Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 125. schuze (obsah, prilohy) | Utery 14. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Kosek, dr Markovic, Langr, Taub.

Zapisovatele: Dubicky, dr inz. Fulik.

213 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Mlcoch.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Schlusche; na dnesni a zitrejsi den posl. dr Branzovsky, Brozik; od 14. do 16. tohoto mesice posl. dr Korlath; na tento tyden posl. Kremen, Sivak; do konce tohoto tydne posl. dr Porubszky.

nemoci posl. dr Clementis, inz. Karmasin, dr Kugel.

Nemoci omluvil se dodatecne na dny 9. a 13. t. m. posl. Danihel.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Markovice za posl. dr Meissnera; klub poslancu csl. zivn.-obchodnicke strany stredostavovske posl. Michalka za posl. Ostreho.

Do vyboru imunitniho vyslal klub poslancu csl. zivn.-obchodnicke strany stredostavovske posl. Luku za posl. Pekarka.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Mrskosovou za posl. Kremena; klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Prochazku za posl. Slanskeho a posl. Dollinga za posl. Synka.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal: klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Zapotockeho za posl. Synka; klub poslancu "Bund der Landwirte" posl. Viereckla za posl. Kunze.

pocatkem schuze:

Zprava tisk 1184.

Interpelace tisk 1152 (I az XI).

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu poriadku, ktoreho prvym odstavcom jest:

1. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1145), kterym se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 21. prosince 1935, c. 267 Sb. z. a n., o prirazkach k dani z. obratu a dani prepychove (tisk 1158).

Podla usnesenia predsednictva navrhujem, aby jednanie o tejto veci slucene bolo s jednanim o dalsich 11 odstavcoch dnesneho poriadku, ktorymi su:

2. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1124), kterym se stanovi srazky z platu presidenta republiky, clenu Narodniho shromazdeni, predsedy a clenu vlady, jakoz i guvernera Podkarpatske Rusi (tisk 1164);

3. Zprava vyboru soc.-politickeho, ustavne-pravniho a rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1123) o uspornych opatrenich personalnich (tisk 1169);

4. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1106), kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 23. cervna 1936, c. 180 Sb. z. a n., o dani z umelych jedlych tuku, a vladni narizeni ze dne 12. brezna 1934, c. 51 Sb. z. a n., o nekterych opatrenich, tykajicich se vyroby a prodeje umelych tuku jedlych (tisk 1170);

5. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1107), jimz se upravuje statni monopol umelych sladidel (tisk 1171);

6. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1117), kterym se meni zakon ze dne 25. zari 1919, c. 533 Sb. z. a n., jimz se zavadi vseobecna dan napojova, ve zneni clanku II zakona ze dne 22. prosince 1920, c. 677 Sb. z. a n. (tisk 1172);

7. Zprava vyboru rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1166) o kartelovem poplatku (tisk 1173),

8. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1112) o prispevku na obranu statu a o dani z mimoradnych zisku (tisk 1174);

9. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1104), kterym se rozsiruje platnost zakona o prechodne prirazce k dani duchodove a k dani z tantiem (tisk 1175),

10. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1105), kterym se meni nektera ustanoveni o kolku z hracich karet (tisk 1176);

11. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1108) o dani z limonad, mineralnich a sodovych vod (tisk 1177);

12. Zprava vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu zakona (tisk 1116), kterym se meni zakon ze dne 27. listopadu 1930, c. 168 Sb. z. a u., o dani z piva (tisk 1178).

Slucene jednanie navrhujem, ponevac ide prevazne o predlohy zakonov o daniach, ktorych vynosu ma byt pouzite ke krytiu rozpoctoveho schodku, a i ostatne spoluprejednavane predlohy tykaju sa statnych prijmov, respektive statnych vydavkov.

Su snad nejake namitky proti navrhu na slucene prejednavani tychto odstavcov? (Namitek nebylo.)

Niet ich.

Prejednavanie bude tedy dla navrhu slucene.

Zpravodajcami su: pri odst. 1 a.3 poriadku za vybor rozpoctovy p. posl. Bergmann; pri odst. 2 a 7 poriadku za vybor rozpoctovy p. posl. R. Chalupa; pri odst. 3 poriadku za vybor soc.-politicky p. posl. Rybarik, za vybor ustavne-pravny p. posl. F. Richter; pri odst. 4 a 5 poriadku za vybor rozpoctovy p. posl. Hruby; pri odst. 6 poriadku za vybor rozpoctovy p. posl. Martinasek; pri odst. 8 az 12 poriadku za vybor rozpoctovy p. posl. dr Novak.

Davam slovo najskor zpravodajcovi vyboru rozpoctoveho, panovi posl. Bergmannovi k odst. 1 a 3 poriadku.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavna snemovno!

Zakonem ze dne 21. prosince 1935, c. 267 Sb. z. a n., upravena byla ustanoveni o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove pro dobu od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1937 tak, ze zvlastni prirazka zvysuje se z 50 % dane na 100 % (bez vseobecne prirazky).

Tim byla pravidelna 2 %ni dan z obratu s vseobecnou a zvlastni prirazkou zvysena z dosavadnich 4 % na 5 %.

Zvlastni prirazka byla pak rozsirena na vsechny podniky vyrobni i obchodni, ktere maji tri nebo vice prodejen, v nichz se zbozi prodava primo spotrebitelum, a take na podniky s jednotkovymi cenami i kdyz maji jen jednu prodejnu s jednotnymi cenami.

Tuto zvlastni prirazku plati jmenovane podniky i k pausalovane dani z obratu.

Omezeni zvlastni prirazky na dodavky, provadene prodejnami, jakoz i osvobozeni podniku, jejichz celkovy obrat nepresahoval 500.000 Kc a osvobozeni druzstev od teto prirazky bylo ponechano v platnosti.

Ponevadz ucinnost tohoto zakona koci dnem 31. prosince 1937 a statni pokladna, jakoz i svazky samospravne nemohou v pritomne dobe financni tisne postradati tohoto vydatneho zdroje prijmu, ktery vykazuje rocni vynos asi 600 mil. Kc, navrhuje vlada, aby platnost tohoto zakona byla prodlouzena do 31. prosince 1938, kdy konci take ucinnost zakona o dani z obratu a dani prepychove. Tvrdosti zakona bude se vlada snaziti zmirnovati dalsim soustavnym zavadenim pausalu, jak dosud take cinila.

Nahraditi vynos prirazek jinym zdrojem prijmu je v teto dobe nemozno a proto take statni rozpocet na rok 1938 snemovnou schvaleny s vynosem techto prirazek k dani z obratu a dani prepychove jiz pocita.

Rozpoctovy vybor projednal vladni navrh ve schuzi konane dne 7. prosince 1937 a navrhuje posl. snemovne, aby schvalila osnovu zakona ve zneni, jak se na nem usnesl vybor rozpoctovy.

K osnove zakona o uspornych opatrenich personalnich budiz mi dovoleno rici toto:

Socialni a hmotna uroven statniho zamestnanectva byla pred valkou charakterisovana okridlenymi slovy "leskla bida", nebot mela pozlatkove uniformy, zvucne tituly, pestre rady a povysovani ad honores. Dnes tato bida je tohoto lesku a kouzla zbavena. Nema ani uniforem, ani titulu a radu, ani povysovani ad honores. Drahota a nedostatek potravin a zivotnich potreb nejtiziveji za valky dolehaly na statni zamestnance, nebot byli odkazani na svuj pevny plat.

Nutno priznati, ze republikansky rezim naseho statu se po prevratu snazil, aby zlepsil situaci statniho zamestnanectva ruznymi parcialnimi upravami, drahotnimi pridavky, propocitanim let, zapoctenim presencni vojenske doby sluzebni, pripoctenim valecnych pololeti, rozsirenim casoveho postupu atd. Platovy zakon vsak toto vse zrusil.

Naproti tomu prislo opet obdobi t. zv. prosincovych zakonu, z nichz zakon cis. 286/1924 byl pokusem o snizeni poctu zamestnancu a reformu statni spravy. Predpokladem snizeni poctu zamestnancu mohla byti jedine ucelna reforma statni spravy. K te dosud pristoupeno nebylo, nybrz naopak statni sprave byly ukladany stale nove a nove ukoly, takze restrikce provedena podle zakona cis. 286 z r. 1924 snizila pouze na okamzitou dobu pocet zamestnancu okrouhle o 40.000 osob. Restringovanym zamestnancum bylo doporucovano, aby si hledali k svym malym pensim zamestnani soukrome, cimz bylo vyvolano na trhu prace podbizeni sluzeb, jez melo neblahe dusledky socialni pro zamestnance soukrome.

Pensijni etat byl pak zatizen okrouhle 300 mil. Kc pensemi, vyplacenymi restringovanym zamestnancum. Platnost tohoto neblaheho zakona dosud zrusena nebyla, takze strasi nadale svymi obavanymi ucinky.

V r. 1926 vydany byly zakony platove, ktere mely uciniti poradek v personalni politice statu, zjednati klid v radach zamestnancu a upraviti jejich pomery valorisaci platu.

Dnes po odstupu 11 let od vydani zakona lze objektivne konstatovati, ze zakony tyto sve poslani nesplnily, zvlast kdyz dosud nebyla k nejdulezitejsim jejich paragrafum vydana potrebna vladni narizeni. Normalisace a systemisace sluzebnich mist nevyhovuje dosud ani potrebe spravy ani pranim zamestnancu. Nelze rovnez rici, ze v personalni politice by byl zjednan poradek a mezi zamestnanci klid a spokojenost. Zpravy soc.-politickeho, ustavnepravniho a rozpoctoveho vyboru jsou plastickym obrazem pravnich a hmotnych pomeru zamestnancu. Prosim, abyste jim venovali svou vzacnou pozornost.

V dobe hospodarske konjunktury nebyly pocitovany tolik nasledky bezplanovite personalni politiky, tizivost personalnich nakladu a pensi a take nedolehal na stat tak problem reformy spravy. Teprve hospodarska krise postavila nam v plne nahote pred oci nejen problem reformy spravy, nybrz i problem verejneho zamestnanectva. Problem tento se nevyresi zadnymi nahodnymi uspornymi opatrenimi nebo srazkami z platu a pensi, nybrz naopak se jeste vice zkomplikuje. Nehledime-li k narodohospodarskym ztratam, nutno konstatovati, ze usporna opatreni jiz po 5 let zneklidnuji, znervosnuji a vzrusuji zamestnance obavami o budoucnost vlastni a svych rodin a podlamuji tim ambici a vykonnost zamestnancu ke skode statni spravy.

Usporna opatreni zatezuji vladu i zakonodarne sbory a opet jsou jen nahodnym opatrenim, ktere prinasi jen na kratky cas ulevu statni pokladne, ale problem zde zustava. Pravni pomery zamestnancu jsou zviklany, ba rozruseny a komplikuji se v mire, ktera zasahuje az koreny pravni jistoty. O tom svedci nektera vynesen nejvyssich soudnich tribunalu, dosud nerozhodnute stiznosti tam podane a dovolavana rozhodnuti ustavniho soudu.

Do pomeru statnich zamestnancu a soudcu zasahovalo se bez pravnich a pravnickych skrupuli zpusobem, na ktery jsou jine vrstvy obcanske velmi precitlivele. Teprve nejvyssi spravni soud svymi nalezy zabusil na pravni cit a pravni svedomi. Odrazem tohoto varovneho hlasu nejvyssich soudnich tribunalu jsou sanacni klausule §§ 30 a 32 osnovy. Jsou vystrahou pro budoucnost, ze ani zamestnancovo pravo nelze dati ve psi.

Osnova zakona snazi se predejiti neblahym nasledkum. coz prave nabada k tomu, aby reseni problemu spravy a pomeru zamestnancu nebylo oddalovano do nekonecna.

Cinnost komise pro zhospodarneni spravy zda se prilis teoretickou a zdlouhavou. Pan ministr vnitra ve svem projevu k rozpoctu na r. 1938 prohlasil (cte): "Vlada letos predlozila Narodnimu shromazdeni obsahlou zpravu o cinnosti komise pro zhospodarneni spravy, jez je vymluvnym dokladem, ze tato komise pracuje vytrvale a dobre." Nevim, kde zprava teto komise uvazla, nebot jsme o ni nic neslyseli. (Hlasy: To je pravda!) Ze zprav, ktere se vydavaji na verejnost, lze souditi, ze cinnost je vice resolucni nez prakticka. Navrhuje se spravni rad, v nemz se maji uradum stanoviti lhuty, do kterych musi byti podani vyrizeno a strane ma nalezet narok na odskodneni za ujmu, kterou utrpi tim, ze urady nebudou konat v techto pripadech povinnost.

Vec je jiste spravna, ale obavam se, ze nebude-li zmenen dosavadni papirovy system, bude to mit za nasledek nekolikanasobne rozmnozeni sil ve spravnich uradech. Bez zjednoduseni uradovani a odstraneni predpisu, ktere brzdi rychle vyrizovani spravnich aktu a zavaluji urady lavinou papiru, dojdeme bud k podstatnemu rozmnozeni sil anebo nedosahneme kladneho vysledku. To znamena, ze jeste dlouho budeme mluvit a uvazovat o reforme spravy, nez se dostaneme k praktickemu cinu a vysledku.

A prece by slo provadet zjednoduseni spravy od pripadu k pripadu, od spisu ke spisu. O tom svedci na pr. vydavani uredniho opravneni a vudciho listu k jizde motorovymi vozidly.

Pred vydanim automobilniho zakona r. 1935 byla procedura s ridicskou zkouskou takova: kandidat si opatril sam veskere predepsane doklady a v urcitych dnech, kdy se konaly zkousky, je podal s kolkovanou zadosti zkusebnimu komisari. Byl obycejne jeste tehoz dne vyzkousen, dostal vysvedceni a prislusny politicky urad mu potvrdil vudci list. Za den tedy bylo mozno vykonat zkousku a ziskat uredni opravneni k jizde.