Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Poslanecka snemovna - stenoprotokoly | 123. schuze (obsah) | Ctvrtek 9. prosince 1937

Predseda Malypetr.

Mistopredsedove: dr Markovic, Langr, Kosek, Sivak, Mlcoch, Taub.

Zapisovatele: Salat, Vavra.

177 poslancu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, dr Zadina.

Z kancelare snemovny: snem. tajemnik dr Riha; jeho zastupce dr Mikyska.

Mistopredseda dr Markovic zahajil schuzi v 5 hod. 15 min. odpol. a konstatoval, ze snemovna je zpusobila jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. radu obdrzeli: na dnesni den posl. Bayer, Bezdek, Cavojsky, Fuscic, Hintermuller, dr Micura, Otahal, Polivka; na dnesni pripadne na zitrejsi den posl. inz. Karmasin, dr Neuwirth, Rosler, dr Wolf, dr Zippelius, Zidovsky.

nemoci posl. Brukner, dr Jos. Dolansky, dr Klapka, Schlusche.

Lekarska vysvedceni predlozili posl. Kunz, dr Stransky.

Za platne podle §u 2, odst. 4 jedn. radu uznany dodatecne omluvy posl. Cavojskeho a dr inz. Touska na den 4. listopadu.

Posl. Wagner oznamil pripisem ze dne 3. prosince t. r., ze vystoupil z klubu poslancu

Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei".

Vybor branny zvolil ve schuzi dne 9. prosince t. r. tretim zapisovatelem vyboru branneho posl. Spacka.

Do vyboru kulturniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Eichholze za posl. dr Hodinu.

Do vyboru soc.-politickeho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. G. Bohma a Hirteho za posl. Knorreho a E. Kohlera.

Do vyboru ustavne-pravniho vyslal klub poslancu "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Neuwirtha za posl. Knorreho.

Do vyboru rozpoctoveho vyslal: klub poslancu komunisticke strany Ceskoslovenska posl. Synka za posl. Hodinovou-Spurnou; klub poslancu csl. soc. dem. strany delnicke posl. Al. Langra za posl. dr Meissnera.

Do vyboru zahranicniho vyslal klub poslancu republik. strany zemedel. a malorol. lidu posl. Rechcigla za posl. Marka.

Predseda senatu NSRC sdelil:

pripisem ze dne 6. prosince 1937, k tisku 574-IV sen. 1937, ze senat projednal a prijal v 92. schuzi dne 6. prosince 1937 osnovu zakona, kterym se meni a doplnuje vladni narizeni ze dne 4. prosince 1936, cis. 302 Sb. z. a n., o uprave nekterych pomeru v tovarni vyrobe satstva;

pripisem z tehoz dne, k tisku 1-IV sen. 1935, ze senat usnesl se v 92. schuzi dne 6. prosince 1937 uciniti posl. snemovne navrh, aby lhuta dana §em 43 ust. listiny k projednani usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1865-II) o cetnickem kazenskem a karnem pravu, odneti cetnicke hodnosti, prelozeni do vysluzby v rizeni spravnim a o umistovani superarbitrovanych cetnickych gazistu mimo sluzebni tridy (tisk 2189-II) byla prodlouzena o dalsich pet mesicu.

min. financi na dotaz posl. Neumeistra c. D 331-IV;

min. zahranicnich veci na dotaz posl. dr Klimy c. D 424-IV.

pocatkem schuze:

Usneseni senatu tisk 1157 - prikazano vyboru zivn.-obchodnimu.

Navrhy tisky 1156, 1159 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 1158, 1163, 1164.

Interpelace tisk 1139 (I az XVII).

Odpovedi tisk 1142 (I az XV).

Zapis o 114. schuzi posl. snemovny NSRC, proti nemuz nebylo namitek podle §u 73 jedn. radu.

Publikace Mezinarodni informacni sluzby parlamentni "Z cizich parlamentu", rocnik XVIII, c. 10 az 12.

prikazany zadosti:

kraj. soudu v Trencine ze dne 25. listopadu 1937, c. Nt VI 47/37, predlozena vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 3. prosince 1937, c. 11.356/37, za souhlas s trest. stihanim posl. dr Tiso pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 1 a 2 zakona na i ochranu republiky (c. J 287-IV);

kraj. soudu v Bratislave ze dne 26. srpna 1937, c. Nt XVI 304/37, predlozena vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 3. prosince 1937, c. 11.470/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Hascika pro precin pomluvy podle §u 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 288-IV);

kraj. soudu v Hradci Kralove ze dne 2. prosince 1937, c. Nt IX 177/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Maye pro preciny podle §u 14, c. 5 zakona c. 50/1923 Sb. z. a n., §u 279 tr. z., prestupky podle §u 312 tr. z. a §u 19 zakona shromazdovaciho (c. J 289-IV);

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 4. prosince 1937, c. Nt XIX 46/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Knotka pro precin podle §§ 1 az 3 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 290-IV);

okr. soudu trest. v Praze ze dne 6. listopadu 1937, c. Nt X 2/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Zareckeho pro prestupky podle §§ 1 a 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. (c. J 283-IV);

kraj. soudu v Komarne ze dne 20. listopadu 1937, c. Nt 85/37, predlozena vrch. stat. zastupitelstvim v Bratislave ze dne 6. prosince 1937, c. 11.528/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Esterhazyho pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 1 zakona na ochranu republiky (c. J 291-IV);

kraj. soudu v Levoci ze dne 13. listopadu 1937, c. Nt III 118/37, predlozena vrch. stat. zastupitelstvim v Kosicich ze dne 6. prosince 1937, c. 13.044/37, za souhlas s trest. stihanim posl. Esterhazyho pro preciny ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 1 a 5 zakona c. 50/23 Sb. z. a n. (c. J 292-IV).

Mistopredseda dr Markovic sdelil, ze zadosti o zavedeni karneho rizeni podle §u 51 jedn. radu, a to posl. Illinga proti posl. Katzovi, posl. dr Zippeliuse proti posl. B. Kohlerovi, posl. dr Eichholze proti posl. Schenkovi, posl. dr Branzovskeho proti posl. dr Jar. Dolanskemu, byly prikazany vyboru imunitnimu k podani pisemne zpravy do 8 dnu.

Predsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. radu vylouciti z tesnopisecke zpravy o 122. schuzi snemovny dne 4. prosince 1937 projev hrube urazlivy z reci posl. Sirokeho.

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Pristupime k prejednavaniu prveho odstavca poriadku, ktorym je:

1. Zprava vyboru zahranicniho a zivn.-obchodniho o vladnim navrhu (tisk 1056), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova dohoda k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednana v Praze dne 20. cervence 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 200 Sb. z. a n. (tisk 1121).

Podla usnesenia predsednictva navrhujem, aby rokovanie o tejto veci slucene bolo s rokovanim o dalsom odstavci poriadku, ktorym je:

2. Zprava vyboru zahranicniho a zivn.-obchodniho o vladnim navrhu (tisk 1055), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 31. cervence 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 201 Sb. z. a n. (tisk 1120).

Dovodom pre navrhovane slucenie je, ze v oboch pripadoch ide o predlohy upravujuce nase medzinarodne pomery a styky.

Su nejake namietky proti navrhu na slucene prejednavanie tychto dvoch odstavcov? (Namitek nebylo.)

Niet ich.

Prejednavanie bude tedy dla navrhu slucene.

Zpravodajcami pri odstavci 1 poriadku su: za vybor zahranicny pan posl. Stivin, za vybor zivn.-obchodny p. posl. Rechcigl.

Davam slovo prvemu zpravodajci, za vybor zahranicny, p. posl. Stivinovi.

Zpravodaj posl. Stivin: Slavna snemovno!

Kladu si za cest predloziti posl. snemovne usneseni zahranicniho vyboru ze dne 11. listopadu t. r. o vladnim navrhu (tisk 1056), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova dohoda k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednana v Praze dne 20. cervence 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 200 Sb. z. a n.

Zahranicni vybor projednal ve schuzi dne 11. listopadu 1937 shora uvedenou dodatkovou dohodu a usnesl se doporuciti ji poslanecke snemovne ke schvaleni pripojenym schvalovacim usnesenim:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s dodatkovou dohodou k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou v Praze dne 20. cervence 1937 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 200 Sb. z. a n.

V teto dodatkove umluve jde o to, ze dne 20. cervence 1937 byla uzavrena mezi Ceskoslovenskem a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou dodatkova dohoda, kterou jsou vina lucemburska postavena pri dovozu na roven vinum z Francie (tez z Alziru, francouzskych osad a protektoratu), z Italie, Jugoslavie, Madarska, Portugalska (tez z Madeiry), Rakouska, Rumunska, Recka a Spanelska (tez z Balearskych a Kanarskych ostrovu), dale vinu Carmel, pochazejicimu a prichazejicimu z Palestiny.

Dodatkova dohoda tyka se vinneho rezimu. Ceskoslovensko obdrzelo od Hospodarske Unie belgo-lucemburske v predchozich umluvach ruzne vyhody, ktere byly vyvazeny se strany ceskoslovenske poskytnutim snizenych celnich sazeb na vina lucemburskeho puvodu z vinnych lucemburskych kraju "Moselle" a "Sure luxemburgeoise". Podminkou pri tom jest, ze vinne zasilky budou doprovazeny osvedcenim o puvodu, vydanym prislusnymi lucemburskymi urady, takze tim veskere ceskoslovenske platne predpisy tykajici se vinneho rezimu budou zachovany.

Jde tu hlavne, jak jsem jiz rekl, o vina mosellska, ponevadz Belgie ma velmi malo vlastnich vin. Znama jsou belgicka vina, ktera se sem dovazeji ve velkych hroznech a ktera jsou v nasich obchodech. Vina mosellska se rodi vlastne na uzemi lucemburskem a jsou v Belgii velmi oblibena. Zejmena pri svetove vystave v Bruselu se tesila velkemu odbytu, ale u nas byla nepristupna pro svou cenu nasledkem vysokych cel. Mame dnes moznost snizenim sazeb, resp. schvalenim dohody umozniti, aby tato mosellska vina byla u nas dosazitelna za levnejsi ceny. Z tech duvodu a ponevadz jde o staty pratelske a nam velmi blizke, doporucuji, aby toto ujednani bylo schvaleno. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Markovic (zvoni): Udelujem slovo druhemu zpravodajcovi, za vybor zivn.-obchodny, p. posl. Rechciglovi.

Zpravodaj posl. Rechcigl: Slavna snemovno!

Predlozeny vladni navrh zada schvaleni dohody k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925. Dodatkova dohoda byla ujednana v cervenci t. r. v Praze a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna t. r., c. 200 Sb. z. a n.

Podle teto dodatkove dohody povoluji se Hospodarske Unii belgo-lucemburske smluvni celni sazby na vina lucemburskeho puvodu, dovazena za soucasneho osvedceni puvodu a opatrena doklady podle t. zv. ceskoslovenskeho vinneho rezimu, to jest certifikatem, ktery uvadi specifickou vahu, stupnovitost alkoholu, obsah vsech kyselin, podil kyselin tekavych, obsah extraktu, obsah cukru prosteho a obsah popelovin.

Touto dohodou zarazuje se Hospodarska Unie belgo-lucemburska k onem statum, jimz bylo smluvne snizeno clo na vino dovazene pod pol. 109 naseho celniho sazebniku. Podle pol. 109 a) celniho sazebniku vycliva se vino vseobecnou celni sazbou 420 Kc za 100 kg, pri cemz tara na sud cini 6%. Na vino v lahvich, uvedenych v polozce 109 b), je vseobecna celni sazba 975 Kc na 100 kg, pri cemz se povoluje tara 18% pri dovozu v bednach a 10% pri dovozu v kosich. Vina obsahujici vice nez 22 1/2% alkoholu se vyclivaji jako lihove tekutiny palene.

Rada statu: Bulharsko, Francie, Italie, Jugoslavie, Madarsko, Portugalsko vcetne Madeiry, Rakousko, Rumunsko, Recko, Spanelsko vcetne souostrovi Balearskeho a Kanarskeho, Palestina a nyni i Belgie maji stanovenou pro dovoz vina v sudech k nam sazbu 210 Kc za 100 kg. Stejne tak na dovoz vina v lahvich maji snizenou smluvni sazbu 420 Kc za 100 kg sjednanu s nami Francie vcetne svych osad, Italie, Jugoslavie, Madarsko, Portugalsko vcetne Madeiry, Rakousko, Rumunsko, Recko, Spanelsko a nyni Hospodarska Unie belgo-lucemburska.

Projednavanou dodatkovou dohodou je tak o jeden stat rozsiren pocet onech zemi, ktere na zminenych smluvnich nizsich clech jiz drive participovaly.