosud neustale zde ve snemovne a i v rozpoctovem vyboru slyseli, ze zivotni otazkou ceskoslovenskeho hospodarstvi a statnich financi je vydatna podpora vyroby, a to proto, ze vyroba ma velmi dulezitou funkci, a to funkci zaopatriti praci. Jen s tohoto hlediska se divame na tuto otazku, a tu musim konstatovati, ze jednak nase finance maji velmi znacny ubytek prijmu, jednak i moznost uziviti nase obyvatelstvo se podstatne snizuje, neuvede-li se primerenym zpusobem vyroba v chod. Je-li tedy cela snemovna toho nazoru, ze je nutno prumysl zvlaste podporovati, pak nam, panove, musi take byti jasno, ze z toho musi byti vyvozeny dusledky. Tesim se, ze vcera kolegove dr Klapka a Vicanek rekli neprimo totez, protoze az do nedavne doby, vazeni panove, bylo v teto snemovne primo trestuhodne, kdyz nekdo prohodil slovo o vyrobe, tedy o podniceni podnikatelske iniciativy, protoze byla do jiste miry obava, ze se tim vlastne slouzi podnikatelskym zajmum. To neni spravne. Domnivam se, ze zde mohu prohlasiti za sudetskonemeckou stranu, ktera se zasazuje o velmi dalekosahly socialni vyvoj a pro nove socialni svedomi, a ze mohu vyslovne zdurazniti, ze nesmime pripustiti zakony a opatreni, ktere by pricinlivosti mohly klasti prekazky; naopak musi se projeviti ochota vytvoriti podniky - se vsemi osobnimi bremeny, ktera jsou s tim spojena - udrzeti iniciativu a postarati se, aby se touto cestou odnala statu starost, jak zaopatriti praci a starost o nezamestnane. Zde se musi slavna snemovna zasadne vysloviti pro nove stanovisko, ze totiz nebude vyjadrovati sve priznive stanovisko k vyrobe jen slovy, nybrz i ciny.

Konstatuji tedy, ze temito osnovami je vyroba velmi citelne dotcena; jiz ve vyboru jsme meli prilezitost vyslovne poukazati, ze se obavame, ze by vyroba mohla byti takovou merou dotcena, ze by se znovu mohla vynoriti socialni otazka. My, kteri zijeme v sudetskonemeckem uzemi hlavne z prumyslove vyroby, kde tedy existence vetsiho poctu lidi je zavisla na tom, zda je jim mozno dati praci v tovarnach, my prirozene musime mnohem vice nalehati a povazovati to mnohem vice za nutne, abyste vy, cela snemovna, se hlasili ke stanovisku, ze udrzeni vyroby je jak socialni, tak i financne politickou nutnosti. Nebot se nam zda, ze pri nasi danove soustave neni mozno uziviti nase obyvatelstvo a dati mu zivotni existenci, nejsou-li kola v pohybu a nekouri-li se z kominu. Konstatuji zde tedy vyslovne: V cele budouci financni politice musime vsemi prostredky napomahati, aby se nenaskytly takove prekazky pro vyrobu, jejichz nasledkem by byly jeji dalsi ubyte.

Na druhe strane se stale zduraznovala s hlediska financne politickeho nutnost co nejvetsi merou setriti. Mam dojem, ze rozpocet, ktery byl zde pred nekolika dny vyrizen, neni rozpoctem uspornym, rozpoctem, ktery by odpovidal dulezitemu a neodkladnemu pozadavku sporiti na vsech usecich statniho hospodarstvi. Uvedomime-li si totiz v souvislosti se zde projednavanymi danemi nekolik skutecnosti, shledame, ze za urcitych okolnosti bylo lze vyhnouti se leckterym temto bremenum, kdybyste byli prave vice setrili. Pripominam jen na pr., ze oba disposicni fondy, ktere podivuhodnym zpusobem zna take demokracie, byly zvyseny na 22 milionu a ze toto zvyseni je o 7 milionu vyssi nez vytezek cele dane z limonad, kterou zatezujeme vyrobu i spotrebu. Nebo zvyseny pozadavek ministerstva vnitra o 164 milionu, jichz ma byti pouzito predevsim pro vojenskou vyzbroj policie, cetnictva a financni straze, cini o 14 milionu vice nez cely ocekavany vytezek mimoradne dane ze zisku. Tato je v rozpoctu stanovena na 150 milionu, zatim co tento zvyseny pozadavek ministerstva vnitra cini 164 miliony. Nevim, zda bylo naprosto nezbytnou potrebou, aby z policie byl ucinen utvar vyzbrojeny tanky a kulomety, jak jsme pred nekolika dny meli prilezitost videti pri oslave 15leteho trvani liberecke policie, a to pruvod s tanky, kulomety a tezce ozbrojenymi policisty. Rozhodne to prave u naseho obyvatelstva nezpusobilo dojem, ze jste zde vytvorili naprostou statni nezbytnost, naopak nasi lide si rikaji: "Proti nam neni potrebi tanku, nam neni treba ukazovati, ze bezpecnostni urad je vlastne vojenskym utvarem."

Ale dovolte, abych ucinil jeste dalsi prirovnani. Schodek statnich drah cini o 37 milionu vice nez celkovy vynos prispevku na obranu statu - a to jak u dane duchodove, tak i u obou dani vydelkovych - kteryzto prispevek je stanoven na 440 milionu. O tomto schodku jsme v rozpoctovem vyboru a zde v plenu jiz leccos slyseli. Velmi smerodatne a velmi vazne korporace ucinily velmi vazne navrhy, jak by se dal odstranit schodek statnich drah. U statnich lazni mame schodek 2.7 milionu. Aby se tento schodek kryl, musite ovsem nikoliv primou, nybrz neprimou cestou zavesti zvyseni kolku z karet, ktery musi vynesti asi pres 2 miliony, tak ze bylo zde prece jen mozno vyhnouti se nekterym z techto bremen, ktera byla ulozena obyvatelstvu ve vysi skoro 1200 milionu, kdyby se konecne jiz jednou udelal vazne poradek ve statnich podnicich a ve statni sprave. O techto cislicich jeste neco povim.

Ministerstvo financi, jez je sice financne politicky velmi bojovnym resortem, ktere vsak podle meho nazoru nema s temito vecmi jinak nic spolecneho, zada o 25 milionu vice pro financni straz, jeji vyzbroj a vybudovani. Kdyby techto 25 milionu nebylo v rozpoctu, cinily by asi tretinu dane z umelych tuku zbytecnou. Chci tim tedy rici, ze nejsme presvedceni, ze pri pripravach techto osnov se primerene dbalo, aby se potreby statu podle moznosti snizovaly a aby se setrilo, aby nebylo treba velikych bremen.

Predlozili nam tedy ve snemovne tyto osnovy a jedna se o nich. Domnivam se, ze musim rici nejprve neco zasadniho o pripravnych pracich a poradach o techto osnovach.

Je zcela jisto, ze se tyto osnovy mely mnohem drive predloziti politicke a hospodarske verejnosti, nez se skutecne stalo. Bylo by byvalo treba, aby se s jejich pripravami nedelaly tajnosti, jiz proto ne, ze se domnivam, ze by praktikove pri pripravnych jednanich o tak dulezitych a zakladnich otazkach byli vykonali cennou praci a uprimne receno, panove, byli by take praci podstatne ulehcili, protoze maji lepsi prehled nez bohuzel nasi panove z financni spravy. Pripravne prace zamestnavaly nejdrive ohromne dlouho ministerska kolegia, jak jsem se dovedel z jednoho rozhovoru. Casto jsem na to poukazoval a chtel to pri teto prilezitosti opakovati: Neni vlastne veci ministerskych kolegii, aby pripravovala zakony. Celkem to vetsinou dopadne spatne; jinak bych nemel priciny, abych vytykal praci, ktera musi prece jen byti praci kvalifikovanou, ze se pri ni nekdy naskytnou veci, jez jsou naprosto nestastne a nevecne. Tolik ucty pred kvalifikovanou praci mam! Ale, panove, nebylo vubec treba zdrzovati ujednane dohody tak dlouho, ze jsme je od aparatu, ktery tu jiz jednou je a ktery snad nemuze pracovati kratsi dobu, obdrzeli tak pozde. Nasledkem jednani ve vyboru je, ze jsme v dobe mezi predlozenim osnovy a vcerejsim dnem, kdy se vratily do snemovny, promarnili ohromne mnoho casu. Rikam to proto, ze je mym nejvniternejsim presvedcenim, ze by bylo mozno bez zmenseni vytezku, ktery se od osnov ocekava a ktery se jimi chce dosahnouti, odstraniti velmi zavazne nedostatky techto osnov a uskutecniti tim prvni zasadu kazdeho zdaneni, ze totiz musi byti stejnomerne a spravedlive.