Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 124. schuze (obsah) | Pondeli 13. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: Langr, dr Markovic, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub

Zapisovatele: de Witte, R. Bohm.

175 poslancu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr inz. Necas.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Zadera.

Predseda Malypetr zahajil schuzi ve 3 hod. 28 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu dal predseda: na dnesni den posl. Batkove-Zackove, dr Neumanovi, Ricarovi, Stanislavovi, Stundovi; na dnesni a zitrejsi den posl. Lancovi, Polivkovi; na tento tyden posl. dr Szullomu.

Lekarske vysvedceni predlozil posl. Marek.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznal predseda dodatecnou omluvu posl. Hatiny na den 9. prosince t. r.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Neumana za posl. dr Klapku.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke dne 4. prosince t. r. posl. Tymese za posl. Kleina, dne 9. prosince t. r. posl. Noveho za posl. Tymese.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal: klub poslancu csl. strany nar. socialisticke posl. dr Neumana za posl. dr Stranskeho; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. dr Meissnera za posl. dr Markovice.

pocatkem schuze:

Navrhy tisky 1160 az 1162 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 1167 az 1178.

Predseda (zvoni): Slovo k osobni poznamce vyzadal si p. posl. Esterhazy.

Davam mu je.

Posl. Esterhazy: Vazena snemovna!

Pravdomluvnost vladnej tlace chcel by som kratko kritizovat. Je sice pravda, ze madarski zakonodarci stoja vseobecne na tom stanovisku, ze pri osobnych urazkach nereflektuju na taketo clanky, lebo vladnu tlac posudzuju ako taku, co neni ani objektivna, ani suca k tomu, aby nas pravom mohla kritizovat.

Teraz ale musim od tohoto zvyku odhliadnut, lebo 8. decembra bola uverejnena v "Slovenskej politike" a na zaklade toho vo "Vecerniku Prava lidu" a tiez i v "Polednom liste" o mojej osobe zprava, ako by som bol sucasne clenom prazskeho parlamentu a tiez i hornej snemovne v Budapesti.

Toto zlomyselne a lzive tvrdenie odmietam co najdoraznejsie a prehlasim, ze nezucastnil som sa nikdy ani aktivne, ani pasivne volieb hornej snemovne v Budapesti, mna tam nikdy nekandidovali uz i preto, lebo tam kazdy dobre vie, ze som ceskoslovensky statny obcan a ako taky clen prazskeho parlamentu.

Naproti tomu pravda je ta, ze v madarskej hornej snemovne ma aktivne a pasivne volebne pravo moj bratranec grof Jan Esterhazy, ktory je madarskym statnym obcanom, velkostatkarom v Madarsku a ktoreho pri poslednych volbach tiez zvolili za nahradneho clena do hornej snemovne.

O pravde tohoto skutku moze sa kazdy presvedcit, ked sa jednoducho spyta pana Milosa Kobra, pana vyslanca ceskoslovenskeho v Budapesti.

A "Slovenska politika" nech pokracuje v svojej "pravdomluvnosti".

Predseda (zvoni): Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 1150) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 561 a 573), kterym se prodluzuje a doplnuje zakon ze dne 26. brezna 1936, c. 65 Sb. z. a n., o stavebnim ruchu (tisk 1167).

Podle usneseni predsednictva navrhuji, aby jednani o teto veci slouceno bylo s jednanim o dalsim odstavci poradu, jimz jest:

2. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o usneseni senatu (tisk 1151) k vladnimu navrhu zakona (tisky sen. 560 a 572) o danovych ulevach na opravy domu (tisk 1168).

Sloucene jednani navrhuji z duvodu, ze obe tyto osnovy vecne souvisi.

Jsou nejake namitky proti navrhu na sloucene projednavani techto dvou odstavcu? (Namitek nebylo.)

Neni jich.

Projednavani bude tedy podle navrhu slouceno.

Zpravodaji pri odst. 1 poradu jsou: za vybor. soc. politicky pan posl. Fr. Langr, za vybor rozpoctovy pan posl. Al. Langer.

Davam slovo prvemu zpravodaji, za vybor soc. politicky, panu posl. Fr. Langrovi.

Zpravodaj posl. Fr. Langr: Slavna snemovno!

Pozorujeme-li soucasnou situaci na bytovem trhu, vidime, ze jsme jiz prekonali nedostatek bytu velkych a strednich, ze vsak dosud trva nouze o byty male a levne. Ani zakonem ze dne 26. brezna 1936, c. 65 Sb. z. a n., nebyla potreba bytu levnych ukojena. Vlada uznala proto za nutne predloziti navrh zakona, jimz se platnost dosavadniho zakona z r. 1936 c. 65 o stavebnim ruchu prodluzuje o dva roky, a to beze zmeny.

Povazuji za potrebne upozorniti pri projednavani teto osnovy na vysledky z provadeni tohoto zakona, jakoz i na nektera jeho ustanoveni. Pres velmi vyhodne danove a poplatkove ulevy, ktere zakon poskytuje, a pres velmi znacnou primou i neprimou podporu statu nebylo obcemi tohoto zakona v dostatecne mire pouzito. Nejvetsi podporu poskytuje obcim stat podle hlavy V o bytove peci pro chude. Podle teto hlavy udeluje stat primy prispevek tim, ze po celou dobu, dokud nebudou hypotekarni zapujcky primo splaceny, bude prispivati na zuroceni takovou castkou, aby vydaje obce na anuitach a vedlejsich platech nepresahovaly 3 % stavebniho nakladu. Neprimou podporu poskytuje stat tim, ze se zarucuje za cely stavebni naklad, nepocitaje v to cenu pozemku. Tato statni podpora udeli se vsak pouze obcim, ktere se zavazi, ze budou ku zlevneni prispivati jednim procentem stavebniho nakladu. Byty v techto najemnich domech nesmi prikrociti 34 m² podlahove plochy obytnych mistnosti, pocitaje v to i kuchyn. Tendenci ustanoveni hlavy V je umozniti obcim postaviti najemni domy pokud mozno s nejlevnejsimi byty, aby najemne bylo dostupne i lidem skutecne chudobnym.

Posuzujeme-li s tohoto hlediska dosavadni vysledky stavebni, musime si bohuzel priznati, ze mnohe obce nepochopily pravy ucel zakona a ze pres veskerou znacnou podporu statu nevykazuji uspokojive vysledky. Ukolem obci je staveti jednoduche, levne, avsak zdrave byty, jejichz nejvyznacnejsi prednosti ma byti nizke najemne. Stavebni naklady v mnohych obcich jsou vsak tak vysoke, ze najemne stale tam neodpovida pravemu ucelu zakona. Zatim co nektere obce postavily najemni domy, v nichz mesicni najemne z jednoho bytu nepresahuje 75 Kc, jsou obce, kde najemne dostupuje vyse az 120 Kc mesicne. Toto najemne je pro lidi skutecne chudobne nesnesitelne vysoke.

Uvazime-li, ze se prakticky najemne vymeruje z pouhych 2 % stavebniho nakladu, jelikoz stat se zavazal platiti castku prevysujici 3 % stavebniho nakladu a ze ulozil povinnost obcim prispivati jednim procentem ku zlevneni najemneho, je mesicni najemne z jednoho bytu 120 Kc neslychane vysoke. Dokazuje to, ze stavebni urady techto obci nedovedou delati dobrou a lidu prospesnou stavebni politiku. Musime proto zadati nalehave, aby ministerstvo soc. pece podrobilo vsechny stavby najemnich domu, ktere byly provedeny a ktere se budou provadeti podle tohoto zakona, prisne revisi a zjednalo tak napravu.

Jsou obce, ktere situaci chudych lidi zhorsuji take tim, ze prilis tvrde vykladaji provadeci narizeni o zadavani bytu k tomuto zakonu ministerstvem soc. pece vydanych. Pres to, ze je v zakone ustanoveni, ze za chudou se povazuje osoba, ktera vzhledem ke svym majetkovym, duchodovym a rodinnym pomerum neni s to, aby si byt opatrila, neprihlizi se pri zadavani bytu zejmena k pomerum pocetne rodiny, a uchazec posuzuje se pouze podle rocniho duchodu. Presahuje-li rocni duchod takove treba i 7clenne rodiny 6000 Kc, byt se ji nepronajme. Jest zajimave, ze v takovych pripadech nikdo neuvazuje, ze viceclenna rodina s rocnim prijmem 6000 Kc nemuze platiti 120 Kc mesicne najemneho. Doporucuji proto ministerstvu soc. pece, aby upozornilo obce, ze takovyto vyklad provadecich narizeni neni spravny a ze obce pri zadavani bytu pro chude musi prihlizeti nejen k vysi duchodu, nybrz zejmena k poctu clenu rodiny uchazece.

Jak jsem jiz uvedl, dosavadni vysledky nejsou takove, jake jsme od zakona cekali. Stav ke dni 30. cervna 1937 podle statistiky ministerstva soc. pece je tento (cte): Podle hlavy V o bytove peci o chude postaveno bylo obcemi 85 najemnich domu s 1586 byty a s 2518 obytnymi mistnostmi. Stavebni naklad cinil 44,129.749 Kc. Statni prispevek udelen byl ze 40,947.770 Kc zapujcek, coz si vyzaduje 1,098.806 Kc rocniho nakladu. Z tohoto poctu sama obec brnenska postavila dosud 20 domu s 387 byty, s 24 obytnymi kuchynemi a 36 svobodarnami. Stavebni naklad cinil 14,250.000 Kc. Obec brnenska ma zastupitelstvem schvalenou stavbu dalsich 6 domu se 156 byty nakladem 5,430.000 Kc. Z uvedenych cislic je zrejmo, ze nektere obce bud vubec anebo jen v mire nedostatecne pouzily dobrodini hlavy V zakona o bytove peci o chude.

Zvlastni kapitolou je vsak stavebni vysledek podle hlavy VI tohoto zakona o podpore usidlovani nezamestnanych. Krasna a chvalitebna myslenka nedosla praktickeho vyjadreni. Podle hlavy VI podporoval by stat obce pri provadeni usidlovacich akci nezamestnanych a polozamestnanych tim, ze poskytuje zaruky az do 90% stavebnich nakladu a udeluje podporu na stavbu rodinneho domku o obytne podlahove plose do 40 m², kuchyni v to pocitaje. Tutez zaruku a podporu poskytuje na opatreni potrebneho hospodarskeho prislusenstvi a zemedelske pudy, ktera by stacila alespon k castecne jejich obzive. Take v tomto pripade udeluje stat podporu castkou, ktera prevysuje 3% na anuitach a vedlejsich platech.

Bohuzel do dnesniho dne nebylo v zadnem pripade pouzito tohoto ustanoveni zakona. Nejtezsi prekazkou praktickeho provadeni zakona po teto strance je naprosty nedostatek financnich prostredku obci. Uvazime-li, ze obce musi podle zakona opatriti nejen plny uver na stavbu domku, zemedelskou pudu a potrebne hospodarske prislusenstvi, ale ze musi take platiti 3 % anuity, jelikoz je nemyslitelne, ze by nezamestnany clovek, kteremu by se poskytlo zemedelske pudy jen na castecnou obzivu, byl schopen sam anuity platiti, nemuzeme se prilis diviti, ze tohoto dobrodini zakona nebylo dosud obcemi pouzito.

Vybor soc.-politicky usnesl se proto pozvati do zvlastni schuze soc.-politickeho vyboru ministry soc. pece, financi a zemedelstvi, jakoz i zastupce financnich ustavu, na kterezto schuzi by se ucinil pokus vyresiti otazku opatreni hypotekarnich uveru pro tyto ucely.

Soc.-politicky vybor dospel shodne s vladou k nazoru, ze pomery na bytovem trhu, zejmena pokud se tyce malych a levnych bytu, jsou toho druhu, ze vydatna podpora staveb najemnych domu s malymi byty pro chude je nutna a proto schvalil jednomyslne vladni navrh na prodlouzeni dosud platneho zakona cis. 65/1936.

Svetova hospodarska situace lepsi se uz od r. 1934 a zlepsila se zejmena v roce letosnim. Take u nas v republice Ceskoslovenske zaznamenavame podstatne celkove zlepseni hospodarskych pomeru a znacny pokles nezamestnanych. Verime, ze zlepsovani neni pouze vysledkem silneho zbrojeni, ale ze bude pokracovat. Jsme si vsak vedomi, ze proces zlepsovani bude trvati jeste delsi dobu, nez se dostaneme do normalnich hospodarskych pomeru. Musime proto uciniti na poli socialni pece o chude vse, co je v nasi moznosti. Radne ochranne socialni zakonodarstvi je jednim z nejdulezitejsich ukolu demokratickeho parlamentu. Stavebnim ruchem udrzujeme vsak take v zamestnanosti velky pocet stavebnich delniku a mnoho remeslnych zivnosti a stavebniho prumyslu. Stavebnim ruchem bojujeme uspesne proti nezamestnanosti. Proto je podporovani stavebniho ruchu dulezitym usekem dobre narodohospodarske politiky.

Doporucuji slavne posl. snemovne, aby projednavanou osnovu schvalila ve zneni usnesenem soc.-politickym vyborem. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Davam slovo druhemu zpravodaji, za vybor rozpoctovy, p. posl. A. Langerovi.

Zpravodaj posl. Al. Langer: Vazena snemovno!

Rozpoctovy vybor projednal a schvalil usneseni senatu a usneseni soc.-politickeho vyboru k vladnimu navrhu zakona o stavebnim ruchu. Vzal na vedomi dosavadni vysledky stavebniho ruchu, podporovaneho podle zakona c. 65/1936. Tyto vysledky lze posouditi z cislic, ktera nam ukazuji, jak se v letech 1936 a 1937 stavelo a ktere stavby ministerstvo soc. pece podporovalo.

Ministerstvo soc. pece udelilo podpory na stavby najemnich domu a rodinnych domku podle zak. c. 65, a to na 160 najemnich domu a 243 rodinnych domku celkem s 3244 byty a 35 malymi provozovnami a s 8 jinymi mistnostmi o stavebnim nakladu 107,995.000 Kc. Z uvedeneho nakladu cini zarucene zapujcky 52,688.000 Kc a statni prispevek, poskytnuty obcim v bytove peci o chude, cini 1,901.000 Kc.

Z uhrnne castky prevzatych zarucenych zapujcek pripada na obce 41,531.000 Kc, na obecne prospesna stavebni druzstva 1,554.000 Kc a na jednotlive zadatele 9,603.000 Kc.

U ministerstva soc. pece a u zemskych uradu projednavaji se jeste dalsi zadosti za udeleni podpory: Zadosti obci na stavbu 145 domu s 2204 byty o stavebnim nakladu 60,957.000 Kc. Zadosti obecne prospesnych stavebnich druzstev na stavbu 63 domu s 541 bytem o stavebnim nakladu 42,315.000 Kc. Dale zadosti jednotlivcu na stavbu 24-5 domu se 426 byty o stavebnim nakladu 36,058.000 Kc. To je celkem zadosti vsech stavebniku na stavbu 453 domu s 3171 bytem o stavebnim nakladu 139,132.000 Kc.

Kladne vyrizeni techto zadosti znamenalo by udeleni statni zaruky ve vysi asi 73 mil. Kc a statniho prispevku obcim na byty pro chude ve vysi 1,600.000 Kc.

Podle §u 48 zakona c. 65/1936 muze byt zaruka prevzata za zapujcky do uhrnne vyse 300 mil. Kc. Podle udelene zaruky a projednavanych zadosti byla by vycerpana castka 125 mil. Kc a z castky 12 mil. Kc, urcene pro statni prispevek, asi 3,500.000 Kc.

Dosavadni zkusenosti a povolene castky jak na statni zaruku, tak take na prispevek obcim na byty pro chude ukazuji, ze castky urcene pro tyto ucely zakonem jsou dostatecne i pro dalsi obdobi.

Proto rozpoctovy vybor, maje na zreteli, ze je nutno, aby nova opatreni zakonna stala se vcas a mohla pusobiti k zadoucimu rozvoji stavebniho podnikani, doporucuje, aby usneseni senatu k vladnimu navrhu zakona o stavebnim ruchu bylo posl. snemovnou schvaleno beze zmeny tak, jak je doporucuje soc.-politicky vybor. (Potlesk.)